Malé Svatoňovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Malé Svatoňovice Kód části obce PRVK: Název obce: Malé Svatoňovice Kód obce (IČOB): (579513) Číslo ORP3 (ČSÚ): 5214 (5214) Název ORP3: Trutnov Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: Úpice A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Malé Svatoňovice ( m n.m.) je obec s poměrně soustředěnou zástavbou. Počet přechodných návštěvníků dosahuje zlomku počtu trvale bydlících obyvatel. Na katastrálním území Malých Svatoňovic v prostoru nad obcí se nacházejí PHO I. a II. stupně zdrojů pitné vody pro místní vodovod. Obcí protéká Lesní a Mariánský potok. C. PODKLADY Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, Hydroprojekt CZ a.s., 2000 Generel vodovodů a kanalizací okresu Trutnov obec Malé Svatoňovice, MultiaQua, 1993 Provozní řád vodovodu Josef Bárta, 1995 Zákres situace vodovodu do mapy 1: Monitorování množství a kvality odpadních vod v obcích Rtyně v Podkrkonoší a Malé Svatoňovice - HYDROEKOS, 1998 Malé Svatoňovice - kanalizace a ČOV, VHK Trutnov, 1996 Projekt Odkanalizování obcí Batňovice, Malé a Velké Svatoňovice a Rtyně v Podkrkonoší - PIK Vítek, 1998 Projekt Malé Svatoňovice rekonstrukce ČOV, 2002, VHK Trutnov Dotazník vyplněný starostkou obce paní Hylmarovou D. VODOVODY Malé Svatoňovice D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec Malé Svatoňovice má veřejný vodovod, ze kterého jsou zásobovány i místní části Odolov, Petrovice a Strážkovice. Vzhledem k tomu, že místní zdroje nejsou dostatečně vydatné, je vodovod na dvou místech napojen na velkosvatoňovický vodovod, ze kterého jsou kromě Velkých a Malých Svatoňovic zásobovány i Batňovice Kvíčala a Suchovršice. V Malých Svatoňovicích je z vodovodu zásobeno téměř veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Část Malých Svatoňovic je zásobována pitnou vodou z vodojemů Štejdlar a Řezníček a zbytek z velkosvatoňovického vodojemu. Zdroje pitné vody pro místní vodovod: prameniště Přední Hory prameniště s pramenní štolou a se zářezy, v provozu od roku 1949, max. vydatnost 1,0 l/s, průměrná vydatnost 0,5 l/s. Voda gravitačně odtéká přívodním řadem DN 60 (PE + eternit, dl.2,2 km) do vodojemu Štejdlar. prameniště Řezníček pramenní zářezy vyhloubené v roce 1912, průměrná vydatnost 0,52 l/s. Voda gravitačně odtéká přívodním litinovým řadem DN 50 (dl.0,5 km) do vodojemu Řezníček. Vrt Polytex artézská vrtaná studna hluboká 96 m slouží jako zdroj vody pro Polytex. Maximální vydatnost byla změřena 7,3 l/s, kvalita vody je dle telefonické informace pracovníka firmy Polytex dobrá, nevyhovuje pouze požadavkům na kojeneckou vodu z hlediska vyššího obsahu dusičnanů. Do vodovodního systému v Malých Svatoňovicích je dále přiváděna voda ze zdrojů ve Velkých Svatoňovicích, a to výtlakem do vodojemu Štejdlar, gravitačně do oblasti pod železniční tratií a gravitačně do čerpací stanice Hamry. Z čerpací stanice Hamry se voda přes čerpací stanici Kozinec čerpána do vodojemů v Petrovicích a v Odolově. Ve vodovodním systému Malých Svatoňovic jsou 2 vodojemy: vodojem Štejdlar - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x60 m3 (475,0/472,0 m n.m.) vybudovaný v roce Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním Stránka 1 z 5

2 řadem DN 80, 150 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům. V případě nedostatku vody ve zdrojích je do vodojemu Štejdlar voda doplňována z vodojemu Petrovice. vodojem Řezníček - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x30 m3 (500,0/498,0 m.n.m.) vybudovaný v roce Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena 2 zásobními řady do vodovodní sítě a ke spotřebitelům. Podle výškového osazení vodojemů je zásobované území rozděleno do 3 tlakových pásem. Vodovodní rozvody v tlakových pásmech zásobovaných z malosvatoňovických vodojemů jsou navzájem propojeny. V nižším tlakovém pásmu zásobovaném z vodojemů Štejdlar a Řezníček, kde je tlak v síti vyšší jak 0,6 MPa mají obyvatelé vlastní redukční ventily. Zbylá část obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Podle informace pracovníka firmy VaK je vydatnost studní dostatečná a kvalita vody v nich dobrá. Obec výhledově plánuje rekonstrukci vodovodních rozvodů a vodojemu Štejdlar. D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Do roku 2015 bude provedena výměna stávajícího azbestocementového přívodního řadu (dl. 2,2 km) za polyethylenový o DN 63. S ohledem na vyšší úniky vody z vodovodní sítě doporučujeme postupnou rekonstrukci rozvodných řadů. Bude rekonstruován i vodojem Štejdlar. Vzhledem k tomu že v malé části obce je překročen maximální přípustný tlak v síti 0,7 mpa, je třeba, aby si obyvatelé v této oblasti i nadále zajišťovali optimální tlakové poměry (0,15-0,60 MPa) pomocí vlastních redukčních ventilů. Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech obce a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Obec Malé Svatoňovice nemá vlastní náhradní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno jejím dovozem: v případě místní havárie bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z obce Velké Svatoňovice nebo Batňovice. v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna V3 na katastru obce Velké Svatoňovice. V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU V Malých Svatoňovicích byla vybudována jednotná kanalizace, jejíž technický stav není dobrý. Kanalizace byla vybudována v polovině minulého století z betonových a PVC trub. Měření firmy HYDROEKOS prokázalo množství balastních vod v přepočtu 50 l/obyvatele*den. Celá kanalizace je rozdělena na několik větví: kanalizace ze západní části obce je vyústěna do Lesního potoka u učiliště. Před vyústěním je na kanalizaci osazen septik, ve kterém je odpadní voda předčištěna. odpadní vody z centra Malých Svatoňovic odtékají do Mariánského potoka bez jakéhokoliv centrálního předčištění. Částečné čištění odpadních vod je pouze individuelní v septicích, žumpách a několika domovních čistírnách. odpadní vody z části zástavby pod nádražím a z vlastního nádraží, jsou zneškodňovány v čistírně odpadních vod Jestřebec. Způsoby zachycení a likvidace odpadních vod z obce jsou následující: Odpadní vody jsou odváděny na ČOV Jestřebec, Učiliště (trvale bydlící obyvatelé cca 27 %, přechodní návštěvníci 0 %). Odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do jednotné kanalizace (trvale bydlící obyvatelé cca 65 %, přechodní návštěvníci cca 33 %), do vodoteče (trvale bydlící obyvatelé cca 4 %, přechodní návštěvníci 0 %) nebo do trativodu (trvale bydlící obyvatelé cca 2,5 %, přechodní návštěvníci cca 50 %). Dále jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Trutnov nebo Úpice (trvale bydlící obyvatelé cca 0,8 %, přechodní návštěvníci cca 17 %). Část trvale bydlících obyvatel má domovní mikročistírnu (trvale bydlící obyvatelé cca 0,7 %, přechodní návštěvníci 0 %). Čistírna odpadních vod Jestřebec byla dokončena v roce 1999, kapacita čistírny je 94,7 m3/den a BSK5 28,2. Čištění odpadních vod probíhá biologickým způsobem v reaktoru, který je rozdělen přepážkami a nerezovými vestavbami na prostor aktivační, denitrifikační, dosazovací separační a prostor pro zahuštění a akumulaci přebytečného kalu. Proces čištění je nízkozatížená aktivace s úplnou aerobní stabilizací kalu. Odčerpaný přebytečný kal z procesu čištění je biologicky aerobně stabilizovaný. Stránka 2 z 5

3 Odpadní voda gravitačně natéká jednotnou kanalizací přes odlehčovací objekt do denitrifikační části ČOV. Mechanické předčištění odpadních vod je zajištěno pomocí jemných ručně stíraných česlí o šíři průlin 8 mm. Vody za odlehčovacím objektem, které jdou do obtoku jsou předčištěny pomocí hrubých ručně stíraných česlí o šíři průlin 20 mm. Mechanicky předčištěná odpadní voda je vedena do denitrifikační části (užitný objem 33,7 m3), kde je umístěno ponorné míchadlo, které udržuje aktivovaný kal ve vznosu. Z denitrifikačního prostoru aktivovaný kal přechází prostupem ve stěně do aktivační - nitrifikační nádrže (užitný objem 59,8 m3). Aktivační nádrž je osazena provzdušňovacími elementy jemnobublinné aerace, které jsou umístěny na dně nádrže. K oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné vody dochází v dosazovací nádrži (užitný objem 7,4 m3, plocha 10,1 m2), která je vložena do aktivační nádrže. Ze dna dosazovací nádrže je kal přečerpáván hydropneumatickým čerpadlem mamutkou) zpět do denitrifikační části ČOV. K zahuštění a akumulaci přebytečného kalu slouží prostor kalové nádrže. Přebytečný, zahuštěný kal z čistírny odpadních vod je odvážen k dalšímu zpracování na ČOV Trutnov. Odtok z ČOV Jestřebec je přes Parshallův žlab P1 do potoka Jestřebí. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli: Poř. Číslo Název producenta Charakter výroby Počet zam. Množ.OV m3/den BSK5 NL CHSKCr N - celk. N - NH4+ P celk. 1 IDA Beton + KOVO IDA Výroba beton. směsí + kovovýroba 70 2,17 1,05 0,962 1,925 0,14 0,087 0,035 2 NYPRO a.s. obchodní činnost 40 2,4 0,6 0,55 1,1 0,08 0,05 0,02 3 Protheus a.s. dřevovýroba 45 2,5 0,9 0,825 1,65 0,12 0,075 0,03 4 SOU a U M.Svatoňovice učiliště Stránka 3 z 5

4 9,4 8,617 17,233 1,253 0,793 0,313 5 Polytex s.r.o. výroba netkaných textilií ,08 0,99 1,98 0,144 0,09 0,036 6 Erebos podpovrchová výstavba 20 1,25 0,4 0,367 0,733 0,053 0,033 0,013 Všechny uvedené firmy produkují pouze splaškové odp. vody. Firmy IDA Beton + KOVO IDA, Protheus, NYPRO a EREBOS mají odp. vody čištěny v ČOV s odtokem do recipientu. Odp. vody z učiliště a firmy Polytex odtékají přes septik do recipientu. Dešťové vody z převážné části obce jsou zachycovány jednotnou kanalizací ve správě obce a v příhodných místech jsou zaúsťovány do místních vodotečí. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do potoků systémem příkopů, struh a propustků. Obec má zpracovaný projekt, ve kterém je problematika odvádění odpadních vod řešena společně s obcemi Velké Svatoňovice, Batňovice a Rtyně v Podkrkonoší. Projekt předpokládal vybudování hlavních sběračů, které by svedly odpadní vody ze zúčastněných obcí do kmenové stoky, která by byla zaústěna do úpické městské kanalizace. Tímto způsobem by byly odpadní vody z celé oblasti odváděny ke zneškodnění na ČOV Úpice. Záměr nebyl z důvodu nedostatku finančních prostředků obcí realizován a nyní není ze strany jednotlivých obcí zájem na něm pokračovat. Z tohoto důvodu řeší nyní Malé Svatoňovice problematiku vypouštění odpadních vod budováním malých čistíren na hlavních výustích kanalizace. V současné době má obec stavebně povolený projekt čistírny odpadních vod pro cca 400 EO (typová ČOV SC400), která nahradí stávající septik před vyústěním kanalizace u učiliště. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Před výustí u učiliště bude do roku 2005 podle stavebně povolené projektové dokumentace vybudována lokální čistírna odpadních vod. Dále budou do roku 2010 podchyceny kanalizace, které odkanalizovávají střed obce a lokalitu pod tratí, a bude na nich vybudována další lokální čistírna odpadních vod. Bude vybudováno cca 450 m gravitační kanalizace DN 300, dvě odlehčovací komory a cca 350 m výtlaku DN 80. Lokalita pod tratí bude svedena do čerpací stanice, která bude zároveň sloužit jako dešťový oddělovač. Z čerpací stanice budou odpadní vody čerpány na navrženou ČOV Pod tratí. Variantně je možné tuto lokalitu odkanalizovat gravitačně na čistírnu Jestřebec, ta by však musela být rozšířena. Na ČOV Pod tratí navrhujeme použít stejný typ čistírny, jaký byl použit u ČOV Jetřebec mechanicko-biologická aktivační čistírna s nitrifikací, denitrifikací a příp. srážením fosforu o kapacitě cca 400 EO. Technologii čištění odpadních vod je možné charakterizovat jako nízkozatěžovaný aktivační proces s částečnou aerobní stabilizací kalu a s předřazenou denitrifikací. Mechanické předčištění bude tvořit lapák štěrku a písku, hrubé ručně stírané a jemné strojně stírané česle. Předčištěná odpadní voda bude vedena přes mechanicky míchaný denitrifikační prostor do aktivačních nádrží provzdušňovaných jemnobublinnou aerací. K oddělení vyčištěné odpadní vody a kalu dojde v dosazovacích nádržích. Vratný kal bude odváděn do denitrifikace, přebytečný kal do provzdušňované zahušťovací a uskladňovací nádrže, kde bude dostabilizován. Odtud bude stabilizovaný zahuštěný kal odvážen k dalšímu zpracování na ČOV Úpice. Vyčištěná odpadní voda bude odváděna přes měrný objekt do Mariánského potoka. Výstavbou obou lokálních čistíren budou podchyceny a v souladu s platnou legislativou zneškodňovány téměř veškeré odpadní vody z místní části Malé Svatoňovice. V obci Malé Svatoňovice je v letech uvažováno s dostavbou jednotné kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub v celkové délce cca 2,2 km, čímž bude odkanalizována v podstatě celá obec. Likvidace odpadních vod z okrajových a odloučených částí zástavby bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do Stránka 4 z 5

5 podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem). S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech obce a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací. AKTUALIZACE 2014 V obci Malé Svatoňovice bude do roku 2015 dobudován systém kanalizační sítě jednotného charakteru, čímž bude odkanalizována v podstatě celá obec. Ve středu obce a lokalitě Pod tratí bude vybudována gravitační kanalizace, která umožní připojení odpadních vod do stávající ČOV Jestřebec. Tato ČOV bude zkapacitněna a intenzifikována (BAT) z kapacity 500 EO na EO. Další stávající ČOV u učiliště s kapacitou 400 EO zůstane ve funkci. Výhledově bude v obci ještě vybudována zbývající malá část kanalizačního systému při komunikaci do m. č. Petrovice. F. DODATEK AKTUALIZACE 2014 Datum aktualizace: Číslo usnesení zastupitelstva: ZK/12/690/2014 Datum schválení: Popis: Aktualizace části E2 Datum aktualizace: Popis: Stránka 5 z 5