D Ů V O D O V Á Z P R Á V A. I. Obecná část

Transkript

1 D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I. Obecná část 1. Platná a navrhovaná právní úprava Platná právní úprava: Platné znění ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, (dále jen Ústava ) upravuje tzv. inkompatibilitu, neboli neslučitelnost funkcí v čl. 21 a v čl. 22 Ústavy. Čl. 21 stanoví v prvé řadě neslučitelnost výkonu funkce poslance a senátora. V čl. 22 odst. 1 pak Ústava zapovídá současný výkon funkce poslance nebo senátora s výkonem úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a dalších funkcí, které stanoví zákon. Smyslem zákazu vykonávat souběžně uvedené funkce je důsledná realizace principu dělby moci a zároveň s ohledem na značnou časovou náročnost výkonu těchto funkcí by jejich kumulace mohla vést k absencím při zasedání komor Parlamentu a v konečném důsledku by měla neblahý vliv na kvalitu odvedené práce. Důsledky inkompatibility upravuje čl. 22 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že mandát poslance nebo senátora zaniká dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora. Duplicitně je poté vznik neslučitelnosti podle čl. 22 uveden pod ustanovením čl. 25 písm. f) jako jeden z důvodů zániku mandátu poslance nebo senátora. Současná ústavněprávní úprava však nevylučuje souběh výkonu funkce poslance nebo senátora a člena vlády. Ač je inkompatibilita členství v parlamentu s funkcí člena vlády, tedy striktní separace moci zákonodárné a výkonné, typická především pro státy mající tzv. prezidentský systém, typicky Spojené státy americké, lze se s různými formami neslučitelnosti funkcí poslance nebo senátora a člena vlády v hojné míře setkat i v zemích s tzv. parlamentním systémem, jako jsou například Belgie, Rakousko, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko nebo Slovensku. V těchto zemích je na rozdíl od prezidentských systémů, kde dochází k absolutní neslučitelnosti a zániku mandátu, zavedena zvláštní forma inkompatibility, tzv. klouzavý mandát (mandát nespí, ale je vykonáván náhradníkem). Mandát v takovém případě nezaniká, ale přechází na dalších osobu, tedy náhradníka či zástupce poslance. Navrhovaná právní úprava: Řešením inkompatibility funkcí poslance a člena vlády je institut tzv. klouzavého mandátu, tedy zvláštní případ neslučitelnosti funkcí, kdy mandát poslance nezaniká, ale tento mandát poslanec po dobu, kdy působí ve vládě, nevykonává a výkon mandátu sklouzne na jeho náhradníka, který kandidoval na kandidátní listině téže politické strany nebo politického hnutí ve stejném volebním kraji. Charakteristikou klouzavého mandátu je tedy dočasné pozastavení výkonu mandátu poslance, který byl jmenován členem vlády a zároveň dočasný výkon tohoto mandátu jinou osobou náhradníkem. Neslučitelnost tedy není absolutní a mandát tudíž nezaniká jako v případech inkompatibility, které jsou uvedeny v čl. 21 a 22 Ústavy. Důvodem zavedení institutu klouzavého mandátů do právního řádu České republiky je jednak posílení principu dělby moci, v tomto případě moci zákonodárné a výkonné a utvrzení odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně, která má provádět kontrolu činnosti vlády, například prostřednictvím interpelací podle čl. 53 Ústavy. To v případě, kdy je poslanec současně členem vlády, není z logiky věci možné.

2 Za druhý základní problém souběžného výkonu funkcí poslance a člena vlády, který by vyřešilo zakotvení institutu klouzavého mandátu do Ústavy, lze v současně době považovat zejména časovou náročnost práce poslance ve vládě, který se tak není schopen kvalitně věnovat agendě v rámci Poslanecké sněmovny. Funkce poslance se tudíž ocitá na druhé koleji, což nelze považovat za uspokojivý stav. S plnohodnotně vykonávaným mandátem poslance by přitom mělo být spojeno působení v orgánech Poslanecké sněmovny, jako jsou výbory či komise, kde se reálně odehrává příprava nových zákonů. Poslanec, který je členem vlády, navíc v důsledku nejrůznějších povinností, jako je účast na jednání v orgánech Evropské unie či jiných mezinárodních organizací, i v důsledku náročného vnitrostátního programu, není často schopen se účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. V případě nastoupení náhradníka na místo poslance, který byl jmenován členem vlády, tento náhradník nabývá po určitou dobu veškerá práva a povinnosti poslance a může tak poslance, který je členem vlády, plnohodnotně nahradit. Zároveň v případě důležitých hlasování v Poslanecké sněmovně se poslanec-člen vlády, musí těchto hlasování účastnit, a to zejména za předpokladu, kdy má vládní koalice pouze těsnou většinu v Poslanecké sněmovně, což je velmi časté. Přestože se využívá zvyku tzv. párování, nelze se spoléhat, že skutečně bude párování využito. Poslanecčlen vlády se tudíž musí schůzce nezbytně účastnit, což ho omezuje ve výkonu ministerské funkce. Vzhledem k tomu, že zavedením klouzavého mandátu dochází k výkonu tohoto mandátu jinou osobou, než je poslanec, je navrhováno zakotvení výjimky z osobního výkonu mandátu podle čl. 26 Ústavy. Co je uvedeno, pokud se týče pracovní zátěže člena vlády poslance, platí i pro člena vlády, který je současně senátorem. Navrhovaná právní úprava klouzavého mandátu se dotýká pouze poslanců a v případě senátorů je řešena zánikem mandátu senátora, který je jmenován členem vlády. Naopak současný stav, kdy Senát jako druhá parlamentní komora nemá žádnou vazbu na vládu z hlediska její odpovědnosti, ale současně připouští, aby člen této komory senátor, byl současně členem vlády, představuje určitou abnormalitu, kterou lze skutečně považovat za prvek, který je cizí systému dělby moci, na kterém je (mimo jiné) založena naše Ústava. Je prakticky nemožné zavést klouzavý mandát u senátorů kvůli odlišnému volebnímu systému užívanému při volbách do Senátu, oproti volbám do Poslanecké sněmovny. Většinový volební systém, užívaný pro volby do Senátu, nevytváří náhradníky ze stejné politické strany nebo politického hnutí, resp. volební koalice. Přesto je však namístě řešit inkompatibilitu výkonu funkce člena vlády a senátora, neboť důvody pro její zavedení jsou validní stejně, jako v případě poslanců, zejména tedy časová náročnost souběžného výkonu funkce senátora a člena vlády. Proto je navrhována změna v čl. 22 Ústavy, kde bude nově v odstavci 1 zakotvena absolutní neslučitelnost výkonu funkce senátora a člena vlády, která povede k zániku mandátu senátora podle čl. 22 odst. 2 a čl. 25 písm. f) Ústavy. Následně bude nutné vypsat doplňovací volby podle 80 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 2. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovanou novelu Ústavy nelze považovat za rozpornou s ústavním pořádkem České republiky, přičemž touto ústavní změnou především nedojde podle čl. 9 odst. 2 ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu. Návrh rozšiřuje neslučitelnost funkcí, která je již dnes obsažena v čl. 21 a v čl. 22 Ústavy, kde bude nově zakotvena neslučitelnost výkonu funkce senátora a člena vlády. V případě klouzavého mandátu poslance upraveného v čl. 32 jde o neslučitelnost speciální vzhledem k tomu, že mandát poslance, který se stane členem vlády, nezaniká, ale pouze ho tento poslanec nevykonává, resp. výkon práv a povinností přechází po dobu jeho členství ve vládě ex constitutione na náhradníka. Dnem ukončení výkonu funkce člena vlády pak opět ex constitutione přechází výkon mandátu zpět na poslance. Náhradník je tak pouze zástupcem poslance, který je členem vlády, a nedochází

3 tedy k navýšení počtu poslanců nad 200, tudíž návrh není v rozporu ani s čl. 16 odst. 1 Ústavy. Je nutné dále zkoumat, zda návrh není v rozporu v čl. 2 odst. 1, který stanoví, že lid je zdrojem veškeré státní moci, přičemž tuto moc lid suverénně uplatňuje rovněž v rámci voleb do Poslanecké sněmovny. Nelze tudíž do této suverenity lidu zasáhnout tak, že by se zcela libovolně vybíral náhradník za poslance, který se stane členem vlády. Nově zaváděný institut klouzavého mandátu vychází ze stejné konstrukce, jako v případě, že mandát poslance zcela zanikne, tj. za poslance, který se stane členem vlády, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, který se stane členem vlády. Jsou zde tedy jasná pravidla pro výběr náhradníka, který není ovlivněn vůlí poslance či politické strany, resp. politického hnutí nebo koalice, ale vychází se z vůle lidu projevené ve volbách. V souladu s nálezem Ústavního soudu vyhlášeném pod č. 318/2009 Sb., ve kterém je řešen zákaz retroaktivity ústavního zákona, který soud považuje za podstatnou náležitost demokratického právního státu podle čl. 9 odst. 2 Ústavy, se navrhovaná změna Ústavy nemá vztahovat na poslance zvolené ve volbách v roce 2013, ale bude se týkat až těch, kteří získají mandát v dalších volbách do Poslanecké sněmovny. Stejně tak se nebude vztahovat na senátory, kteří vykonávají svůj mandát v den nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Předložený návrh ústavního zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné působnosti každého členského státu, návrh tak není ani v rozporu se závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie ani s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky Navrhovaná právní úprava klouzavého mandátu bude mít dopad na státní rozpočet, neboť vzhledem k tomu, že náhradník poslance vykonává mandát poslance se všemi právy a povinnostmi, náleží mu rovněž právo na materiální zabezpečení v souladu se zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Podle 2 tohoto zákona má poslanec nárok na plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné. Stejný nárok by tudíž měl i náhradník poslance, přičemž do současné doby je situace taková, že poslanec, který je současně členem vlády pobírá pouze jeden plat, a to plat, který je vyšší v souladu s 34 odst. 2 zákona o platu. Vyšším platem je přitom plat ministerský, tudíž za výkon poslaneckého mandátu plat pobírán není. Přesné dopady na státní rozpočet budou závislé na počtu náhradníků, případně jejich zařazení do některého z orgánů Poslanecké sněmovny, výkonu předsednictví či jiné funkce v těchto orgánech. Záležet bude rovněž na délce času, po který bude náhradník vykonávat mandát

4 poslance-člena vlády. V současné době tedy nelze dopady na státní rozpočet přesně vyčíslit. Návrh nemá vliv na podnikatelské prostředí České republiky. Na rozpočty obcí a krajů (ostatní veřejné rozpočty) nebude mít úprava dopad. Dopad na státní rozpočet bude mít i neslučitelnost výkonu funkce senátora a člena vlády, neboť za senátora, který se stane členem vlády, nastoupí v doplňovacích volbách nový senátor, kterému bude z titulu jeho funkce náležet materiální zabezpečení. 5. Předpokládané sociální dopady a dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. 6. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovné postavení mužů a žen. 7. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace není v tomto případě provedena, neboť navrhovaná legislativní změna se podle části 3 bodu 3.8 písm. a) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, schválených usnesením vlády č. 922 ze dne 14. prosince 2011, týká novely ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a RIA se v těchto případech neprovádí. V případě, kdy poslanci-členové vlády budou v rámci klouzavého mandátu dočasně nahrazeni, případně bude muset být zvolen nový senátor místo senátora, který se stane členem vlády, vzniknou negativní finanční dopady na státní rozpočet. Tyto případné dopady však nelze do budoucna relevantně kvantifikovat, ani odhadnout. Zároveň nelze v tomto případě počítat s možností variantního řešení. K čl. I II. Zvláštní část K bodu 1 (čl. 22 odst. 1) Dosavadní čl. 22 odst. 1 se doplňuje druhou větou, která rozšiřuje neslučitelnost funkcí, a to v případě senátorů, kteří nesmí zároveň vykonávat funkci člena vlády. Důvodem této změny je paralelní úprava neslučitelnosti pro senátory s navrhovaným zakotvením tzv. klouzavého mandátu pro poslance. Vzhledem k tomu, že však prakticky není možné zavést klouzavý mandát i pro senátory, a to z důvodu odlišného volebního systému užívaného při volbách do Senátu, oproti volbám do Poslanecké sněmovny, kdy většinový volební systém nevytváří náhradníky ze stejné politické strany, je nutné volit variantu absolutní neslučitelnosti funkcí, vedoucí k zániku mandátu senátora. Následně dojde k vypsání doplňovacích voleb podle 80 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů a bude zvolen nový senátor za senátora, který se stane členem vlády. Navrhovaná inkompatibilita vychází z důsledné realizace principu dělby moci a zároveň zohledňuje značnou časovou náročnost výkonu obou těchto funkcí, kdy by jejich kumulace mohla vést k absencím při zasedání Senátu a nedostatku času věnovat se agendě v Senátu. Navíc práce na návrzích zákonů je v Senátu

5 limitována třicetidenní ústavní lhůtou pro projednání návrhu zákona podle čl. 46 Ústavy. V konečném důsledku by tedy souběžný výkon obou funkcí měl neblahý vliv na kvalitu odvedené práce. K bodu 2 (čl. 22 odst. 2) Dosavadní čl. 22 odst. 2 se doplňuje druhou větou, která stanoví zánik mandátu senátora v případě, že se senátor stane členem vlády. K bodu 3 (čl. 26) Dosavadní čl. 26 se doplňuje druhou větou, která umožňuje výjimku z osobního výkonu mandátu poslance, který je jinak v tomto článku Ústavy zakotven. V obecné rovině lze konstatovat, že mandát poslance musí být vykonáván osobně, poslanec se nemůže nechat zastoupit, například při hlasování, či v rámci činnosti v orgánech Poslanecké sněmovny. Důvodem nutnosti osobního výkonu mandátu je skutečnost, že poslanec je reprezentantem svých voličů, resp. celého lidu, který je podle čl. 2 odst. 1 Ústavy zdrojem veškeré státní moci a který zároveň utváří zákonodárnou moc na základě voleb. V těchto volbách si lid zvolí své zástupce, kteří poté osobně vykonávají svěřený mandát. V souvislosti se zavedením tzv. klouzavého mandátu však osobní výkon mandátu poslance není možné dodržet, neboť mandát bude místo poslance vykonávat jeho náhradník. Z tohoto důvodu je pro klouzavý mandát, zakotvený nově v čl. 32 Ústavy, nutné zavést výjimku z povinnosti vykonávat mandát poslance osobně. Je v tomto směru nutné zdůraznit, že náhradník poslance bude stanoven podle předem přesně stanovených pravidel podobně, jako v případě, kdy mandát poslance zcela zanikne. Tudíž za poslance, který se stane členem vlády, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, který se stane členem vlády. Nebude tak popřena suverenita lidu volit si své zástupce, neboť náhradník bude mít legitimitu vykonávat mandát poslance na základě voleb. Tudíž navrhovaná výjimka z povinnosti vykonávat mandát poslance osobně nepovede ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu podle čl. 9 odst. 2 Ústavy. K bodu 4 (čl.32) Dosavadní znění čl. 32 Ústavy neumožňuje, aby poslanec nebo senátor, který vykonává funkci člena vlády, zastával pozici předsedy nebo místopředsedy Poslanecké sněmovny nebo Senátu, ani nesmí být členem žádného sněmovního či senátního orgánu, tj. výboru, komise či vyšetřovací komise. Navrhované znění předmětného článku zakotvuje do Ústavy speciální případ neslučitelnosti funkcí, institut tzv. klouzavého mandátu. Jde o odlišnou formu neslučitelnosti, než je v současné době v české Ústavě obsažena v čl. 21 a v čl. 22, kdy inkompatibilita je jedním z důvodů zániku mandátu podle čl. 25 písm. f) Ústavy. V případě klouzavého mandátu však nedochází k zániku mandátu. Návrh neumožňuje souběžný výkon funkce poslance a člena vlády, ovšem poslanci mandát nezaniká, pouze ho ode dne jmenování členem vlády prezidentem republiky poslanec nevykonává a výkon jeho mandátu přechází sklouzne na náhradníka, ovšem pouze po dobu, kdy poslanec-člen vlády tuto svou funkci vykonává. Náhradníkovi tedy nevzniká mandát a nedojde tudíž k překročení počtu 200 poslanců a porušení čl. 16 odst. 1 Ústavy. Pro inkompatibilitu ve formě klouzavého mandátu je charakteristická dočasnost, i když si lze samozřejmě představit situaci, kdy poslanec bude na počátku volebního období jmenován do vlády a zůstane jejím členem po celé čtyři roky. V případě, že by byl však došlo k předčasnému ukončení výkonu

6 funkce člena vlády, dojde podle navrhované úpravy dnem tohoto ukončení k přechodu výkonu mandátu zpět na poslance, který tak nabývá opětovně veškerá práva a povinnosti. Tímto dnem zároveň zaniká výkon mandátu náhradníkem. Lze si však představit, že tento náhradník bude opětovně povolán k výkonu mandátu za jiného poslance, pokud se tento poslanec stane členem vlády a kandidoval za totožnou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v tomtéž volebním kraji. Náhradník za poslance, který se stane členem vlády, je vybrán podle stejného klíče, jako kdyby mandát poslanci zcela zanikl, jde tedy o náhradníka z kandidátní listiny téže politické strany v tomtéž volebním kraji. V tomto směru se vychází z platného znění 54 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, které řeší nastupování náhradníků. Je třeba zdůraznit, že vznik neslučitelnosti podle navrhovaného čl. 32 Ústavy společně se sklouznutím mandátu na náhradníka přináší i přechod veškerých práv a povinnosti souvisejících s výkonem mandátu poslance. Poslanci tak zůstává jakýsi holý mandát. Mezi tato práva patří materiální zabezpečení, které je řešeno zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení 2 tohoto zákona má poslanec nárok na plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné, tudíž tento nárok přechází na náhradníka. Náhradník rovněž získává imunitu, která je upravena v čl. 27 Ústavy, a to jak hmotněprávní, tzv. indemnitu, kdy náhradník nemůže být vůbec postihnut za hlasování a projevy v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech, kromě disciplinárního postihu, tak imunitu procesní. V tomto případě nelze náhradníka trestně stíhat bez souhlasu komory po dobu, kdy vykonává mandát za poslancečlena vlády. Naproti tomu poslanec, který se stal členem vlády imunitu po dobu výkonu funkce pozbude, neboť ta má chránit pouze zákonodárce, který vykonává mandát. Na náhradníka se rovněž vztahuje neslučitelnost funkcí podle čl. 21 a čl. 22 Ústavy. Pokud by u něj inkompatibilita nastala, musel by svůj post náhradníka vykonávajícího mandát poslance opustit, a na jeho místo by nastoupil další náhradník v pořadí z kandidátní listiny. Pokud by se náhradník stal členem vlády, opět by to vedlo k neslučitelnosti podle navrhovaného znění čl. 32 Ústavy a musel by na jeho místo nastoupit další náhradník v pořadí z téže kandidátní listiny. Mandát by však stále náležel původnímu poslanci, za kterého vykonával mandát první náhradník. Pokud by tedy poslanec-člen vlády, ukončil členství ve vládě, vrátil by se zpět do svého mandátu a druhý náhradník by musel mandát opustit. Pokud by ovšem první náhradník ukončil svou funkci ve vládě, rovněž by se vrátil zpět na místo náhradníka na kandidátní listině. Institut klouzavého mandátu by byl využit i za situace, pokud by člen vlády, který není poslancem, se poslancem stal. V tom případě by sice mandát získal, ale nemohl by ho začít vykonávat a rovnou výkon mandátu sklouzl na náhradníka. Platí, že nikdo nemůže být nucen k výkonu určité funkce. To znamená, že je bezesporu možné, aby se náhradník vzdal své funkce náhradníka. Toto právo má stejně jako poslanec podle čl. 24 Ústavy. Náhradník se dále může zapojit do činností orgánů Poslanecké sněmovny, být funkcionářem Poslanecké sněmovny či některého z orgánů a podobně. Navrhovaná úprava čl. 32 Ústavy předpokládá, že bližší podrobnosti klouzavého mandátu budou upraveny v zákoně, který je překládán souběžně s touto novelou Ústavy. Tímto zákonem je zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde by mělo být podrobně vyřešeno nastupování náhradníka do výkonu mandátu poslance, který se stal členem vlády. Všechna ostatní práva a povinnosti náhradníka vyplývají z jeho postavení vykonavatele mandátu poslance, jak je popsáno výše. K čl. II

7 Navrhované znění přechodného ustanovení vychází v souladu s nálezem Ústavního soudu vyhlášeném pod č. 318/2009 Sb., ze zákazu retroaktivity ústavního zákona, který soud považuje za podstatnou náležitost demokratického právního státu podle čl. 9 odst. 2 Ústavy, se navrhované zavedení institutu klouzavého mandátu nemá vztahovat na poslance zvolené ve volbách v roce 2013, ale bude se týkat až těch, kteří získají mandát v dalších volbách do Poslanecké sněmovny. V opačném případě by mohlo dojít k porušení práva volit se znalostí podmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, což Ústavní soud označil jako nepřípustné. Voliči ve volbách v roce 2013 jasně určili své zástupce, kteří mají vykonávat mandát poslance, bez znalosti institutu klouzavého mandátu, resp. potenciálního nástupu dočasného náhradníka. Z tohoto důvodu by skutečně bylo možné konstatovat nepřípustnou retroaktivitu tak, jak jí definoval Ústavní soud ve svém nálezu. Stejně tak v případě senátorů by se neslučitelnost neměla vztahovat na senátory, kteří vykonávají svůj mandát v okamžiku, kdy navrhovaná novela Ústavy nabude účinnosti, ale až na senátory, kteří získají mandát po této účinnosti. K čl. III Navrhuje se, aby novela ústavního zákona nabyla účinnosti dnem 1. dubna Takto stanovené datum zohledňuje čas nezbytný k projednání návrhu. Zároveň dostatečně předchází předpokládaný termín konání následujících voleb do Poslanecké sněmovny (podzim 2017). Andrej Babiš, v.r. Martin Stropnický, v.r. Jan Volný, v.r. Jana Lorencová, v.r. Jaroslav Faltýnek v.r. Radka Maxová, v.r. Karel Rais, v.r. Ladislav Okleštěk,v.r. Zdeněk Soukup,v.r. Radek Vondráček, v.r. Josef Kott, v.r. Miloslav Janulík, v.r. Zuzana Šánová, v.r. Jan Sedláček, v.r.

8