ZPRÁVA O ÚČASTI ČR V 5. RÁMCOVÉM PROGRAMU EU A EURATOMU ZA OBDOBÍ

Transkript

1 ZPRÁVA O ÚČASTI ČR V 5. RÁMCOVÉM PROGRAMU EU A EURATOMU ZA OBDOBÍ VLADIMÍR ALBRECHT TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR SRPEN

2 Zpráva o účasti ČR v 5.RP EU a EURATOMu za období Charakteristika 5.RP a okolnosti účasti týmů ČR v tomto programu 1.1. Úvod Pátý rámcový program (5. RP) Evropské unie představoval se svým rozpočtem milionů eur celosvětově největší mezinárodní program pro výzkum, technický vývoj a demonstrace. Podle údajů serveru CORDIS ( bylo v 5. rámcovém programu zahájeno v letech řešení více než projektů. Týmy ČR získaly už jistou zkušenost s projekty 4. rámcového programu, kde se účastnily řešení 243 projektů. Účast ve 4.RP však byla možná pouze prostřednictvím programu orientovaného na mezinárodní spolupráci, tj. spolupráci s tzv. třetími zeměmi, jejichž vztah k rámcovému programu nebyl ošetřen žádnou smlouvou. Pro tento program bylo alokováno cca 5 % celkového rozpočtu 4.RP. Zkušenost z účasti ve 4.RP však byla jen omezeně využitelná v 5.RP, neboť rámcové programy procházejí velmi dynamickým vývojem. 5.RP se od předchozích programů lišil hned ve dvou směrech: a. Právě 5.RP se poprvé účastnily kandidátské státy za téměř stejných okolností, za kterých se účastní členské státy EU. b. Místo dosud obvyklé oborové struktury byl rozpočet 5.RP alokován na tzv. klíčové akce, což byl systém 21 socio-ekonomických priorit. Projekty 5.RP mají tedy výrazně charakter cílově orientovaného výzkumu. Projekty cílově orientovaného výzkumu, jejich příprava v poměrně velkých mezinárodních konsorciích, hodnocení návrhů projektů a celá řada dalších okolností znamenala pro české týmy přizpůsobit se prostředí, které se dosti odlišovalo od systému předkládání projektů v domácím prostředí formovaného působností Grantové agentury ČR a dalších grantových agentur. V projektu MŠMT Národní kontaktní organizace pro 5.RP (NKO) byla monitorována účast týmů ČR v 5.RP. Monitorování vycházelo z údajů, které průběžně poskytovaly programové výbory jednotlivých programů 5.RP. Je třeba konstatovat, že programové výbory měly své vlastní metodiky vytváření statistik o přijatých návrzích projektů. Údaje z průběžného monitorování se někdy podstatně liší od údajů uváděných na serveru CORDIS. Zatímco údaje z průběžného monitorování jsou založeny na výsledcích z hodnocení návrhů projektů, databáze uveřejněná na serveru CORDIS uvádí projekty, které nakonec skutečně byly kontrahovány Evropskou komisí. K největším rozdílům tak dochází v sumárních statistikách o kontrahovaných příspěvcích pro týmy ČR, neboť kontraktační jednání téměř systematicky vedla ke snížení úrovně příspěvků, které týmy po Evropské komisi v návrzích projektů požadovaly. Současně však lze doložit, že údaje na serveru CORDIS nejsou úplné, tedy že jsou řešeny projekty 5.RP, které server CORDIS neuvádí. Do však Evropská komise nevydala žádnou sumarizující závěrečnou zprávu o 5.RP, jejíž údaje by bylo možné považovat za definitivní. V této zprávě však, pokud není uvedeno jinak, budeme vycházet z údajů databáze, kterou EK zpřístupnila v květnu 2004 programovému výboru pro Integraci a posilování Evropského výzkumného prostoru, který však už funguje pro šestý rámcový program. Tento výbor je označován zkratkou SP1 a pod touto zkratkou se budeme odvolávati na databázi. Databáze SP1 uvádí nepochybně úplnější údaje o počtech projektů a účastníků údaje než CORDIS: rozdíly se pohybují nejčastěji okolo 2 % hodnot sledovaných údajů, někdy však dosahují až 1

3 5 %. Rozdíly nikterak výrazně neovlivňují závěry statistické analýzy účasti ČR v 5.RP. Jsou však podstatné tehdy, když v důsledku neúplné evidence vypadávají údaje o jednotlivých důležitých projektech. Údaje databáze svědčí o velikém rozsahu 5.RP: celkem týmy zahájily řešení projektů 5.RP. Poznamenejme, že v této zprávě nerozlišujeme mezi účastníkem a účastí, a proto skutečný počet různých účastníků je nižší než uvedený počet týmů, neboť řada týmů se opakovaně účastní v různých projektech. Pokud jde o ČR, pak databáze uvádí, že se 890 týmů z ČR účastnilo řešení 701 projektu 5.RP. ČR se tak podílela na řešení 4,2 % všech projektů 5.RP Příspěvek ČR k rozpočtu 5.RP Zatímco 4. rámcového programu se týmy kandidátských zemí účastnily aniž jejich vlády přispívaly k rozpočtu tohoto programu, účast v projektech 5.RP byla podmíněna úhradou příspěvku, jehož výše odpovídala poměru HDP té které země vůči souhrnnému HDP zemí EU-15. Podle údajů EUROSTATu představoval v období HDP ČR přibližně 0,64 % HDP EU-15 a ČR měla tedy přispět tímto procentem k celkovému rozpočtu 5.RP. Bylo však dohodnuto, že kandidátské státy se mohou plně účastnit 5.RP, pokud uhradí 70 % řádně stanoveného příspěvku. Účast ČR byla tedy podmíněna úhradou cca 0,45 % (= 0,64 * 0,7) rozpočtu 5.RP, což nakonec představovalo 68,36 milionů. Úhrada tohoto příspěvku probíhala stupňovitě, v roce 1999 ČR platila 40 % (řádného příspěvku), v r % řádného příspěvku, v r % a konečně v posledním roce 2002 uhradila řádný roční příspěvek v plné výši, viz tab. 1. Příspěvky byly hrazeny v, jejich výše v Kč tedy závisela na kursu ve dni úhrady. příspěvek ČR (mil. ) příspěvek ČR (mil. Kč) ,83 13,58 20,28 25,67 316,4 484,4 710,8 924,1 Tab.1. Příspěvky ČR do 5.RP Struktura 5.RP Rozpočet 5.RP byl alokován na 21 klíčových akcí, což byly socio-ekonomické priority, jejichž cílů mělo být dosaženo právě prostřednictvím projektů 5.RP. Klíčové akce byly soustředěny do těchto pěti tematických programů (v závorce jsou uvedeny jejich zkratky, které užíváme dále v textu) 1. Kvalita života a zacházení se živými zdroji (QoL), 2. Technologie informační společnosti (IST), 3. Konkurenceschopnost a trvale udržitelný růst (GROWTH), 4. Trvale udržitelný rozvoj a životní prostředí (ENVI), 5. Energie (ENERGY). Kromě tematických programů běžely v 5.RP ještě tyto tři horizontální programy 6. Potvrzení mezinárodního významu výzkumu Evropského společenství (INCO), 7. Podpora inovací a účasti malých a středních podniků (INNO-SME), 8. Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a socio-ekonomická báze znalostí (IHP). 2

4 Celkový rozpočet 5.RP je uveden v tab. 2. Cíle jednotlivých klíčových akcí byly vymezeny jen rámcově a pro dané období byly detailně specifikovány v příslušných pracovních programech. Všechny programy měly své vlastní programové řídicí struktury, jejichž nejdůležitějším tělesem byl vždy příslušný programový výbor složený z reprezentantů všech účastnických států. Reprezentanti kandidátských států se účastnili všech jednání programových výborů, kde však neměli hlasovací právo. Projekty 5.RP vznikaly z návrhů, které předkládaly Evropské komisi (EK) mezinárodní konsorcia sestavená z národních týmů. Návrhy byly předkládány na základě výzev, které vydávala EK. Obsah výzvy byl zásadně určen cíli klíčových akcí, avšak odrážel též předchozí průběh programu. Pokud evropské týmy předložily projekty, které mohly rozhodujícím způsobem přispět k dosažení cílů určité klíčové akce, nebyla témata navržená v takových projektech už dále vypisována k řešení. Jednou z důležitých rolí programových výborů bylo přispět právě k takové formulaci pracovních programů, které by v závislosti na možnostech konsorcií a jejich národních týmů co nejúčinněji přispěly k dosažení cílů klíčových akcí. První výzvy k předkládání projektů byly vydány počátkem r a poslední pak v závěru r

5 Tematické programy Horizontální programy Struktura a rozpočet 5. rámcového programu EU, Program / klíčová akce mil. % Kvalita života a zacházení se živými zdroji KA1 Potraviny, výživa a zdraví 290 KA2 Kontrola infekčních chorob 300 KA3 Buněčná továrna 400 KA4 Životní prostředí a zdraví 160 KA5 Trvale udržitelné zemědělství, rybářství a lesnictví a 520 integrovaný rozvoj venkovských oblastí KA6 Stárnoucí populace a související invalidity 190 Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám 553 Uživatelsky přátelská informační společnost KA1 Systémy a služby pro obyvatelstvo 646 KA2 Nové metody práce a elektronický obchod 547 KA3 Multimédia obsah a prostředky 564 KA4 Základní technologie a infrastruktury Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám 480 Konkurenceschopný a udržitelný růst KA1 Inovační výrobky, procesy a organizace 731 KA2 Udržitelná mobilita a intermodalita 371 KA3 Pozemní a lodní doprava 320 KA4 Nové perspektivy v letectví 700 Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám 583 Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj Životní prostředí KA1 Udržitelné zacházení s vodou a její kvalita 254 KA2 Globální změny klimatu a biodiverzita 301 KA3 Udržitelné mořské ekosystémy 170 KA4 Město budoucnosti a kulturní dědictví 170 Energie KA5 Čistší energetické systémy včetně obnovitelných zdrojů 479 KA6 Ekonomická a efektivní energetika pro 547 konkurenceschopnou Evropu Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám 204 Výzkum a vzdělávání v oblasti jaderné energie EURATOM KA1 Kontrolovaná termonukleární fúze 788 KA2 Nukleární štěpení 142 Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám 49 Posílení mezinárodního významu evropského výzkumu Podpora inovací a účasti malých a středních podniků Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně ekonomické znalostní základny KA1 Zlepšení sociálně-ekonomické znalostní základy 165 Společné výzkumné centrum (EK a Euratom) Celkový rozpočet 5.RP Tab. 2. Struktura a rozpočet 5.RP,

6 1.4. Základní typy projektů 5.RP. V 5.RP bylo velmi bohaté spektrum různých typů projektů. Typ projektu byl určen aktivitou řešitelského konsorcia. Každý typ projektu měl specificky stanovený cíl a typ projektu podstatně ovlivňoval velikost finančního podílu, jímž EK přispívala k celkovým nákladům na řešení projektu. Např. na nákladech výzkumných aktivit se EK podílela až 50 %, v případě demonstračních aktivit byl její podíl 30 %, u tzv. kooperativního výzkumu šlo o podíl 50 %, náklady různých typů studijních pobytů hradila EK zpravidla ze 100 % (jednotlivcům a institucím, které pobyty poskytovaly), nejrůznější doprovodná opatření dotovala opět až 100 %, na konference přispívala pevnou částkou, ceny odměňovala z předem stanoveného rozpočtu atd. kód Popis typu projektu akce typ podílu na nákladech TA1 Výzkumné projekty akce se sdílenými náklady TA2 Demonstrační projekty akce se sdílenými náklady TA3 Kombinované projekty akce se sdílenými náklady TA4 Zpřístupnění vědeckých infrastruktur akce se sdílenými náklady TA5 Velká zařízení pro EURATOM akce se sdílenými náklady TA6 Kooperativní výzkum ( projekty pro MSP) akce se sdílenými náklady TA7 Kolektivní výzkum (projekty pro sdružení MSP) akce se sdílenými náklady TA8 Přípravné projekty (exploratory awards) akce se sdílenými náklady TA9 Marie Curie - individuální studijní pobyty stud.pobyty - grant TA10 Marie Curie průmyslové studijní pobyty stud.pobyty - grant TA11 Marie Curie vytváření školicích míst stud.pobyty grant TA12 Marie Curie pobyty na školicích místech stud.pobyty grant TA13 INCO stipendia pro mladé věd.pracovníky stud.pobyty grant TA14 INCO stipendia v Japonsku stud.pobyty grant TA15 Výzkumné školicí sítě podpora propojování pracovišť TA16 Tematické sítě podpora propojování pracovišť TA17 Koordinační opatření koordinační náklady TA18 Klasická doprovodná opatření doprovodná opatření TA19 Granty podpora doprovodná opatření TA20 Projekty na přejímání a zavádění technologií doprovodná opatření TA21 Vysoce odborné vědecké konference doprovodná opatření TA22 Kursy pokročilých studií doprovodná opatření TA23 Doprovodná opatření doprovodná opatření TA24 Strategické akce v oblasti školení a excelence doprovodná opatření TA25 Archimedova cena doprovodná opatření TA26 Descartesova cena doprovodná opatření TA27 Granty EURATOMu doprovodná opatření TA28 Akce pro první uživatele výsledků výzkumu doprovodná opatření TA29 Inovační centra doprovodná opatření Tab. 3. Typy projektů 5.RP. 5

7 2. Příprava projektů tematických programů 5. rámcového programu a jejich úspěšnost Celkový počet návrhů projektů a jejich formální správnost. Během 5. rámcového programu se týmy ČR účastnily na vypracování 2156 návrhů projektů. Ve 137 případech však návrhy nesplňovaly požadované formální nároky, takže do procesu hodnocení, na jehož základě mohou projekty získat podporu Evropské komise, postoupilo 2019 návrhů. Formálně vadné návrhy tvořily tedy cca 6 % ze všech návrhů vypracovaných, což podle dostupných údajů odpovídá celoevropskému průměru. 2.2.Projektová a účastnická úspěšnost. Z 2019 formálně správných návrhů projektů prošlo 526 projektů úspěšně procesem hodnocení. Průměrná úspěšnost projektů s českou účastí v 5.RP tak dosáhla 26 %. Na podání formálně správných projektů se účastnilo 2995 týmů, z nichž se do úspěšných projektů dostalo 696 týmů. Průměrná účastnická úspěšnost českých týmů tak v tematických programech dosáhla 23,2 %. Je třeba konstatovat, že mezi tematickými programy byly značné rozdíly jak v chybovosti návrhů, tak i v projektové či účastnické úspěšnosti. Souhrnné údaje o projektové úspěšnosti české účasti v tematických programech jsou uvedeny v grafu na obr. 1, kde je též připojena Počet projektů QoL IST GROWTH ENVI ENERGY 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Projektová úspěšnost projekty úspěšné projekty projektová úspěšnost 16,4% 22,2% 43,1% 29,0% 37,4% Obr. 1. Základní údaje o počtech projektů s českými účastníky v tematických programech 5.RP v letech tabulka statistických hodnot. Poznamenejme, že Evropská komise používá pro hodnocení pouze účastnickou úspěšnost. V době kompilace této zprávy byly z pěti tematických programů k dispozici kompletní 6

8 celoevropské statistické údaje za programy QoL, IST a GROWTH a průměrná celoevropská účastnická úspěšnost v nich dosáhla po řadě hodnot 20 %, 26 % a 37 %. Odpovídající hodnoty pro české účastníky, viz tab. v obr. 2 byly: 15 %, 18 % a 36 %. Zejména u programů QoL a IST je tedy česká úspěšnost výrazně nižší, než byl celoevropský průměr. Naproti tomu podle průběžných údajů z příslušných programových výborů je úspěšnost ČR v programech ENVI a ENERGY vždy vyšší než celoevropský průměr. O úspěšnosti rozhoduje celá řada faktorů. Nejde jen o míru metodické a vědecké úrovně týmů, nýbrž i o jejich schopnost zapojovat se do významných mezinárodních konsorcií, schopných vytvořit souhrnnou výzkumnou kapacitu, která je nezbytná pro řešení zásadních problémů, na které EK alokovala finanční prostředky (ve formě rozpočtu 5.RP a jeho detailní specifikace v jednotlivých pracovních programech). účastníci QoL IST GROWTH ENVI ENERGY účastníci úspěšní účastníci účastnická úspěšnost 15,2% 17,7% 36,0% 30,3% 33,5% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% úspěšnost Obr. 2. Základní údaje o počtech českých účastníků v tematických programech 5.RP. Současně je třeba zvážit, že celková úspěšnost shrnuje úspěšnost všech projektů či účastníků bez ohledu na to, zda jejich příspěvek k řešení projektu spočíval v rozsáhlých výzkumných aktivitách zásadního významu (a pravděpodobně též vyžadoval mobilizaci velkého rozpočtu) nebo šlo o účast ve výzkumné školicí síti (kde náklady víceméně pokrývaly cestovní výdaje na účast na pracovních setkáních či návštěvách pracovišť). 7

9 2.3. Finanční úspěšnost Pro daný program rozumíme finanční úspěšností podíl úhrnného požadovaného příspěvku od Evropské komise v úspěšných projektech vůči úhrnnému požadovanému příspěvku ve všech (formálně správných) předložených návrzích projektů. Graf na obr. 3 udává celkové požadavky českých účastníků a úspěšnost těchto požadavků. Celkově české týmy jen v tematických programech požadovaly od Evropské komise 399,5 mil., tj. cca šestinásobek příspěvku ČR k rozpočtu 5.RP. Křivka v grafu na obr. 3 ukazuje úspěšnost finančních požadavků v jednotlivých tematických programech. Ta v programech QoL, IST a GROWTH nedosáhla ani 20 %, v programu QoL šlo dokonce jen o 12 % úspěšnost. Ukazuje se, že finanční úspěšnost je bez výjimky ve všech tematických programech nižší než příslušná projektová či účastnická úspěšnost ,25 požadovaný příspěvek (mil. ) ,2 0,15 0,1 0,05 finanční úspěšnost 0 QoL IST GROWTH ENVI ENERGY požadavek mil úspěšnost % 0 Obr. 3. Odhad celkových příspěvků požadovaných českými týmy od Evropské komise a úspěšnost požadavků. Tabulka 4 přináší údaje o celkových částkách, s nimiž české týmy vstoupily do kontraktačních jednání během sledovaného období. Připomeňme znovu, že ČR přispívala k celkovému rozpočtu 5.RP v poměru svého HDP vůči poměru HDP celé EU. Podle odhadu EUROSTATU činí HDP ČR přibližně 0,64 % HDP EU. ČR, stejně jako ostatní kandidátské státy, se mohla účastnit při úhradě pouhých 70 % takto řádně stanoveného poplatku, tj. přispěla přibližně 0,45 % rozpočtu 5.RP. Druhý sloupec v tab. 4 udává rozpočty jednotlivých tematických programů. Ve třetím sloupci je pak u každého programu uvedena souhrnná částka, kterou české týmy získaly v kontraktačních jednáních. Konečně čtvrtý sloupec pak udává částku pro kontraktační jednání jako násobek 0,45 % celkového rozpočtu daného programu. 8

10 Požadováno českými Celkový účastníky od rozpočet (M ) EK "násobek 0,45 % rozpočtu programu" Program QoL ,43 1,0 IST ,77 0,9 Growth ,24 0,9 ENVI 997 9,25 2,1 ENERGY ,03 1,0 Celkem ,72 1,0 Tab. 4. Prostředky kontrahované českými týmy od EK a jejich srovnání s alikvotními podíly, kterými ČR přispěla k rozpočtu jednotlivých programů. Z údajů tab. 4 je zřejmé, že v tematických programech pravděpodobně získají české týmy úhrnně částky, které odpovídají 0,45 % rozpočtu programu. V programu ENVI české týmy kontrahovaly částku 2,1krát vyšší, než kolik by odpovídalo 0,45 % příspěvku ČR do tohoto programu. Rozbor údajů průběžně poskytovaných EK během 5.RP naznačoval, že české týmy požadovaly vesměs výrazně vyšší částky v úspěšných projektech, než kolik jim bylo přiděleno v kontraktačních jednáních. Největší rozdíl mezi požadovanou a skutečně kontrahovanou podporou Evropské komise pro řešení projektů byl v programu ENERGY. V tomto případě rozdíl mezi požadovaným a kontrahovaným příspěvkem lze vysvětlit dvěma projekty, které získaly nakonec jen zlomek podpory, kterou jejich předkladatelé požadovali od EK. Současně je patrné, že jak projektová, tak i účastnická úspěšnost jen málo rozhoduje o tom, jaký podíl z rozpočtu daného programu týmy ČR nakonec kontrahují. I když tedy účastnická a zejména finanční úspěšnost ČR v programu QoL byla mnohem nižší než v programech IST a GROWTH, je alikvotní požadovaná částka v úspěšných projektech s českou účastí v tomto programu na stejné úrovni jako v IST, resp. v GROWTH. Samotné kritérium úspěšnosti (ať už projektové či účastnické) tedy nevypovídá dostatečně o významu zapojení týmů do programu. Důvod rozdílnosti v návratnosti prostředků z jednotlivých programů nemá jednoduchou příčinu. V případě programů QoL a GROWTH lze ukázat, že projekty, jichž se český tým hodlal účastnit s větším rozpočtem (více na , tj. cca 10 mil Kč), měly velmi malou úspěšnost. V případě programu IST zase převažujícím českým účastníkem byl malý a střední podnik a tyto podniky měly všeobecně nižší úspěšnost. Naproti tomu v programu ENERGY se české týmy úspěšně účastnily několika nákladných demonstračních projektů, na které Evropská komise přispěla částkou i vyšší něž 3 mil.. (Neúspěch jediného projektu takového rozsahu by pak dramaticky snížil celkovou finanční úspěšnost ČR.) 9

11 Účast českých týmů v programu ENVI se od samého počátku 5.RP jevila jako systematicky počet týmů Energy ENVI GROWTH IST QoL 0 AV VS VU MSP IND Ost Obr. 4. Institucionální skladba českých týmů v projektech tematických programů. AV Akademie věd ČR, VŠ vysoké školy, VÚ výzkumné ústav, MSP malé a střední podniky, IND průmysl, Ost. ostatní (typicky: koncoví uživatelé). nejúspěšnější. Úspěšnost českých týmů překračovala průměrnou evropskou úspěšnost a financování získávali účastníci, kteří plánovali rozumně vysoké rozpočty své účasti Institucionální skladba českých účastníků Sloupcový graf na obr 4. informuje o institucionální skladbě českých účastníků v úspěšných projektech tematických programů. Je vidět, že nejčastějším účastníkem projektů 5.RP je tým z vysokých škol. Na druhém místě jsou to pak překvapivě malé a střední podniky. Je současně zřejmé, že jednotlivé kategorie účastníků se velmi liší tematickou skladbu svých projektů. Vysoké školy mají téměř rovnoměrné zastoupení v programech QoL, IST a EESD (tj. souhrn programů ENVI a ENERGY), nižší zastoupení mají v programu Growth. Malé a střední podniky výrazně dominují svou účastí v projektech informačních technologií. Výzkumné ústavy mají silné zastoupení v projektech QoL a GROWTH. Akademické ústavy mají vysoké zastoupení v projektech z oblasti věd o živé přírodě. Velký průmysl se účastní jen projektů Growth a Energy. V kategorii ostatní je značný podíl jak zprostředkujících organizací tak hlavně konečných uživatelů výsledků (kliniky, městská zastupitelstva, ale též výrobní podniky, atd.). Graf na obr. 5 ukazuje, na kolika návrzích projektů se jednotliví účastníci podíleli a jaká byla jejich úspěšnost. S výjimkou malých a středních podniků kolísá úspěšnost českých účastníků okolo 25 %. MSP měly podstatně nižší úspěšnost, v průměru šlo o hodnotu 16,5 %. V programu QoL úspěšnost MSP nedosáhla ani 12 %, nejvyšší hodnoty, 21 %, dosáhla v programu ENERGY. Potvrzuje se tak, že příprava náročných projektů překračuje možnosti MSP a je zřejmé, že se tato kategorie účastníků rámcových programů neobejde bez účinné pomoci při zapojování do projektů evropského výzkumu a vývoje. 10

12 AV VS VU MSP IND Ost 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% účastník úspěšnost Obr. 5. Rozdělení počtu návrhů projektů podle typu předkladatele a úspěšnost předkladatelů Koordinování projektů Všeobecně však platí, že o úspěchu návrhu rozhoduje největší mírou koordinátor. Podíl českých koordinátorů na běžících projektech je velmi nízký. To je působeno zejména tím, že jen málo projektů bylo iniciováno a následně koordinováno pracovištěm ČR, ale i nižší úspěšností těchto projektů, které navrhoval český koordinátor. Celkově se přípravy návrhů projektů tematických programů účastnilo 2995 týmů z ČR. Z nich však jen 164 týmů, tedy pouze cca 5 %, vystupovalo v roli koordinátora. Přitom nelze přehlédnout velké rozdíly mezi programy: zatímco v programech QoL a ENVI ze 34 koordinátorů uspěl jediný, v programech GROWTH a ENERGY 38 koordinátorů dosáhlo téměř 30 % úspěšnosti. Relativně vysoký počet koordinátorů v programu IST, kde šlo o 92 týmů, byl vyvolán zejména speciálními typy projektů na zavádění technologií, kterých se mohly účastnit pouze české týmy ( take-up measures ). Zde bylo celkem 13 úspěšných koordinátorů, což odpovídá 14 % úspěšnosti. Nezbývá než konstatovat, že čeští koordinátoři přispěli spíše ke snížení úspěšnosti účasti českých týmů v 5.RP než k jejímu zvýšení. 11

13 2.6. Charakteristika rozsahu mezinárodní spolupráce 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% AT BE D DK ES EL FIN FR IT IRL LU NL PT SE UK BG CY EE HU LV LT PL RO SI SK QoL IST Growth Envi Energy Obr. 6. Procentuální rozdělení týmů z EU-15 a z 10 kandidátských zemí v úspěšných projektech s českou účastí. V úspěšných projektech tematických programů spolupracují české týmy s více než 3800 zahraničními týmy. Sloupcový graf na obr. 6 udává procentuální rozdělení těchto týmů na jednotlivé země a též podle tematických programů. V úspěšných konsorciích s českými týmy naprosto převažovaly týmy z EU-15, těch je 85,2 % a jen 14,8 % spoluúčastnických týmů pocházelo z 10 kandidátských zemí. Nejčastěji spolupracují české týmy s týmy z Německa a Spojeného království, potom následují týmy Francie, Itálie, Španělska, Holandska atd. Procentuální zastoupení týmů z jednotlivých států EU-15 tak velmi úzce koreluje s velikostí populace těchto států. Zcela odlišná je situace u týmů z kandidátských zemí. Nejčastějším partnerem českých týmů jsou sice týmy z Polska, jehož populace je mezi kandidátskými zeměmi největší, ale na druhém místě nejsou týmy rumunské (jak by vyžadovala velikost populace), nýbrž týmy slovenské a ty jsou následovány týmy z Maďarska (jehož populace je dvojnásobná ve srovnání s populací slovenskou). Je zajímavé, že počet spolupracujících týmů ze Slovinska je vyšší než počet rumunských týmů, byť rumunská populace je více než 10krát větší než slovinská. Z grafu je též patrné, že největší počet zahraničních týmů je v projektech programu Growth (35 %), který je následován programem IST (21 %). Jednotlivé země se ovšem velmi odlišují ve své skladbě týmů podle tematických programů. Zatímco např. u Irska jednoznačně 12

14 převažují týmy z oblasti informačních technologií, v případě Belgie, Finska, Holandska a Švédska je relativní zastoupení týmů z oblasti IST minimální. 3. Účast ČR v horizontálních programech 5. rámcového programu v období V této kapitole uvedeme základní charakteristiky účasti ČR v jednotlivých horizontálních programech Program INCO posílení mezinárodního významu evropského výzkumu Program INCO měl tyto priority: a) Podpora spolupráce se třetími zeměmi. V rámci této priority se pracoviště z kandidátských zemí mohly ucházet o statut center excelence. Kromě toho bylo možné získat podporu na vybudování informační infrastruktury zaměřené na posílení povědomí o rámcových programech. V rámci spolupráce se třetími zeměmi mohly však také týmy z nových nezávislých států (země po rozpadu SSSR) získat ve specifikovaných tematických prioritách podporu na společné projekty s členskými a asociovanými státy. Dále zde byla možnost společných projektů se zeměmi ze Středomoří a konečně též celosvětová spolupráce v kategorii výzkum pro rozvoj. b) Vzdělávání výzkumných pracovníků. Tato část si kladla za cíl podpořit účast mladých výzkumníků na pracovištích EU a v asociovaných zemích, a to zejména při řešení výzkumných projektů 5.RP. Dále touto částí programu INCO podporovala EK účast mladých vědeckých pracovníků na pracovištích v Japonsku. c) Koordinace. Tato část programu INCO byla zaměřena na koordinaci s dalšími velkými evropskými programy, např. COST, EUREKA atd. V programu INCO se celkově rozeběhlo 1187 projektů s 3799 účastníky. ČR se 26 účastmi podílela na řešení 22 projektů. České týmy kontrahovaly v programu INCO celkově 2,582 mil., což odpovídá 0,64 % celkové uvolněné částky na program INCO, která dosáhla 399 mil.. V prioritě a) se týmy ČR podílely na řešení 14 projektů. Zde tři české instituce (Ústav experimentální medicíny AV ČR, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT) získaly statut centra excelence. Současně v této prioritě podpořila EK vybudování Národní informační sítě NINET pro 5.RP. Žádný tým ČR se neúčastnil projektů priority b); konečně v prioritě c) se ČR účastnila 8 setkání zaměřených na koordinaci programu COST Program Inovace a podpora malých a středních podniků INNO Tento program zahrnoval tři typy projektů: ETI, EXAW a Craft. Projekty EXAW a Craft byly specificky orientovány pro malé a střední podniky (MSP) a údaje o jejich počtech jsou už 13

15 obsaženy ve statistikách jednotlivých tematických programů. Nicméně vzhledem k tomu, že tyto projekty velmi podněcují inovační aktivity MSP, vydávala EK průběžně jejich přehledné statistiky a z nich čerpáme v tomto odstavci. Projekty ETI (Economic and Technological Intelligence) jsou orientovány na mapování inovací, výměnu technologií a mapování sektorů a prostředí vybraných skupin MSP. Typickým účastníkem mezinárodních konsorcií řešících projekty ETI jsou mediátoři nabízející své služby MSP při uplatňování jejich technologií, produktů a při zavádění inovací. K kontrahoval tento typ pracovišť v ČR s Evropskou komisí 13 projektů, což je nejvíce ze všech kandidátských zemí. Přípravné projekty EXAW (Exploratory Awards) měly usnadnit malým a středním podnikům (MSP) vypracování výzkumných projektů či projektů kooperativního výzkumu CRAFT viz dále. Celkovou statistiku projektů EXAW přináší tabulka 5. zasláno z toho úspěšných úspěšnost Evropa návrhy ,0 % celkem účastníci ,6 % návrhy ,6 % účastníci ,5 % Česká koordinátoři ,4 % republika výše požadované podpory od EK (mil. ) 0,95 0,29 30,5 % Tab. 5. Základní údaje o přípravných projektech EXAW. Celkově bylo v Evropě podáno 2713 návrhů EXAW, z nichž 103 nesplňovalo požadované formální nároky. Finanční podporu získalo nakonec 1151 projektů EXAW, což odpovídá 44 % projektové úspěšnosti. Celoevropská účastnická úspěšnost dosáhla 42,6 %. České týmy se podílely na vypracování 86 návrhů EXAW, tedy na 3 % všech předložených návrhů. Česká republika měla ze všech kandidátských zemí nejvyšší počet návrhů EXAW. Více než jednu polovinu z těchto návrhů koordinovali čeští účastníci. Z tabulky plyne, že jejich úspěšnost dosáhla 23 %, tedy mnohem vyšší hodnoty, než tomu bylo u českých koordinátorů v projektech tematických programů. Lze odhadnout, že české týmy požadovaly od EK podporu na tyto projekty v celkové výši a v úspěšných projektech účastníci získali podporu Tato částka je z hlediska návratnosti příspěvku ČR k rozpočtu 5.RP téměř bezvýznamná, daleko podstatnější je, kolik úspěšných návrhů projektů bylo vypracováno v návaznosti na řešené EXAW. Projekty CRAFT jsou speciálně určeny pro MSP, které nemají vlastní výzkumnou kapacitu. V projektu CRAFT konsorcia MSP mohou vypracovat projekt, jehož výzkumnou část řeší (za tržních podmínek) výzkumná instituce. Maximální rozpočet projektu CRAFT omezila Evropská komise částkou 2 mil. s tím, že přispěje až 50 % k rozpočtu projektu. Velmi často je rozpočet projektu CRAFT koncipován tak, že z finanční podpory EK jsou kompletně hrazeny náklady, které požaduje poskytovatel výzkumných prací, zbylých 50 % rozpočtu pak MSP investují ve formě vlastní vynaložené kapacity. Je třeba konstatovat, že podle většiny indikátorů se MSP z kandidátských zemí účastní projektů CRAFT s menší intenzitou než MSP ze států EU. Celkově byly Evropské komisi během 5.RP předloženy 2494 projekty CRAFT. Téměř 12 % návrhů (293) mělo závažné formální nedostatky, kvůli kterým byly vyřazeny, aniž vstoupily 14

16 do procesu hodnocení návrhů. České týmy se účastnily vypracování 187 návrhů. Z nich byly 24 (tj.13 %) vyřazeny pro formální závady. Formální závady u projektů CRAFT, které jsou připravovány MSP, jsou tedy zhruba dvakrát častější, než je tomu u projektů výzkumných, které jsou připravovány výzkumnými pracovišti. Celková statistika projektů CRAFT je uvedena v tab. 6. Návrhů Projektů Úspěšných Projektová projektů úspěšnost % ČR ,2 Celkově v Evropě ,2 Tab. 6. Celková statistika projektů CRAFT. Při statistickém monitorování projektů CRAFT rozlišujeme nejenom mezi běžnými účastníky a koordinátory, ale sledujeme i účast výzkumných organizací, které nebyly členy řešitelského konsorcia (jejich účast v projektu byla určena subkontraktem s řešitelským konsorciem). Základní údaje o účasti ČR ve srovnání s vybranými agregáty účastníků (státy asociované s 5.RP, členské státy EU a celkově všechny účastnické státy) jsou uvedeny v tab.7. koordinátorů Zasláno Vybráno pro financování Úspěšnost MSPúčastníci VO koordinátorů MSPúčastníci VO koordinátorů MSPúčastníci ČR ,7 % 25,6 % 22,9 % Asoc.státy ,4 % 32,3 % 32,7 % EU ,8 % 37,0 % 35,7 % celkově ,4 % 36,5 % 35,4 % Tab.7. Statistika účasti v projektech CRAFT (VO = výzkumné organizace). VO MSP z České republiky byly daleko nejpočetnější mezi všemi kandidátskými státy při přípravě projektů CRAFT. Z Polska se přípravy návrhů účastnilo 206 MSP, z Maďarska 126 a v ostatních kandidátských státech to bylo vždy méně než 100 MSP. Stejně tak mezi kandidátskými státy dominovala účast českých výzkumných organizací v návrzích projektů (Polsko: 108 VO, v ostatních kandidátských státech to bylo vždy méně než 100 výzkumných organizací). Tabulka 4 však ukazuje, že úspěšnost českých MSP, koordinátorů a VO byla vždy podstatně nižší než úspěšnosti těchto kategorií účastníků projektů CRAFT, takže nakonec úspěšných českých MSP či VO bylo méně než polských MSP, resp. VO. Jak celkově, tak i v případě českých týmů byly v nadpoloviční většině projekty typu CRAFT podávány v tematických oblastech spadajících do programu GROWTH. Podrobnější analýza ukazuje pozoruhodnou dynamiku aktivit českých týmů, když v r bylo podáno téměř tolik projektů CRAFT jako v předchozích třech letech 5.RP, viz tab

17 Celkem % QoL ,5 % IST ,3 % GROWTH ,6 % EESD ,6 % celkem ,0 % % 2,7 % 15,0 % 33,7 % 48,7 % 100,0 % Tab. 8. Tematické a časové rozvrstvení návrhů projektů CRAFT s českými účastníky. Celkově české MSP a organizace provádějící výzkum pro projekty CRAFT vstoupily do kontraktačních jednání s požadavkem na podporu ve výši 4,2 mil.. Tuto částku lze obtížně srovnávat s 0,45 % rozpočtu 2. horizontálního programu, neboť ten měl pevný rozpočet ve výši 400 mil. pouze pro aktivity, které tematicky nezapadaly do tematických programů. Daleko podstatnější část rozpočtu však měla formu záměru, totiž že tematické programy měly alokovat cca 10 % svého rozpočtu na podporu účasti MSP, tj. na projekty ETI, EXAW a CRAFT. Lze tak odhadnout, že celkově mělo být vyčleněno cca 1500 mil. (1100 mil. z tematických programů, 400 mil. pro jiné aktivity) na podporu účasti MSP. Z takto uvažovaného rozpočtu měla ČR uhradit 0,45 %, tj. cca 6,7 mil.. Kvalifikované odhady naznačují, že české týmy se souhrnně v projektech ETI, EXAW a CRAFT ucházely cca o 5,1 mil., tedy o něco méně, než by odpovídalo příspěvku 0,45 %, jímž ČR přispěla k rozpočtu programů s těmito projekty Program IHP Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně ekonomické znalostní základny Program IHP byl zaměřen na podporu lidských, vědeckých a technických zdrojů s cílem orientovat se jen na řešení závažných problémů evropské společnosti. Program měl tři základní směry: - podpora jednotlivcům, vědeckým pracovníkům a výzkumníkům při jejich zapojení do výzkumných týmů a podpora využívání špičkových zařízení v jiné evropské zemi; - vytváření vazeb mezi vědou, technologiemi a společností a podporou významných odborníků; - monitorování, zkoumání a analýzu sociálních problémů v Evropě, jako je např. nezaměstnanost, udržitelný rozvoj, kvalita života a další. Tyto směry byly rozvíjeny v rámci těchto priorit: i. Další vzdělávání a mobilita výzkumníků. Šlo zejména o stáže Marie-Curie pro jednotlivé výzkumníky a o vytváření školicích míst jak v akademických institucích tak i v průmyslových podnicích. Dále šlo o vytváření výzkumných a výukových sítí. ii. Zpřístupnění národních výzkumných infrastruktur pro evropské výzkumné pracovníky. iii. Podpora vědecké a technologické excelence (nejrůznější formy setkávání špičkových pracovníků, zejména s mladými výzkumníky, vysoce odborné konference, letní školy apod.). V rámci této aktivity EK uděluje tři ceny: o Descartesova cena (Descartes Prize) ocenění za výjimečné vědecké a technologické výsledky evropskému týmu spolupracujících výzkumníků. 16

18 o Archimedova cena (Archimedes Prize) ocenění studentských prací na úrovni vysokých škol pro jednotlivce (témata bývají stanovena). o Evropská soutěž pro mladé vědce (European Union Contest for Young Scientists) soutěžícími jsou studenti středních škol - vítězové národní soutěže pro mladé vědce. iv. Zlepšení sociálně-ekonomické znalostní základy (socio-ekonomický výzkum a analytické studie o proměnách evropské společnosti v době globální znalostní společnosti). v. Vývoj politik v oblasti vědy a technologií v Evropě (posilování základů pro evropskou vědní a výzkumnou politiku). vi. Ženy a věda. Počty projektů v těchto šesti prioritách, kterých se účastnili výzkumní pracovníci ČR, jsou uvedeny v tab. 9. Celkem jde o 79 projektů, což reprezentuje 1,6 % z celkového počtu 4881 projektů řešených v IHP. Priorita i. Vzdělávání a mobilita výzkumníků 26 ii. Infrastruktury 6 iii. Podpora vědecké a technologické excelence 22 iv. Socio-ekonomická báze znalostí 22 v. Vývoj politik v oblasti VaV 3 Tab. 9. Počty projektů s českou účastí v programu IHP. Poznamenejme, že Descartesova cena je všeobecně považována za nejvyšší ocenění v oblasti VaV, které uděluje Evropská komise. V r získalo tuto cenu mezinárodní konsorcium za projekt Vývoj nových léků proti HIV. Konsorcium, které vedl prof. Balzarini (BE), sestávalo ze 6 týmů: BE, CZ, ES, IT, SE, UK. Členem tohoto konsorcia byl tým prof. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie, jehož teoretické práce vytvářely základ zmíněného projektu. Podpora mobility individuálních výzkumníků realizovaná prostřednictvím studijních pobytů Marie Curie měla poměrně značný rozsah: celkem bylo podáno 6888 návrhů, z nichž bylo 2850 realizováno. To odpovídá úspěšnosti 41,4 %. Výzkumní pracovníci z ČR podali celkem 83 návrhů a z nich bylo 22 uskutečněno, což je cca 26 % úspěšnost. V 11 případech podali zahraniční výzkumníci návrh na svůj pobyt na pracovištích ČR, ale nakonec se uskutečnily jen 2 pobyty v ČR (18 %) úspěšnost. V návrzích na individuální studijní pobyty byl velký rozdíl mezi členskými státy EU a kandidátskými státy a to jak v intenzitě podávání návrhů, tak zejména v cílových pracovištích. Kandidátské země podaly jen 883 návrhů (tedy jen 13 % z 6888 podaných návrhů) a ve všech kandidátských zemích se uskutečnilo dohromady jen 8 studijních pobytů (tj. 0,3 % z 2850 pobytů). Studijní pobyty musely nutně směřovat do zahraničí a kromě toho ještě nemohly probíhat uvnitř kandidátských zemí. Tabulka 11. ukazuje rozdělení studijních pobytů jednak podle země navrhovatele, jednak podle cílové země. Z tabulky je velmi dobře patrný zmíněný rozdíl mezi členskými státy EU-15 a kandidátskými státy. Současně je vidět, že výzkumníci z EU-15 v nejvíce případech vyjádřili zájem navštívit pracoviště v ČR, ale celkově platí, že zájem o návštěvu kandidátských zemí byl jen ojedinělý. 17

19 Země Návrhy na studijní pobyty podle vysílající země Návrhy na studijní pobyty podle cílové země Návrhy na školicí místa podané úspěšné podané úspěšné podané úspěšné AT BE DE DK ES EL FR FIN IT IE LU NL PT SE UK BG CY CZ EE HU LT LV MT PL RO SI SK Ostatní Tab. 10. Rozdělení projektů na studijní pobyty podle země původu navrhovatele a podle cílové země. Šestý a sedmý sloupec udávají počty návrhů školicích míst. Rozdíl mezi státy EU-15 a kandidátskými státy dále vzrostl v případě nabízených školicích míst. Zde bylo podáno celkově 2857 návrhů na školicí místa a z nich pak jen 74 vzešlo z kandidátských zemí (tj. pouze 2,6 % návrhů). Celkově pak bylo 1095 projektů úspěšných, což odpovídá 38 % úspěšnosti. Z úspěšných projektů jich pouze 20 (tj. 1,8 %) připadlo na pracoviště v kandidátských zemích. ČR získala v tomto programu nejvíce návrhů ze všech kandidátských zemí, nicméně v důsledku jejich nižší úpěšnosti nakonec pouze jen 6 míst získalo statut školicího místa Marie Curie, tedy méně než kterýkoliv ze států EU-15. Úspěch projektu ovšem nakonec závisí 18

20 na zájmu výzkumných pracovníků navštívit dané školicí místo a zde bude nutné vyčkat až na souhrnné závěrečné statistiky EK. 4. Program EURATOM Cílem tohoto programu bylo využít potenciál v oblasti výzkumu jaderné energie, a to jak v jaderné fúzi, tak i v jaderném štěpení. Program byl zaměřen zejména na využití výsledků výzkumu pro zvýšení bezpečnosti technologií a jejich vyšší hospodárnost. V programu EURATOM se 3132 účastníků podílí na řešení podílí 1154 projektů, přičemž ČR měla celkem 85 účastí v 73 projektech. V tomto programu však byla účast na jednotlivá pracoviště rozdělena velmi nerovnoměrně. Ústav jaderného výzkum Řež, a.s. se účastnil 43 projektů a Ústav fyziky plazmatu AV ČR se účastnil 15 projektů. Dalších 15 organizací se účastnilo řešení dalších 21 projektů. Mnohonásobná účast menšího počtu pracovišť je však pro program EURATOM typická (např. francouzský Commissariat a l Energie Atomique se účastnil 174 projektů, německé Forschungszentrum Karlsruhe GMBH - Technik und Umwelt se účastnilo 101 projektu atd.). Základní údaje o celkové účasti jsou uvedeny v tab. 11. Téma - priorita ČR Celkově projektů účastí projektů účastí Řízená termonukleární fúze Nukleární štěpení Výzkum generické povahy Infrastruktury Celkem Tab.11. Základní údaje o počtech projektů a účastech v programu EURATOM Pokud jde o návratnost, lze konstatovat, že v souhrnu týmy ČR kontrahovaly v úspěšných projektech cca 0,38 % z rozpočtu programu EURATOM, což odpovídá přibližně 0,9 násobku alikvotního příspěvku ČR k tomuto programu. Zde je opět třeba upozornit na velké rozdíly mezi účastníky; v tomto programu se účastnilo několik institucí, které čerpaly značné podíly z rozpočtu (např. jedna instituce získala 2,4 % rozpočtu). 5. Projekty 5.RP s významnou českou účastí Evropská komise neuvádí žádná kritéria, podle nichž by bylo možné rozhodnout o významu jednotlivých projektů. EK opakovaně organizuje průzkumy vzniku patentů či až tržního uplatnění výsledků projektů rámcových programů. Sledování charakteristik významnosti projektů má opodstatnění až s jistým časovým odstupem po ukončení projektu, neboť 19

21 vypořádání práv k duševnímu vlastnictví a tržní uplatnění výsledků projektu je zpravidla zdlouhavý proces. V současnosti, kdy ještě řada projektů běží, lze význam české účasti posoudit jen nepřímo, např. prostřednictvím velikosti rozpočtu českého účastníka v projektu. V tab. 11 jsou uvedeny všechny projekty a jejich čeští účastníci, jejichž rozpočet akceptovaný při kontraktačních jednáních byl vyšší než Jde celkem o 46 projektů. Význam těchto projektů plyne už jen z toho, že i když jde jen o 6 % projektů z celkového počtu 701 projektů s českou účastí, představuje souhrnný příspěvek EK na jejich řešení více než 25 % celkového příspěvku EK všem českým týmům. Identifikač ní označení QLG3-CT Program QOL Název projektu Network analysis of hippocampal memory processing Český účastník projektu Fyziologický ústav AV ČR QLK2-CT QLK3-CT QLK5-CT IST IST IST IST QOL QOL QOL IST IST IST IST Detoxified Adenylate Cyclase Toxin: a major improvement for the development of safe, efficient and multipurpose vaccines. In Vitro production of high quality mammalian oocytes for biotechnology, assisted reprodution, breeding and toxicology-teratology purposes. Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies Decision support tool for complex industrial processes based on probabilistic data clustering Decision support tool for complex industrial processes based on probabilistic data clustering Quality Controlled Componentbased Software development European Take-up of Essential Information Society Technologies - Integrated Machine Vision Cluster Mikrobiologický ústav AV ČR Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR GEO GROUP A.S. COMPUREG PLZEŇ, S.R.O. KOVOHUTĚ ROKYCANY, A.S. KD SOFTWARE S.R.O. MERZ, SPOL S.R.O. 20

22 Identifikač ní označení IST IST IST D IST IST IST Program IST IST IST IST IST IST Název projektu Statistical and mathematical modelling, data analysis, simulation and optimisation methodologies for precision farming EUROPEAN GENERIC EMERGENCY RESPONSE INFORMATION SYSTEM Open Platform and methodologies for development tools IntegrAtion in a distributed environment A Scaleable Monitoring Platform for the Internet A Voice Enabled Residential Automation & Networking platform Design Methodology and Environment for Dynamic RECONFigurable FPGA Český účastník projektu LESPROJEKT SLUŽBY S.R.O. MEDIUM SOFT A.S. I.C.C.C. GROUP, A.S. CESNET, zájmové sdružení právnických osob IBM ČR, S R.O. Ústav teorie informace a automatizace AV ČR IST IST IST G1RD-CT G1RD-CT G4RD-CT G4RD-CT G5RD-CT IST IST IST GROWTH GROWTH GROWTH GROWTH GROWTH European Tech Venturing Programme A voice mediated system for structured entry of medical data Alternative Realities in Networked Environments Dry Stamping and dry machining of difficult to-cut materials by means of Superhard Nanocomposite Coatings (NACODRY) Development of Innovative Manufacturing Techniques for the Production of Super Large Silicon Wafers for the next Millennium Active Aeroelastic Aircraft Structure (3AS) Third Generation Digital Fluid Management System A New Generation of Cutting Tools Based on Functionally Graded Sialons for solving the Machining Problems of the 21. Century (FGMSIATOOL) VIP PARK.CZ S.R.O. IDS SCHEER CR, S.R.O ET NETERA S.R.O. SHM LTD. THEMIS A.S. Výzkumný a zkušební letecký ústav a.s. Vysoké učení technické, BRNO SAINT-GOBAIN ADVANCED CERAMICS S.R.O. 21

23 Identifikač ní označení G6ST-CT Program GROWTH GROWTH GROWTH EVG3-CT EVK1-CT ICA1-CT EESD- ENVIRO EESD- ENVIRO EVK1-CT EVK1-CT EVK1-CT EESD- ENVIRO EESD- ENVIRO EESD- ENVIRO EESD- ENERGY EESD- ENERGY EESD- ENERGY EESD- ENERGY EESD- ENERGY INCO Název projektu High-Temperature Micromaterial Testing Technology (HiT) operational Benefit Evaluation by Testing an A-SMGCS operational Benefit Evaluation by Testing an A-SMGCS PRAGUE CENTRE OF MATHEMATICAL GEOPHYSICS, METEOROLOGY, AND THEIR APPLICATIONS Landscape-use Optimisation With Regards of the Groundwater Resources Protection in the mountain hardrock areas Adaptive Decision Support System for Stormwater Pollution Control INTEGRATED WATER MANAGEMENT OF TRANSBOUNDARY CATCHMENTS Centre of Excellence in Environmental Chemistry and Ecotoxicology TRENDSETTER Setting Trends for Sustainable Urban Mobility Molten Salt Solar Thermal Power 15 MWe Demonstration Plant (target Action "C") Pv Enlargement - Technology Transfer, Demonstration And Scientific Exchange Action For The Establishment Of A Strong European Pv Sector The Worlds Largest Double Concentration PV System - PV Electricity For Southern Europe At Lowest Costs 3rd Generation Igcc - Demonstration ( 400 Mw ) At Vresova, Czech Republic Machine Intelligence Research and Application Centre for Learning Excellence Český účastník projektu TESCAN S.R.O. ERA A.S. Letecká navigační služba ČR Karlova universita Praha VODNÍ ZDROJE GLS DHI HYDROINFORM, A.S. GEO GROUP A.S. Masarykova universita BRNO HLAVNÍ MĚSTO PRAHA ALSTOM SOLARTEC S.R.O. SOLARTEC S.R.O. SOKOLOVSKÁ UHELNÁ A.S. České vysoké učení technické Praha 22

24 Identifikač ní označení Program Název projektu Český účastník projektu ICA1-CT ICA1-CT IPS IPS IPS IPS IPS IPS IPS FIKS-CT FIKS-CT FU05-CT FU05-CT FU05-CT FU05-CT FU05-CT INCO INCO INNO INNO INNO INNO INNO INNO INNO EURATOM EURATOM EURATOM EURATOM EURATOM EURATOM EURATOM Advanced Research Centre for Cultural Heritage Interdisciplinary Projects Centre of Excellence: Institute of Experimental Medicine, Prague Operation of an Innovation Relay Centre in the Czech Republic Operation of an Innovation Relay Centre in the Czech Republic Operation of an Innovation Relay Centre in the Czech Republic INDUSTRIAL PROPERTY EUROPE BOHEMIAN REGIONAL INNOVATION STRATEGY BOHEMIAN REGIONAL INNOVATION STRATEGY Innovation for North Bohemia and Opole Core LOSS During a Severe Accident (COLOSS) 17th International Conference on Structural Mechanics in Reactor Technology (Smirt-17) * Fusion thermonucleaire controlee action generale * Contract of Association Notification of Basic Support for Technology Work (Ref. TA-TW2-G01) Static and dynamic toughness testing at the transition temperature Contract of Association Amendment 2 Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR BIC PLZEŇ, S.R.O. BIC BRNO, S.R.O. Úřad průmyslového vlastnictví ČR TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR BIC PLZEŇ, S.R.O. BUSINESS DEVELOPMENT NATIONAL ASSOCIATION ŠKODA - UJP, PRAHA A.S. Vysoké učení technické BRNO Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Tab. 11. Souhrn projektů 5.RP a českých účastníků, jejichž rozpočty byly vyšší než

25 6. Návratnost prostředků jimiž ČR přispěla k rozpočtu 5.RP Databáze SP1 uvádí pro každého účastníka jednak velikost rozpočtu jeho účasti v projektu a též příspěvek EK, který byl skutečně dohodnut u kontraktačního jednání. Rozdíly mezi velikostí příspěvků, které účastníci požadovali od EK, je velmi variabilní; zatímco u některých projektů účastník kontrahoval požadovanou částku, u jiných kontrahovaný příspěvek nedosáhl ani 50 % příspěvku požadovaného. Vzhledem k tomu, že až do zpřístupnění databáze SP1 všechny zprávy o návratnosti prostředků vycházely z úhrnů požadovaných příspěvku a nikoliv z jejich skutečně kontrahované velikosti, byly dosavadní odhady návratnosti vložených prostředků nadsazené. Poznamenejme, že EK považuje individualizované údaje o velikosti příspěvků za důvěrné a nedovoluje je zveřejňovat. Proto v této zprávě uvádíme jen agregované údaje pro jednotlivé programy a v této kapitole pak pro celý 5.RP. i. Celkový příspěvek ČR k rozpočtu 5.RP a programu Euratom činil (viz odst. 1.2) 68,36 mil.. ii. České týmy se účastní 701 projektů, jejichž úhrnný rozpočet činí 1635,02 mil.. iii. Úhrnný rozpočet českých týmů v 701 projektu činí 98,42 mil., tj. cca 6 %. iv. Příspěvek EK k řešení 701 projektu s českou účastí je 1049,51 mil., což představuje cca 64,2 % jejich rozpočtu. v. Úhrnný příspěvek českým týmům pak činí 64,78 mil., což představuje 65,8 % jejich rozpočtu (tj. EK přispěla českým týmům stejnou poměrnou částí jakou přispěla v průměru všem týmům). vi. Návratnost činí 64,78/68,36 = 94,8 %. Zde je nutné konstatovat, že nelze požadovat 100 % návratnost. Hlavní důvod spočívá v tom, že z rozpočtu 5.RP byla financována i účast třetích zemí (program INCO, který čerpal cca 3 % rozpočtu 5.RP) a dále se odhaduje, že náklady na řízení 5.RP představovaly cca 5 % celkového rozpočtu. To znamená, že cca 8 % rozpočtu 5.RP nebylo možné vrátit těm státům (tj. členským a asociovaným státům), z jejichž příspěvků rozpočet sestával. Zdá se tedy, že ČR získala maximum možného. Je však nutné mít na zřeteli, že v průběhu 5.RP Evropská komise podnikla několik akcí, které byly výlučně zaměřeny na podporu účasti kandidátských států v 5.RP. Nejvýraznější akcí tohoto typu byly výzvy v programech QoL, Growth a EESD, které byly adresované pouze týmům z kandidátských zemí, aby podaly projekt, jehož cílem bylo připojit se k už běžícím projektům. Úspěšnost v těchto výzvách byla velmi vysoká, v programu QoL byla 2,5krát vyšší než ve standardních výzvách, v programu Growth se pohybovala dokonce okolo 95 %. Výsledky těchto výzev skutečně velmi výrazně posílily účast kandidátských států v 5.RP a to zejména v těch případech, kde předchozí národní účast byla slabá (např. u Polska). Tyto výzvy tak měly charakter kampaně, která byla do jisté míry ve sporu se zásadami výběru nejlepších evropských týmů na kompetitivním základě. Tato kritika se nevztahuje na další výzvy, totiž např. ty, které umožňovaly týmům z kandidátských zemí předložit návrhy na vytváření velkých odborných kapacit, jejichž prostřednictvím se pak budou moci účastnit velkých projektů příštího (tj. šestého) rámcového programu. V souvislosti s návratností však je nutné znovu připomenout, že všechny kandidátské státy hradily pouze 70 % svého řádného příspěvku k rozpočtu 5.RP. Je tedy otázka, zda návratnost vložených prostředků by zůstala ve stejné poměrné výši, kdyby ČR hradila plný příspěvek. I když nejsou k dispozici údaje o návratnosti prostředků pro jednotlivé státy, z mnoha osobních sdělení NCP členských států vyplývá, že při první účasti v rámcovém programu se jejich národní návratnost pohybovala nejčastěji mezi %. 24