Pozemní stavitelství a Geometrická přesnost staveb

Transkript

1 Pozemní stavitelství a Geometrická přesnost staveb Zpracoval: Ing. Lubomír Zlámal Ústav pozemního stavitelství VUT FAST v Brně

2 1. Rozbor současného stavu Při rozboru výukové praxe a následně projekční praxe je možno, navzdory různým zákonným předpisům, regulativům (normám), probíhající harmonizaci s komunitárními předpisy a regulativy, dokumenty ISO a autorizačnímí zkouškami konstatovat, že používané druhy rozměrů, soustavy a systémy kótování i některé způsoby kótování byly v současné době vývojem již překonány. Základy dosud používaných soustav kótování a určování rozměrů vznikly před sedmdesáti lety, současnému stupni vývoje stavebního projektování i realizace staveb již nevyhovují. Celkově je patrný nesoulad některých dožívajících ČSN pro kótování na výkresech s normami pro navrhování výrobků, používaných pro stavební, někdy i technologickou část staveb. Kritéria pro tvorbu ustanovení těchto norem nebyla založena na exaktním přístupu a na jasně definovaných racionálních zásadách. Vžité zvyklosti někdy i historické používané při kótování a uvádění rozměrových údajů výrobků nebyly potvrzeny technickými normami a ani předpisy. Termíny používané v jedné skupině technických norem a předpisů se v jiných předpisech a normách nepoužívaly shodně, často s různým významem. Vlivem nejasností v zásadách kótování a při nesprávné aplikaci pravidel modulové a rozměrové koordinace a geometrické přesnosti staveb docházelo a doposud dochází k řadě chyb při zpracování výkresové dokumentace, které v jiných technických oborech, využívajících geometrickou přesnost, snad nejsou vůbec možné. Byly a jsou to např.: ztotožnění koordinačního a základního rozměru, zaměňování jmenovitého rozměru dveřního otvoru nebo koordinačního rozměru dveří s rozměrem průchozího otvoru. Často byly určovány předpisové i typologické požadavky (např. nejmenší průchozí šířky a výšky otvorů, které se pak ve výkresech zaměňovaly za koordinační, základní nebo jmenovité rozměry v různě pochopeném významu těchto pojmů. Docházelo i k problematickému slučování pravidel s omezenou platností, např. příliš úzká vazba zásad modulové koordinace s pravidly pro kótování a zobrazování na výkresech. 1. Pojem Geometrická přesnost staveb. Postupně se od začátku 70.let ve vztahu k pozemnímu stavitelství prohlubovalo poznání i v technickém oboru Geometrická přesnost staveb. V souvislosti s tím bylo stanoveno mnoho různých nových termínů a definic, postavených na teoreticky zdůvodněném a prakticky ověřeném základě. Poznání v této oblasti výrazně ovlivnila i mezinárodní normalizační organizace ISO, CEN a postupná harmonizace ČSN s normami těchto organizací. Termíny a jejich definice celé názvosloví vytvořené v oblasti geometrické přesnosti staveb (např. základní rozměr, skutečný rozměr, přesnost geometrického parametru, mezní hodnota geometrického parametru) zasahují jak do oblasti zpracování projektové dokumentace různých úrovní u pozemních staveb, tak i do oblasti zhotovování staveb. Bez objasnění základních pojmů a teoretické základny jak v oblasti modulové koordinace, tak i geometrické přesnosti staveb, nelze očekávat shodu myšlení všech partnerů, účastnících se výuky na všech stupních, tak i procesu projektování a zhotovování staveb. Poznatky z oboru geometrické přesnosti staveb musí ovšem v průběhu času přinést i jasná hlediska pro rozhodování o nejúčelnějším způsobu kótování výkresů, rozlišovaných podle účelu. Číselné hodnoty kótovaných rozměrů na výkresech by pak měly odpovídat významu a účelu příslušného výkresu.

3 2. Zajištění postupného přechodu na důsledné uplatňování zásad geometrické přesnosti staveb. Celý postupný přechod na uplatňování zásad geometrické přesnosti staveb, přes racionální a logickou podstatu, není jednoduchý z těchto důvodů: je potřebná změna řady vžitých zvyklostí a názorů na určování rozměrů a způsoby kótování; např. při určování rozměrů zděných konstrukcí vychází většina pracovníků a v důsledku toho i studentů z tezí ČSN Úprava plánů v pozemním stavitelství z roku 1933, které se přes různé novelizace norem a nové normy uplatňovaly až do roku Teprve norma ČSN , vytvořená již podle zásad geometrické přesnosti staveb změnila tento přístup. Přesto ani tato norma není z hlediska geometrické přesnosti staveb při určování rozměrů vůbec dodržována. Je to pozoruhodný fenomén v myšlení technické veřejnosti, srovnatelný snad je s přechodem měrových jednotek cm na mm. Čili to trvá 70 let a ani 20 let platnosti jiné úpravy to nezměnilo. V souvislosti s touto citovanou normou je možná vhodné připomenout, jaká měla tato norma pravidla: - délkové míry se vpisují čísly udávajícími velikost v cm, vyjma kovové konstrukce, které se kótují v mm; - tloušťky cihelných zdí se kótují bez omítky zaokrouhlenými čísly, zaokrouhlená čísla tlouštěk zdiva z cihel - formátu 6,5 x 14 x 29 cm jsou: 15, 30, 45, 60, 75 cm; - formátu 6,5 x 12 x 25 cm jsou: 13, 26, 39, 52, 65 cm; - příčky vyzdívané i celistvé tenčí než 15 cm se kótují - bez omítky; - pro kótování dveří a oken stanovila norma zvláštní pravidla v závislosti na způsobu jejich osazování. - Okenní otvory se kótovaly podle zvláštních pravidel v podstatě rozměrem vnějšího (omítnutého) otvoru. - Dveřní otvory se kótovaly v závislosti na druhu a způsobu provedení (světlosti otvorů). Za stavební plány se ve smyslu normy a tehdejších příslušných stavebních řádů považoval výkres v měřítku 1:100, podle nichž se zadávaly a povolovaly stavby. Na stavební plány pak navazovaly prováděcí plány kreslené v měřítku 1:50. Způsob kreslení ani kótování nebyl normalizován. Zde je vhodné ještě připomenout učebnici Severina Ondřeje z roku 1946 pro odborné a průmyslové školy Stavba domu v praxi : - Tloušťky zdí kótují se okrouhlými ciframi značící zdi režné (neomítnuté) 8, 25, 30, 38, 35, 53, 60 cm atd. tak, jak tomu bylo v plánech stavebních. Staršího způsobu kótování tlouštěk zdí s omítkou 16 (event. 17), 32, 40, 48, 55, 63 se dnes již skoro neužívá, neboť měl jen jednu přednost, tj., že vykótovaná délka a šířka místnosti odpovídala skutečnému provedení, ale naproti tomu nevýhodu, že omítku bylo nutno při zakládání půdorysu zdí, pilířů atd. odečítati. Dnes jest obvyklé kótovati tloušťky zdí bez omítky, vyhovuje to jak při zakládání, tak i pro statické výpočty, při nichž se k omítce nesmí přihlížeti. Tento způsob kótování má jen tu nevýhodu, že místnosti v dokončené stavbě jsou menší než v plánu. Je potřebná změna v myšlení zpracovatelů i uživatelů projektové dokumentace, což je asi problém nejsložitější a vyžadující si dlouhodobou trpělivost. Začít je tedy nutno ve výuce, tam je to potřebné přímo radikálně, jinak uvádíme studenty do chaosu a vnucujeme mu schizofrenní způsob myšlení. Postupně je potřebné uplatnit obecné principy geometrické přesnosti staveb při vytváření pravidel pro kótování, s využitím dosavadních platných norem ČSN, ISO, EN, příp. pren.

4 Dát do souladu pravidla modulové a rozměrové koordinace s pravidly pro kótování výkresů. Pojem koordinační rozměr používat pouze pro koordinaci rozměrů ve smyslu ustanovení ČSN , tj. pro účely, které jsou uvedeny v preambuli této normy. Vymezit oblast požívání pojmu základní rozměr jako hodnoty geometrického parametru, která je dána na výkresu nebo v jiné části dokumentace a je počáteční hodnotou, k niž musí být ovšem nezbytně stanovena mezní odchylka. 3. Vyjadřování přesnosti rozměrů u pozemních staveb zásady a názvosloví. Soubor norem geometrické přesnosti staveb se započal vytvářet po roce Struktura a obsah byl v podstatě odpovídající normám ISO. Práce pokračovaly v letech 1985 až 1990 v rámci Technické normalizační komise 24 Geometrická přesnost staveb. Po roce 1990 byly mimo revize stávajících norem postupně zaváděny nově vypracované normy ISO s upřednostněním těch, u nichž se předpokládalo i převzetí do souboru norem EN Základní normy souboru norem geometrické přesnosti staveb. V březnu 1999 byla vydána terminologická norma ČSN ISO 1803 Pozemní stavby. Tolerance. Vyjadřování přesnosti rozměru. Zásady a názvosloví. Tato norma obsahuje základní definice a termíny, vztahující se k přesnosti rozměrů. Spolu s normou ČSN ISO 7078 Pozemní stavby. Postupy měření a vytyčování. Slovník a vysvětlivky pokrývají tyto normy celou terminologii problematiky geometrické přesnosti. Dále je to ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení. Tato norma stanoví základní charakteristiky přesnosti a základní požadavky pro navrhování, zjišťování, kontrolu a hodnocení přesnosti geometrických parametrů, které bezprostředně ovlivňují plnění funkčních požadavků na stavební objekty a jejich části po dobu jejich životnosti. Stanovení přesnosti ve všech fázích projektování je podle této normy optimalizací technologických a ekonomických možností realizačních procesů při zhotovení díla tak, aby byly dodrženy zadané funkční požadavky v souladu s obr.1 a 2. Hodnoty přesnosti geometrických parametrů ovlivňují významně nejen spotřebu materiálu a práce během zhotovení, mají vliv na potřebu a rozsah oprav a údržby budov a tím i na životnost budov. Zabezpečení geometrické přesnosti v celém cyklu vytváření a užívání budov je stavební disciplínou, která by neměla být podceňována. Podle základního algoritmu navrhování budov je požadována životnost, spolehlivost a flexibilita vyjádřena definicí základních funkcí budovy, které budou vyžadovány po celou dobu životnosti a dále podmínek užití budovy ve stanovené době. Základní algoritmus navrhování, diskutován a přijat v mezinárodním výzkumu CIB a stal se základem i pro vytváření systému zabezpečení geometrické přesnosti v rámci normalizace ISO i ČSN. Základním předpokladem, ze kterého celý systém, ze kterého celý systém zabezpečení geometrické přesnosti vychází, je znalost požadavků na výslednou geometrickou přesnost (jaká musí být přesnost geometrických parametrů na dokončeném objektu a proč), která umožní plnění požadovaných funkcí během celé požadované doby životnosti (z hlediska spolehlivosti, bezpečnosti, trvanlivosti, slučitelnosti sestavitelnosti, estetiky apod.). Musí být tedy známy tzv. funkční geometrické parametry a jejich mezní hodnoty. Pokud na objektu budou u těchto vybraných geometrických parametrů skutečné odchylky, nebo tole

5 rance větší než předepsané, dojde k neplnění výsledné funkce, bude docházet k poruchám, snížení předpokládané životnosti, nutnosti neplánovaných oprav, výměn částí apod. Obr.1. Schéma systému zabezpečení geometrické přesnosti podle ČSN Čím vyšší (přísnější) jsou požadavky na funkční parametry.(menší povolené odchylky), tím se zúžují realizační možnosti. Při zajištění zhotovitelnosti musí být zváženy možnosti realizačních procesů, tj. přesnost použitých dílů a dílců, prvků, přesnost postupů vytyčení, rozměření a osazení na staveništi, - musí být tedy známo, jakým způsobem bude výsledná přesnost dosažena. Určí se tzv. technologické geometrické parametry výrobků, vytyčení, rozměření, osazení včetně mezních odchylek nebo tolerancí.

6 Obr.2 Schéma systému zabezpečení geometrické přesnosti podle ČSN ISO Základní pojmy Geometrický parametr veličina definovaná v daném směru, přímce nebo úhlu; rozměr číselná hodnota geometrického parametru v definovaných jednotkách; základní rozměr referenční rozměr použitý v projektové dokumentaci a při realizaci k určení požadovaného rozměru; skutečný rozměr dosažený rozměr, zjištěný měřením; horní mezní rozměr největší dovolený skutečný rozměr; dolní mezní rozměr nejmenší dovolený skutečný rozměr; horní mezní odchylka algebraický rozdíl mezi horním mezním rozměrem a základním rozměrem; dolní mezní odchylka algebraický rozdíl mezi dolním mezním rozměrem a základním rozměrem; tolerance algebraický rozdíl mezi horním mezním rozměrem a dolním mezním rozměrem; funkční geometrický parametr důležitý geometrický parametr rozhodující o funkční způsobilosti stavebního objektu (konstrukce); technologický geometrický parametr geometrický parametr vytyčení, rozměření, osazení a výrobu (stavebního dílce), konstrukce; Odchylky profilu nebo tvaru se mohou vyjádřit jako rozdíl mezi skutečnými a základními rozměry vyjádřenými ve směru souřadnicových os.

7 Obr.3. Schéma základních termínů Normy pro navrhování ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti (Březen 1995). Norma je uspořádána tak, aby pro navrhování přesnosti konstrukcí a jejich částí, výrobků i stavebních postupů, byla použita v praxi pouze norma jedna oproti dřívějším normám třem.

8 Norma obsahuje základní charakteristiky přesnosti, funkční požadavky, schéma návrhu. Pro označování charakteristik přesnosti se při navrhování geometrické přesnosti použije norma ČSN Výkresy ve stavebnictví. Označování charakteristik přesnosti. Pro vytyčovací výkresy platí norma ČSN Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb Normy realizačních procesů Charakteristiky přesnosti a mezní odchylky geometrických parametrů podrobného vytyční jsou definovány ve skupině norem: ČSN Přesnost vytyčování stavebních objektů. Základní ustanovení. ČSN Přesnost vytyčování stavebních objektů s prostorovou skaldbou. ČSN Přesnost vytyčování stavebních liniových a plošných stavebních objektů. Zásady přesnosti osazení stavebních dílců a dílců bednění se stanoví podle normy: ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení. Vedle obecných zásad pro předepisování osazení uvedených druhů dílců norma obsahuje orientační hodnoty mezních odchylek shody montážních značek při osazení. Ustanovení normy lze použít pro různé druhy stavebních systémů a jejich materiálové varianty, mimo ocelové konstrukce, pro které platí ČSN Další normou pro podmínky provádění staveb je: ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 2: Přesnost monolitických betonových konstrukcí (Září 1993). Norma stanoví zásady pro určování mezních odchylek a tolerancí pro hrubou stavbu monolitických betonových a železobetonových konstrukcí, zásady pro určení mezních odchylek a tolerancí bednění, stanoví zásady kontroly přesnosti geometrických parametrů bednění i konstrukcí. 5. Modulová (rozměrová) koordinace staveb ČSN stanoví základní pravidla pro modulovou (rozměrovou) koordinaci staveb, která mají vedle funkční a ekonomické účelnosti řešení umožnit unifikaci a normalizaci rozměrů pro zajištění koordinovanosti, zaměnitelnosti a optimalizace rozměrů výrobků pro stavby. Vztahuje se na objekty navrhované na základě pravoúhlé prostorové koordinační soustavy, přičemž jednotlivá ustanovení je možné přiměřeně použít i pro stavební objekty nebo jejich části o jiných tvarech Základní názvosloví a označování rozměrů Modulová (rozměrová) koordinace staveb vzájemná koordinace rozměrů stavebních objektů, rozměrů a poloh jejich částí, stavebních konstrukcí, stavebních prvků a výrobků technického zařízení budov na základě používání modulu. Modul, základní modul, odvozený modul, zvětšený modul, zlomkový modul dohodnutá délková jednotka nebo vybraný násobek nebo zlomek základního modulu, kterým je velikost 100 mm. Modulová prostorová koordinační soustava smluvená trojrozměrová soustava rovin a jejich průsečnic rozmístěná ve vzdálenostech rovných základnímu nebo odvozeným modulům.

9 Koordinační prostor (dříve skladebný prostor) teoretický prostor určený pro stavební dílec nebo prvek, popřípadě sestavu těchto výrobků do části nebo celých stavebních objektů, při jejich teoretickém bezesparém sestavování. Koordinační přímka (dříve skladebná přímka) průsečnice koordinačních rovin. Polohová vazba umístění koordinačního prostoru dílce vzhledem ke koordinační přímce. Modulový rozměr hlavní koordinační rozměr, jehož hodnota je rovna nebo je násobkem základního nebo odvozených modulů. Koordinační rozměr (dříve skladebný rozměr) vzdálenost mezi koordinačními přímkami. Hlavní koordinační rozměr (dříve vztažný rozměr) velikost koordinační rozteče podpor nebo výšky podlaží. Základní rozměr rozměr základního prostoru, k němuž se vztahují požadavky an geometrickou přesnost. Obr. 4. Vztah mezi hlavními koordinačními rozměry a základními rozměry. Vložka prostor mezi dvěma sousedními hlavními koordinačními přímkami, dokumentující přerušení prostorové koordinační soustavy. Základní tloušťka spáry tloušťka prostoru mezi základními rovinami přilehlých výrobků. Podíl základní tloušťky spáry tloušťka prostoru mezi základními rovinami přilehlých výrobků. V normě ČSN se pro jednotlivé druhy rozměrů používají tyto značky: L o, B o, H o koordinační rozteče podpor a koordinační výška podlaží l o,b o,h o,d o koordinační rozměry délkový, šířkový, výškový, tloušťkový l, b, h, d základní rozměry délkový, šířkový, výškový, tloušťkový a polohová vazba c koordinační rozměr vložky s základní tloušťka spáry

10 p s podíl základní tloušťky spáry Obr.5. Vztah mezi základním a koordinačním rozměrem Obr.6. Koordinační roviny konstrukce stropu Při navrhování stavebních objektů, jejich částí, stavebních soustav, stavebních dílů a také stavebních dílců a prvků se vychází z prostorové soustavy koordinačních rovin vymezujících části stavebního objektu i rozmístění jeho nosných konstrukcí. Každému stavebnímu dílci, prvku nebo výrobku, popřípadě sestavě těchto výrobků přísluší koordinační prostor, jehož prostřednictvím se uskutečňuje vzájemná koordinace rozměrů. Koordinační prostor výrobku zahrnuje jeho základní prostor a příslušné podíly spar. V koordinačním prostoru se základní prostor výrobku umisťuje zpravidla symetricky. Koordinační prostor konstrukcí složených z několika částí nebo vrstev realizovaných současně nebo návazně, i jeho koordinační tloušťka, se určuje pro výsledný celek. Na základě pravidel rozměrové koordinace staveb se určují: - koordinační rozteče podpor a výšky podlaží, - koordinační rozměry výrobků a odvozují se základní rozměry.

11 5.2. Vztah mezi základními a koordinačními rozměry Obr. 7. Schéma vztahu mezi koordinačními a základními rozměry v závislosti na zvoleném druhu výkresu a měřítku. Výkresy (obrazy) stavebních objektů pozemních staveb se kótují: v měřítku 1:500 a 1:200 v koordinačních rozměrech, v návaznosti na hlavní koordinační rozměry; v měřítku 1:100 a 1:50 v koordinačních rozměrech, které navazují na hlavní koordinační rozměry; v měřítku 1:20 (1:25) a větším v základních rozměrech, které navazují na koordinační rozměry, popř. i na hlavní koordinační rozměry; k základním rozměrům se uvedou mezní odchylky geometrických parametrů. Jednotlivé rozměry jsou definovány v mezích použití stanovených ČSN Koordinační a základní rozměry se musí kótovat na samostatných kótovacích čarách. Tyto rozměry nelze uvádět společně v jednom řetězci. Kóty koordinačních rozměrů se mají umístit dále od obrazu než kóty základních rozměrů.

12 5.3. Způsoby kótování konstrukčních dílů staveb v dokumentaci pro povolení stavby a pro provedení stavby Konstrukční díl stavebního objektu (v měřítku 1:50 a 1:100) Legenda: l délka b šířka (hloubka, tloušťka) h výška (tloušťka) z základní rozměr k koordinační rozměr n - nekótuje se Rozměry l b h Poznámka Zemní práce - výkopové jámy, rýhy, šachty z z z - násypy, zásypy z z z Základy - základové pásy, patky, desky, piloty z z z - kanály v základech k k k - hydroizolace - vodorovné a svislé izolace n(k) n n (k) n (k) z z Svislé konstrukce (nosné a nenosné) - zděné (ze zdících materiálů) k k k - prefabrikované silikátové k k k (velkorozměrové, panelové) - kovové k z k - dřevěné k z k - kompozitní a kombinované z různých k z k materiálů n nekótuje se, pokud ano, tak koordinační rozměr Stropy a podhledy - nosné konstrukce stropů - betonové monolitické k k k - betonové prefabrikované k k z - kovové k k z - dřevěné k z z - kompozitní a kombinované k z z Nenosné obvodové konstrukce - silikátové k z k - kovové k z k - kompozitní k z k Překlady (nad otvory) k k k Meziokenní vložky - kovové k k k - dřevěné k k k - kombinované k k k Podhledy (omítky, nástřiky) n n z n nekótuje se, pokud ano, tak koordinační rozměr Komínové a ventilační průduchy - zděné k k n n nekótuje se, pokud ano, tak koordinační rozměr - prefabrikované k k n n nekótuje se, pokud ano, tak koordinační rozměr

13 Úpravy povrchu - omítky (vnitřní, vnější) k z k - nástřiky n n n - obklady - keramické k z k - z přírodního kamene k z k - ze dřeva k z k - z kovu k z k - z polymerů k z k Podlahy - podkladní vrstvy z z z - nášlapné vrstvy z z z - podlahové rošty - kovové z z z Schodiště a rampy - nosné konstrukce k k k - kovové z z z - schodišťové stupně z z z - nášlapné vrstvy z z z - podhledy (shodištových ramen) z z z omítky apod. Výplně otvoru - okna - dřevěná z k k - kovová - z plastů - osazovací rámy - dveře - dveřní křídla - dřevěná z z z - kovová z z z - zárubně - dřevěné z k k - kovové z k k - nadsvětlíky - dřevěné z k k - kovové z k k - plastové z k k - výkladce - dřevěné z k k - kovové z k k - plastové z k k - vrata - dřevěná z k k - kovová z k k - plastová z k k - vstupní stěny - dřevěné z k k - kovové z k k - plastové z k k - dveře (zárubeň+dveř. křídlo+ nadsvětlík) - dřevěné k k k

14 - plastové k k k - kovové k k k Prostupy, výklenky, drážky - výklenky k k k - drážky k k k - prostupy k k k Střechy - ploché - nosné konstrukce k k z - tepelné izolace k k z - hydroizolace (krytina) k k z - krovy (vaznicové, vazníkové, obloukové apod.) - konstrukce krovu apod. z z z - bednění apod. z z z - podhledy - omítky, nástřiky z z z Ochranné konstrukce - zábradlí (kovové, dřevěné) z z z - poklopy (pro zakrytí otvorů) - kryty kanálů (apod.) z z z Vestavěné vybavení stavby - vmontované skříně k k k - kuchyňské sestavy k k k - kovové z z z - dřevěné z z z Doplňkové vybavení stavby - mřížky (apod.) k k n - žaluzie k k n - kryty (dešťových svodů, otop. těles) z z n - rohože na obuv k k z - rámy na rohož k k k Zdravotní instalace - potrubí a armatury DN (z) - zařizovací předměty z z z - bytová jádra k k n Ústřední vytápění - potrubí a armatury DN (z) - kotle z z z - otopná tělesa (rozměry) k k n Elektrická zařízení a rozvody - rozvaděče k k k - skříně (různé) k k k - rozvody (včetně hromosvodu) k k k

15 5.4. Vztah druhů dokumentace objektu pozemní stavby a měřítek výkresu V souladu se Stavebním zákonem č. 83/1998 Sb. a navazující vyhláškou č. 132/1998 Sb. se projektová dokumentace člení do 3 stupňů: projektová dokumentace pro územní řízení; projektová dokumentace pro stavební povolení; projektová dokumentace pro provedení stavby, čili třístupňová forma, tak jak je to obvyklé v zahraniční praxi. Při tom je poslední stupeň zaměřen výhradně na realizaci (zhotovení) staveb. Proto je snaha oprostit ji od údajů, které mají význam pro schvalování, ekonomické posouzení apod. Tyto údaje se shrnují do předchozího stupně. V současné době je potřebné upřesnit způsob kótování výkresů pozemních staveb podle druhu projektové dokumentace. Druh dokumentace pro objekt pozemní stavby Měřítka, v nichž se výkres v praxi zpracovávají v souladu se shora uvedenými předpisy Projektová dokumentace pro územní řízení - v koordinačních rozměrech - Architektonické a stavební řešení - situace, půdorysy, svislé řezy, pohledy 1:1000, 1:500, 1:400, 1:200 Projektová dokumentace pro stavební povolení - v koordinačních rozměrech - Architektonické a stavební řešení - půdorysy, svislé řezy, pohledy 1:100, 1:50, podrobnosti 1:20 (1:25) až 1:1 - Konstrukční řešení - výkresy skladby, tvaru apod. 1:100, 1:50, podrobnosti 1:20 (1:25) až 1:1 Projektová dokumentace pro provedení stavby Realizační dokumentace - v základních rozměrech s uvedení mezních odchylek - Konstrukční řešení - výkresy skladby prefabrikovaných konstrukcí (půdorysy, řezy, podrobnosti) 1:100, 1:50, podrobnosti 1:20 (1:25) až 1:1 - výkresy tvaru a výztuže monolitických 1:100, 1:50, podrobnosti 1:20 (1:25) až 1:1 konstrukcí (půdorysy, řezy, podrobnosti) - výkresy kovových, dřevěných a kompozitních konstrukcí (půdorysy, řezy, podrob- 1:100, 1:50, podrobnosti 1:20 (1:25) až 1:1 nosti)

16 6. Způsoby stanovení plochy jednotlivých částí stavby Plocha (půdorysný plošný obsah dále jen plocha ) jednotlivých částí pozemních stavebních objektů má podstatný vliv jak na užitné vlastnosti staveb, tak i na jejich oceňování. Při stanovování ploch (podlahových, půdorysných apod. ) vznikají v praxi různé problémy. Sporné jsou především tyto: při stanovování požadavků na plochy se nepřihlíží k zásadám navrhování geometrické přesnosti budov; pravidla pro kontrolu respektive pro měření stanovených (popř. skutečných ) ploch nejsou určena ČSN Obytné budovy (s účinností od ) Tato norma je již postavena na souvislosti s ČSN , ČSN ,ČSN a ČSN (viz str.29 a 30), tedy základními normami, respektující principy geometrické přesnosti staveb. Liší se od normy stejného čísla s účinností od roku V příloze 2 této normy jsou potom podrobnější údaje, týkající se struktury hodnocení projektových řešení obytných budov jak pro byty, tak pro objekty. Základem jsou ale plochy, související s geometrickou přesností stavby, až teprve potom (hlavně při sestavování rozpočtu je možno uplatnit různé zaokrouhlování nebo přirážky. Ale výkazy ploch místností musí být v souladu s geometrií stavby. To je v současnosti velkým problémem ve soudních sporech mezi projektanty a uživateli staveb, poněvadž tyto plochy, vykazované ve výkresech jsou prakticky ve většině případů v rozporu se skutečností a je to důsledek nerespektování zásad geometrické přesnosti staveb, stanovené normami a ignorance řady organizací, podílejících se na výstavbě a je to i v rozporu se zdravým rozumem. Ve svém důsledku to má např. vliv na výpočet nájemného v bytech a při stanovování úhrady za používání nebytových prostor. 7. Vztah způsobu stanovení rozměrů a rozpočtování staveb. V průběhu posledních 30 let došlo k řadě změn ve způsobech vykazování výměr pro rozpočtování. Podle těchto výměr byly pak práce a dodávky podle příslušných ceníků oceňovány. Pří zpracování výkazů výměr pro rozpočet by se mělo zásadně vycházet z kót ve výkresech, přičemž se přihlíželo k pravidlům uvedeným v každém ceníku. Současná situace je poměrně nejasná a ani novela Zákona o veřejných zakázkách v tom systematický přehled neudělala, to je ovšem věc správní legislativy, nikoli odborně technická. Je ovšem v souvislosti s rozpočtováním potřebné uvést, že z hlediska potřeb rozpočtování není rozhodující, zda se výkres kótují v základních nebo koordinačních rozměrech, ale při rozpočtování by se mělo vždy vycházet z těch kót, které jsou uváděny v cenících nebo souvisejících směrnicích. Odbytové rozpočty by ovšem měly být v souladu s technickými normami tak, aby ze zpracované výkresové dokumentace bylo možné přímo zpracovávat odbytové rozpočty pomocí souhrnných cen.

17 8. Seznam souvisejících norem Označení PST v poznámce označuje úzkou souvislost s problematikou pozemního stavitelství Číslo normy Zařazení Název normy Platnost od Poznámka 1. ČSN EN ISO Výkresy ve stavebnictví Říjen 2000 PST 2. ČSN EN ISO Výkresy pozemních staveb Říjen 2000 PST Zobrazování modulových rozměrů, přímek a sítí 3. ČSN ISO Pozemní stavby Tolerance Duben 1999 PST Vyjadřování přesnosti rozměrů Zásady a názvosloví 4 ČSN Modulová koordinace rozměrů PST ve výstavbě Základní ustanovení 5 ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě Březen 1995 PST Základní ustanovení 6 ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě Březen 1995 PST Navrhování geometrické přesnosti 7 ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě Říjen 1996 PST Kontrola přesnosti Část 1: základní ustanovení 8 ČSN ISO Pozemní stavby Květen 1996 PST Postupy měření a vytyčování Slovník a vysvětlivky 9 ČSN ISO Geometrická přesnost ve výstavbě Říjen 1995 PST Tolerance ve výstavbě Záznam dat o přesnosti rozměrů 10 ČSN ISO Pozemní stavby Měřící přístroje Červenec 1998 Určování přesnosti během používání Část 10: Rozdíl mezi odraznými terči a hranoly pro měření vzdálenosti do 150 m 11 ČSN ISO Geometrická přesnost ve výstavbě Listopad 1995 Měřičské metody ve vý stavbě Všeobecné zásady a postupy pro ověřování správnosti rozměrů 12 ČSN ISO Měřící metody ve výstavbě Červen 1999 Vytyčování a měření Část 1: Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky. 13 ČSN ISO Měřící metody ve výstavbě Červen 1999 Vytyčování a měření Část 2: Měřící značky 14 ČSN ISO Měřící metody ve výstavbě Červen 1999 Vytyčování a měření Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřických služeb 15 ČSN Mapy velkých měřítek 1: PST Základní ustanovení 16 ČSN :1987 Vytyčovací výkresy PST 17 ČSN :1986 Výkresy úprav terénu PST 18 ČSN :1985 Výkresy pozemních staveb PST Společné požadavky na výkresy 19 ČSN Obytné budovy PST