2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE 2

Transkript

1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok

2 2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE 2

3 3

4 Starověk Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko právních právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla pohlcena náboženskou pospolitostí. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) křesťanství se stává státním náboženstvím. 4

5 Středověk Augustin ( ) O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až Cézaropapismus nadvláda světského vládce nad církví: Byzantský cézaropapismus: Justinán I. ( ); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc. Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako Bohem korunovaný vládce Římské říše ) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti. Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký ( ) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata. Papocézarismus nadvláda papeže nad světskými vládci: : papež Inocenc III. ( ) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil. 5

6 Reformace Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Švýcarská reformace: : významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli ( ) 1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus Calvinus ( ) 1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. Anglická reformace: : prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII ). 1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas arcibiskup canterburský. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě. 6

7 Rakousko - Uhersko : násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 7

8 Odluka církve od státu Spojené státy americké první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Francie: : důsledkem Prohlášení práv člověka a občana, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské. Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu ( ) 1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce. 8

9 Reakce katolické církve Církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím) Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Řehoř XVI. (Mirari vos 1832), Pius IX. (Quanta cura 1864 Sylabus errorum), 1. vatikánský koncil ( dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti), Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 závaznost scholastické filozofie), Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha povinnost zrušena 1967) Obrat až na 2. vatikánském koncilu ( ), 1965), důsledky dodnes. 9

10 VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI Konfesijní stát identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: : jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: : úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. 10

11 SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučný toleranční odlukový kooperační s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou 11

12 Komunismus Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků 12

13 Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 13

14 Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/ /1990 Sb. a 338/1991 restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel. 14

15 ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA Mezikonfesní zákony 49/1868 ř.z.; 96/1925 Sb. z. a n. nadále neupraveno Uznání církví (registrace) 68/1874 ř.z. ( neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. 3/2002 Sb. (úč ) Postavení katol. církve 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. Postavení evangelických církví 41/1861 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb Postavení židovských obcí 57/1890 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. Financování církví zemské náboženské fondy kongrua a dotace 51/1874 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. 122/1926 Sb. z.a n. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. 15

16 Současný model vztahu státu a církví v ČR Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva ( 7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. 16

17 Církve a náboženské společnosti nábož. na služba služba financování platnost zřizování státních duchovních duchovních státem církevních církevních školách v armádě ve věznicích sňatků škol zpovědní tajemství Apoštolská církev A A A A A A A Bratrská jednota baptistů ne A A A A A A Církev adventistů sedmého dne A A A A A A A Církev bratrská ne A A A A A A Církev československá husitská A A A A A A A Církev J.K.Svatých posledních dnů ne ne ne ne A ne A Církev řeckokatolická ne A A A A ne A Církev římskokatolická A A A A A A A Českobratrská církev evangelická A A A A A A A Evangelická církev AV v ČR ne A A A A ne A Evangelická církev metodistická ne A A A A ne A Federace židovských obcí v ČR ne ne ne A A A ne Jednota bratrská ne A A A A A A Křesťanské sbory A ne A ne A ne A Luterská evang. církev AV v ČR A ne ne A A ne A Náb. společnost českých unitářů ne ne ne A A ne A Náb.společnost Svědkové Jehovovi A ne A ne A ne ne Novoapoštolská církev v ČR ne ne ne ne A ne A Pravoslavná církev v českých zemích ne A A A A ne A Slezská církev evangelická AV A A A A A A A Starokatolická církev v ČR A A A A A ne A 17

18 Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Postup: : 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: : 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. 18

19 Financování církví Modely financování církví v Evropě: Státní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí 19

20 FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ z výnosů z výnosů z náhrady za ze z aktuálního vlastního majetku původně církevního majetku sekularizovaný církevní majetek soukromých prostředků veřejných prostředků fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) náboženské fondy (matice) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) příspěvky benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) služné, náklady církevních ústředí dary jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) nájemné z nemovitostí dotace (od ) 3 sbírky účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) jiný majetek CNS poplatky 1 dědictví (odkazy) 4 20

21 Současný model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny). 21

22 Financování církví v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3.3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku 22

23 Počet duchovních v letech Název Církev římskokatolická celkem 2 462, , , , , , , ,49 Českobratrská církev evangelická 253,00 243,00 231,00 262,00 245,74 228,62 244,39 231,79 Církev československá husitská 252,20 253,00 280,16 321,68 374,53 388,84 407,19 410,84 Slezská církev evangelická AV 77,50 69,00 75,50 74,50 85,00 87,00 84,75 89,75 Pravoslavná církev v českých zemích 109,53 124,00 129,08 143,01 148,33 155,24 167,15 171,59 Apoštolská církev 90,00 98,00 105,00 119,00 142,00 156,17 162,30 171,12 Církev bratrská 65,50 67,00 81,00 80,20 86,69 90,62 97,11 102,40 Církev řeckokatolická 30,00 32,00 31,00 41,00 37,15 36,91 36,61 39,55 Evangelická církev AV v ČR 8,00 8,00 8,00 8,73 10,54 11,09 12,28 14,49 Evangelická církev metodistická 33,45 39,00 33,77 36,66 39,81 45,38 47,37 48,04 Jednota bratrská 50,00 45,00 55,00 62,00 64,40 73,25 80,38 87,56 Luterská evangelická církev a.v. v ČR 11,00 11,00 13,20 12,82 12,50 13,50 13,50 11,90 Starokatolická církev v ČR 28,00 32,00 32,00 33,00 34,00 35,00 38,00 41,26 Federace židovských obcí v České republice 26,90 27,00 31,00 33,00 36,51 36,59 33,69 35,37 Náboženská společnost českých unitářů 3,10 4,00 3,21 3,00 3,00 3,00 3,58 3,65 Bratrská jednota baptistů ,70 26,40 30,50 CELKEM 3 500, , , , , , , ,30 23

24 Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech (v tis. Kč) Počet duchovních Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy Pojistné administrativy Platy celkem včetně pojistného Prostředky na věcné náklady CNS Prostředky na údržbu církevního majetku CELKEM Souhrnný přehled o finančních prostředcích poskytovaných církvím a náboženským společnostem z rozpočtu Ministerstva kultury a z Fondu solidarity Evropské unie v letech (v tis. Kč) Program kulturních aktivit Prostředky na odstranění následků povodní CELKEM

25 Základní platy duchovních Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída I. II. III. IV. V. 1. do 3 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 18 let do 21 let do 24 let do 27 let nad 27 let

26 Návrh na finanční vyrovnání Programové prohlášení vlády 2007: Vláda podpoří církve a náboženské společnosti při plnění jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v životě české společnosti. Vláda bude usilovat o dořešení vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. 30. května 2007: vláda zřídila vládní Komisi pro majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi dne. Tato komise uložila Ministerstvu kultury vypracovat návrh materiálu věcného návrhu zákona, který tuto problematiku bude řešit. Jako partner vládní komise byla pro řešení těchto otázek vytvořena také církevní komise. Připravovaný právní předpis kombinuje metodu navrácení části movitého i nemovitého majetku (především pro řády, kongregace a společnosti zasvěceného života) s metodou vyplácení finančních kompenzací za majetek, který vrácen nebude. V obecných rysech vládla shoda mezi vládní i církevní komisí. 23. ledna 2008: vláda projednala návrh věcného záměru zákona a jednomyslně ho schválila. 2. dubna 2008: vláda schválila návrh zákona. 13. června 2008: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla o ustavení dočasné poslanecké komise, která má rozsah a řešení majetkového narovnání posoudit. Ta měla výsledky své práce předložit do konce roku

27 Konkrétní podoba návrhu Pravidla pro předávání věcí v majetku státu, které byly neprávem odebrány CNS za komunistického režimu. Každá z registrovaných CNS obdrží paušální finanční náhradu.. Ta bude vyplácena po 60 let v ročních splátkách, jejichž výše je pevně stanovena. Částka byla stanovena konsensem mezi státem a poškozenými CNS, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty nevydaného majetku. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč. Od této částky byl odečten odhad hodnoty majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Celková výše finanční náhrady pro všechny dotčené CNS činí 83 mld. Kč + úrok 4,85 %. Anuitní splátky (splátka, jejíž výše je neměnná po celou dobu splácení a zahrnuje jistinu a úrok)., ročně celkem 4,27 mld. Kč Celková výše splátek včetně úroků tak činí 256 mld. Kč. Všechny uvedené církve budou po 20 let zároveň pobírat dosavadní státní příspěvek,, jehož výše se bude v každém následujícím roce snižovat o 5%. Dosavadní nepřímá podpora CNS spočívající ve financování škol, zdravotních a sociálních služeb, pomoci při správě historických a kulturních památek a v daňových úlevách zůstane zachována. 27

28 Roční splátka finanční náhrady pro jednotlivé církve Apoštolská církev Kč, Bratrská jednota baptistů Kč, Církev adventistů sedmého dne Kč, Církev bratrská Kč, Církev československá husitská Kč, Církev řeckokatolická Kč Církev římskokatolická Kč, Českobratrská církev evangelická Kč, Evangelická církev AV v České republice Kč, Evangelická církev metodistická Kč, Federace židovských obcí v ČR Kč, Jednota bratrská Kč, Luterská evangelická církev a. v. v ČR Kč, Náboženská společnost českých unitářů Kč, Pravoslavná církev v českých zemích Kč, Slezská církev evangelická a.v Kč, Starokatolická církev v České republice Kč. 28

29 Problémy současného právního stavu Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem 29