Přírodně blízké hospodaření se srážkovými vodami na stavebním pozemku a jeho důsledky pro územní plánování
|
|
- Eduard Vacek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ing. David Stránský, Ph.D. Přírodně blízké hospodaření se srážkovými vodami na stavebním pozemku a jeho důsledky pro územní plánování Studijní text pro předmět Ekologie Doktorské studium Fakulta architektury ČVUT v Praze Praha,
2 Úvod Urbanizovaná území jsou specifická vysokým podílem nepropustných ploch (např. komunikace, střechy budov), který v centrech městských aglomerací dosahuje 70% i více. Voda dopadající za dešťové situace na povrch povodí nemůže přirozeně infiltrovat do kolektoru podzemních vod (obr. 1). Rovněž úroveň evapotranspirace je oproti přirozeným podmínkám snížena [1]. Větší část objemu dešťové vody odtéká po zpevněném povrchu povodí do dešťových vpustí a stokovou sítí je odváděna z urbanizovaných povodí. Kromě zvýšení objemu dochází i k podstatnému urychlení povrchového odtoku a snížení schopnosti transformace kulminačního průtoku. Důsledkem zvýšeného objemu povrchového odtoku a jeho rychlosti je změna hydrologického režimu vodního toku [2], který se projevuje častějším výskytem lokálních povodní. To je významné zejména v situacích, kdy větší urbanizovaný celek leží na malém vodním toku. Náhlé zvýšení průtoku může způsobit škody na hmotném majetku v okolí toku, případně i zdraví, obdobně jako při klasické povodni. obr. 1 - V povodích s přirozeným vegetačním krytem infiltruje až 50% objemu dešťové vody dopadající na povrch území (z toho přibližně polovina dotuje kolektory podzemních vod), pouze 10% reprezentuje povrchový odtok. V centrálních částech městských aglomerací tvoří povrchový odtok až 55% objemu dešťové srážky Dalším důsledkem může být překročení kapacity samotného stokového systému, přechod do tlakového režimu proudění s vystoupáním vody do úrovně sklepních prostorů či přímo výtoku na terén prostřednictvím revizních šachet či uličních vpustí a rozliv do okolního prostoru. Obvyklé je rovněž zahlcení uličních vpustí s následným zaplavením okolního území. Vzhledem k velmi rychlému průběhu dešťového odtoku (desítky minut) je včasná informovanost o povodňovém nebezpečí omezená. Četnost výskytu je individuální, k podobným situacím dochází většinou v době jarních přívalových dešťů a letních bouřek. 2
3 Kromě lokálních povodní má změna koloběhu vody v důsledku urbanizace negativní vliv i na dotaci podzemních vod, jejichž hladina se snižuje. Narušení přirozeného hydrologického režimu ohrožuje životní prostředí i narušením energetického režimu v prostředí velkých měst. Pokud sluneční energie dopadá na vegetaci nedostatečně zásobenou vodou, nemůže se největší podíl této energie spotřebovávat pro transpiraci jako u vegetace vodou dobře zásobené (cca 3 4 l/m 2 za den). Městská zeleň tak nemůže plnit úlohu nejlevnějšího a nejprogresivnějšího klimatického zařízení s celkovým příznivým dopadem na kvalitu života v urbanizovaném území [3]. Na nepropustných plochách jsou za bezdeštného období deponovány polutanty z různých zdrojů a aktivit (např. atmosférické depozice, doprava, zvířecí trus apod.). Při dešťových událostech jsou tyto polutanty smývány do systému odvodnění, jehož prostřednictvím se dostávají do povrchových vod. Škody způsobné na ekosystému jsou individuální a mohou se plně projevit až s odstupem času. Hospodaření se srážkovými vodami Základním principem koncepce přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v urbanizovaném povodí je v maximální možné míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před urbanizací. Základem HDV je tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je zabývat se srážkovým odtokem v místě jeho vzniku a vracet ho do přirozeného koloběhu vody. V nejužším slova smyslu jsou přírodě blízká opatření a zařízení HDV taková, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. akumulací a užíváním dešťové vody nebo retencí a regulovaným (opožděným) odtokem do stokové sítě. Při HDV je nutno důsledně oddělovat mírně znečištěné a silně znečištěné srážkové vody (z důvodu ochrany povrchových a podzemních vod a půdních horizontů). Silně znečištěné srážkové vody je nutné (před)čistit. Hospodaření s dešťovou vodou zahrnuje široké spektrum technologií. V důsledku je řešení každé lokality individuální, co nejlépe přizpůsobené místně specifickým podmínkám. Principy HDV nejlépe naplňují objekty tzv. decentralizovaného systému odvodnění (DSO). Patří sem tyto základními typy objektů pro hospodaření s vodou: vegetační a štěrkové střechy, propustně zpevněné povrchy, plošné vsakování, vsakovací průlehy, vsakovací průlehy kombinované s rýhou, vsakovací nádrže, vsakovací rýhy, podzemní vsakovací bloky, vsakovací šachty, suché retenční nádrže, 3
4 podzemní retenční nádrže, retenční nádrže se zásobním prostorem, umělé mokřady a objekty k předčištění dešťového odtoku. Přírodě blízké HDV má pro území řadu ekologických i ekonomických přínosů: zadržováním a vsakováním dešťových vod se snižuje objem i maxima povrchového odtoku, a tím se snižuje hydraulické a látkové zatížení toků (ať již z odlehčovacích komor jednotné kanalizace nebo z dešťové kanalizace), vsakováním do podzemí se obnovuje zásoba podzemních vod a zásobování recipientů v době sucha, snížené množství dešťových vod (DV) umožňuje navrhovat menší profily stok a objemy dešťových nádrží a zatěžuje méně ČOV, čímž se zvyšuje účinnost čištění odpadních vod, zadržením DV v terénu se zvýší výpar a zlepší mikroklima v urbanizovaných oblastech, zařízení HDV jsou často součástí ploch veřejné zeleně a estetickým přínosem pro urbanizované území, při využívání akumulované DV v nemovitostech jako vody užitkové (WC, závlaha, praní, úklid) se snižuje potřeba pitné vody. Legislativní rámec hospodaření se srážkovými vodami Politika územního rozvoje ČR [4], jako základní nástroj územního plánování, určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování s ohledem na udržitelný rozvoj území. V kapitole 2.2, odst 25 nazvané Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, je mj. uvedeno: Politika územního rozvoje ČR, kapitola 2.2, odst. (25) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Novelizovaný vodní zákon [5] obsahuje definici srážkových vod a stanovuje i podmínky obecného nakládání se srážkovými vodami. Vodní zákon však nepožaduje aplikaci stavebního zákona a souvisejících právních předpisů pouze pro novostavby, ale též při provádění změn staveb a změn jejich užívání. 254/2001 Sb., 5, odst. (3) Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit 4
5 vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen srážkové vody ) v souladu se stavebním zákonem. Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby. V roce 2009 proběhla i novelizace Vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. [6], do které se dostaly požadavky na řešení srážkových vod. 501/2006 Sb., 20, odst. (5), písm. c) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Ze současného právního rámce ČR vyplývá konkrétní postup při volbě způsobu odvodnění stavby, které preferuje principy HDV. Toto se netýká stávající zástavby (s výjimkou změn stavby a změn využití stavby), kde tento způsob může být podpořen zavedením ekonomické motivace, tj. zpoplatněním odváděných DV. Zásady územního plánování z pohledu HDV Územní plánování by mělo probíhat v souladu s požadavky Politiky územního rozvoje ČR [4], jejíž zásady však v současné době nejsou podrobně rozpracovány. Především by měly být vyjádřeny požadavky obecně stanovené novelizovaným vodním zákonem a vyhláškou č. 501/2006 Sb. [5, 6] pomocí limitních hodnot klíčových ukazatelů platných pro novou zástavbu. Při stanovení pravidel odvodnění nové zástavby a limitních hodnot klíčových ukazatelů musí být dodrženy zásady, že odtokové podmínky z původně přirozeného povodí musí být po urbanizaci zachovány a že nesmí být ohrožena jakost podzemních a povrchových vod. Klíčové ukazatele odvodnění zastavěných povodí Pro zachování přirozených odtokových podmínek ze zastavěného území musí být stanoveno: 5
6 1. Maximální povolené množství odtoku srážkových vod ze zastavovaného území jako hodnota specifického odtoku z pozemku odvodňované stavby, tj. odtoku vztaženého na ha plochy pozemku. 2. Bezpečnost retenčních objektů zařízení k zasakování, resp. zadržování srážkové vody jako přípustná četnost překročení objemové kapacity každého zařízení (1x za určitý počet let). Po překročení kapacity retenčního objektu zařízení se uvede do provozu bezpečnostní přeliv, který stavbu a její okolí ochrání před záplavou a DV odvede přípojkou do přilehlého recipientu. Okrajové podmínky pro volbu způsobu odvodnění Volba způsobu odvodnění konkrétní stavby či rozvojového území závisí na dvou základních okrajových podmínkách: 1. Dostupnosti recipientu pro srážkové vody, tj. buď podzemní voda (vsakování), nebo povrchové vody (event. prostřednictvím dešťové kanalizace), nebo stoková síť (jednotná) 2. Míře znečištění srážkového odtoku Prioritním recipientem pro odvádění srážkových vod je podzemí. Využití tohoto prostoru je však limitováno hydrogeologií území, tj. je-li dostatečně propustné podloží, existuje-li dostatečná nenasycená zóna, do které lze vody zasáknout, není-li vysoká hladina podzemní vody (min. 1 m pod vsakovacím objektem), nejsou-li v lokalitě ekologické zátěže, neohrozí-li vsakování v dotčené lokalitě jiné lokality ve směru proudění podzemní vody. V územně plánovacích podkladech by měly být indikativně vymezeny oblasti, kde je vsakování z hydrogeologických důvodů možné, podmínečně možné, nemožné či zakázané. Tuto informaci je však před zahájením stavby nutné prokázat geologickým průzkumem. Pokud kvalita odtoku není dostačující, je potřeba aplikovat zařízení na předčištění odtoku a v určitých případech od vsakování upustit a orientovat se pouze na retenci a regulaci odtoku. V územním plánu by proto mohl být předepsán přípustný typ zástavby (vč. použitých materiálů např. zákaz střech s možným výluhem nebezpečných látek) z hlediska očekávané míry znečištění DV. V případě nemožnosti vsakování je druhou volbou recipientu povrchová voda (po zdržení srážkové vody na pozemku). Zde hraje největší roli, zda je vodní tok v dostupné vzdálenosti od realizované zástavby. V územně plánovacích podkladech by měla být stanovena vzdálenost, do jaké se vodní tok považuje za dostupný, resp. pro jednotlivé rozvojové plochy definováno, zda mají vhodný povrchový recipient. 6
7 Až v případě, že ani tato možnost není realizovatelná, lze přistoupit k zaústění srážkových vod do jednotné kanalizace (po zdržení srážkové vody na pozemku). Pilotní projekt Jako vodítko, jakým způsobem by územní plánování mělo probíhat, může sloužit příklad pilotního projektu, zpracovaného na území Hradce Králové. Podobu města Hradec Králové (96,000 obyvatel v 2010) do značné míry určil architekt Josef Gočár před 2. světovou válkou, který ho naplánoval jako zelené město s dodnes inspirujícím radiálně okružním principem výstavby. Odvádění srážkových vod bylo vyřešeno prioritně ještě před zahájením výstavby. Gočár navrhl odvodňovací systém kombinující přirozené vodní toky a umělé svodnice. V některých oblastech byla dokonce vybudována vsakovací zařízení. V posledních desetiletích byl však tento unikátní systém narušen a masivní urbanizace vedla k přetížení přirozených i umělých recipientů i stokové sítě. Z tohoto důvodu zastupitelstvo města v r zadalo vypracování Studie odtokových poměrů (SOP HK) zaměřenou na trvale udržitelné hospodaření se srážkovými vodami a jeho provázání s územním plánem [7]. Kritéria (limity) pro novou zástavbu byla stanovena: 1. definováním území přirozené retence vod (z důvodu vysoké hladiny podzemní vody) a záplavových území, kde výstavba není povolena, 2. stanovením maximálního specifického regulovaného odtoku 3 l/s/ha při dešťové události s dobou opakování 1x za 5 let pro individuální (roztroušenou) výstavbu, 3. individuálním stanovením hodnot dle bodů 1 a 2, a to přepočtem (simulací) vodního režimu (hydraulické kapacity stokové sítě, drobných vodních toků a svodnic a změn hladiny podzemní vody) pro velké projekty. Uvedená pravidla budou zahrnuta v připravovaném novém územním plánu a budou vyžadována stavebním úřadem při administraci nových projektů zástavby. Pro potřeby územního plánu jsou v SOP HK stanoveny i vhodné recipienty pro odvodnění nové zástavby. Oblasti s možným, podmínečně možným, nemožným či zakázaným zasakováním do podzemní vody byly stanoveny na základě tří kritérií: 1. úroveň hladiny podzemní vody (< 2 m; 2 až 5 m; > 5 m pod terénem), 2. vsakovací schopnost (koeficient filtrace < 1 x 10-6 m/s; 1 x 10-6 m/s), 3. indikace ekologické zátěže (indikována; neindikována). Povrchový vodní tok či dešťová kanalizace jsou považovány za dostupné do vzdálenosti 500 m. 7
8 Město chce navíc jít příkladem a má v úmyslu odpojit od stokové sítě i vybrané plochy ve stávající zástavbě, které byly vybrány terénním průzkumem podle kritérií: území musí mít potenciál pro vsakování nebo opoždění odtoku srážkové vody (dostatek zelených ploch, vhodnou hydrogeologii), tento potenciál musí být dostupný (zpravidla ve vlastnictví města). Během 30 let je doporučeno odpojit plochy o celkové výměře 43 ha. Závěry Udržitelné hospodaření se srážkovou vodou ve městech a obcích je jednou z kritických podmínek jejich rozvoje. Prudký růst urbanizace v posledních letech tento fakt ještě umocňuje. Toto nebezpečí zachytil již český právní rámec a definoval základní principy udržitelného hospodaření se srážkovou vodou. Jedná se však o obecné požadavky, jejichž konkrétní plnění je v současnosti obtížné díky omezené existenci technických požadavků (norem) ve smyslu stanovených klíčových ukazatelů a jejich limitních hodnot. Zároveň chybí metodika zapracování těchto nových požadavků do územně plánovacích dokumentací. Důležitou podmínkou pro naplnění smyslu HDV v duchu současné legislativy je též důsledné dodržování pravidla, podle kterého jsou objekty HDV nedílnou součástí odvodňovaných staveb, evidovaných v katastru nemovitostí s jedním vlastníkem. Změna přístupu ke srážkové vodě se netýká jenom oboru vodního hospodářství, ale naopak ji lze označit jako změnu celospolečenskou. Z toho vyplývá i potřeba spolupráce všech odborníků spojených s výstavbou (tj. urbanistů, architektů, inženýrů dopravních, technického zařízení budov, vodohospodářů ad.). LITERATURA: [1] PAUL, M.J., MEYER, J.L. (2001): Streams in the urban landscape. Annual Review of Ecology and Systematics. 32, s [2] TETZLAFF, D., GROTTKER, M., LEIBUNDGUT, C. (2005): Hydrological criteria to assess changes of flow dynamic in urban impacted catchments. Physics and Chemistry of the Earth. 30 (6-7), s
9 [3] PRAX, P., ČERMÁK, J. (2003): Enhancing Urban Environment by Environmental Upgrading and Restoration. ARW NATO Roma. In: Workshop Preprints, Urban Tree Root Systems and Tree Survival near Sewers, pp [4] Politika územního rozvoje České republiky 2008, schválená usnesením vlády České republiky ze dne 20. července 2009 č [5] Zákon č. 254/2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [6] Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. [7] DHI and JVPROJEKTVH (2011). Studie odtokových poměrů statutárního města Hradec Králové. Závěrečná zpráva projektu. 9
Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí
Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz
VíceHospodaření s dešťovými vodami
Hospodaření s dešťovými vodami David Stránský Beseda 19.4.2017 Projekt je financován z Programu švýcarsko české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí České republiky. Rostoucí urbanizace
Vícevodami v urbanizovaných územích
Aktuáln lní trendy nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných územích ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ASOCIACE PRO VODU ČR R (CZWA) Ing. David Stránský, Ph.D. Dr. Ing. Ivana Kabelková Obsah Neudržitelnost
VíceZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY URBANIZOVANÁ POVODÍ. Kolektiv autorů
ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY URBANIZOVANÁ POVODÍ Kolektiv autorů OBSAH Úvod Přínosy HDV Řešená lokalita Návrh opatření Dimenzování opatření Měrné náklady Závěr
VíceVodní zákon a hospodaření s dešťovou vodou ve městě Třeboň, 29.01.2015
Vodní zákon a hospodaření s dešťovou vodou ve městě Třeboň, 29.01.2015 Ing. Jaroslav Fliegel MěÚ Třeboň, odbor životního prostředí Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) ve znění pozdější předpisů
VíceIDEA VS. REALITA HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ IDEA VS. REALITA HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU VODOU V ČESKÉ REPUBLICE DAVID STRÁNSKÝ Efektivní hospodaření s vodou a zelená infrastruktura ve městě OBSAH
VíceHydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.
Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich
VíceSLABÁ MÍSTA SOUČASNÉHO STAVU HOSPODAŘENÍ S
FAKULTA STAVEBNÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE SLABÁ MÍSTA SOUČASNÉHO STAVU HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU VODOU V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH ČR DAVID STRÁNSKÝ ASOCIACE PRO VODU ČR OS ODVODŇOVCÁNÍ URBANIZOVANÝCH
VíceIng. David Stránský, Ph.D. a Dr. Ing. Ivana Kabelková
Hospodaření se srážkovými vodami na stavebním pozemku a jeho důsledky pro územní plánování Stromwater management at the ground plot and its consequences for city planning Ing. David Stránský, Ph.D. a Dr.
VíceMožnosti aplikace hospodaření s dešťovými vodami ve stávající zástavbě
Možnosti aplikace hospodaření s dešťovými vodami ve stávající zástavbě David Stránský Asociace pro vodu ČR (CzWA) SOUČASNÝ STAV jasné legislativní podmínky pro HDV u nové výstavby nejasná ( žádná ) motivační
VíceObecné požadavky správce kanalizační sítě při HDV Rosypalová H., Fišáková R., úsek koncepce kanalizací a ČOV, Pražská vodohospodářská společnost a.s.
Obecné požadavky správce kanalizační sítě při HDV Rosypalová H., Fišáková R., úsek koncepce kanalizací a ČOV, Pražská vodohospodářská společnost a.s. Likvidace srážkových vod bude navržena v souladu s:
VíceKoncepce nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných povodích a východiska při plnění evropské a české legislativy
Koncepce nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných povodích a východiska při plnění evropské a české legislativy Ing. David Stránský, PhD. Dr. Ing. Ivana Kabelková Ing. Jiří Vítek Ing. Vojtěch Bareš,
VíceHDV - hospodaření s dešťovými vodami
HDV - hospodaření s dešťovými vodami JARO 2013 ing. Oldřich Pírek 27.3.2013 1 Hospodaření s děšťovými vodami Princip v maximální možné míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před urbanizací
VíceSystém aktivního záchytu polutantů srážkových vod jako odpověď na požadavky ČSN a TNV Jiří Hendrych. Pavel Špaček
Systém aktivního záchytu polutantů srážkových vod jako odpověď na požadavky ČSN 759010 a TNV 759011 Jiří Hendrych Pavel Špaček Systém aktivního záchytu polutantů srážkových vod jako odpověď na požadavky
VíceAnalýza požadavků na změny v území na Milíčově z hlediska srážkoodtokových
Analýza požadavků na změny v území na Milíčově z hlediska srážkoodtokových poměrů Analýza vznikla z prostředků nadace Via, Fond místních iniciativ 2011 a řídí se ustanoveními nadace VIA http://www.nadacevia.cz/cz/nadace-via.
VíceHospodaření s dešťovou vodou v Hradci Králové
Hospodaření s dešťovou vodou v Hradci Králové 1 Město Hradec Králové počet obyvatel = 95 tisíc rozloha = 106 km 2 leží na soutoku řek Orlice + Labe velký rozvoj města za posledních 70 let (několik vln
VíceÚzemní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?
Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co
VíceHospodaření s dešťovými vodami
Hospodaření s dešťovými vodami David Stránský Beseda 21.3.2018 Projekt je financován z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí České republiky. Příčiny Rostoucí
VíceHospodaření se srážkovými vodami PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ, TECHNICKÉ NORMY, MOTIVAČNÍ NÁSTROJE
Hospodaření se srážkovými vodami PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ, TECHNICKÉ NORMY, MOTIVAČNÍ NÁSTROJE David Stránský Vojtěch Bareš Ivana Kabelková Projekt je financován z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory
VíceHolistický přístup k povrchovým a podzemním vodám
Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám RNDr. Jitka Novotná GEOtest, a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz
VíceUdržitelné hospodaření s vodami v obcích
Asociace čistírenských expertů ČR, OS OUÚ Asociace pro vodu ČR Udržitelné hospodaření s vodami v obcích Ivana Kabelková ČVUT v Praze FAKULTA STAVEBNÍ Asociace pro vodu ČR OBSAH 1. Základní principy udržitelného
VíceSTUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ
STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Milan Suchánek 1, Pavla Finfrlová 2, Jiří Vítek 3, David Stránský 4 Abstrakt Studie odtokových poměrů na území Statutárního města Hradce Králové
VíceProtipovodňová opatření podporovaná z OPŽP
Protipovodňová opatření podporovaná z OPŽP Květoslava Kapková www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Investiční priorita 2 prioritní osy 1 Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení
VíceHydrologický a ekonomický potenciál využití srážkové vody v budovách
Hydrologický a ekonomický potenciál využití srážkové vody v budovách David Stránský, Jan Vrkoč Úvod Snižování spotřeby vody v domácnostech Motivací cena pitné vody v budoucnu sucho Řada činností v domácnosti
VíceVsakování srážkových vod do půdních vrstev. Nejdůležitější přehled právních a jiných předpisů
Vsakování srážkových vod do půdních vrstev 1 Nejdůležitější přehled právních a jiných předpisů 2 Zákon č. 254/2001 Sb., 5, odstavec 3. - zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých
VíceMožnosti čerpání prostředků z OPŽP
Možnosti čerpání prostředků z OPŽP 2014 2020 Se zaměřením na hospodaření se srážkovými vodami Mgr. Martin Pták Odbor ochrany vod MŽP Operační program Životní prostředí 2014-2020 Hlavním cílem OPŽP 2014-2020
VíceKATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Snížení množství a znečištění odváděných srážkových vod.
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 5 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Snížení množství a znečištění odváděných srážkových vod 1. POPIS PROBLÉMU Rozvoj měst a obcí, zejména bytová a občanská výstavba,
VíceŘešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha
Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha Mgr. Lucie Potočárová Obsah Výskyt vody na Zemi Úkoly vodního hospodářství Nové zdroje podzemní vody Potřebná administrativa Výskyt vody na Zemi
VícePříloha P.9.5 POSOUZENÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU BYTY BERANKA I POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ HORNÍ POČERNICE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební K144 - Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, 166 29 Praha 6 POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ
VíceDotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí. zelená linka:
Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Vyhodnocení OPŽP 2007-2013 Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny
VíceGEOoffice, s.r.o., kontaktní
Úvod do problematiky vsakování vod, výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů problematiky týkajících
VíceGEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz
Předmět a náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí hydrogeologa Vymezení legislativního rámce geologického práva, metodika průzkumu Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz
VíceGeologické průzkumy v praxi ověřování hydrogeologických poměrů a provádění polních testů pro posouzení možností vsakování vod do půdních vrstev
Seminář na aktuální téma v oboru hydrogeologie - Ostrava, 11112010 Geologické průzkumy v praxi ověřování hydrogeologických poměrů a provádění polních testů pro posouzení možností vsakování vod do půdních
VíceTZB Městské stavitelství
Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelství Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obnova vodohospodářské infrastruktury zelená linka:
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014 2020 Obnova vodohospodářské infrastruktury 2017 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Obsah OPŽP 2014 2020 Zhodnocení OPŽP 2007 2013 Podporovaná opatření
VíceSO 02 DEŠŤOVÁ KANALIZACE ČÁST DOKUMENTACE D TECHNICKÁ ZPRÁVA
Novostavba RD na parcele 2317/25 Šumice SO 02 DEŠŤOVÁ KANALIZACE ČÁST DOKUMENTACE D.1.1.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA MÍSTO STAVBY: INVESTOR: PROJEKT VYPRACOVAL: ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: STUPEŇ DOKUMENTACE: Šumice,
VíceRole vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové
Role vodoprávn vního úřadu v ochraně povrchových a podzemních vod RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Legislativa ochrana vod 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceCo s dešťovkou? Můžete s ní hospodařit!
* Co s dešťovkou? Můžete s ní hospodařit! Sídlo společnosti: Provozovna Kontakt: VODA CZ s.r.o. VODA CZ s.r.o. tel.: +420 491 471 991 B. Martinů 1038/20 Hořenice 45 e-mail: info@vodacz.com 500 02 Hradec
VíceHORNÍ KRUTY NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXT ODŮVODNĚNÍ
HORNÍ KRUTY NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXT ODŮVODNĚNÍ NÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ VE ZMĚNĚ ZKRÁCENÝM ZPŮSOBEM Zpracovatel: Ing. arch. Martina Tunková, autorizovaný architekt Spolupráce: Ing. arch.
Více34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.
66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry
VíceStředoškolská technika Hospodaření s dešťovou vodou
Středoškolská technika 2018 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Hospodaření s dešťovou vodou Vladimír Lampa Vyšší odborná škola stavební a Střední průmyslová škola stavební Dušní
VíceMOŽNOSTI ŘEŠENÍ VSAKU DEŠŤOVÝCH VOD V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH V ČR
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ VSAKU DEŠŤOVÝCH VOD V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH V ČR září 2015 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ VSAKU DEŠŤOVÝCH VOD V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH V ČR Pořizovatel: Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65
VícePOLNÁ GENEREL ODKANALIZOVÁNÍ
POLNÁ GENEREL ODKANALIZOVÁNÍ Objednatel generelu odkanalizování Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO Provozovatel kanalizační sítě VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s divize Jihlava Zpracovatel generelu
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceIng. Miroslav Král, CSc.
VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika
VíceZpůsoby likvidace domovních odpadních vod
Způsoby likvidace domovních odpadních vod 1. Žumpa - jímka na vyvážení odpadních vod. - Jde o vodotěsnou bezodtokou nádrž. - Stavbu této žumpy povoluje stavební úřad. - Předpokládá se, že žumpa je vyvážena
VíceRozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
VíceAkumulace dešťové vody aktivní příspěvek k ochraně životního prostředí
Akumulace dešťové vody aktivní příspěvek k ochraně životního prostředí TRANSPORT ČIŠTĚNÍ AKUMULACE ODVÁDĚNÍ TRANSPORT ČIŠTĚNÍ 4 ÚKOLY 1 ŘEŠENÍ AKUMULACE ODVÁDĚNÍ Akumulace dešťové vody Akumulace dešťové
VícePřednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ
Přednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ 1. ODVODŇOVACÍ SYSTÉMY: Otevřený systém voda je svedena výsledným sklonem k okraji vozovky, kde je zachycena rigolem nebo příkopem a odvedena mimo těleso
VíceSOUHRNNÉ ZÁSADY PRO GK, GZV a SOP
Aktualizace Koncepce vodního hospodářství města Olomouce Souhrnné zásady pro GK, GZV a SOP Název projektu AKTUALIZACE KONCEPCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA OLOMOUCE Část SOUHRNNÉ ZÁSADY PRO GK, GZV a SOP
VíceDoporučen zení - technická norma. Jana Šenkapoulová VAS, a.s. Brno Konference SOVAK Provoz VaK sítí - Plzeň,
Doporučen ení pro návrh, n výstavbu a provoz vsakovacích ch zařízen - technická norma Jana Šenkapoulová VAS, a.s. Brno Konference SOVAK Provoz VaK sítí - Plzeň, 9.- 10.11.2010 Vsakování = součást st hospodařen
VíceVyužitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model
Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně
VíceCO DŮLEŽITÉHO PŘINESLA ZMĚNA ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH
CO DŮLEŽITÉHO PŘINESLA ZMĚNA ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH Ing. Miloslava Melounová SOVAK ČR, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Anotace Novela zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
VíceStudna. Vypouštění do vod povrchových
Mapa zdrojů dům jako systém Studna Srážková voda Pitná voda z veřejného vodovodu Zasakování do terénu Evapotranspirace, zálivka Vypouštění do vod povrchových Udržitelnost = také uplatnění úspor Technologie
VícePlány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj
Plány pro zvládání povodňových rizik Informační seminář Královéhradecký kraj 26. 3. 2015 Rozdělení plánování ochrany před povodněmi Plánování podle Rámcové směrnice 2000/60/ES druhý plánovací cyklus Mezinárodní
VíceMgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. Ústav technologie vody a prostředí, VŠCHT Praha
Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. Ústav technologie vody a prostředí, VŠCHT Praha Důvody a náhled do problematiky opětovného využití Situace ve světě Situace v České republice
VíceKATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ Výstavba kanalizace DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Základním předpokladem pro zachycování a odvádění odpadních vod do příslušné čistírny
VíceProjekt Čistá řeka Bečva I
Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční
VíceSoučasný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města
Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,
VíceProblematika sucha a vody zhodnocení vývoje od roku září 2018
Problematika sucha a vody zhodnocení vývoje od roku 2015 11. září 2018 RNDr. Jan Daňhelka,Ph.D., ředitel pro hydrologii, ČHMÚ Ing. Tereza Davidová, Ph.D., oddělení ochrany před povodněmi, MŽP danhelka@chmi.cz,
VíceGENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU
GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU Generel byl zpracován na objednávku Severočeské vodárenské společnosti a.s. Teplice a na zpracování se podílely Severočeské vodovody a kanalizace
VíceŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ
*) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)
VíceEkologická funkce malých vodních nádrží v lesním prostředí
Ekologická funkce malých vodních nádrží v lesním Václav Tlapák a Jan Šálek tlapak.vaclav@seznam.cz salek.j@centrum.cz Ekologická funkce malých vodních nádrží Malé vodní v lesním jsou součástí naší kulturní
VíceHOSPODAŘENÍ SE SRÁŽKOVÝMI VODAMI TNV 75 9011
ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Březen 2013 MZe HOSPODAŘENÍ SE SRÁŽKOVÝMI VODAMI TNV 75 9011 Obsah Strana Předmluva. 3 Úvod. 5 1 Předmět normy 5 2 Citované normativní dokumenty. 5 3 Termíny
VíceAktivní odstraňování vybraných iontů toxických kovů ze srážkových vod
Aktivní odstraňování vybraných iontů toxických kovů ze srážkových vod Jiří Hendrych Pavel Špaček Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách ČSN 751090 Vsakovací zařízení srážkových vod TNV 759011 Hospodaření se srážkovými
VíceÚkoly hydrogeologie při posuzování možnosti vsakování odpadních a srážkových vod do půdní vrstvy RNDr. Svatopluk Šeda
Úkoly hydrogeologie při posuzování možnosti vsakování odpadních a srážkových vod do půdní vrstvy RNDr. Svatopluk Šeda seda@ohgs.cz Seminář 10.1.2011 Přírodovědecká fakulta UK Česká asociace hydrogeologů
VíceINFORMACE STAVEBNÍKŮM PŘED PROJEKTOVÁNÍM KANALIZAČNÍCH PŘÍPOJEK. Kanalizace a ČOV obcí Oldřiš - Borová
INFORMACE STAVEBNÍKŮM PŘED PROJEKTOVÁNÍM KANALIZAČNÍCH PŘÍPOJEK Kanalizace a ČOV obcí Oldřiš - Borová DNEŠNÍ ZAJIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD U DOMÁCNOSTÍ Splaškové vody jsou odpadní vody z domácností, tj. vody
VíceOdpadní vody a možnosti jejich zneškodňování
Odpadní vody a možnosti jejich zneškodňování A. Akumulace odpadní vody v bezodtokové jímce V případě, že chcete odpadní vody akumulovat v bezodtokové jímce, týká se Vás zákon č. 183/2006 Sb., o územním
VíceKONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR
KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR Z POHLEDU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ RNDr. Pavel Punčochář, CSc. Sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství OECD Disponibilní zásoby vody v evropských zemích
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceNázev části obce. Obec Vepříkov leží na severozápad od města Chotěboř. Obcí protéká Vepříkovský potok. Obec má místní části Miřátky a Vepříkov.
A. OBEC Vepříkov Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 155 Kód obce PRVKUK 0611.004.155.00 Kód obce (IČOB) 18004 (569674) Číslo ORP (ČSÚ) 004 (6104) Název ORP Chotěboř Kód POU (ČSÚ) 61041 Název POU Chotěboř
VíceStrategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.
Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 2 Životní prostředí Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu
VíceŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU
*) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)
VíceVodohospodářské stavby BS001. Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR
Vodohospodářské stavby BS001 Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady a
VíceŽádost o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro potřeby jednotivých občanů (domácností) nebo o jeho změnu
MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÉ HRADIŠTĚ Odbor stavebního úřadu a životního prostředí Masarykovo náměstí 19 686 01 Uherské Hradiště Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. odloučené pracoviště: Protzkarova 33 Žádost
VícePŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech. Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY
PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY GEOFAKTORY složky a procesy geologického prostředí,ovlivňující:
VíceVoda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá
Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána
VíceZPŮSOBY ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ METODICKÝCH POKYNŮ V PRAXI
ZPŮSOBY ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ METODICKÝCH POKYNŮ V PRAXI Ing. Pavel Koreček Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, oddělení vodního hospodářství Čistírny do kapacity 50 EO Hlavní změny ohlášení
VíceSprávní orgány. Stavební úřady Vodoprávní úřady Dotčené orgány (vydávají závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí)
Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Právní předpisy Správní řád, zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vodní zákon, zákon č. 254/201 Sb., ve znění
VíceSucho a připravovaná novela vodního zákona
Sucho a připravovaná novela vodního zákona Podzimní setkání těžařů Seč, 14. 16. listopadu 2018 Mgr. Lukáš Záruba ředitel odboru ochrany vod lukas.zaruba@mzp.cz srážky (mm) XI XII I II III IV V VI VII VIII
VícePODKLAD PRO KONCEPCI NAKLÁDÁNÍ
ASOCIACE ČISTÍRENSKÝCH EXPERTŮ ČESKÉ REPUBLIKY Odborná skupina Odvodňování urbanizovaných území PODKLAD PRO KONCEPCI NAKLÁDÁNÍ S DEŠŤOVÝMI VODAMI V URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍCH PROSINEC 2007 NÁZEV ÚKOLU: PODKLAD
VíceVoda v domě a na chatě
JAN ŠÁLEK a kolektiv Intesio Systém pro hospodaření s dešťovou vodou 154 Ucelený systém nákládání s dešťovou vodou Technická a projektová asistence Optimalizace investičních a provozních nákladů Voda v
VíceVeřejné zájmy zajišťované činnostmi podniků Povodí
Veřejné zájmy zajišťované činnostmi podniků Povodí Dr. Ing. Antonín Tůma Povodí Moravy, s.p. Národní dialog o vodě Veřejný zájem se odvíjí od ochrany vod, jako zdroje a základu života na této planetě.
VíceKoncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky Ing. Pavel Marták Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření 30. května 2018 Strategické dokumenty řešící sucho Strategie přizpůsobení
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ. zak. č.141/10/2011. 739 91 Jablunkov. Písečná 42 739 91 Jablunkov IČ: 70632430 DIČ: CZ70632430
zak. č.141/10/2011 ZNALECTVÍ, PORADENSTVÍ, PROJEKČNÍ STUDIO TECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ Název stavby: Místo stavby: Investor: Zhotovitel projektových prací: Rekonstrukce Kulturního domu
VíceAdaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu
Postup zpracování Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu Mária Kazmuková,IPR Praha Seminář Adaptace území n změnu klimatu Praha 5. 12. 2016 CI2 Vize Strategie hl. m. Prahy na změny
VíceÚZEMNÍ PLÁN TŘEBUSICE ODŮVODNĚNÍ. Příloha č.1.b: Rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění uplatněných k návrhu územního plánu
ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBUSICE ODŮVODNĚNÍ Příloha č.1.b: Rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění uplatněných k návrhu územního plánu 11/2014 OBSAH 1 Návrhy rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního
VíceZměna manipulačního řádu
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 30 NÁZEV OPATŘENÍ Změna manipulačního řádu DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Manipulační řád (dále jen MŘ) vycházející z platného povolení k nakládání s vodami
VíceDotace z OPŽP na povodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a preventivní protipovodňová opatření
Dotace z OPŽP na povodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a preventivní protipovodňová opatření Jan Matějka, Lukáš Šamberger, Petr Mokrejš, Martin Sedloň Autoři v prezentaci použitých fotografií
VíceHOSPODAŘENÍ A NAKLÁDÁNÍ S VODOU
HOSPODAŘENÍ A NAKLÁDÁNÍ S VODOU V LEGISLATIVĚ, TECHNICKÝCH NORMÁCH A PRAXI PODZEMNÍ VODY VE VODÁRENSKÉ PRAXI 2017 Pavel Špaček hospodaření se srážkovými vodami ČSN 759010 a TNV 759011 geologický průzkum
VíceInformace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě
VíceDoklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona]
432/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu Změna: 195/2003
VíceHODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
VíceMožnosti dotačních titulů v rámci Operačního programu životního prostředí, Programu MZE a Krajského úřadu Pardubického kraje
Možnosti dotačních titulů v rámci Operačního programu životního prostředí, Programu 129 250 MZE a Krajského úřadu Pardubického kraje Porovnání alokace na PO 1 OPŽP 2007-2013 a OPŽP 2014-2020 OPŽP 2007-2013
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA 01.PKV
TECHNICKÁ ZPRÁVA 01.PKV 1. Úvod: Tato dokumentace obsahuje návrh kanalizačních a vodovodních přípojek pro stavbu DOB-CENTRUM v Dobřichovicích, parc. č. 155/2, 157, 158. Projekt zdravotních instalací na
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.140.80 Leden 2014 ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace Drainage systems inside buildings and on private ground Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje ČSN 75 6760 z
VíceŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU
*) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.
VíceSoučasný stav ochrany vod v oblasti jakosti a množstv - navrhované projekty
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje Technology Platform on Sustainable Water Resources CZ Současný stav ochrany vod v oblasti jakosti a množstv ství (ČR, EU) - navrhované projekty RNDr.Pavel
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Udržitelná
Více