františka xavera šaldy

Transkript

1 františka xavera šaldy m carodejna laska d.indd :59:4

2 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ Maškaráda Aram (Iljič) Chačaturjan, hudební skladatel, dirigent a pedagog je považován za jednu z hlavních kulturních ikon Arménie 20. století a zároveň patří spolu s Prokofjevem a Šostakovičem k nejvýznamnějším sovětským skladatelům. Narodil se 6. června 1903 v Tiflis (dnešní Tbilisi), kde byl jeho otec vazačem knih. Chačaturjan vzpomíná, že město bylo v době jeho mládí plné zvuků, plné hudby, která se doslova potulovala ulicemi. Byla to hudba barevná a různorodá, stejně jako byl různorodý etnický profil místních obyvatel. Budoucí skladatel byl fascinován arménskými lidovými písněmi, které mu zpívala jeho matka a právě odtud pravděpodobně pramení jeho láska k (nejen) arménskému folklóru. Vážněji se ale hudbě začal věnovat až v devatenácti letech, kdy odjel do Moskvy a začal K. Miková, A. Bayniyazov m carodejna laska d.indd :59:4

3 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart v studovat violoncello na hudebním ústavu Gněsiných. Současně také navštěvoval matematickofyzikální fakultu moskevské univerzity, na které získal doktorát z biologie. Definitivní příklon k hudbě přišel v roce 1925, kdy byla v hudebním ústavu založena kompoziční třída. Chačaturjan zde získal první základy skladby a v roce 1929 byl přijat na moskevskou konzervatoř. Jako velmi nadaný student ji dokončil v roce 1936 (ve svých třiatřiceti letech) s velkým úspěchem absolventskou prací byla jeho první symfonie. Ačkoliv osou Chačaturjanova díla jsou právě skladby symfonické a koncertní, neméně důležitou položku v seznamu jeho skladeb tvoří balety (slavný Spartakus a především Gajané, s populárním Šavlovým tancem) a také hudba filmová a scénická. Prací pro film a divadlo se začal skladatel ve větší míře věnovat po dokončení konzervatoře ve 40. a 50. letech minulého století napsal hudbu k deseti filmům a osmi divadelním hrám mimo jiné ke komedii Lope de Vegy Vdova z Valencie nebo k Shakespearovým tragédiím Macbeth či Král Lear. V roce 1941 zkomponoval Chačaturjan scénickou hudbu k vrcholnému dramatickému dílu Michaila Jurijeviče Lermontova k Maškarádě. Hudba byla velmi úspěšná a tak se ji skladatel rozhodl posléze upravit do podoby orchestrální suity (podobně jako to udělal v případě scénické hudby ke Vdově z Valencie). Suita z vznikla v roce 1944 a má pět částí: Valčík, Nokturno, Romance, Mazurka, Kvapík. m carodejna laska d.indd :59:4

4 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ Čarodějná láska O dvacet šest a půl roku dříve než Chačaturjan se ve městě vzdáleném km vzdušnou čarou na západ od Tbilisi narodil Manuell de Falla. Bylo to přesně 23. prosince a oním městem byl Cádiz, ležící na jihozápadě španělské Andalusie. Chlapce učila na klavír nejprve jeho matka a Falla prokázal obrovský hudební talent. S profesionálním hudebním školením začal však podobně jako Chačaturjan poměrně pozdě na Madridskou konzervatoř přišel až po svých dvacetinách. Zároveň se věnoval i literatuře a toužil stát se spisovatelem. A přestože hudební tendence nakonec převážily, literární talent skladatel uplatnil při tvorbě libret ke svým scénickým dílům a také v bohaté korespondenci s význačnými osobnostmi své doby. Jen málo skladatelů získalo tak velkou slávu za tak malý počet uveřejněných skladeb jako Manuel de Falla. Jedním z důvodů je fakt, že Falla své partitury neustále přepracovával a zdokonaloval, věnoval se puntičkářsky i těm nejmenším detailům a odmítal je uveřejnit, dokud nebyl zcela spokojen. Falla byl silně ovlivněn lidovou hudbou Andalusie a Katalánska. Prvním významnějším uveřejněným dílem byla opera La vida breve (Krátký život) v roce 1904, za níž mu byla udělena cena madridské Akademie krásných umění. V roce 1915 dokončil balet Čarodějná láska a o rok později následovaly Noci ve španělských zahradách, věnované Richardu Viñesovi, vynikajícímu katalánskému klavíristovi. V témže roce uslyšel Ďagilev předběžnou verzi hudby, kterou Falla zkomponoval pro pantomimu Třírohý m carodejna laska d.indd :59:4

5 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart klobouk a přesvědčil ho, aby ji přepracoval v celovečerní balet. Toto barvité a dramatické dílo bylo uvedeno v Ďagilevově nastudování v divadle Alhambra v Londýně roku 1919, kde návrhy scény provedl Pablo Picasso. Velkolepé představení definitivně zpečetilo skladatelovu mezinárodní pověst. Jeho mistrovské dílo Čarodějná láska bylo napsáno pro slavnou španělskou tanečnici flamenga Pastoru Imperio ( ) a poprvé uvedeno v roce 1915 v divadle Teatro de Lara v Madridu. Děj, situovaný do typicky andaluské cikánské čtvrti, čerpá z kouzel a pověr cikánského andaluského folklóru. Hlavní hrdinkou je cikánka Candelas, které se zjevuje duch mrtvého milence a staví se mezi ni a nového nápadníka Carmela. Nejproslulejší z celé partitury je obřadní tanec ohně, patřící při tanečních galapředstaveních k nejoblíbenějším sólovým číslům. Čarodějná láska dosáhla světové proslulosti a značného rozšíření prostřednictvím flamengové verze Fuego od Antonia Gadese, která byla zfilmována Carlosem Saurou. N. Bohuňovská, V. Fišerová, M. Hanousková, M. Pupsová, V. Radionova, K. Šatná m carodejna laska d.indd :59:4

6 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ Tři písně z Čarodějné lásky Zpěv nešťastné lásky Nevím, co cítím, nevím, kdo jsem, když mi ten prokletý cikán chybí. Jsi žhnoucí oheň, Candelo! A tvoje horká krev v plamenech žárlivosti pálí víc než samotné peklo. O čem zpívá naříkající řeka? Pro lásku k jiné na mě zapomněl. Oheň hoří, řeka naříká... A když řeka neuhasí plamen, jsem odsouzena k utrpení, otrávena láskou. Můj zármutek, má bolest mě zabije. K. Šatná m carodejna laska d.indd :59:4

7 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart N. Bohuňovská, M. Hanousková, M. Pupsová, V. Radionova, K. Šatná Píseň o bludičce Jako bludička, přelud, taková je láska. Utíkáš od ní a ona tě pronásleduje, voláš na ni a ona mizí... Proklety ať jsou černé oči, které tě spatřily! Prokleto ať je zlomené srdce, které chtělo hořet plamenem! Jako bludička, přelud, láska se ztrácí. Hry lásky Ty jsi ten ďábelský cikán, kterého milovala krásná dívka; dala ti své srdce, lásku, kterou sis nezasloužil. Kdo by jen pomyslel, že bys ji mohl prodat za jinou? Já jsem hlas tvého osudu! Jsem oheň, který tě spálí! Jsem vítr, ve kterém naříkáš! Jsem moře, ve kterém utoneš! m carodejna laska d.indd :59:4

8 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ Špásování Zhruba v polovině vzdálenosti mezi Tbilisi a Cádizem leží Salzburg. Tam se nedlouho po polovině 18. století, konkrétně 27. ledna 1756 narodil Wofgang Amadeus Mozart. Pokud byli Chačaturjan i de Falla ve svých hudebních začátcích řekněme rozvážnější, u Mozarta to bylo přesně naopak. Jako zázračné dítě začal komponovat v pěti letech, v šesti hrál před císařovnou Marií Terezií. První symfonii dokončil v deseti, jeho první opera byla uvedena když mu bylo jedenáct let a do svých sedmnácti procestoval takřka všechna významná hudební centra západní Evropy (v Německu, Anglii, Francii a především samozřejmě v Itálii). Je třeba říct, že největší zásluhu na tom všem měl, kromě nesporného Mozartova talentu, řekněme přímo génia, Mozartův otec Leopold. Tento zdatný houslista a skladatel (mimo jiné autor uznávané houslové školy) okamžitě rozpoznal synovy mimořádné vlohy a svůj příští život obětoval rozvíjení synova talentu (Leopoldovo možná až despotické jednání vůči Wolfgangovi mělo později za následek jejich bolestný rozchod). V. Kamenev, A. Bayniyazov, J. Kolář m carodejna laska d.indd :59:4

9 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart Mozart je považován za jednoho z největších hudebních géniů západoevropské hudby. Jeho výjimečnost spočívá mimo jiné v tom, že dokázal mistrně využít různé hudební tradice své doby zejména tu italskou a německou a vytvořit jejich syntézou hudební řeč, která je dnes považována za vrchol Vídeňského hudebního klasicismu. Mozart byl také jedinečný ve své všestrannosti. Vynikal v každém hudebním žánru, kterému se věnoval ať už se jednalo o hudbu symfonickou, koncertní, komorní, operní či duchovní. Řečeno velmi jednoduše podařilo se mu na co sáhl. Na druhou stranu je obraz Mozarta jako skladatele, který psal své skladby s lehkostí a jaksi samozřejmě, bez námahy, značně idealizovaný z dostupných pramenů vyplývá, že práce na mnoha skladbách byla velice náročná a Mozarta stálo velké úsilí, než nalezl jejich požadovaný tvar. Na skladbách samotných to ale není nijak patrné. Mozartovo svrchované kompoziční mistrovství najdeme jak v jeho velkých dílech, tak ve skladbách a skladbičkách, o kterých bychom si mohli myslet, že si jimi pouze krátil dlouhou chvíli a při jejich psaní se bavil. K takovým patří i Divertimento pro smyčce a dva lesní rohy s názvem Hudební žert (Ein musikalischer Spaß) vzniklé v roce 1787 ve Vídni. V tomto díle Mozart velmi vtipně paroduje jak neumětelství skladatelské, tak hráčské. Ovšem i toto pranýřování nedostatků je v Mozartově podání bravurní a mistrovské. Divertimento se stalo základem pro inscenaci Pavla Šmoka s názvem Špásování. Tato humorná hříčka, rokoková pastorální idyla dává tanečníkům příležitost se uvolnit, zašpásovat si mezi sebou, s divákem a nakonec i s hudbou. m carodejna laska d.indd :59:4

10 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ Aram Chačaturjan MAŠKARÁDA libreto, režie a choreografie: Kateřina Dedková-Franková scéna a kostýmy: Josef Jelínek as. choreografie: Vjačeslav Ivanov hudební nastudování: Elena Nagyová inspice: Věra Bártová Sóla tančí: Karolína Miková, Andrey Bayniyazov, Alexey Yurakov, Veronika Fišerová a celý baletní soubor DFXŠ Manuel de Falla ČARODĚJNÁ LÁSKA libreto, režie a choreografie: Kateřina Dedková-Franková scéna a kostýmy: Josef Jelínek as. choreografie: Vjačeslav Ivanov hudební nastudování: Elena Nagyová inspice: Věra Bártová Osoby a obsazení: Candelas Valerija Radionova Carmelo Andrey Bayniyazov Lucia Kateřina Šatná Duch Vladimir Kamenev Cikánky Nikola Bohuňovská, Petra Březovská, Veronika Fišerová, Marika Hanousková, Marcela Pupsová m carodejna laska d.indd :59:4

11 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart deus Mo ŠPÁSOVÁNÍ režie a choreografie: Pavel Šmok libreto: Vladimír Vašut, Pavel Šmok nastudování: Kateřina Dedková-Franková scéna a kostýmy: Josef Jelínek as. choreografie: Vjačeslav Ivanov hudební nastudování: Elena Nagyová inspice: Věra Bártová Sóla tančí: Andrey Bayniyazov, Petra Březovská, Veronika Fišerová, Marika Hanousková, Vladimir Kamenev, Jaroslav Kolář V představení jsou použity tyto nahrávky: Aram Chačaturjan: Maškaráda; Státní filharmonie Brno, dirigent: Jiří Bělohlávek Manuel de Falla: Čarodějná láska; mezzosoprán: Nati Minstral, New Philharmonia Orchestra, dirigent: Rafael Frühbeck de Burgos Wolfgang Amadeus Mozart: Hudební žert; Pražský rozhlasový orchestr, dirigent: Josef Hrnčíř Přestávka po 1. a 2. baletu Slavnostní předpremiéra 12. listopadu 2009 v Šaldově divadle Premiéra 13. listopadu 2009 v Šaldově divadle m carodejna laska d.indd :59:4

12 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ Tři podoby lásky rozhovor s choreografkou a režisérkou Kateřinou Dedkovou-Frankovou Patříte k zakládajícím členům slavného a dnes už legendárního baletního souboru Pražského komorního baletu, který vedl Pavel Šmok. Jak to vlastně všechno začalo? S Pavlem Šmokem jsem se seznámila v letech svého působení v Národním divadle. Když jsme se rozhodli založit nový, jiný baletní soubor, byli jsme kromě Pavla Šmoka tři tanečníci. V Pražském komorním baletu jsem se seznámila s úplně jiným způsobem práce, než jaký jsem do té doby poznala. Při této společné práci jsme měli možnost více uplatnit své nápady, Kateřina Dedková-Franková m carodejna laska d.indd :59:4

13 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart projevit se herecky a třeba i trochu ovlivnit výsledné dílo. První choreografií baletního večera, který jste s libereckým souborem nastudovala, je Chačaturjanova Maškaráda. Čím vás zaujal tento titul? Já vždycky hledám hudbu, která se mi líbí, zaujme a inspiruje mě. K Lermontovově Maškarádě vznikla scénická hudba a z ní posléze orchestrální suita jejímž autorem je původem arménský skladatel Aram Chačaturjan. V této hudbě jsou podle mě obsaženy nálady, které mohou vyjádřit hlavní emoce celého dramatu. Netroufám si (myslím, že to ani není možné), předvést na relativně krátké ploše celou mnohovrstevnatost této tragédie. Jde mi spíše o nálady, o mezilidské vztahy, lásku a žárlivost. Následovat bude Čarodějná láska Manuela de Fally, světoznámý balet plný melodií a tanců jižního Španělska, mnohokrát inscenovaný a dokonce zfilmovaný. Vycházíte z předchozích zpracování, nebo se snažíte o originální přístup? Libreto Čarodějné lásky bych chtěla v základní lince dodržet: vyprávění o mladé dívce, které se zjevuje zemřelý milý jako duch. Podle legendy ji může od těchto vidin osvobodit přítelkyně, která se pro ni obětuje. Neposouvám děj do m carodejna laska d.indd :59:4

14 MAŠKARÁDA, ČARODĚJNÁ LÁSKA, ŠPÁSOVÁNÍ V. Kloubek a K. Franková v původní inscenaci Špásování m carodejna laska d.indd :59:4

15 A. Chačaturjan, M. de Falla, W. A. Mozart současnosti, chci zůstat u tradičního, barevného andaluského koloritu. Poslední částí baletního večera je taneční kompozice s názvem Špásování na hudbu W. A. Mozarta. Co má společného s Maškarádou a Čarodějnou láskou? V inscenaci bych chtěla zobrazit tři různé tváře lásky dramatickou, vášnivou a hravou. Špásování je choreografie Pavla Šmoka, jedna z těch původních, nejznámějších inscenací, které jsme s komorním baletem dělali a jak sám název napovídá, je to inscenace veselá, rozmarná, hravá. Chtěla jsem, aby konec byl odlehčený, aby diváci odcházeli z divadla s úsměvem... A jak vznikla vaše spolupráce s Josefem Jelínkem? Když jsme v sedmdesátých letech tuto choreografii připravovali, kostýmy pro nás tehdy navrhl Josef Jelínek. V té době začala naše spolupráce a mě těší, že stále pokračuje. A protože kostýmy na rozdíl od tanečníků tolik nestárnou, objeví se ty, ve kterých jsme před lety tančili, i v současném představení. Přeji svým mladým kolegyním a kolegům, aby v těchto kostýmech Špásování tančili se stejnou chutí, jako před lety my. m carodejna laska d.indd :59:4

16 TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Light designer: Pavel Hejret Svítí: Jan Doskočil, Pavel Košek Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Zdena Ottlová Jevištní mistr: Jan Kocourek Vedoucí rekvizit: Danuše Klosová Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Práva k provozování díla zastupují: agentura Aura-Pont, Radlická 99, Praha 5 a společnost Intergram, Na Poříčí 27, Praha náklad: ks ředitel: Martin Otava šéf baletu: Vlasta Vindušková redakce: Vlasta Vindušková grafická úprava: Pavel Dušek foto ze zkoušky: Zdeněk Úlehla Na titulní straně návrh kostýmu J. Jelínka k baletu Maškaráda Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 18 Kč Generální partner Divadla F. X. Šaldy Oficiální vůz Divadla F. X. Šaldy Partner představení m carodejna laska d.indd :59:4