Miroslav Sígl. Novinář Spisovatel Kronikář Básník

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Miroslav Sígl. Novinář Spisovatel Kronikář Básník"

Radek Eduard Neduchal
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Miroslav Sígl Novinář Spisovatel Kronikář Básník

2 Miroslav Sígl - pietní akt Program 11 hod. Kostel sv. Jana Křtitele hudba - varhany Jakub Přibyl úvodní slovo hudba básně Miroslava Sígla recitují členové Literárního klubu Pegas filmová projekce s hudbou 12 hod. hřbitov v Obříství ukládání urny 13 hod. restaurace U Králů oběd a přátelské posezení s hudbou

Sígla recitují členové Literárního klubu Pegas filmová projekce s hudbou 12 hod.

3 Kostel byl s laskavým svolením zapůjčen panem Igorem Havelkou Dřevěná zvonička u kostela

4 Kostel sv. Jana Křtitele

5 Varhaník Jakub Přibyl Jiřina Síglová Jaroslav Schnerch

6 Jindra Lírová Blanka Štráchalová Filmová projekce

7 Domove můj Etudy z domova psával jsem tu tiše, vzpomínal přitom na lásku, dneska mi pero vyschlo, nic už nenapíše, pro vísku drahou, pro krásku. Domove milovaný, rád se k tobě vracím, co všechno netáhne mi náhle hlavou Patříme k sobě, já nic nepoztrácím, příhodu jedinou pro mne navždy drahou. Bylo to v lednu, příkrov ledu hladký lákal mne k sobě víc a víc. Už nechtěl jsem se vrátit zpátky, když náhle uklouzl můj střevíc. Do bažin tůně zapadl jsem zcela, záchranu marně hledal jsem kolem. A pot můj mrznul, co se řinul z čela. Volal jsem o pomoc, loučil se s Bohem. Jakoby zázrakem vyvázl jsem z tůně, a doma maminka zmrzlého vzkřísila. Navždy si pamatuji, když mé srdce stůně, že slzy maminka s radostí mísila. Bloudil jsem sám Bloudil jsem sám ulicemi Prahy a tolik lásky v srdci měl. Vítr mi s deštěm plašil klid, co chvíli já jsem oněměl. V sváteční náladě já slyšel zvony znít a v první zahradě jsem marně hledal klid. Všude byly oči dvoje, dvoje ruce, dvojí smích, marně čekal kroky tvoje a střevíčky tiché v nich. Vonělo jarem tohle dopoledne, a tys mně tolik chyběla. I toulal jsme se ještě od devíti k jedné, slza mi v oku ulpěla. Vzpomínky z dětství, moje domovino, jsou s tebou spjaty poutem trvalým. Kde dříve rodilo se ještě víno, tam vidím kvésti aspoň rozmarýn.

Bylo to v lednu, příkrov ledu hladký lákal mne k sobě víc a víc. Už nechtěl jsem se vrátit zpátky, když náhle uklouzl můj střevíc. Do bažin tůně zapadl jsem zcela, záchranu marně hledal jsem kolem.

8 Všechno jsem pověděl Ne, už se neskrývám, nestydím za city, vůní tvých kadeří býval jsem opitý, všechno jsem pověděl (nic ve mně nedříme?) co jsem měl na srdci, to bylo v duši mé Cesta Co všechno ve mne nevyvolá hřbitůvek s cestou polní, která už vede od kostela a snoubí se dál s vískou dolní. Slyším ty tklivé na trumpetu tóny a vidím hlavy nachýlené dolů. Z dáli nám znějí do těch kroků zvony, těžko, ach, přetěžko jdeme spolu. Všechny své milé jsem už doprovodil, zbyl jsem tu na světě jakoby sám. S jakou já radostí jsem domů chodil, teď koho v té naší obci mám? Těžko bych hledal v širém světě vísku jako ty naše milé a skromné! Na cestě srdéčko našel jsem v písku vyryté dneska už jenom pro mne.

Slyším ty tklivé na trumpetu tóny a vidím hlavy nachýlené dolů. Z dáli nám znějí do těch kroků zvony, těžko, ach, přetěžko jdeme spolu.

9 Jsi moje a já tvůj Jsi pro mne inspirace věčná, jsi moje přímka nekonečná, jsi vítr, který čechrá mysl, jsi dálka, která se ke mně blíží, jsi okno s renesanční mříží, jsi nad krajinou jarní vlání, jsi knížka, která se stěží shání. Jsi láska moje milovaná, jsi pro mne od večera zrána, jsi pro mne vším, co mám, jsi, ano jsi můj drahokam a přesto kamínek jsi prostý, jsi hostitelkou, která čeká hosty, jsi moje láska, jenom moje, a já mám pro Tebe jen ruce dvoje, svou náruč a svůj pevný stisk, jsi moje pokladnice, jsi můj zisk. Jsi růže jiřina, která neuvadne, jsi útloboká stráň, na níž se mládne, jsi knížka milá, otevřená, jsi, ano jsi moje něžná žena a já Tvůj muž, který Tě neopouští (půjdeme spolu pralesem i pouští?), jsi ranní vláha, jsi kapka rosy, a já jsem žíznivý, hladový, bosý, mám pro tebe všechno, co může muž Ti dát, jsi rozkrojený chléb, jsi voda čistá, jsi muškát. Jsi pro mne čistý nepopsaný list, do něhož mohu psát a Ty můžeš číst, jsi oheň, který mne v srdci pálí, jsi písnička, kterou jen pro nás hráli, jsi tango, valčík, ča-ča moje, jsi královna ze včelího roje, jsi tajuplné kouzlo, které mámí, jsi váza v pokoji mé mámy, jsi tóny znějící harfa má, jsi moje velká neznámá. Jsi obraz, který maloval Chittussi, já si Tě hledám, najdu si pro Tebe výraz, který dozraje, až budem spolu hledět do kraje mých i Tvých snů a dětských bájí, kdy budem aspoň na chvilenku v ráji. Jedno si milá pamatuj: jsi moje a já Tvůj.

Jsi láska moje milovaná, jsi pro mne od večera zrána, jsi pro mne vším, co mám, jsi, ano jsi můj drahokam a přesto kamínek jsi prostý, jsi hostitelkou, která čeká hosty, jsi moje láska, jenom moje, a

10 Návrat domů Krajino mého dětství i mého domova! Má duše tolik teskní i srdce mé stoná. Kukačka volá v dubinách, tatínek kosu naklepává, na cestě k háji zvedá se prach a maminku zas bolí hlava. Dozrálo žito, vane z luk, husy se ženou ze vrátek. Na pastvě u brůdku sním jak kluk, těším se, těším na pátek. Smutný list Držím zas v rukou smutný list mám nebo nemám vůbec číst věty, které tak studeně voní? Cítím z nich stesk a zvony zvoní. Mí přátelé a známí odcházejí, zjitřelé jizvy po nich zejí. Nehledej tragédii, ani drama, jsi kolikátá co zůstala sama. Ne, tohle sbohem není poslední, posečkej rána, až se rozední a najdeš kolem věcí na tisíce, uprostřed nich bude hořet svíce. Myšlenky jeho nikdy nevyblednou. Ty půjdeš za ním také jenom jednou Kreslím si v tichu komůrky a naši hrabou v lese listí. Děda si přišel pro kůrky, chci mu své verše čísti. Zamrzlá tůně s rákosím a příkrov sněhu na polích. Za odpuštění tě prosím, mne už to tolik nebolí, krajino mého dětství i mého domova!

Smutný list Držím zas v rukou smutný list mám nebo nemám vůbec číst věty, které tak studeně voní? Cítím z nich stesk a zvony zvoní. Mí přátelé a známí odcházejí, zjitřelé jizvy po nich zejí.

11 Loučení Nemám rád loučení vždy mi to připadá, že se s někým vidím naposled, a já přece každému přeji a tedy i sobě, abychom tu ještě dlouho pobývali, i když je ten život jeden z nejtěžších Odcházím, ale co na tom záleží!? Dobře i nedobře mi mezi vámi bylo. Na vše zlé zapomenu a i vás prosím: chraňte to dobré, co po mne zbylo, nebylo nikdy úmyslem mým někomu škodit. Odpusťte prohřešky, chyby či slova, říkal jsem vždycky a říkám znova: Odcházím, ale oč tady vlastně běží? Nejde-li o život, na jiném nezáleží Tak už jen přání vám, kteří zůstáváte: mějte rádi práci, kterou děláváte, važte si křehkých vztahů mezi sebou, piště jen o tom, o čem jste pravdou přesvědčeni, neslužte podvodům, lžím a přetvářkám, nechť vaše svědomí je stále čisté, cit s rozumem jsou u vás v rovnováze, a to jsou hodnoty, které jsou vždycky jisté, pak překonáte hravě všechno, snáze Takže se ani neloučím, Zůstávám v duchu mezi vámi A mezi dobré lidi se budu rád vracet

Odpusťte prohřešky, chyby či slova, říkal jsem vždycky a říkám znova: Odcházím, ale oč tady vlastně běží?

12 Jan Střížovský a Jakub Přibyl Paní starostka Jitka Zimová a manželé Dokoupilovi

13 Dcera Jana Bartůňková

14 Jiřina Síglová, Lenka Střížovská a Jana Bartůňková

15 U hrobu nestůj. U mého hrobu marně budeš stát a marně plakat, naříkat a lkát Já nespím tam já nejsem v země klínu, jen zvadlé tělo uložili v hlínu. Já letím s větrem já jsem jeho dech, já duhou hraji zrána na květech, jsem diamantů třpyt na vloček bílé pláni, sluneční polibek, jenž zrno volá k zrání, jsem zpěvem kapek v dešti podzimním a mlhou večera nad krajem tiše bdím Jsem dotek, jenž ptáka zvedá v let, stříbrným svitem hvězd se dívám v tento svět A kdybys k hrobu někdy jíti chtěla, já nejsem tam - vždyť já jsem nezemřel Své slzy osuš, setři smutek, žal, já nespím tam já žiji věčně dál

zrání, jsem zpěvem kapek v dešti podzimním a mlhou večera nad krajem tiše bdím Jsem dotek, jenž ptáka zvedá v let, stříbrným svitem hvězd se dívám v

17 Pomník navrhl a zhotovil Akademický sochař Jiří Kubík Realizace: Kamenictví Obříství Přátelské posezení v restauraci U Králů

18 Na návštěvě u paní Růženy Musílkové

19 Růžena Musílková a Miroslav Konečný

20 Vlastimil Dokoupil, Miroslav Konečný, Růžena Dokoupilová a Lenka Střížovská

21 Jak šel život... Rodiče Antonín a Pavlína Obříství Obříství Mladá fronta Bratislava svatba s Květou Rudý Letov s dcerou Janou Bulharsko syn Mikoláš s dcerou Lenkou

22 Hospodářské noviny Prázdniny na Orlíku promoce 1. máj s dcerou Lenkou Československá televize ČTK první auto Tranzitní plynovod s pejskem Jiskrou UTRIN s matkou a sestrami Vlastou a Aloisií

23 promoce dcery Jany dovolená svatba dcery Lenky s maminkou BVV Brno Svatba syna Mikoláše svatba s Jiřinou budování Obříství s vnukem Michalem s vnukem Jaroslavem

24 s vnoučaty: Michalem, Petrem, Štěpánkou, Martinem a Jaroslavem s vnukem Vladimírem s vnučkou Štěpánkou Sametová revoluce vánoce u Bartůňků rok vydání rok vydání 1993

25 dovolená na Slovensku Obříství kronikář Obříství narozeniny rok vydání rok vydání rok vydání rok vydání autogramiáda rok vydání rok vydání narozeniny

26 povodeň rok vydání narozeniny rok vydání rok vydání autogramiáda rok vydání zahradní slavnost Hippies rok vydání s Kamilou Moučkovou

27 se svým zetěm Janem rok vydání rok vydání rok vydání narozeniny s dcerou Janou se synem Mikolášem rok vydání rok vydání s dcerou Lenkou

28 setkání s Věrou Čáslavskou pravnučky Barbora a Eliška narozeniny pravnučky Daniela a Andrea ŽIVOTNÍ KRÉDA M. SÍGLA PRO NĚŽ STOJÍ ZA TO ŽÍT: 1. Práce 2. Rodina 3. Odpovědnost a schopnost zvládat sám sebe a své okolí 4. Přátelé 5. Orientace na budoucnost

29 Jan Bartůňek zeť k Štepánka Bartůňková vnučka k Jana Bartůňková dcera k rozená Síglová Eliška Síglová pravnučka k Petr Sígl vnuk k k = rozená Síglová Aloisie Šandová sestra k = rozená Egerová Květa 1. manželka k rozená Čechová Iveta Síglová manželka vnuka k Barbora Síglová pravnučka k = k = k = rozená Síglová Antonín a Pavlína Síglovi rodiče Aloisie, Vlasty a Miroslava Vlasta Plachá sestra k = Novinář, redaktor, publicista, básník, kronikář obce Obříství k rozená Fricová MIROSLAV SÍGL Jiřina 2. manželka k k rozená Kollerová k Mikoláš Sígl syn Hana Síglová snacha Jaroslav Kutina 1. zeť k k rozená Čechová k k k Martin Sígl vnuk Lucie Síglová manželka vnuka Vladimír Sígl vnuk Michal Kutina vnuk Zlata Frišová partnerka vnuka k RODOKMEN Miroslava Sígla Daniela Kutinová pravnučka Rodokmen byl vytvořen v roce 2013 k rozená Síglová k Lenka Střížovská dcera Jan Střížovský 2. zeť k k Jaroslav Kutina vnuk Vlasta Rajnošková partnerka vnuka k Andrea Kutinová pravnučka

Podobné dokumenty

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný