S T A N O V Y. Stavebního bytového družstva Špičák. Část I. Základní ustanovení. Čl.1. Název firmy. Firma přijala název

Transkript

1 S T A N O V Y Stavebního bytového družstva Špičák Část I. Základní ustanovení Čl.1 Název firmy Firma přijala název Stavební bytové družstvo Špičák a má sídlo v Tanvald, Krkonošská 181, PSČ zapsané v obch. rejstříku Ústí nad Labem,vložka č.139,ičo Právní poměry družstva upravuje zákon a tyto stanovy. Čl.2 Charakteristika družstva 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným zejména za účelem zajišťování bytových anebo jiných potřeb svých členů. 2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. 3) Družstvo je obchodní korporací. 1

2 Část II. Činnosti družstva 1) Předmět činnosti družstva je zejména : Čl. 3 Předmět činnosti družstva a) správa a provoz majetku ve vlastnictví družstva, vlastníků členů družstva a ostatních osob, b) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor, c) provádění, popřípadě zajišťování údržby, oprav, modernizace a rekonstrukce bytových a nebytových objektů, d) přidělování bytů, rodinných domků a nebytových prostor a uzavírání příslušných smluv členům a nečlenům družstva, e) činnosti v energetických odvětvích, f) vykonávání činnosti podle živnostenských oprávnění a to: -realitní činnost -koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje -úklidové služby -zprostředkovatelská, konzultační a poradenská činnost g) organizování přípravy a provádění, popřípadě zabezpečování výstavby bytů, rodinných domků a nebytových prostor. 2) Družstvo může vykonávat i další činnosti schválené shromážděním delegátů družstva, pokud si k jejich vykonávání opatří příslušné oprávnění. Část III. Členství v družstvu Čl. 4 Vznik členství 1) Členem družstva může být zletilá fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR. Nezletilý občan se může stát členem družstva z důvodů dědění nebo v případech uvedených v čl. 17 a v čl ) Za nezletilého člena jedná jeho zákonný zástupce. 3) Za člena družstva nemusí být přijata fyzická osoba, jejíž členství v družstvu zaniklo již dříve vyloučením podle čl ) Členství vzniká také převodem nebo přechodem družstevního podílu 5) Členství právnických osob je vyloučeno. 6) Za člena družstva nemusí být přijata fyzická osoba, která bude narušovat soužití spolubydlících. Čl.5 Podmínky vzniku členství 1) Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení základního členského vkladu ve výši 300,-Kč a o zaplacení stanoveného zápisného. 2) Shromáždění delegátů družstva je oprávněno stanovit výši zápisného. 3) Představenstvo družstva je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem nebo osobně. 4) Družstvo vrátí základní členský vklad občanu, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. 5) Nepřijatý člen nemá právo na odvolání. 2

3 Čl. 6 Přechod a převod členství 1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský vklad nebo členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem (manželi) určeným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na fyzickou osobu splňující podmínky stanovené v čl. 4, způsobem určeným zákonem. 3) Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního bytu. 4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 6A Družstevní podíl 1) Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. 2) Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno. 3) Zastavení družstevního podílu je vyloučeno. Čl.7 Společné členství manželů 1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vznikne se společným nájmem bytu (nebytového prostoru) i společné členství manželů v družstvu. 2) Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manželi i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů podle čl.6. 3) Společné členství manželů podle odstavce 1 a 2 nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Právo společného nájmu nebytových prostor a tedy ani společné členství manželů v družstvu nevznikne také v případě, kdy nebytový prostor slouží k výkonu povolání pouze jednoho z manželů. 4) Za společné členství jsou oba manželé oprávněni a povinni jednat společně a nerozdílně.manželé jako společní členové mají jeden hlas. 5) Nabytí členství děděním nebo darem jednoho z manželů za trvání manželství nevzniká společné členství manželů ani společný nájem. Čl.8 Společné a samostatné členství 1) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. 2) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném bytovém družstvu. Čl.9 Splynutí členství 1) Jestliže člen získá v témže družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučení družstev a převodu části majetku, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle čl. 17 a 18. Jestliže člen nevykoná tuto dispozici do třech měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné. 2) Z důvodů uvedených v odst. 1, splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství. 3) Při splynutí členství podle odst. 1 a 2, platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány. 4) Společné členství manželů zaniká: a) vypořádáním společného jmění manželů; b) marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku; c) rozhodnutím soudu; d) písemnou dohodou rozvedených manželů; e) smrtí jednoho z bývalých manželů; nebo 3

4 f) vyloučením jednoho z manželů z družstva z důvodů spočívajících výhradně na straně tohoto manžela. Čl. 9 A Splynutí družstevních podílů Nabude-li člen za trvání svého členství v družstvu další družstevní podíl, jeho družstevní podíly splývají v jediný družstevní podíl v den, kdy je člen nabude. Jsou-li však s každým z družstevních podílů spojena práva třetích osob, družstevní podíly splývají až dnem, kdy tato práva třetích osob zaniknou, ledaže dohoda člena družstva s takovou třetí osobou určí jinak. K přeměně členství dochází v těchto případech: Čl. 10 Přeměna členství a) společné členství manželů se mění na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 25, b) společné členství manželů se převedením bytu do vlastnictví mění na samostatné členství jednoho z nich a to na základě dohody společných členů, c) samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 22 odst. 2 mění na samostatné členství (nebo společné členství) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele, d) samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu se výměnou družstevního bytu mění na společné členství manželů, e) samostatné členství nájemníka družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů. Čl. 11 Rozdělení družstevního podílu Rozdělení družstevního podílu je možné, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů nebo dvou družstevních nebytových prostorů, nebo jednoho družstevního bytu a jednoho družstevního nebytového prostoru. Člen, jenž je původním vlastníkem rozdělovaného družstevního podílu, ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. Právní účinky rozdělení družstevního podílu nastanou nejdříve splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu nabyvatelem družstevního podílu vzniklého rozdělením. Při rozdělení družstevního podílu a převodu nebo přechodu družstevních podílů vzniklých rozdělením se určí, se kterým z nových družstevních podílů bude spojen nájem kterého družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru. Člen družstva má právo zejména: Čl. 12 Členská práva a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce, či zástupce vybaveného písemnou plnou mocí na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy a nebo prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů, b) být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům, c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a užívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje, d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován, e) na přidělení konkrétně určeného bytu (nebytového prostoru) splatí-li členský podíl, popřípadě dodatečný členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené. U svépomocné výstavby vzniká členu toto právo úhradou splatné peněžní částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o jiném plnění. Člen má právo na vydání rozhodnutí o přidělení bytu do třiceti dnů po vzniku práva na přidělení bytu, f) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, na základě dohody o výměně bytu a na základě zdědění členského podílu, g) na roční vyúčtování zaplacených záloh nájemného a záloh úhrad za plnění poskytovaných s užíváním bytu a na vypořádání podle zásad schválených nejvyšším orgánem družstva. h) na převod družstevního bytu nebo garáže v budově, které užívá na základě řádně uzavřené nájemní smlouvy do vlastnictví i v případech podání písemné výzvy po termínu, uvedeném v zákoně o vlastnictví bytů. Družstvo převede byt nebo garáž v 4

5 budově do vlastnictví člena postupem dle zákona o vlastnictví bytů v platném znění a jen za podmínky, že převodce bytu bude v převáděném bytě fyzicky bydlet. Člen družstva je povinen zejména: Čl. 13 Členské povinnosti a) dodržovat stanovy, řády a směrnice a plnit usnesení orgánů družstva, b) uhradit zálohový členský podíl, popřípadě doplatek členského podílu a dodatečný členský vklad ve stanovené výši a lhůtě, c) platit nájemné z bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) anebo zálohy na ně, vč. mimořádného a schváleného příspěvku na dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice oprav. d) hradit příspěvky na činnosti družstva a poplatky za úkony ve výši určené představenstvem družstva a schválené shromážděním delegátů, e) chránit družstevní majetek a majetek vlastníků členů družstva, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru), f) převzít byt na základě smlouvy o nájmu bytu, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené družstvem, nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu, g) zajistit, aby v bytě žil jenom takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly řádně užívat byt a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách. Porušením této zásady se má za to, že porušil svoji povinnost u člena družstva. h) informovat družstvo o skutečnosti, že bude v bytě dlouhodobě nepřítomen a obtížně dosažitelný, současně označit osobu, která po tuto dobu zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně nutné; pokud takovou osobu neoznačí, je touto osobou družstvo. i) umožnit pověřeným zástupcům družstva po předchozím oznámení zjištění stavu bytu (nebytového prostoru), jakož i provedení odečtu, instalace, opravy nebo výměny měřidel tepla, teplé a studené vody a oznámit neprodleně závady na těchto měřidlech; umožnit opravu a údržbu společných částí domu přístupných z bytu. j) uhradit družstvu přiměřené náklady související s udržováním a úklidem nebytových prostor, které nebyly řádně a včas vykonány, přestože tyto práce náleží do běžných povinností člena. Těmito náklady se rozumí úhrada za zajištění úklidu dodavatelským způsobem. k) majitel, chovatel psů, koček a jiných domácích zvířat udržovat pořádek a čistotu v domě, zamezit volnému pohybu a pobíhání zvířat ve společných prostorách domu a zabezpečit je tak, aby nedocházelo k znečišťování společných prostor a veřejných prostranství náležejících k domu. Dále je povinen zabránit škodám na majetku a ohrožování osob, dbát na to, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním uživatelům domu nerušený výkon jejich práv a to i mimo dobu nočního klidu l) podílet se na úhradě ztráty z hospodaření střediska bytového hospodářství družstva a při likvidačním schodku podle rozhodnutí shromáždění delegátů. Uhrazovací povinnost člena však nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu, Čl. 14 Majetková účast člena družstva 1) Majetkovou účast člena v družstvu tvoří základní členský vklad, členský podíl a případně další členský vklad. 2) Členské vklady v družstvu tvoří základní členský vklad a další členský vklad podle čl. 15 a čl.16. 3) Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a je 300,00 Kč. Po dobu trvání členství nemůže členský vklad člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu. 4) O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře představenstvo se členem písemnou smlouvu, která obsahuje údaje o výši peněžitého vkladu nebo o tom, jaká věc nebo provedení jaké práce anebo poskytnutí jaké služby tvoří předmět nepeněžitého vkladu, dále způsob a výši ocenění nepeněžitého vkladu, lhůtu pro splnění vkladové povinnosti a podmínky pro vypořádání dalšího členského vkladu nebo jeho části za trvání členství. Smlouvu o dalším členském vkladu, ani její změnu nebo zrušení již neschvaluje shromáždění delegátů ani jiný orgán družstva. Čl. 15 Další členský vklad 1) Další členský vklad představuje majetkovou účast člena na pořízení příslušného domu, bytu nebo nebytového prostoru formou výstavby nebo koupě, technickém zhodnocení domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo na pořízení pozemku příslušejícího k domu. 2) Zálohovou výši členského podílu určí družstvo před zahájením družstevní výstavby tak, aby jeho výška kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na konkrétně určený byt (nebytový prostor), ke kterému byla se členem uzavřena budoucí smlouva o nájmu družstevního bytu (nebytovému prostoru), snížené o státní příspěvek poskytnutý na 5

6 výstavbu, o úvěr poskytnutý peněžním ústavem na výstavbu, příp. o jiné zdroje financování družstevní výstavby. Zálohu na členský podíl je člen povinen zaplatit ve výši a lhůtě stanovené představenstvem družstva. V případě nutnosti zvýšit zálohu na členský podíl se postupuje obdobně. 3) Po dokončení výstavby vypořádá družstvo s financujícím peněžním ústavem finanční zdroje. Po finančním uzavření stavby rozdělí družstvo náklady a zdroje financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) a představenstvo rozhodne o konečné výši členského podílu. 4) S rozdělením nákladů a zdrojů financování na byty (nebytové prostory) a s rozhodnutím o konečné výši ho členského podílu seznámí družstvo člena nejpozději do šesti měsíců od finančního uzavření stavby. Rozhodnutí o konečné výši ho členského podílu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí se může člen písemně odvolat. Odvolání nemá odkladný účinek. Nedoplatek ho členského podílu je splatný do třiceti dnů od doručení rozhodnutí, pokud představenstvo nerozhodne jinak, v této lhůtě je družstvo povinno uhradit případný přeplatek ho členského podílu. 5) Doklad o rozdělení nákladů a zdrojů financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) zašle družstvo na vědomí také výboru samosprávy. 6) Obdobně jako v odstavcích 2 až 4 se postupuje, je-li pořizován příslušný dům, byt nebo nebytový prostor koupí od předchozího vlastníka, při financování technického zhodnocení domu, bytu nebo nebytového prostoru a pořízení pozemku z členského podílu. Čl. 16 Dodatečný členský vklad a nepeněžitý členský vklad 1) Přidělení uvolněného bytu (nebytového prostoru) lze vedle úhrady členského podílu připadajícího na tento byt (nebytový prostor) podmínit splacením dodatečného členského vkladu. Dodatečný členský vklad stanoví představenstvo družstva podle pravidel schválených shromážděním delegátů. 2) Obdobně lze postupovat i při povolení rozšíření stávajícího bytu (nebytového prostoru), pokud by se týkalo společných prostor v domě nebo nástavby či vestavby v domě, nebo při přijetí nájemce bytu za člena družstva. 3) Další členský vklad podle čl. 15 a čl. 16 může mít formu nepeněžitého vkladu. Nepeněžitý vklad se ocení pořizovacími náklady ve výši doložené vkladatelem nebo cenou stanovenou znaleckým posudkem zpracovaným na náklad vkladatele. 4) Při úplatném převodu bytu (nebytového prostoru) a příslušejícího pozemku se další členský vklad započte nabyvateličlenovi družstva na úhradu kupní ceny. 5) Další členský vklad, kterým se člen majetkově podílí na hodnotě bytu (nebytového prostoru), ke kterému nemá nájemní vztah, a na hodnotě příslušejícího pozemku, se členovi vrátí, je-li tento byt (nebytový prostor) přidělen do nájmu jinému členovi družstva a tento člen uhradil další členský vklad. Čl. 17 Převod členských práv a povinností 1) Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. 2) Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. 3) Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena (společných členů) o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. Při převodu musí být splněny podmínky členství dle čl.4. 4) Doklady, které mají za následek převod členských práv a povinností, musí být podepsány průkazným způsobem, v případě manželů každým z nich. 5) Povinnost platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za měsíc, ve kterém došlo k převodu členských práv a povinností má převádějící. Nabyvatel je povinen uzavřít s družstvem nájemní smlouvu do 15 dnů ode dne, kdy na něho přešla členská práva a povinnosti. 6) Na základě dohody o převodu členských práv a povinností si převádějící a nabyvatel vzájemně vypořádají majetkovou účast v družstvu. Předmětem tohoto finančního vypořádání je i nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od převodu členských práv a povinností do konce měsíce a veškeré případné škody na bytu a jeho zařízení, jakož i roční vyúčtování zaplacených záloh na dodávku tepla, SV i TV. 7) Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. Čl. 18 Převod části družstevního podílu 1) Člen může převést část svého družstevního podílu po jeho rozdělení za podmínek uvedených v čl. 11 na jiného člena. 6

7 1) Členství v družstvu zaniká: a) písemnou dohodou b) vystoupením c) smrtí člena, pokud jeho členství nepřejde na dědice d) vyloučením e) zánikem družstva f) prohlášením konkursu na majetek člena Čl. 19 Zánik členství g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena h) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností f) jiným způsobem stanoveným zákonem 2) V případě zrušení konkurzu na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, dále v případech pravomocného zastavení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu a pravomocného zastavení exekuce podle zvláštního předpisu, členství v družstvu se obnovuje. Čl. 20 Dohoda 1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem. 2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi. Čl. 21 Vystoupení 1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva. 2) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práva a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva. 3) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva. Čl. 22 Přechod družstevního podílu 1) Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na dědice, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Nepřešlo-li členství na dědice, zaniká smrtí člena. 2) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témže družstvu, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců. 3) Členským podílem se pro účely dědění rozumí zůstatková hodnota členského podílu. Čl. 23 Vyloučení člena z družstva 1) Člen může být z družstva vyloučen rozhodnutím představenstva družstva, zejména pokud závažným způsobem nebo opakovaně porušuje svoje členské povinnosti nebo přestal splňovat podmínky pro vznik členství, nebo zavrženíhodným způsobem zasáhl do práv nebo oprávněných zájmů družstva nebo jeho členů, nebo po dobu alespoň jednoho roku neoznámil změnu své adresy evidované v seznamu členů a jeho pobyt se stal pro družstvo neznámým, nebo zneužil 7

8 seznam členů nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo jeho členovi, nebo pokud nesplnil vkladovou povinnost k dalšímu členskému vkladu, ke které se zavázal. 2) O vyloučení dle odst. 1 písm. a) se rozhodne poté, co člen obdržel písemnou výstrahu a jedná-li se o manželé-společné členy, doručenou každému z nich a člen družstva výstrahu v dané lhůtě nerespektoval. Tato lhůta musí být nejméně 15 dnů ode dne oznámení výstrahy. Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být členu písemně oznámeno a jedná-li se o manželéspolečné členy, doručené každému z nich. V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odst. 1, který nelze dodatečně měnit. 3) Rozhodnutí o vyloučení se vyhotoví písemně. Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení, k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů. V případě vylučování společných členů (manželů), má každý z manželů právo vznést námitky proti rozhodnutí o vyloučení bez ohledu na vůli druhého manžela. 4) Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání ke shromáždění delegátů. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. 5) Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nebo jestliže nebylo řádně svoláno, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, toto zaniká. 5) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 4, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo stvrzeného konání shromáždění delegátů. Čl. 24 Likvidace družstva Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku. 1) Společné členství manželů v družstvu zaniká : a) smrtí jednoho z manželů, b) písemnou dohodou rozvedených manželů, Čl. 25 Zánik společného členství manželů c) rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými manželi. 2) Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel. 3) Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ten z rozvedených manželů, který byl určen písemnou dohodou rozvedených manželů nebo rozhodnutím soudu. 4) Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé - společní členové družstva, užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření písemné dohody manželů s jejich úředně ověřenými podpisy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství podle 24 zákona o rodině nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. 5) Společné členství manželů v družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností, jejich písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva, vyloučením a zánikem družstva po ukončení likvidace popřípadě jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 26 Majetkové vypořádání 1) Zánikem členství podle čl. 19 vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se rovná výplatě majetkové účasti dosavadního člena družstva. a) U nebydlícího člena se rovná základnímu členskému vkladu. b) U nájemce se vypořádací podíl rovná základnímu členskému vkladu a dalšímu členskému vkladu. c) U vlastníka bytu (nebytového prostoru) se rovná základnímu členskému vkladu. 8

9 2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení řádné účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve. 3) Výplata podílu, zůstatkové hodnoty členského podílu, splacené části úvěru a dodatečného členského vkladu je vázána vždy na uvolnění bytu (nebytového prostoru). 4) Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, sníženého o základní členský vklad a dodatečný členský vklad uplynutím 3 měsíců od schválení řádné účetní závěrky za rok, ve kterém po zániku nájmu přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu. 5) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. 6) Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu. 7) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností, spojených s členstvím anebo výměny bytu, nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou. 8) Při převodu bytu do vlastnictví nájemce a případném zániku jeho členství nevzniká dosavadnímu členovi nárok na vypořádací podíl.v případě, že po převodu bytu do vlastnictví zaplatí vlastník družstvu základní členský vklad a jeho členství bude trvat nadále, rovná se vypořádací podíl při zániku takového členství výplatě základního členského vkladu. Čl. 27 Členská evidence 1) Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické osoby i výše členského vkladu a výše v níž byl splacen, výše dodatečného členského vkladu a členského podílu, popřípadě další rozhodné skutečnosti. V seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. 2) Představenstvo umožní každému, kdo osvědčí právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu. V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zvláštním zákonem. Část IV. Přidělování bytů Čl. 28 Přidělování bytů Byty přiděluje představenstvo družstva členům podle jejich pořadí v pořadníku, sestaveném podle délky členství, pokud je tento sestaven. 1) Byty se přidělují podle čl. 12 písm. e). Čl. 29 Postup při přidělení bytu 2) Před přidělením bytu představenstvo vyzve písemně člena ke splacení členského podílu podle čl. 15, popřípadě k uzavření smlouvy o jiném plnění na členský podíl při výstavbě svépomocí. Lhůtu na zaplacení stanoví nejméně na 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou nebo osobně. 3) Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě členský podíl podle odstavce 1 nebo odmítne písemně přidělení bytu anebo odmítne u svépomocné výstavby uzavřít smlouvu o jiném plnění, představenstvo mu byt nepřidělí. 4) Mimo pořadník může dále představenstvo přidělit byt členovi, jehož byt, který v družstvu užívá, se stal neobyvatelným, nebo byl-li člen družstva zbaven práva na přidělení bytu nebo práva na jeho užívání nesprávným postupem družstva. Představenstvo může přidělit byt mimo pořadník též v případech, kdy přidělovaný byt byl uvolněn vyklizením dosavadního uživatele do náhradního bytu (ubytování). Čl. 30 Změna rozhodnutí o přidělení bytu Představenstvo družstva může po dohodě se členem změnit své pravomocné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu, jestliže s členem nebyla dosud uzavřena nájemní smlouva. 9

10 Čl. 31 Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu 1) Představenstvo družstva může zrušit pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu v případech, kdy : a) člen na výzvu představenstva družstva neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek členského podílu podle čl. 15, b) člen odmítl převzít byt, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené představenstvem družstva. 2) Rozhodnutí o zrušení pravomocného rozhodnutí o přidělení bytu musí být členovi doručeno do vlastních rukou nebo osobně.proti rozhodnutí podle odst.1 se může člen odvolat ke shromáždění delegátů.odvolání má odkladný účinek. 3) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 1 vzniká členovi nárok na majetkové vypořádání podle čl. 26. Čl. 32 Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu Představenstvo družstva může smlouvou o nájmu přenechat družstevní byt (nebytový prostor) občanovi i když nepůjde o člena družstva v případě, kdy o byt (nebytový prostor) nemá zájem žádný z členů družstva. Stejně může představenstvo družstva přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V tomto případě nevzniká povinnost ke splacení členského podílu podle čl. 15. Výše nájemného z bytu a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytové prostoru) se určí ve smlouvě na dobu určitou. Část V. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) Čl. 33 Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) 1) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. 2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy : a) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), vydaného představenstvem družstva, b) převodem členských práv a povinností podle čl. 17 nebo převodem části členských práv a povinností podle čl. 18, c) na základě dohody o výměně bytu, d) na základě zdědění členského podílu. 3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu (nebytového prostoru), jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného z bytu (nebytového prostoru) a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (nebytového prostoru) nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Čl. 34 Práva a povinnosti z nájmu bytu 1) Se členem - nájemcem družstevního bytu a s manželi - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen - nájemce neprodleně oznámit oddělení členské evidence družstva. 2) Kromě práva užívat byt má člen - nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. 3) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. 4) Pokud ví nájemce předem o své nepřítomnosti, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt nebo nebytový prostor bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas družstvu. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu nebo nebytového prostoru v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí, nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou družstvo. Pokud nesplní nájemce tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení povinností nájemce. 5) Družstvo má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných podmínkách. 10

11 6) Nájemce je povinen přispívat na dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice oprav, či hradit opravy prováděné odbornou firmou. Nesplní-li nájemce tuto povinnost je to důvodem k vyloučení člena dle čl.23. Čl. 35 Povinnosti družstva ke členu - nájemci 1) Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání a podle možností společně se členemnájemcem jej v tomto stavu udržovat a zlepšovat. 2) Veškeré opravy v bytě a obnovu zařízení související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce (společní nájemci). Nájemce nehradí opravy a výměny elektrických, vodoinstalačních, kanalizačních, plynových a topných rozvodů (včetně topných těles), rozvodů společné televizní antény opravy a výměny domácích telefonů a rozvodů k nim, opravy a ověřování bytových měřičů vody a tepla, pokud se s družstvem nedohodne jinak. 3) Členská schůze může z technických nebo estetických důvodů stanovit odchylná pravidla, upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu. Čl. 36 Provádění oprav v bytě 1) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen právo po předchozím písemném upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva písemnou formou bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. 2) Nepostará-li se člen nájemce družstevního bytu o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím písemném upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu. 3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření, regulaci a rozvod tepla, teplé a studené vody jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří družstvu. Čl. 37 Oznámení oprav v bytě Člen nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl. 38 Odstranění závad a poškození Člen nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím písemném upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu. Čl. 39 Provádění stavebních úprav členem Člen nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu družstva a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil. Čl. 40 Provádění stavebních úprav družstvem Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedlo instalaci, zjištění technického stavu a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody. Stejně je povinen umožnit přístup k provedení udržovacích prací, rekonstrukcí a oprav realizovaných družstvem a také umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou umístěny v bytě a patří do společných částí domu. 11

12 Čl. 41 Nájemné z bytu a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) 1) Člen nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné z bytu (nebytového prostoru) v poměrné výši skutečně vynaložených nákladů na správu a provoz objektu za stanovené období a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru). 2) Celkovou výši nájemného z bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) stanoví podle předpokládaných nákladů představenstvo družstva s přihlédnutím k návrhu výboru samosprávy k předpokládaným nákladům. Nedojde-li k dohodě, stanoví jejich výši představenstvo družstva. 3) Součástí nájemného je také pravidelný nebo jednorázový příspěvek na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice. Jeho výši stanoví představenstvo v souladu s předpokládanými náklady na opravy nebo výdaji na dodatečné investice v domě. Zůstatek dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice se převádí do příštího roku a nevypořádává se s nájemcem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) ani při ukončení nájmu. 4) Nájemné z bytu spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se platí zálohově a to měsíčně nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. 5) Rozdíl mezi zálohou a skutečnými náklady vynaloženými družstvem na provoz a správu bytu (nebytového prostoru) za kalendářní rok, vyúčtuje družstvo se členem dle vyhlášky MMR. Rozdíl mezi platbou a čerpáním dlouhodobé zálohy na opravy, údržbu a dodatečné investice se do vyúčtování nezahrnuje. 6) Vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se provádí odděleně pro každý druh zálohy dle vyhlášky MMR. 7) Vyúčtováním zjištěný přeplatek podle odst. 4 a 5 družstvo členovi vrátí dle vyhlášky MMR.Ve stejné lhůtě dle vyhlášky MMR je člen povinen uhradit družstvu zjištěný nedoplatek. Družstvo je oprávněno provést jednostranné započtení svých pohledávek a jejich příslušenství vůči dlužníkovi družstva. 8) Nezaplatí-li člen nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) zálohu na nájemné z bytu a zálohu na plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) do posledního dne příslušného měsíce po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení podle platné právní úpravy. 9) Neoznačená platba nájemného nebo zálohy na úhradu služeb a plnění, které jsou s užíváním bytu spojené, se použije k započtení nejstarší pohledávky družstva, kterou má z titulu nájmu bytu a poskytovaných služeb za nájemcem. 10) Součástí nájemného z bytu je částka určená na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy,údržbu a dodatečné investice. Její výši stanoví představenstvo družstva na návrh VS v souladu s předpokládanou mírou postupného opotřebení objektu a s tím souvisejícími náklady na opravy, případně výdaji na dodatečné investice v domě. Zůstatek dlouhodobé zálohy na opravy,údržbu a dodatečné investice se převádí do příštího roku. 11) Součástí úhrad za užívání bytu jsou splátky úvěrů: a) poskytnutých družstvu peněžním ústavem, připadající na jeho byt a úroků z nich plynoucích poskytnutých peněžním ústavem. Výše splátek je určena splátkovým kalendářem. b) v případě vnitrodružstevní půjčky rozhodne o výši splátek představenstvo BD. Čl. 42 Slevy nájemného z bytu 1) Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z příslušné části předpisu nájemného z bytu, pokud družstvo přes jeho písemné upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. 2) Stejné právo má člen - nájemce družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. 3) Právo na slevu nájemného z bytu nebo z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva písemně bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne odstranění závad. 4) Slevy budou financovány z FO příslušné SAS. Čl. 43 Sankce za neplnění nájemného z bytu (nebytového prostoru) 1) Člen-nájemce je povinen si pravidelně kontrolovat provádění plateb nájemného z bytu (nebytového prostoru) a úhrady plnění poskytovaných s užíváním bytu. 12

13 2) Je-li na družstvu zjištěn nedoplatek za nájemné z bytu (nebytového prostoru) nebo za úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu (nebytového prostoru), bude přistoupeno neprodleně k jeho vymáhání. Představenstvo družstva může schválit vyloučení dlužníka z družstva dle čl. 23. Čl. 44 Společný nájem družstevního bytu manžely 1) Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely. 2) Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich se stane nájemcem družstevního bytu. Jestliže se stal nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem bytu uzavřením manželství. 3) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. 4) Ustanovení odstavců 2 a 3 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí nebo členství v družstvu vzniklo darem nebo děděním jednomu z manželů za trvání manželství. Čl. 45 Vyřizování záležitostí mezi manžely Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů.v ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně. Čl. 46 Zánik společného nájmu družstevního bytu Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne : a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, b) písemnou dohodou rozvedených manželů - společných členů družstva, popř. rozhodnutím soudu, c) smrtí jednoho z manželů, d) zánikem nájmu družstevního bytu. Čl. 47 Zánik společného členství 1) Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. 2) Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich písemnou dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. 3) Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel. 4) Smrtí jednoho z bývalých manželů, kteří po rozvodu manželství do doby úmrtí jednoho z nich neuzavřeli dohodu, ani nerozhodl soud o zrušení společného nájmu bytu a o tom, který z nich bude nadále byt užívat jako člen družstva, zaniká společný nájem bytu i společné členství v družstvu a nájemcem bytu a členem družstva zůstává bývalý žijící manžel. Čl. 48 Podnájem bytu (části bytu) 1) Člen nájemce družstevního bytu může byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem představenstva družstva. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinností člena družstva dle čl.13 a může být důvodem k vyloučení z družstva podle čl ) Správní poplatek vybíraný za podnájem bytu schvaluje shromáždění delegátů, které může tímto pověřit představenstvo družstva. 3) Po skončení podnájmu podnájemník nemá právo na náhradní podnájem. 13

14 4) Družstevní byt ani jeho část nemůže být využíván pro poskytování dočasného ubytování v soukromí podle živnostenského zákona.. Čl. 49 Výměna bytu 1) Člen - nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem představenstva družstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností. Odepře-li družstvo bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva. 2) Jestliže člen - nájemce družstevního bytu i nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem,který není členem družstva,, představenstvo družstva dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva. 3) Dohoda nabývá účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí představenstva družstva o souhlasu s výměnou. 4) Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny bytů. Čl. 50 Plnění dohody o výměně bytu 1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne. 2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena. Nájem družstevního bytu zaniká : Čl. 51 Zánik nájmu družstevního bytu a) písemnou dohodou mezi družstvem a členem - nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě, b) písemnou výpovědí člena nájemce družstevního bytu podle občanského zákoníku, c) písemnou výpovědí nájmu družstvem - pronajímatelem podle občanského zákoníku, d) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu, e) převedením bytu do vlastnictví člena. f) Člen-nájemce, jemuž zanikl nájem družstevního bytu, je povinen byt vyklidit, bez nároku na jakoukoliv bytovou náhradu. Čl. 53 Nájem nebytových prostor 1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů; pro užívání nebytových prostor po skončení nájmu platí ustanovení občanského zákoníku. 2) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne. 3) Nebytový prostor nelze pronajmout bez vyjádření výboru samosprávy příslušného domu. Čl. 54 Zajištění řádného využití bytů 1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům. 2) Byt nebo jeho část může člen - nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně nebo trvale používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem představenstva družstva, které jej vydá s přihlédnutím ke stanovisku výboru samosprávy příslušného domu a v souladu se zákonnými předpisy. Čl. 55 Sloučení bytů 1) Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem představenstva družstva. 2) Představenstvo družstva povolí sloučení zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru členy domácnosti. 14

15 Čl. 56 Rozdělení bytu 1) Byt je možné rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva družstva. 2) Představenstvo družstva povolí rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru. Čl. 57 Souhlas ke sloučení nebo rozdělení bytu 1) Souhlas představenstva družstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů. 2) V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výšku členských podílů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty. Část VI. Orgány družstva Čl. 58 Orgány družstva Orgány družstva jsou : a) shromáždění delegátů b) představenstvo družstva c) kontrolní komise družstva d) členská schůze samosprávy e) výbor samosprávy Čl. 59 Způsobilost k výkonu funkce 1) Členem představenstva družstva, kontrolní komise, nebo výboru samosprávy může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku osmnácti let, je plně způsobilá k právním úkonům a je trestně bezúhonná. 2) Členem představenstva nebo členem kontrolní komise může být pouze člen družstva - fyzická osoba starší 18ti let, která je svéprávná, a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání.u členů - vlastníků je podmínkou majetková účast v družstvu minimálně 5000,00 Kč. 3) Přestane-li člen výše uvedených orgánů splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce, jeho funkce zaniká. 4) Nebude-li určeno jinak ve smlouvě o výkonu funkce, vnitřním předpise družstva nebo nerozhodne-li jinak shromáždění delegátů, mají členové orgánů družstva nárok na odměnu ve výši, v jaké byla tato odměna poskytnuta členům orgánů v minulém účetním období, s navýšením o případnou inflaci vyhlášenou Českým statistickým úřadem. Čl. 60 Poslání orgánů družstva 1) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva a zákona, spadají do jejich působnosti. 2) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu. 3) Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů pokud není použit čl.70 stanov. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy a příslušný zákon neurčují jinak. Čl. 61 Funkční období 1) Funkční období členů orgánů družstva činí pět let a končí všem členům téhož orgánu družstva stejně. 2) Členové orgánů družstva mohou být voleni opětovně. Čl. 62 Odpovědnost členů orgánů družstva 15

16 1) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo družstvu způsobit škodu, dodržovat právní předpisy, stanovy a usnesení vyšších orgánů družstva, pokud nejsou v rozporu s platnou právní úpravou. Čl. 63 Odvolání člena voleného orgánu 1) Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání zvoleného náhradníka podle stanoveného pořadí. 2) Člen družstva, který je do nové funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, který ho zvolil. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. 3) Zvolení náhradníci členů orgánů družstva nastupují namísto odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení podle stanoveného pořadí. 4) Není-li náhradník zvolen, může orgán povolat zastupujícího člena až do doby, kdy může být provedena řádná volba nového člena. Zastupující člen má práva a povinnosti řádného člena. 5) Ustanovení odstavců 3,4, platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí. 6) Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad stanovených příslušnou směrnicí družstva, popřípadě i poskytnuta náhrada ušlé mzdy a nákladů spojených s výkonem funkce. Čl. 64 Neslučitelnost funkcí 1) Funkce člena představenstva družstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. 2) Členové představenstva družstva a kontrolní komise nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti. 3) Zaměstnanci správy družstva nemohou být voleni do kontrolní komise družstva. Do představenstva družstva mohou být voleni v počtu dvou členů a to ředitel a jeden zaměstnanec. Čl. 65 Hlasování v družstvu 1) Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas. 2) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednací orgán usnést na hlasování tajném. 3) Volba představenstva a kontrolní komise probíhá vždy tajně. 4) V představenstvu družstva a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné. Čl. 66 Způsob jednání v orgánech 1) Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl. 2) Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci. Čl. 67 Zápisy z jednání orgánů 1) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) datum a místo konání schůze, b) přijatá usnesení, c) výsledky hlasování, 16

17 d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. 2) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. 3) Zápisy a usnesení z jednání orgánů družstva musí být vyhotoveny nejdéle 14 dnů po jednání. 4) Každý člen družstva má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí v sídle družstva. 5) Schválené usnesení shromáždění delegátů je k nahlédnutí v sídle družstva. 6) Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů. 7) Zápisy z jednání družstva a veškeré dokumenty a informace o družstvu jsou vnitřní záležitostí družstva a nemohou být zveřejňovány bez souhlasu příslušného orgánu družstva, vyjma případů stanovených zákonem. Čl. 68 Shromáždění delegátů 1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze. 2) Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří : a) přijímat a měnit stanovy a jednací řád, b) volit a odvolávat členy představenstva družstva a kontrolní komise, c) volit náhradníky členů představenstva družstva a kontrolní komise a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují, d) projednávat a schvalovat zprávy představenstva družstva a kontrolní komise o činnosti družstva, e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat zásady hospodaření,zásady o stanovení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním, řádnou účetní závěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta, f) schvalovat statuty fondů, g) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu, h) rozhodovat o odvoláních proti usnesení představenstva družstva, i) rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy, j) stanovit zásady pro určování výše nájemného z bytu (nebytového prostoru) a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob placení, k) stanovit zásady výše poplatků za úkony prováděné družstvem z podnětu či ve prospěch jednotlivého člena, l) rozhodovat o významných majetkových dispozicích, m) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty nebo s byty v souladu s obchodním zákoníkem. 3) Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování týkající se družstva a jeho činnosti, pokud si rozhodování o některé věci vyhradilo a nejde-li o otázky týkající se řízení družstva. 4) Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva družstva, kterými byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí do podání návrhu neuplynuly více než dva roky. Čl. 69 Svolání shromáždění delegátů 1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně. 2) Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do čtyřiceti dnů, požádá-li o to písemně : a) jedna třetina všech členů družstva b) jedna třetina delegátů c) kontrolní komise 17

18 3) Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do čtyřiceti dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání shromáždění delegátů, oprávněna svolat shromáždění delegátů sama. Členové představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popř. delegátů družstva. 4) Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných nejpozději osm dnů před zasedáním shromáždění delegátů. Písemné pozvánky dále obsahují datum, hodinu a místo jednání. Spolu s pozvánkou se zpravidla zasílají i písemné podkladové materiály. 5) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. Klíč ke stanovení počtu delegátů určuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Členové představenstva družstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce. Pokud nejsou řádně zvolenými delegáty, disponují hlasem poradním. 6) Shromáždění delegátů se účastní navrhovaní kandidáti do představenstva a kontrolní komise družstva. 7) Při hlasování má každý delegát jeden hlas. Delegáta může zastupovat pouze zvolený náhradník. 8) Při hlasování o závažných změnách, které jsou uvedené v čl. 68 odst.2 písm.: a,f,g,i,l,m jsou tyto změny schválené pouze při souhlasu čtyř pětinové většiny přítomných delegátů. Čl. 70 Usnášeníschopnost shromáždění delegátů Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do deseti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomno alespoň 10% delegátů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů. Při hlasování o závažných změnách, které jsou uvedené v čl. 68 odst.2 písm.: a,f,g,i,l,m jsou tyto změny schválené pouze při souhlasu čtyř pětinové většiny přítomných delegátů. Čl. 71 Neplatnost usnesení shromáždění delegátů 1) Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu družstva. 2) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 1), že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo, že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů. V ostatním se použijí ustanovení obchodního zákoníku obdobně. 1) Představenstvo družstva je statutárním orgánem družstva Čl. 72 Představenstvo družstva 2) Představenstvo družstva řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. 3) Představenstvo družstva plní usnesení shromáždění delegátů a odpovídá mu za svou činnost. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. 4) Představenstvo určuje volební obvody delegátů a stanovuje jejich počet na nejbližší volební období i podmínky jejich volby, přičemž nemusí vycházet z pravidla, že každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů, pokud je to nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva. 5) Představenstvo družstva se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10 dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. 18

19 6) Představenstvo volí ze svých členů předsedu představenstva a místopředsedu. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Zastupováním mohou být pověřeni i další členové představenstva v určitém pořadí stanoveném představenstvem. 7) Předseda představenstva organizuje a řídí jednání představenstva. 8) Představenstvo družstva má pět členů a dva náhradníky. 9) Členové představenstva družstva a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva družstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci. 9) Schůzí představenstva družstva se mohou zúčastnit s hlasem poradním pověření členové kontrolní komise. Čl. 73 Oprávnění představenstva družstva 1) Představenstvo družstva je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva družstva jedná předseda představenstva a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda představenstva nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. 2) Právní úkony představenstva družstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda představenstva (popřípadě místopředseda představenstva) a další člen představenstva. 3) Představenstvo družstva může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace. 4) Představenstvo družstva může na základě pracovní smlouvy pověřit předsedu představenstva organizováním a řízením běžné činnosti družstva, tj. správy družstva. 5) Představenstvo družstva, pokud nezvolí postup dle odst. 4 tohoto článku, pověří na základě pracovní smlouvy organizováním a řízením běžné činnosti družstva, shromážděním delegátů zvoleného ředitele správy družstva. Čl. 74 Jednání představenstva družstva 1) Schůzi představenstva družstva svolává a řídí předseda představenstva (místopředseda představenstva) popřípadě pověřený člen představenstva. 2) Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení 3) Předseda představenstva : a) svolává a řídí schůze představenstva družstva a navrhuje program jeho jednání, b) organizuje přípravu schůzí představenstva družstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání, c) jedná jménem představenstva družstva navenek ve všech věcech družstva, d) podepisuje s dalším členem představenstva družstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma. e) za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu 4) Pokud je předseda představenstva pověřen dle čl. 73 odst. 4 organizováním a řízením běžné činnosti družstva, je na základě pracovní smlouvy zmocněn vystupovat v postavení ředitele správy družstva. 5) Volbou do funkce předsedy představenstva družstva vzniká na základě smlouvy o výkonu funkce jeho obchodně právní vztah k družstvu. Čl. 75 Ředitel správy družstva 1) Ředitel správy družstva řídí a organizuje běžnou činnost správy družstva a jejich zaměstnanců ve smyslu pracovně právních a ostatních obecně závazných právních předpisů. 2) Pracovní poměr ředitele vzniká na základě pracovní smlouvy. Ředitele správy družstva navrhuje na základě výběrového řízení představenstvo družstva a do funkce jej volbou ustanovuje shromáždění delegátů. Je podřízen představenstvu družstva.. 3) Shromáždění delegátů pověřuje představenstvo družstva stanovením osobních nákladů pro ředitele v rámci shromážděním delegátů schváleného rozpočtu. 19

20 4) V případě skutečnosti dle čl. 73 odst. 5 se ředitel zúčastňuje shromáždění delegátů a zasedání představenstva družstva s hlasem poradním. Na žádost kontrolní komise je povinen osobně se zúčastnit též jejího zasedání a podat jí veškeré informace a vysvětlení týkající se činnosti družstva. Čl. 76 Kontrolní komise 1) Kontrolní komise je povinna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze shromáždění delegátů a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. 2) Kontrolní komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhrady ztráty družstva. 3) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo družstva a vyžaduje zjednání nápravy. 4) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. 5) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu. 6) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od představenstva družstva jakékoli informace o hospodaření družstva. Představenstvo družstva je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. 7) Pověřený člen kontrolní komise je oprávněn se účastnit všech jednání orgánů družstva. 8) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. 9) Pro členy kontrolní komise platí odpovědnost podle článku 62. 1) Kontrolní komise má tři členy a jednoho náhradníka. Čl. 77 Postavení kontrolní komise 2) Členové kontrolní komise a její náhradníci se volí ze členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva družstva manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva družstva a pracovníci družstva. 3) Člen kontrolní komise nesmí provádět kontrolu a být účasten projednávání kontroly samosprávy, které je členem. 4) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu; o způsobu volby rozhoduje komise. 5) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech družstva je nezávislá. Čl. 78 Jednání kontrolní komise 1) Schůzi svolává a řídí předseda, popřípadě pověřený člen kontrolní komise. 2) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol. Čl. 79 Samospráva 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva družstva, které stanoví okruh její působnosti. 2) Činnost samosprávy zajišťuje členská schůze a výbor samosprávy, nebo pověřený předseda samosprávy. 3) Samospráva spolurozhoduje o způsobu zajištění všech činností v oblasti své působnosti. Představenstvo družstva může samosprávám delegovat pravomoci vyplývající z obecných zákonů nebo nařízení územních orgánů, platných pro správce domů (garáží). 4) Samospráva dbá na dodržování předpisů požární ochrany a na použitelnost věcných prostředků požární ochrany. 20