Základní škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín, okres Kolín ANOTACE. získání nových zeměpisných poznatků
|
|
- Ladislav Fišer
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Základní škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín, okres Kolín září 2011 VY_32_INOVACE_Z9_2 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tématické okruhy Klíčové kompetence Cíle Reflexe Zeměpis 9. ročník Mgr.Třískalová Libuše ČR-obecné vymezení Vodstvo ČR, úmoří ČR učební, komunikativní, pracovní, k řešení problémů, sociální získání nových zeměpisných poznatků Po využití DUM reflektujte s žáky uplynulou aktivitu. Tato úloha využívá mezipředmětových vazeb, žák propojuje zeměpisné znalosti ČR s Evropou
2 VODA V ČESKÉ REPUBLICE PODZEMNÍ VODY Podzemní vody rozlišujeme na vody s mělkým oběhem, které se v podloží pohybují v hloubkách 10 až 100 m a jsou prosté minerálů, a na vody hluboké. Objem, resp. kapacita, jednotlivých oblastí z hlediska jímání vod závisí na vlastnostech hornin a klimatických podmínkách (hlavně srážkách). Celková hydrologická situace České republiky z hlediska podzemních vod je v celoevropském kontextu záležitostí velice ožehavou. Problémem je, že se naše republika nachází na střeše Evropy a voda tedy od nás odtéká a je doplňována pouze srážkami. Podzemní vody jsou v České republice důležitým zdrojem pitné a užitkové vody. Poměrně slušné zásoby podzemních vod jsou v Jihočeských pánvích, které jsou plošně rozsáhlé. Setkáváme se zde s kvalitními artéskými vodami, které jsou využívány v českobudějovických pivovarech. V jihomoravských úvalech jsou průlinové podzemní vody doplněny podél vodních toků systémem poříční vody. Zdejší podzemní vody uspokojují místní potřeby. Na podzemní vodu jsou bohaté i glaciální akumulace v ostravsko-opavské oblasti. Zdejší těžba černého uhlí však podzemní vody kontaminovala a narušila jejich pohyb. Oblast karpatského flyše, byť má zdánlivě příznivé podmínky pro výskyt podzemní vody (střídání pískovců a jílovců), je na podzemní vodu velmi chudá, a to v důsledku převahy jílových facií nad pískovcovými. Podzemní vody s hlubokým horizontem - podzemní vody minerální
3 Indikují doznívající vulkanismus nebo tektonické pohyby. Dutinami ze zemského nitra proniká k povrchu oxid uhličitý nebo sirovodík, který jakmile se setká s infiltrující se vodou, se v ní rozpouští. Voda se pak díky tomu stává agresivnější a více rozpouští okolní minerální prostředí. Naše minerální vody jsou z hlediska evropského srovnání, co se týče výskytu průměrné. Výjimečné jsou však svou variabilitou podle jednotlivých kritérií charakterizujících minerální vodu. Většina minerálních vod u nás je spjata se saxonskou tektonikou a vulkanismem s ní souvisejícím. Nacházejí se hlavně v severní části České republiky (severně od linie Plzeň - Praha - Pardubice - Brno) a jsou spojeny zejména s neovulkanity. Nejvýznamnější oblasti minerálních vod nalezneme tam, kde mladotřetihorní a staročtvrtohorní vulkanismus měl největší intenzitu, tj. v severozápadních Čechách na styku Podkrušnohoří, Doupovských hor a Slavkovského lesa (Karlovarsko, Františkolázeňsko, Mariánskolázeňsko). Minerální vody této oblasti se vyznačují odlišným chemismem - nejteplejší minerální vody ve střední Evropě (více jak 73 C) vyvěrají v Karlových Varech, zatímco ve Františkových a Mariánských Lázních vyvěrají minerální vody studené.
4 V Karlových Varech nalezneme 12 pramenů, přičemž jde o jednotný systém vřídla říčky Teplé, jež odděluje Slavkovský les a Doupovské hory. Oblast infiltrace podzemních vod pro Karlovy Vary je soustředěna východně od města v Doupovských horách, kde se nachází systém hlubokých puklin pokračování Jáchymovského zlomu. Srážková voda zde proniká až m hluboko, kde se pod údolím Teplé setká s vystupujícími plyny. Jak voda klesá hluboko, přebírá teplotu okolních hornin a po obohacení oxidem uhličitým je díky jeho tlaku hnána systémem puklin zpětně k povrchu. V menší hloubce pod zemským povrchem se pak hlavní puklina vřídla větví na 12 menších puklin. Karlovarské vřídlo je našim nejvydatnějším pramenem l min 1 neboli 33 l s 1. Opačná situace je v Mariánských Lázních, které leží na západním úpatí zlomového svahu Slavkovského lesa (tento zlom vede po linii Lázně Kynžvart - Konstantinovy Lázně). Hlavním prostředímpro infiltraci podzemní vody jsou Kladské rašeliny ve Slavkovském lese, kde je infiltrace vody v těchto rašeliništích propojena se systémem puklin napojených na zlomový svah. Pomocí zlomů dochází k výronu oxidu uhličitého a ve stopovém množství sirovodíku. V oblasti Mariánských Lázní dochází k infiltraci do hloubky 150 až 200 m, teplota vody (8 C) se tedy nemůže zvýšit.
5 Chebská pánev, ve které se nacházejí Františkovy Lázně, je prostoupena na sebe kolmými liniemi souvisejícími s Podkrušnohorskou příkopovou propadlinou. Díky tomu lze v Chebské pánvi rozlišit tři pánve dílčí, a to Odravskou, Františkolázeňskou a Oldřichovicko-pochlovickou. V Odravské pánvi se nacházejí minerální vody až na území Německa a v Oldřichovicko-pochlovické pánvi je minerální voda narušena těžbou kyzovitých břidlic. Ve františkolázeňském prostoru se voda infiltruje rašeliništi a naráží na ni oxid uhličitý. Ačkoli voda proudí mělce pod povrchem, je silně minerálně zatížena Glauberovou solí (síran sodný) a její teplota se pohybuje kolem 15 C. Františkolázeňské prameny mají druhou nejvyšší vydatnost v České republice, a to 900 l min 1. V oblasti obce Hájek, 5 km východně od Františkových Lázní, se nachází přírodní památka Soos, což je pánvička prostoupená suchými výrony oxidu uhličitého (jedná se o nejkompletnější ukázku mofet u nás). Františkolázeňská oblast pokračuje k Lubům u Chebu, Skalné a Plesné. Směrem do Krušných hor mají vody stopy radioaktivity. Součástí širší oblasti lázeňského trojúhelníka jsou i prameny využívané pro produkci stolních minerálních vod. Jde o oligominerální (málo mineralizované) vody, jež se vyskytují na periferii masivu Doupovských hor (mezi Ostrovem a Karlovými Vary) - Korunní a Kyselka. Podobné vody nalezneme i v oblasti Klášterce nad Ohří a Kadaně (Kadaňský Rohozec). Na Karlovarský zlom jdoucí ve směru severoseverovýchod - jihojihozápad navazuje zlom Jáchymovský. V rámci zdejší těžby uranu došlo k odchylkám pramenů radioaktivních minerálních vod, přičemž k lázeňským úcelum se tu využívá důlní voda mající 7 až 28 C. Prameny v jáchymovské oblasti vykazují největší radioaktivitu na světě, až kbq l 1. POZNÁMKA. Druhou nejvyšší radioaktivitu vykazují prameny v německém (vogtlandském) Bad Brambachu, přičemž zdejší radioaktivita je oproti Jáchymovu poloviční. Pásmo minerálních vod se táhne podél celé podkrušnohorské příkopové propadliny. V Teplicích se minerální vody vážou na zlomové struktury porfyrové žíly, jež se táhne
6 kolmo na linii krušnohorského hřebenu. K infiltraci minerálních vod zde dochází díky velkému stupni rozpukanosti porfyrového tělesa. V Teplicích vyvěraly naše druhé nejteplejší minerální vody (46 C), jež měly i stopy radioaktivity, avšak během počátků hlubinné těžby hnědého uhlí v 19. století ztratily prameny svoji schopnost vytékat na povrch. V regionu Teplic se navíc uplatňují neovulkanické vlivy Českého středohoří (např. Bílina). Druhým nejvýznamnějším regionem minerálních vod po severozápadních Čechách je oblast České křídové tabule. Ta nese stopy rozlámání, ale zlomy jsou utěsněné, takže nejsou prostupné pro vystupující minerální vody. V jednotlivých vrstvách České křídové tabule jsou zadržovány vody mající charakter artéských vod, přičemž v bazální části cenomanského stáří je voda mineralizovaná a jde vesměs o vodu termální. Předpokládá se, že příčinou mineralizace a oteplení bazálních vod jsou nestabilizované procesy vázané na labskou linii, což je osní část České křídové tabule, kde je oslabená vrstva zemské kůry a proniká zde do podloží juvenilní oxid uhličitý, který vodu mineralizuje. Termální vody vyvěrají např. u Ústí nad Labem či Děčína a dosahují teploty až 32 C. Hlavním regionem minerálních vod České křídové tabule je Poděbradsko, které má třetí největší vydatnost minerálních vod v České republice. (840 l min 1 ). Voda v Poděbradech obsahuje hodně kuchyňské soli, je čerpána z cenomanského souvrství a využívána v lázeňství nebo jako stolní voda. Minerální vody jsou navrtány i v Nymburce, Velkém Oseku, Pečkách a Sadské. Minerální vody se vyskytují i v oblasti Pardubic - Lázně Bohdaneč a vesměs jde o vody teplé 22 až 24 C. I v jiných částech České křídové tabule nalezneme lázeňsky využitelné minerální vody. Jde např. o oblast Broumovského výběžku, konkrétně o Broumovsko-poříčský zlom, jenž odděluje permokarbon od křídy; zde vytéká na povrch voda z bazálního souvrství. Nalezneme zde např. lázně Běloves u Náchoda.
7 Dalším regionem je krkonošsko-jizerská oblast vázaná na zlomy na periferii krkonošsko-jizerského celku; konkrétně jde o frýdlantský výběžek (Lázně Libverda), Liberec - Vratislavice nad Nisou či Janské Lázně. Zatímco u Lázní Libverda nebo Vratislavic vyvěrají studené minerální vody, v Janských Lázních vyvěrají vody až 30 C teplé. Minerální vody se nachází i v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku, přičemž jejím centrem je okolí Bruntálu, kde jsou vedle Chebska naše nejmladší sopky, jež byly činné mezi pliocénem a pleistocénem. Díky tomu jsou zdejší minerální vody obohacené jak oxidem uhličitým, tak i sirovodíkem juvenilního původu. Hlavní lokality vývěru minerálních vod jsou na okraji pohoří; studené minerální vody vyvěrají v Lipové - lázních, Jeseníku a Karlově Studánce, teplé ve Velkých Losinách, Bludově a Moravském Berouně. Další lokality minerálních vod jsou na věnci obklopujícím Nízký Jeseník a geneticky blízké těmto vodám jsou i minerální vody v Hornomoravském úvalu amoravské bráně. Zde jsou podmínky pro minerální vody dány tektonickými neogenními pohyby a minerální vody jsou zde vázány na výstupy juvenilního oxidu uhličitého, ale i sirovodíku. Zde se nachází nejvydatnější zdrojnice minerálních vod na Moravě u Teplic nad Bečvou (650 l min 1, teplota 22 C). Další vývěry minerálních vod jsou na Olomoucku u Horních Moštěnic, Slatinic nebo Jeseníku nad Odrou, přičemž ve Slatinicích jsou naše nejvydatnější sirovodíkové prameny (600 l min 1 ). Zdejší minerální vody se užívají jak k léčbě, tak jako stolní minerální vody. V rámci Karpat jsou podmínky pro výskyt minerálních vod nedobré, neboť v karpatském flyši infiltrace srážkových vod nedosahuje velkých hloubek. Ve vlastní Ostravské pánvi nalezneme minerální vody specifické svým složením (Lázně Darkov, Klimkovice), které obsahují jako jediné u nás zvýšené množství jódu a brómu. Přímo v Karpatech vyvěrají alkalicko-salinické kyselky teplé přes 20 C u Luhačovic.
8 Minerální vody ve výběžcích Dolnomoravského a Dyjsko-svrateckého úvalu nemají souvislost s tektonickými procesy; k jejich mineralizaci dochází vyluhováním podloží. Jedná se např. o prameny u Židlochovic či Šaratic. POVRCHOVÉ VODY České řeky odvádí všechnu srážkovou a pramennou vodu z našeho hornatého pramenného rozvodního území do nížinného okolí. Skrze území České republiky probíhá hlavní evropské rozvodí, které se zde navíc setkává s rozvodím mezi Baltským a Severním mořem. Místem styku všech těchto rozvodí je jihozápadní svah Králického Sněžníku. Celkově je území České republiky odvodňováno třemi úmorími. A) úmorí Severního moře zaujímá 66,2 % rozlohy republiky a je od nás jednotně zásobováno systémem řekylabe, přičemž většina jeho povodí kopíruje hranice státu (z území republiky vystupují do Rakouska Lužnice a do Německa povodí horní Ohře); B) do úmorí Černého moře je odvodňováno 24 % republiky, přičemž ústredním tokem u nás je řeka Morava, jež odvodňuje 22,8 % území. Do Černého moře odtékají i toky odvodňující enklávy v Českém lese (Řezná, Kateřinský potok) a řeka Vlára, která ústí do Váhu. C) úmorí Baltského moře zaujímá 9,8 % území, přičemž hlavním tokem je řeka Odra. Do jejího povodí patří i odvodňování severočeských výběžků (Stěnava, Smědá, Lužická Nisa). Odtokové poměry se vytvářejí jako výslednice celkových přírodních poměrů, které jsou však též ovlivňovány činností člověka. Proměnlivá příjmová složka atmosférických srážek, na které je u nás převážně závislý režim vodních zdrojů, je transformována v odtokovém procesu dalšími vlivy, a to především výparem, geologickou stavbou území a jeho hydrogeologickými vlastnostmi, morfologií krajiny, hydropedologickou kvalitou půd a vegetačními poměry.
9 Hlavním zdrojem vodnosti našich toků jsou atmosférické srážky; mnohem méně se na napájení vodních toků podílejí podpovrchové vody. Bilance oběhu vody v povodích Povodí Roční úhrn Odtoková výška Specifický odtok Odtokový srážek mm l s 1 km 2 součinitel mm % Labe ,2 29,6 Odra ,9 37,9 Morava ,7 23,2 Česká rep ,1 28,8 V dlouhodobém průměru spadne na území České republiky za rok cca 670 mm srážek, tj. 53 miliardy m 3 vody, z čehož odtéká řekami asi 29 %, tj. 15 miliard m 3 vody. Charakteristika odtoku je dána vyvinutostí říčních soustav, kterou určíme pomocí koeficientu vyvinutosti povodí, jenž udává vztah mezi plochou povodí a čtvercem délky údolnice. České povodí Labe má koeficient 97,3, je tedy velmi ideálně vyvinuto. České povodí Moravy je polygenetické, neboť Morava přijímá toky jak z Českého masivu, tak z Karpat; proto je hodnota koeficientu 75. České povodí Odry se vyznačuje mladou říční sítí formovanou po karpatských orogenních událostech a odeznění zalednění; koeficient Odry je menší než 50. Dalším důležitým ukazatelem odtokových poměrů je hustota říční sítě;u povodí Labe činí 0,66 km na km 2, u povodí Moravy 0,84 km na km 2 a u povodí Odry více než 1 km na km 2. I v rámci jednotlivých povodí vykazuje hustota říční sítě velké rozdíly. Nejvyšší hodnoty, řádně větší než 1 km na km 2, jsou kromě povodí Odry dosahovány hlavně na horních úsecích toků přitékajících z hor a v horách se svažitým reliéfem a málo propustnými horninami (např. karpatský flyš, Hrubý Jeseník, Krkonoše).
10 Opačných extrémů (hodnota hustoty říční sítě 0,1 km na km 2 ) je dosahováno v plochých územích tvořených především propustnými horninami (Česká křídová tabule, moravské úvaly). Rozdělení odtoku v povodích Povodí Labe se skládá převážně z hornin krystalinika, avšak oblast pravostranných přítoků středního a dolního Labe a povodí dolní Ohře vyplňují horniny křídového stáří. V povodí Labe lze rozlišit tři charakteristické odtokové oblasti, a to oblast okrajových pohoří se specifickými odtoky nad 10 l s 1 km 2, přechodnou podhorskou oblast se specifickými odtoky 5 až 10 l s 1 km 2, jež zaujímá největší část povodí Labe a jedná se o pás na obvodu povodí navazující na okrajová pohoří (Českomoravská vrchovina, podhůří Šumavy, Tepelská vrchovina, Doupovské hory, Brdská vrchovina) a vyznačující se pestrým geologickým podkladem a velmi proměnlivou svažitostí, nížinnou oblast se specifickými odtoky pod 5 l s 1 km 2, která vyplňuje celé střední Čechy a zasahuje podle Labe, Vltavy, Ohře a Berounky a jejich přítoků do podhorské oblasti; nížinná oblast se vyznačuje nejnižšími srážkami (pod 600 a místy i pod 500 mm), avšak nepříznivé vlhkostní a odtokové poměry jsou zčásti vyváženy faktem, že oblastí protékají největší vodní toky a dolní úseky jejich přítoků. Povodí Odry se skládá ze dvou hydrologicky odlišných oblastí, a to jesenické, jež patří k Českému masivu a je budována horninami krystalinika; vyznačuje se bohatstvím srážek a specifické odtoky dosahují hodnot i nad 30 l s 1 km 2, avšak směrem k východu s poklesem nadmořské výšky a tedy i srážek klesají na 5 až 10 l s 1 km 2 (údolí Opavy až 3 l s 1 km 2 ), beskydské, jež patří ke Karpatům; díky velké nepropustnosti flyše a jeho zvětralin a vysokému množství srážek má také vysoké specifické odtoky, jež překračují v horských oblastech 20 až 30 l s 1 km 2.
11 Povodí Moravy můžeme rozdělit na tři odtokové odlišné části, a to na západní, která je tvořena povodím Dyje a západní částí povodí hlavního toku Moravy a je vyplněna převážně pahorkatinami a vrchovinami s převládajícím podložím krystalických břidlic; roční úhrny srážek se pohybují mezi 500 až 600 mm, a proto hodnoty specifického odtoku dosahují 3 až 5 l s 1 km 2, jesenickou, jež vyplňuje pramenný tok Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu; roční úhrn srážek překračuje 650 mm a na svazích Hrubého Jeseníku i mm; oblast Jeseníků vykazuje specifické odtoky 10 l s 1 km 2, přičemž směrem do Hornomoravského úvalu klesají i pod 5 l s 1 km 2, beskydsko-karpatskou, která zahrnuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a je složena z flyšových hornin; roční úhrny srážek zde překračují 600 mm a v Beskydech dokonce mm; vzhledem k morfologickým poměrům klesá specifický odtok z 20 l s 1 km 2 na 3 l s 1 km 2 ; zalesnění nestačí upravit extrémní odtoky, které jsou pro flyš charakteristické. Jezera Česká republika je na jezera extrémně chudá; malý počet jezer souvisí s dlouhodobým vývojem území a jeho nezasažením během čtvrtohor významnými klimatickými změnami. Naše jezera jsou vázána na území zasažená čtvrtohorním ledovcem. Před lety se nacházela četná jezera na Ostravsku a v severočeských výběžcích, avšak během posledních glaciálů byla proerodována a tak přirozeně odvodněna. Hlavním regionem našich jezer je Šumava, která má celkem 8 karových jezer, z toho 5 na české straně a 3 na bavorské straně. Další tři kary jsou bez jezer nebo se zaniklými jezery. Jezera jsou vyhloubena v rulách, svorech a žulách.
12 Šumavská jezera Jezero Plocha Maximální hloubka Nadmořská výška v ha v m v m Černé 18,47 39, Čertovo 10,33 36, Plešné (Pleknštejnské) 7,48 18, Velké Javorské 7,02 16,0 934 Prášilské 3,72 14, Roklanské 3,41 13, Pleso (Laka, Mláka) 2,78 3, Malé Javorské 2,73 7,3 925 Jezera jsou odtoková, zásobovaná srážkami a potoky. Bavorská jezera a Čertovo jezero odtékají do dunajského povodí, zbývající česká jezera do labského povodí. Zanikají pozvolna, neboť skalní rozpad je zadržován lesem; dno jezer je tvořeno pískem a kalem, jsou oligotrofní. Pleso je na přechodu k eutrofnímu močálu. V Krkonoších jsou před kary Velké Sněžné jámy pod Vysokým Kolem v pánvi hrazené morénou a vyplněné náplavy dvě malá jezera, tzv. Kochelské rybníky, které jsou 50 až 75 m dlouhé, cca 30 m široké a 1,5 m hluboké. Tato jezírka na okraji zrašeliňují a pomalu zanikají splaveninami. Roku 1831 byla ukončena existence našeho největšího jezera (5 km 2, včetně bažin na jeho periferii 21 km 2 ) u Komořan u Mostu. Jezero bylo umělo odvodněno, aby na jeho území vznikla zemědělská půda. Pravděpodobně se jednalo o reziduum velkého třetihorního jezera v Mostecké pánvi. Dalším severočeským jezerem je Kamencové jezero (16,25 ha) u Chomutova, které má nejasnou genezi. Je přijímán názor, že vzniklo částečně antropogenně a částečně přirozeně, a to tak, že došlo k proboření vyhořelé uhelné sloje a následnému zaplavení lomu na kamencové břidlice.
13 Mladotické (Odlezelské, Potvorovské) jezero (cca 5 ha) vzniklo zahražením Mladotického potoka sesuvem roku 1872, kdy došlo k uvolnění svahu po odkopání Potvorovské hory v důsledku výstavby železnice, a to nabobtnáním nepropustných jílovcových vrstev a následným ujetím vrstev arkóz po kluzkém povrchu. Dále se v České republice nachází jezera vzniklá ve formě limanů podél větších vodních toků. Limany jsou zaslepené a posléze oddělené meandry řek a nalezneme je ve středním Polabí (mezi Pardubicemi a Lovosicemi) a podél dolních toků Moravy a Dyje. Většina limanů je v přechodovém stavu k bažině. Krasová jezírkavznikla zatopením závrtů (ta ovšem nemáme), zaplavováním poljí (taktéž nemáme) nebo v korozně vytvořených dutinách jeskyní a na dně propastí (ta máme). U nás se jedná o Horní a Dolní macošské jezírko či jezírko na dně Hranické propasti. Za jezera lze považovat i vodní plochy vytvořené na rašeliništích, z nichž asi největší je jezero v Chalupské slati (1 ha) u horního toku Vltavy. Podobná jezírka nalezneme i v Hrubém Jeseníku (jezírko Na Rejvízu) či v Krušných horách (Velké a Malé Jeřábí jezírko). Dále je v České republice celá řada depresí občasně zaplněných vodou, jež má někdy různé vlastnosti. Tyto vodní plochy však mají nestálý břeh a vysychají. Bažiny Většina našich bažin (přechodné stádium mezi vodou a suchou zemí) vznikla během staršího pleistocénu jako následek změny klimatu. Některé bažiny mohou obsahovat i pozůstatky horských ledovců (konkrétně deprese vzniklé nahromaděním ledové nebo sněhové hmoty). Rozloha bažin v České republice je ha, z toho jedna polovina připadá na horská rašeliniště a druhá polovina na slatiniště nebo přechodné typy mezi rašeliništěm a slatiništěm. Jako vrchoviště zveme taková horská rašeliniště, která vyplňují depresi (pánev) a jsou zásobována srážkovou vodou, přičemž výplň pánve má ve svém středu jakousi
14 elevaci, která odpovídá nahromadění velkých vrstev rašeliníku. Vrchoviště nalezneme hlavně na Šumave, kde zaujímají plochu ha a centrem jejich výskytu jsou šumavské Pláně, tj. území mezi horními toky Vltavy, Otavy a Řezné. Rašeliniště nalezneme v pohořích, kde jsou zbytky starých zarovnaných povrchů, např. na hrásti Krušných hor, v Jizerských horách či na severu Hrubého Jeseníku. Dále se ve větších plochách rašeliniště vyskytují i ve Slavkovském lese u Mariánských lázní. Bažiny nižších poloh zveme slatiniště a jedná se o bažiny eutrofní (na rozdíl od oligotrofních rašelinišť), tj. mají více živin a humolit tedy obsahuje více rostlin, a to i kvetoucích. Slatiniště se vyskytují v nižších nebo pánevních polohách, jako např. v Třeboňské pánvi mezi Soběslaví a Suchdolem nad Lužnicí (v historii zde byly převážně přestavěny na rybniční soustavu) nebo v oblasti Litovelského Pomoraví. Přechodné bažiny se nachází v severní části Ralské pahorkatiny nebo v oblasti Žďárských vrchů. Jedná se o rašeliniště v nižších nadmořských výškách, ale na minerálně chudém podloží.
15 ŘEKY ČESKÉ REPUBLIKY Řeka Délka (km) Povodí (km 2 ) Průměrný roční průtok (m 3 s 1 ) Specifický odtok (l s 1 km 2 ) Labe, státní hranice 357, ,5 6,1 Úpa 77, ,0 13,6 Orlice 134, ,3 10,5 Chrudimka 97, ,0 6,9 Cidlina 81, ,7 4,4 Jizera 170, ,0 10,9 Labe nad ústím Vltavy 249, ,9 7,3 Vltava 429, ,0 5,4 Malše 91, ,9 7,0 Lužnice 186, ,3 5,8 Otava 127, ,0 6,9 Sázava 219, ,2 5,8 Berounka - Mže 239, ,0 4,1 Ohře 291, ,0 6,8 Bílina 80, ,5 5,1 Ploučnice 99, ,6 7,2 Odra pod Olší 120, ,3 10,3 Opava 122, ,0 7,2 Morava pod Dyjí 277, ,0 4,5 Bečva 119, ,0 11,1 Haná 53, ,7 2,8 Dyje 287, ,9 3,3 Svratka 162, ,1 3,8 Jihlava 183, ,8 3,8 METODIKA: - Učitel ve frontální výuce uvede základní údaje o České republice - Následuje zápis základních údajů
16 - V samostatné práci žáci dohledají řeky společně na interaktivní tabuli a zakreslují do slepé mapy Zdroj: - Lorenc. P., Česká republika, MOBI DICK, Praha: 1998, vyd.:1., 192 s., - ISBN: X - Novotná. M., Česká republika, Scientia, 2006, vyd.: 3, 146s., ISBN: Česká republika, Kartografie PRAHA, 2008, vyd.: 1., ISBN: Kroráb. M., Česká republika, KVARTA, 2005, vyd.:1., ISBN: SCAN: Česká republika, Kartografie PRAHA, 2002, vyd.:1., ISBN:
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VícePOVRCH ČESKÉ REPUBLIKY
POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s povrchem ČR. POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY přirozené hranice ČR tvoří většinou hory, na jihu pak řeka střed
VíceZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceMgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.
Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho
VíceKrajní body. Česká republika
Krajní body Česká republika Poloha Česká republika Poloha Sámova říše (7. století) Velká Morava 9. stol. Boleslavská říše 10. století Přemyslovský stát ve 13. století Lucemburkové (14. stol.) Jagellonci
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu. Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceInovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd.
Prir2 II-4 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd. Anotace: Materiál učební text - poznámky 4. ročník Člověk přetváří krajinu Slouží k ověření znalostí o krajině v ČR Ověřeno 21. 3. 2012
VíceKarlovarský kraj Ústecký kraj
Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.
VíceLabe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?
Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.
VíceVODSTVO ČR pracovní list
VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V
VíceKód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 10.4. 2013 Ročník: 9. ročník Vzdělávací oblast: Člověk
VíceČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna
ČESKÁ REPUBLIKA Vznikla 1. ledna 1993 poté, co se Československá republika rozdělila na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/12. Název materiálu: Hydrologie České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Hydrologie České republiky daltonský list Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Mgr. Pavel Šulák Dalton - Hydrologie České republiky A. pracuj samostatně
VíceČeská republika. ČR: Je tranzitní zemí (vysvětlete) - Patří mezi demokratické země Patří mezi vyspělé státy. Popište:
Česká republika Česko v Evropě Vnitrozemský stát ČR leží uprostřed světadílu Evropa tzv..., střecha Evropy (průběh hlavního evropského rozvodí) Hranice: na.. s Německem, na. s Rakouskem, na. se Slovenskem,
VíceAno Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
1. Nejrozsáhlejší česká nížina se jmenuje Hornomoravský úval. (Ne. Polabí) 2. Na horu Javořice se můžeme vydat na Českomoravské vrchovině. (Ano.) 3. Řeka Labe protéká na dolním toku Českým středohořím.
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceZeměpis Česká republika. ČR fyzicko geografická část test
ČR fyzicko geografická část test Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace Předmět Tematická oblast Téma Očekávané výstupy Klíčová slova Druh učebního materiálu Ročník
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák
Číslo materiálu: Název materiálu: Povrch České republiky daltonský list Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Pavel Šulák Dalton - Povrch České republiky A. pracuj samostatně a tiše B. posledních
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceVY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11
VY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: listopad 2012
VíceČeská republika geomorfologické členění
Česká republika geomorfologické členění Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
VíceSeznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady.
Vody stojaté Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera ledovcová jezera karová jezera Černé jezero (Šumava)
VíceBrno. Liberec. Karlovy Vary
Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?
VíceGeologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
VíceVodstvo ČR samostatná práce
Název: Škola: Autor: VY_32_INOVACE_Z_9B_8CH Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 9. Tematický okruh, předmět: Téma: Využívání informačních a komunikačních
Více* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY
* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.
VíceDatum ověření: 14.6.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_36
Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_36 Aktivita, vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží k procvičení, Anotace upevnění či ověření znalosti učiva o České republice.
VíceMĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 2. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.
MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 2 Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR. ČESKÉ BUDĚJOVICE leží na soutoku Vltavy a Malše město je proslulé výrobou piva
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceHydrologické poměry ČR
Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí
VíceVY_32_INOVACE_GE.3.01
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceVymezení typů vodních toků
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Vymezení typů vodních toků RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. a kol. Praha, 2009 Vymezení typů vodních toků Autorský tým: RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D., PřF
VíceVodstvo-řeky,vodní nádrže,podzemní voda
Vodstvo-řeky,vodní nádrže,podzemní voda Povodí Rozvodí a úmoří-hlavní evropské rozvodí-úmoří- Černé,Baltské a Severní moře Úmoří ČR Střecha Evropy -vrchol-kralický Sněžník- z něj voda teče do tří moří
VíceČESKÁ REPUBLIKA ŘEKY - TEST
ČESKÁ REPUBLIKA ŘEKY - TEST 1. Jak se jmenuje řeka, která pramení na Šumavě? a) Ohře c) Labe 2. Jak se jmenuje řeka, která pramení v Krkonoších? a) Svitava b) Labe c) Dyje 3. Jak se jmenuje řeka, která
VíceKRAJE ČESKÉ REPUBLIKY. Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3
KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3 KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření 14.11. 2012 Ročník 1. Stručný obsah Hydrologie - Jezera, rybníky, bažiny, přehradní nádrže Způsob využití gymnázium Autor
VíceZákladní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí
Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky
VíceGymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně. Autor materiálu - Mgr. Lukáš Kučera
Gymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně Autor materiálu - Mgr. Lukáš Kučera Povrch České republiky Česká vysočina Autor materiálu - Mgr. Lukáš Kučera Digitální učební materiál pro výuku zeměpisu
VíceVYHLÁŠKA. Ministerstva zemědělství. ze dne 13. června o oblastech povodí
292 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 13. června 2002 o oblastech povodí Ministerstvo zemědělství stanoví podle 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Ochrana krajiny ČR (geografické cvičení)
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 8. 3. 2014 Cílová skupina: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceMĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.
MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4 Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR. BRNO leží na soutoku Svitavy a Svratky je druhým největším městem v ČR najdeme
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceNázev: Vodstvo Evropy
Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)
Víceúzemní jednotka -Severozápad
Mgr.J.Mareš Ústecký,Karlovarský EU-OP VK VY_32_INOVACE_719 územní jednotka -Severozápad Ústecký kraj naše hlavní a velká energetická základna.těţbou, tepelnými elektrárnami a těţkým průmyslem bylo v minulosti
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceIdentifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk
Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda Anotace Povrch ČR - prezentace Autor Mgr. Iveta Havlová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák přiřadí správně názvy pohoří na slepou mapu, přiřadí k sobě
VíceHydrologické poměry ČR
Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí
VícePŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceVY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR
VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR Název: Kraje a krajská města ČR Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda
Vícewww.zlinskedumy.cz Ústecký kraj
www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,
Více5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY
5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii. Zpracovala: Konečná Denisa, email: deko.de@seznam.cz, prosinec
VíceČeská republika. ZEMĚPISNÁ ORIENTACE Prima - Kvarta
Česká republika ZEMĚPISNÁ ORIENTACE Prima - Kvarta HOROPIS 1. provincie: Česká vysočina Šumavská Českoleská Český les (Čerchov 1042 m) Všerubská vrchovina Šumavská hornatina Šumava (Gr. Arber 1456, Plechý
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 36 Geologický vývoj ČR Pro potřeby
Vícepovrch, členitost a pohoří
č. 5 název Přírodní podmínky ČR povrch, členitost a pohoří anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 6. V pracovních listech žáci získávají základní
VíceVY_12_INOVACE_Vl.4A345 Karlovarský kraj.notebook
VY_12_INOVACE_Vl.4A345 Karlovarský kraj.notebook Pomůcky Zdroje CHALUPA, Petr, ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2004, 79 s. ISBN 80-728-9059-X., program Notebook NB-AECS4-BAM6WVSCD-66B2F
VíceGeologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
VíceMgr. Třískalová Libuše
Základní škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín, okres Kolín Březen 2012 VY_32_INOVACE_Z9_13 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VícePříběh vody. Pracovní list početní a grafické příklady. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou
Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku- stručný přehled učiva z bloků kvarty a kvinty. Podrobně početní příklady a grafy vztahující se kvodě průtok, charakteristika povodí, specifický odtok, graf
VíceVY_12_INOVACE_Vl.4A355 Sousední státy 2.notebook
VY_12_INOVACE_Vl.4A355 Sousední státy 2.notebook : práce třídy : interaktivní tabule : CHALUPA, Petr, ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2004, 79 s. ISBN 80-728-9059-X.,
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 1. 3. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:
VíceVY_32_INOVACE_Z8 14. Téma: Řeky ČR. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Regiony České republiky
VY_32_INOVACE_Z8 14 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Regiony České republiky Téma: Řeky ČR Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve výuce:
VíceMgr.J. Mareš TESTY EU-OP VK VY_32_INOVACE_660
Mgr.J. Mareš TESTY EU-OP VK VY_32_INOVACE_660 OPAKOVACÍ TEST 1.Sopečná pohoří u nás jsou... a... 2.Označ, které z uvedených jevů působily na povrch našeho území ve čtvrtohorách: sopečná činnost eroze zařezávání
VícePříběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou
Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku stručný přehled forem výskytu vody (vizkvarta), podrobný výklad Kámen a voda podpovrchová voda, zdroje vzniku a doplňování podzemních vod, druhy vody v horninách,
VíceZákladní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace
Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_VL.4.305 Anotace Seznámení se s územním členěním České republiky, práce s mapou. Autor Bc. Marie Muchová
VícePodzemní vody miniprojekt
Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,
VíceStav sucha pokračuje i v říjnu
Datum: 17. 10. 2018 Místo: Praha-Komořany TISKOVÁ ZPRÁVA Stav sucha pokračuje i v říjnu Srážkový deficit z letních měsíců pokračuje i nadále, do poloviny října představovaly srážkové úhrny na území České
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceOdvozování charakteristik odtoku
Odvozování charakteristik odtoku Odvození charakteristik průtokových vln metoda čísel odtokových křivek metoda jednotkového hydrogramu hydrologické regionální a regresní analýza Empirické vzorce vzorce
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
VíceVliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve
Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS, www.teseus.org Liberec 20.6.2018 Palivový kombinát
VíceEvropská kulturní rozmanitost
EVROPA Evropská kulturní rozmanitost ➊ Kulturně velice rozmanitá Evropa nabízí mnoho památek, které si zaslouží ochranu. V mapě jsou číslicemi vyznačené památky pod ochranou UNESCO. a) K číslicím přiřaď
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
Více29.Vodstvo na pevnině Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 29.Vodstvo na pevnině Vodstvo na pevnině Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceČESKÁ REPUBLIKA Labe
Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ČESKÁ REPUBLIKA Labe Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_VL_04_ČESKÁ REPUBLIKA 4. 5. ročník
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/14
Číslo materiálu: Název materiálu: Ochrana přírody daltonský list Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Dalton - Ochrana přírody A. pracuj samostatně a tiše B. posledních 5
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 8. 2. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VícePřírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014
Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu Podzemní vody listopad-prosinec 2014 Foto č.1: Studánka v údolí pod naší školou (foto z roku 2013) Současné foto v miniprojektu 1 Nejdříve
VíceOBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
Více