Změny teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu jako důsledek rozpadu horských smrčin
|
|
- Romana Květoslava Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Změny teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu jako důsledek rozpadu horských smrčin Changes in land cover temperature and humidity parameters resulting from spruce forests decay Martin Hais 1, * & Jan Pokorný 2 1 Laboratoř aplikované ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Studentská 1, CZ-7005 České Budějovice, Česká republika 2 ENKI, o.p.s. Dukelská 145, CZ-7901 Třeboň, Česká republika *martin.hais@seznam.cz Abstract The objective of the paper is to study the impact of Bohemian Forest mountainous spruce forest decay on changes in the land cover temperature and humidity. To assess temperature and humidity parameters, the Landsat 5 TM and Landsat 7 ETM+ data were analysed. The satellite scenes were taken on July 11, 1987 and July 28, To calculate the land cover temperature the 6 th thermal channel TM and ETM+ was used. The assessment of humidity was based on the land cover wetness index calculated by the Tasseled Cup method. For comparability reasons, values were transformed into relative categories. In this case, the equiareal method was used. Temporal comparison of relative data (temperature, the wetness index) was performed on the basis of a matrix analysis. The study confirms the assumption that decay of mountain spruce forests in the central Bohemian Forest leads to changes in land cover relative temperatures, specifically to a significant warming. Such changes are supported by the fact that the relative seven-grade temperature scale mostly showed shifts from the first (the coldest) class to the seventh class (the warmest) in the bark beetle calamity areas. The wetness index values declined significantly also during the bark beetle calamity in the Březník area. Increase in land cover relative temperature and decrease in the wetness index values in the central Bohemian Forest imply significant environmental changes that may lead to changes in the energy-substance balance of the area, or to formation of hydrological runoff in the river basin. Key words: temperature changes, moisture changes, remote sensing, Landsat ÚVOD Povrchy základních strukturních složek v krajině mají svůj typický teplotně-vlhkostní projev. Pro teplejší část roku, zejména v létě (bez výrazných srážek či extrémních výkyvů teplot) se v našich zeměpisných šířkách během dne uspořádá charakteristická distribuce teplot a vlhkostí. Vodní a lesní ekosystémy mají v letních měsících relativně nejnižší teploty a nejvyšší vlhkost, naopak holé půdy, zástavba a zemědělské plochy vykazují relativně nejvyšší teploty a nejnižší vlhkosti. Příčin změn teplot a vlhkostí krajinného krytu může být celá řada. Ve fyzikálním principu jde ovšem o změnu poměru mezi odrazem slunečního záření, evapotranspirací a pociťovým teplem (POKORNÝ 2001). Uhynutí stromů na velkých plochách je provázeno snížením transpirace, tedy posunem tepla od skupenského k teplu zjevnému. Zvýšení podílu zjevného tepla a snížení skupenského bylo prokázáno v rozpadlé horské smrčině pozemním měřením (HOJDOVÁ 200). V této studii je středem zájmu vliv rozpadu hor- 49
2 ských smrčin na Šumavě na změnu teplot a vlhkostí krajinného krytu a následná změna krajinných funkcí. Změna distribuce teplot a vlhkostí krajinného krytu může mít na jedné straně důsledky pro změny mikroklimatu a energetické bilance daného území (RIPL 1992, RIPL et al. 1996) na straně druhé pro režim odtoku vody, který odráží retenční schopnost krajiny a mikroklimatické podmínky. Dálkový průzkum Země představuje výborný nástroj pro hodnocení teplotně-vlhkostních změn krajinného krytu, výhodou je samotná plošná povaha dat, která na rozdíl od bodových měření přináší lepší představu o rozložení hodnot v krajině. Druhou výhodou je u starších družicových systémů (například Landsat 4 a 5) využití i scén pořízených až před dvaceti lety. Díky tomu je možné hodnotit scény z období před nástupem kůrovcové kalamity a srovnat tyto výsledky s aktuálním stavem. Cílem této studie bylo identifikovat případné změny teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu v důsledku rozpadu horských smrčin v oblasti centrální Šumavy prostřednictvím srovnání analýz multispektrálních družicových scén z let 1987 a Cíl práce vychází z několika základních domněnek a hypotéz. Faktická hypotéza je založena na předpokladu, že rozpad horských smrčin vlivem lýkožrouta smrkového způsobí, že smrkové porosty přestanou plnit funkci vegetace. To se projeví snížením akumulace vody, evaporace a následně změnou Bowenova poměru ve prospěch pociťového tepla. K ověření této hypotézy byla využita analýza scén družice Landsat. Zájmovou lokalitu snímá tato družice vždy v 9:8 hodin místního času (tj. 10:8 letního času), kdy se v letním období již začínají povrchy krajinného krytu diferencovat dle teplot a vlhkostí. Velikost nejmenšího segmentu obrazu pixelu se pohybuje dle typu scanneru (TM, ETM+) a spektrálního kanálu od 0 0 m (všechny kanály kromě 6. termálního), m (6. kanál ETM+), m (6. kanál TM). Tím lze postihnout i rozdíly hodnot u krajinných struktur: živého lesa, mrtvého lesa a holin. LOKALITA Zájmovým územím této studie je oblast centrální Šumavy, přičemž hlavní pozornost je věnována oblasti s významným rozpadem horských smrčin v důsledku kůrovcové kalamity (ZATLOUKAL et al. 2001, SKUHRAVÝ 2002). V tomto užším vymezení se tedy jedná o území, které je na východě ohraničené Velkou a Malou Mokrůvkou, na západě zasahuje až k Roklanu. Severní hranici tvoří přibližně linie Medvědí Studená hora a na jihu je studovaná oblast vymezena státní hranicí s mírným přesahem do Německa asi 0,5 1 km. Nadmořská výška se zde pohybuje v průměru okolo m n.m, nejvyšší vrcholy na české straně představuje Velká Mokrůvka 170 m n.m a Špičník 151 m n.m., na německé straně pak dominuje vrchol Luzného 17 m n.m. a Roklan 145 m n.m. Hlavním krajinným prvkem jsou zde horské smrčiny, dále připadá významný podíl na rašeliniště (Rokytská, Rybárenská, Roklanská slať a další) a primární čí sekundární bezlesí. METODIKA Pro hodnocení teplotně-vlhkostních parametrů byla využita analýza multispektrálních distančních dat. V tomto případě byly zpracovány scény družicového systému Landsat 5 TM a Landsat 7 ETM+. Výřezy družicových scén z a byly geometricky a souřadnicově transformovány do souřadnicového systému JTSK podle orthorektifikované Družicové mapy ČR 2002 ARCDATA PRAHA, s.r.o. Převzorkování dat bylo provedeno metodou nearest neighbour z důvodu zachování původních radiometrických hodnot pro následné zpracování dat. Na družicových scénách byly provedeny atmosferické korekce s využitím modulu ATCOR pro odstranění nežádoucích vlivů vodních par v atmosféře. 50
3 Tabulka 1. Schéma matrixové analýzy. Table 1. Scheme of matrix analysis. COINCIDENCE MATRIX: channel A channel B Pro výpočet teplot krajinného povrchu byl využit 6. termální kanál TM a ETM+, obsahující záznam v intervalu elektromagnetického záření µm (CAMPBELL 2002). Převedení DN hodnot na teplotu byl proveden pomocí modulu ATCORT 2 (GEOMATICA ALGORI- THM REFERENCE 200). Při hodnocení vlhkosti metodami DPZ není možné využít přímo některé ze spektrálních pásem družice Landsat. Pro určení obsahu vody v půdě (ŠÚRI et al. 1994) případně při vyjádření relativních hodnot vlhkosti krajinného krytu je možné využít spektrálních indexů. Obr. 1. Mapa zájmové oblasti. Fig. 1. Map of interest area
4 1 2 Zm ny relativních teplot 1 2 wetness Zm ny relativních teplot wetness beze zm n Obr. 2. Mapa teplotních změn. 1Fig. 2. Map 2 of temperature Zm ny changes. relativních teplot beze Nejčastěji je používán index wetness, který je třetí komponentou lineární transformace Tasseled Cup. Transformace Tasseled Cup zpracovává zm n v případě dat z družice Landsat TM nebo ETM+ 6 spektrálních pásem (1 5 a 7 kanál). V případě teplot i indexu wetness byly i hodnoty z důvodu vzájemné porovnatelnosti převedeny do relativních tříd. V tomto případě byla data rozdělena do sedmi ekviareálních wetness tříd. Podstatou je rozčlenění histogramu družicové scény tak, aby jednotlivé intervaly obsahovaly v ideálním případě stejný počet hodnot. Pro temporální srovnání relativních hodnot (teplot, indexu wetness) byla využita matrixová analýza (GEOMATICA ALGORITHM REFERENCE 200). Výsledkem je obrazový záznam, kde hodnota pixelu vyjadřuje kombinaci překryvu polohově si odpovídajících si tříd podle schématu v Tab. 1. Výsledek matrixové analýzy v případě teplot i vlhkostí byl dále klasifikován do pěti tříd. Nulová změna a posun o jednu třídu byly klasifikovány jako třída beze změn (tučně zvýrazněná čísla v Tab. 1). Posun o 5 až 7 tříd byl zařazen do tříd nejvyšších změn (podtržená čísla v Tab. 1). Ostatní hodnoty náležejí třídám malá změna. Data byla dále převedena do vektorové podoby pro potřeby dalších srovnávacích analýz. VÝSLEDKY Detailní srovnání teplotně vlhkostních parametrů výřezů scén z let 1987 a 2002 je uvedeno v HAIS (2004). V tomto příspěvku je věnována hlavní pozornost výsledkům matrixové analýzy. Obr. 1 je představuje mapku zájmové oblasti modravských slatí. Hodnocení změn rela- 52
5 tivních teplot krajinného krytu je znázorněno na Obr. 2. Zvýšení teplot o 5 7 relativních tříd odpovídá oblasti rozpadu horských smrčin a v této souvislosti i vzniklých holin. Jedná se zejména o oblast Velké a Malé Mokrůvky až k Luznému, dále směrem přes Špičník až k Roklanu. Takto vymezené území je dále doplněno třídou zvýšení teplot o 4 relativní třídy. Naopak bez teplotních změn krajinného povrchu zůstávají horské louky a mokřady v Luzenském údolí, okolí Modravy, Filipovy Hutě, Kvildy a Horské Kvildy. V některých lokalitách jako je například Nová slať došlo naopak ke změně z nejvyšší teplotní třídy do nejnižší. Výsledek porovnání hodnot indexu wetness pomocí matrixové analýzy ukazuje Obr.. Podobně jako je tomu v případě teplot i u tříd tohoto indexu dochází k posunu tříd v oblasti rozpadu horských smrčin a vzniklých holin. Pokles hodnot indexu zde znamená relativní snížení vlhkosti krajinného povrchu, v tomto případě však nedochází většinou ke změně z tříd s nejvyššími hodnotami na nejnižší, ale od přibližně středních hodnot k nejnižším. DISKUSE Tato studie podle našeho názoru potvrzuje předpoklad, že rozpad horských smrčin v oblasti centrální Šumavy se projevil na změně relativních teplot krajinného krytu a to směrem k výraznému oteplení. O průkaznosti této změny navíc hovoří fakt, že u relativní sedmistupňové škály teplot došlo v oblasti kůrovcové kalamity častou ke změně z první (nejchladnější) třídy na sedmou (nejteplejší). Souvislost mezi kůrovcovou kalamitou a změnami teplot krajinného krytu uvádí ALDRICH (1979), který však průměrné rozdíly teplot měřené na kontrolních stromech udává okolo 1 C. Naproti tomu výsledky srovnávacího měření mikroklimatu 1 2 Zm rel tep wetness 1 2 Zm ny relativních teplot wetness Obr.. Mapa změn hodnot indexu wetness. Fig.. Map of changes of wetness index walues. 5
6 mrtvého a živého lesa přímo v oblasti Luzenského údolí a v okolí Novohuťských močálů dokládají statisticky významně vyšší teploty rozpadlých horských smrčin (HOJDOVÁ 200). Dalším hodnoceným parametrem byl index vlhkosti krajinného krytu wetnes vypočítaný metodou Tasseled Cup. Přímou souvislost mezi zvýšením teploty v smrkových porostech napadených kůrovcem a snížením půdní vlhkosti uvádí SWIFT et al. (2002). Také v případě kůrovcové kalamity v okolí Březníku došlo k významnému snížení hodnot indexu wetness. Zvýšení relativní teploty krajinného krytu a snížení hodnot indexu wetness prokázané v oblasti centrální Šumavy indikuje významnou změnu v přírodním prostředí, která se může odrazit v energeticko-látkové bilanci tohoto území, případně se projevit ve formování hydrologického odtoku v příslušném povodí. Právě možný vliv rozpadu horských smrčin na odtokové poměry dokládají KŘOVÁK & KUŘÍK (2001) na základě výzkumu ze tří experimentálních povodí v oblasti centrální Šumavy. Z hlediska použitých metod byla situace nejjednodušší u výpočtu teplot krajinného krytu ze šestého termálního kanálu družic Landsat 5 TM a 7 ETM+. Jak je již popsáno v metodice, byly tyto hodnoty vypočteny standardním způsobem pomocí modulu ATCORT2_T. Jisté omezení zde však způsobuje fakt, že velikost pixelu je v případě 6. kanálu Landsat TM m a u ETM m. To znamená, že strukturní jednotky (lesní celky, holiny apod.) v této velikostní kategorii (a menší) nemohou být na družicové scéně rozlišeny. V tomto ohledu je situace příznivější u výpočtu indexu wetness, kde vstupní i výstupní velikost pixelu je 0 0 m. U indexu wetness se však vyskytují některá omezení daná přímo metodou výpočtu a interpretace hodnot. Jednak hodnoty indexu wetness vyjadřují korelaci s relativní vlhkostí krajinného krytu, nikoliv však veličinu samotnou. Pro zjištění případných odchylek by bylo zapotřebí terénních kalibračních měření. Druhým omezením může být již samotná metoda Tasseled Cup, která je založena na lineární transformaci, principielně odpovídající analýze hlavních komponent. Index wetness zde představuje třetí komponentu, což se projeví jako snížené množství radiometrické informace získané z distančních dat. Rozdělení hodnot teplot i indexu wetness bylo provedeno rozčleněním intervalu do tzv. ekviareálních tříd. Takové rozdělení použil Šíma při porovnání změn teplot krajinného krytu na podkrušnohorských výsypkách (POKORNÝ et al. 2002). Jisté omezení této metody je dáno tím, že při gausovském rozložení v histogramu hodnot dochází ke skrývání krajních extrémů tím více, čím je menší množství relativních tříd. Na druhé straně podává ekviareální rozložení tříd snadnější přehled o distribuci teplot v krajině oproti například ekvidistantnímu rozdělení. LITERATURA ALDRICH R.C., 1979: Remote sensing of wildland resources: A state-of-the-art review. Ms., Rocky Mt. For. and Range Exp. Stn., Fort Collins, Colo.USDA For. Serv. Gen. Tech. Rep. RM-71, 56 pp. CAMPBELL J.B., 2002: Introduction to Remote Sensing. The Guildford Press, New York, pp GEOMATICA ALGORITHM REFERENCE, 2000: PCI Geomatics. 50 West Wilmot Street, Richmond Hill, Ontario, Canada, L4B 1M5. HAIS M., 2004: Changes in land cover temperature and humidity parameters resulting from spruce forests decay in the centre of the Šumava National Park. Acta Universitatis Carolinae, Geographica, in press. HOJDOVÁ M., 200: Mikroklima horské smrčiny v různém stádiu rozpadu. Ms., Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta, UK Praha, 54 pp. (knihovna PřF UK Praha) KŘOVÁK F. & KUŘÍK P., 2000: Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny. In: Aktuality šumavského výzkumu, MÁNEK J. (ed.) sborník z konference: POKORNÝ J., 2001: Dissipation of solar energy in landscape-controlled by management of water and vegetation. Renewable energy, 24: POKORNÝ J., PECHAROVÁ E., SIXTA J. & ŠÍMA M., 2002: Obnova a funkce krajiny narušené povrchovou těžbou. Část: Mostecká pánev. Program: Biosféra SE. Projekt VaV 640//00. DÚ 04, Diagnóza krajiny, pp RIPL W., 1992: Management of water cycle and energy flow for ecosystem control the Energy Transport Reaction (ETR) model. Ecological Modelling, 78:
7 RIPL W., POKORNÝ J., EISELTOVÁ M. & RIDGILL S., 1996: Holistický přístup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci. In: Obnova jezerních ekosystémů holistický přístup, EISELTOVÁ M. (ed.) Wetlands International Publication č.2: SKUHRAVÝ V., 2002: Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) a jeho kalamity. Der Buchdrucker und seine Kalamitäten. Agrospoj, Praha. 196 pp., 125 obr. ŠÚRI M., FERANEC J. & CEBECAUER T., 1994: Determination of soil water content using spectral indices computed from Landsat TM data. Geografický Časopis, 46(): , 11 figs, tabs, 22 refs. SWIFT C.E., JACOBI W.R., SCHOMAKER M. & LEATHERMAN D.A., 2002: Environmental disorders of woody plants. Colorado State University Cooperative Extension. ZATLOUKAL V., KADERA J., ČERNÁ J. & PŘÍLEPKOVÁ S., 2001: Předběžné vyhodnocení stavu a vývoje přirozené obnovy v NP Šumava v prostoru Mokrůvka Špičník Březnická hájenka. In: Aktuality šumavského výzkumu, MÁNEK J. (ed.) sborník z konference: posl 55
VYBRANÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY PRO HODNOCENÍ ZMĚN V KRAJINĚ METODAMI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ V POVODÍ OTAVY
VYBRANÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY PRO HODNOCENÍ ZMĚN V KRAJINĚ METODAMI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ V POVODÍ OTAVY MARTIN HAIS*, ALEXANDRA KRÁLOVÁ*, KAROLÍNA MACHÁČKOVÁ* * Katedra fyzické geografie a geoekologie,
VíceVliv Jaderné elektrárny Temelín na teplotně - vlhkostní parametry krajinného krytu
Vliv Jaderné elektrárny Temelín na teplotně - vlhkostní parametry krajinného krytu Influence of Temelin nuclear power plant on temperature and wetness parameters of land cover. Martin Hais 1, Jan Procházka
VíceGIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1
GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody
VíceVliv odlesnění a odumírání horských smrčin na teploty krajinného krytu a možné důsledky pro formování odtoku v oblasti centrální Šumavy
Vliv odlesnění a odumírání horských smrčin na teploty krajinného krytu a možné důsledky pro formování odtoku v oblasti centrální Šumavy martin hais 1. Úvod Využití území je jedním ze zásadních faktorů
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceVoda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem
Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy
VíceDPZ. Modelování s daty DPZ. Poměrové indexy. Vegetační indexy. Část 4. Modelování s daty DPZ Multitemporální analýza
Část 4 DPZ Modelování s daty DPZ Multitemporální analýza Modelování s daty DPZ Spektrální / vegetační indexy aritmetické operace s dvěma či více pásmy cíl na základě znalosti spektrální odrazivosti zvýraznit
VíceHodnocení disipa ní schopnosti krajiny T ebo ska na základ družicových dat Landsat
Hodnocení disipa ní schopnosti krajiny T ebo ska na základ družicových dat Landsat Mapa Dissipation ability assessment of the T ebo sko landscape, based on Landsat satellite data A Map Petra Hesslerová
VíceVliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceMezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.
Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape
VíceTEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ
TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha
VíceÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip
VíceDRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jiří OTRUSINA DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY D i p l o m o v á p r á c e Vedoucí práce: Doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. Brno 2007
VíceHODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 HODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH 1891 23 Martin Možný Summary The aim of the paper is to
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceDistribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma
Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody
VíceBETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 11-16 ISSN 1335-0285 BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ctislav Fiala & Magdaléna Kynčlová Katedra konstrukcí pozemních
VíceMapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Obsah přednášky 1. Přehled základních pojmů 2. Tvorba
VíceKlimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the
VíceKlíčová slova : malá povodí, využívání půdy, odtokové poměry, čísla odtokových křivek (CN)
VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA JEHO RETENCI Jana Podhrázská Abstrakt Hydrologické poměry malých povodí jsou ovlivněny mimo jiné zejména způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Se změnami politickými jdou
VícePROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO
ROBUST 2004 c JČMF 2004 PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO Milena Kovářová Klíčová slova: Mokré Louky, klimatologie, stanice meteorologická, ekosystém mokřadní, teplota vzduchu,
VíceSimulace letního a zimního provozu dvojité fasády
Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.
VícePosouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země
Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země The evaluation of convenience of measurement apparatures and the usage of data for remote sensing Jakub
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceVliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy
Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:
27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceVliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,
VíceHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 47-51 ISSN 1335-0285 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI Jana Jurčíková,
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceObjektově orientovaná fuzzy klasifikace krajinného pokryvu (land cover) se zaměřením na zemědělskou krajinu
Objektově orientovaná fuzzy klasifikace krajinného pokryvu (land cover) se zaměřením na zemědělskou krajinu Lukáš Brodský 1, Tomáš Soukup 1 1 GISAT Praha, Charkovska 7 101 00, Praha 10, Česká republika
VíceSoučasné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě
Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě František Zemek, Miroslav Pikl Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno CzechGlobe I. Sekce klimatických
VíceHolistický přístup k hodnocení krajiny a monitoring malých povodí
JAN PROCHÁZKA, LIBOR PECHAR, PAVLÍNA HAKROVÁ, JAKUB BROM, JAN POKORNÝ 88 Holistický přístup k hodnocení krajiny a monitoring malých povodí J. Procházka, L. Pechar, P. Hakrová, J. Brom, J. Pokorný: Holistic
VíceZměny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění
Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and
VíceDPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077
DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceČ ást 2 Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace. Program přednášky
DPZ Č ást Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace Program přednášky Popis využití pásem Landsat TM Vhodnost kombinací pásem TM Datové formáty Klasifikace obrazu Neřízená klasifikace
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
VíceDZDDPZ8 Fourierova t., spektrální zvýraznění. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák - Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DZDDPZ8 Fourierova t., spektrální zvýraznění Doc. Dr. Ing. Jiří Horák - Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Dobrovolný Dobrovolný Dobrovolný Dobrovolný Dobrovolný Dobrovolný
VíceDufková Jana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
POROVNÁNÍ KLIMATOLOGICKÝCH INDEXŮ CHARAKTERUÍCÍCH VLHKOSTNÍ RÁZ KRAINY COMPARISON OF CLIMATOLOGICAL INDEXES THAT DESCRIBE HUMIDITY CHARACTER OF LANDSCAPE Duková ana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceČ ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?
DPZ Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata Co je DPZ? Dálkový průzkum získávání informacío objektech na dálku, tj. bez přímého kontaktu se zkoumaný mi jevy a procesy. upraveno podle Lillesand
VíceDynamika fragmentace v rozdílných typech krajin
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Pechanec V. 1, Purkyt J. 2,3*, Cudlín P. 2 1 Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.
VíceZhodnocení napadení individuálního stromu a v okolí stromu navnazeného feromonem
Zhodnocení napadení individuálního stromu a v okolí stromu navnazeného feromonem Metodika hodnocení regionální početnosti kůrovců je zacílena k jednoduchému zjištění aktuálního ohrožení lesních porostů.
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceVliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František
VíceBezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. (Hruška a kol. 2016, Ochrana přírody)
Bezzásahové porosty usychají, zvyšuje se teplota a krajina vysychá. Živý les tlumí klimatickou změnu a měli bychom funkce lesa napodobovat i v kulturní krajině Jan Pokorný (doc., RNDr., CSc) ENKI, o.p.s.
VíceAnalýza dat v GIS. Dotazy na databáze. Překrytí Overlay Mapová algebra Vzdálenostní funkce. Funkce souvislosti Interpolační funkce Topografické funkce
Analýza dat v GIS Dotazy na databáze Prostorové Atributové Překrytí Overlay Mapová algebra Vzdálenostní funkce Euklidovské vzdálenosti Oceněné vzdálenosti Funkce souvislosti Interpolační funkce Topografické
VíceSystémy dálkového průzkumu Země
Lucie Kupková, Přemysl Štych Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze E-mail: lucie.kupkova@gmail.com, stych@natur.cuni.cz Systémy dálkového průzkumu Země O čem bude přednáška Co
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý
Více*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha
Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceVliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR
Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,
VíceVODA V KRAJINĚ. ENKI, o.p.s. - Třeboň. Jan POKORNÝ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ
CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ VODA V KRAJINĚ Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s. - Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Domestikace
VíceZdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:
Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo v potřebném
Více, ČVUT v Praze Připravil: Ing. Zdeněk Patočka Letecké laserové skenování a jeho využití v inventarizaci lesa
22. 10. 2015, ČVUT v Praze Připravil: Ing. Zdeněk Patočka Letecké laserové skenování a jeho využití v inventarizaci lesa Ing. Zdeněk Patočka Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, LDF
VícePorovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer
Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer R. BAGAR and J. NEKOVÁŘ Czech Hydrometeorological Institute Brno,
VíceVyužití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus
Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus Filip Hájek Forest Management Institute Czech Republic hajek.filip@uhul.cz 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus, 29.
VíceZelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava
Zelený Mordor Kam kráčí Národní park Šumava Přírodní společenstva se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme je hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? A odkdy? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let. Malou
VíceVliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy Diplomová práce Bc. Jiří Pavlas Školitel: RNDr. Martin Hais, Ph.D. České Budějovice 2014
VíceDPZ. Program přednášky. Č ást 3 Řízená klasifikace Spektrální indexy. Řízená klasifikace. Spektrální indexy. Aplikace DPZ v geografii
DPZ Č ást 3 Řízená klasifikace Spektrální indexy Program přednášky Řízená klasifikace tré novací plochy klasifikátory Spektrální indexy Aplikace DPZ v geografii Jakub Langhammer, 2003 Aplikace VT ve FG
VíceCo umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky. Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR
Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR SLUNCE Stáří 5 mld. let Uvolňovaná energie 3,8 x 10 26 J / sec. 180 000 TW 10 TW SOLÁRNÍ KONSTANTA
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceZelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
VíceVoda ztracená a vrácená
Voda ztracená a vrácená aneb revitalizace mokřadů na Šumavě Ivana Bufková ivana.bufkova@npsumava.cz Mokřady důležitá součást krajiny rozhranní mezi vodou a suchou zemí Význam pro fungování krajiny jako
VíceProč chránit ekosystémy horských smrčin?
Proč chránit ekosystémy horských smrčin? Jaroslav Vrba a kol. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Biologické centrum AV ČR, v.v.i Protože jsou jedinečné! Zelená střecha,
VíceThe target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.
INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department
VíceVODA V KRAJINĚ. Jan POKORNÝ Spicak_zemetr_CB_leden_2014.pdf ENKI, o.p.s. - Třeboň
CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ VODA V KRAJINĚ Jan POKORNÝ Spicak_zemetr_CB_leden_2014.pdf ENKI, o.p.s. - Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceZměny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR
6.4.213 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie Ústav agrosystémů a bioklimatologie Změny bonitačního systému půd v kontextu změny
VíceUNIVERZÁLNÍ TEPELNÝ KLIMATICKÝ INDEX UTCI PRVNÍ TESTY
UNIVERZÁLNÍ TEPELNÝ KLIMATICKÝ INDEX UTCI PRVNÍ TESTY Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí n.l; KFGG PřF UK Praha ÚVOD: Stav okolního prostředí může znamenat pro lidský organismus zátěž, kterou je možno jen
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceGIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)
GIS a pozemkové úpravy Data pro využití území (DPZ) Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť
VíceSeminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
VíceEkologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße
Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VícePosouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava
Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru
VícePřehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba
Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Renáta Kadlecová a kol. Cíle projektu Zhodnotit přírodní zdroje podzemních vod v 56 rajonech s použitím moderních technologií, včetně
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceVyužití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny
Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké
VíceToky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.
Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceMODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA
MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA Klára Ambrožová 1*,a, Kamil Láska 1,b 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká
VíceExtrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR
Extrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR Extreme temperatures of outdoor air in Prague and further selected towns Ing. Daniela PTÁKOVÁ Ve dvou tabulkách jsou uvedeny extrémní
VíceDPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský
DPZ systémy pořizování dat Tomáš Dolanský Landsat První byl vypuštěn roku 1972 Landsat 1-3 nesl dva senzory RBV (Return Beam Vidicon) MSS (Multispectral Scanner) Landsat 4 (1982-5) byl doplněn: TM (Thematic
VíceKey words Solar radiation; spatial insolation; phytoclimate; tautochrones
DENNÍ DISTRIBUCE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ VE VYSOKÝCH POROSTECH DIURNAL CHANGES OF THE SPATIAL INSOLATION WITHIN HIGH-GROWN PLANT CANOPIES Kožnarová Věra, Klabzuba Jiří Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra
VíceBezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les
TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,
Víceje také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců.
Radka TILŠAROVÁ 1, Vladimír NEHYBKA 2 ZÁPADNÍ ČECHY 1991-2005 PŘEHLED SEISMICKÉ AKTIVITY PODLE OBLASTÍ WESTERN BOHEMIA 1991-2005 OVERVIEW OF SEISMIC ACTIVITY IN PARTICULAR AREAS Abstract The contribution
VícePorovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
Více