REÁLNÁ OCHRANNÁ ÚČINNOST RESPIRÁTORŮ

Transkript

1 REÁLNÁ OCHRANNÁ ÚČINNOST RESPIRÁTORŮ Ing. Jiří Slabotinský, CSc, MUDr. Stanislav Brádka, PhD Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná, Milín 71 slabotinsky@sujchbo.cz; bradka@sujchbo.cz Abstrakt Úvod: Byla měřena skutečná ochranná účinnost respirátorů doporučovaných k ochraně respiračních cest osob proti bakteriálním a virovým aerosolům (například H1N1). Respirátory byly testovány na osobách ženského a mužského pohlaví s kulatými a podlouhlými tvary obličejů. Ochranná účinnost respirátorů je vyjádřena celkovým experimentálním ochranným faktorem v podmínkách dynamické zátěže osob. Metody: Ochranný faktor každého respirátoru byl stanoven jako poměr průniku aerosolových částic z vnějšího prostředí modelující nosiče bakteriální a virové kontaminace do prostoru respirátorů před vstupem do dýchacích orgánů. Koncentrace aerosolových částic ve vnějším prostředí a jejich průniková koncentrace do respirátorů byla měřena počítačem aerosolových částic PortaCount za podmínek předepsaného režimu dýchání, pohybů hlavy a obličeje testovacích osob. Výsledky: Experimentálně zjištěné ochranné faktory byly v rozmezí od velmi nízkých hodnot 11 až po 165. Testování respirátorů prokázalo, že jejich ochranná účinnost je zásadně závislá na utěsnění k obličeji. Účinnost této těsnící linie respirátorů závisí jak na jejich konstrukci, tak na tvarech obličejů osob, u mužských nositelů rovněž na stupni oholení, dále na pohybech hlavou a mimice tváře. V případě maximálního utěsnění linie respirátoru na tváři (pomocí silikonového tmelu) byl naměřen ochranný faktor až 200 oproti neutěsněné linii s velmi nízkým ochranným faktorem 30. Závěry/přínosy: Výsledky měření spolehlivosti respirátorů různých kvalit proti záchytu částic prokázaly, že více než na kvalitě filtračního materiálu ze kterého je respirátor zhotoven například P3 s 1% průniku aerosolu, závisí celková ochranná účinnost respirátoru v jeho těsnosti na obličeji. Výběr respirátorů pro improvizovanou ochranu zdravotnického personálu a pacientů je nezbytné posuzovat na základě konstrukce těsnící linie a jejího účinného přizpůsobení různým tvarům obličeje. Skutečný ochranný faktor respirátorů při praktickém nošení by měl dosahovat nejméně hodnoty 100 (stokrát snížení vnější koncentrace) a více. Metodika dynamického testování se zařízením PortaCount představuje velmi rychlé hodnocení kvality respirátorů a masek při posuzování jejich kvality během výběrových řízení a zejména při ověřování ochranného faktoru pro konkrétní osoby při praktickém použití. Zavedení praktických testů nemocničního personálu s ochrannými prostředky dýchacích cest by mělo být standardním postupem zaměstnavatele při zabezpečování účinné ochrany osob proti nebezpečným látkám bakteriologického, chemického nebo radiačního charakteru. Klíčová slova: respirátor, zdravotnická rouška, ochranný faktor, P3, H1N1, PortaCount Abstract REAL PROTECTIVE EICIENCY O RESPIRATORS Introduction: The actual protective efficiency of the respirators recommended for the protection against bacterial and viral aerosols (e.g. H1N1) was measured. The respirators were tested on females and males with both round and protracted faces. Protective efficiency of respirators is expressed by the total experimental protection factor under the conditions of dynamic load of persons. Methods: Protection factor of each respirator was determined as the ratio of aerosol particles penetration from the external environment modeling the carriers of bacterial and viral contamination to the respirators before their entrance to respiratory organs. Concentration of aerosol particles in the external environment and their breakthrough concentration to respirators were measured by the aerosol particles computer PortaCount under the conditions of the specified respiration mode, movements of heads and faces of the tested persons. Results: Experimentally detected protection factors ranged from very low values 11 up to 165. The testing of respirators proved that their protective efficiency depends fundamentally on their face fit. The efficiency of the respirator sealing rims depends both on their design and the face shapes and the level of shave in case of male wearers, and also on head and facial movements. In case of maximal sealing of the respirator rim on the face (by means of silicon sealant), protection factor 200 was measured as compared to unsealed rim with a very low protection factor 30. Conclusions/benefits: The measurement results of the reliability of various-quality respirators shown that the total protective efficiency of respirator depends more on its face fit than on the quality of respirator filtration 1

2 material, e.g. P3 with 1% of aerosol breakthrough. The selection of respirators for an improvised protection of medical personnel and patients should be assessed on the basis of the sealing rim design and its effective fitting to various face shapes. The actual protection factor of respirators in their practical application should reach at least the value of 100 (hundred times lowered external contamination) and more. The method of dynamic testing with PortaCount represents a very quick quality evaluation of respirators and masks when their quality is to be assessed during tenders and, in particular, when the protection factor is to be assessed for concrete persons during the respirator practical application. The introduction of practical tests of hospital personnel with respiratory protective equipment should be the employer s standard procedure when securing the efficient protection of persons against hazardous agents of bacteriological, chemical or radiation character. Key words: respirator, surgical mask, protection factor, P3, H1N1, PortaCount 1. ÚVOD Pod pojmem respirátor (v jednodušším případě rouška), rozumíme takové filtrační zařízení, které zakrývá pouze nos a ústa, tedy dýchací orgány, před vstupem škodlivin z vnějšího prostředí. Mohou to být jak nebezpečné plynné látky, pachy, tak aerosoly. Používání respirátorů je běžné jak v průmyslu, zemědělství tak také ve zdravotnictví. Tady mají chránit především před bakteriální a virovou infekcí, která se přenáší kapalným aerosolem (kapénky) při kašli nemocného. Použití je obdobné, jako chirurgické roušky, které jsou však jednodušší a mají jednorázový charakter. O respirátory a roušky začal být zvýšený zájem v souvislosti s hrozbou chřipkové pandemie, zejména ptačí (H5N1) a mexické, známější jako prasečí (H1N1). Výrobci nabízejí řadu typů respirátorů, určených k ochraně proti vniknutí bakterií a virů, zachycovaných na prachových nebo kapalných částicích, obecně nazývaných virové částice. Ty jsou nejmenšími známými částicemi bioaerosolů, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí nm. Jak u roušek tak u respirátorů jsou samozřejmě výrobci či distributory uváděny návody k použití a je vždy upozorněno na to, že uvedený ochranný prostředek musí dokonale těsnit na obličeji. To je také kouzelná formulace, která tak odlišuje uváděné ochranné hodnoty materiálu roušky či respirátoru a jejich reálnou ochranu při použití. Ochrannou účinnost samotného materiálu lze reprodukovatelně změřit, nehledě na to, že materiál je takto cíleně vyvíjen. Jenže aplikace na různé typy obličejů a v různých situacích, už tak jednoduchá není. Rozhodli jsme se proto prověřit mnohé doporučované respirátory na různých typech obličejů, seznámit s výsledky a porovnat je s jinými odkazy Ochranný faktor Mírou ochranné účinnosti prostředků ochrany dýchacích orgánů je ochranný faktor. Ochranný faktor (mezinárodně it actor ) [1] je definován jako poměr koncentrací škodliviny vně ochranného prostředku C 0 ke koncentraci pod ochranným prostředkem, vstupující do dýchacích orgánů C 1 C C 0 = (1) 1 Z rovnice (1) je zřejmé, že čím vyšší bude hodnota tím bezpečnější je ochranný prostředek. Je však také důležité čeho koncentraci budeme měřit. Protože se jedná o měření aerosolových částic, pak tedy bude záviset na jejich velikosti. Protože velikost částic může být od 1 nm do 1000 a výš, je třeba zvolit rozsah, který odpovídá výše uvedenému bioaerosolu. 2. MATERIÁLY A METODY 2.1. Testované respirátory Pro měření ochranného faktoru byly použity respirátory-filtrační polomasky bez výdechového ventilu a s výdechovým ventilem, ilustrativně znázorněných na obrázcích 1 a 2. Přehled respirátorů je uveden v tabulce 1. Tabulka 1. Seznam testovaných respirátorů Označení Typ/Třída Poznámka výrobce ARCTIC AIR /P1 nízká filtr. účinnost CN P1 V /P1 D nízká filtr. účinnost CN P1 /P1 D nízká filtr. účinnost CN P2 V /P2 D střední filtr. účinnost ARCTIC AIR /P2 střední filtr. účinnost CN P2 H /P2 PN střední filtr. účinnost a proti parám H CN P2 /P2 PN střední filtr. účinnost -vrstva s aktivním uhlím CN P2 CV /P2 střední filtr. účinnost CN 78 /P3 (S) vysoká filtr. účinnost CN P3 /P3 RD vysoká filtr. účinnost -ochrana proti H5N1; H1N1 2

3 s koncentrací částic za respirátorem, jak je tomu v rovnici 1. Obrázek 1. Respirátor bez výdechového ventilu. ( SÚJCHBO) Obrázek 3. PortaCount PRO firmy TSI na měření ochranného faktoru dýchacích ochranných prostředků Principem měření PortaCount je využití kondenzace propylalkoholu na prachových částicích v okolním prostředí, které jsou detekovány a počítány průchodem laserového paprsku na fotodetektoru (obr. 4). Obrázek 2. Respirátor s výdechovým ventilem. ( SÚJCHBO) Klasifikace respirátorů iltrační respirátory proti částicím pevných a kapalných aerosolů jsou typově značeny zkratkou P iltering acepiece against Particles. Reálný ochranný faktor při jejich použití osobami je určen filtrační (sorpční) účinností konstrukčního materiálu a následně zejména stupněm utěsnění polomasky na obličeji nositele. Ochranná účinnost filtračního materiálu je stanovena normou [1] ve třech třídách, kdy celkový průnik aerosolů (chloridu sodného nebo parafinového oleje) pro třídu P1 nesmí přesáhnout 22%, pro třídu P2 8% a pro třídu P3 2%. Pokud má být dosaženo ochranného faktoru > 50, je nezbytné použít respirátor s filtračním materiálem třídy P Měřící zařízení Pro měření byl použit přístroj PortaCount PRO firmy TSI (obr.3). Jedná se o přístroj určený k testování respirátorů a ochranných masek, který při měření využívá prachových částic nacházejících se v okolním ovzduší, takže nevyžaduje speciálně vytvářené prostředí. Samotné měření je založené na porovnávání běžné venkovní koncentrace částic Obrázek 4. Schéma PortaCount měření Přístroj PortaCount automaticky přepíná mezi odběrem vzorku z okolí a za respirátorem a vyhodnocuje koncentraci a odpovídající ochranný 3

4 faktor. Protože samotný postup měření představuje několik stupňů činností, při nichž je spolehlivost respirátoru prověřována, vyhodnocuje přístroj tzv. okamžitý fit faktor n (rov. 2), který odpovídá jednotlivým úkonům (viz níže). Z jednotlivých n stanovuje celkový fit faktor c (rov. 3), kterým se stanovuje obecná kvalitu respirátoru: C + C B A n =, (2) 2 CR kde C B je koncentrace částic v okolí před odběrem vzorku z respirátoru C A je koncentrace částic v okolí po odběru vzorku z respirátoru C R je koncentrace částic ve vzorku respirátoru Údaje C A a C B eliminují rozdíly koncentrací v okolí během jednotlivého měřeného úkonu. Obrázek 5. Test respirátoru na ženském oválném obličeji. ( SÚJCHBO) c kde n = n n je počet testovacích cyklů n (3) 3. MĚŘENÍ 3.1. Podmínky měření Měření ochranných faktorů byla provedena v režimu N95 odpovídajícímu ochraně proti bioaerosolům, což znamená, že byly zahrnuty do výpočtu pouze částice v rozsahu velikosti nm. Celé spektrum měření velikostí částic 15 nm 1000 nm bylo pro kontrolu provedeno v jednom případě (viz. poznámka v tabulce 2). Měření ochranného faktoru bylo provedeno na osobách ženského a mužského pohlaví s oválným a kulatým tvarem obličeje (obr. 5-7) včetně vlivu mužského vousu na těsnost respirátorů. Obrázek 6. Test respirátoru na ženském kulatém obličeji. ( SÚJCHBO) Pro porovnání vlivu vnikání aerosolu netěsností kolem těsnící linie na obličeji, bylo u mužské tváře přistoupeno k dotěsnění respirátoru na obličeji silikonovým tmelem (viz. poznámka v tabulce 2). Obrázek 7. Test respirátoru na mužském kulatém obličeji s vousem. ( SÚJCHBO) 4

5 3.1.1 Testovací úkony osob s respirátorem Osoby s nasazeným respirátorem během testování provádějí úkony simulující dynamickou činnost osob (obr.8). Následující úkony jsou prováděny v jednotlivých cyklech na výzvu: 1. Normální dýchání bez pohybu 2. Hluboké dýchání bez pohybu 3. Otáčení hlavy ze strany na stranu (doleva, doprava) s normálním dýcháním 4. Kývání hlavou nahoru a dolů s normálním dýcháním 5. Mluvení, např. čtení předloženého textu 6. Grimasy (pohyb tváří např. při usmívání, špulení pusy) v tomto případě se neměří, pouze se zjišťuje následným měřením, jak se těsnost upraví 7. Předklony a narovnání 8. Normální dýchání bez pohybu v tabulce 2 pro tváře ženského pohlaví a v tabulce 3 pro tvář mužského pohlaví. Tabulka 3. Celkový ochranný faktor c respirátorů na ženském obličeji. Měřeno v spektru nm. Ochranný faktor c Respirátor Tvar ženského obličeje Kulatý Oválný ARCTIC AIR- P CN P1 V- P 1D - 30 CN P1 P 1D CN P2 V P 2D ARCTIC AIR P CN P 2 P 2 PN CN P2 CV P CN P3 P3 RD CN 78 P3(S) CN P3 V P3 RD 91 - Tabulka 3. Celkový ochranný faktor c respirátorů na mužském obličeji. Měřeno v spektru nm. Obrázek 8. Měření ochranného faktoru. ( SÚJCHBO) Každý testovací cyklus úkonu trvá 85 s, s výjimkou úkonu 6, který trvá pouze 15 s. Cílem je prověření funkčnosti respirátoru v dynamických podmínkách při různých činnostech, které mohou narušit těsnící linii respirátoru přiléhající ke tváři. Stejný úkon 1a 8 slouží k porovnání hodnot na začátku a na konci testu. Minimálně požadovanou hodnotu ochranného faktoru lze v přístroji přednastavit. Pokud při některém úkonu není dosaženo této hodnoty, přístroj další akce ukončí a zkouška je nevyhovující. Nutno ji opakovat s nižší přednastavenou hodnotou. Pro každý cyklus úkonu je změřen dílčí ochranný faktor včetně závěrečného celkový ochranný faktor c po ukončení všech úkonů. 4. VÝSLEDKY 4.1. Výsledky měření Výsledky měření ochranných faktorů respirátorů na osobách v dynamických podmínkách jsou uvedeny Ochranný faktor c Respirátor Tvar mužského obličeje Kulatý Oválný ARCTIC AIR- P 1-11 vous CN P1 V- P 1D 31 - CN P1 P 1D 10 vous - CN P2 V P 2D - - ARCTIC AIR P2 10 vous - CN P 2H P 2 PN 47 vous 40 vous CN P 2 P 2 PN - - CN P2 CV P2 - - CN P3 P3 RD 45/128* - CN 78 P3(S) - - CN P3 V P3 RD 31 vous - CN P3 V P3 RD 200 tmeleno - * Měřeno v celém spektru částic 15 nm 1000 nm 5. DISKUZE 5.1. Podmínky ovlivňující celkový ochranný faktor Pokud se týká experimentů týkajících se spolehlivosti používání roušek a respirátorů ve výběrovém režimu N95, existuje jich celá řada [4-9]. Vycházíme-li si např. odkazu [4], kde byly dělány experimenty pronikání se sušenými viry MS2 a porovnávány s použitím odpovídajícího aerosolu NaCl, pak si nemůžeme nepovšimnout jedné zásadní záležitosti: výsledky odpovídají jednomu typu obličeje (umělý manekýn), který je navíc po obvodu utěsněn. To znamená, že se testuje samotný materiál a nikoliv celý komplex, tedy bariérová vlastnost materiálu respirátoru a jeho utěsnění na obličeji. Tak dospěli také k tomu, že 5

6 jsou značné rozdíly v neprospěch chirurgických roušek oproti respirátorům. Na tuto skutečnost proto také upozorňují, pokud by chtěl někdo z těchto výsledků vycházet. Konečně i v odkaze [9] je poukázáno na to, že rozhodující je dokonalé utěsnění na obličeji, které nelze jednoznačně změřit, jak je tomu v případě ochranné masky. To ostatně potvrzují námi získané výsledky, vycházející ze stabilizované koncentrace částic v okolí (graf 1). Z nich je na první pohled zřejmé, že míra snížení koncentrace aerosolu pod respirátorem závisí především na stupni utěsnění na obličeji. Jednoznačně je to ukázáno u respirátoru CN P3 V P3 RD, kdy před utěsněním byla na stejném obličeji naměřena celková hodnot fit faktoru c = 30 a po utěsnění tmelem 200. Jak je také vidět, v takovém případě není podstatných rozdílů mezi respirátory s nižší (P1) a vyšší (P3) filtrační účinností. U mužů je také zřejmý vliv vousu a také činnost, kterou osoba vykonává. P o č e t č á s t i c v o d b ě r u Stabilita vnější koncentrace (odběr je 5,83 cm 3 /s) Čas v s Graf 1. Záznam stability okolní koncentrace částic použité k testování CM4 vel. 5 Názorněji je to vidět na grafu 2. Tady u daného typu respirátoru a kulatého (plného) obličeje bylo dosaženo největší těsnosti při hlubokém dýchání, což svědčí o větší přiléhavosti k obličeji normální dýchání hluboké dýchání Respirátor ARTIC AIR hlava ze strany na stranu Hlava nahoru dolů m luvení pře dkláně ní normální dýchání Graf 3. Struktura ochranných faktorů při různých úkonech v ochranné masce typ CM-4 ve dvou oddělených částech: 1 v polomasce (u dýchacích orgánů); 2 u zorníku (v oblasti očí, odkud přichází vdechovaný vzduch) I tak však hodnoty těsnosti oproti celoobličejové masce, vybavené polomaskou (graf 3), jsou řádově vyšší. Tady sehrává významnou roli těsnící linie (zorník) a výdechový ventil (polomaska). Obecně u obou typů prostředků sehrává roli typ obličeje a tzv. utěsnění na obličeji. Proto se také významně odlišují výsledky u jednotlivých osob. V případě respirátorů je to o to výraznější, že jejich ochranný faktor je obecně nízký a míra netěsnosti zde sehrává větší roli než kvalita použitého materiálu. Potvrzuje to i praktická zkušenost z nemocnice uvedená v odkaze [7] normální dýchání hluboké dýchání hlava ze strany na stranu hlava nahoru dolů mluvení ohýbání v pase normální dýchání polomaska zorník Pokud se týká měření ochranného faktoru celého spektra částic, ukazuje se, že hodnota c může být vyšší. To však souvisí s tím, že filtr je schopen zachytávat účinněji větší částice, než byl vymezený rozsah podle N95. Pokud bychom porovnávali údaje výrobců s odkazem na ČSN EN 149 (viz tab. 1) s hodnotou, pak platí, že 100 c = (4) P Graf 2. Ukázka rozdílů v netěsnostech u respirátoru při jednotlivých úkonech Odtud tedy musí P1 splňovat podmínku c = 4,5; P2 podmínku c = 12,5 a P3 podmínku c = 50. Výrobci testovaných respirátorů všechny 6

7 uváděné údaje splňují za předpokladu, že je respirátor správně nasazený, a to i tehdy, když si takový prostředek nasadí i neoholený člověk. Je pak, ve světle poznatků [4] s infekčními onemocněními, otázkou, zda taková kritéria jsou pro uvedená užití dostačující Doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo pokyny [3] pro užívání roušek a respirátorů jako předběžná doporučení pro používání obličejových roušek a respirátorů používaných v domácnostech, na veřejnosti a na pracovištích a osobami s potvrzeným, pravděpodobným nebo s podezřením na onemocnění H1N1 k zabránění jejímu šíření. V podstatě odtud vyplývá, že chránit se mají především ty osoby, které jsou infikovány a mohou šířit virové onemocnění dále. K tomu je určena především zdravotnická rouška Zdravotnická rouška V této souvislosti je zajímavý odkaz srovnávající počet onemocnění sester, ošetřujících pacienty na oddělení onemocnění influenzou (vir H1N1) nevykázalo žádné rozdíly mezi těmi, které využívaly zdravotnickou (chirurgickou) roušku obecně velmi netěsnou a doporučovanými respirátory [4] [9]. Zatímco v prvém případě onemocnělo 23,6 % sester tak v druhém (u respirátorů) to bylo 22,9 %. Experimentálně byly proto také prověřovány hodnoty u zdravotnické roušky (obr. 9). Jak ukázaly výsledky, hodnota Obrázek 9. Měření ochranného faktoru zdravotnické roušky. ( SÚJCHBO) průniku byla podstatně nižší a pohybovala se v rozmezí 8-12 (P 10-12%). Což je méně než u respirátorů. Lze se tedy domnívat, že v případě možné infekce, kdy cesty vstupu nejsou jenom dýchacími orgány [9], je mnohem podstatnější zbránit šíření aerosolu od nemocného než zabezpečovat ochranu dýchacích orgánů od nebezpečného okolí. To může být také rozdíl v nebezpečnosti biologického aerosolu od chemického. Působnost biologického aerosolu také silně závisí na vnějších podmínkách a vzdálenosti od zdroje infekce. Tomu právě brání vložená překážka, třeba pomocí zdravotnické roušky. Pokud se týká respirátorů k ochraně před infekcí z vnějšího prostředí, uvádí také studie [6], že je nutné před použitím respirátorů ověřit těsnost nasazení. Jenže prakticky je to bez zařízení nezávislého na speciální komoře pro přípravu aerosolu (jako např. u PortaCountu) obtížně proveditelné. 6. ZÁVĚR Výsledky měření spolehlivosti respirátorů různých kvalit proti záchytu částic ukázalo, že více než na samotném respirátoru závisí na tom, zda je dobře utěsněn na obličeji. A to bez ohledu na kritéria stanovená ČSN EN 149 [1], jimiž se řídí výrobci. To znamená, že jeho utěsnění v obličejové linii, v závislosti na různém tvaru a stavu obličeje a na mimice lícních svalů či pohybu hlavy, je mnohem důležitější než jenom kvalita materiálu respirátoru a údaje výrobců. Nejlépe na tom budou kulaté, plné obličeje, nejhůře pak obličeje úzké s vystouplými lícními kostmi a pohublé. A samozřejmě u mužů vousatí. Použití respirátorů by pro riziková prostředí mělo být velmi zvažováno, zvláště pro prostředí s možností vzniku bakteriální a virové nákazy. V daném případě nelze vycházet pouze z protiprachových kritérií, ale je třeba brát v úvahu i potenciální koncentraci bakterií a virů v okolí a jejich infekčnosti. Za těchto podmínek by hodnota ochranného faktoru měla být minimálně 100, to znamená P minimálně 1% a níže. To, jak ukázaly experimentální výsledky, mohou některé respirátory splňovat, avšak vzhledem k individuálním charakteristikám obličejů, je vhodné každé užití předem testovat. K tomu velmi dobře poslouží zařízení PortaCount, které nevyžaduje žádné speciální komory se zdrojem aerosolu, je pohotové a snadné k obsluze. Obecně je však třeba mít na paměti, že z pohledu infekčního je nutno nejdříve zabránit šíření kapének od nemocného, kde lze očekávat účinek zachycení největší. Respirátor k vlastní ochraně má význam mnohem omezenější. Konečně, tak to doporučuje i MZ ČR. 7. ODKAZY [1] Ochranné prostředky dýchacích orgánů-iltrační polomasky k ochraně proti částicím-požadavky, zkoušení, značení. ČSN EN 149:2002. [2] Guidelines for selection und use of respiratory protective device. Comitee European de Normalisation, Brusel (Česky Zásady pro 7

8 výběr a použití ochranných prostředků dýchacích orgánů. VÚBP Praha, INCOP 1994). [3] [4] Balazy, A., Toivola, M. at all.: Do N95 respirators provide 95%protection level against airborne viruses, and how adequate are surgical masks? Am J Infect Control 2006;34:51-7. [5] Reponen T, Willeke K, Grinshpun SA, Nevalainen A.: Biological particlesampling. In: Baron PA, Willeke K, editors. Aerosol measurement.principles, techniques and applications. New York: Wiley-Interscience;2001. p [6] Coffey CC, Lawrence RB, Campbell DL, Zhuang Z, Calvert CA, Jensen PA.: itting characteristics of eighteen N95 filtering-facepiece respirators. J Occup Environ Hyg. 2004;1: [7] Loeb M, Dafoe N, Mahony J, John M, Sarabia A, Glavin V et al.:surgical Mask vs N95 Respirator for Preventing Influenza Among Health Care Workers, JAMA 2009; 302(17): (doi: /jama ). [8] Srinivasan A, Perl T. : Respiratory Protection Against Influenza, JAMA 2009; 302(17):(doi: /jama ) [9] Liverman, C.T. at all: Respiratory Protection for Healtcare Workers in the Worplace Against Novel H1N1 Influenza A: A Letter Report. [10] Ali, J. at all: Jane s Chemical-Biological Defense Guidbook. Jane s Information Group. Second Printing 2001, Alexandria USA 8. SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ 8.1. Seznam použitých zkratek CM-4 ochranná maska P H ochranný faktor (it actor) iltering acepiece against Particles fluorovodík nm nanometr (10-9 m) PortaCount měřící zařízení na stanovení ochranného faktoru prostředků na ochranu orgánů dýchaní proti škodlivinám SÚJCHBO Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany 9. KORESPONDENCE A INORMACE O AUTORECH 9.1. Korespondence Jiří Slabotinský SÚJCHBO,v.v.i., Tř. Kpt. Jaroše Brno slabotinsky@sujchbo.cz ; Informace o autorech Ing. Jiří Slabotinský, CSc, je vědeckým pracovníkem Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., vedoucím pracoviště v Brně. Absolvoval VŠCHT v Praze a v letech pracoval ve Vojenském výzkumném ústavu. Absolvoval vědeckou aspiranturu na Vojenské akademii v Brně v oboru Chemické zbraně a ochrana proti nim. Podílel se na vývoji a hodnocení známých protichemických prostředků osob. Specializuje se především hodnocením permeace toxických látek ochrannými materiály, ochrannou účinností a spolehlivostí ochranných prostředků a jejich užitnými vlastnostmi. V tomto směru se podílí na vedení doktorandů. Jako řešitel výzkumných úkolů prezentuje svoje poznatky ve výzkumných zprávách, v časopisech a na vědeckých konferencích. MUDr. Stanislav Brádka, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu hygienickou UK v Praze a a doktoranturu na Technické univerzitě - VŠB v Ostravě. Od roku 1986 je ředitelem Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., který vznikl z Ústavu hygieny práce v uranovém průmyslu. V oboru hygieny práce pracoval nejdříve jako vedoucí odboru. V oboru hygieny práce a nemocí z povolání získal atestaci II. stupně a v současné době také soudním znalcem pro nemoci z povolání. Hlavním oborem jeho zájmu je problematika ochrany před CBRNE látkami, možností jejich zneužití, řešení detekce a dekontaminace a krizových situací. Externě přednáší na Jihočeské univerzitě. Uznání Tato práce je součástí výzkumného projektu bezpečnostního výzkumu MVČR, VG