Analýza příjezdového cestovního ruchu

Transkript

1 Analýza příjezdového cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu odbor analýz březen 2003

2 OBSAH: 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Devizové příjmy z cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě Příjezdový cestovní ruch Příjezdy zahraničních návštěvníků Příjezdy podle úseků státní hranice Příjezdy podle druhu dopravy Zahraniční turisté v České republice Celkové počty zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních Zahraniční turisté v krajích Sezonalita Hlavní zdrojové země Ubytovací zařízení v ČR Kapacity ubytovacích zařízení Využití kapacit ubytovacích zařízení Využití kapacit podle druhů a kategorií ubytovacích zařízení Využití kapacit podle regionů... 19

3 Analýza příjezdového cestovního ruchu Tato analýza vychází z údajů, které byly dostupné na konci roku Z důvodů nového státoprávního uspořádání od roku 2000 je většina tabulek rozdělena na dvě části do roku 1999 a rok V textu jsou uvedeny pouze základní trendy, podrobné statistiky jsou součástí přílohy. 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Význam cestovního ruchu pro ekonomiku každého státu není třeba příliš rozebírat. Obzvláště to platí pro menší země, které nedisponují množstvím nerostných surovin či jiných lehce zpeněžitelných výstupů. V České republice přinesl cestovní ruch za rok 2001 do státního rozpočtu 3,1 mld. USD, podílel se tak 5,5 % na tvorbě HDP Devizové příjmy z cestovního ruchu Vývoj devizových příjmů můžeme rozdělit do dvou základních etap v první etapě docházelo k jejich růstu, který vyvrcholil v roce 1996, kdy příjmy dosáhly svého dosavadního maxima ve výši 4,1 mld. USD, ve druhé etapě došlo naopak k poklesu, nejprve mírnějšímu, který ještě nevylučoval opětné obnovení růstu, v roce 1999 ale příjmy opět poklesly a stejná situace nastala i v roce Údaje za rok 2001 ukazují, že došlo k mírnému růstu - devizové příjmy v dolarovém vyjádření za rok 2001 vzrostly proti stejnému období předcházejícího roku o 4,2 %, podstatně příznivější je díky vývoji devizového kurzu vývoj příjmů, vyjádřený v EUR zde došlo k růstu o 7,3 %, v korunovém vyjádření pak došlo k růstu o 2,7 %. Tab.1 Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch / Foreign Tourism receipts and expenditure Ukazatel (v mld. USD) / Indicator (bn USD) Devizové příjmy / Foreign exchange receipts 1,1 1,6 2,2 2,9 4,1 3,6 3,9 3,2 3,0 3,1 Devizové výdaje / Foreign exchange expenditure 0,5 0,5 1,6 1,6 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 Bilance / Balance 0,6 1,1 0,6 1,3 1,1 1,2 2,0 1,7 1,7 1,7 Zdroj : Česká národní banka / Source : Czech National Bank Graf 1 Devizové příjmy z cest. ruchu a výdaje na cestovní ruch (mld. USD) Tourism receipts and expenditure (bn USD) 5 4, ,9 2,2 1,6 1,6 1,6 1,1 0,5 0,5 3,9 3,6 3,2 3,0 3,1 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1, Příjmy / Receipts Výdaje / Expenditure 1

4 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích Absolutní velikost devizových příjmů z cestovního ruchu umožňuje získat základní představu o přínosech cestovního ruchu, podstatnější pro hodnocení významu tohoto odvětví v ekonomice jsou ale spíše podílové ukazatele. Podíl devizových příjmů z CR na HDP z tab.2 je zřejmé, že u tohoto ukazatele docházelo do roku 1996 k pozitivnímu vývoji, kdy dosáhl svého dosavadního maxima. V letech 1997 a 1998 došlo k mírnému poklesu, který pokračoval větším poklesem v roce V roce 2000 ukazatel jen mírně překročil úroveň předchozího roku. Tento vývoj lze odůvodnit jednak tím, že absolutní výše HDP (v běžných cenách) za sledované období meziročně stále narůstala a dále samozřejmě i tím, že od roku 1997 absolutní výše devizových příjmů klesá. V roce 2001 došlo opět k poklesu tohoto ukazatele a to na úroveň roku Podíl devizových příjmů z CR na exportu i tento ukazatel dosáhl svého maxima v r a od tohoto roku vykazuje klesající tendenci. V roce 2000 a 2001 se dokonce dostal na nižší úroveň než v roce 1993, kdy k nám ovšem jezdilo podstatně méně turistů. Tento nepříznivý vývoj je opět z části způsoben neustálým růstem celkových exportních příjmů. Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb opět zde můžeme sledovat obdobný vývoj jako u předešlých ukazatelů. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 1997 a také v roce následujícím, od roku 1999 však hodnota ukazatele klesá a v roce 2001 došlo jen k mírnému růstu proti roku Tab.2 Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu / Share of the tourism on the national economy Podíl devizových příjmů z CR na HDP (v %) / Share of tourism receipts on GDP (in %) 5,0 5,6 5,5 7,1 6,9 6,8 5,8 5,9 5,5 Podíl devizových příjmů z CR na exportu (v %) / Share of tourism receipts on exports (in %) 11,0 14,0 13,4 18,6 16,3 15,0 12,0 10,3 9,3 Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb celkem (v %) / Share of 33,0 43,2 42,8 49,8 50,9 50,6 44,8 43,5 43,8 tourism receipts on service receipts (in %) Zdroj : Česká národní banka / Source: Czech National Bank 1.3. Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě Cestovní ruch je celosvětově označován jako hlavní složka exportu. V roce 2001 dle World Trade Organization dosáhly příjmy ze světového cestovního ruchu 465 mld. USD, což představuje 6,2 % celosvětového exportu. Cestovní ruch tak zaujímá téměř stejně významné postavení ve světovém vývozu jako telekomunikace, ropný, chemický a automobilový průmysl. Příjmy z cestovního ruchu v České republice se na celkovém exportu v roce 2001 podílely 9,3 %. V českých podmínkách není sice cestovní ruch prvním exportním odvětvím, v pomyslném srovnání s jednotlivými skupinami zboží v komoditní struktuře českého zahraničního obchodu (komoditní struktura SITC) však zaujímá velmi významné postavení v uplynulých deseti letech se pohyboval mezi 3. a 4. místem. V roce 1993 byl v tomto srovnání cestovní ruch na 4. místě, ze kterého se v příštím roce posunul o jednu příčku výše, na 3. místo, kde se udržel až do roku Vzhledem k postupnému snižování 2

5 devizových příjmů z cestovního ruchu se toto odvětví posunulo v roce 1999 zpět na pomyslné 4.místo, s narůstajícím odstupem od pomyslné třetí skupiny hotových výrobků. Tab. 3 Cestovní ruch a komoditní struktura zahraničního obchodu ČR export (mil. Kč) / Tourism and commodity structure of Czech external trade exports (mil. CZK) Skupiny zboží SITC / Commodity group Stroje a dopravní prostředky / Machinery and transport equipment Průmyslové zboží tříděné podle druhu materiálu / Manufactured goods classified chiefly by material 8 - Různé hotové výrobky / Miscallaneous manufactured articles Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované / Chemicals and related products, n.e.s. Cestovní ruch / Tourism Zdroj: Český statistický úřad, Česká národní banka / Source: Czech Statistical Office, Czech National Bank Tab. 4 Cestovní ruch a komoditní struktura zahraničního obchodu ČR - export (mil. Kč) / Tourism and commodity structure of Czech external trade exports (mil. CZK) Skupiny zboží SITC / Commodity group Stroje a přepravní zařízení / Machinery and transport equipment Tržní výrobky tříděné hl. dle druhu materiálu / Manufactured goods classified chiefly by material 8 - Různé průmyslové výrobky / Miscallaneous industrial articles Chemikálie / Chemicals Cestovní ruch / Tourism Pozn. V roce 1999 došlo ke změně metodiky Zdroj : Český statistický úřad, Česká národní banka / Source : Czech Statistical Office, Czech National Bank 2. Příjezdový cestovní ruch Český statistický úřad sleduje cestovní ruch ve dvou základních formách, jednak jako celkové příjezdy zahraničních návštěvníků, tzn. každého cizince, který překročí hranice do ČR, bez ohledu na délku jeho pobytu a dále jako příjezdy zahraničních hostů (turistů) do ubytovacích zařízení (osoby s alespoň jedním přenocováním na území ČR). Vysvětlivky: zahraniční turista = osoba, která alespoň 1x nocovala na území České republiky (byla ubytována v ubytovacím zařízení) jednodenní návštěvník = osoba, která se na území České republiky zdržela 1 den bez přenocování v ubytovacím zařízení zahraniční návštěvníci = zahraniční turisté a zahraniční jednodenní návštěvníci zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních = turisté 3

6 2.1. Příjezdy zahraničních návštěvníků Způsob vykazování příjezdů zahraničních návštěvníků je bohužel poměrně nepřesný a vykazovaná čísla působí velmi nadhodnoceně, zejména pokud je porovnáme se statistikami jiných zemí. Např. Maďarsko vykazovalo v roce 2001 zhruba 31 mil. příjezdů návštěvníků na hranice, Slovensko 28 mil. a Velká Británie 23 mil. (zdroj: Tourism Marketing Information System, 2001). Vysoký počet návštěvníků u nás je samozřejmě do jisté míry ovlivněn i příhraniční nákupní turistikou, ani ta ale nevysvětluje tak vysoká čísla. Z této statistiky nelze zjistit přesnou zemi původu návštěvníka, sleduje se pouze úsek státní hranice, který při svém vstupu do ČR překročil. Lze tak alespoň určit hlavní směry toků návštěvníků a dále také způsob jejich dopravy. Z hlediska celkového počtu návštěvníků docházelo až do roku 1996 k nárůstu, tento rok představoval opět maximum, v následujících třech letech počet klesal až na 100,8 mil. v roce 1999 (tedy přibližně úroveň roku 1994), v roce 2000 došlo opět k nárůstu na celkem 104,2 mil. zahraničních návštěvníků. V roce 2001 se počet zahraničních návštěvníků opět snížil na 103,1 mil. osob a prozatím dostupné údaje za rok 2002 ukazují i nadále klesající tendenci Příjezdy podle úseků státní hranice Největší počet návštěvníků k nám přicestuje přes hranici s Německem, za sledované období se však jejich podíl snížil z 58,1 % v roce 1992 na 44,5 % v roce 2001, a to především ve prospěch úseku státní hranice s Polskem (v r ,6 %, v r ,4 %) a částečně také se Slovenskem (po rozdělení státu). Podíl příjezdů přes letiště je stále velmi nízký. Z hlediska absolutních čísel příjezdy přes německou hranici víceméně stagnují, u úseku státní hranice s Rakouskem pak dochází k poklesu. Naopak narůstají příjezdy přes úsek hranice s Polskem. U slovenských hranic docházelo po maximu dosaženém v roce 1997 k poklesu. Tab.5 Příjezdy zahraničních návštěvníků podle úseku státní hranice ČR / Arrivals of foreign visitors in the Czech Republic, by state border segment mil. osob / mil. person Úsek státní hranice s Německem / State border with Germany 40,3 41,8 52,0 52,2 50,4 48,4 46,7 46,4 47,9 45,9 Úsek státní hranice s Rakouskem / State border with Austria 13,2 13,1 16,6 15,4 16,1 15,3 14,0 12,4 12,4 12,3 Úsek státní hranice s Polskem / State border with Poland 15,0 16,0 21,0 17,8 23,5 24,1 24,9 26,0 27,1 28,3 Úsek státní hranice se Slovenskem / State border with Slovakia X X X 11,4 17,9 18,5 15,8 14,7 14,9 14,4 Letiště / Airport 0,88 0,81 0,89 1,32 1,51 1,49 1,48 1,44 1,92 2,12 CELKEM / TOTAL 69,4 71,7 101,1 98,1 109,4 107,9 102,8 100,8 104,2 103,1 Zdroj: ČSÚ / Source: Czech Statistical Office 4

7 Graf 2 Příjezdy do ČR / Arrivals in the Czech Republic ,1 109,4 102,8 104,2 Pers. (mil.) ,4 71,7 98,1 107,9 100,8 103, Příjezdy podle druhu dopravy Jak ukazuje tabulka č.6, většina návštěvníků k nám přijíždí po silnici, což je dáno jak geografickým umístěním země, tak také hlavními zdrojovými zeměmi. Podíl takto cestujících návštěvníků vykazuje mírně klesající trend. Příjezdy po železnici víceméně narůstaly až do r. 1998, v letech 1999 až 2000 došlo k poklesu. Rok 2001 zůstal v příjezdech po železnici na úrovni roku Mírně rostoucí trend naopak vykazuje letecká doprava, i nadále však její podíl zůstává u návštěvníků velmi malý. Podíl turistů, využívajících leteckou dopravu, nelze bohužel z těchto údajů zjistit. Tab.6 Příjezdy zahraničních návštěvníků podle druhu dopravy / Arrivals of foreign visitors in the Czech Republic, by type of transport % Po silnici / Road transport 96,1 96,4 97,1 95,8 94,4 94,4 93,8 94,5 94,3 94,1 Po železnici / Rail transport 2,6 2,5 1,9 2,9 4,2 4,2 4,7 4,0 3,8 3,8 Letecky / Air transport 1,3 1,1 1,0 1,3 1,4 1,4 1,5 1,4 1,8 2,1 Zdroj: ČSÚ / Source: Czech Statistical Office 2.2. Zahraniční turisté v ČR Pro zhodnocení vývoje cestovního ruchu je podstatnější kategorie zahraničních turistů. Ta je sledována ve formě jejich příjezdů do ubytovacích zařízení, pokud se tedy turista ubytuje u příbuzných nebo známých, není v těchto statistikách zachycen Celkové počty zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v ubytovacím zařízení, od roku 1992 každoročně narůstal až do roku 1999, v roce 2000 došlo podle údajů ČSÚ k významnému poklesu*) - v meziročním srovnání o 16,8 %, a to navzdory tomu, že se konalo několik významných akcí, o nichž se předpokládalo, že přispějí ke zvýšení návštěvnosti (např. Praha - evropské město kultury či výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky apod.) Obdobný vývoj vykazovaly i jiné zdroje, např. European Travel Monitor společnosti IPK, který nám ovšem přisoudil podstatně menší pokles 8,1 %, navíc jím vykazovaný počet zahraničních turistů v ČR je 5

8 vyšší než podle údajů ČSÚ. Podle údajů zjištěných v roce 2001 se celkový počet turistů opět zvýšil ( , tj. meziroční nárůst o 11,3%). *) Výsledky roku však mohly být ovlivněny i následujícími skutečnostmi. V roce 2000 a 2001 provedl ČSÚ některé metodické změny v šetření Návštěvnosti v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu a výsledná data v členění příjezdů a přenocování podle země původu turistů jsou meziročně ovlivněna mimo jiné i změnou dotazovaných ubytovacích zařízení. Dosavadní výsledky šetření byly též negativně ovlivňovány stavem Registru ubytovacích zařízení, jenž nebyl napojen na žádný administrativní zdroj informací, který by zajišťoval jeho automatickou aktualizaci (uváděné údaje o počtech turistů v ubytovacích zařízeních tedy byly souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a dopočtená data za ta ubytovací zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán, či která nebyla zahrnuta do výběru). Tato situace byla jedním z důvodů pro ČSÚ v roce 2001 uskutečnit plošné šetření ubytovacích zařízení a současně se připravuje systém, který bude zajišťovat aktualizaci Registru. Dle sdělení ČSÚ bude provedeno (po skončení censu ubytovacích zařízení) nové zpracování měsíčních dat za tyto roky a některé údaje týkající se turistů v ubytovacích zařízeních za období mohou být tudíž dodatečně upřesněny. Další sledovaná kategorie, počet přenocování, zaznamenala obdobný vývoj, maxima však dosáhla o rok dříve, v roce V následujících dvou letech došlo k poklesu, ale v roce 2001 se počet přenocování opět zvýšil na , tj. nárůst o 2,3 %. Významným údajem, který je možné vypočítat z předchozích dvou, je průměrná délka pobytu zahraničního turisty. Zde dochází k pozitivnímu vývoji, délka pobytu vzrostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce Údaj za rok 2001 ukazuje na mírné snížení průměrné doby pobytu, a to na 4,2 dne. Navíc je nutné upozornit, že se jedná o průměrnou délku pobytu turisty v jednom ubytovacím zařízení, takže pokud turista cestuje a využije služeb více ubytovacích zařízení, skutečná délka jeho pobytu je vyšší. Tab. 7 ČR / Czech Republic Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních / Foreign guests at accommodation establishments rok / year Zahr. hosté celkem / Foreign guests total Počet přenoc. celkem / Number of nights, total

9 Graf Zahraniční hosté v ubyt. zařízeních ČR, / Foreign guests at accommodation establishments, Hosté celkem / Foreign guests total Počet přenoc. celkem / Number of nights, total Zdroj : ČSÚ / Source: Czech Statistical Office Zahraniční turisté v krajích Vývoj počtu turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit na dvě různá období, a to z důvodů nového státoprávního uspořádání z původních osmi krajů je jich od roku 2000 celkem čtrnáct, proto i uvedené tabulky a grafy jsou rozděleny na dvě období ( a ). V roce 2001 navíc ještě dochází ke změnám názvů některých krajů oproti roku 2000: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj Nikoho asi nepřekvapí, že velká většina turistů strávila svůj pobyt v Praze. Po počátečním nárůstu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospěch ostatních krajů, přičemž počet turistů v Praze klesal i v absolutních hodnotách. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl na počátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v průběhu let po počátečním nárůstu od roku 1995 snižoval a ustálil se na hodnotě 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce místo. Západočeský kraj byl na počátku i na konci sledovaného období na třetím místě a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupně předstiženy Východočeským krajem, jehož podíl se v daném období téměř zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v pořadí byl na konci sledovaného období Severočeský kraj (8,5 %), dále Jihočeský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a jako poslední Středočeský kraj (6,4 %). 7

10 Tab. 8 ČR / Czech Republic Zahr. hosté celkem / Foreign guests total Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích / Foreign guests at accommodation establishments in particular regions Počet hostů v jednotlivých letech / Number of guests in particular years Praha / Prague Kraj středočeský / Central Bohemia Kraj jihočeský / Southern Bohemia Kraj západočeský / Western Bohemia Kraj severočeský / Northern Bohemia Kraj východočeský / Eastern Bohemia Kraj jihomoravský / Southern Moravia Kraj severomoravský / Northern Moravia Zdroj : ČSÚ / Source: Czech Statistical Office Graf Podíl zahr. hostů v jednotlivých krajích / Share of foreign guests in particular regions 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ,4% 5,7% 5,4% 10,8% 8,1% 6,9% 11,8% 5,8% ,9% 5,7% 5,1% 11,0% 8,4% 8,4% 13,1% 6,3% ,7% 5,2% 5,2% 9,7% 7,2% 9,2% 13,4% 6,3% ,5% 4,8% 5,1% 10,5% 7,2% 9,0% 11,3% 6,6% ,6% 4,8% 4,9% 9,8% 7,6% 10,8% 8,9% 5,6% ,3% 5,5% 5,4% 10,2% 8,4% 10,7% 8,8% 5,7% ,9% 6,0% 6,2% 9,8% 8,8% 12,7% 10,1% 8,7% ,1% 6,4% 7,6% 10,2% 8,5% 12,7% 10,1% 7,5% Praha / Prague Kraj jihočeský / Southern Bohemia Kraj severočeský / Northern Bohemia Kraj jihomoravský / Southern Moravia Kraj středočeský / Central Bohemia Kraj západočeský / Western Bohemia Kraj východočeský / Eastern Bohemia Kraj severomoravský / Northern Moravia 8

11 I v novém uspořádání krajů si svoji neotřesitelnou první pozici zachovala Praha (v roce ,4 %, v roce 2001 dokonce 47,6 %). Ostatní nové kraje už mají podstatně menší podíly, žádný z nich v roce 2001 nepřekročil hranici 7 %. Další v pořadí je tedy v tomto státoprávním uspořádání Karlovarský kraj (7 %), další jsou pak Jihomoravský kraj (6,3 %), Královéhradecký, Středočeský, Liberecký a Jihočeský kraj, podíl ostatních krajů je vždy menší než 5 %. Tab. 9 Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích Foreign guests at accommodation establishments in particular regions ČR / Czech Republic Zahr. hosté celkem / Foreign guests total Hosté v jednotlivých krajích / Guests in particular regions celkem / total podíl / share celkem / total podíl / share ,0% ,0% Praha / Prague ,4% ,6% Středočeský kraj / Central Bohemia Jihočeský kraj / Southern Bohemia Plzeňský kraj / Plzeň Region Karlovarský kraj / Karlovy Vary Region Ústecký kraj / Ústí nad Labem Region Liberecký kraj / Liberec Region Královéhradecký kraj / Hradec Králové Region Pardubický kraj / Pardubice Region ,8% ,5% ,9% ,2% ,3% ,2% ,0% ,0% ,0% ,5% ,8% ,4% ,5% ,8% ,0% ,5% Vysočina / Highland ,2% ,7% Jihomoravský kraj / Southern Moravia Olomoucký kraj / Olomouc Region ,4% ,3% ,3% ,0% Zlínský kraj / Zlín Region ,0% ,1% Moravskoslezský kraj / Moravia-Silesian Region ,3% ,3% Zdroj : ČSÚ / Source: Czech Statistical Office 9

12 Graf 5 Podíl zahr. hostů v jednotlivých krajích, / Share of foreign guests in particular regions, % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ,4% 47,6% 5,8% 6,9% 5,5% 3,3% 5,2% 7,0% 3,2% 7,0% 4,0% 3,5% 5,8% 6,5% 5,4% 5,8% 2,0% 2,2% 1,5% 1,7% 7,4% 6,3% 2,3% 2,0% 3,0% 2,1% 3,3% 4,3% Praha / Prague Jihočeský kraj / Southern Bohemia Karlovarský kraj / Karlovy Vary Region Liberecký kraj / Liberec Region Pardubický kraj / Pardubice Region Jihomoravský kraj / Southern Moravia Zlínský kraj / Zlín Region Středočeský kraj / Central Bohemia Plzeňský kraj / Plzeň Region Ústecký kraj / Ústí nad Labem Region Královéhradecký kraj / Hradec Králové Region Vysočina / Highland Olomoucký kraj / Olomouc Region Moravskoslezský kraj / Moravia-Silesian Region Sezonalita Údaje za příjezdy v jednotlivých měsících jsou sledovány až od roku Je možné říci, že příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a dále také prosinec (kolem 6 %). Naopak největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Za sledované období přitom nedošlo v sezonalitě k žádným podstatným změnám. Tab.10 Sezonalita zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních v letech Seasonality of foreign tourists at accommodation establishments Ubytovaní zahraniční turisté v jednotlivých letech / Accommodated foreign tourists in particular years celkem / Total 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% leden / January 4,3% 3,8% 4,6% 4,4% 5,0% 5,6% 5,0% 4,8% únor / February 4,5% 4,3% 5,2% 5,1% 5,3% 5,3% 5,6% 6,4% březen / March 6,2% 5,6% 6,6% 7,1% 6,3% 6,3% 6,4% 7,4% duben / April 8,4% 9,2% 7,7% 7,6% 8,5% 7,3% 8,4% 9,4% květen / May 10,7% 9,8% 9,7% 10,7% 9,5% 10,2% 9,2% 9,6% červen / June 9,7% 9,9% 9,1% 9,7% 9,5% 9,2% 10,2% 8,9% červenec / July 13,0% 12,7% 13,1% 11,8% 12,7% 13,3% 12,7% 12,6% srpen / August 14,5% 13,6% 13,2% 12,5% 13,9% 14,1% 13,3% 12,4% září / September 11,4% 11,0% 10,5% 9,7% 9,8% 9,7% 9,6% 9,4% říjen / October 8,0% 9,2% 8,2% 8,8% 7,8% 8,1% 9,0% 8,2% listopad / November 4,4% 5,0% 5,5% 5,7% 5,4% 5,0% 5,0% 5,1% prosinec / December 4,8% 5,8% 6,5% 6,9% 6,4% 5,9% 5,7% 5,7% Zdroj : ČSÚ / Source: Czech Statistical Office 10

13 Graf 6 Sezonalita zahraničních turistů / Seasonality of foreign tourists 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ,3% 4,5% 6,2% 8,4% 10,7% 9,7% 13,0% 14,5% 11,4% 8,0% 4,4% 4,8% ,8% 4,3% 5,6% 9,2% 9,8% 9,9% 12,7% 13,6% 11,0% 9,2% 5,0% 5,8% ,6% 5,2% 6,6% 7,7% 9,7% 9,1% 13,1% 13,2% 10,5% 8,2% 5,5% 6,5% ,4% 5,1% 7,1% 7,6% 10,7% 9,7% 11,8% 12,5% 9,7% 8,8% 5,7% 6,9% ,0% 5,3% 6,3% 8,5% 9,5% 9,5% 12,7% 13,9% 9,8% 7,8% 5,4% 6,4% ,6% 5,3% 6,3% 7,3% 10,2% 9,2% 13,3% 14,1% 9,7% 8,1% 5,0% 5,9% ,0% 5,6% 6,4% 8,4% 9,2% 10,2% 12,7% 13,3% 9,6% 9,0% 5,0% 5,7% ,6% 5,3% 7,1% 9,4% 10,1% 9,8% 12,2% 12,3% 9,8% 8,2% 5,3% 5,9% leden / January únor / February březen / March duben / April květen / May červen / June červenec / July srpen / August září / September říjen / October listopad / November prosinec / December Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2001) Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijíždělo ze sousedního Německa (podíl 29,9 % v roce 2001) s velkým náskokem před ostatními zeměmi, jejichž podíl byl výrazně menší, pod 10 %. Na druhém místě figuruje Polsko (7,1 %, r. 2001). Pořadí na ostatních místech se v jednotlivých letech měnilo, v první desítce ale většinou figurovaly stejné země Itálie, Velká Británie, Nizozemsko, USA, Slovensko, Francie, Izrael, Rakousko, ale v minulých letech např. i Dánsko a Rusko. V následujícím textu je naznačen základní vývoj u deseti hlavních zdrojových zemí (top 10 podle stavu v roce 2001). Německo Počet německých turistů narůstal až do roku 1997, kdy dosáhl svého dosavadního maxima turistů, od tohoto roku začal klesat. V roce 2001 však došlo oproti předchozímu roku opět k mírnému nárůstu ( turistů). Poněkud odlišný vývoj zaznamenala přenocování německých turistů. Zde v podstatě až na rok 1999, kdy došlo k mírnému poklesu, počet přenocování neustále narůstal až do roku 2000 ( ). V roce 2001 však došlo opět k poklesu a to o 11,8 %. V důsledku odlišného vývoje počtu příjezdů a přenocování docházelo ke zvyšování průměrné doby pobytu německých turistů, z 3,5 dne v roce 1992 na 5,5 dne v roce V roce 2001 průměrná doba pobytu německých turistů poklesla na 4,9 dne. Většina německých turistů přijíždí do Prahy, přičemž ale se za sledované období podíl Prahy snížil z 35 % v roce 1992 na 25,4 % v roce Na počátku sledovaného období jezdili dále Němci převážně do Západočeského a Severočeského kraje, oba tyto regiony byly ale v roce

14 předstiženy Východočeským krajem. V roce 2000 zamířila opět většina německých turistů do Prahy (25,8 %) a v roce 2001 se podíl německých turistů v Praze ještě zvýšil (31 %). Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl v roce 2001 Karlovarský kraj (13,3 %), dále pak Královéhradecký (9,3 %) a Liberecký kraj (8,4 %). Jednotlivé podíly ostatních krajů byly nižší než 7 %. Polsko U polských turistů byl vývoj složitější. Příjezdy narůstaly zpočátku poměrně pomalu, k většímu růstu došlo až v roce 1996 a v letech následujících, nejvíce Poláků pak přijelo v roce , přičemž už v roce 2000 došlo opět k poklesu. V roce 2001 se však počet polských turistů opět zvýšil a to na U vývoje počtu přenocování bylo dosaženo poměrně vysokého počtu již v roce 1993 ( ), v následujícím roce došlo k výraznému poklesu, obdobný počet byl dosažen i v dalším roce, od roku 1996 pak opět počet přenocování rostl až do roku V roce 2000 došlo sice k poklesu, ale v roce 2001 bylo dosaženo prozatím maxima za celé sledované období ( přenocování). Průměrná doba pobytu Poláků se ve sledovaném období pohybovala mezi 3,4 dne (v roce 1998 a 1999) a 5,5 dne (v roce 1993). V roce 2001 činila průměrná doba pobytu polského turisty 3,6 dne. Na počátku sledovaného období zamířilo nejvíce polských turistů do Severomoravského a Jihomoravského kraje (32,4 % a 27,1 %) a dále do Východočeského kraje (12,7 %). Praha se umístila až jako čtvrtá v pořadí (11 %), s výrazným odstupem především od prvních dvou oblastí. Podíl Prahy však postupně narůstal a v roce 1997 se již dostala na první místo s podílem 20,5 %. V roce 1999 se staly jednotlivé podíly krajů mnohem vyrovnanější než na počátku sledovaného období. Na prvním místě byla Praha s podílem 19,3 %, ale zvyšoval se i počet Poláků v Jihomoravském kraji (16,8 %), který se tak dostal na druhé místo, s malým odstupem za ním pak byl Východočeský kraj (15,9 %) a Severomoravský kraj (13,5 %) se tak postupně dostal až na čtvrté místo. V souvislosti s novým státoprávním uspořádáním se pořadí regionů v roce 2000 trochu změnilo a na první místo se dostal Brněnský kraj (14,7 %) následovaný Prahou (14,2 %). V roce 2001 se však opět dostává do popředí Praha (21,1 %), následuje jí se 17,2 % Jihomoravský kraj, dále pak Královéhradecký kraj (9,7 %) a Moravskoslezský kraj s podílem těsně nad 8 %. U ostatních krajů byly podíly polských turistů na celkovém počtu příjezdů nižší než 8 %. Itálie Vývoj počtu italských příjezdů byl obdobný jako u předchozích zemí. Pozvolna narůstal až do roku 1999, kdy dosáhl počtu , v roce 2000 došlo k výraznému poklesu (index 73,3). V roce 2001 se počet italských turistů opět zvýšil ( osob). Počet přenocování rostl do roku 1997, v roce 1998 poklesl, aby v následujícím roce výrazně vzrostl až na V roce 2000 ale opět poklesl a to poměrně výrazně dostal se tak na hodnotu nižší než v roce V roce 2001 však dochází v počtu přenocování italských turistů k výraznému nárůstu, který se stává maximem za celé sledované období ( ). Průměrná doba pobytu Italů rostla do roku 1995, kdy dosáhla délky 4 dnů (z 3,6 dnů v roce 1992), pak mírně poklesla a v roce 2001 činila opět 4 dny. Stejně jako u Britů, i u Italů v návštěvnosti dominuje Praha, jejíž podíl činil v roce ,6 %. Na druhém místě byl ve stejném roce s výrazným odstupem Jihomoravský kraj (13,6 %), třetí Severomoravský kraj už dosáhl podílu pouze necelých čtyř procent. Do roku 1999 se situace příliš výrazně nezměnila, podíl Prahy se snížil na 54,7 % a rozložení návštěvnosti v ostatních regionech bylo rovnoměrnější druhý Jihomoravský kraj dosáhl podílu 9,4 %, třetí Východočeský kraj pak 7,6 % a čtvrtý Západočeský kraj 6,5 %. V roce 2000 opět dosáhla nejvyššího podílu Praha 56,6 %, druhý v pořadí byl Brněnský kraj s 8,3 % a jako třetí se umístil Středočeský kraj s 5,2 %. Podíl ostatních krajů byl nižší než 5 %. Stejně tak v roce 2001 navštívilo nejvíce italských turistů Prahu (70,3 %) a Jihomoravský kraj (6,3 %), podíly ostatních krajů byly nižší než 5 %. 12

15 Velká Británie Velká Británie dosahuje v posledních letech stále většího podílu na příjezdech do ČR a v roce 2001 zaujmula 4. místo. Celkový počet turistů z této země narůstal poměrně rovnoměrně až do roku 1999, zde dosáhl svého dosavadního maxima V roce 2000 pak tento počet poklesl, ale v roce 2001 dochází opět k růstu ( osob). Vývoj přenocování byl obdobný, vrcholu dosáhl také v roce 1999 ( ), v roce 2000 došlo k poklesu, ale v roce 2001 byl počet přenocování již zase téměř shodný s rokem Průměrná doba pobytu se pohybovala v rozmezí 3,5-3,9 dne a v roce 2001 činila 3,7 dne. Naprostá většina britských turistů si v celém sledovaném období vybírala jako hlavní cíl svého pobytu v ČR Prahu, jejíž podíl se z původních 65 % v roce 1992 pouze mírně snížil a v roce 1999 činil 58 %. Kromě Prahy jezdili na začátku sledovaného období také do Jihomoravského kraje (13,2 %), do Středočeského (5,7%) a Západočeského kraje (5,3 %), podíl ostatních krajů byl téměř zanedbatelný a dosahoval méně než 4 %. V roce 1999 byl podíl ostatních regionů dokonce ještě nižší, na druhé místo se dostal Východočeský kraj s podílem 7,4 %, podíl třetího Jihomoravského kraje - byl pouze 7,1 %. I v roce 2000 si Praha zachovala výsadní postavení a v rámci nových krajů se její podíl dokonce ještě zvýšil (63,2 %). Podíly ostatních krajů s výjimkou Jihomoravského (5%) byly nižší než 5 %, například třetí v pořadí, Budějovický kraj, měl podíl 4,4 %. V roce 2001 se podíl Prahy ještě více zvýšil (76,9 %) a podíly ostatních krajů byly mimo Jihomoravský kraj (3,4 %) menší než 3 %. Nizozemí Nizozemí patří rovněž k jedné z našich hlavních zdrojových zemí. Počet příjezdů téměř po celé sledované období pozvolna narůstal, maxima dosáhl už v roce turistů, od té doby naopak zvolna klesal, ale v roce 2001 se opět počet nizozemských turistů mírně zvýšil na osob. Počet přenocování zaznamenal poměrně kolísavý vývoj, přičemž nejvíce Nizozemců zde přenocovalo také v roce 1996 ( přenocování), v r došlo střídavě k poklesu a nárůstu a od roku 2000 byla zaznamenána opět stoupající tendence ( přenocování v roce 2001). O něco méně proměnlivý byl vývoj u průměrné doby pobytu, která rostla až do roku 1996, kdy dosáhla výše 4,7 dne. Do roku 1999 pak postupně klesala na 4 dny a v roce 2000 se vrátila k rostoucímu trendu. V roce 2001 činila délka pobytu nizozemských turistů v ČR 4,6 dne. U Nizozemců v roce 1992 jednoznačně v návštěvnosti vítězila Praha (37,7 %), s velkým odstupem následoval Západočeský (11,8 %) a Středočeský kraj (11,2 %). Do roku 1999 výrazně vzrostl podíl Východočeského kraje, který se tak dostal na druhé místo (16,4 %) a podíl Jihočeského kraje (13 %). Počet nizozemských turistů směřujících do Prahy se příliš nezměnil a podíl Prahy se tak snížil na necelých 22 %, i tak si ale Praha udržela první místo. Praha si zachovala své výsadní postavení i v rámci nových krajů, její podíl v roce 2000 činil 20 %. Poměrně značný počet Nizozemců směřoval i do Budějovického kraje (15,3 %) a do kraje Středočeského (10 %). Vyšší podíl vykazoval také Brněnský kraj (9,6 %), podíly ostatních krajů opět nepřesáhly 8 %. V roce 2001 se nejnavštěvovanějším místem Nizozemců stala opět Praha (26,5 %), dále Středočeský kraj (12,1 %), Jihočeský kraj (9,8 %) a na čtvrtém místě kraj Liberecký (9,0 %). Ostatní kraje byly podílově pod hranicí 8 %. USA Příjezdy Američanů narůstaly až do roku 1998, kdy dosáhly maxima ( osob), od té doby mírně klesají ( osob v roce 2001). V podstatě totožný je i vývoj přenocování, jen pokles je zde výraznější (v roce 1998 maximum přenocování; přenocování v roce 2001). Průměrná délka pobytu vzrostla z 3,3 dne v roce 1992 na 3,9 dne v roce 2001, maxima pak dosáhla stejně jako příjezdy a přenocování v roce 1997 a to 4,1 dne. 13

16 I Američané směřovali především do Prahy, v roce 1992 činil její podíl dokonce 72,9 %. Druhý Jihomoravský kraj dosáhl pouze 7,5 %, třetí Západočeský kraj 6,7 %. Do roku 1999 se podíl Prahy značně snížil ve prospěch ostatních regionů a dosáhl výše 57 %. Podíl druhého Východočeského kraje byl 8,1 %, třetí Západočeský kraj navštívilo 7 % amerických turistů a jen o málo menší počet jich zavítal do Jihomoravského kraje (6,8 %). Podíl ostatních regionů byl téměř vyrovnaný. V roce 2000 se podíl Prahy naopak zvýšil na 63 % a podíl ostatních krajů byl poměrně malý druhý Budějovický kraj měl podíl pouze 5,7 %, třetí v pořadí, Karlovarský kraj, pak pouze 4,9 %. Stejně tak v roce 2001 byl nejvyšší podíl v návštěvnosti Prahy (66,9 %), na druhém místě byl Karlovarský kraj (4,9 %) a na třetím Jihočeský kraj (4,7 %). U ostatních krajů byl podíl menší než 4 %. Slovensko Počet příjezdů slovenských turistů je sledován od roku 1993 a postupně stoupal až do roku 1998, kdy dosáhl maxima sledovaného období ( osob). V dalších letech dochází k poklesu (v roce 2000 dokonce jen na osob) a rok 2001 ukazuje na opět stoupající tendenci ( osob). V počtech přenocování probíhal nárůst rovněž do roku 1998 ( přenocování). V dalších letech počet přenocování klesal (s větším propadem v roce 2000) až na v roce Průměrná délka pobytu se ve sledovaném období pohybovala mezi 3,7 dne v roce 2000 a 4,6 dne v roce 1994, což bylo dosavadní maximum. V roce 2001 byla délka pobytu slovenského turisty v ČR 3,9 dne. V roce 1993 většina slovenských turistů navštívila Jihomoravský kraj (34,1 %), Severomoravský kraj (19 %) a Prahu (16,1 %). Do roku 1999 se podíly jednotlivých krajů staly vyrovnanější a zároveň se změnilo pořadí nejvíce navštěvovaná slovenskými turisty se v roce 1999 stala Praha (20,2 %), dále Východočeský kraj (15,7 %) a Jihomoravský kraj (15,4 %). V roce 2000 se v rámci nových krajů podíl Prahy snížil na 17,9 %. Na druhé místo se zařadil Brněnský kraj s 10,9 % a jako třetí se shodně umístily kraje Středočeský a Královéhradecký s 8,4 %. V roce 2001 se situace téměř nezměnila Praha (23,4 %), Jihomoravský kraj (10,6 %) a na třetí místo postoupil kraj Moravskoslezský s podílem 8,6 %. Francie Počet příjezdů z Francie pozvolna stoupal až do roku 1998 až na V roce došlo k mírnému poklesu a v roce 2001 došlo opět k nárůstu na osob, což je dosavadní maximum. V podstatě totožně se vyvíjí i počet přenocování. I zde se do roku 1998 počet přenocování zvyšoval na V následujících dvou letech došlo k poklesu a v roce 2001 bylo dosaženo prozatím maxima přenocování u francouzských turistů v ČR ( ). Průměrná délka pobytu činila na počátku sledovaného období 3,4 dne, pak mírně narůstala a od roku 1994 do roku 1997 činila 3,7 dne. V letech nepatrně poklesla na 3,5 dne. V roce 2000 činila opět 3,7 dne a v roce ,8 dne. Většina francouzských turistů směřovala v roce 1992 do Prahy (68,2 %), z ostatních krajů měl výraznější podíl pouze Jihomoravský kraj (10,6 %), třetí v pořadí Západočeský kraj dosáhl podílu pouze 5,6 %. Do roku 1999 se postupně situace zlepšila ve prospěch ostatních krajů. Podíl Prahy se snížil na 48,7 %, podíl druhého Jihomoravského kraje se také mírně snížil na 9,2 %, na třetí místo se vyšplhal Východočeský kraj (9,2 %), podíl ostatních krajů byl téměř vyrovnaný. V roce 2000 se v rámci nových krajů opět zvýšil podíl Prahy (51,4 %), na druhé místo se dostal Budějovický kraj (6,7 %), následovaný Středočeským a Brněnským krajem (5,9 % a 5,7 %). V roce 2001 se stav příliš nezměnil na prvním místě byla opět Praha (56,4 %) následovaná Jihočeským krajem s 7,2 % a krajem Jihomoravským s podílem 7 %. Podíly ostatních krajů činily méně než 4 %. 14

17 Izrael Vývoj u příjezdů z Izraele je výrazně odlišný. Ve statistikách ČSÚ jsou Izraelci zachyceni až od roku 1995, a to jejich příjezdy dosahovaly velmi nízkých hodnot (27 936). V roce 1996 a 1997 jejich počet mírně narůstal, k podstatně výraznějšímu růstu pak došlo v roce 1998 a především v následujících letech. Jako u jedné z mála zdrojových zemí nedošlo u Izraelců k poklesu ani v roce 2000, a počet jejich příjezdů dosáhl výše Do TOP 10 zemí se dostal až v roce 2000, a to na 7. místo (ještě v roce 1998 byl až na 15. místě, v roce 1999 na 13. místě) a posunul tak řadu tradičních zdrojových zemí. V roce 2001 došlo k mírnému poklesu na osob a v TOP 10 zemí (dle počtu turistů) se zařadil na 9. místo. Vývoj přenocování byl obdobný pouze s tím, že v letech 1999 a zejména v roce 2000 došlo k ohromnému nárůstu a celkový počet přenocování se tak vyšplhal až na V roce 2001 však dochází i u přenocování k poklesu na Průměrná doba pobytu se pohybovala téměř po celé období kolem 4 dní, pouze v roce 2000 dosáhla 4,7 dne. V roce 2001 činila průměrná doba pobytu izraelských turistů 4,2 dne. Naprostá většina Izraelců (63,8 %) směřovala v roce 1995 do Prahy. Na druhém a třetím místě se s velkým odstupem umístily Jihomoravský a Západočeský kraj (13,9 % a 11,4 %). Ostatní kraje se podílely méně než 5 %. V roce 1999 byla situace obdobná, podíl Prahy ještě mírně vzrostl na 65,8 %, podíl Jihomoravského kraje naopak poklesl na 11,5 %, stejně tak poklesl i podíl třetího Západočeského kraje na 6,7 %. V roce 2000 se v rámci nových krajů výrazně zvýšil podíl Prahy 77,8 %, na druhém a třetím místě se umístily kraje Karlovarský a Brněnský, které dosáhly stejného podílu 4,5 %. Podíl ostatních krajů nepřekročil 2 %. Stejně tak v roce 2001 došlo ke snížení podílů jednotlivých krajů ve prospěch Prahy (88,3 %). Na druhém místě byl kraj Karlovarský s 3,9 % a jako třetí se umístil kraj Jihomoravský s podílem 2,9 %. Zbývající kraje se tudíž dělily jen o nepatrný podíl izraelských turistů, kteří v roce 2001 navštívili Českou republiku. Rakousko Vývoj příjezdů z Rakouska je poněkud odlišný. Určitý propad nastal již v roce 1993, v následujícím roce došlo k mírnému nárůstu, pak opět k malému poklesu a od roku 1996 počet turistů vzrůstal až do roku 1998, kdy dosáhl svého maxima V roce 1999 došlo opět k mírnému poklesu, který se ale v roce 2000 proměnil v podstatně prudší pokles a celkový počet turistů v roce 2000 tak byl nejnižší za celé sledované období ( osob), tj. od roku V roce 2001 sice dochází k výraznějšímu nárůstu ( osob), který však nedosahuje ani úrovně počátku sledovaného období. Stejně tak se vyvíjel i počet přenocování, zde však bylo maxima dosaženo už v roce přenocování, následoval opět mírný pokles a pak propad na přenocování v roce 2000, tj. opět nejnižší hodnota za celé sledované období a v roce 2001 dochází stejně jako u počtu příjezdů k mírnému nárůstu ( ). Průměrná doba pobytu Rakušanů se pohybovala kolem 3,1 dne, v roce 2000 pak dosáhla maxima sledovaného období 3,4 dne, ale v roce 2001 se opět vrátila na hodnotu 3,1 dne. Rozložení návštěvnosti rakouských turistů je vyrovnanější než u ostatních národností. Většina jich sice na začátku sledovaného období směřovala do Prahy (43,6 %), poměrně vysoký byl však i podíl Jihomoravského (20,1 %) a Jihočeského kraje (13,4 %). Tato situace se v průběhu období ještě zvýraznila, podíl Prahy již v roce 1999 činil pouze 35,1 %, podíl Jihomoravského kraje poklesl na 15,6 % a poklesl i podíl Jihočeského kraje (10,6 %). Více se však vyrovnala návštěvnost ostatních regionů. V rámci nových krajů byla situace obdobná i v roce 2000, kdy podíl Prahy činil 34,3 %, druhý Brněnský kraj dosáhl podílu 12,1 % a třetí Budějovický kraj 9,7 %, podíly ostatních krajů se pohybovaly od 5,8 % (Středočeský kraj) do 1,8 % (Pardubický kraj). V roce 2001 došlo oproti předchozímu období opět ke zvýšení podílu Prahy (41,1%), Jihomoravský kraj svůj podíl nadále snižoval (11,9 %) a stejně tak Jihočeský kraj (9,3 %). Podíly ostatních krajů činily méně než 5 %. 15

18 3. Ubytovací zařízení v ČR 3.1. Kapacity ubytovacích zařízení Dostatečný počet ubytovacích zařízení v odpovídající kvalitě a geografickém rozmístění je jednou ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu. V České republice bylo v roce 2001 celkem ubytovacích zařízení, přičemž z tohoto počtu bylo hotelů a penzionů. V tabulce č. 12 je uveden podrobný počet ubytovacích zařízení (dále jen UZ) až od roku 1995, před tímto obdobím byly kapacity sledovány v odlišné struktuře. Vývoj kapacit ubytovacích zařízení prošel za sledované období poměrně bouřlivým vývojem, z původního počtu UZ v roce 1992 došlo po postupném růstu v letech 1993 a 1994 ke skoku v roce 1995 už celkový počet UZ činil a v roce 1996 došlo k dalšímu, ještě výraznějšímu skoku na celkem Po určitém poklesu v roce 1997 došlo v dalším roce opět k nárůstu na , v letech 1999 až 2001 pak počet UZ mírně poklesl. Počet hotelů vzrostl ve sledovaném období, z 983 v roce 1995 na celkem hotelů v roce 2001, tj. o 95 %. Poněkud odlišně se vyvíjela lůžková kapacita ubytovacích zařízení. U celkového počtu lůžek ve všech UZ docházelo k růstu až do roku 1999, kdy bylo dosaženo maxima ( lůžek). V roce 2000 pak nastal mírný pokles, který pokračoval i v roce 2001, kdy činil celkový počet lůžek v UZ České republiky Počet lůžek v hotelích rostl během sledovaného období z lůžek v roce 1995 na lůžek v roce V roce 2001 dochází k mírnému poklesu na lůžek. Nárůst lůžkové kapacity v hotelích ČR za období představuje 53 %. K největšímu nárůstu přitom došlo u hotelů kategorie ***, a to o 88 %. Tab.11 Přehled kapacit ubytovacích zařízení v ČR/ Capacities of accommodation establishments in the Czech Republic 1992 * 1993 * 1994 * Ubytovací zařízení / Accommodation establishments Lůžka / Beds * pouze podniky zapsané do obchodního rejstříku / incorporated enterprises only Zdroj: ČSÚ / Source: Czech Statistical Office 16

19 Tab. 12 Přehled kapacit ubytovacích zařízení v ČR/ Capacities of accommodation establishments in the Czech Republic Počet ubyt. zařízení / Nr of accommodation establishments Ubytovací zařízení celkem / Accommodation establishments, total v tom: / including: hromadná ubyt. zařízení / Collective accommod. establishments v tom: / including: hotely celkem / Hotels, total v tom: / including: hotel / Hotel ***** hotel, motel, botel / Hotel, motel, botel **** hotel, motel, botel / Hotel, motel, botel *** hotel, motel, botel / Hotel, motel, botel ** hotel, motel, botel / Hotel, motel, botel * hotel garni / Garni - type hotel ****, ***, **, * penzion / Boarding house ****, ***, **, * kemp / Camp ****, ***, **, * chatová osada / Weekend house village***, **, * turistická ubytovna / Hostels for tourists **, * ostatní / Others individuální ubytování / Individual accommodation Zdroj: ČSÚ / Source: Czech Statistical Office 17

20 Graf 7 Počet ubytovacích zařízení v ČR / Number of accommodation establishments in the Czech Republic Graf Počet lůžek v ubyt. zařízeních v ČR / Number of beds at accommodation establishments in the Czech Republic Využití kapacit ubytovacích zařízení Využití lůžek uvádí ČSÚ ve svých publikacích od roku 1996, a to pouze u hotelů a penzionů, proto i následující tabulky obsahují údaje až od tohoto roku a za uvedené kategorie ubytovacích zařízení Využití kapacit podle druhů a kategorií UZ Celkové čisté využití lůžek se do roku 1999 pohybovalo přibližně kolem 35 %, podstatně se však zvýšilo v roce 2000, kdy dosáhlo výše 46 %. V roce 2001 došlo jen k nepatrnému snížení na 45,1 %. Využití lůžek pouze v hotelech se pohybovalo na mírně vyšší úrovni, do roku 1999 zhruba kolem 37 %, přičemž v roce 2000 se zvýšilo na 49,2 % a v roce 2001 stejně jako u využití celkového dochází k mírnému snížení na 47,1 %. Z jednotlivých kategorií vykazovaly nejvyšší míru 18

21 využití lůžek pětihvězdičkové hotely (kolem 55 %, v roce 2000 dokonce 61,1 %, ale v roce 2001 dochází opět ke snížení na 55,8 %), dále pak hotely čtyř a tříhvězdičkové. Využití lůžek v penzionech se pohybovalo na podstatně nižší úrovni, až v roce 2000 vystoupilo nad 30 % (35,1 %) a v roce 2001 dosáhlo výše 34,5 %. Tab.13 Využití lůžek u hotelů a pensionů v ČR / Use of beds of hotels and boarding houses in the Czech Republic ČR / The Czech Republic Čisté využití lůžek (v %) / Net use of beds (in %) Hotely a pensiony celkem / Hotels and boarding houses total 35,6 34,7 32,9 33,6 46,0 45,1 v tom / of them hotely celkem / Hotels total 37,8 37,5 36,1 36,2 49,2 47,1 v tom / of them hotel ***** 54,4 55,0 55,5 54,7 61,1 55,8 hotel, motel, botel **** 43,6 44,3 45,4 45,7 50,6 51,1 hotel, motel, botel *** 40,7 40,2 38,9 39,0 53,5 48,5 hotel, motel, botel ** 33,7 32,4 31,3 31,3 49,5 40,7 hotel, motel, botel * 30,4 29,4 25,1 24,3 30,8 44,1 hotel garni **** / *** / ** / * Garni type hotel 30,1 33,1 34,9 36,7 33,2 41,5 pension / boarding house ****/***/**/* 28,2 26,4 22,3 25,0 35,1 34,5 Zdroj : ČSÚ / Source: Czech Statistical Office Využití kapacit podle regionů Vzhledem k novému státoprávnímu uspořádání je i zde nutné vývoj rozdělit do dvou období, do roku 1999 a nově od roku Z regionálního hlediska dosahovala nejvyššího využití kapacit (lůžek) samozřejmě Praha (cca 43 %), na druhém místě pak Západočeský kraj, kde se ale využití postupně mírně snižovalo z téměř 39 % na 37,4 % v roce 1999 a dále Jihomoravský kraj (i zde však došlo ke snížení, z 37,3 % v roce 1996 na 32,8 % v roce 1999). Naopak nejnižší využití lůžek vykazovala ubytovací zařízení v Jihočeském a Severočeském kraji. 19

22 Tab.14 Využití lůžek a pokojů u hotelů a pensionů v ČR / Use of beds and rooms of hotels and boarding houses in the Czech Republic Kraje ČR / Regions of the Czech Republic Čisté využití lůžek (v %) / Net use of beds (in %) Hotely a pensiony celkem / Hotels and boarding houses total ,6 34,7 32,9 33,6 Praha / Prague 42,9 43,7 42,2 42,9 Kraj středočeský / Central Bohemia Kraj jihočeský / Southern Bohemia Kraj západočeský / Western Bohemia Kraj severočeský / Northern Bohemia Kraj východočeský / Eastern Bohemia Kraj jihomoravský / Southern Moravia Kraj severomoravský / Northern Moravia 30,6 28,5 27,3 30,5 28,2 28,6 26,1 27,9 38,9 38,5 37,0 37,4 24,2 24,3 23,6 25,4 33,5 32,0 29,5 29,9 37,3 36,0 33,6 32,8 35,5 33,6 31,0 30,8 Zdroj : ČSÚ / Source: Czech Statistical Office Celkové využití lůžek v tomto období mírně kleslo (ze 46 % v roce 2000 na 45,1 % v roce 2001). Nejvyšší využití vykazoval v roce 2001 Karlovarský kraj (61,2 %), kde došlo k nárůstu o více než 7 % proti předchozímu roku. Praha se umístila až na druhém místě s 53,4 %. Na dalších místech pak následuje Zlínský, Královéhradecký, Plzeňský, Moravskoslezský a Pardubický kraj. Naopak relativně nejnižší využití vykazoval Ústecký, Jihomoravský a Olomoucký kraj, ani v jednom případě však využití lůžek nepokleslo pod hranici 30 %. 20