Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Autokros. Třída: 9.A. Školní rok: 2014/2015

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Autokros Jméno a příjmení: Jaromír Štěpánek Třída: 9.A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr.Markéta Drobečková Datum odevzdání:

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis 2

3 OBSAH 1. Úvod Seznámení s tématem Co je to Autokros Historie autokrosu Vývoj tratí a autokrosových aut Stroje Buggy Autokrosové tratě v ČR Rozhovor s Petrem Nikodémem Bezpečnostní prvky automobilu Ochrana jezdce Divize a pravidla autokrosu Závěr Seznam literatury

4 1.1 Úvod Toto téma jsem si vybral, protože už od mala se mi líbí všechny automobilové závody, ale autokros mě z nich zaujal nevíce. Jednou bych se chtěl takovýmto automobilem projet a ještě lépe bych chtěl jedno takové vlastnit. Rád bych se prostřednictvím této práce dozvěděl vice o pravidlech a o tomto typu vozidel. V této práci se budu zabývat vznikem a vývojem autokrosových aut a tratí. Dále se budu zabývat bezpečnostními prvky automobilu a ochranou jezdce. Také jsem uskutečnil rozhovor přes sociální stránky s jedním autokrosovým jezdcem, který nedosahuje výborných výsledků jen v České Republice, ale i v Evropě. S tímto jezdcem už jsem se viděl osobně na závodech v Dolním Bousově. Introduction: This topic I chose, because since when i was yough Il ike all auto racing, autocross but I took them close as possible. One day I wanted such a car ride and better yet, I would like to own one of these. I would like to work through this learn more about the rules and this type of vehicle. In this paper I examine the emergence and development of motor-cross cars and tracks. Next, I examine the safety features of the car and driver protection. I also interviewed on social sites with one autocross rider who does not achieve good results only in the Czech Republic but also in Europe. With this rider I saw it in person at the races in Dolní Bousov. 4

5 2.1 Co je to autokros Autokros je motoristický sport, jehož závody se jezdí po okruhu na nezpevněném povrchu (hlína, štěrk). Vozy jsou podle konstrukce a výkonu rozdělené do několika divizí, uvnitř kterých probíhají jednotlivé závody a soutěžní ligy. Jezdci jednotlivých divizí startují všichni najednou a závodí proti času Historie autokrosu Autokros se ve Velké Británii začal konat nedlouho po druhé světové válce, v červenci 1947, v padesátých letech pak na britských tratích startovaly nejen upravené cestovní vozy, nýbrž i první speciály. Tyto závody však zůstaly izolovány na britských ostrovech a přesto že vlastně Angličané s autokrosem začali, v evropských závodech se nikdy výrazně neumístily. V Evropě se první autokros konal v roce 1968, v Rakousku. V dubnu 1969 se na stejné trati objevila první bugina. V tom samém roce se jel první mezinárodní závod také v Československé republice v Přerově. O této události se zmiňuje ve své knize autokrosový nadšenec a sportovní reportér Dalibor Janek: Když řeknu, že začátek se odehrál v roce 1969, pochopíte, proč se zmiňuji o dávných časech. Dva novinářští kolegové, Karel Hrubec a Tonda Bahenský, se tehdy vrátili z Rakouska celí nadšení, že viděli nádherné automobilové závody, které se jely v terénu. Na hlíně, na blátě, po trávě. Jejich nadšené vyprávění pár lidí nakazilo a najednou byl na světě první československý autokrosový závod. Jelo se nedaleko Přerova v Údolí mamutů. Následovala úplná lavina, lépe se snad překotný vývoj autokrosu u nás nazvat nedá. Vznikly poměrně volné technické předpisy, takže jezdci se stali nejenom závodníky ale i konstruktéry a staviteli svých bugin, u některých bylo jen těžko k rozeznání, zdali je baví víc závodění nebo vymýšlení strojů. Někteří lépe jezdili, jiní lépe konstruovali, těm nejlepším šlo obé. Na 5

6 tratích se objevily nejenom vynikající a zajímavé konstrukce, ale i vynikající jezdci Jaroslav Povondra, Bohouš Křesťan, Standa Landa, Jindra Kottek, Karel Trojan, Milan Maťátko, Jaroslav Hošek, který jako mnozí jeho soupeři přesedlal z terénního motocyklu do auta vhodného do terénu. 2.3 Vývoj tratí a autokrosových aut Od nepaměti se závodilo se vším, co mělo kola, a nezávodilo se pouze na silnicích či autodromech, lákavě působil i volný terén. Krajinou křížem krážem, tedy cross, tak tedy vznikl základ pro název autokros. Postupným vývojem procházely tratě i stroje, které na nich závodily. Od slavného závodu Baja 1000, ve kterém se startující potýkali s pískem, kaktusy, kamením a stržemi, až k variantě krátkých tratí, přiměřeně obtížných, kde jediným kritériem je dosažený čas, respektive pořadí v cíli. Jejich výhodou je atraktivita a přehlednost pro diváky. Až do poměrně nedávné doby nebyly, ale pro podobné závody k dispozici vhodné stroje. Speciální terénní automobily sice nároky tratí vydržely, byly ale těžké a pomalé. Upravené cestovní nebo soutěžní automobily jezdily mnohem rychleji, trpěly ale mimořádným zatížením v terénu, byly poruchové a svými problémy vlastně do značné míry i limitovaly pořadatele při volbě tratí. Do obtížnějších terénů se startující mohli vydat po druhé světové válce, v tomto období vzniklo mnoho automobilů typu jeep, které byly obratné, měly potřebnou výdrž, stále ale nebyly tak rychlé, aby se jejich závody staly atrakcí. Za tímto účelem musely přijít vozy v úpravě pro 6

7 rallye, které byly opravdu rychlé. Měly ovšem jednu nevýhodu byly dost drahé a jejich nákup i provoz byl pro soukromé jezdce příliš náročný. 2.4 Stroje buggy Řešení přišlo z Ameriky, kde začaly vznikat vozy pro radost nebo pro volný čas. První dune buggy startovala v náročné Baja 1000 v roce A souběžně s jejím narozením vznikl i autokros, od vzniku bugy jej nelze oddělit. Během tří let od prvního startu v Americe ovládly stroje typu bugy autokros po celém světě. Československo nebylo příliš pozadu, první bugy startovala hned v prvním autokrosu na našem území, v legendárním závodě v Údolí mamutů u Přerova. Jejím jezdcem byl známý rakouský jezdec Glavitza, který po poměrně tvrdém boji zvítězil nad našimi jezdci v soutěžních automobilech. Glavitzova bugy VW byla silnou inspirací, už o rok později se na autokrosovém závodu v Pardubicích objevila první česká varianta MTX Škoda bugy. A ráno 4. dubna 1971 se na Radouči u Mladé Boleslavi sjela celá dvacítka speciálních nových strojů bugy. Rekounstruovaná Škoda buggy MTX 2.5 Autokrosové trati v ČR Autokros se od svého vzniku vyvinul ve velmi atraktivní sport, na který chodí tisíce diváků, kteří vidí kvalitní souboje a atraktivní jízdy. V současné době se autokros jezdí na sedmi tratích (Nová Paka, Poříčí nad Sázavou, Přerov, Humpolec, Dolní Bousov, Přibice a Sedlčany) a racer bugy se jezdí na trati v Dobřanech v Orlických horách. Mnoho skvělých tratí zaniklo, pamětníci si určitě vzpomenou na tratě jako byly Velké Meziříčí, Sobotka, Ředhošť, Malá Skála, Most, Kadaň, Jablonné v Podještědí, Tábor, Znojmo a mnohé další. V roce 2014 jsem se byl podívat na závodech v Dolním Bousově. Tam jsem měl možnost osobně setkat se závodníkem juniorské kategorie Petrem Nikodémem a měl jsem možnost 7

8 nahlédnout do jeho depa. Mým nejsilnějším zážitkem z tohoto závodu bylo vidět zásah a záchrana jezdce z hořícího auta. Zvolili jsme dobré pozorovací stanoviště, neboť jsme viděli témeř celou trať. Bohužel, hodně tratí už zmizelo a v dnešní době pořádat autokrosové závody není nic jednoduchého, proto musíme být rádi, že jich zatím je stále ještě sedm 2.6 Rozhovor s Petrem Nikodémem Otázky pro Petra Nikodéma jezdec třídy Junior Buggy 1. Kolik je ti let? Jak dlouho jezdíš autokros? Autokros jezdím od 4, takže 11 let. 3. Kdo tě přivedl k tomuto sportu? Otec na závodech v Sedlčanech. 4. Co považuješ za svůj největší úspěch? Já si vážím každého vítězství a jsem rád za každou bednu, nejvíc asi titulu a vítězství jakéhokoli závodu v Evropě. 5. Jakých výsledků jsi dosáhl v roce 2014 a jaké jsou tvé plány na rok 2015, nebo co by jsi si přál? V roce 2014 jsme měli smůlu a lehlo nám hned na začátku sezóny 6 motorů, ale i tak se nám podařilo utrhnout alespoň 3. místo v Evropě jen o pár bodíků za 2..místem. Republika to odnesla a dopadli jsme až 5. místě Na novou sezónu bychom rádi přesedlali do 1600 ccm, ale to bohužel jen v republice, v Evropě kvůli věku bych mohl přestoupit až v půlce sezóny. Takže ještě uvidíme podle výsledků. Určitě bych si přál titul a nějaké to vítězství. 6. Tvůj nejhorší a nejlepší zážitek z autokrosu? Nejhůře asi beru jen to, když mě někdo,,zprasí. Jinak si závody užívám. Úžasný pocit je na příklad stát na bedně v Nové Pace před narvaným kopcem. 8

9 7. Jaký je tvůj vzor? Žádný konkrétní vzor nemám jezdí mnoho skvělých jezdců a určitě bych chtěl jezdit s takovými jmény jako je Mandel, Stube, Hynnenkamp a dále. 2.7 Bezpečnostní prvky automobilu Autokros patří mezi rizikové sporty, proto je třeba nepodceňovat bezpečnostní opatření. Osvětlení - Každý speciál musí mít na zádi dvě dobře viditelná brzdová světla červené barvy. Dále musí mít jedno červené světlo do mlhy umístěné uprostřed vozu. Je to často jediný orientační bod v neprostupném mraku prachu. Ochraný rám - Celá kabina je chráněna bezpečnostním rámem tak, aby i při několikanásobných kotrmelcích nedošlo ke zranění. V prostoru pohybu hlavy je obandážovaný měkkou gumou pro případ, že by se při kolizi uvolnila jezdci přilba. Bezpečnostní pásy - Musí být šestibodové s centrálním rychlorozepínacím mechanizmem. Jezdci si je seřizují velmi napevno, aby je co nejpevněji držely v sedačce v zatáčkách a při brzdění. Nádrž - musí být tzv.bezpečnostní, uvnitř vyplněná speciální pěnovou protipožární hmotou, podobně jako u Formule 1, do které se benzín nasákne. Sedačka - Sedačka musí být dostatečně vysoká, aby včas zadržela hlavu závodníka při nárazu zezadu a nemohlo dojít k poranění krční páteře. Někteří piloti používají z tohoto důvodu i speciální límec. 9

10 2.8 Ochrana jezdce Pilot musí mít pod kombinézou nehořlavé spodní prádlo včetně ponožek. Kukla pod helmou musí být také nehořlavá. Přilba, kombinéza, boty a rukavice musí splňovat náročné předpisy a musí být homologované pro daný typ automobilového sportu. Brýle většinou používají jezdci s tzv. převíječkou. To je systém, který umožňuje po zatažení za šňůrku na brýlích převinutí slídového pásku před očima za čistý a nezablácený. Tím umožňuje relativně dobré vidění i v blátivém terénu. V extrémním blátě někteří jezdci používají i dvoje brýle na sobě a po startu ty jedny odhazují. 2.9 Divize a pravidla autokrosu Divize a třídy autokrosu se dělí podle výkonu motoru. Nejnižší třída Junior Buggy, které mají výkon do 600 cm3 přes Buggy 1600, až po nejsilnější buggy s objemem do 4000 cm3. Dále se jezdí s oplechovanými cestovními vozy. Ty se také dělí do dvou tříd. Slabší vozy s objemem motoru do 1600 cm3 a pohonem jedné nápravy a silnější vozy s objemem do 3500 cm3. Počty kol se vypočítávají podle délky okruhu, přičemž délka rozjížděk musí být mezi 4 6 km a finálové jízdy v rozmezí od 6 do 8 km. Startovací prostor musí být od diváků oddělen ve vzdálenosti minimálně 15 m. 10

11 3. Závěr Při této práci jsem se dozvěděl spoustu nových informací. Velmi mě třeba zaujali bezpečnostní prvky, které snižují riziko vážného úrazu, který při tomto sportu může nastat. Nehořlavá kombinéza je jistě důležitou výbavou, neboť není ojedinělé, že auto vzplane. Také mi přišel zajímavý vývoj aut, kdy od těžkopádného jeepu přešli ke speciálním autům typu bugy. Při vzniku tohoto sportu se samotní jezdci podíleli na vývoji a vylepšování aut. Dnes už vidíme, že kolem jezdce existuje tým, který řeší technické problémy a samotný jezdec se může soustředit na vlastní výkon. Conclusion: In this work, I learned a lot of new information. I took a very necessary safety features that reduce the risk of serious injury, which in this sport can occur. Fireproof overalls is certainly important equipment, since it is rare that a car catches fire. Also, I got some interesting developments car when the clumsy Jeep cars switched to special type of buggyes. At the inception of the sport themselves riders participated in the development and advancement of cars. Today, we see that there are around rider team that solves technical problems and itself rider can concentrate on my own performance. 4. Zdroje: Seznam literatury: Dalibor Janek: Jaroslav Hošek modrá legenda, Grada, Praha 2011, ISBN Internet:

12 12