Žacléř. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB): (579874) Číslo ORP3 (ČSÚ): 5214 (5214) Název ORP3: Trutnov Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) ( m n.m.) je město v centru s klasickou městskou zástavbou a v periferních oblastech se zástavbou rodinných domků v zahradách. Počet přechodných návštěvníků dosahuje zlomku počtu trvale bydlících obyvatel. leží v CHOPAV Krkonoše a na katastrální území e zasahuje území KRNAPu. C. PODKLADY Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, Hydroprojekt CZ a.s., 2000 Návrh provozního řádu čistírny odpadních vod Bobr Generel vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, VIS Hradec Králové, 1993 Provozní řád vodovodu, Josef Bárta, 1995 Zákres situace vodovodu do mapy 1: Studie intenzifikace čistíren odpadních vod města, Agroprojekce Litomyšl s.r.o., 1999 Projekt stavby Likvidace odpadních vod, DHV CR, spol. s r.o., 2000 Projekt stavby Intenzifikace ČOV Bobr, ECenviconsult, 2003 Údaje získané konzultací se starostou města panem Miroslavem Vlasákem Prohlášení vyplněné zástupcem VaKu panem Alešem Morávkem D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU má městský vodovod, ze kterého je částečně zásobována pitnou vodou i místní část Bobr a obec Lampertice. V i je z městského vodovodu zásobeno veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Vlastníkem vodovodu je město a jeho provozovatelem VaK. Zdroje pitné vody pro městský vodovod: zdroj Prkenný Důl odběr povrchové vody ze Sněžného potoka vybudovaný v roce 1957, hlavní zdroj o vydatnosti 25 l/s. Z potoka je voda gravitačně vedena do úpravny vody Prkenný Důl. zdroj Rýchory pramenní zářezy jímané ve sběrné jímce. Zdroj byl vybudovaný asi v roce 1912, jeho průměrná vydatnost je 3,5 l/s a max. vydatnost je 6,5 l/s. Voda je ze zdroje gravitačně vedena částečně eternitovým přívodním řadem DN 100 a částečně již rekonstruovaným litinovým přiváděcím řadem DN 150 do vodojemu Porcelánka Vrchní. zdroj Porcelánka Spodní důlní šachta z roku Průměrná vydatnost zdroje je 0,75 l/s a max. vydatnost je 2,5 l/s. Voda je ze zdroje gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 80 do vodojemu Porcelánka Spodní. Povrchová voda ze Sněžného potoka je upravovaná na normou požadovanou kvalitu v úpravně vody Prkenný Důl. Úpravna byla vybudována v roce 1957 a má kapacitu 30 l/s. Surová voda je upravována prostou filtrací. Hygienické zabezpečení vody je zajišťováno dávkováním chlornanu sodného do upravené vody. K filtraci jsou používány otevřené pískové filtry s náplní křemičitého písku druhu FP2. Písek je doplněn odkyselovací hmotou, kterou se částečně eliminuje přirozeně nízká alkalita vody. Praní filtrační náplně je prováděno vodou a vzduchem. Zásobované území je výškovým umístěním vodojemů rozděleno do 2 tlakových pásem: Horního a Dolního. Přesné hranice tlakových pásem nejsou známy. Ve vodovodním systému je šest vodojemů: Akumulační nádrž Úpravna akumulace za úpravnou vody Prkenný Důl o objemu 2x400 m3 (589,8/- m n.m.). Za akumulační nádrží je čerpací stanice, která čerpá upravenou vodu litinovým přívodním řadem DN 200 do vodojemu Zámek a dále do vodojemu Porcelánka Spodní. vodojem Zámek - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x400 m3 (647,0/642,0 m n.m.) vybudovaný v roce Do vodojemu je voda čerpána z úpravny vody Prkenný Důl. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 200, 125, 100 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolním tlakovém pásmu. Stránka 1 z 5

2 vodojem Porcelánka Spodní - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x75 m3 (642,0/- m n.m.) vybudovaný v roce Do vodojemu je přivedena pitná voda z ÚV výtlačným řadem DN 200, dále pak gravitačně přepadovým potrubím z VDJ Porcelánka Vrchní a ze zdroje Porcelánka Spodní. Z vodojemu Porcelánka Spodní je v případě potřeby čerpána pitná voda z ÚV výtlakem do vodojemu Porcelánka Vrchní. Z vodojemu Porcelánka Spodní je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 125, 100, 80 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolním tlakovém pásmu, z kterého je dále zásobován vodojem v místní části Bobru - Černá voda. vodojem Porcelánka Vrchní - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x125 m3 (686,30/683,30 m n.m.) vybudovaný v roce Do vodojemu je voda čerpána výtlakem z vodojemu Porcelánka Spodní a dále do něj gravitačně natéká ze zdroje Rýchory. Ve vodojemu je voda hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu Porcelánka Vrchní je pitná voda gravitačně vedena litinovým zásobním řadem DN 125, 100 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Horním tlakovém pásmu, z kterého je dle potřeby také zásobován vodojem v místní části Bobru Nad Pohlem. vodojem Černá voda - zemní jednokomorový vodojem o objemu 100 m3 (cca 585,0/- m n.m.) vybudovaný v roce Vodojem je gravitačně zásobován ze sítě Dolního tlakového pásma. Ve vodojemu je voda hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena PE zásobním řadem DN 80 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v horní části Lampertic. Areál dolů Františka je zásoben vodou z vlastního vodojemu, který je plněn výtlačným potrubím z čerpací stanice u vlastního zdroje VÚD. Zdrojem je důlní šachta na katastrálním území Královce. Vydatnost zdroje je cca 5 l/s. Voda ze zdroje je upravována v úpravně vody VÚD. Vodojem v areálu dolů je věžový o objemu 200 m3 (515,63/- m n.m.). Město má zpracovaný generel, který navrhuje posílit zdroje městského vodovodu, např. využitím zdroje a vodojemu VÚD nebo stávajícími vrty PD4 a PD5 v Prkenném Dole (vydatnost cca 3 l/s). Město má v plánu rekonstrukci úpravny vody Prkenný Důl. D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Systém zásobování města se nebude měnit ani v budoucnu. Na rozdíl od zpracovaného generelu předpokládáme, že stávající zdroje kapacitně plně pokryjí předpokládanou maximální denní potřebu vody pro obyvatelstvo v roce Z tohoto důvodu nenavrhujeme posílení kapacity stávajících zdrojů. S ohledem na technický stav technologické a stavební části úpravny vody Prkenný Důl navrhujeme její kompletní rekonstrukci do roku Vzhledem k technickému stavu doporučujeme provedení rekonstrukce vodojemu Porcelánka Vrchní a postupné rekonstrukce původních rozvodů. Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Město nemá vlastní náhradní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno jejím dovozem: v případě místní havárie bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z obcí Královec a Lampertice (z části zásobované vodovodem Bernartice). v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna V3 na katastru obce Velké Svatoňovice. V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Město má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je odpadní voda odváděna na tři čistící zařízení: septik, ČOV Pod Zahrádkami, ČOV Bobr. Kanalizace byla vybudována z betonových trub DN 300. Na čistící zařízení jsou přiváděny odpadní vody od téměř všech obyvatel města na čistírny (trvale bydlící obyvatelé cca 92 %, přechodní návštěvníci cca 76 %), na septik (trvale bydlící obyvatelé cca 6 %, přechodní návštěvníci cca 20 %). Vlastníkem kanalizace, septiku a obou ČOV je město a provozovatelem VaK. Odpadní vody z ostatních částí města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Bobr (trvale bydlící obyvatelé cca 2 %, přechodní návštěvníci cca 4 %). Využívaná čistící zařízení: septik, ve kterém je předčišťována odpadní voda ze zástavby pod náměstím. Přepad ze septiku je vyústěn do vodoteče. ČOV Pod Zahrádkami vybudovaná v 50.letech, v současnosti v havarijním stavu. Jedná se o aktivační mechanicko biologickou čistírnu s hrubým předčištěním na strojních hrubých česlích, na lapáku písku a na strojně stíraných jemných česlích. Za mechanickým předčištěním je voda čerpána do podélné aktivační nádrže, kde je provzdušňování zajišťováno povrchovými aerátory. Z aktivace je voda odváděna do dosazovací nádrže a vyčištěná z areálu do místní vodoteče. Stabilizovaný kal je uskladňován v zahušťovací nádrži. Technický stav objektů ČOV vyžaduje generální opravu a kvalita vypouštěné vody neodpovídá současným požadavkům legislativy. Stránka 2 z 5

3 ČOV Bobr s kapacitou 1644 m3/den a BSK5 277,6 vybudovaná v 80.letech na katastru místní části Bobr. Mechanicko biologická čistírna odpadních vod pracující na principu primární sedimentace, aktivace s hrubobublinnou aerací a se sedimentací kalu v podélné dosazovací nádrži. Mechanické předčištění je tvořeno jemnými strojně stíranými česlemi s průlinami šířky 20 mm a vertikálním lapákem písku Sigma LPV Za lapákem písku jsou dešťové vody odlehčeny v dešťovém oddělovači a za ním jsou plovoucí nečistoty zachyceny v lapači plovoucích nečistot. Částečně mechanicky předčištěné odpadní vody natékají do primární usazovací nádrže (užitný objem 186,6 m3) a z ní do aktivační nádrže (užitný objem 570,3 m3). Aktivační nádrž je provzdušňována pomocí ocelových roštů Sigma. Z aktivační nádrže voda natéká do podélné dosazovací nádrže (užitný objem 340 m3, užitná plocha 180 m2). Přebytečný kal z dosazovací nádrže je čerpán do primární usazovací nádrže. Surový kal z kalových jímek usazovacích nádrží je čerpán do zahušťovacích nádrží. Odsazená kalová voda se přepouští na biologický stupeň. Zahuštěný kal je odvážen k další likvidaci. Odtok z ČOV Bobr je do potoka Bobr, který pokračuje na polském území jako vodárenský tok. V nedávné době byly z polské strany stížnosti na kvalitu vody v této vodoteči. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli: Poř. Číslo Název producenta Charakter výroby Počet zam. Množ.OV m3/den BSK5 NL CHSKCr N - celk. N - NH4+ P celk. 1 Gemec s.r.o. likvidace dolu 130 7,5 2,6 2,382 4,767 0,347 0,217 0,087 2 Tiny masiv výroba nábytku 35 1,4 0,525 0,481 0,962 0,07 0,044 0,018 3 Hoyt snowboards výroba snowboardů 15 0,75 0,225 0,206 0,412 0,03 0,019 0,008 4 Keramtech s.r.o. keramika a porcelán 186 Stránka 3 z 5

4 19,5 3,1 37,6 9,8 0,416 0,270 0,104 5 R&B Mědílek s.r.o. výroba plastových lahví 25 0,5 0,21 0,193 0,385 0,028 0,018 0,007 6 Köster CS s.r.o. výroba svářecích čepů 25 2,5 0,68 0,623 1,247 0,091 0,058 0,023 Firma GEMEC s.r.o. má vlastní ČOV pro splaškové i technol. vody s odtokem do recipientu, odp. vody z firmy HOYT Snowboards jsou akumulovány v septiku, odp. vody z ostatních firem jsou odváděny do městské kanalizace. Dešťové vody z cca 95 % města jsou zachycovány jednotnou kanalizací a přes odlehčovací komory vypouštěny do místních vodotečí. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků. Město má zpracovaný projekt pro stavební povolení, ve kterém je navrženo čištění odpadních vod ze e na jedné - centrální čistírně odpadních vod. Touto čistírnou bude ČOV Bobr, která bude intenzifikována a rekonstruována. Stávající septik a ČOV Pod Zahradami budou přestavěny na čerpací stanice a odpadní voda budou čerpány do kanalizace, která je vedena na ČOV Bobr. Na stavbu bylo vydáno stavební povolení a bude v březnu 2004 zahájena. byl usnesením vlády ČR č.1236 z zařazen do kategorie aglomerací s velikostí EO, u kterých se předpokládá zajistit požadavky směrnice 91/271/EHS do konce roku V Regionálním plánu implementace byla v i navržena postupná dostavba kanalizačních sběračů v dalších částech města. Celková produkce znečištění v aglomeraci se pohybuje v rozmezí 2-10 tis. EO. Z tohoto důvodu byla aglomerace zařazena do kategorie 2-10 tis. EO. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Dle zpracované a stavebně povolené dokumentace bude do konce roku 2010 upraven kanalizační systém města tak, aby byly veškeré odpadní vody zneškodňovány na centrální ČOV Bobr. V rámci této akce bude čistírna odpadních vod intenzifikována. Stávající septik pro zástavbu pod náměstím bude přebudován na čerpací stanici, která bude zároveň sloužit jako odlehčovací komora. Z čerpací stanice budou odpadní vody čerpány PVC výtlakem DN 90 délky 298 m do nejbližší kanalizační šachty. Na čerpací stanici bude přebudována i ČOV Pod zahradami. Bude zde rekonstruováno mechanické předčištění (hrubé strojně stírané česle, vertikální lapák písku), které bude i nadále fungovat, bude doplněn dešťový oddělovač a dešťová zdrž z upravené stávající aktivační nádrže. Z čerpací stanice budou odpadní vody čerpány PVC výtlakem DN 100 délky 466 m do nejbližší kanalizační šachty. Stávající čistírna odpadních vod ČOV Bobr bude rekonstruována a intenzifikována. Její konečná kapacita bude 6740 m3/den (z toho na biologickou linku 2600 m3/den) a 5050 EO. Návrhové parametry odpovídají nízko zatížené aktivaci s částečnou stabilizací aktivovaného kalu, s nitrifikací, denitrifikací a chemickým srážením fosforu. Budou provedeny úpravy na objektech mechanického předčištění: výměna hrubých česlí, rekonstrukce strojního vybavení lapáku plovoucích nečistot, nově bude zařazena dešťová zdrž s vyplachovací klapkou, ze které budou zachycené odpadní vody v době nátokových minim přečerpávány do lapáku plovoucích nečistot. Bude zrušena usazovací nádrž, která bude rozdělena a bude sloužit jako objekt regenerace kalu a anaerobní nádrž. Po předčištění na mechanickém stupni budou odpadní vody natékat do anaerobní nádrže vybavené ponorným míchadlem, do které bude natékat i část recyklovaného kalu. Zbytek vratného kalu bude odváděn do nádrže regenerace kalu a odtud čerpán do denitrifikace. Odpadní voda z anaerobní nádrže bude pokračovat do denitrifikace (objem 250 m3), která vznikne společně s nitrifikací I, II (objem m3) rozdělením stávajících aktivačních nádrží. Z denitrifikace nateče OV do nitrifikačních nádrží, které budou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem. Oddělení vyčištěné odpadní vody a kalu bude probíhat v nové kruhové dosazovací nádrži (užitná plocha 113,10 m2). Stránka 4 z 5

5 Odsazená voda bude přepadat přes hřebenový přepad do nově vybudovaného odtoku. Přebytečný kal bude čerpán do kalojemu nejdříve do provzdušňovaných nádrží, kde dojde k dostabilizaci kalu, a potom do uskladňovacího kalojemu, kde dojde ke gravitačnímu zahuštění kalu. Takto zahuštěný kal bude strojně odvodněn v nově vybudovaném kalovém hospodářství a poté hygienizován vápenným hydrátem. V i bude do konce roku 2010 provedena dostavba jednotné kanalizační sítě do dalších částí zástavby z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 250 v celkové délce 0,70 km. Likvidace odpadních vod z okrajových a odloučených částí zástavby bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem). S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací. AKTUALIZACE 2013 Pouze lokalita Rýchory (jižně od města ) s řadou rekreačních nemovitostí a hotelem OZON bude vybavena kanalizací, zakončenou ČOV, s ohledem na ochranu Sněžného potoka. Tento potok je recipientem celé lokality Rýchory a je současně zdrojem pitné vody pro město, upravované v úpravně vody v Prkenném Dole. Výusť z ČOV bude situována pod odběrným objektem pro úpravnu. Systém kanalizace bude navržen tlakový DN v délce m. Čistírna odpadních vod bude mít kapacitu 80 EO. F. DODATEK Datum aktualizace: Číslo usnesení zastupitelstva: ZK/11/619/2013 Datum schválení: Popis: Aktualizace části E2 Datum aktualizace: Popis: Stránka 5 z 5