Moravská galerie v Brnû listopad únor Kolo Moser litografie, Josef Hoffmann. nápojová souprava, J.&L. Lobmeyr, VídeÀ 1910

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Moravská galerie v Brnû listopad 2004 - únor 2005. Kolo Moser litografie, 1899. Josef Hoffmann. nápojová souprava, J.&L. Lobmeyr, VídeÀ 1910"

Michal Dostál
před 8 lety
Počet zobrazení:

2 Kolo Moser litografie, 1899 nápojová souprava, J.&L. Lobmeyr, VídeÀ 1910 Moravská galerie v Brnû listopad únor 2005 hlavní kurátor v stavy: PhDr. Miroslav Ambroz kurátofii v stavy: Sbírka fotografie: PhDr. Antonín Dufek, Mgr. Petra Trnková Sbírka kovû: Mgr. Anna Grossová Sbírka nábytku, sbírka textilu: Mgr. Martina Straková Sbírka uïité grafiky: PhDr. Marta Sylvestrová Sbírka skla: Mgr. Markéta Vejrostová Sbírka keramiky: Mgr. Andrea Pauchová publikace k v stavû: K v stavû bude vydán rozsáhl katalog (cca 350 stran) ãeská a nûmecká verze sitzmaschine, J.&J. Kohn, VídeÀ 1905 Texty: PhDr. Miroslav Ambroz, PhDr. Antonín Dufek, Mgr. Anna Grossová, Mgr. Martina Straková, Mgr. Petra Trnková, Mgr. Markéta Vejrostová, Mgr. Andrea Pauchová, PhDr. Marta Sylvestrová, doc.paedr. a PhDr. J. Vybíral (Vysoká kola umûlecko-prûmyslová, Praha), Dr. Rainald Franz (MAK Vídeñ), PhDr. Oldfiich Palata

Martina Straková Sbírka uïité grafiky: PhDr. Marta Sylvestrová Sbírka skla: Mgr. Markéta Vejrostová Sbírka keramiky: Mgr.

3 KONCEPT V STAVY VídeÀ a Brno na pfielomu století Teritoriální jednota âech, Moravy a Rakouska pfied rozpadem habsburské monarchie znamenala také správní a kulturní propojenost s Vídní. Morava (a Brno zejména) byly jiï od 18. století pfiedpolím Vídnû (Fischer z Erlachu, Hildebrandt, Martinelli). Také v prûbûhu 19. století se vídeà tí architekti úãastní na urbanistick ch a architektonick ch projektech v Brnû, Olomouci, Ostravû, Opavû a dal ích mûstech. V Brnû vzniká podle vzoru Vídnû Ringstrasse (Theophil Hansen, Ludwig v. Förster a dal í). Michael Powolny putti Jaro Wiener Keramik, 1910 Wiener Secession u nás Na pfielomu 19. a 20. století byla VídeÀ hospodáfisk m a kulturním centrem stfiedoevropského prostoru sahajícího od Tyrolska do Bukoviny a od Hercegoviny do Slezska. Byla také ohniskem nov ch my lenek, pfievratn ch konceptû a jedním z nejvlivnûj ích stfiedisek v oblasti hudby, psychologie, literatury, architektury a uïitého umûní. Pfiíznaãn je podíl moravsk ch a ãesk ch rodákû na tomto procesu (Sigmund Freud, Adolf Loos,, Gustav Mahler, Josef M. Olbrich, Leopold Bauer a dal í). Pod kfiídly geniálního pedagoga a architekta Otto Wagnera se postupnû profilovali pfiedstavitelé vídeàské secese a moderny. Roku 1897 vzniká Wiener Secession, jehoï vûdãí postavou je Gustav Klimt. V lednu 1898 vychází první ãíslo revue Ver Sacrum. Morava nestála stranou dûní v hlavním mûstû monarchie, zejména Brno pfiijímalo podnûty z první ruky. Situace v Praze byla ponûkud odli ná, vzhledem k politické a národnostní situaci, i kdyï i tam se vlivy dostávaly zprostfiedkovanû pfies Ïáky Otto Wagnera, zejména zásluhou Jana Kotûry. Moravské umûleckoprûmyslové muzeum (Mährisches Gewerbe Museum) v Brnû pod vedením J. Leishinga sledovala pozornû nejnovûj í tendence a jiï roku 1900 uspofiádala v stavu Moderní interiery ( Moderne Interieurs ). V roce 1904 na podobné téma navazovala v stava Prostfien stûl ( Der Gedeckte Tisch ). Brnûnské muzeum se tak stalo první muzejní institucí, která uspofiádala v stavu umûlcû z okruhu Wiener Secession a Wiener Werkstätte a také jako první zakoupila nûkteré z vystaven ch exponátû do sv ch sbírek. váza, sklárna Johan Loetz vdova Klá tersk ml n 1914 Umûlecké fiemeslo ve vûku své technické reprodukovatelnosti Vznik hnutí Arts and Crafts a práce Charlese R. Mackintoshe mûlo rozhodující vliv na vznik Wiener Werkstätte (1903). Architekti se stávají designéry nového stylu - navrhují v e od stavby po nábytek, perky, sklo, textilie, kovové náãiní). âinnost WW pfiedstavovala po tfii desetiletí nejvy í standard umûleckofiemeslné produkce v oblasti skla, kovov ch pfiedmûtû, nábytku, perkû i módních látek. Adolf Loos byl neúnavn m kritikem ornamentu i VídeÀsk ch dílen. Na na em území byly také dva obchody Wiener Werkstätte: v Karlov ch Varech (otevfien 1909) a v Mariánsk ch lázních (1916). Na vzedmutou vlnu zájmu o umûlecko-fiemeslná odvûtví navazují také odborné koly: napfi. Odborná skláfiská kola Nov Bor, Odborná kola v Jablonci nad Nisou, Odborná kola Králíky, Odborná skláfiská kola Kamenick enov, Odborná keramická kola Znojmo. Zde ãasto byly realizovány práce pod pfiím m vlivem vídeàsk ch umûlcû a nebo jejich následovníky.

století se vídeà tí architekti úãastní na urbanistick ch a architektonick ch projektech v Brnû, Olomouci, Ostravû, Opavû a dal ích mûstech.

4 âinnost Wiener Werkstätte zanikla z ekonomick ch dûvodû v roce Pfiesto pfiíklady vysoce kultivovan ch pfiedmûtû jsou inspirací pro prûmyslové návrháfie dodnes. Dokladem toho je, Ïe mnoho z návrhû Josefa Hoffmanna a jeho druhû se dodnes objevuje v nabídkov ch katalozích pfiedních designov ch a nábytkov ch firem. V tomto ohledu byly jejich my lenky nadãasové. návrh dezénu látky Jagdfalke, Backhausen, VídeÀ 1910 Karl Witzmann návrh interieru bytu J. Müllera, Brno 1910 Gesamtkunstwerk Práce vídeàsk ch architektû z let na na em území pfiedstavují dosud nepfiíli publikovan materiál. Zcela mimo pozornost historikû architektury stály dosud realizace interierû, které ãasto byly skuteãn m Gesamtkunstwerkem" (t.j. totálním umûleck m dílem - napfi. venkovsk dûm Primavesi v Koutech nad Desnou od Josefa Hoffmanna) spojujícím architekturu s jednotliv mi umûleckofiemesln mi disciplínami. PfiestoÏe se vût ina interierû nedochovala, existují ãetné fotografie a stále lze objevit dosud zachovalé pûstatky tûchto realizací - vitráïe, mozaiky a pod. Podafiilo se také lokalizovat nûkolik ãásteãnû dochovan ch interierû (napfiíklad jedinou práci Karla Witzmanna, nadaného Ïáka Josefa Hoffmanna). Na území Brna jsou z tohoto období nejv znamnûj í stavby Leopolda Bauera a Huberta Gessnera. Dal í Bauerovy stavby spolu s nûkter mi v znamn mi realizacemi od Josefa Hoffmanna, O. Prutschera a Josefa M. Olbricha se nacházejí v oblasti Krnova, Opavy a Bruntálu. Ojedinûlé práce dal ích zajímav ch osobností, jako byl Franz Metzner, Richard Luksch (glazovaná keramika na architektufie - podílel se napfiíklad na v zdobû Hoffmannova nejznámûj ího díla paláce Stoclet v Bruselu), R. Geylinga (vitráïe - pracoval napfi. s Otto Wagnerem na St. Leopold am Steinhof ve Vídni), sochafie Franze Îelezného a dal ích se nacházejí v Praze, Brnû a dal ích místech. Neménû pozoruhodnou kapitolu pfiedstavuje mezi lety interiérová tvorba brnûnského architekta Bohumila âermáka, kter pracoval zcela ve vídeàském stylu a to jak ve Vídni tak v Brnû, kde si dokonce zaloïil vlastní umûlecko-fiemeslné dílny. Expozice Karl Witzmann realizace interieru bytu J. Müllera, Brno 1910 V stava by mûla pfiedstavit charakteristické rysy vídeàské secese - na pfiíkladû reprezentativních exponátû z období mezi lety Bude se soustfieìovat na uïité umûní: nábytek, textil, sklo, keramiku, perky, kovové pfiedmûty a uïitou grafiku. Relativnû samostatnou bude expozice umûlecké fotografie, která byla pfiijata umûlci kolem Wiener Secession jako svébytná umûlecká disciplína. K dokreslení celkové situace bude doplnûna také nûkter mi závûsn mi obrazy a plastikami (napfi. Gustav Klimt, Egon Schiele, Oskar Kokoschka, Anton Hanak, Franz Metzner a dal í), z nichï nûkteré byly vytvofieny pfiímo pro konkrétní interier. Cílem je také zmapovat dosud ménû znám podíl moravskch (ev. ãesk ch) autorû a firem spolupracujících s Wiener Werkstätte jako dodavatelé (firmy Loetz, Moser, ãetné men í sklárny, Ginzkey Vratislavice, Thonet a dal í). Dle moïností a rozsahu by mûla také prezentovat vlivyu nás (napfi. Emil Králík Vulkania, Artûl...). Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe tûchto pfiedmûtû MG mnoho nevlastní, bude nutné jednat s institucemi po celé âr o jejich zapûjãení. sedací souprava, J.&J. Kohn, VídeÀ 1905

návrh dezénu látky Jagdfalke, Backhausen, VídeÀ 1910 Karl Witzmann návrh interieru bytu J.

5 Karl Witzmann vitráï pro hudební salon na Kunstschau provedla firma R. Geyling s Erben, Vídeñ, 1908 Autofii a firmy zastoupení na v stavû a v katalogu: Maria Likarz, Erna Kopriwa, Mathilde Flögl, Anton Klieber, Michael Powolny, Jutta Sika, Karl Klaus, Lotte Calm, Susi Singer, Olga Sitte, Hugo F. Kirsch, Emanuel Margold, Marcel Kammerer, Ida Schwetz Lehmann, W. Zsolnay, Emilie Schleiss, Ernst Wahliss, Wiener Werkstätte, Wiener Keramik, Wiener Kunstkeramik Werkstätte, Gmündner Keramik, Wiener Porzellan-Manufaktur Jos. Böck, Josef Hoffmann, Josef Maria Olbrich, Ludwig Baumann, Karl Witzmann, Leopold Bauer, Otto Prutscher, Adolf Loos, Thonet, Prag Rudniker, Else Unger, Alfred Roller, Adolf Müller, Robert Oerley, Karl a Max Bernitschke, Ludwig Heinrich Jungnickel, J. & J. Kohn, Josef Maria Auchenthaler, Johann Backhausen und Söhne, Koloman Moser, Gustav Klimt, Julius Klinger, Bruno Paul, Leo Putz, Friedrich Wilhelm Kleukens, Christian Heinrich Kleukens, Josef Maria Auchentaller, Adolf Boehm, Gottlob Gottfried Klemm, Gustav Gurschner, Franz von Stuck, Max Wislicenus, Josef Rudolf Witzel, Ludwig Hohlwein, Hans Christiansen, Julius Diez, Johann Vincenz Cissarz, Peter Behrens, Paul Bürck, Paul Haustein, Bernhard Hoetger, Patriz Huber, Hans Heinrich Christiansen, Josef Sattler, Thoma Theodor Heine, Edmund Edel, Emil Preetorius, Lucian Bernhard, Leopold Forstner - Wiener Mosaik Werkstätte, Josef Zotti, Hans Bolek, Franz Messner, Franz Metzner, Carl Krenek, Bertold Löffler, Oskar Kokoschka, Dagobert Peche, Carl O. Czeschka, Egon Schiele, Moritz Jung, Ludwig Heinrich Jungnickel, Hans Böhler, Emill Hoppe, Franz von Zülow, Remigius Geyling, Rudolf Kalvach, Oswald Haerdtl, V. J. Bufka, K. Novák, H. C. Kosel, R. Koppitz, H. Watzek, J. A. Trãka, ateliér d Ora, F. Fiedler a dal í. návrh interieru domu Primavesi, Kouty nad Desnou 1913 interier domu Primavesi, Kouty nad Desnou 1913 Alfred Roller plakát pro v stavu Secession 1903 Oto Prutscher sklenice na víno, sklárna Meyr s Neffe, Adolfov 1907

Singer, Olga Sitte, Hugo F. Kirsch, Emanuel Margold, Marcel Kammerer, Ida Schwetz Lehmann, W.

Podobné dokumenty

Nápis nad vchodem do výstavní síně hlásá: Době její umění. Umění jeho svobodu. Trojici sov odkazující k moudrosti navrhne Koloman Moser.

Nápis nad vchodem do výstavní síně hlásá: Době její umění. Umění jeho svobodu. Trojici sov odkazující k moudrosti navrhne Koloman Moser. Z rodné Brtnice se přes středoškolské studium v Brně ocitneš na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tvým učitelem se stává vlivný architekt profesor Otto Wagner, jehož dílo můžeš na přelomu devatenáctého