Křesťanství v českých dějinách

Transkript

1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok 2007

2 1. HISTORICKÉ MÍSTO CÍRKVÍ V ČESKÉ SPOLEČNOSTI 2

3 Role církví v historii české společnosti Nutné pro pochopení jejich současné reality, zvláště pro vysvětlení některých jejich těžko pochopitelných projevů. Nutné pro pochopení jejich významu a smyslu pro věřící lidi i pro společnost obecně (zatemněno v době komunismu, který ukázal církve pouze z negativní stránky). Nejde o opakování církevních dějin, ale o schematické sledování některých aspektů: Vztah mezi křesťanstvím a společností (religiozita, příp. konfesní rozdělení populace) Vztah mezi církví (církvemi) a státem (legislativní a reálné vymezení) Vliv církví v oblasti kultury, vzdělání a sociální práce 3

4 Rozdělení na epochy Symbolická přelomová data (vycházející ze vztahu mezi církví a státem): 845: křest čtyřiceti českých pánů v Řezně ztotožnění vládnoucích vrstev s křesťanstvím 1039: Hnězdenská statuta formální dovršení české státnosti, dodržování křesťanských morálních zásad stanoveno zákonem 1415: upálení Jana Husa začátek konfesního pluralismu 1620: bitva na Bílé Hoře násilná rekatolizace, rakouský konfesní stát 1918: vznik Československa svoboda a vzájemná rovnocennost církví 1948: komunismus ateistický stát, perzekuce náboženství 1989: sametová revoluce svoboda církví a pluralita náboženství 4

5 Křesťanství v českých dějinách náboženství a společnost stát a církev kultura, vzdělání, sociální práce 845 křest českých pánů 863 Konst. a Metoděj 973 pražské biskupství pronikání křesťanství z východu i ze západu, cílevědomá evangelizace, formální přijímání víry, pomalá interiotizace morálních zásad vládnoucí vrstva prosazuje křesťasntví, vytváření paralelních struktur státních a církevních staroslověnské písmo, překlad Bible a liturgie, básnický úvod Proglas, vzdělání doménou církve, princip lásky k bližnímu 1039 hnězdenská statuta 1253 založení inkvizice Karel IV. rozvoj křesťanské morálky, spirituality, kultury, řeholních řádů, kult světců, postupný vliv heretických hnutí křesťanské moráílní principy uzákoněny, vzájemná spolupráce a provázanost státu a církve Anežka česká, rozvoj hospiců, sirotčinců a dalších sociálních zařízení, gotické umění - katedrály, 1376 pražská univerzita 1415 upálení J. Husa 1517 reformace 1594 Bible kralická vzrůstající nedůvěra k institucionální církvi, vliv herezí, Hus a husitské hnutí, jednota bratrská, většinový příklon k reformaci konfesní příslušnost podle místní vrchnosti: cuius regio, eius et religio husitství: ničení klášterů a sociálních zařízení katolické církve, bratrská vzdělanost (Komenský), Bible kralická - základ jazyka 1620 bitva na Bílé hoře rekatolizace katolický konfesní stát systematické potírání reformace a vzrůst antikatolického afektu, rozvoj evangelického písmáctví a barokní spojení habsburského státu s katolickou církví, násilná protireformace, postupné postupná tolerance lidové zbožnosti zvyšování tolerance sociání oblasti barokní umění, jezuitské vzdělání, nové řeholní kongregace odpovídající na nové potřeby v 1918 Československá republika náboženská svoboda náboženstká svoboda, rozvoj a vznik nových nekatolických církví, zvýšování podílu lidí bez vyznání svoboda a rovnost všech církví před zákonem sekularizace - péči o vzdělání i sociální práci přebírá stát, rovzoj charitativních církevních organizací 1948 ateistický stát proticírkevní zákony 1968 pražské jaro normalizace násilná ateizace českého národa, vytváření marxistické sekulární religiozity, hrdinsky prožívané menšinové křesťanství zestátnění církevního majetku, zrušení řehlních řádů, zákaz publikační, vzdělávací, a sociální činnosti církví, perzekuce věřících křesťanské kulturní projevy v podzemí - hlavně hudba, církve bez možnosti veřejného uplatnění v sociální oblasti 1989 sametová revoluce náboženská svoboda velký zájem o náboženské a duchovní otázky, prvky mystické, esoterické a z jiných náboženství, boom nábhoženské kreativitiy svoboda a rovnost všech církví před zákonem, postupná registrace mnoha náboženskcýh společností, zvláštní práva CNS rozvoj vzdělávací a sociální činnosti církví, katolická Charita největším nestátním poskytovatelem sociálních služeb v ČR 5

6 Předkřesťanská religiozita Prolínání kultů starých Germánů, Keltů a původních Slovanů Přinášení obětí na posvátná místa (stromy, háje, louky, vody, hory), na nichž sídlili bohové. Nebylo centrálně organizováno, nemělo vlastní teologii ani církevní instituci; představitelé vesničtí šamani. Vliv cizích kultů: kult íránského boha Mithry (příp. Mihr ), někdy chápán jako slunce, jindy jako pakt či smlouva. Mir ve slovanských jazycích: smlouva, harmonie, shoda, soulad, mír Vzdálené kulty neměly ve Střední Evropě dostatečnou organizační základnu, takže postupně podlehly expanzi křesťanství. 6

7 Radegast Radhošť bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali. Po tomto bohovi je také pojmenovaná tradiční značka českého piva. Na Radhošti se nachází jeho velmi známá socha. Neplést s čarodějem Radagastem z Pána prstenů. 7

8 Pojetí: Křesťanské misie křesťanství nadřazené původním kultům křesťanská morálka jako uskutečňování dobra oproti původnímu zlu křesťanský způsob života jako kultura oproti původnímu barbarství Západní misie francké: Křest čtrnácti českých kmenových knížat v Řezně 845 Fyzické násilí a hrozby Východní misie byzantské: Příchod Konstantina a Metoděje na Moravu 863 Snaha přiblížit se k lidem, naučit se jejich jazyk a přivést je ke křesťanství vysvětlováním jednoduchých základů víry 8

9 Konstantin a Metoděj Rodní bratři, přišli z Byzance r Konstantin zemřel jako mnich (Cyril) v Římě 869, Metoděj se stal prvním moravským biskupem, zemřel 885. Vytvořili písmo pro slovanský jazyk, přeložili do něj Bibli, zavedli slovanskou liturgii. Společně se sv. Benediktem byli papežem Janem Pavlem II. dne prohlášeni za spolupatrony Evropy. Počátek slovanské kultury je spjat s počátkem křesťanství. 9

10 Upevňování křesťanství Procesy, které probíhaly souběžně a navzájem se prolínaly a podporovaly. Vytvořily tak ideový základ nového českého státu, z nějž čerpal kulturní i náboženský život našeho národa po všechna další staletí a k němuž se jistým způsobem vztahuje dodnes. vytváření vlastní církevní organizace (síť farností, pražské biskupství 973); zakládání a rozvoj klášterů (prvním z nich byl klášter založený v obvodu pražského hradu kněžnou Mladou v roce 967); rozvoj slovanské liturgie jako dědictví moravských věrozvěstů Konstantina a Metoděje (863); kult světců zejména svatého Václava, Vojtěcha a Anežky České. 10

11 Svatá Anežka česká , dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie 1233 Vstoupila do řádu klarisek (založen sv. Františkem z Assisi) Vybudovala hospic pro chudé a založila špitální bratrstvo. Vystavěla tři chrámy, s nimiž byly spojeny mužský františkánský klášter, klášter klarisek a rozsáhlý špitál. Komplex těchto staveb vytvořil první gotickou dominantu Prahy, která na Vltavském břehu soupeřila s protilehlým sídelním palácem na Hradčanech prohlášena za blahoslavenou, za svatou. 11

12 Křesťanství a český stát Vznik české státnosti: století Politický důvod identifikace českého státu s křesťanstvím: začlenění do evropského civilizačního okruhu. Příčina rychlého rozšíření křesťanství: silné sociální zaměření Hnězdenská statuta 1039: první český zákoník, vyhlášen nad hrobem svatého Vojtěcha, slavnostně se zavázali jej dodržovat čeští šlechtici a vojáci. zaváděl do tehdejší společnosti základní zásady křesťanské morálky: opatření proti pohanským obřadům, proti soužití jednoho muže s více ženami, ve prospěch stálého manželství, ve prospěch úcty k životu (tresty za hrdelní zločiny), proti alkoholismu (zákaz otvírání nových krčem) na podporu a rozvoj křesťanského kultu (zákaz konání trhů a fyzických prací v neděli a o svátcích) 12

13 Církev ve středověku Papež Inocenc III. - IV. Lateránský koncil (1215): základ právního systému, v němž veškerou moc mají v rukou kněží a biskupové, upevnění dvou nerovnoprávných stavů v církvi kněžského a laického. dogma o transsubstanciaci (tedy změny podstaty chleba a vína v tělo a krev Ježíše Krista při slavení mše) ustanovení, že moc takto proměňovat má výhradně kněz, který byl řádně vysvěcen biskupem s apoštolskou posloupností. povinná osobní zpověď pro všechny věřící alespoň jednou za rok jejím posluchačem a udělovatelem rozhřešení mohl být opět pouze vysvěcený kněz. definitivně potvrzen povinný celibát pro kněze. svatá večeře Páně se má povinně přijímat jen pod jednou způsobou (oplatka hostie), přijímání vína z kalicha pro všechny věřící se zakazuje V důsledku těchto rozhodnutí se rozšiřuje zneužívání moci církve (křížové výpravy), svévolné zvyšování jejího majetku (prodávání odpustků) a veřejně pohoršující život kněží, biskupů, papežů a řeholníků. 13

14 Reformní hnutí a inkvizice Proti tomuto vývoji vznikají Svatá inkvizice: Proti tomuto vývoji vznikají reformní hnutí, z nichž některá zůstávají věrná církvi (františkáni a další žebravé řády), jiná se staví do opozice (valdenští, kataři, lollardi, husité ) založení Svaté inkvizice, tj. organizace pro vyhledávání a usvědčování "kacířů" křesťanů, jejichž pojetí víry bylo odlišně od pojetí oficiální církve. Její působení v celé Evropě zasahuje dobu asi pěti staletí a počet obětí jde do mnoha tisíců. Hlavní metoda výslechu: tortura (různé druhy mučení) vycházela z přesvědčení, že člověka, který má čisté svědomí, Bůh zázračně ochrání od bolesti. Nejčastější trest: upálení (nevykonávala ho církev, ale světská moc na základě rozsudku církve) Největší zločiny proti lidskosti v dějinách církve, v roce 2000 se za ně veřejně omluvil papež Jan Pavel II. 14

15 Husitství a reformace Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě Hlavní myšlenky: Svobodné kázání Božího slova Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchu Příjímání pod obojí Martin Luther (1517) Rychlé rozšíření v českých zemích, na přelomu 16. a 17. století téměř 90 % obyvatelstva Cuius regio, eius et religio, postupně vytváření prostředí náboženské tolerance Jednota bratrská 1547 Česká konfese 1575 Bible kralická

16 Rekatolizace 1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bibla 16

17 Rakousko - Uhersko : násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 17

18 Katolická charita v 19. stol. Dětské opatrovny (63) Sirotčince, útulky a jesle (62) Útulky, chorobince, chudobince (20) Ústavy pro tělesně nebo duševně vadné (32) Ústavy pro mládež mravně vadnou (2) Nemocnice (16) Ozdravovny (9) Vysokoškolské koleje (7) Pensionáty (22) Stanice pro domácí ošetřování chudých nemocných (20) Charitní spolky 18

19 Československá republika pryč od Vídně pryč od Říma : Odpor vůči katolické církvi stržení Mariánského sloupu Reformní hnutí kněží požadavky: Větší nezávislost české katolické církve na Římu Liturgie v češtině Úprava kněžského studia a výchovy Zdobrovolnění celibátu Bez odezvy z Říma: 1920 vznik Československé církve, k níž přešlo asi katolíků. 1919: Českobratrská církev evangelická - spojení dosavadních několika evangelických církví. Napětí mezi státem a církví se později uklidňuje a přetváří v prostředí náboženské svobody a plurality Počátek českého ateismu: lidí bez vyznání 19

20 Komunismus Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků 20

21 Aktivity církví v době komunismu Maximální využívání zákonných možností: bohoslužby, pastorace ve farnostech, výuka náboženství Ilegální existence církevních hnutí a řeholních společenství Vytváření paralelních hierarchických struktur (nejvýraznější tzv. skrytá církev kolem biskupa Felixe Davídka) Tajné evangelizační, výchovné a vzdělávací aktivity (bytové semináře, chaloupky atd.) Aktivní podpora disidentského hnutí směřujícího k destrukci komunistického režimu před r