Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
|
|
|
- Kamil Havel
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA
2 Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA
3 Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna
4 Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy
5 Slide 1e Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy vakuoly
6 Slide 1f Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy vakuoly plastidy
7 Slide 1g Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy vakuoly plastidy mikrotělíska
8 Slide 1h Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy vakuoly plastidy mikrotělíska Ostatní součásti cytoplasmatická membrána (plasmalema) jádro mitochondrie endoplasmatické retikulum Golgiho aparát cytoskelet
9 Slide 2a BUNĚČNÁ STĚNA
10 Slide 2b BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou
11 Slide 2c BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa
12 Slide 2d BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA
13 Slide 2e BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky
14 Slide 2f BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace
15 Slide 2g BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace PRIMÁRNÍ STĚNA (vnější, u všech buněk)
16 Slide 2h BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace PRIMÁRNÍ STĚNA (vnější, u všech buněk) 1 3 µm
17 Slide 2i BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace PRIMÁRNÍ STĚNA (vnější, u všech buněk) 1 3 µm celulosa ( 25 %), hemicelulosa, pektiny, glykoprotein extensin ( 5 10 % sušiny, 30 % HPro)
18 Slide 2j BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace PRIMÁRNÍ STĚNA (vnější, u všech buněk) 1 3 µm celulosa ( 25 %), hemicelulosa, pektiny, glykoprotein extensin ( 5 10 % sušiny, 30 % HPro) umožňuje růst (pektiny plasticita)
19 Slide 2k BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace PRIMÁRNÍ STĚNA (vnější, u všech buněk) 1 3 µm celulosa ( 25 %), hemicelulosa, pektiny, glykoprotein extensin ( 5 10 % sušiny, 30 % HPro) umožňuje růst (pektiny plasticita) CELULOSA (β-1,4-d glukan)
20 Slide 2l BUNĚČNÁ STĚNA pevný neživý obal, nezbytný pro buňky s vakuolou složení celulosa, proteiny, pektin, hemicelulosa STŘEDNÍ LAMELA pektinové látky v ní začíná lignifikace PRIMÁRNÍ STĚNA (vnější, u všech buněk) 1 3 µm celulosa ( 25 %), hemicelulosa, pektiny, glykoprotein extensin ( 5 10 % sušiny, 30 % HPro) umožňuje růst (pektiny plasticita) CELULOSA (β-1,4-d glukan) micely mikrofibrily (10 25 nm) makrofibrily (0,5 µm)
21 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3a SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky
22 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3b SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk
23 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3c SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %)
24 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3d SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk)
25 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3e SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá
26 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3f SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá tečky průchod plasmodesmat
27 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3g SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá tečky průchod plasmodesmat více vrstev různá orientace fibril celulosy
28 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3h SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá tečky průchod plasmodesmat více vrstev různá orientace fibril celulosy RŮST BUNĚČNÉ STĚNY do plochy i do tloušťky
29 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3i SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá tečky průchod plasmodesmat více vrstev různá orientace fibril celulosy RŮST BUNĚČNÉ STĚNY do plochy i do tloušťky základní látky hemicelulosa a pektiny z Golgiho aparátu
30 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3j SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá tečky průchod plasmodesmat více vrstev různá orientace fibril celulosy RŮST BUNĚČNÉ STĚNY do plochy i do tloušťky základní látky hemicelulosa a pektiny z Golgiho aparátu extensin syntéza v ER, v Golgiho aparátu sacharidová složka a hydroxylace prolinu
31 BUNĚČNÁ STĚNA Slide 3k SEKUNDÁRNÍ STĚNA po ukončení růstu buňky důležitá u specializovaných buněk celulosa ( 50 %), žádné pektiny a glykoproteiny, lignin (až %) ne u všech typů buněk (ne u rostoucích, dělících se, sekrečních, fotosyntetických atd. buněk) u různých typů (a stáří) buněk různě tlustá tečky průchod plasmodesmat více vrstev různá orientace fibril celulosy RŮST BUNĚČNÉ STĚNY do plochy i do tloušťky základní látky hemicelulosa a pektiny z Golgiho aparátu extensin syntéza v ER, v Golgiho aparátu sacharidová složka a hydroxylace prolinu celulosa rozety (hexamer celulosasynthasy), pohyb po ploše
32 PLASMALEMA Slide 4a cytoplasmatická membrána ( 7 nm)
33 PLASMALEMA Slide 4b cytoplasmatická membrána ( 7 nm) selektivní bariéra (vně versus uvnitř)
34 PLASMALEMA Slide 4c cytoplasmatická membrána ( 7 nm) selektivní bariéra (vně versus uvnitř) transport
35 PLASMALEMA Slide 4d cytoplasmatická membrána ( 7 nm) selektivní bariéra (vně versus uvnitř) transport vstup pro signály
36 PLASMALEMA Slide 4e cytoplasmatická membrána ( 7 nm) selektivní bariéra (vně versus uvnitř) transport vstup pro signály syntéza buněčné stěny
37 PLASMALEMA Slide 4f cytoplasmatická membrána ( 7 nm) selektivní bariéra (vně versus uvnitř) transport vstup pro signály syntéza buněčné stěny plasmodesmy
38 CYTOSKELET Slide 5a fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů
39 CYTOSKELET Slide 5b fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY
40 CYTOSKELET Slide 5c fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm
41 CYTOSKELET Slide 5d fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko
42 CYTOSKELET Slide 5e fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza
43 CYTOSKELET Slide 5f fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů
44 CYTOSKELET Slide 5g fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda
45 CYTOSKELET Slide 5h fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda homologní, evolučně konzervované
46 CYTOSKELET Slide 5i fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda homologní, evolučně konzervované dimerní struktura polarita: + a konec (např. různě rychlá polymerace), centrosom (9 trojic), centriol
47 CYTOSKELET Slide 5j fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda homologní, evolučně konzervované dimerní struktura polarita: + a konec (např. různě rychlá polymerace), centrosom (9 trojic), centriol dynamická rovnováha, kritická koncentrace
48 CYTOSKELET Slide 5k fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda homologní, evolučně konzervované dimerní struktura polarita: + a konec (např. různě rychlá polymerace), centrosom (9 trojic), centriol dynamická rovnováha, kritická koncentrace polymerace za spotřeby GTP
49 CYTOSKELET Slide 5l fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda homologní, evolučně konzervované dimerní struktura polarita: + a konec (např. různě rychlá polymerace), centrosom (9 trojic), centriol dynamická rovnováha, kritická koncentrace polymerace za spotřeby GTP funkční diferenciace MAP, isoformy, posttranslační modifikace
50 CYTOSKELET Slide 5m fibrilární bílkoviny, 20 % buněčných proteinů MIKROTUBULY 25 nm kortikální, preprofázový svazek, dělicí vřeténko funkce: pohyb cytoplasmy, bičíky, řasinky, pohyb organel, tvar buňky, axonový transport, sekrece, endocytóza duté trubice z 13 protofilamentů α a β-tubulin (γ,δ,ε,ζ ) 50 kda homologní, evolučně konzervované dimerní struktura polarita: + a konec (např. různě rychlá polymerace), centrosom (9 trojic), centriol dynamická rovnováha, kritická koncentrace polymerace za spotřeby GTP funkční diferenciace MAP, isoformy, posttranslační modifikace inhibitory polymerace kolchicin, vinblastin, vinkristin
51 CYTOSKELET Slide 6a MIKROFILAMENTY
52 CYTOSKELET Slide 6b MIKROFILAMENTY 4 8 nm
53 CYTOSKELET Slide 6c MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah)
54 CYTOSKELET Slide 6d MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný
55 CYTOSKELET Slide 6e MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky
56 CYTOSKELET Slide 6f MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice
57 CYTOSKELET Slide 6g MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice polarita, kritická koncentrace, polymerace za spotřeby ATP
58 CYTOSKELET Slide 6h MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice polarita, kritická koncentrace, polymerace za spotřeby ATP dynamická struktura
59 CYTOSKELET Slide 6i MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice polarita, kritická koncentrace, polymerace za spotřeby ATP dynamická struktura ABP (actin binding proteins)
60 CYTOSKELET Slide 6j MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice polarita, kritická koncentrace, polymerace za spotřeby ATP dynamická struktura ABP (actin binding proteins) INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTY
61 CYTOSKELET Slide 6k MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice polarita, kritická koncentrace, polymerace za spotřeby ATP dynamická struktura ABP (actin binding proteins) INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTY nm
62 CYTOSKELET Slide 6l MIKROFILAMENTY 4 8 nm funkce: pohyb cytoplasmy, pohyb organel, dělicí vřeténko, (měňavkovitý pohyb panožky), buněčné výběžky, klky, pylová láčka, kontraktilní aparát (svalový stah) monomer = G-aktin (42 kda), evolučně konzervovaný isoformy α (jen sval), β a γ všechny eukaryotní buňky F-aktin dvouvláknová šroubovice polarita, kritická koncentrace, polymerace za spotřeby ATP dynamická struktura ABP (actin binding proteins) INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTY nm laminy (jádro); (keratiny, neurofilamenty u živočichů)
63 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely Slide 7a
64 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE Slide 7b
65 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY Slide 7c
66 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení Slide 7d
67 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení chloroplasty (etioplasty) Slide 7e
68 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení chloroplasty (etioplasty) chromoplasty Slide 7f
69 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení chloroplasty (etioplasty) chromoplasty leukoplasty Slide 7g
70 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení chloroplasty (etioplasty) chromoplasty leukoplasty amyloplasty Slide 7h
71 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení chloroplasty (etioplasty) chromoplasty leukoplasty amyloplasty elaioplasty Slide 7i
72 MITOCHONDRIE A PLASTIDY semiautonomní organely MITOCHONDRIE PLASTIDY proplastidy dělení chloroplasty (etioplasty) chromoplasty leukoplasty amyloplasty elaioplasty proteoplasty Slide 7j
73 MITOCHONDRIE A PLASTIDY Slide 8a MITOCHONDRIE respirace 1 µm vnější membrána vnitřní membrána matrix CHLOROPLAST fotosyntéza 5 10 µm vnější membrána vnitřní membrána stroma thylakoidní membrána 40 % galaktolipidy, 4 % sulfolipidy, 10 % fosfolipidy; lipidy/proteiny 1/1
74 VAKUOLA Slide 9a prostor ohraničený tonoplastem
75 VAKUOLA Slide 9b prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva)
76 VAKUOLA Slide 9c prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky
77 VAKUOLA Slide 9d prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER
78 VAKUOLA Slide 9e prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce
79 VAKUOLA Slide 9f prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody
80 VAKUOLA Slide 9g prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky
81 VAKUOLA Slide 9h prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu)
82 VAKUOLA Slide 9i prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM)
83 VAKUOLA Slide 9j prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 )
84 VAKUOLA Slide 9k prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna)
85 VAKUOLA Slide 9l prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity
86 VAKUOLA Slide 9m prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany)
87 VAKUOLA Slide 9n prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany) glykosidy
88 VAKUOLA Slide 9o prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany) glykosidy alkaloidy
89 VAKUOLA Slide 9p prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany) glykosidy alkaloidy třísloviny (polyfenoly)
90 VAKUOLA Slide 9q prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany) glykosidy alkaloidy třísloviny (polyfenoly) polyterpeny (kaučuk a spol.)
91 VAKUOLA Slide 9r prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany) glykosidy alkaloidy třísloviny (polyfenoly) polyterpeny (kaučuk a spol.) detoxikace ( odkladiště odpadních produktů a cizorodých látek)
92 VAKUOLA Slide 9s prostor ohraničený tonoplastem vodný roztok o vysoké osmotické hodnotě (buněčná šťáva) až 90 % objemu buňky provakuoly z ER funkce hospodaření s vodou a transportní pochody růst buňky uskladnění metabolitů (přenašeče v tonoplastu) meziprodukty (C4 kyseliny u CAM) anorganické ionty (K +, Na +, Ca +, Cl, NO 3 ) zásobní látky (sacharosa, inulin, proteiny aleuronová zrna) sekundární metabolity hydrofilní barviva (antokyany) glykosidy alkaloidy třísloviny (polyfenoly) polyterpeny (kaučuk a spol.) detoxikace ( odkladiště odpadních produktů a cizorodých látek) funkce lysosomu (hydrolasy)
93 Slide 10a DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY
94 Slide 10b DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA
95 Slide 10c DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER
96 Slide 10d DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm
97 Slide 10e DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů
98 Slide 10f DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost
99 Slide 10g DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha)
100 Slide 10h DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení
101 Slide 10i DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení oleosomy, liposomy
102 Slide 10j DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení oleosomy, liposomy proteinová tělíska
103 Slide 10k DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení oleosomy, liposomy proteinová tělíska ENDOMEMBRÁNOVÝ SYSTÉM
104 Slide 10l DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení oleosomy, liposomy proteinová tělíska ENDOMEMBRÁNOVÝ SYSTÉM jaderný obal (karyotéka), póry nm
105 Slide 10m DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení oleosomy, liposomy proteinová tělíska ENDOMEMBRÁNOVÝ SYSTÉM jaderný obal (karyotéka), póry nm endoplasmatické retikulum
106 Slide 10n DALŠÍ MEMBRÁNOVÉ ORGANELY MIKROTĚLÍSKA drobné membránové útvary, původ v ER velikost 0,5 1,5 µm typické soubory enzymů krátká životnost peroxisomy účast na fotorespiraci (glyoxalátová dráha) glyoxisomy metabolismus zásobních tuků při klíčení oleosomy, liposomy proteinová tělíska ENDOMEMBRÁNOVÝ SYSTÉM jaderný obal (karyotéka), póry nm endoplasmatické retikulum Golgiho aparát
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury Sluneční záření - energie Eukaryontní buňky: Rozdíly mezi rostlinnou a
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
Struktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
Cytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet
MBR 2015 1) Architektura buňky 1 e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet e) Plastidy 2 Vyskytují se v autotrofních eukaryotech. U rostlin se vyskytují téměř ve všech buňkách. Plastidy produkují:
- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
Prokaryotní a eukaryotní buňka
2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Z Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
Eukaryotická buňka. Milan Dundr
Eukaryotická buňka Milan Dundr Buněčné jádro: jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána
- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )
Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)
Semiautonomní organely plastidy a mitochondrie 1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu 2. mají vlastní DNA prokaryotního typu 3. mají vlastní proteosyntetický aparát
Cytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.
BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)
RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem
základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
Program kursu Rostlinná buňka
Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s
Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
Biologie buňky struktura
Biologie buňky struktura Jana Horáková Jana.horakova@tul.cz Doporučená literatura o Alberts B. et al., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science o Pecka M., 2002, Laboratorní hematologie
2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk
2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk Biologické membrány (blány): model tekuté mosaiky Povrchová membrána rostlinné buňky, plasmalema Endomembránový systém rostlinné buňky: definice, složení,
základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
Základy světelné mikroskopie
Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz
Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno
Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF
1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2
Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Buňka Nejmenší částice protoplasmy schopná samostatné existence Prokaryotická buňka (nucleoid) Bakterie, (0,1 do 15μm). Nejmenší jsou bakterie rodu Mycoplasma
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
ÚVOD DO BIOCHEMIE. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek. Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981.
Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. ÚVOD DO BIOCHEMIE Termín BIOCHEMIE poprvé použil F. Hoppe-Seyler v roce 1903, ale
Biofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA
ÚVOD Biofyzika je interdisciplinárním oborem, který vznikl v prvních desetiletích 20. století jako důsledek integračních tendencí ve vývoji vědeckého poznání. Vznikla na rozhraní biologických věd, fyziky
Co vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční
Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet
Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a
Pohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta
Epitely a jejich variace
Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma)
Buňka I Biologie I BUŇKA I Základní morfologické charakteristiky buňky Evoluce eukaryotní buňky Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma) Mezibuněčná hmota živočišných buněk
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Biologie I. 5. přednáška. Buňka. membránové organely
Biologie I 5. přednáška Buňka membránové organely Buňka ribosomy, centrioly jádro živočišná buňka membránový systém endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, lysosomy semiautonomní organely mitochondrie,
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.