ROZVOJ UDRŽITELNÝCH TRHŮ S TEPLEM PRO BIOPLYNOVÉ STANICE V EVROPĚ.

Transkript

1 ROZVOJ UDRŽITELNÝCH TRHŮ S TEPLEM PRO BIOPLYNOVÉ STANICE V EVROPĚ

2 ROZVOJ UDRŽITELNÝCH TRHŮ S TEPLEM PRO BIOPLYNOVÉ STANICE V EVROPĚ

3 ÚVOD Evropská unie se etablovala jako světový lídr v boji proti změně klimatu Nicméně, hrozby vyvolané měnícími se podmínkami nejsou jediným vodítkem pro energetickou politiku EU. Opakující se připomínky zdůrazňující omezené zdroje kontinentálních fosilních paliv ovlivňují strategická rozhodnutí, přičemž státní rozpočty, které jsou pod stálým tlakem, zvětšující se propast mezi bohatými a chudými a zvyšující se ceny energií také vyžadují koordinované jednání. V této souvislosti není překvapivé, že koncept EU se zaměřuje na tři hlavní cíle: udržitelnost, nezávislost, konkurenceschopnost. Tyto tři cíle byly a budou realizovány prostřednictvím triumvirátu cílů vysvětlených v takzvané strategii EU Cílem této strategie je zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů o 20%, nárůst účinnosti o 20% a 20% snížení emisí v Evropě ve srovnání s rokem Cíle jsou v současné době předmětem přehodnocení s tím, jak Evropská komise připravuje strategii EU2030. V první Zprávě o rámcové politice pro klima a energii v období Komise navrhla pouze dva cíle: jeden pro emise CO 2 a jeden pro obnovitelné zdroje. Oficiálně to bylo proto, že Směrnice o energetické účinnosti byla předmětem revize a Zpráva by neměla převážit nad výsledky revize. Avšak poněvadž některé členské státy jsou proti novějšímu cíli účinnosti, zatímco jiní jej podporují, je další vývoj otevřený. Ze systémového hlediska je naprosto nezbytné zahrnout všechny tři cíle společně, protože jen jejich kombinace a účinné využívání domácích nízkouhlíkových zdrojů pomůže dosáhnout EU jejích základních cílů. Projekt BiogasHeat realizaci těchto cílů a úkolů podporuje. Bioplyn je domácím zdrojem energie a jeho využití snižuje závislost Evropy na dovozu paliv. Jeho využití drží finance v rámci Unie a vytváří zemědělcům další příjmy, tj. podporuje konkurenceschopnost evropského hospodářství. Současně to je obnovitelný zdroj energie snižující emise CO 2 a podíl fosilních paliv. Využití vyrobeného tepla pak k tomu zásadně přispívá. Zvýšení účinnosti zařízení na výrobu bioplynu v podstatě znamená, že pro stejný výsledek je třeba spalovat méně bioplynu, nebo také stejné množství bioplynu může nahradit větší množství fosilních paliv. Teplo je přebytková energie, to znamená, že nevytváří dodatečné emise CO 2 nebo nároky na dovoz, a zároveň je plně obnovitelná. Nahrazením fosilních paliv přebytečným teplem lze významně snížit emise CO 2 při současném snížení závislosti EU na dovozu energie. Zároveň to umožňuje poskytovat zákazníkům levnější energii, a tím ještě více zvyšovat konkurenceschopnost. Ve zkratce: BiogasHeat se dokonale řadí do evropských energetických cílů. Je to udržitelný, domácí, konkurenceschopný zdroj energie. 2

4 Projekt BiogasHeat V Evropě stejně jako na celém světě se výroba a využití bioplynu značně zvyšuje vzhledem k rostoucí poptávce po energii z obnovitelných zdrojů jako náhradě za energii z fosilních paliv. Většina průmyslových a zemědělských zařízení na výrobu bioplynu využívá bioplyn pro výrobu elektřiny v kombinovaných výrobnách tepla a elektřiny. V mnoha případech se však teplo z těchto zařízení nevyužívá. To je výsledek zaměření většiny soustav podpor hlavně na produkci elektřiny se zanedbáváním efektivního využití tepla. Neefektivnost ve využívání energie je úzkým hrdlem nynější výroby bioplynu, což způsobuje makroekonomické a mikroekonomické ztráty a je výzvou v souvislosti se zvyšující se konkurencí ve způsobech využívání půdy. Projekt BiogasHeat řeší problém, jak na evropské, národní a projektové úrovni účinně využívat teplo z bioplynových stanic. Proto je vyvíjena a používána sada různých politik, osvědčených postupů, testů v terénu a projektových prováděcích opatření. Akce projektu doprovázejí obsáhlý přístup k rozvoji obecných postupů využítí tepla z bioplynových stanic, který by podle odborných odhadů mohl vyvolat celkem 160 mil. investic do roku 2020 vedoucích k využití toe/rok obnovitelného tepla, což odpovídá 118,000 t CO 2 ekv. /rok. V projektu partneři analyzují tržní podmínky a bariéry s doporučeními osobám tvořícím strategie a návrhy podpor. Bioplynoví odborníci společně s účastníky trhu s teplem rozvíjejí slibné obchodní modely a podnikatelské strategie pro zvýšení či oživení využití bioplynového tepla. Potřebné kapacity jsou vytvářeny školeními a jinými podpůrnými formami, přičemž osvětová činnost má motivovat a podporovat nové hráče na trhu v evropských zemích k zahájení aktivit v této oblasti.

5 Bioplynové trhy v zemích projektu BiogasHeat Mezi zeměmi projektu BiogasHeat jsou velké rozdíly v počtu bioplynových stanic a v instalovaných kapacitách. Německo je předním producentem bioplynu v Evropě s asi 7500 instalovaných zařízeních na výrobu bioplynu, zatímco Česká republika a Itálie zaznamenaly v posledních několika letech značný růst trhu v oblasti bioplynu. Trhy v Rakousku a Dánsku, charakterizované mnoha zařízeními na výrobu bioplynu, zůstaly v posledních letech poměrně stabilní bez podstatného vzniku nových výroben bioplynu. Značný nárůst byl dosažen v Lotyšsku v letech , ale tento vývoj byl přerušen, když nová výběrová řízení na získání práva obdržet výkupní tarif byly zastaveny až do konce roku Navzdory vysokému potenciálu jsou bioplynové aktivity v Chorvatsku a Rumunsku stále velmi omezené pouze s několika instalovanými bioplynovými stanicemi. 123,80 12,20 5,60 Dánsko 77,90 372,10 Německo 5.920,30 3,80 18,20 Rakousko 185,50 7,80 2,40 Lotyšsko 11,80 31,7 39,40 Česká republika 303,80 Chorvatsko 11,40 1,40 0,10 12,00 Rumunsko 364,70 Itálie 772,00 Obrázek 1. Partnerské země projektu BiogasHeat s odhadovanou prvovýrobou v Evropské unii v roce 2012 (ktoe); Zdroj: Eurobserv er - stav obnovitelných zdrojů energie v Evropě - vydání 2013 Skládkový plyn Kalový plyn (města a průmysl) Ostatní bioplyn (zemědělské závody, komunální podniky na metanizaci pevného odpadu, centralizovaná ko-fermentační zařízení) 4

6 Koncepce využití tepla v Evropě Vývoj trhů v různých zemích je silně ovlivněn právními a politickými podmínkami. Většina vyrobeného tepla se používá přímo na místě pro sušení kalu, vytápění staveb a udržování fermentoru při optimální teplotě. Prodej tepla do tepelné sítě je žádoucí, ale to vyžaduje, aby síť byla v blízkosti výroby, což bohužel nejčastěji nebývá. V Dánsku jsou systémy dálkového vytápění, stejně jako KVET, velmi podporovány vládou. Bioplyn je využíván především pro decentralizované kogenerační zařízení, v nichž bioplyn nahradí zemní plyn tak, aby se teplo mohlo používat v systémech dálkového vytápění. V Německu byl kladen důraz především na maximalizaci výroby elektřiny podporou výhodných výkupních cen, ale se zavedením několika legislativních změn se tato situace pomalu mění zejména pro nové závody, protože nedávno byla zavedena povinnost využít 60% výrobeného tepla. Rakousko a Česká republika zavedly opatření ke zvýšení využití tepla na trhu s bioplynem. Využití tepla z bioplynových stanic není v některých zemích dosud zavedeno v právních předpisech. V těchto zemích se nyní zaměřují na vývoj rámcových právních podmínek pro rozvíjející se bioplynové trhy, aby se vytvořilo kritické množství bioplynových stanic. Právní předpisy o efektivním využití tepla mohou být zavedeny v pozdější fázi. Obecně platí, že nynější využití tepla z bioplynových stanic není uspokojivé. Ačkoli určité množství tepla se používá pro vlastní spotřebu a interní procesy, obchodní využití tepla z bioplynu je vzácné, přestože představuje obrovský potenciál. K dispozici je celá řada způsobů využití tepla z bioplynových stanic (BPS). Realizace optimálního způsobu využití tepla z BPS závisí na mnoha faktorech, jako jsou například umístění BPS, umístění potenciálních spotřebitelů a spotřeby tepla. Teplo z bioplynové stanice může být použito pro vytápění, sušení nebo chlazení i pro další výrobu elektřiny. Každá z těchto aplikací vyžaduje místní hodnocení na projektové úrovni. 1 Eurobserv er The state of renewable energies in Europe-2013 edition Tabulka 1. Přehled hlavních možností využití tepla Vytápění Sušení Chlazení Výroba elektřiny Dálkové vytápění (CZT) Stáje (kuřata, prasata ) Skleníky Vodní kultury Dodávka tepla v zásobnících Ostatní možnosti vytápění Dřevo, dřevěné štěpky, pelety Zemědělské produkty (obilí...) Digestát a čistírenské kaly Dálkové chlazení Budovy Stáje Aklimatizace budov na skladování potravin Chlazení procesů Výroba další elektřiny s Clasiovým- Rankinovým cyklem (CLC), Organickým-Rankinovým cyklem (ORC) nebo s Kalinovou technologií Více informací o návrzích použití tepla lze nalézt v příručce projektu BiogasHeat Udržitelné využívání tepla z bioplynových stanic :

7 Příklady dobré praxe Vytápění skleníků v Rumbula, Lotyšsko Skládkový plyn z komunálního a průmyslového odpadu se používá k výrobě elektřiny a tepla. Celkem 80% tepla se používá pro vytápění kanceláří, vzdušnění reaktoru, přípravu teplé užitkové vody a vytápění skleníkového komplexu. Soustava skleníků má rozlohu 3625 m 2. Dálkové vytápění pro bytové domy v Margarethen am Moos, Rakousko Celkový tepelný výkon elektrárny je 1,2 MW. Přibližně 10% vyrobeného tepla se používá pro vytápění vyhnívacích nádrží. Zbytkové teplo zásobuje zákazníky (120 domácností) pomocí 3,5 km dlouhé sítě dálkového vytápění. Kromě toho se upravený bioplyn přidává do sítě zemního plynu a prodává se na místní čerpací stanici. Dodávka tepla do lázeňského centra v Třeboni, Česká republika Většina vyráběného bioplynu je dopravována samostatným 4,3 km dlouhým bioplynovým plynovodem do lázeňského zařízení ve městě, kde nová bioplynová kogenerační jednotka (844 kw el ) dodává teplo do lázní (pro vytápění, teplou užitkovou vodu a velký plavecký bazén) a do sousedícího bytového domu. Dva tepelné akumulátory s celkovým objemem 200 m 3 jsou instalovány k vyrovnání kolísání potřeby tepla během dne. Vytápění pro konzervárny v Niederdorla, Německo Dvě bioplynové stanice o kapacitě 500 kwel poskytují tepelnou energii pro sousedící konzervárenskou společnost. Teplo se používá k výrobě průmyslové páry pro výrobu zeleninových a ovocných konzerv a džemů. Kromě toho se teplo využívá k vytápění výrobních prostor. Celkem se téměř polovina z potřeby topného oleje (cca 1 milion litrů/rok) nahrazuje teplem ze dvou bioplynových stanic. V současné době se používá asi 70% tepla, vzhledem k diskontinuálnímu použití technologické páry. Bioplynová stanice Lemvig, Dánsko - využívá organické odpadní produkty a kejdu přibližně ze 75 farem. Hlavním cílem pro její stavbu bylo zpracovat vyprodukovaný hnůj na farmách tak, aby bylo ochráněno místní životní prostředí. Zároveň spotřebitelé tepla z Lemvig uvítali, že náklady na teplo vyrobené z lokálního zdroje - bioplynu byly asi o 45% nižší, než teplo ze zemního plynu. ORC jednotka ve Valovicích, Česká republika -ORC technologie je používána k výrobě elektrické energie z odpadního tepla, které je produkováno v kogenerační jednotce. S pomocí ORC modulu s kapacitou 100 kw je generováno navíc kolem kwh/rok. VÍCE PŘÍKLADŮ najdete na 6

8 Stručná charakteristika jednotlivých zemí Rakousko Rakouský bioplynový trh má silné zemědělské zázemí a odpovídá decentralizované výrobě bioplynu na poměrně malých zařízeních. Průměrný instalovaný výkon KVET činí zhruba 250 kw el na jednu bioplynovou stanici. Po odečtení 20% tepla vyhřívajícího fermentory je k dispozici odhadovaný potenciál využití tepla asi 530 GW ht. Podle rozhovorů s odborníky největší pobídkou pro výrobu bioplynu v Rakousku je získání zelených sazeb za elektřinu. Avšak v mnoha případech to mohlo vést k maximalizaci výroby zelené elektřiny místo sledování současného efektivního využití tepla a výroby elektřiny. Také umístění BPS se ukázalo být podstatnou proměnnou. V některých případech výběr místa nebyl optimální a mohou být využity pouze malá množství tepla. Na některých místních trzích lze vidět přebytek dodávaného tepla. Možnost připojení stávajících zemědělských bioplynových stanic do sítě dálkového vytápění za účelem dodávky tepla je téměř vyčerpána. V současné době provozovatelé rakouských bioplynových stanic vytvářejí tlak na efektivní využití tepla v místě, protože mnoho zařízení se nachází ve venkovských oblastech. Vytápění rodinných domů v blízkosti, vytápění stájí a sušení různých zemědělských komodit (např obilí, sena nebo dřevní štěpky) jsou výhodné možnosti s malými investičními náklady. V případě, že teplo je využíváno efektivně, provozovatelé bioplynového zařízení získají bonus za KVET. Ceny tepla tvoří asi desetinu dotované zelené sazby za elektřinu. Slibné budoucí možnosti je možno vidět ve spalování surového bioplynu v předsunuté kogenerační jednotkce nebo v úpravě na biometan. Obrázek 2. Vlastní konstrukce zařízení na sušení sena Partner projektu e7 v současné době uskutečňuje terénní zkoušku přípravy realizace. Proto jsou různé místní návrhy předmětem analýzy nákladů a výnosů. Terénní zkouška bude dokončena na podzim 2014 na západě Rakouska. Tím bioplynová stanice získá rozsáhlou pomoc při zavedení modelu využití tepla do praxe. Stávající zařízení se nachází v blízkosti větších spotřebitelů tepla. Avšak kvalita a množství tepla nejsou dostačující pro efektivní zásobování teplem na vzdálenost cca 1,5 km (kapacita zařízení je 60 kw el ). Proto jsou různé místní návrhy předmětem analýzy nákladů a výnosů. Terénní zkouška bude dokončena na podzim 2014.

9 Česká republika Většina bioplynových stanic instalovaných v posledních letech byla navržena a postavena pouze pro výrobu elektrické energie, využití tepla je buď žádné, nebo nízké a je obvykle omezeno pouze na zemědělské farmy. Nový zákon regulující veřejnou podporu obnovitelných zdrojů energie byl přijat v roce 2012 a stanoví přiměřené požadavky na využití tepla pro nové bioplynové stanice od r Mezitím však byla zastavena veškerá provozní podpora elektřiny z OZE (s výjimkou malých vodních elektráren). Zůstala pouze provozní podpora v podobě zeleného bonusu za elektřinu z KVET (platí pouze pro nové elektrárny s instalovaným výkonem do 550 kw el ), ale to není dostatečné pro ekonomickou výhodnost nových zdrojů, tudíž v současnosti se téměř žádné bioplynové stanice neplánují. Nové projekty na zvýšení využití tepla ze stávajících zařízení na výrobu bioplynu musí být založeny pouze na příjmech z prodeje tepla. K dispozici jsou desítky míst s dostatečně blízkými bioplynovými stanicemi, kde by bylo možno vybudovat horkovod k potenciálním spotřebitelům (např. velká zdravotnická zařízení nebo systémy dálkového vytápění) a dodávat teplo za nižší cenu, než z kotlů na zemní plyn. Avšak tyto plány často musí konkurovat novým kogeneračním jednotkám na zemní plyn, které stále dostávají vysokou provozní podporu. Dodávka tepla z bioplynové stanice v Žamberku Bioplynová stanice byla instalována v roce 2011 na farmě v blízkosti města Žamberk ve východních Čechách a je vlastněna a provozována firmou KAVEMA vytvořenou pro tento účel. Její aktuální kapacita je 1,75 MW el a 1,8 MWt. Potenciální odběratelé tepla, jsou: 1) zdravotnické zařízení Albertinum nacházející se asi 2 km od elektrárny, a 2) městský systém dálkového vytápění s možností bodu napojení asi 4 km od stanice. Obě napojení jsou technicky proveditelná a kapacita bioplynové stanice je dostatečná pro oba odběratele. Zařízení Albertinum nyní (září 2014) vypsalo veřejnou zakázku na dodávku tepla. Pokud KAVEMA zvítězí, mohla by nainstalovat přípojku v roce 2015 a dodávka tepla by mohla začít v roce Systém dálkového vytápění je ve vlastnictví města a provozuje jej společnost městských služeb (SBŽ). Systém obsahuje dvě samostatné oblasti dodávek s centrálními a několik větších budov s vlastními kotelnami. Byla připravena modernizační studie, která doporučuje propojit dva ostrovní systémy a některé z budov, což vytvoří systém vytápění s roční spotřebou cca 5,5 GWh / a. Vedle opatření v distribučním systému bylo také analyzováno několik možností, jak snížit náklady na výrobu tepla. Budou instalovány nové kondenzační kotle a přidán jeden z alternativních zdrojů: KVET spalující zemní plyn, kotel na biomasu nebo dodávky tepla z bioplynové stanice. Jestliže bude vybrána poslední možnost, KAVEMA nainstaluje teplovod a předávací stanici tepla do systému CZT. SBZ bude muset pokrýt pouze náklady na připojení tohoto zdroje (potrubí v kotelně a akumulátory tepla). Termín výstavby by byl ve druhé fázi modernizace systému CZT, to je v roce Tabulka 2. Základní technické údaje o dodávce tepla z BPS Žamberk Celková tepelná kapacita závodu Možné dodávky tepla do Albertina Možné dodávky tepla do CZT 1.8 MW th 1.25 GWh/a 4.7 GWh/a 8

10 Chorvatsko V současné době je hlavní motivací pro provoz bioplynové stanice výroba elektřiny. V současnosti se teplo uplatňuje většinou při sušení a ve sklenících. Teprve nedávno byly zaznamenány první implementace ORC systémů, zejména při použití biomasy. To by nakonec možná mohl být nejslibnější obchodní model v budoucnu s přihlédnutím k roztříštěnému osídlení v krajině a robustní koncentraci hlavních průmyslových odvětví a obyvatel v několika velkých městech. Landia Tordinci doo - stávající 1MW el bioplynová stanice prozkoumává možnosti využití tepla Tabulka 3. Technické údaje kogenerační jednotky a možném ORC modulu: Bioplynová stanice byla postavena v jedné z nejmodernějších mléčných farem v Chorvatsku. Vzhledem k optimálnímu využití tepla byla navržena instalace Organického Rankinova cyklu - ORC - systému pro přeměnu odpadního tepla na elektrickou energii. Byly uvažovány dvě možné varianty ORC systémů: I.) analýza zvýšeného instalovaného výkonu elektrárny byla směrována k využití nejvyšší hodnoty odpadního tepla v průběhu celého roku. II.) bylo uvažovános provozem kogenerační jednotky s nižším než nominálním výkonem s tím, že se rozdíl v produkci elektřiny nahradí ORC jednotkou, a tím se sniží vstupní potřeba vstupních substrátů (především kukuřičné siláže) a tím se také sníží náklady na suroviny a jejich zpracování. Stávající bioplynová kogenerační jednotka Celková tepelná kapacita Plánovaná výroba tepla Roční vlastní spotřeba tepla Maximální elektrický výkon jednotky Pracovní výkon ORC jednotky ve variantě II 1,071 kw 8,780,000 kwh 1,777,950 kwh 110 kw 85 kw Výsledky analýzy ukázaly, že pouze investice do druhé možnosti je výhodná, vzhledem k tomu, že každé zvýšení instalovaného výkonu BPS vede ke snížení výkupní ceny elektrické energie Maximální dodatečná výroba elektrické energie Dodatečná výroba elektrické energie ve variantě II 902,000 kwh 697,000 kwh

11 Dánsko V současné době téměř všechny dánské výrobny bioplynu jsou založeny na společné výrobě (a využití) elektrické energie a tepla. Mezi zúčastněnými stranami bioplynu v Dánsku však roste zájem o úpravu bioplynu s jeho následnou dodávkou do sítě zemního plynu s cílem zvýšit a optimalizovat výrobu bioplynu. Limfjordens Bioenergi - optimalizace využití tepla Tento projekt si klade za cíl zlepšit využití produkce tepla z bioplynové stanice Limfjordens Bioenergi. Zařízení je centralizovaná BPS instalovaná v roce V současné době se bioplyn používá v kogenerační jednotce s kapacitou 1,4 MWe a 1.65 MWt. Celková výroba elektřiny se prodává přímo do veřejné sítě. Vyrobené teplo z KGJ se používá pro vlastní spotřebu stanice a pro dálkové vytápění pomocí teplárny Sdr. Herreds, kde se také používá zemní plyn. Projekt bude zahrnovat výstavbu a provoz jednotky na úpravy bioplynu, 1,8 km dlouhý plynovod ze stanice do rozvodu zemního plynu a kotelnu na dřevo pro pokrytí stávajícího množství tepla vyráběného dnes v bioplynové stanici. Za těchto předpokladů by obohacený bioplyn (biometan) mohl být dodáván do sítě zemního plynu za cenu 0,93 /m 3 biometanu, což je součet současné ceně bioplynu (0,45 /m 3 bioplynu vztaženo na 100% metan) a nákladů na úpravu a alternativní vytápění (0,48 /m 3 ). Tuto výslednou cenu je třeba porovnat se cenou zemního plynu, která je přibližně 0,99 /m 3. Projekt bude mít za následek následující snížení emisí: CO 2 : 198 kg/mwh x MWh= kg NO x : 2,9 kg/mwh x MWh = kg 10

12 Itálie Itálie je velmi významným producentem energie z bioplynu: na konci roku 2013 byla Itálie na 3. místě ve světě (s investovanými 4,5 miliardami, s více než 1000 zemědělských provozů s 900 MW instalovaného výkonu a lidmi pracujícími v sektoru). Velmi intenzivní a nekontrolovaný růst odvětví zejména pokud jde o velké provozy (999 kw) nastal v letech v důsledku velmi příznivé výkupní ceny elektřiny: využití tepla nebylo zvýhodňováno, a proto téměř všechny provozy potřebují modernizaci ke zlepšení celkové účinnosti. Od roku 2013 provozovatelé odvětví čelí nižší motivaci a rámcovým podmínkám, které podporují menší provozy zpracovávající vedlejší zemědělské produkty. V současné době Italské bioplynové consorcium vede kampaň pro usnadnění přístupu provozů první generace k bílým certifikátům, aby provozovatelé mohli investovat do zlepšení jejich celkové účinnosti. Výsledkem je to, že mnoho velkých provozů na venkově je zaměřeno pouze na výrobu elektrické energie: jedno z možných řešení pro zvýšení jejich účinnosti je zvýšení produkce energie instalováním Organického Rankinova cyklu. Účinnost není příliš vysoká (asi 7%), ale jiné možnosti použití tepla jsou velmi obtížně proveditelné vzhledem k odlehlosti provozů a velké sezónnosti v severní Itálii: asi jedinou alternativou k použití po celý rok je sušení digestátu. Možnost, která byla ověřována při terénním testu v Itálii je instalace ORC a snížení instalovaného špičkového výkonu KVET tak, aby nebyl překročen limit 1000 kw, což je maximum přijatelné pro výkupní tarif; tím se sníží náklady na vstupní suroviny a likvidaci digestátu. Ekonomická rentabilita takové změny je zřejmá; je však nutné dostat povolení a pokračovat v získání výhodných výkupních cen a doufejme, že i bílých certifikátů.

13 Německo V Německu se bioplyn vyrábí ve více než zemědělských bioplynových stanicích. Po dlouhou dobu hlavním cílem bioplynových stanic byla výroba elektřiny. Proto zákon o obnovitelných zdrojích energie z r (EEG 2009) zavedl pro KVET zvláštní příplatek za využití tepla. Ekonomická a ekologická optimalizace bioplynových stanic se stala hlavní hnací silou pro využití tepla z bioplynových stanic. Provozovatelé BPS začali zvažovat různé koncepty využití tepla jako dálkové vytápění a chlazení nebo sušení dřevěné štěpky. Zákon o obnovitelných zdrojích energie z r (EEG 2012) zavedl povinnost 60% využití tepla u nových zařízení na výrobu bioplynu a bonus za KVET byl odstraněn. To znamená, že provozovatelé nových zařízení na výrobu bioplynu musí vzít v úvahu možnosti využití tepla již ve fázi plánování. Teplo může být použito pro průmyslové procesy, kdy požadavek na teplo je konstantní (po celý rok), a množství využitého tepla je velmi vysoké (může být dokonce využito celé vyrobené teplo). Zajímavé možnosti představují malé soustavy CZT pro vytápění obytných domů nebo sušení dřevní štěpky či jiných materiálů. Bioplynová stanice Fischer & Jehle GmbH instalace mikro-czt Bioplynová stanice Fischer & Jehle GmbH s kapacitou 380 kwel a 424 kwth pracuje hlavně s energetickými plodinami a statkovými hnojivy. Stanice vyrábí kwh elektřiny a kwh tepla za rok. Spotřeba tepla zahrnuje vytápění farmářova domu a přilehlých zemědělských budov a občasné sušení kusového dřeva. Hlavním důvodem pro provozovatele systému k investování do mikrotopné sítě bylo, že teplo z bioplynové stanice bylo zbytečně mařeno. Aby bylo možné splnit požadavek špičkové dodávky tepla, elektrická kapacita zařízení se zvýšila z 380 na 550 kwel. Proto bylo připojeno 31 spotřebitelů tepla do mikro-topné sítě. Konečná délka celého sítě je 1280 m. Mikro-topná síť zahájila provoz v létě Celkové investiční náklady jsou asi 235,000 a očekávaná návratnost 10 let. Obrázek 3. Silo a digestoře v BPS Fischer & Jehle GmbH (Foto: D. Rutz, WIP) Obrázek 4. Potrubí (Foto: D. Rutz, WIP) 12

14 Lotyšsko Když byl zaveden výkupní tarif elektrické energie v Lotyšsku, byl jedním z nejvyšších v Evropě. V kombinaci s investiční dotací dovolil bioplynovým investorům provozovat bioplynová zařízení se ziskem i bez zajištění příjmu z prodeje tepla. Revize stávajícího systému podpory, aplikace nové daně z příjmů na přijaté platby za dodávky elektřiny a rostoucí surovinové náklady vážně ovlivňují ekonomickou výhodnost bioplynových stanic v Lotyšsku. Pro podnikání v oblasti bioplynu v Lotyšsku je proto nutné nalézt nové způsoby, jak získat další příjmy např. z prodeje tepla. V současné době se teplo z bioplynové stanice většinou používá pro vytápění skleníků nebo pro sušení dřeva. Některé bioplynové stanice prodávají teplo pro dálkové vytápění nebo malým podnikům, které se nachází v blízkosti zařízení na výrobu bioplynu, ale v mnoha případech stále značné množství tepla není využito. Nejslibnější obchodní modely využití tepla v Lotyšsku jsou spojeny s instalací sušících zařízení v odlehlých oblastech nebo dodávajících surový bioplyn do satelitních kogeneračních jednotek umístěných v blízkosti spotřebitelů tepla. Piejura Energy, s.r.o. - zařízení na výrobu bioplynu s několika možnostmi využití tepla BPS Piejūra Energy se nachází v Livi, farnosti Nica, Lotyšsko. Nejbližší spotřebitelé tepla jsou továrna na zpracování ryb nacházející se 50 m od BPS a obytné zóny ve městě Nica ve vzdálenosti do 1 km. V roce 2012 bylo teplo z bioplynové stanice použito jen pro ohřev fermentorů. Záměr dodávat teplo do továrny a/nebo do blízkého města do dálkového vytápění byl hodnocen v rámci projektu BiogasHeat. Po prvním posouzení navrhovaných alternativ byla vybrána jako nejslibnější kombinace dodávky tepla do továrny na zpracování ryb a do systému dálkového vytápění obytných oblastí nacházejících se v okolí. Systém dálkového vytápění používá jako palivo kusové dřevo a není provozován v letních Technické informace: Začátek provozu r měsících, poskytuje pouze vytápění a nepřipravuje teplou vodu pro obyvatele. Elektrické ohřívače vody jsou používány v každé domácnosti. K vytvoření dostatečné poptávky po teple v letních měsících je třeba uvažovat s dodávkou teplé vody z centrální teplárny. V rámci Instalovaný elektrický výkon, MW el 2,2 projektu BiogasHeat bylo doporučeno provést podrobnou studii proveditelnosti alternativ rozvoje dálkového vytápění. Instalovaný tepelný výkon, MW th 2,186 Propojení z bioplynové stanice do továrny bylo postaveno v roce 2013 (viz obrázek níže). Celková výroba tepla, MWh/rok Továrna dostává teplo z chlazení výfukových plynů bioplynových kogeneračních motorů a používá jej pro výrobu páry. Pára se dále požívá pro zpracování ryb. Projekt BiogasHeat Potřeba tepla pro fermentory, MWh/rok nicméně doporučuje zpracovat podrobný energetický audit továrny na zpracování ryb. Dodávka tepla do továrny, MWh/rok Profesionální energetický audit by poskytl lepší přehled o potřebě tepla a umožnil by optimalizaci celkové koncepce využití tepla z BPS Piejura Energy. Přebytek tepla k dispozici pro jiné použití, MWh/rok Obrázek 5. Tepelný napáječ z BPS Piejura Energy do továrny na zpracování ryb (foto I. Dzene, Ekodoma)

15 Rumunsko V současné době trh s obnovitelnou energií obecně a zejména s bioplynem stále čelí nedostatku dynamiky a nových vývojových trendů. Po dvou letech zaostávání v přípravě legislativy pro OZE rozhodla vláda od března 2013 o odložení plateb pro řadu zelených certifikátů (zejména v oblasti fotovoltaiky a větrné energie) pro období Došlo ke snížení podpory zelených certifikátů včetně stávajících zařízení. Systémy podpory bioplynu a energie z biomasy se nezměnily. Avšak opatření ovlivnila negativně i trh s bioplynem vzhledem k nestálosti rámcové legislativy. Mnoho projektů v pokročilém stadiu bylo v průběhu roku 2013 a 2014 zrušeno. Dobrým signálem, který lze vidět na trhu, je zvýšení povědomí zemědělců o možnostech, které bioplyn nabízí. Jak energetické plodiny, tak i zemědělské zbytky se nyní zřetelně projevují jako obchodní příležitosti, přestože konkrétní podmínky na trhu nejsou zcela příznivé pro nové investice. Jedním ze slibných trendů je zájem vlastníků čistíren odpadních vod (ČOV) včetně veřejných subjektů o rozvoj bioplynových zařízení ve stávajících ČOV. Stávající bioplynové zařízení vybudované na ČOV má být rozšířeno o novou sušárnu kalu. Technické údaje o BPS na ČOV: 3,000 m 3 za den 2 bioplynové reaktory 300 kw el istalovaný výkon Izolaci nádrže je třeba zlepšit a rekuperované teplo z kogenerační jednotky by mohlo být dále použito v procesu sušení kalu Terénní test se zaměřuje na měření tepelných ztrát ve výrobním procesu, na optimální vyvážení mezi teplem používaným v bioplynových reaktorech a účinným využitím přebytku energie při sušení kalu. 14

16 Celkové závěry Trhy Bioplynové trhy v zemích projektu se značně liší Tepelné trhy v zemích projektu se značně liší Úzká místa - hlavní příčíny pro nerozvinuté využití tepla jsou: Nedostatečné uvědomění, že teplo může být využito Nedostatek znalostí, jak by teplo mohlo být využito Nepříznivé právní / politické podmínky Právní rámec Nejúspěšnější režim podpory bioplynu je postaven na výkupních cenách Ke zvýšení využití tepla je nutno dodatečné právní požadavky na užití tepla nebo účinnosti párovat s pozitivním seznamem možností využití tepla Režimy podpory musí být dlouhodobé, spolehlivé a udržitelné Možnosti využití tepla Bioplynové stanice se velmi liší ve velikosti a kapacitě Další faktory jako je umístění a zásobování surovinou hrají důležitou roli K dispozici je velké množství možností využití tepla Správnou volbu pro každý zdroj je třeba vybrat případ od případu - neexistuje jedno řešení pro všechny Zjišťování proveditelnosti / Obchodní případy Poloha hraje klíčovou roli pro rozvoj bioplynu a využití tepla Nestabilní právní podmínky jsou největší překážkou pro operátory Dlouhodobé plánování a smlouvy jsou nezbytné pro úspěšný obchodní případ Tři hlavní možnosti využití tepla do budoucna jsou: Úprava bioplynu pro dodávky do sítě nebo pro dopravu Dodávka bioplynu do satelitní kogenerační jednotky s následnou dodávkou tepla Dodatečná výroba elektřiny Závěrem lze říci, že existují dostatečné možnosti využití tepla pro nalezení ekonomického a ekologicky proveditelného řešení vhodného pro většinu bioplynových stanic. Hlavním problémem je nedostatečné ocenění tepla, což vede k nepříznivému právnímu rámci. Změnit to a přesvědčit zainteresované strany a tvůrce politik o hodnotě tepla je prvním krokem směrem k udržitelným trhům s teplem v Evropě. Poté mohou mít lepší rámcové podmínky, finanční podpory a využití stávajících znalostí o problematice velký vliv na energetickou účinnost a energetickou bezpečnost v Evropě, stejně jako na příjmovou situaci provozovatelů zařízení a zemědělců.

17 Tiráž Úprava a uspořádání: Energy Institute Hrvoje Požar, Savska 163, Zagreb, Croatia Ekodoma, 3-3 Noliktavas street, Riga, LV1010, Latvia Zdroj fotografií na straně 6: Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Bioplyn Trebon s.r.o. brochure Obr. 4 Obrázek na obálce: D. Rutz, WIP Projekt BiogasHeat je podporován prostřednictvím Co-funded by the Intelligent Energy Europe Programme of the European Union Právní omezení: Výhradní odpovědnost za obsah této publikace nesou autoři. Ta nemusí nutně vyjadřovat názor Evropské unie. Ani EASME ani Evropská komise není zodpovědná za jakékoliv použití informací obsažených v tomto dokumentu.

18 PARTNEŘI PROJEKTU BIOGASHEAT WIP Renewable Energies, Germany Energy Institute Hrvoje Požar, Croatia Energy Efficiency Center SEVEn, Czech R. Sogesca Srl, Italy e7 Energie Markt Analyse GmbH, Austria Danish Technological Institute, Denmark SC Mangus Sol Srl, Romania Euroheat & Power, Belgium KOORDINACE PROJEKTU BIOGASHEAT Ekodoma, Latvia Dr. Ilze Dzene