IV. KAPITOLA - INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ A PROPOJENÍ

Transkript

1 IV. KAPITOLA - INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ A PROPOJENÍ Internetové připojení je základním předpokladem k elektronickému obchodování. Právním předpisem regulujícím poskytování služeb internetu je zákon o elektronických komunikacích 26, který ve svém 2 písm. h) definuje službu elektronických komunikací jako službu obvykle poskytovanou za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Přičemž za služby elektronických komunikací nepovažuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 4.1 Druhy připojení k síti internet První podmínkou k využívání sítě internet je vlastnictví osobního počítače vybaveného síťovou kartou, která slouží k propojení dvou či více počítačů, ať již právě v rámci sítě internet nebo vnitřní sítě intranet. Jelikož karta síťová i zvuková představují dnes již zanedbatelnou finanční částku, jsou ve většině případů výrobci počítačového vybavení integrovány již do základní desky. Komunikace mezi počítači poté probíhá pomocí protokolů TCP/IP. Každý počítač má svou vlastní IP adresu, což je jakési identifikační číslo konkrétního počítače podle něhož je v síti jednoznačně rozpoznán. Existuje několik druhů připojení k síti internet, z nichž nejčastější jsou: Standardní telefonní linka Jedná se o připojení k internetu přes standardní telefonní linku (dial-up neboli vytáčené připojení) za pomoci modemu, což je zařízení umožňující přenos dat. Nevýhodou tohoto dočasného připojení je jeho nízká přenosová rychlost do 64 kbps, což je důvodem k postupnému snižování počtu uživatelů. Zatímco v roce 2003 využívalo telefonní linky 82 % z celkového počtu připojených domácností, v roce 2005 klesl podíl domácností na 63 %, což však i nadále představuje nejčastější způsob připojení Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) 27 Statistická ročenka České republiky 2005 [on-line]. Praha : Český statistický úřad, 2006 [cit ] Dostupné na WWW: 23

2 ISDN linka ISDN neboli Integrated Services Digital Network (digitální síť integrovaných služeb) je digitální linka napojená na komunikační síť, která je budována a rozvíjena především na základě stávající telefonní sítě. Na místo modemu využívá ISDN adaptér a dosahovaná maximální přenosová rychlost tohoto typu dočasného připojení je 128 kbps. Poměr připojených domácností se v roce 2005 oproti roku 2003 zvýšil jen zanedbatelně, a to z 6 na 8 %. Vysokorychlostní připojení Pevné připojení k internetu, ať již prostřednictvím ADSL (Asymetric Digital Subscriber Line/Asymetrická digitální účastnická přípojka), přes kabelovou televizi nebo bezdrátové připojení standardu WI-FI (Wireless Fidelity neboli bezdrátová věrnost je slovní hříčkou vůči výrazu Hi-Fi), dosahuje přenosové rychlosti dat vyšší než 128 kbps a umožňuje tak využívat i multimediální aplikace internetu, jako je poslech internetového rádia či sledování on-line televize. Na rozdíl od vytáčeného připojení (dial-up) se podíl domácností zvyšuje, a to z 10 % v roce 2003 na 27 % v roce minulém. Mobilní připojení Představuje připojení k internetu prostřednictvím mobilního telefonu a to díky digitálnímu signálu sítě GSM (Globální Systém pro Mobilní komunikaci) a s využitím technologií GPRS (General Packet Radio Service - mobilní datová služba) či HSCSD (High Speed Circuit Switched Data - služba komutovaných digitálních okruhů). Výhodou tohoto druhu připojení je, že umožňuje přístup na síť internet téměř odkudkoliv, kde je dosah signálu GSM. Naopak nevýhodou je jeho nízká přenosová rychlost 10 až 40 kbps. Díky tomu poměr k celkovému počtu připojených domácností tímto způsobem představoval zanedbatelných 5 % v roce 2003, který navíc v roce 2005 ještě klesl na pouhá 3 %. 4.2 Hodnocení poskytovatelů připojení k síti internet Spokojenost obchodních společností se svým poskytovatelem internetového připojení neboli ISP (Internet Service Provider - poskytovatel služeb internet) zkoumá marketingová studie brněnské agentury Digimark, kterou vydala v dubnu roku 2005 s názvem Proměny trhu poskytovatelů Internetu 2002 až 2005: migrace firem mezi poskytovateli, její důvody, hodnocení služeb poskytovatelů firemními zákazníky 28. Tato studie vzešla z výzkumu z února 2004, jehož se zúčastnilo 2102 respondentů z řad společností. Jedním z témat výzkumu byla otázka, jak jsou 28 Který poskytovatel Internetu má nejkvalitnější služby? [on-line]. Praha : David Šmahel, [cit ] Dostupné na WWW: 24

3 společnosti spokojeny se svými poskytovateli internetu, které využívají, respektive jejichž služeb využívaly od roku Z výsledku studie vyplývá, že hodnocení celkové kvality služeb ISP má v průběhu let vzestupnou tendenci, jelikož zatímco v roce 2001 hodnotí v součtu 67 % respondentů kvalitu služeb známkou 1 a 2 (1 značí výborně, 4 špatně), tak v roce 2004 je to již v součtu 85 %. Podobně se snížil i počet negativních hodnocení poskytovatelů. Je třeba říci, že na hodnocení celkové kvality služeb poskytovatelů má patrně také vliv druh připojení, jaké společnost využívá nebo využívala. A jelikož v roce 2002 byl na českém trhu výrazně vyšší podíl dial-up a ISDN připojení než dnes, promítl se rozdíl ve vyšší kvalitě současných připojení pravděpodobně také do hodnocení jednotlivých poskytovatelů. V hodnocení kvality služeb dosáhla nejvíce pozitivních hodnocení (největší podíl známek 1 a 2 ) společnost UPC Česká republika, a.s. následována Českými radiokomunikacemi a.s., a Aliatelem. Největší podíl, a to 35 % výborných hodnocení známkou 1, však získala společnost GTS a.s. Na opačném konci spektra se v oblasti hodnocení kvality služeb pohybují obchodní společnosti Český Telecom a.s., TELE2 s.r.o., ale také T-Mobile Czech Republic a.s., a Eurotel Praha, spol. s r.o., u kterých jsou nejvíce zastoupeni zákazníci s připojením prostřednictvím GPRS. Jak jsme však již uvedli výše, respondenti zřejmě promítali do kvality služeb i jakousi subjektivní kvalitu připojení, v které je zahrnuto i to, že některé typy připojení, jako právě GPRS, nemohou dosahovat stability a rychlosti srovnatelné s kabelovým připojením. Mobilní operátoři se tak ocitají z hlediska celkové kvality služeb hodnocené jejich zákazníky na konci žebříčku, zatímco kabelové připojení je na místě prvním. Ačkoliv se společnost UPC Česká republika, a.s. zaměřuje především na běžné spotřebitele, je z výsledků zřejmé, že rovněž společnosti jsou s jejich službami spokojeny. Překvapivým by se mohl zdát výrazně špatný výsledek hodnocení Českého Telecomu a.s., jehož služby shledalo celých 42 % respondentů za nevyhovující. Dlouhodobě se však ukazuje, že subjektivní hodnocení kvality služeb u této společnosti jsou spíše špatná a promítá se zde patrně také dosud trvající nechuť ke službám bývalého monopolu. Poměrně nečekaný je rovněž výsledek u společnosti TELE2 s.r.o., která ač poskytuje především bezdrátové připojení, jehož kvalita by měla být na dobré úrovni, je hodnocení služeb negativní. 4.3 Právní povaha připojení a propojení internetu Vztah mezi podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a konečným uživatelem této služby neboli účastníkem, vzniká na základě smlouvy, 25

4 nejčastěji nazvané jako smlouva o připojení. Jelikož takový typ kontraktu český právní řád nezná, budou vzájemná práva a povinnosti stran upravena inominátní neboli nepojmenovanou smlouvou, která v závislosti na povaze účastníka se bude řídit aktuálním zněním ustanovení 51 občanského zákoníku 29 v případě fyzické osoby, nebo dle 269 odst. 2) obchodního zákoníku 30 v případě podnikatele (avšak s přihlédnutím k ustanovení 261 a 262 obchodního zákoníku). Smlouva o poskytování připojení k síti internet Zákon o elektronických komunikacích 31 za účelem zvýšení právní jistoty ve svém 63 odstavci 3) podrobně stanovuje minimální povinné náležitosti smlouvy o poskytování připojení k síti internet, mezi které patří: a) u podnikatele poskytujícího služby: jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, b) je-li uživatelem: 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, 2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště, datum narození a rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, c) popis poskytované služby, zaručenou úroveň její kvality a datum zahájení jejího poskytování, d) nabídku druhů servisních služeb, e) údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb, f) informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, g) dobu, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní dobu, h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit, j) smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních povinností, 29 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 30 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 31 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) 26

5 k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu, l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení, m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek. Smlouvy o vzájemném propojení poskytovatelů Naproti tomu zájmy poskytovatelů internetu reprezentuje zájmové sdružení právnických osob NIX.CZ, které sdružuje významné poskytovatele internetu, působící na území České republiky. Převažujícím předmětem činnosti sdružení je zajišťovat provoz neutrálního výměnného (peeringového) uzlu (Neutral Internet Exchange), který umožňuje vzájemné propojení internetových sítí jednotlivých členů (peering). Dalším předmětem činnosti sdružení je ochrana společných zájmů provozovatelů sítí typu Internet v České republice. 32 Pod pojmem "peering" se přitom rozumí takové propojení mezi jednotlivými poskytovateli připojení, které jim umožňuje vyměňovat si datový provoz přímo, a ne způsobem, který by odpovídal hierarchické struktuře jejich propojení. V rámci ČR přitom jednotliví poskytovatelé (zejména ti větší, kteří vůči ostatním fungují jako upstream poskytovatelé) zajišťují svůj peering nejčastěji skrze jeden neutrální peeringový bod, ve kterém se sbíhají výběžky jejich dílčích sítí a skrz který si vzájemně po dvojicích vyměňují data. A právě tento neutrální peeringový bod je provozován nezávislým sdružením NIX.CZ Peeringové smlouvy stanoví vzájemná práva a povinnosti mezi jednotlivými poskytovateli internetu, přičemž minimální povinné náležitosti těchto smluv stanovuje prováděcí předpis k zákonu o elektronických komunikacích, na nějž odkazuje 80 odst. 5). Tímto prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva informatiky 33, jejíž 2 odst. 2) stanoví, že Návrh na uzavření smlouvy o propojení sítí podle 80 odst. 1 zákona musí obsahovat alespoň identifikační údaje navrhovatele, návrh technického řešení propojení, návrh cen a dalších obchodních podmínek, specifikaci požadovaných opatření a služeb a návrh způsobu měření provozu a provozního zatížení mezi propojenými sítěmi. 32 Výroční zpráva 2004 [on-line]. Praha : NIX.CZ, z.s.p.o [cit ] Dostupné na WWW: 33 Vyhláška č. 158/2005 Sb., kterou se stanoví minimální náležitosti návrhu smlouvy o přístupu nebo o propojení veřejných komunikačních sítí 27