Využití a likvidace odpadů zemědělskopotravinářského (N324009)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Využití a likvidace odpadů zemědělskopotravinářského (N324009)"

Zdeněk Esterka
před 6 lety
Počet zobrazení:

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav konzervace potravin Využití a likvidace odpadů

1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav konzervace potravin Využití a likvidace odpadů zemědělskopotravinářského komplexu (N324009) Ing. Iveta Horsáková, Ph.D. Ústav konzervace potravin místnost 270B iveta.horsakova@vscht.cz tel.:

2 Téma 3 Zemědělská prvovýroba (rostlinná a živočišná výroba). Lesnictví a zpracování dřeva. 2

Odpady ze zemědělství Odpady ze zemědělské činnosti lze rozdělit do dvou skupin. Jednou z nich jsou biologicky rozložitelné odpady z rostlinné a živočišné výroby, např.

3 Odpady ze zemědělství Odpady ze zemědělské činnosti lze rozdělit do dvou skupin. Jednou z nich jsou biologicky rozložitelné odpady z rostlinné a živočišné výroby, např. odpady z rostlinných zbytků, zvířecí trus, moč či hnůj, které slouží k podpoře zemědělské výroby, a další, jako např. agrochemické odpady (zemědělská hnojiva aj.). Většina zemědělských odpadů je materiálově využívána buď přímo anebo po úpravě biologickými procesy (kompostováním, anaerobní digescí). 3

Vývoj celkové produkce odpadů skupiny 02 01 Odpady ze

4 Vývoj celkové produkce odpadů skupiny Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství, v ČR [t] 4

5 Odpady z rostlinné výroby Polní zbytky Sláma Silážní šťávy Průmyslová hnojiva Pesticidy Povrchový prach 5

6 Polní zbytky Kořínky oddenky, zbytky bulev, slámy, stvolů kukuřice Tento odpad se obvykle nijak nezpracovává a po sklizni se zaorává jako hnojivo. Sláma Zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin. Podestýlka Palivo Krmivo (po hydrolýze) Substrát pro pěstování hub Stavební materiál 6

7 7

Silážní šťávy Je to vytékající vysoce agresivní tekutina s kyselostí ph 4 a vysokým BSK5 (hodnota větší než u kejdy, až 80 000 mg.

8 Silážní šťávy Je to vytékající vysoce agresivní tekutina s kyselostí ph 4 a vysokým BSK5 (hodnota větší než u kejdy, až mg.l -1 ) s malým podílem dusíku, z toho polovinu v amonné formě Jsou nebezpečné pro kontaminaci spodních vod používaných pro výrobu pitné vody Zahrnuty mezi závadné látky podle Směrnice Rady Evropy 80/68/EHS Obsahují buněčnou stěnu odumřelých buněk rostlin, vodu vzniklou rozkladem org. látek a vodu srážkovou a povrchovou. Je možné je použít jako hnojivo nebo jako substrát pro podporu biologické defosfatizace na větších čistírnách odpadních vod. 8

9 Průmyslová hnojiva jednosložková Dusíkatá - podporují tvorbu bílkovin a tím i růst rostlin síran amonný - (NH 4 ) 2 SO 4 dusičnan amonný - NH 4 NO 3 dusičnan vápenatý - Ca(NO 3 ) 2 dusičnan draselný - KNO 3 močovina - CO(NH 2 ) 2 Fosforečná - podporují tvorbu květů a plodů superfosfát - jeho účinnou složkou je Ca(H 2 PO 4 ) 2 kostní moučka Draselná - podporují tvorbu cukrů chlorid draselný (sylvín) - KCl karnalit - KMgCl 3. 6 H 2 O Vápenatá - používají se ke zmírnění kyselosti některých půd vápenec - CaCO 3 cukrovarnické kaly vícesložková (kombinovaná) - obsahují směs účinných složek namíchaných ve vhodném poměru NPK, cererit 9

výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

10 Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství. V současné době se používá kolem 800 pesticidních látek v přibližně komerčních přípravcích. 10

Podle chemického složení: Chlorované uhlovodíky Organofosfáty Karbamáty

Podle cílových organismů: Insekticidy proti hmyzu nebo určitým vývojovým stádiím

Moluskocidy proti měkkýšům Avicidy proti ptákům Fungicidy proti houbám ochrana

11 Podle chemického složení: Chlorované uhlovodíky Organofosfáty Karbamáty Pyrethroidy Triaziny Organokovové sloučeniny. Podle cílových organismů: Insekticidy proti hmyzu nebo určitým vývojovým stádiím Rotenticidy proti hlodavcům Nematocidy proti červům Akaricidy proti roztočům Moluskocidy proti měkkýšům Avicidy proti ptákům Fungicidy proti houbám ochrana již vzrostlých rostlin Herbicidy proti plevelům Arborocidy - určené k hubení dřevin, tj. keřů a stromů. Piscicidy určené k hubení ryb 11

12 Podíl vzorků překračujících limitní hodnoty rizikových látek v půdě v ČR (2014, v %) 12

Povrchový prach Dusíkaté látky a sloučeniny fosforu -vyplavování

problémy při úpravě vody na vodu pitnou Mohou ve velkých

neurotoxický nebo dermatotoxický účinek Lze tomu předcházet

13 Povrchový prach Dusíkaté látky a sloučeniny fosforu -vyplavování vodou z půdy Napomáhají rústu vodních řas a sinic Způsobují problémy při úpravě vody na vodu pitnou Mohou ve velkých koncentracích produkovat toxiny, které mají hepatotoxický, neurotoxický nebo dermatotoxický účinek Lze tomu předcházet volbou vhodných plodin, zejména na svažitých terénech, vhodným agrotechnickým zpracováním 13

14 Odpady z živočišné Kejda výroby Chlévská mrva Močůvka Hnojůvka Skleníkové plyny Uhynulá a nemocná zvířata Odpad z drůbežářských líhní 14

15 Produkce statkového hnoje na jedno zvíře je závislá na: Užitkové zaměření chovu Kategorie Váha a stáří Obsah sušina v krmivu Množství vypité vody Způsob a doba ustájení zvířat během roku Druh a kvalita steliva Způsob čištění a desinfekce stáje Ředící voda 15

16 Možnosti rozšiřování infekčních chorob ze zvířecích exkrementů mouchy Přímý kontakt nebo znečištění životního prostředí hlodavci hnojiva Původce nemoci Zvířecí exkrement Přenášení sběrovými produkty Přenášení půdou voda Přenášení krmivy Přímý kontakt Přímý kontakt nebo příjem Infikování zvířat, uhynutí Hospodářské ztráty potravin a krmiv Infikování lidí, onemocnění, úmrtí 16

Kejda vzniká v bezstelivových provozech živočišné výroby směs exkrementů, vody a reziduí různých desinfekčních prostředků a léků obsahuje vysoký podíl

17 Kejda vzniká v bezstelivových provozech živočišné výroby směs exkrementů, vody a reziduí různých desinfekčních prostředků a léků obsahuje vysoký podíl biologicky rozložitelných látek Lze použít k přímému hnojení Při aplikaci kejdy hrozí nebezpečí znečištění podzemních a povrchových vod a riziko hygienické 17

18 Kejda Lze využívat kejdu vázanou i na pevné sorbenty Kompostovat Využití v bioplynových stanicích Zpracování v topolobezových plantážích Substrát po pěstování žampionů Chemická úprava 18

19 19

a podestýlky, kterou může být sláma, piliny

splachovací, někdy i dešťovou a povrchovou)

20 Chlévská mrva - směsí tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat (zejména skotu) a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří. Močůvka - moč ustájených hospodářských zvířat zředěná vodou (napájecí, splachovací, někdy i dešťovou a povrchovou) Hnojůvka - Hnojůvka je tekutina, která vytéká z hnoje při zrání chlévské mrvy na hnojišti 20

21 21

22 22

23 23

24 Skleníkové plyny Metan Amoniak Oxid uhličitý Sirovodík Vodní pára Oxid dusný 24

25 Struktura emisí skleníkových plynů 25

26 26

Uhynulá a nemocná zvířata asanačních ústavech (kafileriích) metodou tepelně-tlakové sterilizace Odpad z drůbežářských líhní Odpadem jsou jednodenní mláďata kohoutci (pro chov na vejce

27 Uhynulá a nemocná zvířata asanačních ústavech (kafileriích) metodou tepelně-tlakové sterilizace Odpad z drůbežářských líhní Odpadem jsou jednodenní mláďata kohoutci (pro chov na vejce zbyteční), slepičky s příznaky opožděného růstu a defekty ve stavbě těla nebo kostry, mláďata, která se nevylíhnou do 24h po uplynutí inkubační doby. Likvidace v kafileriích (po usmrcení) 27

pařezy Tento odpad se buď spaluje přímo na místě, nebo je-li to ekonomicky

28 Lesnictví a zpracování dřeva na 100 kg vytěženého užitkového dřeva zůstává 78 kg dřevního odpadu větve, vrcholky stromů a kmeny, listovou zeleň, kůra, prořez a pařezy Tento odpad se buď spaluje přímo na místě, nebo je-li to ekonomicky výhodné - se zpracovává na štěpky, vyrábí se z něj palivové dřevo, nebo se kompostuje. 28

29 Štěpky dřevovláknité a dřevotřískové desky pro použití ve stavebnictví jsou vhodnou surovinou pro papírenský průmysl energetické využití výroba briket v chemickém průmyslu pro výrobu furfuralu při enzymatické hydrolýze vzniká dřevní melasa, ze které se vyrábí ethanol štěpky z borovic mohou sloužit k výrobě terpentýnu 29

30 Kůra Odpad z pil a dřevozpracujících podniků Nejčastěji se kůra po nadrcení kompostuje Suchou destilací kůry se vyrábí aktivní uhlí Ze smrkové a dubové kůry se extrakcí horkou vodou mechanicky rozdrobené kůry vyrábí třísloviny pro kožedělný průmysl a fenolické látky Dubová kůra se využívá ve farmacii pro výrobu léků na hemeroidy. kůra eukalyptu se využívá pro výrobu ethanolu 30

31 Piliny a hobliny k výrobě pelet či briket, popřípadě se spalují přímo dřevotřískové a cementotřískové deskové materiály pro stavební výrobu využití nacházejí ve výrobě cihel Mohou se využívat i v papírenském průmyslu. Borové piliny a štěpky slouží k výrobě kalafuny a terpentýnu 31

32 Listová zeleň Kompostuje se do krmných směsí (přidávání dřevokazných hub bohatá na karotenoidy, vitamíny a minerální látky nevýhodou je vysoký obsah tříslovin a terpenických látek 32

33 celulosa Příprava modifikovaných forem Alkalicelulosa => viskóza Mikrokrystalická a prášková celulosa Perlová celulosa Deriváty celulosy Estery (acetylcelulosa, nitrocelulosa) Ethery (methyl-, ethyl-, sulfoakryl-, hydroxyethyl-, hydroxypropyl-, karboxymethyl-, apod.) Amino- a sulfoamino deriváty Síťové gely, nosiče enzymů, chromatografické nosiče a jiné deriváty 33

34 34

35 35

36 36

37 37

38 Sedimenty z rybničních ploch a nádrží jílovitohlinitý až jílovitý materiál s vysokým podílem organické hmoty. Odpady ze včelařství Včelstva napadená varroázou - roztočem nebo morem včelího plodu Likvidace spalováním 38

39 Děkuji za pozornost Vytvoření tohoto odborného tématu č. 3 bylo podpořeno pedagogickým projektem FPBT VŠCHT Praha (C_VSCHT_2015_048;iFIS číslo projektu: ), a to v rámci inovace předmětu Využití a likvidace odpadů zemědělsko-potravinářského komplexu (N324009), řešeného během roku

Podobné dokumenty

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 1 Zdroj znečištění povrchových a odpadních vod Hnůj, močůvka, hnojůvka Nevhodné uložení odpadu Škodlivé mikroorganismy