PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM Zápis ze setkání Termín konání: čtvrtek Časové rozvržení: 9:30 11:30 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Asistentka koordinátora komunitního plánování Mgr. Věra Muthová přivítala přítomné, představila vedoucí pracovní skupiny PhDr. Zdenku Hašovou a seznámila s programem. Omluvila také nepřítomnost koordinátora komunitního plánování Mgr. Radima Janíka. Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. V. Muthová požádala přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly

2 Neřešené oblasti a trendy do budoucna. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období (dále jen SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Asistentka koordinátora upřesnila, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučila tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. Na dnešní setkání byli pozváni také uživatelé sociálních služeb, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili ke svým potřebám tak, jak svou situaci vnímají oni sami, především tedy ve vztahu k sociálním službám a celkově v rámci sociální oblasti (s vědomím toho, že jejich životní situace se pochopitelně dotýkají i další oblastí - např. oblasti školství, zdravotnictví, bydlení apod.). ad 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin Většina organizací dodala vyplněné dotazníky, chybí Tyfloservis o.p.s, Středisko rané péče SPRP Brno, Centrum pro dětský sluch TamTam o.p.s., Lorm Společnost pro hluchoslepé z.s. Kapacity a odmítání klientů Organizace zájemce o službu odmítat nemusí, rozhodně ne z kapacitních důvodů, pokud výjimečně odmítnou, je to z toho důvodu, že zájemce nepatří do cílové skupiny nebo spadá pod jinou oblast (např. dluhové a právní poradenství, finanční poradenství apod.). SNN ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené tlumočnické služby je třeba dojednat dopředu, tlumočníků pro specifické tlumočení není mnoho, odmítnutí je formulováno nabídkou náhradního termínu. Obecně je pro poskytovatele obtížné kapacity vyčíslit. V případě odmítnutí klienta, kam organizace klienta směřují Odmítnutí jen v případě, že se nejedná o danou cílovou skupinu či o požadovanou sociální službu, pak je klientům doporučena jiná organizace, jsou využívány adresáře organizací (Brno, JMK). Klienti jsou odesíláni do Občanské poradny Brno, SIC či k poskytovatelům služeb osobní asistence, pečovatelská služba, popř. je doporučena jiná podobná aktivita. ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují E. Žižlavská, Tyfloservis o.p.s., organizace je hodně vytížená, někteří klienti musí na poskytnutí služby čekat. Kapacita je v průběhu roku různá, mění se. Cílem organizace je zachovat službu sociální rehabilitace ve stávající kvalitě. Rozvoj není v současné finanční situaci možný. Ve stávajícím personálním obsazení organizace zvládá pokrýt potřeby klientů. Organizace by potřebovala pořídit nové služební vozidlo. Také by bylo potřeba zvyšovat informování veřejnosti o zrakovém postižení a problematice s ním spojenou.

3 H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno o.p.s., velkým problémem je absence sociálního bydlení pro nevidomé osoby. Mnoho nevidomých není tak sociálně zdatných, aby dosáhlo na vlastní bydlení. Hypotéka nepřichází v úvahu. Bydlení pro nevidomé nemusí být bezbariérové, nemusí být speciálně upraveno. Neexistují krizová centra, která by nevidomého člověka zabezpečila po stránce bydlení. Organizace má v plánu postavit dům, ve kterém by bylo krizové bydlení pro nevidomé. Organizaci bylo doporučeno, aby tento dům nazvala komunitním centrem. Z krizového bydlení by pak lidé přecházeli buď do Centra sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích (dále jen CSS Chrlice) nebo do sociálních bytů. Dalším tématem, které organizace řeší, je zaměstnávání zrakově postižných osob. Ve většině případů mají osoby se zrakovým postižením zájem o pomoc se zaměstnáváním. S příspěvkem od ÚP je ten problém, že zaměstnavatel musí místo po tři roky udržet. Nevidomé osoby se často dostávají do dluhové pasti. Organizace uspořádala kurz finanční gramotnosti, do kterého se však přihlásilo málo klientů. Organizace plánuje v této oblasti vyškolit sociální pracovníky a poradce. Tato problematika je o prevenci, o výchově, aby lidé nepodepisovali smlouvy a neobjednávali si služby, na které nemají finanční prostředky a které ani nepotřebují. Je nutné, aby se lidé se zrakovým postižením nedostávali do dluhů a potažmo exekucí, neboť zaměstnavatelé nechtějí člověka s exekucí zaměstnat. Problém s přijímáním zrakově postižených osob do domovů pro seniory. Domovy pro seniory nejsou schopny a ochotny "nakupovat" pro tyto osoby služby, např. předčitatelské služby. Organizace se potýká s nedostatkem financí z důvodu výpadku veřejných zdrojů. Veřejný systém financování je dle H. Bubeníčkové v současnosti nejistý a nepravidelný. To má za následek finanční nestabilitu služeb a fluktuaci zaměstnanců, což nepůsobí dobře na klienty. Propojení služeb pro osoby se zrakovým postižením je velmi dobré. Tyfloservis o.p.s. učí samostatnému pohybu, Vodicí pes, o.s. - pes je jedním z atributů bezpečné cesty. CSS Chrlice zajišťuje službou domov pro osoby se zdravotním postižením bydlení. Služby jsou propojeny a je potřeba je finančně podporovat. TyfloCentrum Brno o.p.s. nabízí klientům odborné sociální poradenství, průvodcovské a předčitatelské služby, SAS, sociálně terapeutické dílny a také sociální rehabilitaci. E. Rozbořilová, CSS Chrlice, potvrdila problém zadluženosti klientů a problém chybějícího sociálního bydlení. Pokud se bude organizace soustředit na seniory, pak mladí lidé přijdou o možnost využít pobytových služeb. Mezi klienty jsou i lidé s kombinací poruchy zraku a sluchu. Kurzy znakového jazyka probíhají většinou v odpoledních hodinách, což je pro pracovníky problém. Pracovníci by uvítali, kdyby kurz mohl probíhat přímo v organizaci a v dopoledních hodinách. P. Doubrava, CSS Chrlice, organizace má celorepublikovou působnost, přijímá pacienty propouštěné z LDN. Organizace o pět míst navýšila službu domova pro osoby se zdravotním postižením, ovšem na úkor odlehčovacích služeb. Kvůli procesu transformace není možné dále navyšovat pobytové kapacity. V pobytových službách jsou v současné době především senioři, čímž vzrostl počet zájemců o službu v pořadníku. V pořadníku jsou ale evidováni i mladší lidé. O. Zelená, CSS Chrlice, uživatelka, váží si všech poskytovatelů služeb pro osoby se zrakovým postižením. Služeb CSS Chrlice využívá od dubna roku 2012, v rámci sociální rehabilitace se tam naučila mnoho nových užitečných věcí. T. Kramosil, CSS Chrlice, uživatel, zajímá se o elektrotechniku a výpočetní techniku. Ocenil by možnost navštěvovat kurzy, ovšem již pro pokročilejší uživatele. Např. kurzy zaměřené na skenování,

4 černotiskové noty, stříhání zvuku apod. Většina současně dostupných kurzů je jen o základních uživatelských dovednostech. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno o.p.s., organizace připravuje EU projet, jehož součástí bude rekvalifikační program s kurzem např. zvukový designér. K. Němcová, Středisko rané péče SPRP Brno, organizace poskytuje službu rané péče, a to dětem se zrakovým a kombinovaným postižením do sedmi let věku. Chybí služby pro věk 7-15 let. Ostatní služby mají kritérium věku pro vstup do služby nastaveno na 15 let. Mezi tím je rodičům a dětem k dispozici pouze SPC. Jsou rodiny s dětmi, kde se zraková vada vyskytla až po sedmém roce života. E. Žižlavská, Tyfloservis o.p.s., SPC je zaměřeno spíše na vzdělávání, neřeší např. PnP. L. Dvořáková, Vodicí pes, o.s., organizace eviduje zájem ze strany zaměstnavatelů zaměstnat osobu se zrakovým postižením, dotazují se, co pro to mohou udělat. Pokud je člověk nevidomý a má vodicího psa, potřebuje mít v kanceláři jen místo pro pelíšek pro psa, misku s vodou a mít možnost chodit psa venčit. S. Šumberová, SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, z hlediska organizace je nejvíce potřeba tlumočení, u starší generace především u lékaře, u mladší generace na úřadech a u zaměstnavatelů. Potřeba specializace tlumočnických služeb. Důležité je vzdělávání tlumočníků. Důležité je vzdělávat pracovníky v domovech pro seniory a ve školách v tom jak komunikovat s člověkem se sluchovým postižením, který používá znakový jazyk. Sluchově postižení by potřebovali také "svého" psychologa, neslyšícího člověka, který by ovládal znakový jazyk. Slyšící psycholog nerozumí stylu myšlení a komunikace sluchově postižených. Brno je záchytným bodem pro sluchově postižené z okolí, chtějí v Brně bydlet a pracovat. Potřeba chráněného nebo podporovaného bydlení. Zadlužených osob v této cílové skupině také přibývá. Chybí svépomocná skupina pro osoby ohluchlé a s kochleárním implantátem, na které by mohli sdílet svoje zkušenosti. R. Sýkorová, Unie neslyšících Brno, o.s., potvrdila potřebu neslyšícího psychologa. Slyšícímu psychologovi neslyšící nevěří. V Londýně neslyšící psycholožka působí. Není povinností neslyšících chodit např. k lékaři s tlumočníkem - to je naopak jejich právo. Výše zmíněná konference JMK - organizace zaslala žádost o tlumočníka, která byla zamítnuta. Studenti medicíny by měli být informováni o problematice sluchově postižených, měli by být ochotni s neslyšícím pacientem komunikovat např. písemnou formou. Lektor znakového jazyka organizace dojíždí do jiné organizace a učí skupinu zaměstnanců znakový jazyk. Jeden z lektorů organizace je zaměstnancem domova pro seniory. P. Segeťová, Česká unie neslyšících, organizace zaznamenala informaci z krizových linek, že pracovníci nerozumí psané formě komunikace neslyšících. Domovy pro seniory nechtějí přijímat osoby se sluchovým postižením. A ti do domovů ani být přijati nechtějí, protože ví, že jim tam nebude nikdo rozumět. Organizace registruje zvýšenou poptávku po tlumočnických službách, uvažuje tedy v Brně nad registrací této služby. Organizace pořádá kurzy znakového jazyka a chystá proškolení klientů ve finanční gramotnosti. Neslyšící správně nerozumí psanému jazyku slyšících a naopak. Aby mohl kurz znakového jazyka získat akreditaci, musí splňovat určité podmínky. Absolvent po úspěšném ukončení kurzu získá osvědčení. Pokud by pracovníkům stačilo pouze potvrzení o absolvování, mohl by kurz proběhnout i v prostorách jiné organizace. T. Bauerová, AUDIOHELP, z.s., řeší s klienty především problematiku kompenzačních pomůcek. J. Sedláčková, Centrum pro dětský sluch TAMTAM, o.p.s., chybí informovanost pediatrů, v Brně se organizaci nedaří navázat spolupráci s porodnicemi ohledně screeningu. Daří se spolupracovat s

5 foniatry. Je čím dám tím více rodin s dítětem, které má voperovaný kochleární implantát. Požadavek rodičů na svépomocnou skupinu. ad 4. Závěr V. Muthová shrnula témata zapsaná na flipchart: Problematika bydlení - sociální bydlení (prostupnost dále), podporované bydlení, chráněné bydlení Krizové centrum okamžitá pomoc, Komunitní centrum rychlé akutní ubytování Chybí služby pro děti ve věku 7 až 15 let - jen SPC Problematika zaměstnávání (informace pro zaměstnavatele), rekvalifikace - požadavek na pokročilé kurzy v oblasti výpočetní techniky Dluhy dluhové poradenství - řešení, posílení prevence vyškolení pracovníků v organizacích (důvěra) Nové služební vozidlo Tyfloservis o.p.s. Potřeba specializace tlumočníků znakového jazyka Potřeba proškolení ve znakovém jazyce pracovníků domovů pro seniory, problém s umisťováním OSP Svépomocná skupina - ohluchlí, kochleární implantát Problematika kompenzačních pomůcek Na závěr se vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Poté V. Muthová oznámila, že další setkání pracovní skupiny Osoby se smyslovým postižením se uskuteční dne v 9:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Zapsaly: J. Stárková, V. Muthová Dne: