S 180/ /03 V Brně dne 5. listopadu 2003

Transkript

1 S 180/ /03 V Brně dne 5. listopadu 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 180/03, zahájeném dne 1. října 2003 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, a 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Kooperativa, pojišťovna, a.s., se sídlem Templová 747, Praha 1, IČO: , ve správním řízení zastoupená JUDr. Jaroslavem Sodomkou, advokátem, se sídlem U Prašné brány 3, Praha 1, na základě plné moci ze dne 29. září 2003, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto r o z h o d n u t í : Spojení soutěžitelů, ke kterému má dojít dle 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě Smlouvy o prodeji části podniku zahrnující část pojistného kmene, která bude v budoucnu uzavřena mezi společností Kooperativa, pojišťovna, a.s., se sídlem Templová 747, Praha 1, IČO: , jako nabyvatelem, a společností Pojišťovna České spořitelny, a.s., se sídlem nám. Republiky 115, Pardubice, IČO: , jako převodcem, v jejímž důsledku společnost Kooperativa, pojišťovna, a.s. nabyde část podniku společnosti Pojišťovna České spořitelny, a.s., zabývající se neživotním pojištěním, se dle 16 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, p o v o l u j e.

2 O d ů v o d n ě n í : Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) především z následujících podkladů: návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, návrhu Smlouvy o prodeji části podniku zahrnující část pojistného kmene, dalších materiálů předložených účastníkem řízení (zejména Výroční zpráva 2002 Česká asociace pojišťoven), všeobecně známých skutečností, týkajících se spojovaných soutěžitelů a situace v dotčeném odvětví, a analýzy postavení spojovaných subjektů na relevantních trzích. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s ustanovením 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen zákon ), zveřejněna v Obchodním věstníku č. 41/03 ze dne 15. října V pětidenní lhůtě stanovené pro podání případných námitek, ani později, Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Notifikační podmínky Ke spojení soutěžitelů má dojít na základě Smlouvy o prodeji části podniku zahrnující část pojistného kmene, která bude v budoucnu uzavřena mezi společností Kooperativa, pojišťovna, a.s., se sídlem Templová 747, Praha 1, IČO: (dále jen Kooperativa ), jako nabyvatelem, a společností Pojišťovna České spořitelny, a.s., se sídlem nám. Republiky 115, Pardubice, IČO: (dále jen PČS ), jako převodcem. V první fázi správního řízení o povolení spojení soutěžitelů bylo nezbytné posoudit, zda je předmětná transakce spojením soutěžitelů ve smyslu 12 zákona. Podle ustanovení 12 odst. 2 zákona se za spojení soutěžitelů ve smyslu zákona považuje i nabytí podniku jiného soutěžitele nebo jeho podstatné části smlouvou o prodeji podniku. Předmětem posuzované transakce je převod části podniku společnosti PČS, zabývající se neživotním pojištěním (dále též podnik neživotního pojištění PČS ). Podnik neživotního pojištění PČS zahrnuje soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, tedy věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří PČS a které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají k tomuto účelu sloužit, s vyloučením těch složek podnikání, které jsou výlučně spojeny s částí podniku společnosti PČS, zabývající se životním pojištěním. Výše popsaný podnik neživotního pojištění PČS tvoří v rámci společnosti PČS samostatnou, a tudíž samostatně převoditelnou, organizační složku. Součástí převáděné části společnosti PČS je i část pojistného kmene. Podle ustanovení 2 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen zákon o pojišťovnictví ), se pojistným kmenem rozumí soubor uzavřených pojistných smluv, příslušenstvím pojistného kmene jsou pak práva a povinnosti, které vyplývají z těchto pojistných smluv, a finanční prostředky ve výši technických rezerv přiměřených tomuto pojistnému kmeni. Převod pojistného kmene nebo jeho části se uskutečňuje v souladu s ustanovením 32 odst. 2 zákona o pojišťovnictví na základě žádosti pojišťovny, o které rozhoduje Ministerstvo financí České republiky (dále jen ministerstvo ). V souladu s výše uvedeným Úřad konstatuje, že navrhovaná transakce je spojením soutěžitelů podle 12 odst. 2 zákona, neboť společnost Kooperativa nabyde na základě Smlouvy o prodeji části podniku zahrnující část pojistného kmene, uzavřené v souladu s ustanovením 487 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále též 2

3 obchodní zákoník ), ve spojení s 477 a násl. obchodního zákoníku, část podniku společnosti PČS, zabývající se neživotním pojištěním, včetně pojistného kmene. V dalším postupu se Úřad zabýval otázkou, zda navrhované spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový celosvětový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů za poslední účetní období je vyšší než 5 miliard Kč a celkový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 550 milionů Kč a zároveň každý ze spojujících se soutěžitelů dosáhl čistého obratu více než 200 milionů Kč za poslední účetní období, jsou podmínky dle ustanovení 13 písm. a) i b) zákona splněny a posuzované spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu. Strany spojení Společnost Kooperativa je českou akciovou společností. Společnost Kooperativa je kontrolována rakouskou obchodní společností Wiener Städtische Allgemeine Versicherung AG, působící převážně v oblastech životního a neživotního pojištění, která drží akcie představující 89,28% podíl na jejím základním kapitálu. Dalšími akcionáři společnosti Kooperativa jsou společnost VLTAVA majetkovosprávní a podílová spol. s r.o., s 6,20% podílem na základním kapitálu společnosti, a Svaz českých a moravských výrobních družstev, s 4,52% podílem. Společnost Kooperativa v České republice působí jako univerzální pojišťovna, to znamená, že poskytuje služby v oblasti životního i neživotního pojištění a činnosti s tím související v nejširším rozsahu, tj. pojištění majetku občanů i podnikatelů, průmyslu i zemědělství, motorových vozidel, včetně pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití dopravního prostředku, odpovědnosti za škody apod., a to na základě povolení ministerstva 1. Prostřednictvím svých sedmi dceřiných společností působí Kooperativa v České republice dále v následujících oblastech: zprostředkovatelská a poradenská činnost v oblasti investic, realitní činnost, projektová činnost v investiční výstavbě, těžba a zpracování pískovce, geologické a ekologické činnosti, zpracování léčebných rostlin a lázeňské a hotelové služby. Společnost PČS je taktéž českou akciovou společností. Společnost PČS je kontrolována společností Česká spořitelna, a.s., jež drží akcie představující 55,2% podíl na jejím základním kapitálu. Společnost Česká spořitelna, a.s., která je od roku 2000 součástí středoevropské finanční skupiny Erste Bank, působí v České republice jako univerzální banka, která poskytuje služby fyzickým i právnickým osobám a je činná v oblasti investičního i mezinárodního bankovnictví. Dalším akcionářem společnosti PČS je společnost Sparkassen Versicherung AG, s 44,8% podílem na základním kapitálu společnosti. Společnost PČS v České republice podniká jako univerzální pojišťovna, to znamená, že působí jak v oblasti životního pojištění, tak i v oblasti neživotního pojištění, a to na základě povolení ministerstva 2. Společnost PČS nemá na území České republiky, ani jinde, žádné dceřiné společnosti. 1 Rozhodnutím ministerstva ze dne 14. března 2002, které nabylo právní moci téhož dne, bylo společnosti Kooperativa uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti, zajišťovací činnosti a činností souvisejících, a to konkrétně v rozsahu pojistných odvětví 1 až 6 životních pojištění, uvedených v části A přílohy zákona o pojišťovnictví, a pojistných odvětví 1 až 18 neživotních pojištění, uvedených v části B přílohy téhož zákona. 2 Rozhodnutím ministerstva ze dne 20. února 2002, které nabylo právní moci téhož dne, bylo společnosti PČS uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti, zajišťovací činnosti a činností souvisejících, a to konkrétně v rozsahu pojistných odvětví 1, 2, 3, 4 a 6 životních pojištění, uvedených v části A přílohy zákona o pojišťovnictví, pojistných odvětví 1, 2, 3, 10, 15, 16 a 18 neživotních pojištění, uvedených v části B přílohy citovaného zákona, a v rozsahu skupiny a), b), c) a e) neživotních pojištění, uvedených v části C přílohy téhož 3

4 Předmětem posuzovaného spojení je však, jak bylo uvedeno výše, v části pojednávající o splnění notifikačních kritérií, pouze převod části podniku společnosti PČS, zabývající se neživotním pojištěním. Relevantní trhy Za účelem zjištění, zda navrhovaným spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s 2 odst. 2 zákona trh zboží, jež je z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že posuzovaným spojením soutěžitelů je dotčena oblast poskytování služeb neživotního pojištění v souladu se zákonem o pojišťovnictví. Podnik neživotního pojištění PČS, tedy převáděná část podniku společnosti PČS, poskytuje na území České republiky služby spadající do následujících kategorií neživotních pojistných odvětví, stanovených zákonem o pojišťovnictví, resp. v jeho příloze: úrazové pojištění; pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech; pojištění přepravovaných věcí, včetně zavazadel a jiného majetku, bez ohledu na použitý dopravní prostředek; pojištění škod na majetku; pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku, respektive drážního vozidla, včetně odpovědnosti dopravce; všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu; pojištění záruky (kauce); pojištění různých finančních ztrát; a pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa trvalého bydliště. Vzhledem k tomu, že pojišťovna musí k působení v příslušném pojistném odvětví požádat ministerstvo o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistného odvětví, uvedeného vždy pod určitým číslem v příloze k zákonu o pojišťovnictví, a dále s ohledem na skutečnost, že každý pojistný produkt má svůj specifický účel a užití, jsou jednotlivá pojistná odvětví nezastupitelná a nezaměnitelná. Na základě výše uvedeného Úřad, v souladu se svou předchozí rozhodovací praxí 3, pro účely předmětného správního řízení vymezil relevantní trhy v oblasti neživotního pojištění dle jednotlivých pojistných odvětví, která jsou stanovena zákonem o pojišťovnictví, resp. v jeho příloze, a to s následující výjimkou. V oblasti pojištění škod na majetku účastník řízení navrhl Úřadu vymezení relevantního trhu pojištění škod na majetku, bez rozlišení druhu pojištěných rizik. V doplnění návrhu na povolení spojení, doručeném Úřadu dne 21. října 2003, na základě výzvy Úřadu zákona. Rozhodnutím ministerstva ze dne 23. července 2003, které nabylo právní moci dne 25. července 2003, bylo společnosti PČS uděleno povolení mj. k rozšíření provozování pojišťovací činnosti o pojistná odvětví 5 a11 neživotních pojištění, uvedených v části B přílohy zákona o pojišťovnictví. V souladu s ustanovením 7 odst. 5 může pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko je spojeno s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo uděleno povolení (tzv. doplňkové pojištění). 3 viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 133/02 ze dne 26. září 2002, které nabylo právní moci dne 27. září

5 k odstranění nedostatků podání ze dne 9. října 2003, podpořil právní zástupce účastníka řízení tento návrh následujícími argumenty, jež měl k dispozici na základě znalosti činnosti spojujících se subjektů. V praxi je trh neživotních pojištění vytvářen pojistnými produkty, které obsahují ucelené soubory rizik, zahrnující rizika vždy nejméně dvou blízkých pojistných odvětví. Typicky jde například o pojistná odvětví pojištění škod na majetku způsobených požárem nebo dalšími živly 4 a pojištění škod na majetku vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo loupeží, krádeží a dalšími příčinami 5. Má-li být pojišťovna konkurenceschopná, musí být schopna nabídnout jediným produktem krytí celého souboru živelných rizik (tzv. sdružený živel). Je běžné, že součástí tohoto produktu je i pojištění proti odcizení. Vzhledem k výše uvedenému jsou také pojištění škod na majetku dle pojistných odvětví 8 a 9 části B přílohy zákona o pojišťovnictví vykazována a sledována ve statistikách České asociace pojišťoven konglomerátně, jako neživotní pojištění majetku. Úřad v rámci provedeného šetření uvedená tvrzení účastníka řízení verifikoval a zjistil následující skutečnosti. Spojující se soutěžitelé, jakož i jejich nejvýznamnější konkurenti, skutečně v praxi nabízí produkty komplexního pojištění majetku. V oblasti pojištění majetku občanů soutěžitelé nabízí produkty, představující komplexní krytí pojistných rizik škod na majetku dle pojistných odvětví 8 a 9 části B přílohy zákona o pojišťovnictví. V oblasti pojištění majetku firem, respektive podnikatelů a průmyslu, soutěžitelé v zásadě nabízí produkty, představující komplexní krytí živelných rizik škod na majetku dle pojistných odvětví 8 a částečně 9 části B přílohy zákona o pojišťovnictví a dále pojištění pro případ odcizení, a případně též vandalismu, dle pojistného odvětví 9 části B přílohy zákona o pojišťovnictví. S ohledem na výše uvedené Úřad vymezil v předmětné oblasti relevantní trh produktově, jako trh pojištění škod na majetku, a nikoliv odvětvově, jako trh pojištění škod na majetku způsobených požárem nebo dalšími živly a trh pojištění škod na majetku vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo loupeží, krádeží a dalšími příčinami. 6 Na základě uvedených skutečností Úřad pro účely tohoto rozhodnutí vymezil relevantní trhy z hlediska výrobkového následovně: trh úrazového pojištění, trh pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech, trh pojištění přepravovaných věcí, včetně zavazadel a jiného majetku, bez ohledu na použitý dopravní prostředek, trh pojištění škod na majetku, trh pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku, respektive drážního vozidla, včetně odpovědnosti dopravce, trh všeobecného pojištění odpovědnosti za škodu, trh pojištění záruky (kauce), trh pojištění různých finančních ztrát a 4 viz bod 8 části B přílohy zákona o pojišťovnictví 5 viz bod 9 tamtéž 6 Takovéto vymezení je ostatně v souladu s předchozí rozhodovací praxí Úřadu - viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 73/02 ze dne 16. dubna 2002, které nabylo právní moci dne 3. května V tomto případě nicméně šlo o spojení konglomerátního charakteru. 5

6 trh pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa trvalého bydliště. Všechny výše vymezené výrobkové relevantní trhy vymezil Úřad v předmětném správním řízení z geografického hlediska územím celé České republiky. Postavení soutěžitelů na relevantních trzích Na všech výše vymezených relevantních trzích působili před spojením oba spojující se soutěžitelé a oba si na nich navzájem konkurovali. Posuzované spojení soutěžitelů má tedy horizontální charakter. Situace v oblasti neživotního pojištění je následující. Nejvýznamnějším poskytovatelem pojišťovacích služeb v této oblasti v České republice je společnost Česká pojišťovna, a.s. (dále jen ČP ), jejíž podíl na takto pojatém trhu činí cca 36,9 %. Druhým nejsilnějším subjektem na celkovém trhu neživotního pojištění je společnost Kooperativa, s tržním podílem cca 23,5 %. Posledním subjektem na předmětném trhu, jehož tržní podíl přesahuje 10 %, je Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen Allianz ), s tržním podílem cca 11,4 %. Společnost PČS na široce vymezeném trhu neživotního pojištění dosahuje tržního podílu cca 4,8 % a jako taková je čtvrtým nejsilnějším subjektem na tomto trhu. Z toho je zřejmé, že spojením vzniklý subjekt dosáhne na trhu neživotního pojištění společného tržního podílu cca 28,3 %, to znamená, že dojde k navýšení původního podílu společnosti Kooperativa o cca 4,8, %. I v případě realizace posuzované transakce tak zůstane nejsilnějším subjektem na trhu společnost ČP. Pojistné produkty v České republice přitom nabízí celkem 42 pojišťoven, z toho 22 pojišťoven neživotních a 17 pojišťoven univerzálních. 7 Uvedený počet pojišťoven lze přitom považovat od roku 1997 za ustálený. 8 Pokud jde o postavení soutěžitelů na jednotlivých výše vymezených relevantních trzích, situace je následující: Trh úrazového pojištění: ČP tržní podíl cca 24,7 %, Kooperativa cca 11,8 %, AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s. (dále jen AIG ) cca 10 %, Allianz cca 13,9 %, a PČS cca 1,9 %. Trh pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech: ČP tržní podíl cca 35,6 %, Kooperativa cca 21,9 %, Allianz cca 15,1%, a PČS cca 6,3 %. Trh pojištění přepravovaných věcí, včetně zavazadel a jiného majetku, bez ohledu na použitý dopravní prostředek: ČP tržní podíl cca 29,9 %, Kooperativa cca 22,8 %, AIG 12,6 %, Allianz cca 7,4 %, a PČS cca 1,8 %. Trh pojištění škod na majetku: ČP tržní podíl cca 42,2 %, Kooperativa cca 20,8 %, Allianz cca 8,9 %, a PČS cca 7,9 %. Trh pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku, respektive drážního vozidla, včetně odpovědnosti dopravce: ČP tržní podíl cca 41,4 %, Kooperativa cca 22,0 %, Allianz cca 13,6 %, a PČS 3,5 %. 7 Čerpáno z údajů České asociace pojišťoven, resp. ministerstva, za rok Celkový počet pojišťoven se od roku 1997 pohyboval mezi 40 a 43, počet neživotních pojišťoven se pohyboval mezi 18 a 23 a počet pojišťoven univerzálních mezi 17 a 18. 6

7 Trh všeobecného pojištění odpovědnosti za škodu: ČP tržní podíl cca 34,7 %, Kooperativa cca 25,9 %, Allianz cca 7,7 %, a PČS 7,8 %. Trh pojištění záruky (kauce) : ČP tržní podíl cca 25,1 %, Kooperativa cca 7,7 %, Allianz cca 29,0 %, a PČS 6,8 %. Trh pojištění různých finančních ztrát: ČP tržní podíl cca 21,9 %, Kooperativa cca 21,9 %, Allianz cca 21,7 %, a PČS 5,6 %. Trh pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa trvalého bydliště: ČP tržní podíl cca 22,2 %, Kooperativa cca 9,3 %, Allianz cca 3,34 %, a PČS 10,9 %. 9 Dopady spojení Při posuzování dopadů daného spojení soutěžitelů Úřad posuzoval dopady předmětného spojení soutěžitelů především z hlediska ustanovení 17 odst. 1 zákona a v něm uvedených kriterií. Úřad se zabýval zejména strukturou relevantních trhů, podílem spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční silou, právními a jinými překážkami vstupu dalších soutěžitelů na relevantní trhy, možností volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývojem nabídky a poptávky na relevantních trzích, potřebami a zájmy spotřebitelů, jakož i výzkumem a vývojem, jejichž výsledky vedou ku prospěchu spotřebitele, a dalšími skutečnostmi pro relevantní trhy charakteristickými. Úřad tedy v rámci svého šetření zkoumal dopady posuzovaného spojení na hospodářskou soutěž, respektive újmu, která by v důsledku tohoto spojení mohla vzniknout. Přičemž za újmu se považuje zejména podstatné snížení počtu vzájemně si konkurujících subjektů na trhu nebo založení či posílení dominantního postavení soutěžitele. Újma se projevuje negativním vývojem struktury daného trhu, jehož důsledkem je narušení funkcí hospodářské soutěže s negativním dopadem na spotřebitele. Situaci na výše vymezených relevantních trzích lze v obecné rovině popsat následovně. Jak bylo uvedeno výše, v části pojednávající o postavení soutěžitelů na relevantních trzích, na všech výše vymezených relevantních trzích působilo před realizací předmětné transakce celkem 39 neživotních nebo univerzálních pojišťoven, a to včetně společností Kooperativa a PČS, které jsou univerzálními pojišťovnami. Nejsilnějším subjektem na téměř všech vymezených relevantních trzích (kromě relevantního trhu pojištění záruky) je společnost ČP, s tržním podílem pohybujícím se v závislosti na konkrétním relevantním trhu mezi 21,9 % a 42,2 %. Spojením vzniklý subjekt dosáhne na jednotlivých relevantních trzích společného tržního podílu pohybujícího se mezi 13,7 % a 33,7 %, dojde tak k navýšení původního podílu společnosti Kooperativa o 1,8 % až 10,9 % v závislosti na konkrétním relevantním trhu. Posledním subjektem, jehož tržní podíl v oblasti neživotního pojištění přesahuje 10 %, je společnost Allianz, s tržním podílem na jednotlivých relevantních trzích v rozmezí 3,34 % a 29,0 %. Na relevantních trzích úrazového pojištění a pojištění přepravovaných věcí, včetně zavazadel a jiného majetku, bez ohledu na použitý dopravní prostředek, dále působí s tržním podílem přesahujícím 10 % společnost AIG. Z toho je zřejmé, že i v případě realizace posuzované transakce zůstane nejsilnějším subjektem na jednotlivých relevantních trzích společnost ČP, a to se dvěma výjimkami, kterými jsou relevantní trhy pojištění různých finančních ztrát a pojištění záruky (kauce). Na trhu pojištění různých finančních ztrát dosáhne největšího tržního podílu spojením vzniklý subjekt, a to konkrétně cca 27,5 %, zatímco společnost ČP zde dosahuje podílu cca 21,9 % a společnost Allianz podílu cca 21,7 %. Na trhu pojištění záruky (kauce) dosahuje největšího 9 Čerpáno z údajů České asociace pojišťoven za rok

8 tržního podílu společnost Allianz, a to konkrétně cca 29,0 %, zatímco společnost ČP zde dosahuje podílu cca 25,1 % a spojením vzniklý subjekt podílu cca 14,5 %. Dále je třeba konstatovat, že v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů nedojde k významnému snížení počtu vzájemně si konkurujících subjektů působících v oblasti poskytování neživotního pojištění, neboť na těchto trzích bude nadále působit 38 subjektů. Navrhovanou transakcí tak nedojde k podstatnému snížení možnosti volby spotřebitelů svého poskytovatele neživotního pojištění. Většina soutěžitelů, kteří působí v oblasti neživotního pojištění v České republice, disponuje hospodářskou a finanční silou srovnatelnou s pozicí subjektu vzniklého spojením. Jedná se nejen o všechny výše uvedené subjekty, ale i o další soutěžitele, z nichž lze příkladmo uvést společnosti ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, Generali Pojišťovna a.s., Komerční pojišťovna, a.s., UNIQA pojišťovna, a.s. či CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA A.S. Jedná se přitom zpravidla o členy významných mezinárodních finančních skupin. Z výše uvedeného je dále zřejmé, že společný tržní podíl prvních dvou nejvýznamnějších subjektů na široce vymezeném trhu neživotního pojištění bude činit cca 65,2 % a společný tržní podíl tří nejvýznamnějších subjektů bude cca 76,6 %. Na jednotlivých vymezených relevantních trzích bude nejnižšího společného tržního podílu prvních dvou subjektů dosahováno na relevantním trhu úrazového pojištění, a to konkrétně cca 38,6 %, a naopak nejvyššího tržního podílu dvou nejvýznamnějších tržních subjektů bude dosahováno na relevantním trhu pojištění škod na majetku, a to konkrétně cca 70,9 %. Co se týče tržního podílu tří největších subjektů na jednotlivých relevantních trzích, nejnižší bude činit cca 45,74 %, a to na relevantním trhu pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo trvalé bydliště, naopak nejvyššího tržního podílu bude dosahováno na relevantním trhu pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku, resp. drážního vozidla, včetně odpovědnosti dopravce, a to konkrétně 80,5 %. Produkty neživotního pojištění přitom v ČR nabízí 22 neživotních pojišťoven a 17 univerzálních pojišťoven. S ohledem na tuto skutečnost se Úřad zabýval otázkou, zda v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů nedojde ke vzniku kolektivního dominantního postavení spojením vzniklého subjektu a společnosti ČP, popřípadě též společnosti Allianz, v oblasti poskytování pojišťovacích služeb neživotního pojištění s možnými negativními dopady takového kolektivního dominantního postavení na konečného spotřebitele. Kolektivní dominance (joint dominance) či oligopolistická dominance znamená takovou situaci na trhu, kdy určitá skupina soutěžitelů, přes svou právní a ekonomickou nezávislost, vystupuje fakticky jednotně ve vztahu k třetím subjektům. Tato skupina nemá motivaci konkurovat si mezi sebou a zároveň není vystavena účinné konkurenci zvenčí. Skupina soutěžitelů disponující kolektivním dominantním postavením na určitém trhu (oligopol) je pak schopna přijmout určitou společnou strategii chování a chovat se do značné míry nezávisle na svých konkurentech, zákaznících a spotřebitelích. Pravděpodobnost takového chování oligopolu v delším časovém období je vázána na řadu charakteristik daného trhu. Spojení soutěžitelů přitom může vést k takovým změnám na trhu, že i u původně efektivně fungujícího trhu budou příslušné podmínky pro kolektivní dominanci vytvořeny. Kontrola spojení soutěžitelů se pak zaměřuje i na tato spojení s cílem zajistit, aby nebyla vytvořena neefektivní struktura trhu, v důsledku níž by byla narušena hospodářská soutěž. Pro prokázání existence kolektivní dominance nestačí samotná existence skupiny několika silných společností s vysokými podíly na trhu, ale je nutné prokázat takové strukturální a ekonomické vazby mezi členy oligopolu, které vedou ke sjednocení jejich chování na trhu a omezení motivace pro vzájemnou konkurenci. V této souvislosti Úřad 8

9 poukazuje na skutečnost, že velikost tržních podílů společnosti ČP a spojením vzniklého subjektu lze považovat do určité míry za symetrickou s tím, že uvedené subjekty by mohly mít, motivaci k podobnému soutěžnímu chování. Navíc tito soutěžitelé nabízejí z velké části homogenní zboží, neboť jimi nabízené produkty mají velmi podobný charakter. Překážku vstupu na trh představují zejména minimální výše základního kapitálu, roční objem provozních a režijních nákladů a dále povinnost povolení ministerstva k poskytování pojišťovacích činností. Tržní sílu na straně kupujících lze považovat ve srovnání s tržní silou uvedených společností za malou. Mezi spojením vzniklým subjektem a společností ČP existují rovněž určité vazby, neboť oba subjekty jsou členy České asociace pojišťoven. Nebylo však prokázáno, že by v minulosti docházelo ke koordinaci chování soutěžitelů v rámci této asociace, jejímiž členy je ostatně většina pojišťovacích ústavů, působících v České republice. V této souvislosti je třeba konstatovat, že předmětným spojením soutěžitelů nedochází k výrazným změnám ve struktuře jednotlivých relevantních trhů. Vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti by za určitých okolností nasvědčovaly vzniku oligopolistické struktury trhů neživotního pojištění v České republice s kolektivní dominancí uvedených dvou subjektů, popř. dalšího subjektu, který by byl třetím nejsilnějším subjektem na tomto trhu (na většině vymezených relevantních trhů se jedná o společnost Allianz), prověřoval Úřad splnění kritérií, které aplikuje v případech nebezpečí vzniku kolektivní dominance Evropská komise, k jejímuž postupu Úřad při svém rozhodování podpůrně přihlíží, a to zejména ve světle rozsudku Soudu první instance v případu T-342/99 Airtours vs. Commission. S ohledem na právě uvedené Úřad šetřil, zda jsou splněny tři podmínky nezbytné pro prokázání kolektivní dominance. Ve smyslu první podmínky musí mít každý člen dominantního oligopolu možnost zjistit, jak se chovají jeho členové, aby mohl monitorovat, zda skutečně aplikují společnou strategii. Trh tedy musí být dostatečně transparentní. Podle druhé podmínky musí být existence tiché kooperace (koluze) udržitelná v čase, což znamená, že musí existovat motivace neodklánět se od společné strategie na trhu. Pojem odvetného opatření ve vztahu k chování odchylujícího se od společné strategie je neodmyslitelnou součástí této podmínky. Aby byla situace kolektivní dominance životaschopná, musí existovat adekvátní odstrašující prostředky zajišťující existenci dlouhodobé motivace neodchylovat se od společné strategie. Každý člen oligopolu si musí být vědom skutečnosti, že vysoce konkurenční chování z jeho strany zaměřené na zvýšení jeho tržního podílu na úkor ostatních členů by vyvolalo identické reakce ze strany ostatních a tedy že by ze své iniciativy neměl žádný zisk. Konečně, je k prokázání existence kolektivní dominance nezbytné doložit, že předvídatelné reakce stávajících a budoucích konkurentů a také zákazníků neohrozí výsledky očekávané od společné strategie. Trh je do jisté míry transparentní, neboť jednotliví poskytovatelé předmětných služeb znají obecné podmínky konkurenčních společností na poskytování pojišťovacích služeb v oblasti neživotního pojištění, nicméně konkrétní podmínky v zásadě známy nejsou. Případná koluze mezi uvedenými subjekty by dále zřejmě nebyla v čase udržitelná, neboť je zřejmé, že přes určitou míru symetrie tržních podílů dosahuje sama společnost ČP srovnatelného a někdy i dokonce významnějšího tržního postavení než ji následující dva tržní subjekty, což výrazně omezuje možnost aplikace jakýchkoliv odstrašujících opatření vůči společnosti ČP ze strany spojením vzniklého subjektu a snižuje pravděpodobnost, že by taková opatření měla za následek korekci případného nekoluzivního chování ze strany ČP. Pokud jde o třetí podmínku, je zřejmé, že alespoň v krátkodobém horizontu není tržní síla těchto dvou subjektů vyvážena kupní silou zákazníků, a reakce z jejich strany by zřejmě neohrozily výsledky společné strategie. Oproti tomu z dlouhodobého hlediska by mohly tyto výsledky být ohroženy budoucími reakcemi konkurentů, kterými jsou mimo jiné pojišťovny, jež jako součást evropských či celosvětových finančních skupin disponují významnou 9

10 hospodářskou a finanční silou, a byly by tedy případně schopny získat lepší nabídkou větší množství nových pojištěnců. Tato skutečnost je navíc umocněna současným podpojištěním českého trhu ve srovnání se situací v členských zemích Evropské unie a tedy i významným potenciálem růstu velikosti relevantních trhů a s tím souvisejících růstu tržních podílů jednotlivých subjektů působících na relevantních trzích. Po zhodnocení všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že nebezpečí vzniku kolektivní dominance v oblasti neživotního pojištění v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů nebylo provedeným šetřením Úřadu potvrzeno, neboť nebylo dostatečným způsobem prokázáno kumulativní splnění uvedených tří podmínek. Předmětné spojení soutěžitelů tak nepovede ke vzniku či posílení dominantního postavení spojením vzniklého subjektu, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, plynoucí z existence tiché spolupráce soutěžitelů v rámci jejich kolektivního dominantního postavení. Co se týče překážek vstupu nových soutěžitelů, tak podmínky vstupu nových soutěžitelů na uvedené trhy vyplývají z ustanovení zákona o pojišťovnictví. Podnikat na relevantních trzích v oblasti neživotního pojištění může pouze subjekt, který získá povolení orgánu státního dozoru, tedy ministerstva, k poskytování pojišťovacích činností. Další překážky vstupu nových soutěžitelů na uvedené trhy pak představují především minimální výše základního kapitálu, která pro předmětná pojistná odvětví činí, v souladu s ustanovením 9 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovnictví, ve spojení s odstavcem 2 téhož ustanovení, 156 milionů Kč a roční objem provozních a režijních nákladů ve výši cca 400 milionů Kč. Pro vstup nových soutěžitelů na analyzované trhy naopak neexistují významná omezení vyplývající z existence práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Jak bylo uvedeno výše, v části pojednávající o postavení soutěžitelů na relevantních trzích, počet univerzálních a neživotních pojišťoven působících v České republice lze považovat od roku 1997 za stabilizovaný. V roce 2002 například získala povolení ministerstva k poskytování neživotních pojišťovacích činností společnost Vitalitas pojišťovna, a.s., na druhou stranu bylo v roce 2002 dvěma neživotním pojišťovnám uvedené povolení odňato. Ve vztahu k jednotlivým relevantním trhům došlo v posledním období ke vstupu soutěžitelů pouze na trh pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku, respektive drážního vozidla, včetně odpovědnosti dopravce. Nutno konstatovat, že tento trh vznikl v pravém slova smyslu teprve v roce 2000, neboť do té doby zde existoval zákonný monopol ČP. Po otevření tohoto trhu se na něm začaly angažovat prakticky všechny významné pojišťovny působící v České republice. Vstup nových soutěžitelů na jednotlivé relevantní trhy se v nejbližší době neočekává. Úřad v rámci posouzení spojení rovněž hodnotil potřeby a zájmy spotřebitelů, tedy zákazníků pojišťovacích ústavů. Prvotním zájmem spotřebitelů obecně, a tedy i v oblasti neživotního pojištění, je vysoká kvalita poskytovaných služeb, nízká cena a velký výběr služeb, přičemž důležitou roli mohou pro zajištění takových pozitivních efektů pro spotřebitele sehrát například tzv. úspory z rozsahu, které vznik většího a silnějšího subjektu přinese, to znamená, že širší zákaznické portfolio a větší tržní síla umožní určité snížení nákladů spojujících se soutěžitelů, které by se v konečném důsledku mohlo pozitivně projevit na cenách pro konečné spotřebitele, popřípadě na vývoji nových pojišťovacích produktů. S ohledem na výše popsanou strukturu relevantních trhů a postavení spojujících se soutěžitelů na těchto trzích lze dále konstatovat, že posuzované spojení nezvýší tržní sílu spojením vzniklého subjektu natolik, aby mu tato umožňovala chovat se nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Subjekt vzniklý spojením bude na všech relevantních trzích 10

11 v České republice nadále čelit reálné i potenciální konkurenci, neboť produkty zaměnitelné s produkty nabízenými spojovanými soutěžiteli jsou na příslušných trzích volně dostupné od konkurenčních poskytovatelů. Spojení tedy nebude mít negativní dopad na spotřebitele z hlediska možnosti výběru mezi výše uvedenými produkty. V důsledku spojení soutěžitelů také nedojde k omezení možnosti vstupu nových soutěžitelů na žádný z výše vymezených relevantních trhů. Předmětné spojení soutěžitelů tak nebude mít negativní dopad na dodavatele ani konečné spotřebitele v České republice. Naopak, v důsledku spojení dojde k přiměřenému posílení postavení společnosti Kooperativa, jako druhé nejvýznamnější univerzální pojišťovny, která tak bude schopna účinněji konkurovat nejsilnějšímu subjektu na trhu, společnosti ČP. Vyváženější a stabilnější trh neživotního pojištění pak může konečným spotřebitelům přinést prospěch, v podobě kvalitnější a širší nabídky neživotního pojištění a souvisejících služeb. Na druhé straně pak spojení přinese společnosti PČS, v důsledku následné specializace, možnost posílení jejího postavení na dosud kapacitně nevyužitém trhu životního pojištění. Postupná specializace jednotlivých soutěžitelů na pojistném trhu na poskytování služeb neživotního pojištění a na poskytování služeb životního pojištění je ostatně předpokládána zákonem o pojišťovnictví. Podle ustanovení 42 odst. 1 citovaného zákona pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona o pojišťovnictví 10 uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění, ukončí jednu z těchto činností ve lhůtě do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění uvedených v příloze k tomuto zákonu. V této lhůtě je pojišťovna povinna podle 32 převést pojistný kmen, který se vztahuje k ukončované činnosti, na jinou pojišťovnu. Uskutečněním předmětného spojení tak společnost PČS v předstihu vyhoví citované zákonné povinnosti. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie lze dále předpokládat zkvalitnění pojistné ochrany, a to jak inovacemi pojistných produktů, tak i rozšiřováním nabídky některých typů pojištění ze strany nových i již stávajících pojistitelů. Pro úplnost Úřad konstatuje, že k posuzovanému spojení soutěžitelů neobdržel žádnou negativní připomínku, respektive námitku, od jakýchkoliv třetích subjektů. Po zhodnocení celkové situace na všech výše vymezených relevantních trzích v České republice dospěl Úřad k následujícím závěrům. V důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů nedojde ke snížení úrovně konkurenčního prostředí na žádném z vymezených relevantních trhů ani k omezení možnosti vstupu nových soutěžitelů na něj. Účinná soutěž na všech relevantních trzích, vymezených pro účely tohoto rozhodnutí, zůstane po realizaci posuzovaného spojení zachována. V důsledku spojení nedojde ke vzniku ani posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na těchto trzích. Pro naplnění všech podmínek uvedených v 16 odst. 2 věta třetí zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení. Toto rozhodnutí Úřad ve stanovené lhůtě vydává. 10 V souladu s ustanovením 51 zákona o pojišťovnictví nabývá tento zákon účinnosti v zásadě dne 1. dubna

12 Poučení o opravném prostředku Ve smyslu ustanovení 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odboru fúzí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Ing. Vladimír Stankov, CSc. vrchní ředitel v zastoupení Mgr. Roman Pliska pověřený zastupováním Rozhodnutí obdrží: JUDr. Jaroslav Sodomka, advokát Sodomka, Souček, Jindra Mokrý & partneři U Prašné brány Praha 1 12