Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR

Transkript

1 Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Telekomunikačné stavby VII. Bratislava 10/2014

2 Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice Vláda dne 20. března 2013 svým usnesením č. 203 schválila materiál aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích - Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice. 1. Posílení digitální ekonomiky. 2. Podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu + usnadnění výstavby. Vláda podporuje v souladu s cíli Digitální agendy rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosové rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností. 3. Efektivní využití rádiového spektra. 4. Zvyšování dostupnosti ICT pro všechny. 5. Svoboda přístupu k internetu. 6. Přístup občanů k informacím veřejné správy. 7. Podpora legální nabídky audiovizuálních služeb, ochrana osobních údajů. 8. Garance pro obyvatele volně přijímat programy veřejných medií zemským vysíláním.

3 Je třeba odstranit bariery brzdící rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu Technologie připojení v ČR Nezájem budovat pevné robustní a bezpečné sítě nové generace (optika,apod.) způsobil významné zaostání budování vysokorychlostních sítí - internetu nad 30 Mbit/s. Naopak došlo k významnému rozvoji bezdrátového WiFi připojení, které však nemůže zabezpečovat dlouhodoběji potřebnou kapacitu. Důvodem nezájmu jsou vysoké náklady na výstavbu. Významně se zvýšily administrativní náklady výstavby, zejména věcná břemena, vícenáklady, které nemají přímou vazbu díla. xdsl WiFi+FWA Mobilní Kabel TV Optika Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PRIORITNÍ OSA 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií pomoc obcím a podnikání!! Zákon o liniových stavbách musí zahrnovat také stavby tech. infrastruktury, včetně staveb elektronických komunikací.

4 Infrastruktura pro vysokorychlostní přístup k internetu Tempo výstavby NGA sítí v České republice je velmi pomalé. Zvyšující se komplikovanost celého procesu přípravy liniových staveb. Významné zvyšování administrativních (i byrokratických) nákladů ze strany municipalit. Nepředvídatelná regulace může být považována za investiční riziko. ČTÚ musí zároveň aplikovat taková opatření, která neodradí od investování do NGA sítí. Zastaralost Prostorových norem. Pro investice do pevných optických sítí v řídce osídlených regionech bude nutná spoluúčast státu, což by mělo zároveň pozitivně motivovat soukromé investice. ( Zdroje státní a EU ).

5 Pracovní skupina a její cíle Členové ICT UNIE založili společně s dalšími asociacemi (ČAT,..) pracovní skupinu, která v reakci na státní program Digitální Česko 2.0 hledá možnosti, jak efektivně splnit požadavky projektu. Hlavním cílem pracovní skupiny je v tuto chvíli zejména: identifikace problémů spojených s přípravou a realizací staveb komunikační sítě a zařízení elektronických komunikací, příklady z praxe a podněty pro změny. Další aktivity skupiny, které nejsou zahrnuty v této prezentaci budování společné infrastruktury Sdílených sítí a nastavení jejích technických, cenových i procesních parametrů dotační politika a nastavení vhodných parametrů přidělování dotací

6 Identifikace problémů Nedostatečná deklarace veřejného zájmu staveb elektronických komunikací. Nejednotný výklad právních norem. Dodržování správních lhůt řízení. Správní a místní poplatky. Chybějící metodika výpočtu výše úhrady za omezení vlastnických práv. Zařazení technické infrastruktury elektronických komunikací uvnitř budov jako povinnou základní vybavenost.

7 Deklarace veřejného zájmu a územní plánování Popis problému - Ve stávajících územních plánech není definováno jako jejich nedílná součást vytvoření koridorů pro sítě elektronických komunikací včetně přípojných bodů všech objektů - Rozpor mezi praxí a právními normami (ZoEK a Stavební zákon). Dopad na výstavbu sítí - Prodlužování a zdražení přípravy - V mezních případech stavbu nelze realizovat Navrhovaná opatření - Zařazení staveb elektronických komunikací do územních plánů - Sladění legislativy - Omezit možnost obce odmítnout umístění stavby na veřejné pozemky - Rozšíření územně-analytických podkladů o prvky pasivní infrastruktury s možností využití při územním plánování a přípravě nových staveb

8 Veřejnoprávní smlouvy pro jednoduché stavby Popis problému Nejjednodušší, nejlevnější a nejrychlejší způsob veřejnoprávního projednání, který je sporadicky využíván Nejednotný přístup Stavebních úřadů, různé požadavky, nechuť převzít odpovědnost Dopad na výstavbu sítí Dlouhé lhůty na projednání jednoduchých staveb Prodražení přípravy a výstavby, vysoké administrativní náklady Navrhované opatření Metodika pro stavební úřady Vymezení základních parametrů, pro jaké případy smlouvy využít Sjednocení vzorů smluv pro všechny stavební úřady U liniových staveb omezení požadavku na vyjádření pouze na přímé účastníky řízení, vyjmutí vyjádření vlastníků sousedních pozemků z řízení.

9 Vypořádání nesouhlasných stanovisek Popis problému Vyšší počet účastníků stav. řízení s sebou přináší větší množství nesouhlasných stanovisek. Stavební úřady využívají pro vypořádání lhůtu 30/60 dnů na maximum a často ji i překračují. Nelze omezit právo účastníků na podání nesouhlasného stanoviska. Dopad na výstavbu sítí Odklad výstavby a často i úplné zrušení projektu Prodražení výstavby hledáním kompromisních řešení (např. radioreléové spoje ) Stavebník sice již dnes může podat stížnost kvůli překročení lhůt, nebo napadnout i rozhodnutí stavebního úřadu, ale neděje se tak příliš často ve předejít budoucím problémům. Navrhované opatření Posuzovat stavby z hlediska Veřejného zájmu a na základě toho vydávat rozhodnutí ve stanovených lhůtách (metodika pro stavební úřady) Centrální sledování dodržování lhůt (orgánem státní správy) pro vydání rozhodnutí Postihy pro úřady překračující lhůty (orgánem státní správy)

10 Nepřiměřené finanční nároky na náhradu omezení užívání vlastnických práv Popis problému Úhrady za vypořádání věcných břemen jsou nezanedbatelným nákladem investice. Neexistence jednotné metodiky pro výpočet výše náhrady, např. výrazné rozdíly mezi obcemi (Plzeň 750 Kč/m vs. Ústí nad Labem 1500 Kč/m, Karviná 80 Kč/m vs. Písek 1000 Kč/m) Křížení silnice se železnicí. Častým problémem je i selektivní přístup k různým investorům. Dopad na výstavbu sítí Prodražení stavby V mezních případech nerealizace stavby Nejistota při odhadu nákladů na stavbu Navrhované opatření Při výpočtu náhrady věcného břemene vycházet ze zákona 151/1997 sb. o oceňování majetku. Sjednotit metodu výpočtu výše náhrady např. s využitím cenových map tak, aby bylo v rámci plánování možno odhadnout náklady předem. Nepřipustit požadavek nad rámec zákona přikládat k žádostem o stavební povolení úhradu vypořádání náhrad. U koncových přípojek se doporučuje nahradit smlouvu o věcném břemenu jiným typem smlouvy, např. smlouvou o umístění Jednotný přístup ke všem investorům (podnikatelským subjektům)

11 Nepřiměřené finanční nároky za využívání veřejných prostranství Popis problému Výše místních poplatků za užívání veřejných prostranství jsou nezanedbatelným nákladem investice. Existuje celá řada dalších poplatků, které kumulativně zatěžují stavbu (místní poplatky, nájmy, náhrady věcných břemen, nadstandardní požadavky na zhodnocení majetku). Excesivní poplatky za zábor prostranství např. platba 1 mil. Kč/14 dní ve Františkovy Lázně Častým problémem je i selektivní přístup k různým investorům. Dopad na výstavbu sítí Prodražení projektu, často za hranice návratnosti Nejistota při plánování výstavby a odhadu nákladů Navrhované opatření Stanovovat poplatky přiměřeně k cílům Veřejného zájmu, případně omezit cenovou regulací Sjednotit metodu výpočtu výše poplatků tak, aby bylo v rámci plánování možno odhadnout náklady předem. Jednotný přístup ke všem investorům (podnikatelským subjektům)

12 Ostatní finanční/nefinanční nároky Popis problému Nepřiměřené požadavky na zpětné úpravy dotčených pozemků, které nepředstavují návrat do náležitého stavu, ale významné zhodnocení majetku (např. požadavek na náhradu původně asfaltového chodníku na dlážděný, nebo rekonstrukce chodníku po celé délce ulice). Další neodůvodněné požadavky, např. na úhradu za přípravu smluv, přestože jde v zásadě o smlouvu vzorovou Dopad na výstavbu sítí Navýšení nákladů, často za hranice návratnosti. Prodloužení výstavby Navrhovaná opatření Budování chrániček, kabelovodů vhodných pro výstavbu sdílené infrastruktury např. v majetku obcí jako součást rekonstrukce veřejných komunikací a prostranství Finanční spoluúčast vlastníků dotčených pozemků na zhodnocení majetku Podpora výstavby sdílené infrastruktury z dotací Sdílení pasivní infrastruktury jako podmínka pro vydání rozhodnutí o umístění stavby

13 Přílože k zahájeným stavbám, koordinace staveb Popis problému Absence definice pojmu přílože v legislativě Informace o připravované investiční akci jiného investora přicházejí pozdě, nelze zajistit veřejnoprávní projednání (brzdilo by akci investora) Investor příloží musí mít své vlastní rozhodnutí o umístění stavby (nemožná dodatečná legalizace ani v případě, kdy se stavebníci komerčně dohodnou) Investor zpravidla nemá dostupný rozpočet na vybudování infrastruktury v termínu realizace stavby jiného investora Dopad na výstavbu sítí Nemožnost realizace přílože Opakované výkopové práce v lokalitě Prodražení výstavby Navrhované opatření Evidence připravovaných investičních akcí v RPI Sdílení pasivní infrastruktury jako podmínka pro vydání rozhodnutí o umístění stavby Dotační politika na realizaci příloží (např sdílená infrastruktura v majetku obcí) Podmínit dotace na mosty, chodníky, opravy náměstí apod. vybudováním sdílené pasivní infrastruktury Obec by měla mít možnost nepovolit rozkopání náměstí pouze v těch případech, kdy vybudovala v lokalitě sdílenou pasivní infrastrukturu. Budování infrastruktury chrániček pro sdílené sítě jako součást investice jakéhokoliv investora, pokud je uvedeno v územním plánu

14 Nadzemní sítě Popis problému Nadzemní sítě lze dle stávající legislativy realizovat pouze na výjimku a to i v případech, kde: Existuje stávající nadzemní síť jiného vlastníka a je možná dohoda o umístění stavby na stávající podpěry Nově budovaná část sítě (nová výstavba v prolukách mezi stávající zástavbou) navazuje na stávající nadzemní síť Nadzemní sítě nejsou povolovány ani jako stavby na dobu určitou Dopad na výstavbu sítí Prodražení výstavby, vedoucí k nerealizaci obnovy a modernizace sítě (brání splnit podmínky programu Digitální Česko 2 ) Navrhované opatření Moderní optické nadzemní sítě lze budovat z menších, takřka nepostřehnutelných komponent. Díky nižší hmotnosti a vyšší odolnosti v tahu jsou méně náchylné na poruchy, lépe odolávají námraze. Projednání na svazu měst a obcí, návrh změny legislativy, zařazení do metodiky pro stavební úřady

15 Popis problému Městské sítě V některých městech byla vybudována infrastruktura optických kabelů z veřejných prostředků, mnohdy z dotačních programů nebo jiných typů veřejné podpory V některých případech stavební úřady bezdůvodně zamítají rozhodnutí o umístění stavby a nabízí pronájem městské infrastruktury za ceny neodpovídající nákladové ani obvyklé ceně vybudované infrastruktury, čímž se dopouští protiprávního jednání Pronájmy nejsou různým podnikatelským subjektům nabízeny za transparentních podmínek, některé subjekty jsou zvýhodňovány Dopad na výstavbu sítí Nerealizace stavby V mnoha případech hledání náhradního, po technické stránce řešení nesplňujícího požadavky projektu Digitální Česko 2 Navrhované opatření Sledování situace ze strany regulátora (ČTU) Evidence sítí v RPI Projednání na asociaci měst a obcí, návrh změny legislativy, zařazení do metodiky pro stavební úřady Volná kapacita v dotacemi podpořených sítích musí být nabízena za rovných podmínek všem a za nákladově orientované ceny v souladu s doporučeními EK k veřejné podpoře Nastavení vyhovující dotační politiky, konkrétních podmínek pro čerpání dotace a sankcí při jejich neplnění

16 Popis problému Domovní rozvody Domovní rozvody v současné době jsou budovány jednotlivými provozovateli služeb. To vede v některých případech k vícenásobné instalaci infrastruktury a pro provozovatele to představuje nejen významnou investici, ale také mnoho administrativních, technicko-organizačních, ale následně také provozně-poruchových problémů. Během stavby jsou v budově instalovány domovní rozvody, které jsou obtížně kompatibilní se současnými technologiemi. Pro zákazníky (nájemníky, obyvatele) tato praxe znamená vícenásobné instalační práce v jejich bytech a ve společných prostorách budov Dopad na výstavbu sítí Prodražení výstavby V mnoha případech, pokud již je v objektu konkurence, nerealizace stavby, v objektu pak operátor své služby nenabízí Nemožnost budovu připojit. Navrhované opatření Legislativně zajistit (např. podmínka pro povolení k užívání stavby), aby domovní rozvody byly budovány jako součást vybavenosti budov s parametry sdílených sítí Zpracovat standardy pro budování sdílených sítí domovních rozvodů a nastavit minimální technické parametry Projednání na asociaci měst a obcí, zařazení do metodiky pro stavební úřady

17 Povolení k užívání stavby, kolaudace Popis problému Nově vzniklá administrativní zátěž pro vlastníky sítí elektronických komunikací Dopad na výstavbu sítí Prodloužení lhůt před zahájením užívání stavby Prodražení výstavby Navrhované opatření Zkrácení lhůty správního řízení, případně zrušení požadavku na správní řízení

18 Popis problému Registr pasivní infrastruktury Neexistuje celkový přehled o dostupné pasivní infrastruktuře a podmínkách jejího využití Chybí včasné informace o připravované investiční akci jiného investora (viz. přílože) Rozdílné podmínky využití pasivní infrastruktury pro různé subjekty Zemní práce tvoří výrazný podíl nákladů na výstavbu nových sítí Dopad na výstavbu sítí Prodražení výstavby Nerovnoměrné podmínky na trhu Navrhované opatření Vytvořit registr pasivní infrastruktury jako komponentu egovernmentu bez dodatečných nároků na administrativní zátěž vlastníků technické infrastruktury Pasivní infrastruktura všech správců technické infrastruktury Mapová část RPI Informace o pasivní infrastruktuře a přístupových bodech data jsou dodávána správci technické infrastruktury Podkladové mapy budou využity datové sady spravované ČÚZK ortofotomapa, katatrální mapa a ZABAGED Zdroj údajů o pasivní infrastruktuře přebírat z územně-analytických podkladů Cenové mapy veřejný podklad pro stanovení výše věcného břemena pro veřejnou správu Veřejné informace o podmínkách přístupu k pasivní infrastruktuře Informace o plánované výstavbě, případně podmínky příloží Rozšíření územně-analytických podkladů o prvky pasivní infrastruktury

19 Podpora rozvoje NGA ze strany státu Stát bude podporovat (dotace z OPPIK 2014+) jen v bílých místech Mapu bílých-šedých-černých míst definuje regulátor ČTÚ Stát musí připravit zásadní dokumenty (MPO a CzechInvest) Národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí elekt. komunikací Plán podpory Dotace budou směrovány na jednotlivé projekty realizované OPERÁTORY Dotované sítě musí splňovat kritéria definované EC - otevřená síť dalším operátorům.sdílení - udržitelnost atd. Alokace cca 14 mld. Kč ICT UNIE přispívá konzultacemi a vypracovává principy a standardy. Je naší snahou vypracovat PŘÍRUČKU PRO INVESTORA

20 Výhody sdílených sítí a potřeba standardů - Pro investora ve srovnání s exklusivní sítí rychlejší návratnost investice, menší riziko zmaření investice vstupem konkurence, výstavba dle metodiky usnadní případný prodej - Pro operátory rychlejší dosažení plošného pokrytí, úspory investic, OPEX pouze za aktivní přípojky - Pro stát a občany minimalizace opakovaných výkopových prací - Pro koncové účastníky konkurenční nabídky (včetně různorodosti nabízených služeb a jejich parametrů), cenová politika poplatná nižší investiční náročnosti, časnější dostupnost služeb Výstavba dotovaných sítí v souladu s technickými standardy zajistí: - Budování funkčních sítí s reálnou možností rozvoje, správy a dohledu. - Sdílení vybudované infrastruktury a zabránění vzniku lokálního monopolu na dotované síti z technických důvodů - Vzájemnou porovnatelnost výše nákladů na dotované sítě a zabránění plýtvání veřejnými prostředky. - Minimalizaci rizika, že dotace na budování sítí budou spojeny s negativní publicitou v důsledku podpory předražených a nefunkčních projektů.

21 Navržené standardy výstavby Popisují infrastrukturu, umožňující budoucí rozvoj a nasazení NGA technologií. Obsahují minimální kvalitativní parametry pro výstavbu pevných přístupových sítí včetně vnitřních domovních rozvodů a předávacích rozhraní. Vycházejí z existujících technologických norem, jsou technologicky neutrální (avšak s důrazem na optickou infrastrukturu). Obsahují více doporučených typizovaných řešení, cílem není stavět pouze jeden jediný možný typ přístupové sítě. Podporují pouze řešení umožňující nasadit technologie se vzdálenou správou a dohledem. S ohledem na podmínky dotací podporují pouze řešení, která umožňuje efektivně zpřístupnit vybudované přístupové sítě pro více operátorů formou fyzického sdílení infrastruktury, a různých forem velkoobchodní nabídky, včetně bitstreamu.

22 Podmínky pro sdílení sítě Vlastník sítě (Operátor 1) je povinen sdílet alespoň tu část sítě, která byla vybudována/modernizována s podporou dotačních programů, plus celé další vedení až do koncového bodu na straně domácnosti. Rozsah velkoobchodní nabídky služeb musí zahrnovat různé formy včetně pronájmu vlákna, bitstreamu a velkoobchodní nabídky koncových služeb, pokud to umožňuje povaha projektu. Cena referenční velkoobchodní nabídky (pro všechny výše uvedené scénáře) by měla být jedním z hodnotících kritérií pro přidělování dotací. Využití dotované sítě také pro jiný účel, než připojení koncových rezidentních zákazníků je možné. Cenové limity tohoto jiného využití nejsou dosud vyjasněny. Doporučuje se tyto limity stanovit v podmínkách pro přidělení dotace. Každý z operátorů může požadovat připojení do sítě v uzlech CO nebo DP (ve směru ke koncovým zákazníkům). Síť musí mít v těchto bodech dostatečnou prostorovou rezervu. Jedním z požadavků na změnu legislativy je realizace domovních rozvodů jako součást vybavenosti budovy v majetku vlastníka budovy. V takovém případě bude ve společných prostorách budován rozvaděč AP (předávací bod mezi operátorem a vlastníkem budovy). Pokud budou domovní rozvody budovány operátorem, bude typicky vnitřní rozvod napojen přímo na D-AN - nerozpojitelným způsobem a bude považován za nedílnou součást D-AN).

23 Shrnutí Prezentace se zaměřuje na dopady požadavků, které mají výrazný vliv na cenu budované infrastruktury a/nebo také na termín realizace. Podklady byly zpracovány pro: Návrh změn ustanovení právních a technických norem řešících danou problematiku Jednotnou metodiku pro stavební úřady Jednání s asociací měst a obcí Vypracování standardů pro stavby sdílených sítí Návrh dotační politiky v rámci projektu Digitální Česko 2.0 Zajištění hladkého, nekonfliktního a efektivního čerpání dotací ICT trh očekává iniciativní přístup MPO a ČTÚ, s odbornou podporou ICT průmyslu, prosadit opatření vládou schválené politiky DČ 2.0 (Kap.4.).

24 Pokud nebude prioritou vlády informační společnost, tak se nám to všem, jednou opravdu nevyplatí Svatoslav Novák prezident ICT Unie