PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM Zápis ze setkání Termín konání: pátek Časové rozvržení: 9:00 12:00 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS, včetně jejich realizátorů 3. Odsouhlasení priorit a opatření do 5. KPSS v Brně 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna 5. Závěr ad 1. Úvod Vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová přivítala všechny přítomné a vysvětlila, proč byla pracovní skupina Osoby se smyslovým postižením rozdělena ve třetím kole setkávání pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb na dvě podskupiny: Osoby se zrakovým postižením a Osoby se sluchovým postižením. Je to z důvodu konkretizace priorit a opatření pro jednotlivé cílové skupiny při tvorbě komunitního plánu. Koordinátor komunitního plánování R. Janík znovu připomenul, že při tvorbě komunitního plánu se bude uvažovat ve tříletém horizontu vzhledem ke Střednědobému plánu sociálních služeb JMK, ale Komunitní plán bude tvořen na dva roky. Budou se stanovovat jednotlivé priority a opatření, u kterých musí být vždy realizátor. Pokud u navrženého opatření nebude stanoven realizátor, nebude moct být takové opatření do komunitního plánu uvedeno. Jednotliví realizátoři budou vyplňovat formuláře, kam budou uvádět rozvoj na léta 2018, 2019 a Dále budou ve spolupráci s členy pracovní skupiny zpracovány i tzv. přesahové oblasti. Co se týče roku 2018 z hlediska pravidel síťování JMK platných pro příští rok jsou možnosti rozvoje omezené. Pokud organizace plánuje rozvoj, který není v souladu se zmíněnými pravidly, bude v komunitním plánu zapracován s poznámkou, že pro rok 2018 pravidla JMK rozvoj dané služby neumožňují (rozvoj tedy bude naplánován od roku 2019). Z. Hašová omluvila z dnešního setkání koordinátora pro zrakově postižené, který se nemohl účastnit z důvodu onemocnění. Předala přítomným informační letáky Odboru zdraví a kontakt na koordinátora: paseka.radim@brno.cz. ad 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS, včetně jejich realizátorů Podskupina Osoby se zrakovým postižením Byla stanovena Priorita 1 Posílení komunikačních možností pro osoby se smyslovým postižením. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, uvedla, že problém nastává po uplynutí raného období, kdy dítě přechází do školství a tam už žádná sociální služba nezasáhne, protože časový prostor je omezen.

2 M. Kejíková, Středisko pro ranou péči, uvedla, že v období do sedmi let věku dítěte je poskytována raná péče, ale pak nastává vakuum, pokud dítě nechodí do školy. Z. Hašová řekla, že důležitá je komunikace s lékaři, kteří by měli nasměrovat rodiče. Pokud se narodí postižené dítě, tak je rodině potřeba zprostředkovat informace o rané péči. P. Karásek, Tyfloservis, řekl, že je otázkou, do kolika let je potřebná raná péče. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, se zeptala, zda v Brně existuje stacionář pro děti s těžkým postižením a kolik dětí by takovouto službu potřebovalo, raná péče by měla specifikovat o jako skupinu se jedná. M. Kejíková, Středisko pro ranou péči, řekla, že se jedná o kombinovaně postižené, a to mentálně, sluchově, tělesně a zrakově, kteří potřebují 24 hodinový dozor. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, zmínila problematiku osob, které žijí doma v nevyhovujících podmínkách a organizace nemají nástroj, jak zapojit jiné služby do péče o klienta. Je zde potřeba propojení služeb. Zeptala se, zda existuje možnost nařídit, že klient nemůže žít v těchto podmínkách. L. Janků, OSP MMB, odpověděla, že takové nařízení není možné. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, reagovala, že organizace sice nemůže odmítnout poskytnutí služby klientovi kvůli nevyhovujícím podmínkám, ale sociální pracovníci do takové domácnosti neradi docházejí. M. Kejíková, Společnost pro ranou péči, se vyjádřila k poskytování informací ze strany lékařů s tím, že jedinou možnost představuje motivace, například taková, aby zdravotní pojišťovny odměňovaly lékaře bodem za to, pokud poskytne informace (předá klientovi leták s informacemi o organizacích, které poskytují sociální služby). Myslí si, že pokud by bylo takovéto nastavení, mohlo by to fungovat. P. Brabcová, Církevní střední zdravotnická škola, uvedla, že je důležitá spolupráce Úřadů práce s lékaři. P. Karásek, Tyfloservis, zdůraznil potřebu zvyšování samostatnosti. Byla stanovena Priorita 2 Zvyšování samostatnosti osob se smyslovým postižením a dále Priorita 3 Zvyšování přístupnosti prostředí (bezbariérovost). Z. Hašová se zeptala, zda se někdo z přítomných účastnil setkání pracovní skupiny pro bezbariérovost. P. Karásek, Tyfloservis, odpověděl, že výsledek se nemůže dostavit po prvním setkání. Setkávání bylo zahájeno a bude dále pokračovat. Bariéry, o kterých se jedná, jsou pouze bariéry stavební, ale celkově představují bariéry velké téma. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, uvedla, že jejich organizace zaměstnává pracovníka, který má bariéry na starosti. Pracuje s klienty, kteří mají zájem o konzultaci. Problémem je, že tento pracovník nevykáže dostatek intervencí. Z hlediska sociálních služeb je to nedoceněná služba, na kterou nelze nastavit model financování sociálních služeb s intervencemi. Bezbariérovost je široké téma, které přesahuje do velkého množství oblastí. Dále uvedla, že pokud bude město Brno bezbariérové, klienti se budou lépe dostávat i do jejich organizace a jejich doprava po městě bude bezpečnější. R. Janík reagoval, že toto téma by mohlo být zpracováno v přesahových oblastech.

3 P. Karásek, Tyfloservis, reagoval, že tato činnost souvisí bezprostředně se sociálními službami. Jedná se o samostatnou orientaci a pohyb. Organizace s klienty často řeší samostatný pohyb nejen na ulici, ale i v domácnosti. R. Janík uvedl, že pravidla financování sociálních služeb by tuto skutečnost měla zohledňovat. I když se nejedná o přímou intervenci, jde o klienta. Bylo by vhodné toto připomínkovat. P. Karásek, Tyfloservis, uvedl, že jsou situace, kdy je nejprve potřeba zajistit záležitosti ohledně bariérovosti a samostatné orientace a pohybu a až poté je možné realizovat sociální službu (jedná se o určitou návaznost). R. Janík reagoval, že to chápe tak, že je nejprve nutné zajistit hardware a až poté software. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, uvedla, že i přístupnost webových stránek patří do oblasti bezbariérovosti, ale organizace na tuto oblast nemá finanční prostředky. Odborné sociální poradenství v rámci kompenzačních pomůcek spadá pod sociální rehabilitaci. Organizace neví, jakým způsobem bude poradenství probíhat, pokud se změní legislativa. Dále vidí problém v krajských pravidlech. Organizace musí pracovat na nových nácvikových modulech, ale tuto činnost není možné vykazovat do intervencí, dalším problémem je, že ne vždy lze odhadnout počty klientů. Rozvoj a zkvalitňování služeb by měl mimo jiné spočívat i ve vytváření nových věcí pro klienty ovšem na to musí mít pracovníci čas, který nemají, protože se nejedná o přímou práci s klienty a nelze to pak vykazovat do intervencí. Požadavek dle pravidel JMK na min. procentuální poměr přímé práci s klienty se tak někdy stává problematickým. Požadavky jsou opravdu velké, měly by se opírat o studii, např. analýzu místních podmínek. R. Janík odpověděl, že zástupci OSP, stejně jako zástupci z dalších ORP na tyto nedostatky v pravidlech JMK upozorňuje dlouhodobě pravidla jsou nastavena plošně pro skupiny několika druhů služeb obecná, přičemž vůbec nezohledňují specifika jednotlivých služeb, specifika jednotlivých cílových skupin apod. Absence relevantní a důkladné analýzy služeb poskytovaných v JMK jsou zásadním a základním problém krajských pravidel taková analýza měla tvorbě pravidel předcházet. Rovněž souhlasí s tím, že přímá a nepřímá práce s klientem, stejně jako i další pojmy v pravidlech by měly být jasně definována. Předpokládá, že k tomuto směřují tzv. karty sociálních služeb, které JMK plánují do budoucna vytvořit. Co se týče pravidel JMK pro rok 2018, na setkání koordinátorů bylo ze strany kraje řečeno, že pravidla doznají minimálních změn, takže pro příští rok bohužel nelze čekat nějaké zlepšení situace. Co rovněž k pravidlům ze strany JMK zaznělo je informace, že kraj zvažuje v pravidlech navýšit procenta kofinancování služeb ze strany obcí. Zdůvodňuje to tím, že ostatní kraje mají procento spolufinancování ze strany obcí mnohem vyšší (někde např. až 40%). Takové navýšení samozřejmě zvedne celkovou nákladovost služeb z pohledu města což nyní ještě nemusí být až tak velký problém, ale bude to problém v době, kdy se do sítě vrátí služby, které jsou nyní financovány z IP JMK na vybrané služby prevence. Nemluvě o službách a kapacitách v dočasné síti, které se budou po skončení projektů pokoušet přesunout do sítě základní (u všech to zdaleka nebude z ekonomických důvodů možné ). Až tato situace nastane, bude nutné buď síť služeb zredukovat nebo navýšit celkový objem financí, které město Brno na sociální služby poskytuje. Město Brno se svými rozpočtovými možnostmi by určité navýšení finančních prostředků jistě zvládlo (to samozřejmě záleží na politické vůli...), ovšem u ostatních ORP v kraji, které hospodaří s mnohem menšími rozpočty, už by to mohl být problém.. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, se zeptala, kdy se má pracovník vzdělávat, když má pracovat min. osmdesát procent v přímé péči. Zeptala se, co se stane, když organizace limit nesplní. MMB by měl pomoct při tlaku na JMK, aby došlo ke změně.

4 R. Janík reagoval, že MMB poskytuje JMK zpětnou vazbu dlouhodobě (písemně i při osobních jednáních) a upozorňuje na problémy, které současná pravidla způsobují. Náměstek hejtmana Mgr. Marek Šlapal už před více než rokem na veřejném setkání k představení pravidel oznámil, že stávající pravidla budou přepracována a že k tomu budou přizvány jak obce, tak i poskytovatelé. Dosud se tak nestalo, pro rok 2018 zřejmě dojde pouze ke kosmetickým úpravám a otázkou je, zda bude vůbec dána možnost pravidla připomínkovat. H. Bubeníčková, TyfloCentrum, uvedla, že dlouhodobě upozorňují na problematiku sociální rehabilitace. V současnosti pracují na nových kurzech výpočetní techniky pro snadnější přístup k zaměstnání, ale tyto kurzy nelze zařadit pod sociální rehabilitaci. L. Pláteníková, Vodicí pes, řekla, že bezbariérovost je široké téma. Organizace zlepšuje informovanost v rámci sociální rehabilitace. Podskupina Osoby se sluchovým postižením Koordinátor komunitního plánování R. Janík se zeptal, zda organizace souhlasí s prioritami a opatřeními, které byly navrženy ve skupině Osoby se zrakovým postižením. I. Poláček, Unie neslyšících Brno, uvedl, že by doplnil tlumočnické služby a odborné sociální poradenství. V případě terénních tlumočnických služeb je nereálné navyšovat intervence. Oznámil také, že organizace plánuje vytvořit úvazek v rámci odborného sociálního poradenství pro komunikačního pracovníka pro nedoslýchavé osoby, které získaly sluchadlo. S. Šumberová, SNN v ČR, uvedla, že organizace poskytuje pomoc s komunikací v rámci tlumočnických služeb. Dále poskytují aktivizační službu, a to nácvik s kompenzačními pomůckami. V příštích letech ale nehodlají službu rozšiřovat. I. Poláček, Unie neslyšících Brno, se zeptal, zda organizace v rámci aktivizačních služeb poskytuje poradenství v oblasti pomůcek. S. Šumberová, SNN v ČR, odpověděla, že pouze vysvětlují zacházení s kompenzačními pomůckami a provozují půjčovnu. Z. Kisely, Audiohelp, reagovala, že záleží na registraci, ale je to to v podstatě stejné. I. Poláček, Unie neslyšících Brno, reagoval, že organizace poskytuje takové služby, které maá zaregistrované. Z. Hašová připomněla, že při tvorbě komunitního plánu se zaměřujeme především na registrované sociální služby. K. Kynclová, Česká unie neslyšících, řekla, že v tomto případě záleží na tom, jakou službu má organizace zaregistrovanou. Z. Kisely, Audiohelp, oznámila, že služby poskytují především seniorům, a to zejména nácvik pro práci se sluchadly a pedagogickou činnost. Dále se věnují terénní práci přímo u seniorů.

5 ad 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. komunitního plánu Na základě předchozí diskuze byly odsouhlaseny následující priority a opatření: Priorita 1 Posílení komunikačních možností pro osoby se smyslovým postižením Opatření 1.1 podpora legislativních změn a zkvalitňování meziresortní spolupráce? - zkvalitňování a prohlubování spolupráce meziresortní, s UP?, - upozornění na potřebu změny vyhlášky 388 zadání podnětu MPSV realizátor: TyfloCentrum Brno o.p.s. (odb. soc. poradenství), Unie neslyšících Brno z.s. partneři: Audiohelp z.s.? Česká unie neslyšících??? Opatření 1.2 rozvoj odborného soc. poradenství pro sluchově postižené realizátor: Unie neslyšících Brno z.s. (1 pracovník=specifické poradenství pro nedoslýchavé) Opatření 1.3 rozvoj sociální rehabilitace pro sluchově postižené, především seniory realizátor: Audiohelp z.s. Opatření 1.4 zkvalitnění sociálně aktivizačních služeb pro sluchově postižené realizátor: SNN v ČR, CDS Vodova Opatření 1.5 zkvalitňování sociální rehabilitace zaměřené na praktické dovednosti (nové kurzy, nácvikové moduly, návaznost na soc. rehabilitaci) vyhledávání a zavádění inovativních trendů v oblasti kompenzačních pomůcek realizátor: TyfloCentrum Brno o.p.s., Tyfloservis o.p.s., Lorm z.s.?, Středisko rané péče SPRP, pobočka Brno??? Priorita 2 Zvyšování samostatnosti osob se smyslovým postižením opatření 2.1 rozvoj a zkvalitňování? (dle Tamtamu) rané péče pro osoby se smyslovým postižením realizátor: Středisko rané péče SPRP, pobočka Brno, Centrum pro dětský sluch Tamtam o.p.s. opatření 2.2 rozvoj/podpora/zkvalitňování sociální rehabilitace směřující ke zvyšování samostatnosti realizátor: Tyfloservis o.p.s., TyfloCentrum Brno o.p.s. ( Nevidomí na trh práce projekt EU), Lorm z.s.?, Vodicí pes z.s. Opatření 2.3 rozvoj/podpora/zkvalitňování tlumočnické služby včetně vzdělávání tlumočníků realizátor: SNN v ČR, CDS Vodova, Unie neslyšících Brno, Česká unie neslyšících??? Opatření 2.4 Integrovaný přístup ke zkvalitňování sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením realizátor: TyfloCentrum Brno o.p.s. Priorita 3 Zvyšování přístupnosti prostředí (bezbariérovost) opatření 3.1 podpora soc. poradenství zaměřeného na oblast bezbariérovosti, včetně informovanosti veřejnosti a zainteresovaných osob a subjektů (DPMB, lékaři, foniatři, specialisté v oboru, hasičský sbor a další) realizátor: TyfloCentrum Brno o.p.s., Unie neslyšících Brno z.s., Audiohelp z.s.??

6 Odbor zdraví? (případné partnerství) opatření 3.2 rozvoj a podpora sociální rehabilitace zaměřené na oblast bezbariérovosti, včetně informovanosti veřejnosti realizátor: Tyfloservis o.p.s., Vodicí pes z.s., Audiohelp z.s.?? - realizátor Česká unie neslyšících doplní ad 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna Další definované potřeby Oblast 1. potřeba propojení a navázání sociálních a zdravotních služeb zejména v určitých životních etapách (v době narození dítěte, přechodu do školství, ukončení školy, výstup ze školního systému ) - problém zapojení lékařů, problém u kombinací - denní či týdenní stacionáře, podpora osob v domácím prostředí (osobní asistence), odlehčovací služby kombinace s PS OZP - problematika zejména u klientů, kteří jsou vyloučeni ze systému školství (těžké kombinace smyslového postižení, mentální, tělesné ) kombinace jiné PS Oblast 2. podpora zaměstnávání - soc. rehabilitace, soc. terapeutické dílny (TyfloCentrum projekt) Oblast 3. bydlení - dostupné bydlení: startovací byty, sdílené bydlení PROBLÉM: případné další navyšování kritéria poměru přímé péče s klientem je to nereálné v této odborné oblasti. Je potřeba provést analýzu místních poměrů, podle které lze upravovat Pravidla (a ne pouze ve srovnání s jinými kraji, př. tlumočnické služby, poradenství, rehabilitace ) - TyfloCentrum Brno o.p.s., Unie neslyšících Brno z.s., ad 5. Závěr Koordinátor komunitního plánování R. Janík upozornil, že organizace, které se přihlásily jako realizátoři některého z opatření, budou em vyzvány, aby do poloviny března vyplnily formulář, ve kterém toto opatření podrobně popíšou. Na závěr setkání se vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová i R. Janík se všemi přítomnými rozloučili a poděkovali jim za aktivní spolupráci. Zapsali: P. Přibylová, R. Janík Dne: