Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky. Poznámky a pokyny ke školení v laboratořích a učebnách FEI

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Poznámky a pokyny ke školení v laboratořích a učebnách FEI poučení studentů pro činnosti na el. zařízení podle 4 vyhl. 50/1978 Sb. v platném znění

2 Obsah Úvodní slovo ke školení podle vyhlášky 50/1978 sb Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění... 5 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - Zaměstnavatel... 5 Osobní ochranné pracovní prostředky... 5 Úraz... 5 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zaměstnanec... 6 Poznámky ke školení studentů této části... 6 Zaměstnavatel (Škola)... 7 Student... 7 Vyhláška 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice... 8 Dělení osob podle elektrotechnické kvalifikace... 8 Osoby bez elektrotechnické kvalifikace (občané, lajci)... 8 Pracovníci seznámení Pracovníci poučení Pracovníci znalí Pracovníci znalí s vyšší kvalifikací Kvalifikace ve zvláštních případech Poznámka... 9 Poznámky ke školení této části... 9 Vyhrazená elektrická technická zařízení...10 Bližší podmínky bezpečnosti zařízení Poznámky ke školení této části Bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče Obsah poučení obsluhy elektrického zařízení a upozornění Pohyblivé a prodlužovací přívody Pokyny pro použití Svítidla a předměty určené pro pevné připojení Poznámky ke školení této části Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání Zajištění kontrol a revizí spotřebičů Pravidelné kontroly Pravidelné revize Poznámky ke školení této části Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a vedení Obsluha a práce na elektrických zařízeních Principy Provozní postupy Práce bez napětí Práce pod napětím Práce na vzdálenost Práce v dotyku Práce na potenciálu Činnost vedoucího práce Poznámky ke školení této části První pomoc při úrazu elektrickým proudem Obecně Ochrana před dotykem živých i neživých částí Ochrana malým bezpečným napětím Ochrana omezením ustáleného proudu a náboje Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí Ochrana izolací živých částí

3 Ochrana kryty nebo přepážkami Ochrana zábranou Ochrana polohou Doplňková ochrana proudovým chráničem Ochrana doplňkovou izolací Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí Ochrana samočinným odpojením od zdroje Uzemnění a ochranné vodiče Pospojování Sítě TN Maximální doby odpojení pro sítě TN Používané ochranné prvky v sítích TN Ochrana použitím zařízení třídy ochrany II nebo rovnocennou izolací Ochrana nevodivým okolím Účinky elektrického proudu na lidský organismus Porovnání účinku průchodu proudu lidským tělem Postup při poskytování první pomoci Nepřímá masáž srdce Dýchání z plic do plic Poznámky ke školení této části Závěrečná ustanovení Přílohy

4 Úvodní slovo ke školení podle vyhlášky 50/1978 sb. 4 Tento text má sloužit jako podpora pro vyučující v laboratořích a učebnách FEI VŠB-TU Ostrava. Součástí tohoto textu jsou i přílohy obsahující formulář zápis o školení studentů, osnovu školení a stručný přehled bodů, které se musejí při školení zmínit. Školení studentů podle vyhlášky 50/1978 sb. 4 je organizací nařízený krok, který se musí provádět na začátku každého semestru, a to nejlépe na začátku prvního cvičení. První dva týdny semestru mají studenti možnost provádět změny v rozvrhu a zapisovat se na jiná cvičení, než na která se zapsali na začátku. Takové studenty je nutné přeškolovat znovu a to i případě, že se nezměnila místnost cvičení. K proškolení studentů by mělo stačit 20 minut, avšak využijte tolik času, kolik bude dle Vašeho vlastního uvážení nutné k proškolení všech povinných bodů školení. V případě PC učeben je nutné studenty zaškolit i v užívání HW s SW, kterých budou při studiu na dané učebně využívat. Ověření znalostí provádějte namátkově a to hlavně z oblasti první pomoci při úrazu elektrickým proudem a je vhodné zkoušet i z užívání HW a SW určených pro výuku. Pokud zjistíte, že student nevyhověl podmínkám (nezodpověděl alespoň 75% otázek správně, nebo špatně odpověděl na jakoukoliv otázku z první pomoci) je nutné jej znovu přeškolit. To buď okamžitě na místě, po cvičení, nebo na začátku dalšího cvičení. Student který neuspěl může zůstat na cvičení, avšak nesmí obsluhovat zařízení, pro která jsou školení určena. Pokud je neznalost fatální (postrádá jakoukoliv znalost z oblasti bezpečnosti a jeho chování může být podle Vás nebezpečné pro své okolí), vykažte studenta ze cvičení. Pokud student v průběhu semestru poruší pravidla bezpečnosti práce stanovených vyhláškou 50/1978 sb. a místních bezpečnostních předpisů, musí být znovu přeškolen a v horším případě vykázán ze cvičení. Počet otázek a jejich obsah není striktně dán, jako tomu je u paragrafů 5 až 11. Aby jste mohli školit studenty na svých cvičeních, musíte být proškolení podle jednoho z paragrafů 5-9, případně pokud jde o počítačovou učebnu, podle paragrafu 11. Pokud jste nebyli proškoleni podle žádného z uvedených paragrafů, obraťte se na vedoucího pracoviště. Zápis o školení musí být podepsán jak poučenými studenty, tak školitelem a předán na sekretariát katedry k založení do spisu. 4

5 Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění Tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci (studenty) a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - Zaměstnavatel Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Musí zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Musí rizika odstraňovat, nebo je minimalizovat. S tím také souvisí nutnost neustálé kontroly úrovně bezpečnosti na pracovištích. Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. Nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno. Osobní ochranné pracovní prostředky Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Úraz Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním 5

6 úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zaměstnanec Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen: 1. účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí 2. dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele 3. dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu 4. nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky 35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci 5. oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení 6. bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin 7. podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek Poznámky ke školení studentů této části Jelikož jde o školení studentů, musí se všechny informace vztahovat přímo k nim a jejich činnostem na půdě naší organizace. Mezi důležité informace, které musí být sděleny patří: 6

7 Zaměstnavatel (Škola) Student 1. Škola je povinna zajistit bezpečnost práce na pracovišti. 2. Vyhledávat rizika a aktivně přistupovat k jejich odstranění či minimalizovat je. 3. Zajišťovat dodržování bezpečnostních předpisů. 4. Nesmí připustit aby student vykonával nebezpečnou práci (prováděl zakázané činnosti). 5. Musí poskytnout ochranné prostředky pokud to charakter práce vyžaduje. 6. Musí školit studenty v bezpečnosti práce a obsluze a práci se zřízeními, se kterými přijde student do styku. 7. Je povinen objasnit příčiny každého úrazu. 1. Má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 2. Může odmítnout práci, která je nebezpečná (zakázaná). 3. Má právo a povinnost účastnit se na zvýšení bezpečnosti na pracovišti (učebně nebo laboratoři). 4. Je povinen nahlásit každý úraz. 5. Je povinen účastnit se školení. 6. Dodržovat zákony a předpisy, se kterými byl řádně seznámen. 7. Oznamovat všechny nedostatky a závady na pracovišti. 8. Nepožívat alkoholické a jiné návykové látky. 9. Na pokyn se podrobit testu, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 7

8 Vyhláška 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice Osoby pracující s elektrickými zařízeními se podle elektrotechnické kvalifikace. Toto dělení určuje, jakou práci/činnost mohou na těchto zařízeních provádět. Elektronickým zařízením rozumíme zařízení určená pro výrobu, přenos, přeměnu, rozvod a užití elektrické energie, zahrnuje všechny zdroje elektřiny, při jejichž používání může dojít ohrožení zdraví nebo škodám na majetku účinkem elektrického proudu. Malé napětí mn Do 50V Nízké napětí nn 50 V až 1000 V Vysoké napětí vn 1000 V až 52 kv Velmi vysoké napětí vvn 52 kv až 400 kv Dělení osob podle elektrotechnické kvalifikace Osoby bez elektrotechnické kvalifikace (občané, lajci) Osoby, které nebyly proškoleny v bezpečnosti práce. Smějí provádět jednoduchou obsluhu el. zařízení, u kterých nemohou přijít do styku s některými částmi s nebezpečným napětím. Mohou provádět údržbu zařízení ve vypnutém stavu bez rozebírání pomocí nástrojů. Pracovníci seznámení - 3 Pracovníci seznámení mohou provádět stejné činnosti jako osoby bez elektrotechnické kvalifikace, avšak musí být prokazatelně seznámeni se zařízením a poučeni o bezpečnostních předpisech. Pracovníci poučení - 4 Mohou samostatně obsluhovat el. zařízení na všechna napětí; pracovat na částech elektrického zařízení nízkého napětí, ve vzdálenosti větší než 20cm na nekrytých zařízeních pod dohledem, ale nesmí pracovat pod napětím. Výjimku tvoří jednoduché práce na zařízeních se schváleným návodem, nebo měření zkoušecím zařízením. Pracovníci znalí - 5 Smí samostatně obsluhovat elektrická zařízení na všechna napětí. Také mohou sami pracovat na částech zařízení nízkého napětí. Při nepříznivých podmínkách musí pracovat pod dozorem s předepsanými pomůckami. Na zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí sami pokud je zařízení bez napětí. V opačném případě pod dozorem. Pracovníci znalí s vyšší kvalifikací Smí obsluhovat a pracovat samostatně na všech el. zařízeních. Nesmí provádět práci zakázanou. Kvalifikace ve zvláštních případech - 11 Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, se považují pro tuto činnost za pracovníky pro samostatnou činnost; musí však být v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejich znalosti bezpečnostních předpisů souvisejících s jejich činností musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky. 8

9 Poznámka Osoby ucházející se o 5-10 musí mít odborné vzdělání se zaměřením na elektrotechniku. Kromě 5 musí také doložit praxi v oboru. Poznámky ke školení této části Studentům se musí sdělit, že budou pracovat pod vedoucím (vámi), který byl řádně proškolen podle paragrafu 11 (případně jiného paragrafu 5-9) a je tedy oprávněn studenty školit. Upozorněte na to, že je školíte podle paragrafu 4 vyhlášky 50/1978 sb. a upozorněte je, jaké činnosti na el. zařízeních mohou provádět. Pokud budou mít dotaz na práci doma, přečtěte jim odstavec o osobách bez elektrotechnické kvalifikace. Nezapomeňte uvést úrovně napětí uvedené v tabulce (mn, nn, vn, vvn) a definujte pojem elektrické zařízení. 9

10 Vyhrazená elektrická technická zařízení Vyhláška (73/2010 sb.) stanovuje rozdělení elektrických zařízení do tříd a skupin a bližší podmínky jejich bezpečnosti. Zařízení třídy I. Zařízení třídy II. Skupina A Zařízení pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu Skupina B Skupina C Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace Zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních Skupina D Zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob Skupina E Zařízení určena na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D Skupina A Zařízení užívaná k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie s napěťovými převody vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) nebo zvláště vysokého napětí (zvn) se jmenovitým výkonem nad 5 MW Skupina B Skupina C Zařízení o napětí nad 1000 V střídavých a 1500 V stejnosměrných nesloužící pro veřejný rozvod podle energetického zákona s přenášeným výkonem větším než 1 MW Zařízení pro použití v prostředí s nebezpečím požáru Skupina D Zařízení neuvedena ve třídě I. s proudem a napětím převyšujícím bezpečné hodnoty podle příslušných technických norem Skupina E Skupina F Zařízení silničních vozidel s vestavěným elektrickým vybavením a zařízení sloužící k připojení těchto vozidel na parkovištích a v kempech Zařízení v objektech pro přechodné ubytování fyzických osob Skupina G Zařízení prozatímních stavenišť a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce Skupina H Zvláštní a prozatímní zařízení určena k používání na výstavištích, lunaparcích, v prozatímních scénických zařízeních, při dočasných kulturních akcích, prozatímní zařízení pro zvukové a obrazové přenosy Skupina I Skupina J Bližší podmínky bezpečnosti zařízení Zařízení v zemědělských stavbách Zařízení určena na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená ve třídě I. skupině E Montáž, opravy, zkoušky a revize provádí fyzické osoby na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru (Vyhláška 50/1978 sb.). Oprávnění obsahuje informace o druhu a rozsahu prací, které je osoba oprávněna provádět. Zařízení musí být pravidelně kontrolována a revidována před uvedením do provozu. Případně po opravách čí jiných změnách na zařízeních. Do provozu nesmí být uvedeny ty zařízení, které neodpovídají stanoveným předpisům pro zařízení dané třídy a skupiny. 10

11 Poznámky ke školení této části Tato část je poněkud obtížnější, ovšem zjednodušeně se dá říct, že každé zaváděné elektrické zařízení musí projít revizí a musí se ověřit, zda je v souladu se všemi normami. Požadavky kladené na tyto zařízení jsou specifická pro každou třídu a skupinu zařízení. Praktickým příkladem jsou elektrická zařízení určená pro důlní činnost, neboť jiskra může způsobit vznícení důlních plynů a následný výbuch. Důlní lampa musí tedy splňovat mnohem přísnější normy než lampa, kterou si kupujeme domů. Studentům by se měla hlavně předat informace o tom, že se zařízení dělí do tříd a skupin podle prostředí do kterého jsou určena, jaké úrovně napětí se v něm nacházejí, účelu zařízení, doby instalace a způsobu manipulace se zařízeními. Pro práci na takových zařízeních musí mít člověk odpovídající kvalifikaci dle vyhlášky 50/1978 sb.. Neméně důležitou informací je také pravidelná kontrola a revize všech zařízení. I přes pravidelnou kontrolu všech el. zařízení a jejich revize je nutné zkontrolovat stav zařízení, na kterém se připravujeme pracovat (obsluhovat jej), neboť chyba se může objevit kdykoliv mezi pravidelnými kontrolami. Sami se ještě můžete zamyslet nad zařízeními třídy I. skupiny D. Do této skupiny patří i školy. 11

12 Bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče Tato část je zaměřena na bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče určené k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace. Existují dvě základní činnosti na elektrických zařízeních: Práce je to činnost na zařízení, která se provádí obyčejně za pomocí nástroje. Obsluha lidská činnost spojená s provozem elektrického zařízení. Norma rozděluje zařízení používané osobami bez elektrotechnické kvalifikace do tří skupin: Skupina A Elektromechanické a elektrotepelné spotřebiče pro domácnost a podobné účely, ruční nářadí, přístroje spotřební elektroniky, přístroje pro elektrické vytápění budov, elektrické kancelářské stroje, osobní počítače a jejich příslušenství, elektronické hračky a hry, pracovní a stavební stroje malé mechanizace a elektrické nářadí. Skupina B Elektrické a prodlužovací přívody k elektrickým spotřebičům Skupina C Elektroinstalační materiál a elektrické regulační zařízení, používaná v domácnostech jako součást elektroinstalace, elektrická svítidla pro pevné a pohyblivé přívody, pevné elektrické instalace v bytových jednotkách a společném příslušenství budov bytové výstavby, počínaje měřením (elektroměr, rozvodnice a rozvaděče) Pro bezpečné žívání elektrických zařízení se doporučuje k nim vystavovat návody na přístupném a viditelném místě. Je li zařízení určeno k obsluze osobě bez elektrotechnické kvalifikace, musí být dodrženy následující podmínky: 1. Elektrická zařízení musejí být napájena ze zdroje malého napětí (do 50 V střídavých) nebo nízkého napětí (do 1000 V střídavých). 2. Stupně krytí musí odpovídat způsobu použití a nesmí být menší než IP 2X. Vyjímkou jsou objímky svítidel a závitové pojistky, které při výměně nejsou chráněny proti přímému dotyku. 3. Živé i neživé části a části, které jsou určeny k uchopení, musí mít ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí (základní i zvýšené ochrany). 4. Pokud má elektrické zařízení živé části, které jsou dostupné k přímému dotyku, musí být pro jejich napájení použito malé bezpečné napájení. Živá část část elektrického zařízení, kde se za normálních okolností vyskytuje napětí (jsou určeny k vedení el. proudu) Neživá část část elektrického zařízení kde se ve výjimečných případech (poruchách) může objevit napětí, avšak tato část k vedení proudu není určena. Elektrické zařízení, určené pro používání osobami bez elektrotechnické kvalifikace smí být provozováno pouze v prostorách, pro které bylo konstruováno. Společně s dodaným zařízením, musí být k dispozici i průvodní technická dokumentace, obsahující poučení o jeho bezpečném využívání a provozu. Obsah poučení obsluhy elektrického zařízení a upozornění Místo umístění hlavního vypínače, jističe Postup zapnutí a vypnutí zařízení Způsob zapojení do el. sítě Postup údržby 12

13 V případě, že jde o zařízení speciálního charakteru, nebo zařízení určené do atypického prostředí (zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým proudem), musí být upozornění umístěno přímo na něm. Výstražná upozornění musí být umístěna na vnější části zařízení, ne však na spodní straně. Stejný text musí být uveden i v návodu k obsluze. Pohyblivé a prodlužovací přívody Jsou zařízení, nebo části zařízení, určena k vedení el. proudu, vystavena mechanickému namáhání a jsou tak vystavena většímu riziku mechanickému poškození. Pohyblivé přívody a vedení nesmí být vystaveny mechanickému poškození a jejich umístění nesmí být příčinou úrazu (zakopnutí). Nesmí se pokládat na místa vlhká. V případě, že se ukládají na místa se zvýšeným pohybem osob či vozidel, musí se dostatečně chránit krytem. Pokud je vedení pohyblivého přívodu provedeno závěsem, musí se splnit tyto požadavky: Podpěry volného pohyblivého přívodu nesmí být od sebe vzdáleny více než 5 m. Pokud jsou podpěry od sebe vzdáleny více než 5 m až do 15 m, musí se pohyblivé vedení zajistit proti posunu. Při vzdálenosti podpěr nad 15 m, musí být pohyblivý přívod zavěšen na laně. Pohyblivé přívody (šňůry) nesmějí přesáhnout celkovou délku 50 m a to ani v součtu po zapojení za sebou. Pokud je nutná větší délka, musí ze vedení zajistit ochranou proti úrazu elektrickým proudem vzhledem k úbytku napětí na vedení. Nesmí se překročit maximální jmenovitá napětí a proudy. U svinovacích vedení jsou definovány různá jmenovité proudy pro stav svinutý a rozvinutý. Pokyny pro použití Používat minimální potřebné délky Nevystavovat velkému mechanickému namáhání Neumisťovat pod koberce (možnost poškození předměty nebo zařízením na něm stojícím; koberec zamezuje odvádění tepla) Svítidla a předměty určené pro pevné připojení Se svítidly, s elektrickým regulačním zařízením a s ostatními elektrickými spotřebiči určenými pro pevné připojení má být dodáváno upozornění, že bezpečnost osob před úrazem elektrickým proudem a bezpečnost majetku závisí na správné montáži. Tuto montáž smí provádět pouze osoba s odpovídající kvalifikací. Poznámky ke školení této části Z této části jsou nejdůležitější tyto body: 1. Zopakovat na kterých zařízeních je pro osobu bez elektrotechnické kvalifikace činnost zakázána. 2. Vysvětlit rozdíl mezi prací a obsluhou. 3. Zařízení pro osoby bez elektrotechnické kvalifikace se dělí do třech skupin. Uvést příklady. 4. Definovat živou a neživou část el. zařízení 5. Je nutné studenty seznámit s užíváním el. zařízení 6. Vysvětlit použití prodlužovacích přívodů (nutné probrat! studenti si nosí své prodlužky ) 13

14 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání V rámci této kapitoly je nutné definovat následující pojmy: elektrický spotřebič (spotřebič) - elektrický předmět připojovaný k pevnému rozvodu el. energie zásuvkovým spojením, vyjímaje elektrického ručního nářadí; za el. předměty se pro účely této směrnice považují též pohyblivé přívody oddělitelné a prodlužovací, používané k napájení těchto spotřebičů pohyblivý přívod oddělitelný pohyblivý přívod, který je vybaven na jednom konci vidlicí a na druhém zásuvkou pohyblivý přívod prodlužovací pohyblivý přívod, který je na jednom konci vybaven vidlicí a na druhém pohyblivou zásuvkou, případně jejich vícenásobnou kombinací, nepřenosný spotřebič spotřebič, který není přenosný, např.: chladnička, nápojové automaty, el. psací a rozmnožovací stroje, stolní počítače nebo připevněný spotřebič, připevněný spotřebič spotřebič, který je určen k používání, když je připevněn k podložce nebo jiným způsobem zajištěn na určitém místě, např.: nástěnné svítidlo, stolní bruska, vrtačka apod. přenosný spotřebič spotřebič, kterým se při práci manipuluje, nebo jiný, než pevně připojený spotřebič bez omezení hmotnosti, např.: el. vařiče a varné konvice, ponorné nebo kalové čerpadlo apod. spotřebič držený v ruce přenosný spotřebič určený k tomu, aby byl během normálního používání držen v ruce, např.: žehlička, elektrické pájky všeho druhu, přenosná svítidla, přičemž případný motor je nedílnou součástí spotřebiče, např. vysavače, mycí zařízení WAP apod. evidenční seznam spotřebičů jmenný seznam spotřebičů příslušného hospodářského střediska/útvaru, rozdělený do odpovídajících skupin s uvedením jejich identifikačního označení, identifikační označení - označení spotřebiče sloužící k jeho identifikaci; označením jsou: druh, typ, výrobní nebo inventární číslo spotřebiče; pokud není spotřebič (zejména u prodlužovacích přívodů) opatřen výrobcem takovýmto označením, bude opatřen identifikačním znakem při jeho první kontrole/revizi, identifikační znak způsob fyzického označování spotřebičů v majetku, organizace, které výrobce neopatřil identifikačním označením, uživatel spotřebiče zaměstnanec organizace, jemuž byl spotřebič předán jmenovitě do trvalého užívání nebo mu byl svěřen k příležitostnému použití. provozovatel spotřebiče hospodářské středisko/útvar organizace K zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti provozu jsou zaměstnavatelé povinni podle ustanovení 133 odst. (1) písm. M) Zákoníku práce provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení. K naplnění této povinnosti na úseku provozování elektrických spotřebičů v organizace vydávám, s přihlédnutím k ČSN Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání, toto opatření. Za evidenci spotřebičů (evidenci pro účely jejich kontrol a revizí) a její průběžné udržování podle skutečného stavu, odpovídají jejich provozovatelé, resp. vedoucí příslušných hospodářských středisek/útvarů. Kompletnost evidenčního seznamu podle bodu III se ověřuje při každé inventuře. Ověření se na nich dokládá datem jejího provedení a podpisem předsedy inventarizační komise. Za opatření spotřebičů identifikačním znakem při první kontrole/revizi odpovídá vedoucí elektroúdržby. 14

15 Za udržování identifikačního označení spotřebičů odpovídá provozovatel spotřebiče. U spotřebičů předaných zaměstnancům jmenovitě k jejich trvalému užívání pak tito zaměstnanci. V případech, kdy identifikační označení spotřebiče bude znehodnoceno, jsou vedoucí středisek/útvarů povinni předat neprodleně takovéto spotřebiče do útvaru elektroúdržby, kde budou opatřeny identifikačním znakem a po provedené revizi vráceny zpět k užívání. Spotřebiče bez identifikačního označení se pokládají za spotřebiče bez doložení provedené kontroly/revize a jako takové se nesmí používat. Zajištění kontrol a revizí spotřebičů Odpovědnost za zajištění kontrol a revizí spotřebičů mají vedoucí hospodářských středisek/útvarů organizace. Požadavky na jejich provedení, nejedná-li se o kontroly zajišťované uživatelem spotřebiče, uplatňují tito vedoucí u vedoucího elektroúdržby formou písemné žádanky na práci. Nedílnou součástí žádanky je kopie evidenčního seznamu spotřebičů, jež jsou ve správě příslušného střediska/útvaru. Žádanka musí být předána vedoucímu elektroúdržby před vypršením předepsané lhůty kontrol nebo revizí podle následujících tabulek tříd spotřebičů a lhůt pravidelných revizí el. zařízení. Vedoucí elektroúdržby potvrzuje převzetí žádanky datovaným podpisem. Skupina A Skupina B Skupina C Skupina D Skupina E Pravidelné kontroly Skupina el. spotřebičů spotřebiče, které jsou předmětem pronájmu spotřebiče používané ve venkovních prostorách spotřebiče v průmyslu a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách spotřebiče ve veřejně přístupných prostorách spotřebiče pro administrativní činnost Provede Držené v ruce Přenosné Připevněné a nepřenosné B a C Uživatel Vždy před jejich použitím E Útvar elektroúdržby 1x za měsíc 1x za 6 měsíců 1x za 12 měsíců Pravidelné revize Skupina el. spotřebičů B C E Ostatní Držené v ruce Přenosné Připevněné a nepřenosné 1x za 3 měsíce; za provedení odpovídá útvar elektroúdržby 1x za 6 měsíců; za provedení odpovídá útvar elektroúdržby 1x za 12 měsíců; za provedení odpovídá útvar elektroúdržby 1x za 3 měsíce; za provedení odpovídá útvar elektroúdržby 1x za 12 měsíců; za provedení odpovídá útvar elektroúdržby 1x za 24 měsíců; za provedení odpovídá útvar elektroúdržby 1x za 6 měsíců; za jejich zajištění odpovídá útvar elektroúdržby a za provedení revizní technik Ve lhůtách podle ČSN ; za jejich zajištění odpovídá útvar elektroúdržby a za provedení revizní technik Ve lhůtách podle ČSN ; za jejich zajištění odpovídá útvar elektroúdržby a za provedení revizní technik Provede se vždy po jejich opravě, rekonstrukci, nebo úpravě a vždy při každé uživatelem předpokládané nebo zjištěné závadě. Za provedení odpovídá útvar elektroúdržby a za předání k revizi uživatel. 15

16 V podmínkách organizace se provádí dokladování výsledků kontrol a revizí (mimo kontrol prováděných uživatelem a mimo revizí nepřenosných a připevněných spotřebičů prováděných podle ČSN ) písemnou formou. Doklad o provedení kontrol/revizí spotřebičů podle ČSN předává vedoucí elektroúdržby příslušným vedoucím hospodářských středisek/útvarů buď spolu se zkontrolovanými/zrevidovanými spotřebiči, případně nejpozději do 3 dnů po kontrole/revizi. Vždy však proti podpisu. V dokladu, mimo výsledků kontroly/revize, v podobě konstatování, analogickém jako u ručního el. nářadí - dobrý stav / mezní stav vyžadující opravu / vadný stav, musí být uvedeno poučení o možnosti dalšího používání spotřebičů a lhůty pro nejbližší kontrolu/revizi spotřebičů podle skupin. Poznámky ke školení této části Nejdůležitějšími informacemi, se kterými se musí studenti seznámit jsou v následujících bodech: 1. Pojem elektrický spotřebič 2. Kdo je uživatelem el. spotřebiče: student 3. Kdo je provozovatelem el. spotřebiče: škola 4. Spotřebiče ve škole se pravidelně revidují a kontrolují. 5. El. spotřebiče se revidují a kontrolují podle toho o jakou třídu spotřebiče se jedná a jakým způsobem se s ním manipuluje (ruční, přenosný, nepřenosný). 6. Před použitím el. spotřebiče je nutné jej nejprve zkontrolovat (vzhled, zápach ). V případě, že spotřebič vykazuje známky poruchy, musí ji student okamžitě nahlásit. 7. Student není oprávněn opravovat el. spotřebiče (to je úkolem elektroúdržby). 16

17 Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a vedení Tato část je již obsažena v kapitole Bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče v části Pohyblivé a prodlužovací přívody a proto se zde na něj pouze odkazujeme. 17

18 Obsluha a práce na elektrických zařízeních Norma platí pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních, s elektrickými zařízeními nebo v jejich blízkosti. Jedná se o elektrická zařízení provozovaná s úrovní napětí od malého včetně až po vysoké napětí včetně. Norma stanovuje požadavky na bezpečnou obsluhu elektrických zařízení a práci na nich a nebo v jejich blízkosti. Tyto požadavky se týkají obsluhy, práce a údržby. Platí pro veškerou neelektrickou pracovní činnost, například stavební práce v blízkosti venkovního vedení nebo zemních kabelů, stejně jako pro pracovní činnost na elektrických zařízeních tam, kde existuje elektrické riziko. Norma neplatí pro instalace a zařízení, které jsou navrženy a instalovány k používání laiky. Principy Před zahájením každé práce na el. zařízení nebo jeho obsluhy, musí být provedeno zhodnocení rizik a musí být stanoveno, jak má být práce nebo obsluha provedena a také jaká bezpečnostní opatření musí být zavedena. Osoby musejí být proškoleny z bezpečnostních předpisů a místních pracovních předpisů. Nesmí se opomenout vhodný oděv podle charakteru práce. Vedoucí musí dbát na dodržování všech pokynů a bezpečnostních opatření. Taktéž musí být pracovníci poučení o možném nebezpečí. Každé zařízení musí mít určenou osobu, která je za něj zodpovědná. Pokud je pracovníkovi určena práce složitá, musí se zadat písemně včetně všech pokynů. Všechna hlášení musejí obsahovat základní údaje o pracovníkovi, který úkol zadává. Aby nedocházelo k omylům musí příjemce zprávy zopakovat obsah předávajícímu, který musí potvrdit správnost informace. Toto nařízení platí obzvlášť pro ústní domluvu. Vypínání a zapínání zařízení nesmí probíhat po dohodnutých signálech ani po časových intervalech. Všechny nástroje, přístroje a oblečení musí být udržované a používané správným způsobem, osobami proškolenými k jejich užívání. Ke každému elektrickému zařízení musí být dostupná dokumentace, která popisuje aktuální stav zařízení. Provozní postupy V případě nepříznivých podmínek, jako jsou bouře, siný déšť, mlha silný vítr a podobně, musejí být přijata vhodná opatření. Blíží-li se bouřka, musejí být práce na neizolovaných vodičích okamžitě přerušeny. Při špatné viditelnosti, musejí být přerušeny veškeré práce. Práce bez napětí 1. Úplně odpojit zařízení od zdroje 2. Zabezpečit proti opětovnému zapnutí (zamknutí, tabulka: Nezapínat! Na zařízení se pracuje. ) 3. Ověřit, že je zařízení bez napětí 4. Uzemnit a zkratovat 5. Provést opatření proti živým částem, které se nacházejí v blízkosti zařízení. Uzemňovací a zkratovací zařízení, musejí být dimenzována tak, aby odolala zkratovým proudům v oblasti zkratu (zapojení). Uzemnění a zkratování musí být provedena tam, kde hrozí zavlečení proudu z blízkých zdrojů napětí. Příkladem jsou překřížená, nebo souběžná vedení, případně záložní zdroje energie. Na vedeních vn se musí provést zkratování ze všech stran, od kterých může být zaveden elektrický proud. Po odstranění bezpečnostních prvků se musí považovat zařízení za zařízení pod napětím. 18

19 Práce pod napětím Před prací pod napětím se musí zamezit vzniku nebezpečí požáru a výbuchu, pokud se práce v takovém prostředí provádějí. Při práci musí mít pracovník stabilní postavení, při kterém má obě ruce volné (k práci). Osoby musejí být vhodně oblečeny, mít zajištěné vhodné ochranné pomůcky a prostředky. Není dovoleno nosit žádné kovové předměty, které by mohly umožnit nahodilou poruchu či zranění (řetízky, náramky, hodinky ). Pro zvyšování kvalifikace osob znalých musí být sestaven speciální studijní program. Po úspěšném absolvování školení jim musí být vydáno osvědčení potvrzující způsobilost pro práci pod napětím, pro kterou byli vyškoleni. Práce na vzdálenost Práce, při které zůstává pracovník vzdálený od zařízení a pracuje s pomocí izolovaných tyčí. Práce v dotyku Práce s izolačními rukavicemi Práce na potenciálu Při této práci je pracovník v přímém kontaktu s živými částmi zařízení. Zde je potenciál vyrovnán a pracovník je od okolí izolován tak, aby nedošlo k odvedení proudu jeho tělem. Při složité práci se musí zajistit přímá komunikace mezi pracovníkem a vedoucím pracovištěm. Činnost vedoucího práce Je povinen informovat pracovníky zodpovědné za elektrická zařízení o práci, kterou budou provádět. Jaké jsou jednotlivé úkoly, jaké bezpečnostní rizika jsou s prací spojena a také musí rozdělit závazně a jmenovitě úkoly všem pracovníkům na práci se podílejících a určit nástroje, které k práci budou používat. Musí zajistit dozor, který odpovídá druhu a složitosti práce. Zároveň musí brát v potaz prostředí v jakém budou práce probíhat. Nakonec vydává povolení k zahájení práce. Poznámky ke školení této části Před zahájením práce musí dojít nejprve ke zhodnocení rizik. Student musí zkontrolovat zařízení na kterém bude pracovat a začne pracovat až na pokyn cvičícího (vedoucího pracovníka). Při práci nesmí nosit nic, co by mohlo způsobit nahodilé zranění (řetízky, hodinky a náramky). Před zahájením práce bez napětí na elektrickém zařízení musí zařízení řádně odpojit, zajistit jej proti opětovnému zapnutí a také proti zavedení el. proudu z blízkých zdrojů (je nutné si uvědomit rozdíl mezi prací a obsluhou zařízení). Student musí též používat veškerá ochranná opatření, která mu cvičící (vedoucí práce) nařídí. Musí také pracovat přesně podle jeho pokynů. 19

20 První pomoc při úrazu elektrickým proudem Obecně Úraz elektrickým proudem vzniká spojením těla se dvěma body, mezi kterými je elektrické napětí. Známe tři základní způsoby dotyku: dvoupólový - vzniká při vytvoření okruhu tělem dotykem dvou živých částí s různým potenciálem. jednopólový - dochází k dotyku těla s živou částí a proud je odveden přes tělo postiženého do země. nepřímý dochází k dotyku neživých částí, které jsou pod napětím z důvodu poruchy. Samotný úraz pak vzniká průchodem proudu lidským tělem, nebo jako důsledek účinků elektrického proudu, mezi které patří účinky tepelné a elektromagnetické. Rozhodující faktory: velikost proudu, jenž je závislý na napětí a na celkové impedanci obvodu uzavřeného lidským tělem cesta, kterou proud lidským tělem teče doba působení elektrického proudu druh proudu střídavý, nebo stejnosměrný. (Střídavý má horší účinky než proud stejnosměrný, obzvláště kolem frekvence 500 Hz) fáze srdečního cyklu v okamžiku zásahu el. proudem fyzický a psychický stav postiženého Napětí z hlediska nebezpečného dotyku dělíme na: nebezpečné napětí malé bezpečné napětí Prostory z hlediska bezpečnosti dělíme na: bezpečné Prostory, kde vlivem prostředí není zvýšené riziko úrazu elektrickým proudem. nebezpečné Prostory, kde dočasně vliv prostředí může zvyšovat riziko úrazu elektrickým proudem. zvlášť nebezpečné Prostory s trvalým zvýšeným rizikem úrazu elektrickým proudem vlivem prostředí. Ochrany před úrazem elektrickým proudem: Ochrana proti nebezpečnému dotyku živých i neživých částí Ochrana proti nebezpečnému dotyku živých částí Ochrana proti nebezpečnému dotyku neživých částí 20

21 Ochrana před dotykem živých i neživých částí Ochrana malým bezpečným napětím Ochrana je zajištěna malým bezpečným napětím. Úrovně malého bezpečného napětí jsou uvedeny v následující tabulce. Obvody musí být odděleny ochranným oddělením od obvodů vyšších napětí. Prostory Při dotyku částí (obsluha) Bezpečné malé napětí živých částí (V) střídavé Normální živých neživých Nebezpečné živých neživých Zvlášť nebezpečné živých Ochrana omezením ustáleného proudu a náboje neživých stejnosměrné Ustálený proud mezi částmi současně přístupnými dotyku, tekoucí odporem (činným) Ω, nesmí překročit 3,5 ma AC nebo 10 ma DC. Nahromaděný náboj mezi současně přístupnými částmi chráněnými ochrannou impedancí nesmí překročit 50 μc. Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí Označeno také jako Ochrana před nebezpečím úrazu elektrickým proudem při normálním provozu nebo Základní ochrana. Ochrana izolací živých částí Účelem izolace je zabránit dotyku živých částí. Živé části musí být úplně pokryty izolací, kterou lze odstranit pouze jejím zničením. U průmyslově vyráběných zařízení musí izolace vyhovovat příslušné normě pro elektrická zařízení. U ostatních zařízení musí být ochrana zajištěna izolací, která je schopna trvale vydržet namáhání, kterým může být během provozu vystavena, jako jsou mechanické, chemické elektrické a tepelné vlivy. Nátěry, barvy, laky a podobné prostředky samy o sobě se obecně nepovažují za přiměřenou izolaci pro ochranu před nebezpečím úrazu elektrickým proudem při normálním provozu. Každé elektrické zařízení, u něhož je provedena ochrana izolací, musí vyhovět podmínkám stanoveným pro základní izolaci a pro přídavnou izolaci, které společně vytvářejí dvojitou izolaci. Místo dvojité izolace lze použít zesílené izolace, pokud zajistí ochranu před úrazem elektrickým proudem ve stejné míře, jako zajišťuje dvojitá izolace. Elektrické zařízení, u něhož je provedena jen základní izolace a nemá prostředky pro provedení přídavné ochrany se považuje za zařízení bez ochrany. Ochrana kryty nebo přepážkami Kryty nebo přepážky jsou určeny k tomu, aby zabraňovaly jakémukoliv dotyku živých částí. Míru dotyku - krytí, která představuje vlastně krytí, stanoví zpravidla IP kódem příslušné normy. Živé části musí být uvnitř krytů nebo za přepážkami, které zajišťují krytí aspoň IP2X nebo IPXXB kromě případů, jako jsou některé objímky žárovek, otvory zásuvek nebo pojistek, kde jsou při výměně části nebo vysunutí větší otvory, nebo kde jsou větší otvory nutné pro řádnou funkci zařízení podle příslušných požadavků pro zařízení. 21

22 Vodorovný horní povrch krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, musí zajišťovat krytí aspoň IP4X nebo IPXXD. Kryty nebo přepážky musí být v daném místě řádně upevněny a mít dostatečnou stabilitu a trvanlivost, aby při známých podmínkách normálního provozu zajišťovaly požadovaný stupeň ochrany krytem a příslušné oddělení od živých částí, přičemž se berou v úvahu související vnější vlivy. Tam, kde je nutné otevřít kryty, odstranit přepážky, nebo odstranit části krytů, musí to být možno pouze: s použitím klíče nebo nástroje, nebo po samočinném odpojení živých částí, před jejichž nebezpečným dotykem kryty nebo přepážky chrání, přičemž napájení může být obnoveno pouze po správném znovuumístění a uzavření krytů, nebo kde vnitřní přepážka, zajišťující krytí aspoň IP2X nebo IPXXB brání dotyku živých částí a taková přepážka je odstranitelná pouze pomocí klíče nebo nástroje. Ochrana zábranou Zábrany jsou určeny k tomu, aby zabránily nahodilému dotyku živých částí, nikoliv však úmyslnému dotyku záměrným obejitím zábrany. Zábrany musí bránit buď: neúmyslnému přiblížení osoby k živým částem, nebo nahodilému dotyku živých částí během činnosti nekrytých zařízení v běžném provozu. Zábrany mohou být odstraněny bez použití klíče nebo nástroje, ale musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich neúmyslnému odstranění. Ochranu zábranou lze provést: 1. v prostorech přístupných laikům a pracovníkům bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice - uzamčením nebo neodnímatelným ohrazením (např. mříží nebo oplocením) dostatečně pevným, vysokým a vzdáleným od živých částí. 2. v prostorech nepřístupných laikům a pracovníkům bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice uzavřením, ohrazením (např. provazem, tyčí, zábradlím, mříží, plotem apod.), které může být i odnímatelné. Předměty tvořící zábranu mají být mechanicky pevné a tuhé a musí odolávat vlivům daného prostředí. Ochrana polohou Ochrana polohou je umístění nebezpečných živých částí mimo dosah a je určena pouze k zabránění nahodilému dotyku živých částí. Části současně přístupné dotyku, které mají odlišný potenciál, nesmějí být v dosahu ruky. Doplňková ochrana proudovým chráničem Účelem použití proudového chrániče je pouze zlepšit jiná opatření na ochranu proti úrazu elektrickým proudem při normálním provozu. Použití proudového chrániče se jmenovitým reziduálním proudem nepřesahujícím 30 ma se považuje za doplňující ochranu před úrazem elektrickým proudem při normálním provozu v případě, že selžou ostatní ochranná opatření nebo v případě neopatrnosti uživatelů. Použití takového zařízení jako jediného ochranného opatření se nepřipouští. Ochrana doplňkovou izolací Ochrana doplňkovou izolací spočívá ve vybavení elektrického zařízení izolačním stanovištěm (např. izolačním kobercem) nebo v použití ochranných pomůcek (vypínacích tyčí, dielektrických rukavic, galoší apod.).ochranu doplňkovou izolací lze použít v případě, že k zařízení mají přístup jen pracovníci s elektrotechnickou kvalifikací kromě pracovníků seznámených. 22

23 Použije-li se doplňkové izolace k izolaci stanoviště, musí být její účinný rozsah takový, aby z místa, jež je mimo stanoviště a je přístupné, byl znemožněn nebezpečný dotyk živých částí nebo nebezpečné přiblížení k nim. Pokud jsou poblíž stanoviště živé nebo neživé části, jejichž potenciál se liší od potenciálu částí, u nichž se dotyk předpokládá, musí být také u těchto částí dotyk znemožněn. Pro splnění požadavku znemožnění nebezpečného dotyku živých a neživých částí musí být tyto části pokryty izolační pomůckou, zajištěnou proti přemístění. Izolační pomůckou jsou např. spirálové izolační návleky na vodiče, izolační hadice, trubky, desky apod. splňující požadavky na izolaci. Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí Ochrana samočinným odpojením od zdroje Samočinné odpojení od zdroje se požaduje tehdy, může-li v případě poruchy vzniknout nebezpečí škodlivých patofyziologických účinků elektrického proudu na člověka v důsledku velikosti a trvání dotykového napětí. Toto ochranné opatření vyžaduje koordinaci způsobu uzemnění sítě a charakteristik ochranných vodičů a ochranných přístrojů. Ochranný prvek musí v případě poruchy mezi živou částí a neživou částí nebo ochranným vodičem zařízení samočinně odpojit zdroj napájení zařízení, pro které zajišťuje ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí. V takovém případě předpokládané dotykové napětí překračující přijatou mez dotykového napětí nesmí trvat tak dlouho, aby byl vyvolán škodlivý fyziologický účinek u osoby dotýkající se částí současně přístupných dotyku. Uzemnění a ochranné vodiče Neživé části musejí být připojeny k ochrannému vodiči při splnění podmínek stanovených pro každý způsob uzemnění sítě. Neživé části současně přístupné dotyku musejí být spojeny se stejnou uzemňovací soustavou. Pospojování V každé budově musí být navzájem pospojovány do tzv. hlavního pospojování ochranný vodič, uzemňovací přívod, hlavní uzemňovací svorka a dále uvedené cizí vodivé části: kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování např. plynem, vodou konstrukční kovové části, ústřední topení a klimatizace hlavní kovové armatury železobetonových konstrukcí, pokud lze tento požadavek uplatnit. Jestliže v instalaci nebo její části nelze splnit podmínky samočinného odpojení, musí být provedeno místní pospojování nazvané doplňujícím pospojováním. Užití doplňujícího pospojování nevylučuje potřebu odpojení od zdroje z jiných důvodů, např. ochrany před požárem, před tepelným namáháním v zařízení, atd. Doplňující pospojování může zahrnovat celou instalaci, Část instalace, jednotlivý přístroj nebo místnost. Sítě TN Všechny neživé části instalace musí být spojeny s uzemněným bodem sítě prostřednictvím ochranných vodičů, které musejí být uzemněny u každého příslušného transformátoru nebo generátoru nebo v jejich blízkosti. Pokud existují jiná účinná uzemnění, doporučuje se, aby ochranné vodiče byly také připojeny k takovým bodům, kdekoliv je to možné. Může být nutné uzemnění v dalších doplňujících bodech, rozmístěných co nejrovnoměrněji, aby potenciály ochranných vodičů zůstaly v případě poruchy co nejblíže potenciálu země. V rozsáhlých objektech, jako jsou výškové budovy, nelze přídavné uzemnění 23

24 provést z praktických důvodů. Podobnou funkci v tomto případě má pospojování mezi ochrannými vodiči a cizími vodivými částmi. Maximální doby odpojení pro sítě TN Samočinné odpojovací prvky, musí být dimenzovány tak, aby odpojili zdroj napětí v případě poruchy v limitu daném následující tabulkou. Jmenovité napětí (V) 230 0,4 400 >400 Používané ochranné prvky v sítích TN Nadproudové jistící prvky (jističe a pojistky) Proudové chrániče Doba odpojení (s) 0,2 0,1 Proudové chrániče se nesmějí použít v sítích TN-C (společná funkce nulového a ochranného vodiče PEN). Vodič PE a N musejí být před proudovým chráničem rozděleny. Ochrana použitím zařízení třídy ochrany II nebo rovnocennou izolací Třída ochrany vyjadřuje jak je elektrické bezpečnosti, z hlediska ochrany před dotykem neživých částí, dosaženo a označuje se číslicemi 0 III. Vhledem k tomu, že členění zařízení do tříd podle ochran, ještě nebylo v tomto textu uvedeno, uvádíme je zde všechny: Zařízení třídy ochrany 0 pouze pro použití v nevodivém okolí, nebo je chráněno elektrickým oddělením. Elektrické oddělení se vytváří pro každé zařízení samostatně. V ČR se nesmějí taková zařízení prodávat a nesmí s nimi přijít do styku lidé bez elektrotechnické kvalifikace. (části elektráren a rozvoden, kde má přístup pouze kvalifikovaný personál) Zařízení třídy ochrany I Ochranná svorka označena značkou, nebo písmeny PE, nebo barevnou kombinací zelená-žlutá. Tato svorka musí být připojena k ochrannému pospojování elektrické instalace ochranným vodičem. (pračky, žehličky, elektrické topení a trouby ) Zařízení třídy ochrany II Označena značkou, nespoléhá se na žádné ochranné prostředky instalace. Základní izolace je doplněna zesílenou, nebo dvojitou izolací. (audiovizuální technika, adaptéry ) Zařízení třídy ochrany III Je označeno značkou, má základní izolaci a jsou to zařízení, která pracují s malým napětím. Připojovat pouze k obvodům sítí SELV a PELV. (hračky) Ochrana nevodivým okolím Toto ochranné opatření má zabránit současnému dotyku částí, které mohou mít v důsledku porušení základní izolace živých částí různý potenciál. Neživé části musí být uspořádány tak, aby se za běžných podmínek osoby nemohly dotýkat současně: dvou neživých částí, nebo neživé části a kterékoliv cizí vodivé části, pokud tyto části v případě poruchy základní izolace živých částí mohou mít různý potenciál. 24