GEOGRAFIE ČR. geomorfologie a geologie. letní semestr přednáška 5. Mgr. Michal Holub,

Transkript

1 GEOGRAFIE ČR geomorfologie a geologie přednáška 5 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz

2 GEOMORFOLOGIE geomorfologie zkoumá povrchové tvary a souvislosti jejich vzniku a vývoje, vychází převážně z geologie geomorfologické členění ČR rozdělení území podle podobnosti reliéfu, několik hierarchických úrovní systém provincie subprovincie oblast celek celek podcelek okrsek podokrsek-část

3 GEOMORFOLOGIE důležité pojmy z geomorfologie eroze transport akumulace fyzikální a chemické zvětrávání moréna, kar, bludný balvan, mrazový srub, suťové pole, polygonální půdy a kamenné polygony, eolická činnost, kras, závrt, škrapy, hrásť a prolom, prtě

4 GEOMORFOLOGIE příklad členění: Hercynský systém Česká vysočina Šumavská subprovincie (I) Šumavská hornatina (IB) Šumava (IB-1) Šumavské pláně (IB-1A) Knížecí pláně (IB-1A-5) Stráženské pláně (IB-1A-5c) žlíbská část (IB-1A-5c-1) 30,3 km, max m n.m., min 765 m n.m. 2

5 GEOMORFOLOGIE

6 GEOMORFOLOGIE

7 GEOMORFOLOGIE

8 GEOMORFOLOGIE

9 GEOMORFOLOGIE Šumava (IB-1) nejrozsáhlejší horstvo Českého masivu největší plocha nad 1000 m n.m. převážně plochá hornatina, okrajové části jsou členitější (Boubínská a Trojmezenská hornatina)

10 GEOMORFOLOGIE Krkonoše (IVA-7) nejvyšší horstvo Českého masivu největší plocha nad horní hranicí lesa ( m n.m.)

11 GEOMORFOLOGIE LAVINY významný geomorfologický činitel v ČR se pravidelně vyskytují v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku (lavinové katastry) ojediněle mohou spadnout i jinde (Šumava, Moravskoslezské Beskydy, Jizerské hory, Krušné hory) hlavními faktory vzniku je dostatečně prudký svah (30 50 ) a nestabilní sněhová vrstva (nafoukaný čerstvý sníh, výrazné oteplení, dutinová jinovatka)

12 GEOMORFOLOGIE LAVINY pásmo odtrhu transportní pásmo pásmo nánosu Členění lavin dle několika kritérií: tvar dráhy: plošná x žlabová místo odtrhu: linie x bod horizont odtrhu: základová x povrchová typ sněhu: suchý x mokrý příčina vzniku: samovolná x vyvolaná

13 GEOMORFOLOGIE

14 GEOMORFOLOGIE

15 GEOMORFOLOGIE

16 GEOMORFOLOGIE lavina u Brádlerových bud, 2 zranění, mimo lavinový katastr!

17 GEOMORFOLOGIE obrovská lavina v dolině Bialy Jar, 1 mrtvý, roku 1968 tamtéž 19 mrtvých!

18 GEOMORFOLOGIE

19 GEOMORFOLOGIE

20 GEOMORFOLOGIE nejvyšší celky (pohoří) ČR nad 1000 m dosahuje 16 celků jsou rozmístěny většinou při hranicích a chybí jen v jihovýchodní části turisticky i přírodovědně atraktivní oblasti, většinou velkoplošně chráněné podle kriteria 15 m nad nejvyšší sedlo a 400 m daleko je v ČR téměř 400 tisícimetrových vrcholů

21 GEOMORFOLOGIE nejnižší celky ČR pánve a úvaly podél velkých řek výška dna m n.m. Podkrušnohorská oblast, Česká tabule, Slezská nížina, Vněkarpatské sníženiny, Jihomoravská pánev hustě osídlené a zemědělsky využívané oblasti nejvyšší body tvoří většinou úpatí okolních vyvýšených jednotek

22 GEOLOGIE geologie zkoumá složení, stavbu a chronologický vývoj Země zabývá se pochody uvnitř i vně planety lze členit na dynamickou, strukturní, tektonickou, historickou, sedimentární, ložiskovou a regionální úzce souvisí s mineralogií, paleontologií, petrologií, geofyzikou či hydrogeologií

23 GEOLOGIE

24 GEOLOGIE

25 GEOLOGIE důležité pojmy z geologie plutonity orogeneze (vrásnění) Barrandien neovulkanity mořská transgrese

26 GEOLOGIE plutonity hlubinné vyvřeliny, utuhlé v zemské kůře forma těles, často rozsáhlých, méně žil v horninovém složení převažují granity (žuly) v ČR desítky takových těles, mezi nejvýznamnější plutonity patří krkonošskojizerský, lužický, krušnohorský, středočeský, moldanubický, železnohorský, brněnský a brunovistulikum

27 GEOLOGIE orogeneze (vrásnění) dlouhodobé procesy v zemské kůře, vedoucí k vyzdvižení horstev nejstarší vrásnění již od archaika a proterozoika, lépe zmapované až prvohorní kadomské a kaledonské v ČR jsou nejvíce patrné projevy variského (=hercynského, mil. let) a alpinského (=himálajského, mil. let)

28 GEOLOGIE variské vrásnění příčinou byla kolize dvou desek zemské kůry v Evropě zbylo jen několik izolovaných částí z původně souvislého horstva (j. Irsko, Cornwall, Masif Central, Schwarzwald, Vogezy, Ardeny ) Český masiv je nejmohutnější z těchto částí a nejvyšší ve střední Evropě variscidy obklopují českou křídovou pánev

29 GEOLOGIE alpinské vrásnění v Evropě vznik hlavních horstev Alp a Karpat v ČR pouze na východě, vnější část Západních Karpat příkrovová stavba flyšových hornin (střídání písčitých a jílovitých sedimentů) relativně mladé horstvo, proto je morfologie výraznější než u Českého masivu

30 GEOLOGIE Barrandien rozsáhlá oblast ze starších prvohor ( mil. let) významná oblast geologického výzkumu už od 19. století, množství unikátních nálezů i v celosvětovém měřítku (srovnávací stratotypy, fauna) od Prahy po Plzeň

31 GEOLOGIE neovulkanity pozůstatky terciérního a kvartérního vulkanismu Doupovské hory (stratovulkán), České stř., Tepelská vrch., Nízký Jeseník, Podbeskydská pahorkatina aj. nejmladšími vulkány jsou Železná a Komorní hůrka u Fr. Lázní ( tis. let) a sopky Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch na Bruntálsku (cca tis. let) většinou přírodovědně zajímavé oblasti

32 GEOLOGIE Říp Vinařická hora neovulkanity ČR Č. středohoří Velký a Malý Roudný

33 GEOLOGIE mořská transgrese zaplavení území mořem na našem území několikrát, naposledy v mezozoiku, období křídy četné stopy pískovce, prachovce a slínovce v české křídové pánvi sedimentace také probíhala v třeboňské a budějovické pánvi - jezera

34 GEOLOGIE třetihory (terciér) předposlední geologické období, trvající 65-1,6 mil. let dělí se na starší paleogén a mladší neogén nástup třetihor souvisí s výraznou a náhlou událostí (meteorit, extrémní vulkanismus) - během velmi krátké doby se prudce ochladilo a většina stávající bioty se nestačila přizpůsobit a vyhynula výrazný rozvoj flóry a fauny probíhající alpinské vrásnění mělo za následek rozlámání Českého masivu a vznik zlomových pásem (např. podkrušnohorský prolom) výzdvih příkrovových pásem Karpat, v jejichž předpolí vznikaly tektonické sníženiny (karpatská předhlubeň a vídeňská pánev) vulkanická činnost s dodnes patrnými výsledky

35 GEOLOGIE

36 GEOLOGIE čtvrtohory (kvartér) poslední geologické období, trvající 1,6 mil. let (různé názory) dělí se na starší pleistocén a mladší holocén naprostá většina povrchu je pokryta materiálem ze čtvrtohor půdou charakteristické je kolísání klimatu s ledovými dobami a systémy říčních teras

37 GEOLOGIE

38 GEOLOGIE

39 GEOLOGIE

40 PEDOLOGIE pedologie nauka o půdách vznik, vývoj, vlastnosti, klasifikace půdní typy jsou dány kombinací více podmínek klima, voda, podloží, sklonitost, biota a člověk nejúrodnější jsou černozemě, vyskytující se v nížinách, nejméně příznivé jsou pak podzolové půdy v horách půdní druhy se určují podle zrnitosti materiálu (písčité, písčitohlinité, hlinito-písčité, hlinité, hlinito-jílovité, jílovito-hlinité a jílovité půdní profil je složen z několika vrstev o různé síle, pro každý půdní typ je charakteristický nejsvrchnější část tvoří humus, nejspodnější pak matečná hornina či nezpevněný sediment, mezivrstvy pak směs zvětralé horniny a půdy

41 PEDOLOGIE

42 PEDOLOGIE