Komplexní památková obnova reprezentativních interiérû Bílého zámku v Hradci nad Moravicí

Transkript

1 Komplexní památková obnova reprezentativních interiérû Eva KOLÁ OVÁ, Dagmar ËOVÍâKOVÁ A NOTACE: Pfiíspûvek je vûnován celkové rehabilitaci a restaurování interiérû reprezentativních místností ve druhém nadzemním podlaïí v chodního kfiídla zámku v Hradci nad Moravicí probíhající v letech a obnovû povrchû atriového nádvofií realizované v letech Strategicky v znamná poloha v bûïku Nízkého Jeseníku byla osídlena jiï v mlad í dobû bronzové a z 9. století je doloïena existence opevnûného slovanského hradi tû. Zámeck areál v Hradci nad Moravicí, tvofien tfiemi samostatn mi stavebními objekty, leïí na protáhlé ostroïnû se strm mi skalnat mi srázy. Klasicistní reprezentativní Bíl zámek, dominantní hranolová Bílá vûï (obr. 1) a romantick novogotick âerven zámek (obr. 2) jsou situovány pfii severním okraji edesátihektarového krajináfiského parku, nejrozsáhlej ího parku ve správû Národního památkového ústavu. 1 Na rozdíl od více fotogenického âerveného zámku, vystavûného v rozmezí let , sahá stavební v voj architektonicky stfiídmého aï strohého Bílého zámku do druhé poloviny 11. století, kdy v místû nûkdej ího slovanského hradiska zbudovali Pfiemyslovci svûj kníïecí hrad. PÛvodnû románsk objekt byl po devastujícím poïáru v polovinû 13. století Pfiemyslem Otakarem II. pfiestavûn na hraniãní hrad gotick s velmi dûmysln m fortifikaãním systémem. Nelze nezmínit, Ïe roku 1279 se zde jako na svém vûnném majetku usídlila vdova po Pfiemyslu Otakarovi II., královna Kunhuta. Na Hradci se kolem roku 1281 také setkala se zdej ím purkrabím, Závi em z Falken tejna, sv m pozdûj ím manïelem. Hraniãní královsk hrad, posléze rezidenãní sídlo vévodû opavsk ch, pozb vá po pfienesení centra vévodství do Opavy od 15. století na svém v znamu. Od poãátku 16. století, kdy je hradní komplex dáván ãesk mi panovníky do zástavy, se tu vystfiídala celá fiada zástavních drïitelû. Posledním z nich je Ka par Pruskovsk z Pruskova, kter získává v roce 1585 Hradec do dûdiãného majetku. Jeho rod zde zûstává aï do roku 1733, kdy hradecké zboïí postupuje svobodnému pánovi Wolfu Konrádovi z Neffzernu, aby byl po necelém pûlstoletí Wolfov m adoptovan m synovcem Wolfgangem Karlem Neffzern-Thomagninim dne 1. fiíjna 1778 prodán Janu Karlu Bohumilu Lichnovskému, a to za cenu 270 tisíc r nsk ch zlat ch. Jím poãínaje se pak v Hradci aï k roku 1945 vystfiídalo celkem est generací kní- Ïecího rodu Lichnovsk ch z Vo tic a Werdenbergu. Souãasná podoba takzvaného Bílého zámku, kter vïdy plnil roli rezidenãního sídla, je v sledkem nûkolika zásadních pfiestaveb vyvolan ch jak niãiv mi poïáry, tak nároky a pfiedstavami jednotliv ch drïitelû. Postupná transformace královského hradního areálu s obytn m palácem, obklope- Obr. 1. Hradec nad Moravicí (okres Opava), Bíl zámek sbílou vûïí. (Foto Petr Novotn ) Obr. 2. Hradec nad Moravicí (okres Opava), âerven zámek. (Foto Petr Novotn ) n ch objekty provozního a hospodáfiského zázemí, trvala témûfi tfii sta let. Na pfielomu 16. a 17. století, za Pruskovsk ch z Pruskova, byl na relativnû malém prostoru vystavûn renesanãní patrov zámek s novû vybudovan m severním prûãelím s hodinovou vûïí a v chodním a jiïním traktem. Bûhem následné, tentokrát barokní fáze, realizované v polovinû 17. století, byla adaptována v echna tfii star í kfiídla, z nichï v severním vzniklo reprezentaãní piano nobile, a novû pfiistavûn trakt západní. Tím koneãnû do lo k zavr ení mnohalet ch dispoziãních promûn areálu na ãtyfikfiídl dvoupodlaïní objekt s obvodovou uzavfienou dis- Poznámky 1 PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ BoÏena; PETRÒ, Jaroslav. Zahrady a parky v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Praha : Libri, ISBN

2 3 4 Obr. 3. Hradec nad Moravicí (okres Opava), zámecká bibliotéka po komplexní obnovû z roku (Foto Gabriela âapková) Obr. 4. Hradec nad Moravicí (okres Opava), nádvofií po revitalizaci ukonãené v roce (Foto Gabriela âapková) pozicí, obdéln m nedûlen m nádvofiím, hodinovou vûïí nad hlavním vstupem a nároïními vûïicemi. Toto hmotové uspofiádání je v hrub ch rysech zachováno do souãasnosti a nebylo naru eno ani devastujícím poïárem z února Poslední velká pfiestavba zámku je spojena s pragmatick m Karlem Maria, 5. kníïetem Lichnovsk m ( ), kter za tímto úãelem pozval v roce 1861 do Hradce vratislavského architekta Karla Lüdeckeho ( ) a svûfiil mu nejen kompletní reorganizaci vnûj ího plá - tû Bílého zámku, ale také jeho vnitfiního uspofiádání. Rokem 1861 tak zapoãala ãtyfiicetiletá novogotická a posléze i novorenesanãní éra. Z pûvodního velkorysého stavebního zámûru dûkladné romantizující pfiestavby panského domu s ãetn mi eklektick mi pfiístavbami v realizaãním finále zbylo, patrnû pro nadmûrnou finanãní zátûï, pouze okle tûné torzo. Naproti tomu jiï zmínûné historizující úpravy reprezentaãních a obytnû-spoleãensk ch interiérû byly skuteãnû impozantní. Jmenujme alespoà zfiízení novogotické domácí kaple se sakristií, úpravu takzvané Hubertovy svûtnice do podoby stfiedovûkého rytífiského sálu a vznik takzvaného velkého hostinského apartmá to v e v pfiízemí v chodního kfiídla. O patro v e, do tûsného sousedství zámecké knihovny, byla vloïena zcela nová trojice interiérû, nezbytn ch v tak spoleãensky frekventovaném domû reprezentaãní jídelna, kufiáck salon a kuleãníkov sál s ohromujícími novogotick mi a následn mi o dvacet let mlad ími pseudorenesanãními ambaláïemi. Chybût nemohly ani bohatû zdobené a luxusnû zafiízené pfiijímací pokoje, hudební sál, takzvan nizozemsk salon a soukromé kníïecí pokoje. âasem pfiibylo i takzvané malé hostinské apartmá a erbovní sál v blízkosti severního koãárového vjezdu. Poslední historizující úpravy uvnitfi objektu se je tû k roku 1911 dotkly nové velké jídelny a erbovní pfiedsínû; to jiï zámku vládli manïelé Karel Max ( ) a Mechtilda ( ) Lichnov- tí. 2 Prvotní Lüdeckeho novogotické kompoziãní i dispoziãní uspofiádání interiérû zámku bylo nadãasové nejen po v tvarné, ale i funkãní stránce. S drobn mi obmûnami, vyvolan mi aktuálními potfiebami ãi módními vlivy, se tento rozvrh zachoval aï do konfiskace zámku v roce 1945 a následného odchodu kníïat Lichnovsk ch do emigrace. Pro vefiejnost byl zámek v Hradci nad Moravicí otevfien v kvûtnu Vybavení první prohlídkové trasy zûstalo dílem na místû, z valné vût iny v ak bylo na doporuãení dr. Wirtha, éfa Národní kulturní komise, vymûnûno. Instalaãní dispozice zcela podléhala dobovému kulturnû-v chovnému a politickému diktátu. V letech byla na základû scénáfie dr. Oldfiicha BlaÏíãka ze Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody a za spolupráce Marie Schenkové, prom. hist., tehdej í odborné pracovnice zámku, prohlídková trasa roz- ífiena. Takzvaná BlaÏíãkova nová instalaãní koncepce z konce 60. let v ak pfiinesla naprosté popfiení autentického funkãního reïimu a mobiliární skladby a posunula je do roviny muzeálního, didaktického programu. Toto instalaãní schéma pfietrvalo aï do roku 1979, kdy byl zámek z dûvodû nezbytné generální opravy vefiejnosti uzavfien. Rozsáhlá novodobá oprava Bílého zámku, kterou lze v tomto pfiípadû oznaãit za rekonstrukci v pravém slova smyslu, byla zahájena v roce 1982 a hrubá stavba ukonãena v roce V pfiedstihu pfied zahájením stavebních prací byla provedena podrobná inventarizace a po dûkladném zdokumentování následovalo pfievezení v ech prvkû zabudovaného interiéru, umûleckofiemesln ch a umûleck ch detailû i mobiliáfie do nedalekého zámku v Raduni. Pfii stavebních zásazích realizovan ch v této etapû bylo nejprve pfiistoupeno ke statickému zaji tûní obvodového zdiva, vodorovn ch konstrukcí a podzákladí. BohuÏel obnova a zejména materiály bûhem ní pou- Ïité byly poplatné dobû realizace. PouÏívání betonov ch injektáïí, plynosilikátov ch tvárnic, Poznámky 2 Mechtilda knûïna Lichnovská, rozená Arco-Zinneberg ( ), zaujímá prvofiadé postavení mezi dámami Lichnovsk mi. Nepochybnû patfiila k onomu nezapomenutelnému, charizmatickému typu Ïen, jejichï nejvût í síla tkví v jiskfiivém intelektu a odu evnûlosti. Po roce 1912, kdy kníïecí rodina Ïila v Berlínû, se knûïna Mechtilda stala jednou z nejvyhledávanûj ích dam berlínské spoleãnosti. Obnovila tu nejen star í pfiátelské vztahy z Hradce nad Moravicí, ale navázala i mnoho vztahû nov ch. Jejími pravideln mi hosty byli Hugo Hofmannsthal, Karl Kraus, Rainer Maria Rilke, Oskar Kokoschka, G. B. Shaw, Alfred Kerr a mnoho dal ích v znamn ch osobností literární, divadelní a v tvarné avantgardy. KnûÏnu pojilo dlouholeté pfiátelství s baronkou Sidonií Nádhernou z Borutína ( ), opl vající rovnûï v jimeãn m duchem a armem. Obû se v roce 1945 setkaly v emigraci ve Velké Británii. KnûÏna se jiï jako mladiãká dívka vûnovala literární ãinnosti. Její prvotinou, vydanou tiskem, jsou pohádky Nordische Zauberinge z roku V roce 1912 vydala cestopis se sv mi záïitky z Egypta. Dále následovaly romány, básnické sbírky i knihy vzpomínek, z nichï poslední, Heute und Vorgestern, vy la v roce Jako uznání literárních zásluh byla knûïna Mechtilda roku 1950 zvolena ãlenkou Bavorské akademie krásn ch umûní. 30

3 siporexov ch pfiíãek a cementov ch omítek, vãetnû náhrad trámov ch stropních konstrukcí Ïelezobetonov mi deskami, bylo pro 80. a 90. léta minulého století bûïnû uïívanou technologií. AÏ od konce 90. let 20. století lze zaznamenat v razn posun v dostupnosti stavebních materiálû a velmi v znamnou roli zde sehrává i konkurence dodavatelsk ch firem. K posunu do lo v mnoha aspektech i v pfiístupu památkové péãe, a to zejména pfii pouïití stavebních materiálû. Materiály bûïnû uïívané na poãátku 90. let byly jiï kolem roku 2000 povaïovány za nevhodné. Zde je nutné pfiipomenout, Ïe stejnû tak jako celá spoleãnost po roce 1989 povaïovala v e, co pfiicházelo ze západu, za lep í a dokonalej í, podlehla tomuto reklamnímu mámení nov ch stavebních materiálû, byè na velmi krátkou dobu, i památková péãe. BohuÏel, neblahé dûsledky nefiízeného stavebního boomu 90. let minulého století v mnoha pfiípadech jiï nelze napravit bez dal ích devastujících vkladû do dochovan ch historick ch konstrukcí. Vzhledem k tomu, Ïe kaïd zásah do konstrukce památky vede k úbytku historické materie i informací, je ze souãasného hlediska mnohem etrnûj í Ïelezobetonové stropy i pfieklady ponechat na jejich místû. S tûmito nevhodn mi a determinujícími konstrukcemi i materiály a v neposlední fiadû i s nekvalitním provedením povrchû a nivelet betonov ch podlah se v prûbûhu obnovn ch procesû v ak bylo nutno vypofiádat. Do roku 2002 byly pod odborn m vedením tehdej ího Památkového ústavu v Ostravû ukonãeny práce na statickém zaji tûní konstrukcí, obnoveny v echny fasády Bílého zámku, opravena stfie - ní krytina a zahájena komplexní obnova interiérû. Po prohlá ení zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí za národní kulturní památku do lo k pfievedení odborn ch kompetencí na novû ustanovené ústfiední pracovi tû Národního památkového ústavu. Ústfiední pracovi tû tímto navázalo na obnovné procesy zahájené v minul ch letech pod vedením ostravského pracovi tû a dal í obnovné práce jsou v sledkem vzájemné participace. Zde je nutné zdûraznit, Ïe pouze obnova fasád Bílého zámku byla financována z Programu záchrany architektonického dûdictví Ministerstva kultury âr. V echny dal í etapy obnovy exteriérû i interiérû probíhající od roku 2000 do souãasnosti byly financovány z vlastních finanãních zdrojû Národního památkového ústavu. První koncepãní materiál s názvem Generální program vyuïití zámku Hradce nad Moravicí; funkãní schéma budoucích prohlídkov ch tras byl zpracován jiï v roce 1983 (Eva Koláfiová). Tento materiál byl a stále je prûbûïnû konkretizován, korigován a precizován, a to v pfiímé souvislosti s v sledky mnohaletého stavebnû-historického (Dana Koufiilová, Antonín GrÛza), umûleckohistorického (Eva Koláfiová, Dagmar Èovíãková) a restaurátorského (Romana Balcarová) prûzkumu. Stávající Základní koncepce památkové obnovy interiérû zámku Hradce nad Moravicí, národní kulturní památky (Eva Koláfiová, Dana Koufiilová, Dagmar Èovíãková) se jako o stûïejní determinantu opírá o fakt, Ïe z ãetn ch stavebních a umûleckofiemesln ch period, aplikujících se v toku ãasu, je v Hradci moïné vûrohodnû rekonstruovat pouze fázi poãínající rozsáhlou pfiestavbou zámku po poïáru v roce V zásadû lze fiíci, Ïe hlavní reprezentaãní a obytnû-spoleãenské interiéry zaujímaly po celé 19. století obû podlaïí v chodního kfiídla a patro severního traktu proto sem byla vloïena hlavní prohlídková trasa. Souãasnû lze konstatovat, Ïe pozdnû klasicistní a empírové funkãní schéma i umûleckofiemeslná v zdoba jsou autentiãtûji doloïeny v severním reprezentaãním prûãelí, zatímco trakt v chodní, funkãnû konstantní aï od 60. let 19. století, je v raznû poznamenán dochovan mi vícevrstevn mi historismy druhé poloviny 19. století. KaÏdá ze samostatn ch instalaãních etap, kter mi interiéry hradeckého zámku procházejí od roku 1996, má své individuální ideové zámûry, libreta a rámcové scénáfie (Eva Koláfiová), pro jejichï finální formulaci je nezbytné dûkladné a komplexní vyhodnocení v ech dostupn ch faktografick ch dat. JiÏ na samém poãátku obnovného procesu zahájeného v polovinû roku 2002 byl ustanoven odborn t m dohlíïející na komplexní obnovu celého zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí, kter se v prûbûhu posledních let stabilizoval. Za územní pracovi tû v Ostravû provádí investorskou ãinnost kastelán zámku Ing. Radomír Pfiibyla. Autorkou celkového instalaãního zámûru je PhDr. Eva Koláfiová. Památkov dohled za ústfiední pracovi tû vykonává Ing. arch. Dagmar Èovíãková jako hlavní garant, Ing. BoÏena Pacáková jako specialistka na památky zahradního umûní a do roku 2010 PhDr. Alena Horynová v oblasti restaurování. Nástûnné malby a papírové tapety restaurovaly akad. mal. Romana Balcarová a Mgr. Markéta Müllerová. Umûleckofiemeslné truhláfiské prvky restauroval pan Jaroslav Jakubek. Projektovou dokumentaci, dle které byly stavební firmou WINRO OPAVA, spol. s r. o., realizovány stavební úpravy v prvním patfie západního kfiídla, ve druhém patfie v chodního kfiídla a v depozitáfiích, zhotovila Architektonická kanceláfi I.D.E.A., spol. s r. o.; Opava. Obnovu nádvofií realizovala stavebnû-restaurátorská huè Archatt, s. r. o., dle projektové dokumentace Architektonické kanceláfie Ing. arch. Radko Kvût; Brno. V období probûhla rehabilitace první ãásti hradeck ch interiérû, která zahrnovala takzvané velké hostinské apartmá, zfiízené v tûchto místech v roce Obnovné práce obsahovaly repasi novogotick ch zárubní, dvefií, okenních kruïeb a tabulov ch podlah. Na hostinské pokoje pfiímo navázala takzvaná Hubertova svûtnice, v níï byla kromû opravy novogotick ch dvefií, oken a schodi È restaurována také neogotická v malba klenby, druhotnû zalíãená. V sousedství byla ve své pûvodní funkci obnovena zámecká kaple se sakristií; kapli doplnila nástûnná a nástropní neogotická v malba, rekonstruovaná na základû restaurátorsk ch sond. A koneãnû v kompletní novorenesanãní v bavû z 80. let 19. století se vefiejnosti pfiedstavila také erbovní síà. V letech pokraãovala komplexní obnova interiérû v místnostech jiïní ãásti druhého nadzemního podlaïí v chodního kfiídla, a to zpfiístupnûním pûvodní zámecké bibliotéky (obr. 3), rozkládající se ve ãtyfiech místnostech. Knihovna byla restituována vybavením i restaurovan mi historizujícími nástûnn mi v malbami do doby svého vzniku, tedy do 50. let 19. století. Na knihovnu navázala reprezentaãní jídelna, kde byla nejen restaurována, ale do pûvodního rozsahu také rekonstruována pfiebohatá novogotická tuková v zdoba klenby s visut m svorníkem; zde byly velmi nápomocny nejen konkrétní otisky tuku v líãkách, ale také kolekce dokumentaãních fotografií zámeck ch interiérû z roku S jídelnou bezprostfiednû sousedící erbovní pfiedsíà s pseudogotick m táflováním byla zbavena nánosû monochromních líãek a zrestaurovány byly heraldické v malby klenby i niky. Tato etapa zahrnovala také obnovu novogotického spojovacího koridoru vãetnû restaurování kolekce okenních erbovních vitráïí vyjmut ch jiï pfied rokem 1912 a celoplo ného polo- Ïení kopie novogotické heraldické dlaïby. V ãasovém rozmezí se stavební obnovn proces soustfiedil zejména na úpravy pfiízemí a podkroví západního kfiídla. V podkroví a pfiízemí jiïní ãásti západního kfiídla byly zfiízeny depozitáfie. Historické interiéry b valého malého apartmá a kuchynû, situované v severozápadním pfiízemí, nebyly prozatím instalovány a jsou vyuïívány pro pfiíleïitostné v stavy. Pfii jejich obnovû byly v chodbû pouïity dochované novogotické heraldické dlaïby, repasovány a zrestaurovány byly dfievûné prvky zabudovaného interiéru. V ãervnu 2008 bylo vefiejnosti zpfiístupnûno revitalizované nádvofií rozdûlené novogotick m spojovacím arkádov m koridorem z roku 1861 na dvû ãásti (obr. 4). Centrální ãtvercová ãást obou nádvofií byla pro- 31

4 5 6 32

5 8 7 Obr. 5. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kufiáck salon, autentická fotografie z roku (Foto Florián Gödel) Obr. 6. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kuleãníkov salon, autentická fotografie z roku (Foto Florian Gödel) Obr. 7. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kuleãníkov salon, sonda na star í empírovou v malbu pfiekrytou novinovou makulaturou z roku 1861, poloïenou pod novogotické táflování. (Foto Radomír Pfiibyla, 2006) Obr. 8. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kufiáck salon, stav pfied zahájením obnovn ch prací. (Foto Radomír Pfiibyla, 2006) Obr. 9. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kufiáck salon, stav po dokonãení komplexní obnovy. (Foto Gabriela âapková, 2009) 9 vedena v mlatovém povrchu a podél nádvorních fasád i pod arkádou spojovacího koridoru byla poloïena dlaïba ze típané ãervené Ïuly. Souãástí této etapy byla rovnûï obnova severního prûjezdu vãetnû pfiímého zpfiístupnûní saly terreny. V etapû pokraãovala komplexní obnova reprezentaãních místností ve druhém nadzemním podlaïí v chodního kfiídla, která zahrnovala velmi v znamné trio obytnû-spoleãensk ch pokojû situovan ch v jeho severní ãásti: kufiáck salon (obr. 5), kuleãníkov sál (obr. 6), a dámsk ãajov pokoj. Z nich kufiárna a takzvan horní kuleãník se do své pûvodní funkce a na svá místa vracely po více neï padesáti letech. Vku- fiárnû byly pod nástûnn mi plátûn mi potahy s monochromním rûïov m olíãením nalezeny dvû kompaktní dekoraãní vrstvy star í, novogotická, velmi elegantní, v technice secco (navíc v Hradci jediná takto celistvû a rozsáhle dochovaná), a mlad í, novorenesanãní, známá jiï z nekolorované fotografie z roku 1902, v oslàující dekoraci stûn i stropû, na zámku vûbec nejhonosnûj í. Klenba byla zcela pokryta novorenesanãní iluzivní v malbou al secco v pestré barevnosti a rozmanitosti témat a ornamentálních prvkû, jaké nabízejí saly terreny italsk ch renesanãních vil ãi urbinská fajáns. Stûny kufiárny obcházela ãerná papírová tapeta s nápadn m ti tûn m a malovan m velkoraportním vzorem, jemuï kralovaly heraldické emblémy a fiádové symboly, zvûãàující osobnost pûvodce v í té nádhery Karla Maria, 5. kníïete Lichnovského. V pfiípadû koncepce obnovy dekorativní v pravy kufiárny nebyl názor odborného t mu, jehoï ãlenkami v té dobû byly i doc. PhDr. Marie MÏyková, PhDr. Lubica Mezerová a PhDr. Dana Koufiilová, jednotn. Byly vedeny diskuse mezi zastánci star- í, novogotické v malby s nerestaurovateln m torzem dekorace klenby, a pfiíznivci mlad í, pitoresk- 33

6 10 11 Obr. 10. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kuleãníkov salon, stav pfied zahájením obnovn ch prací. (Foto Radomír Pfiibyla, 2006) Obr. 11. Hradec nad Moravicí (okres Opava), kuleãníkov salon, stav po ukonãení komplexní obnovy. (Foto Gabriela âapková, 2009) ní novorenesanãní malby klenby a nástûnn ch papírov ch tapet. Názor zastáncû prezentace novorenesanãního ztvárnûní kufiárny byl podpofien i existencí kompletního mobiliáfie. Kromû dvou kûïí polstrovan ch leno ek, stínítek stojacích lamp a nûkolika dal ích drobností byl ve ker mobiliáfi kufiárny, zachycen na dvou fotografiích z roku 1902, deponován na nedalekém zámku v Raduni. Dochovaná torzální novogotická malba klenby byla zafixována a svrchní, novorenesanãní restaurována a ãásteãnû rekonstruována. Obdobnû bylo postupováno pfii obnovû ãern ch papírov ch tapet. Z dûvodû finanãní nákladnosti je rehabilitace celkové v malby klenby rozãlenûna do více ãasov ch etap (obr. 7 a 8). Kuleãníkovému sálu (obr. 9), pánsky stfiídmému, dominuje velkoplo né plátno Hold slezsk ch stavû vãetnû Pavla Lichnovského královnû Kunhnutû od Otto Marcuse ( ) z roku 1900, vloïené do klenby s novorenesanãní tukaturou. U bohaté tukové v zdoby byla obnovena autentická barevnost; pûvodní barevn tón se vrátil také v nátûru stûn. Repasím byly podrobeny obklady stûn, zárubnû s dvefiními kfiídly, okna, podlahy a kachlová kamna. V obou místnostech bylo rovnûï z velké vût iny moïné s pomocí inventáfiû a dochovan ch soupisû obnovit nûkdej í historizující mobiliární zafiízení (obr. 10 a 11). Tradice pravidelného zpfiístupàování dal ích interiérû Bílého zámku v Hradci nebyla pfieru ena ani v roce Rozsahem malá, ale z provozního hlediska velmi v znamná byla obnova velké severní pfiedsínû, která byla instalována v souladu s pûvodním vzhledem v orientálním stylu. V souãasné dobû je pfiipravována celková památková obnova severních prûãelních interiérû a i zde je poãítáno s dûslednou obnovou jejich pûvodních funkcí a v maximální moïné mífie rekonstrukcí empírové a pozdnû empírové v bavy vãetnû mobiliáfie. Na své místo se vrátí empírové privátní apartmá knûïen Lichnovsk ch, které tu fungovalo od poãátku 19. století aï do roku Chybût nebude tradiãní a nezbytn hudební pokoj s memoráliemi vztahujícími se k Ludwigu van Beethovenovi a Ferenci Lisztovi. 3 Závûr hlavního prohlídkového okruhu bude vûnován nûkdej ímu holandskému salonu malému pfiijímacímu pokoji, v nûmï Lichnov tí vystavovali na odiv svou v jimeãnou sbírku obrazû, a nejvût í prostofie zámku, reprezentaãnímu sálu velkému pfiijímacímu pokoji. Poznámky 3 Hudební tradice zámku v Hradci nad Moravicí je spojována zejména se dvûma ãeln mi pfiedstaviteli evropské hudební kultury 19. století Ludwigem van Beethovenem a Ferencem Lisztem. Beethoven nav tívil zámek poprvé v roce 1806 a následnû koncem záfií roku Z tûchto náv tûv se dochovala fiada dokumentû a památek. Za nejcennûj í lze povaïovat kladívkov klavír, na nûmï podle ústní tradice Beethoven bûhem sv ch pobytû hrával. Tento klavír byl postaven pafiíïskou firmou Érard Frères v roce 1803 a v souãasné dobû je souãástí instalace. Dal í v znamnou memorálií je také kfiídlo, u kterého v roce 1846 koncertoval na zámku Ferenc Liszt. 34