Účast ČR v 5. rámcovém programu EU pro výzkum a vývoj Vladimír Albrecht Národní kontaktní organizace pro 5.RP Technologické centrum AV ČR

Transkript

1 Účast ČR v 5. rámcovém programu EU pro výzkum a vývoj Vladimír Albrecht Národní kontaktní organizace pro 5.RP Technologické centrum AV ČR Pátý rámcový program (5. RP) Evropské unie představoval se svým rozpočtem milionů eur celosvětově největší mezinárodní program pro výzkum, technický vývoj a demonstrace. Jakkoli jde o úctyhodnou částku, je třeba konstatovat, že reprezentuje necelých 5% výdajů, které v souhrnu spotřebovaly členské státy EU na výzkum a vývoj během trvání 5.RP. Rozpočet byl alokován na 21 klíčových akcí, což byly socioekonomické priority s přesně specifikovanými pracovními programy. Klíčové akce byly soustředěny do těchto pěti tematických programů 1. Kvalita života a zacházení se živými zdroji (QoL), 2. Technologie informační společnosti (IST), 3. Konkurenceschopnost a trvale udržitelný růst (GROWTH), 4. Trvale udržitelný rozvoj a životní prostředí (ENVI), 5. Energie (ENERGY), které měly své vlastní programové řídicí struktury, jejichž nejdůležitějším tělesem byl vždy příslušný programový výbor složený z reprezentantů všech účastnických států. První výzvy k předkládání projektů byly vydány počátkem r a poslední pak v závěru r V současnosti probíhají poslední kontraktační jednání mezi řešitelskými konsorcii a Evropskou komisí (EK), která k uvádí, že v tematických programech 5.RP bylo zahájeno řešení celkem 8704 projektů, přičemž české týmy se účastní 447 projektů. Rámcové programy procházejí jasným vývojem, který je třeba uvažovat zejména při interpretaci kvantitativních ukazatelů účasti v těchto programech. 5.RP se od svých předchůdců lišil nejenom strukturou danou klíčovými akcemi (tedy místo obvyklé oborové struktury se přiklonil ke struktuře socioekonomických priorit), ale zejména tím, že se ho poprvé účastnily kandidátské státy za téměř stejných okolností, za kterých se účastní členské státy EU. To speciálně znamená, že když vlády kandidátských států uhradily jistý příspěvek k rozpočtu 5.RP, mohly se jejich týmy ucházet o členství ve všech řešitelských konsorciích za (téměř) stejných podmínek, za jakých do nich vstupovaly týmy z členských států EU. Velikost příspěvku té které země je v zásadě určena podílem jejího HDP vůči součtu HDP všech členských států. Podle údajů EUROSTATu představoval HDP ČR 0,64% HDP EU-15. Bylo však dohodnuto, že kandidátské státy se mohou účastnit 5.RP při úhradě pouhých 70% řádně stanoveného příspěvku, tedy na ČR připadla povinnost uhradit 0,45% rozpočtu 5.RP, což odpovídalo 68,5 milionu eur. I když se tak průměrný roční příspěvek ČR do 5.RP nijak dramaticky nelišil od 5% z výdajů, jimiž vláda ČR přispívá na výzkum a vývoj, jde přece jen o částku, která vždy vyvolá otázku po návratnosti a efektivitě účasti ČR v evropském výzkumu. Základní údaje o účasti ČR v tematických programech 5.RP Celkový počet návrhů projektů a jejich formální správnost. Během 5. rámcového programu se týmy ČR účastnily na vypracování 2156 návrhů projektů. Ve 137 případech však návrhy nesplňovaly požadované formální nároky, takže do procesu hodnocení, na jehož základě mohou projekty získat podporu Evropské komise, postoupilo 2019 návrhů. Formálně vadné 1

2 návrhy tvořily tedy cca 6% ze všech návrhů vypracovaných, což podle dostupných údajů odpovídá celoevropskému průměru. Projektová úspěšnost. Z 2019 formálně správných návrhů projektů prošlo 488 projektů úspěšně procesem hodnocení. Průměrná úspěšnost projektů s českou účastí se tak v 5. RP tak dosáhla 24,2%. Účastnická úspěšnost. Na podání formálně správných projektů se účastnilo 2995 týmů, z nichž do úspěšných projektů se dostalo 637 týmů. Průměrná účastnická úspěšnost českých týmů tak v tematických programech dosáhla 21,3%. Je třeba konstatovat, že mezi tematickými programy byly značné rozdíly jak v chybovosti návrhů, tak i v projektové či účastnické úspěšnosti. Souhrnné údaje o projektové úspěšnosti české účasti v tematických programech jsou uvedeny v grafu na obr. 1, kde je též připojena tabulka statistických hodnot. Graf a tabulka na obr. 2 přinášejí údaje o účastnické úspěšnosti českých týmů. Počet projektů ,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% Projektová úspěšnost 0 QoL projekty úspěšné projekty IST GROWT H ENVI ENERGY projektová úspěšnost 17,4% 22,4% 33,3% 26,7% 35,0% 0,0% Obr. 1. Základní údaje o počtech projektů s českými účastníky v tematických programech 5. RP v letech

3 účastníci úspěšní účastníci úspěšnost českých účastníků průměrná celoevropská účastnická úspěšnost QoL IST GROWTH ENVI ENERGY 16,0% 19,3% 27,1% 23,6% 33,0% 20,3% 25,9% 36,9% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Obr. 2. Základní údaje o počtech českých účastníků v tematických programech 5. RP. Pro srovnání je uvedena též celoevropská účastnická úspěšnost (čárkovaná čára). Z grafů na obr. 1 a obr. 2 je okamžitě patrné, že nejnižší úspěšnost měli účastníci z ČR v tematickém programu QoL. Zde dosáhli 16% úspěšnosti, což je méně, než byla průměrná úspěšnost kandidátských zemí. Nejvyšší úspěšnost měli účastníci z ČR v programu ENERGY: zde jejich úspěšnost dosáhla 33% a byla tak více než dvojnásobná proti programu QoL. V grafu na obr. 2 je pro srovnání uvedena též celoevropská úspěšnost v programech QoL, IST a GROWTH (čárkovaná čára). Je vidět, že v prvních třech tematických programech úspěšnost českých účastníků velmi přesně sleduje celoevropskou účastnickou úspěšnost, ale je vždy přinejmenším o ¼ nižší. Naproti tomu úspěšnost ČR v programech ENVI a ENERGY je vyšší než celoevropský průměr. Je zřejmé, že ani projektová ani účastnická úspěšnost nepopisují dostatečně efektivitu národní účasti v rámcovém programu, neboť ani jeden z těchto ukazatelů nereflektuje význam účasti týmů v projektu. Význam účasti lze do jisté míry odráží velikost rozpočtu, s nímž účastník vstupuje do projektu. Finanční úspěšnost. Finanční úspěšností v daném programu rozumíme podíl příspěvku, který od Evropské komise požadovali čeští účastníci v úspěšných projektech vůči úhrnnému požadovanému příspěvku ve všech (formálně správných) předložených návrzích projektů. Zde je ovšem nutné vzdát se mezinárodních srovnání neboť údaje o požadovaných příspěvcích národních týmů nejsou běžně dostupné. Graf na obr. 3 udává celkové požadavky českých účastníků a úspěšnost těchto požadavků. Celkově týmy z ČR jen v tematických programech požadovaly od Evropské komise 399,5 mil, tj. cca šestinásobek příspěvku ČR k rozpočtu 5. RP. 3

4 Křivka v grafu na obr. 3 ukazuje úspěšnost finančních požadavků v jednotlivých tematických programech. Ta v programech QoL, IST a GROWTH nedosáhla ani 20%, v programu QoL šlo dokonce jen o 12% úspěšnost. Ukazuje se, že finanční úspěšnost je bez výjimky ve všech tematických programech nižší než příslušná projektová či účastnická úspěšnost. 120,0 25,0 požadovaný příspěvek (mil. ) 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 20,0 15,0 10,0 5,0 ú (%)spěšnost požadavku 0,0 QoL IST GROWTH ENVI ENERGY požadavek mil úspěšnost % 0,0 Obr. 3. Odhad celkových příspěvků požadovaných českými týmy od Evropské komise a úspěšnost požadavků. Tabulka 2 přináší údaje o celkových částkách, s nimiž týmy z ČR vstoupily do kontraktačních jednání během sledovaného období. Druhý sloupec v tab.1 udává rozpočty jednotlivých tematických programů. Ve třetím sloupci je pak u každého program uvedena souhrnná částka, s níž týmy z ČR vstupovaly do kontraktačních jednání. Jak jsme uvedli v výše, uhradila ČR 0,45% rozpočtu 5.RP, a proto čtvrtý sloupec udává tuto souhrnnou částku jako násobek 0,45% celkového rozpočtu daného programu. 4

5 Program Celkový rozpočet (M ) požadováno českými účastníky od EK "násobek 0,45% rozpočtu programu" QoL ,4 1,1 IST ,8 1,0 GROWTH ,5 1,1 ENVI ,5 2,3 ENERGY ,5 3,0 Celkem ,6 1,4 Tab. 1. Prostředky požadované českými týmy od EK a jejich srovnání s alikvotními částkami rozpočtů jednotlivých programů. Z údajů tab.1 je zřejmé, že ve všech tematických programech pravděpodobně kontrahují týmy z ČR více, než kolik by odpovídalo 0,45% rozpočtu programu. V programu ENVI týmy z ČR kontrahují 2,3 více, než kolik by odpovídalo 0,45% příspěvku ČR do tohoto programu a v programu ENERGY jde o dokonce o trojnásobek alikvotního podílu ČR z rozpočtu programu. Potvrzuje se tak, ani projektová ani účastnická úspěšnost necharakterizují dostatečně jak velký podíl z rozpočtu daného programu týmy ČR nakonec kontrahují. I když tedy účastnická a zejména finanční úspěšnost ČR v programu QoL byla mnohem nižší než v programech IST a GROWTH, je alikvotní požadovaná částka v úspěšných projektech s účastí z ČR v tomto programu na stejné úrovni jako v IST resp. v GROWTH. Rozdíly v návratnosti prostředků z jednotlivých programů nemají jednoduchou příčinu. V případě programů QoL a GROWTH lze ukázat, že projekty, jichž se tým z ČR hodlal účastnit s větším rozpočtem (více na , tj. cca 10 mil Kč), měly velmi malou úspěšnost. V případě programu IST zase převažujícím českým účastníkem byl malý a střední podnik a tyto podniky měly všeobecně nižší úspěšnost.v programu ENERGY se týmy z ČR úspěšně účastnily několika nákladných demonstračních projektů, v nichž požadovaly od Evropské komise příspěvek vyšší než 3 mil.. je velmi pravděpodobné, že v kontraktačních jednáních může dojít i u úspěšných projektů ke snížení těchto požadavků, takže v tomto programu může dojít k výrazným redukcím finanční úspěšnost ČR. Účast týmů z ČR v programu ENVI se od samého počátku 5. RP jevila jako systematicky nejúspěšnější. Úspěšnost týmů z ČR překračovala průměrnou evropskou úspěšnost a financování získávali účastníci, kteří plánovali rozumně vysoké rozpočty své účasti. 5

6 počet týmů Energy ENVI GROWTH IST QoL 0 AV VS VU MSP IND Ost Obr. 4. Institucionální skladba českých týmů v projektech tematických programů. AV Akademie věd ČR, VŠ vysoké školy, VÚ výzkumné ústav, MSP malé a střední podniky, Ost. ostatní (typicky: koncoví uživatelé). Institucionální skladba českých účastníků. Sloupcový graf na obr 4. informuje o institucionální skladbě účastníků z ČR v úspěšných projektech tematických programů. Je vidět, že nejčastějším účastníkem projektů 5. RP je tým z vysokých škol. Na druhém místě jsou to pak překvapivě malé a střední podniky. Je současně zřejmé, že jednotlivé kategorie účastníků se velmi liší tematickou skladbu svých projektů., Vysoké školy mají téměř rovnoměrné zastoupení v programech QoL, IST a EESD (tj. souhrn programů ENVI a ENERGY), nižší zastoupení mají v programu Growth. Malé a střední podniky výrazně AV VS VU MSP IND Ost 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% účastník úspěšnost Obr.5. Podíl účastníků na přípravě návrhů 6 projektů a jejich úspěšnost

7 dominují svou účastí v projektech informačních technologií. Výzkumné ústavy mají silné zastoupení v projektech QoL a GROWTH. Ústavy Akademie věd ČR mají vysoké zastoupení v projektech z oblasti věd o živé přírodě. Velký průmysl se účastní jen projektů Growth a Energy. V kategorii ostatní je značný podíl jak zprostředkujících organizací tak hlavně konečných uživatelů výsledků (kliniky, městská zastupitelstva, ale též výrobní podniky, atd.). Graf na obr. 5 ukazuje, na kolika návrzích projektů se jednotliví účastníci podíleli a jaká byla jejich úspěšnost. S výjimkou malých a středních podniků kolísá úspěšnost českých účastníků okolo 25%. MSP měly podstatně nižší úspěšnost, v průměru šlo o hodnotu 16,5%. V programu QoL úspěšnost MSP nedosáhla ani 12%, nejvyšší hodnoty, 21%, dosáhla v programu ENERGY. Potvrzuje se tak, že příprava náročných projektů překračuje možnosti MSP a je zřejmé, že se tato kategorie účastníků rámcových programů neobejde bez účinné pomoci při zapojování do projektů evropského výzkumu a vývoje. Koordinování projektů. Všeobecně však platí, že o úspěchu návrhu rozhoduje z velké části koordinátor. Podíl českých koordnátorů na běžících projektech je však velmi nízký, což je působeno nejen jejich nižší úspěšností, ale zejména tím, že jen málo projektů bylo iniciováno a násleně koordinováno pracovištěm ČR. Celkově se přípravy návrhů projektů tematických programů účastnilo 2995 týmů z ČR. Z nich však jen 164 týmů, tedy pouze cca 5%, vystupovalo v roli koordinátora. Nelze přehlédnout velké rozdíly mezi programy: zatímco v programech QoL a ENVI ze 34 koordinátorů uspěl jediný, v programech GROWTH a ENERGY 38 koordinátorů dosáhlo téměř 30% úspěšnosti. Relativně vysoký počet koordinátorů v programu IST, kde šlo o 92 týmů, byl vyvolán zejména speciálními typy projektů na zavádění technologií, kterých se mohly účastnit pouze týmy z ČR ( take-up measures ). Zde bylo celkem 13 úspěšných koordinátorů, což odpovídá 14% úspěšnosti. Celkově nezbývá než konstatovat, že čeští koordinátoři přispěli spíše ke snížení úspěšnosti účasti českých týmů v 5. RP než k jejímu zvýšení. Účast malých a středních podniků v 5.RP 5.RP si kladl za cíl podporovat též účast malých a středních podniků (MSP). K tomu cíli měla řídicí struktura každého tematického programu vyhradit cca 10% rozpočtu právě pro MSP. MSP však mohly žádat prostřednictvím programu Podpora inovací a účasti MSP (INNO-SME). o příspěvek na řešení projektů, které tematicky nezapadaly do klíčových akcí (a tedy ani do tematických programů). Program INNO-SME nabízel možnost účasti v některém z těchto tří typů projektů: Projekty ETI (Economic and Technological Intelligence), které byly orientovány na mapování inovací, výměnu technologií a mapování sektorů a prostředí vybraných skupin MSP. Typickým účastníkem mezinárodních konsorcií řešících projekty ETI jsou mediátoři nabízející své služby MSP při uplatňování jejich technologií, produktů a při zavádění inovací. K kontrahovala česká pracoviště s Evropskou komisí 13 projektů, což je nejvíce ze všech kandidátských zemí. EK však nevydala dosud žádnou souhrnnou statistiku všech návrhů a tudíž nelze posuzovat obvyklé parametry úspěšnosti. Přípravné projekty projekty EXAW (Exploratory Awards) představovaly možnost získat podporu na vypracování výzkumných projektů či projektů kooperativního výzkumu CRAFT viz dále. Celkovou statistiku projektů EXAW přináší tabulka 2. 7

8 zasláno z toho úspěšných úspěšnost Evropa návrhy ,0% celkem účastníci ,6% návrhy ,6% účastníci ,5% Česká koordinátoři ,4% republika výše požadované podpory od EK (mil ) 0,95 0,29 30,5% Tab.2. Základní statistické údaje o přípravných projektech EXAW. Celkově bylo v Evropě podáno 2713 návrhů EXAW, z nichž 103 nesplňovaly požadované formální nároky. Finanční podporu získal nakonec 1151 projekt EXAW, což odpovídá 44% projektové úspěšnosti. Celoevropská účastnická úspěšnost dosáhla 42,6%. České týmy se podílely na vypracování 86 návrhů EXAW, tedy na 3% všech předložených návrhů, což nedosáhla žádná jiná kandidátská země. Více než jednu polovinu z těchto návrhů koordinovali čeští účastníci. Z tabulky plyne, že jejich úspěšnost dosáhla 23%, tedy mnohem vyšší hodnoty než tomu bylo u českých koordinátorů v projektech tematických programů. Lze odhadnout, že české týmy požadovaly od EK podporu na tyto projekty v celkové výši a v úspěšných projektech účastníci získali podporu Tato částka je z hlediska návratnosti příspěvku ČR k rozpočtu 5. RP téměř bezvýznamná, daleko podstatnější je kolik úspěšných návrhů projektů bylo vypracováno v návaznosti na řešené EXAW. Projekty CRAFT jsou speciálně určeny pro ty MSP, které nemají vlastní výzkumnou kapacitu. V projektu CRAFT konsorcia MSP mohou vypracovat projekt, jehož výzkumnou část řeší (za tržních podmínek) výzkumná instituce. Maximální rozpočet projektu CRAFT omezila Evropská komise částkou 2 mil. s tím, že přispěje až 50% k rozpočtu projektu. Velmi často je rozpočet projektu CRAFT koncipován tak, že z finanční podpory EK jsou kompletně hrazeny náklady, které požaduje poskytovatel výzkumných prací, zbylých 50% rozpočtu pak MSP investují ve formě vlastní vynaložené kapacity. Je třeba konstatovat, že podle většiny indikátorů se MSP z kandidátských zemí účastní projektů CRAFT s menší intenzitou než MSP ze států EU. Celkově byly Evropské komisi během 5. RP předloženy 2494 projekty CRAFT. Téměř 12% návrhů (293) mělo závažné formální nedostatky, kvůli kterým byly vyřazeny aniž vstoupily do procesu hodnocení návrhů. Týmy z ČR se účastnily vypracování 187 návrhů. Z nich byly 24 (tj.13%) vyřazeny pro formální závady. Formální závady u projektů CRAFT, které jsou připravovány MSP, jsou tedy zhruba dvakrát častější než je tomu u projektů výzkumných, které jsou připravovány výzkumnými pracovišti. Celková statistika projektů CRAFT je uvedena v tab. 3. návrhů projektů Úspěšných Projektová projektů úspěšnost % ČR ,2 Celkově v Evropě ,2 Tab. 3. Celková statistika projektů CRAFT 8

9 Při statistickém monitorování projektů CRAFT je třeba sledovat i účast výzkumných organizací, které nebyly členy řešitelského konsorcia (jejich účast v projektu byla určena subkontraktem s řešitelským konsorciem). Základní údaje o účasti ČR ve srovnání s vybranými agregáty účastníků (státy asociované s 5. RP, členské státy EU a celkově všechny účastnické státy) jsou uvedeny v tab. 4. koordinátorů zasláno vybráno pro financování úspěšnost MSPúčastníci VO koordinátorů MSPúčastníci VO koordinátorů MSPúčastníci ČR ,7% 25,6% 22,9% Asoc.státy ,4% 32,3% 32,7% EU ,8% 37,0% 35,7% celkově ,4% 36,5% 35,4% Tab.4. Statistika účasti v projektech CRAFT (VO = výzkumné organizace). VO MSP z České republiky byly daleko nejpočetnější mezi všemi kandidátskými státy při přípravě projektů CRAFT. Z Polska se přípravy návrhů účastnilo 206 MSP, z Maďarska 126 a v ostatních kandidátských státech to bylo vždy méně než 100 MSP. Stejně tak mezi kandidátskými státy dominovala účast výzkumných organizací z ČR v návrzích projektů (Polsko: 108 VO, v ostatních kandidátských státech to bylo vždy méně než 100 výzkumných organizací). Tabulka 4 však ukazuje, že úspěšnost českých MSP, koordinátorů a VO byla vždy podstatně nižší, než úspěšnosti těchto kategorií účastníků projektů CRAFT, takže nakonec úspěšných MSP či VO z ČR bylo méně než polských MSP resp. VO. Jak celkově tak i v případě českých týmů byly v nadpoloviční většině projekty typu CRAFT podávány v tematických oblastech spadajících do programu GROWTH. Podrobnější analýza ukazuje pozoruhodnou dynamiku aktivit českých týmů, když v r bylo podáno téměř tolik projektů CRAFT jako v předchozích třech letech 5. RP, viz tab Celkem % QoL ,5% IST ,3% GROWTH ,6% EESD ,6% celkem ,0% % 2,7% 15,0% 33,7% 48,7% 100,0% Tab. 5. Tematické a časové rozvrstvení návrhů projektů CRAFT s českými účastníky. Problematika finanční úspěšnosti MSP vyžaduje hlubší analýzu, která daleko překračuje rámec tohoto sdělení. Je totiž velmi obtížné stanovit, jakou část fakticky uvolněného finančního příspěvku ten který tým z konsorcia CRAFT nakonec získá. Nicméně velmi 9

10 předběžné odhady naznačují, že i když účast českých MSP byla velmi úspěšná, návratnost nedosáhne 0,45% úhrnného rozpočtu, jímž 5.RP podporoval účast MSP. Úvahy o celkové návratnosti příspěvku, který ČR uhradila do 5. RP jsou předběžné nejen kvůli nedostupným informacím o výši podpory, kterou jednotlivé týmy skutečně získaly, ale i z toho důvodu, že naprostá většina projektů 5. RP je v běhu a podpora EK závisí na úspěšnosti průběhu projektu. Nyní lze pouze konstatovat, že týmy ČR vstupovaly do kontraktačních jednání s požadavkem na celkovou podporu ve výši cca překračující 81 mil. což odpovídá více než 120% příspěvku ČR do 5. RP. I když kontraktační jednání vedou většinou ke snížení příspěvku požadovaného od Evropské komise, naznačuje tato míra návratnosti, že účast ČR v 5.RP je úspěšná. Bylo by však chybné, kdybychom na základě tohoto úspěchu anticipovali s jistým automatismem i úspěch ve stávajícím 6.RP. Šestý rámcový program se totiž natolik odlišuje od 5.RP, že v něm lze jen velmi omezeně aplikovat získané zkušenosti, či dokonce je dnes zřejmé, že od jeho samého počátku je třeba usilovat o mnohem aktivnější uchopení příležitostí evropského výzkumu, než který stačil dosud. RNDr.Vladimír Albrecht, CSc. Hlavní řešitel projektu Národní kontaktní organizace pro 5.RP Pozn: v příspěvku jsou použity údaje získané Národní kontaktní organizací při monitorování účasti ČR v 5.RP a údaje poskytované službou CORDIS (viz a zejména 10