PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SDRUŽENÍ MĚST A OBCÍ JESENICKA (POH SMOJ)

Transkript

1 Sdružení měst a obcí Jesenicka Lipová lázně 396 IČ PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SDRUŽENÍ MĚST A OBCÍ JESENICKA (POH SMOJ) Zpracovatel POH: ENVIprojekt s.r.o. Datum zpracování: rok 2005

2 Obsah A) Účel Plánu odpadového hospodářství... 4 B) Působnost, doba platnosti a návrh na aktualizaci POH... 5 B.1 Působnost a doba platnosti POH... 5 B.2 Návrh na aktualizaci POH, definice zásadní změny podmínek... 5 C) Identifikační údaje původce odpadu... 6 C.1 Kontaktní údaje původce odpadu... 6 C.2 Kontaktní údaje odpadového hospodáře D) Identifikační údaje zpracovatele POH D.1 Řídící výbor pro zpracování POH původce D.2 Pracovní skupina pro zpracování POH původce D.3 Identifikační údaje zpracovatelské firmy E) Charakteristika měst, obcí a území regionu E.1 Geografická, demografická, hospodářská, environmentální a územní charakteristika regionu E.1.1 Geografie E.1.2 Demografie E.1.3 Hospodářská situace E.1.4 Environmentální situace E.2 Analýza strategických dokumentů měst a obcí sdružení E.3 Ekonomika odpadového hospodářství měst a obcí sdružení a systém nakládání s odpady na území sdružení E.3.1 Příjmy a výdaje na odpadové hospodářství měst a obcí sdružení E.3.2 Příjmy a výdaje na odpadové hospodářství města Jeseník E.3.3 Příjmy a výdaje na odpadové hospodářství města Zlaté Hory E.3.4 Příjmy a výdaje na odpadové hospodářství města Javorník E.3.5 Administrativní nástroje řízení odpadového hospodářství E.3.6 Systém nakládání s odpady na území sdružení a zásady obecních vyhlášek E.4 Způsob organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství a komunikace s občany E.4.1 Organizační zabezpečení odpadového hospodářství měst a obcí sdružení E.4.2 Informační zabezpečení odpadového hospodářství měst a obcí sdružení E.4.3 Ekologická výchova občanů E.4.4 Stav a vedení evidence odpadů ve městech a obcích E.4.5 Způsob a formy spolupráce měst a obcí s původci odpadu, kteří působí na jejich území E.5 Staré zátěže na území Jesenicka F) Přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění F.1 Produkce odpadů měst a obcí sdružení. 120 F.2 Způsoby nakládání s odpady měst a obcí sdružení. 240 F.3 Zařízení na využívání a odstraňování odpadů na území sdružení 384 F.4 Prognóza vývoje produkce odpadů ve městech a obcích sdružení F.5 Vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady ve městech a obcích sdružení s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech F.6 Vyhodnocení souladu současného systému odpadového hospodářství měst a obcí sdružení se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje G) Vyhodnocení souladu současného systému odpadového hospodářství měst a obcí sdružení se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje G.1 Přehled cílů a opatření k realizaci cílů 468 G.2 Vyhodnocení souladu navržených cílů s cíly v POH kraje

3 G.3 Návrh řešení nesouladů vyplývajících z porovnání navržených cílů s cíly v POH kraje 483 G.4 Doporučení zpracovatele POH 483 H) Přílohy H.1 Mapové přílohy H.2 Návrh změn obecně závazných vyhlášek H.3 Seznam cílů POH Olomouckého kraje, které mají vztah ke komunálnímu odpadu H.4 Seznam kódů nakládání s odpady H.5 Seznam kódů nebezpečných vlastností odpadu H.6 Seznam zkratek H.7 Seznam tabulek H.8 Seznam grafů H.9 Zápisy z projednávání POH H.10 Závěr zjišťovacího řízení H.11 Sdělení Krajského úřadu Olomouckého kraje k POH 3

4 Úvod Povinnost mít Plán odpadového hospodářství původce (dále jen POH původce) vychází z požadavku 44 odst. 1 a 41 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Minimální obsah POH původce je stanoven v 28 Vyhlášky MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, na základě požadavku v 44 odst. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v aktuálním znění. POH původce tedy mají povinnost zpracovat všichni původci odpadu, kteří produkují více než 10 tun nebezpečného odpadu nebo tun ostatního odpadu za rok. Za původce odpadu se považuje právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání na území České republiky, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původců, se za původce odpadu považují obce. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odloží odpady na místě k tomu určeném, obec se tak současně stane vlastníkem těchto odpadů. POH původce zpracovávají původci odpadu do 1 roku od vyhlášení závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny Obecně závaznou vyhláškou kraje, příp. do 1 roku od dosažení produkce odpadu nad výše uvedený limit. Obecně závazná vyhláška kraje nabývá účinnosti 15 dnů po jejím zveřejnění ve Věstníku právních předpisů kraje. Obecně závazná vyhláška Olomouckého kraje č. 2/2004, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje, nabyla účinnosti dne Z těchto údajů vyplývá, že původci odpadů v Olomouckém kraji dosahující výše uvedené limity produkce odpadu, mají povinnost zpracovat dokument do 1 roku od tohoto data, tj. do Rozhodnutím obcí okresu Jeseník (sněm Sdružení měst a obcí Jesenicka 11/2004), bylo dohodnuto, že se vypracuje a příjme společný Plán odpadového hospodářství Sdružení měst a obcí Jesenicka (dále jen POH SMOJ) a tím se dosáhne jednotného pohledu v oblasti nakládání s komunálními odpady měst a obcí na tento region, který je specifický a částečně uzavřený k okolnímu území. Ve Sdružení měst a obcí Jesenicka jsou 3 města Jeseník, Zlaté Hory, Javorník a 21 obcí Bernartice, Bělá pod Pradědem, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Kobylá nad Vidnavkou, Žulová. Města Jeseník a Zlaté Hory a obec Lipová-lázně splňují svou produkcí odpadů výše uvedené limity, dle kterých pro ně vyplývá povinnost zpracovat POH. A) ÚČEL PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ POH původce se zpracovává především za účelem zajištění rozvoje stávajícího systému nakládání s komunálním odpadem v souladu se stávající legislativou při minimalizaci přímých i nepřímých nákladů. Účelem POH původce tedy je stanovit: výhled pro systém odpadového hospodářství sdružení na období minimálně 5-ti let, cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, opatření pro splnění cílů závazné části POH kraje ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi, v reálném časovém a ekonomickém scénáři, podmínky pro realizaci navrženého systému odpadového hospodářství sdružení upřesnění způsobu informačního a organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství měst a obcí sdružení rozvoj komunikace s veřejností s cílem zajistit splnění cílů POH měst a obcí sdružení, postup posouzení shody POH sdružení s příslušným POH kraje. POH původce je závazným podkladem pro činnost měst a obcí sdružení v oblasti nakládání s odpady a města a obce jako původci odpadu jsou povinni zajišťovat jeho plnění. POH původce sdružení doprovází návrh změn obecně závazných vyhlášek, kterými města a obce ve své samostatné působnosti stanovují systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování odpadů vznikajících na jejich katastrálních územích. 4

5 B) PŮSOBNOST, DOBA PLATNOSTI A NÁVRH NA AKTUALIZACI POH B.1 Působnost a doba platnosti POH Plán odpadového hospodářství původce je zpracován na období 5-ti let, to znamená, že zahrnuje období od roku 2006 do roku 2010 a navazuje na současný stav odpadového hospodářství ve sdružení. Práce na dokumentu započaly podpisem smlouvy o dílo v měsíci červnu Závěry POH původce se staly podkladem ke změně stávajících vyhlášek týkajících se odpadového hospodářství měst a obcí sdružení. Územní závaznost POH původce je určena hranicí katastrálního území těchto měst a obcí. POH původce se potažmo vztahuje na všechny občany měst a obcí, majitele či uživatele nemovitostí k bydlení či rekreaci ve městech a obcích a podnikatele zapojené na základě písemné smlouvy do systému města nebo obce. Den účinnosti POH původce (tj. den posledního odeslání dokumentu se zapracovanými připomínkami zpět Krajskému úřadu):.. Doba platnosti POH původce (den nabytí účinnosti POH + 5 let):.. B.2 Návrh na aktualizaci POH, definice zásadní změny podmínek Aktualizace POH původce musí být provedena vždy nejpozději do 3 měsíců od zásadní změny výchozích podmínek. Zásadní změny podmínek jsou definovány následovně: změna závazné části POH kraje, legislativní změny mající dopad na oblast odpadového hospodářství. Dále je pak účelné ročně vyhodnotit plnění POH, neboť celé POH je jen doporučená varianta, kterou chtějí města a obce sdružení realizovat. Záleží však vždy na momentální finanční náročnosti jednotlivých způsobů nakládání s odpady, jakákoliv změna postupů OH záleží pouze na městech a obcích regionu - závazné jsou pouze cíle kraje a ČR a nikde není stanoveno, jak se má těchto cílů dosáhnout. Jméno a kontaktní údaje osoby, která je přímo zodpovědná za sledování zásadních změn dokumentu: Jméno: Ing. Lubomír Žmolík předseda SMOJ Adresa: Sdružení měst a obcí Jesenicka Lipová-lázně 396 Telefon: , Fax: starosta@lipova-lazne.cz 5

6 C) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŮVODCE ODPADU C.1 Kontaktní údaje původce odpadu Obec: Město Jeseník Adresa: Masarykovo nám. 1/167, Jeseník Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Ing. Jiří Krátký Telefon: Fax: Obec: Město Zlaté Hory Adresa: nám. Svobody 80, Zlaté Hory Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Ing. Milan Rác Telefon: Fax: Obec: Adresa: Kraj: Město Javorník náměstí Svobody 134, Javorník Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Jiří Štrait Telefon: Fax: Obec: Obec Bělá pod Pradědem Adresa: Obecní úřad, Bělá pod Pradědem Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Miroslav Kružík Telefon: Fax:

7 Obec: Obec Bernartice Adresa: Obecní úřad, Bernartice Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Mojmír Michálek Telefon: , Fax: Obec: Obec Bílá Voda Adresa: Obecní úřad, Bílá Voda Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Miroslav Kocián Telefon: Fax: Obec: Obec Česká Ves Adresa: Jánského ul. 341, Česká Ves Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Mgr. Jindřich Jermář Telefon: Fax: Obec: Obec Černá Voda Adresa: Obecní úřad, Černá Voda Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Adam Mičák Telefon: Fax:

8 Obec: Adresa: Kraj: Obec Hradec Nová Ves Obecní úřad, Hradec-Nová Ves 12, pošta Mikulovice Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Jana Vaníčková Telefon: Fax: Obec: Adresa: Kraj: Obec Kobylá nad Vidnavkou Obecní úřad, Kobylá nad Vidnavkou Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Bohumil Poulíček Telefon: Fax: Obec: Obec Lipová-lázně Adresa: Obecní úřad, Lipová-lázně 396 Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Ing. Lubomír Žmolík Telefon: Fax: Obec: Adresa: Kraj: Obec Mikulovice Obecní úřad, Hlavní 5, Mikulovice Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Ivan Dost Telefon: Fax:

9 Obec: Obec Písečná Adresa: Obecní úřad, Písečná 123 Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Petr Slovák Telefon: Fax: Obec: Obec Ostružná Adresa: Obecní úřad, Ostružná Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Miroslava Bendeková Telefon: Fax: Obec: Obec Skorošice Adresa: Obecní úřad, Skorošice Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: František Kadlec Telefon: Fax: Obec: Obec Stará Červená Voda Adresa: Obecní úřad, Stará Červená Voda 204 Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Ing. Josef Podlaha Telefon: Fax:

10 Obec: Obec Supíkovice Adresa: Obecní úřad, Supíkovice 130 Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Vlastimil Hoza Telefon: , Fax: Obec: Obec Uhelná Adresa: Obecní úřad, Uhelná 163 Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Marie Surovíková Telefon: Fax: Obec: Obec Vápenná Adresa: Obecní úřad, Vápenná Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Leoš Hannig Telefon: Fax: Obec: Obec Velká Kraš Adresa: Obecní úřad, Velká Kraš Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Jan Novosád Telefon: Fax:

11 Obec: Obec Velké Kunětice Adresa: Obecní úřad, Velké Kunětice 146 Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Jiří Neumann Telefon: Fax: Obec: Obec Vidnava Adresa: Obecní úřad, Mírové nám. 80, Vidnava Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: PeadDr. Miroslav Haderka Telefon: Fax: Obec: Obec Vlčice Adresa: Obecní úřad, Vlčice Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Libuše Plhalová Telefon: Fax: Obec: Obec Žulová Adresa: Obecní úřad, Hlavní 36, Žulová Kraj: Olomoucký IČ: Statutární zástupce: Jaromír Kamarád Telefon: Fax:

12 C.2 Kontaktní údaje odpadového hospodáře Města Jeseník a Zlaté Hory, ani žádná z obcí okresu Jeseník, nemají povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby - ustanovit odpadového hospodáře podle 15 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, protože v posledních 2 letech nenakládaly s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok a neprovozovaly skládku nebezpečných nebo komunálních odpadů. Povinnost ustanovit odpadového hospodáře má pouze město Javorník (provozuje skládku S-OO). Odpadovým hospodářem je jmenován pracovník Městského úřadu Javorník pan Antonín Martínek. Ostatní skládky odpadů na území okresu mají své provozovatele, kterými nejsou samotná města či obce. D) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZPRACOVATELE POH D.1 Řídící výbor pro zpracování POH původce Jméno: Funkce: Zastupuje: Ing. Jiří Krátký starosta města Město Jeseník Ing. Milan Rác starosta města Město Zlaté Hory Jiří Štrajt starosta města Město Javorník Ing. Ladislav Cabadaj vedoucí stavebního úřadu MěÚ Jeseník Jan Prejda vedoucí provozu odpadového hospodářství Technické služby Jeseník a.s. D.2 Pracovní skupina pro zpracování POH původce Jméno: Ing. Ladislav Cabadaj Ing. Milan Sedlák Jan Prejda Alexandra Císařová Ing. Eva Stašková Lubomír Střelec Mgr. Ivana Žákovská Zuzana Bajerová Zastupuje: MěÚ Jeseník MěÚ Jeseník Technické služby Jeseník a.s. ENVIprojekt s.r.o. ENVIprojekt s.r.o. ENVIprojekt s.r.o. ENVIprojekt s.r.o. ENVIprojekt s.r.o. D.3 Identifikační údaje zpracovatelské firmy Obchodní jméno: ENVIprojekt s.r.o. Adresa: Třída Tomáše Bati 3672, Zlín IČ / DIČ: / CZ Obchodní rejstřík: Krajský soud v Brně, oddíl C, vložka Telefon / Fax: , / office@enviprojekt.cz Statutární zástupce: RNDr. Oldřich Fišer, jednatel společnosti 12

13 E) CHARAKTERISTIKA MĚST, OBCÍ A ÚZEMÍ REGIONU E.1 Geografická, demografická, hospodářská, environmentální a územní charakteristika regionu E.1.1 Geografie Sdružení měst a obcí Jesenicka je tvořeno obcemi: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec - Nová Ves, Javorník, Jeseník, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory a Žulová. Tyto obce jsou sdruženy do 4 mikroregionů - Javornicko, Jesenicko, Zlatohorsko a Žulovsko. Mikroregion Jesenicko tvoří obce Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně a Ostružná. Území okolí sídelního útvaru Jeseník leží převážně na horninách krystalinika Českého masívu, tzv. Silezika (oblast východo-sudetská). Horopisně patří území ke dvěma samostatným pohořím. Rychlebské hory (střední nadmořská výška 644,7 m) vyplňují jeho severozápadní a severní část. Téměř celé území zde patří do podcelku Hornolipovská hornatina, s výškovou členitostí m. Dalším pohořím, které se zde rozkládá je Hrubý Jeseník. Hraničí s Rychlebskými horami údolím Ramzovského potoka a od soutoku pak řekou Staříč. Podcelek tohoto mohutného horstva sem zasahující se nazývá Keprnická hornatina, která je druhým nejvyšším podcelkem celého Hrubého Jeseníku. Na malé území v nejvýchodnější části území Lipové zasahuje Bělská pahorkatina, která je podcelkem Zlatohorské vrchoviny. Hlavními toky, které odvodňují území jsou řeky Bělá a Staříč. Bělá spadá do povodí Kladské Nisy, jejímž je pravostranným 13

14 přítokem. Do Nisy ústí v Polsku. Potok Staříč je levostranným přítokem řeky Bělé, do které se vlévá v Jeseníku. Ve městě Jeseník i v lázních Jeseník je vybudován veřejný vodovod ve správě JVS s r.o. Jeseník. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Jeseník - Lipová - Mikulovice. Vybudováním zdroje vody Na Pomezí a uvedením do provozu přestala obec Lipová Lázně odebírat vodu z vodovodní sítě města Jeseník. Skupinový vodovod Jeseník je zásobován vodou povrchovou - zdroj Šumný potok a Borový potok (mimo katastr města Jeseník) a vodou podzemní - zdroje jsou situovány nad lázněmi, na Kalvodce, nad Pionýrským domem a na Křížovém vrchu. S ohledem na výškové uspořádání prameniště Nad lázněmi je nutné část podzemní vody přečerpávat do vodojemu. Povrchová voda ze Šumného, eventuelně Borového potoka je přiváděna do úpravny vody v Adolfovicích. Celkem je na skupinovém vodovodu Jeseník umístěno 14 vodojemů o celkovém objemu m 3. Ve městě Jeseník i v areálu Lázní Jeseník je vybudována jednotná kanalizace. Čistírna odpadních vod se nachází v severní části obce Česká Ves. Z technologického hlediska se jedná o ČOV mechanicko biologickou pro EO. Recipientem pro zaústění vyčištěných splaškových vod je tok Bělá. V území se nachází Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Bělá pod Pradědem se nachází v Hrubém Jeseníku a je cca 5,5 km jižně od Jeseníku. Protéká zde řeka Bělá, dále její přítoky Keprnický a Borový potok. Česká Ves leží v severním podhůří pohoří Hrubý Jeseník, v údolí řeky Bělé, v nadmořské výšce kolem 400 m. Jižní část obce přímo navazuje na město Jeseník, severně je vzdálena od státní hranice s Polskem 13 km. Údolí je lemováno lesnatými kopci, které na severozápadní straně patří k výběžkům Rychlebských hor. Obcí prochází státní silnice I/44, rovněž vede obcí vedlejší železniční trať se zastávkou pro osobní vlaky. Zástavba obce je situována podél řeky a silnice, takže je roztažena na délku téměř 4 km. Jeseník leží na soutoku horských říček Staříče a Bělé. Soutok obou těchto řek tu vytvořil rozlehlá štěrkoviště. Je to bývalé okresní město okresu Jeseník. Hlavními odvodňujícími toky jsou řeky Bělá, která tvoří pravostranné přítoky Kladské Nisy (ta se vlévá do Odry na Polském území). Katastr města Jeseník spadá do CHKO Jeseníky, která je celá vyhlášena nař. vl. č. 40/1978 Sb. jako chráněná oblast akumulace vod (CHOPAV Jeseníky). Oblast v blízkosti Jeseníku je bohatá na prameny, které vyvěrají severovýchodně od oznamovaného záměru (z největších prameny Turistický, Diana, Řecký, Svornosti, Viktorův východně od Jeseníka a Slovanský, Žofiin, Rumunský a dále Bezručův severně od Lázní Jeseník). Lipová-lázně leží v jihozápadní části okresu Jeseník a historicky spadají do území Slezska. Skládá se ze dvou dříve samostatných obcí Horní a Dolní Lipová a tomu odpovídá i členění na dvě katastrální území. Dříve, než došlo ke sloučení obou obcí, patřila pod Horní Lipovou i horská osada Ramzová. K Dolní Lipové stále patří osada Bobrovník, nacházející se v jihovýchodní části katastru. Hranice obou katastrů téměř kopírují i hranice povodí řeky Staříč. Na západě se v bodě zvaném Smrk hraničník dotýká státní hranice s Polskou republikou. Na severozápadě hraničí se Skorošicemi, na severu s Vápennou a Českou Vsí, na východě s městem Jeseník, na jihu s územím Adolfovic a na jihu a jihozápadě s Ostružnou. Ostružná, osou obce je údolí říčky Branná, která pramení pod Smrkem v severní části petříkovského katastru při státní hranici s Polskem. Proti toku říčky Branná směřuje železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, severně od Ostružné opouští údolí a společně se silnicí stoupá do Ramzovského sedla. Východní část katastru Ostružné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod Keprníkem a Šerákem pramení Klepáčský potok.střední nadmořská výška Ostružné je 694 m. V místě je turistický ruch: Ramzová (zvláště po vybudování lanovky na Šerák), ale i Petříkov, se staly oblíbenými turistickými a zejména lyžařskými středisky). 14

15 Mikroregion Zlatohorsko - tvoří Hradec - Nová Ves, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Velké Kunětice a Zlaté Hory. Území leží v členité pahorkatině s výraznými prvky pleistocenního zalednění. Z geomorfologického hlediska leží na dvou celcích. Jsou to Rychlebské hory a Zlatohorská vrchovina. Rychlebské hory sem zasahují ze západu tzv. Sokolským hřbetem a tvoří vyšší část. Zlatohorská vrchovina pokrývá východní nižší část území svou součástí Bělskou pahorkatinou, na svém severu tvořenou Supíkovickou pahorkatinou. Z geologického hlediska představují Jeseníky - horský masiv Hrubého Jeseníku, nejvýchodnější část Českého masivu, jenž bylo vyvrásněno na konci prvohor s velkými zásobami nerostného bohatství (Zn, Cu, Au, Ag, Pb a Fe ruda). Hradec - Nová Ves leží přibližně 12 km od města Jeseníku. První zmínka o obci Hradec je z roku Od roku 1976 se obec stala součástí Mikulovic až do roku 1990, kdy se opět osamostatnily jako společný celek Hradec-Nová Ves. Mikulovice leží při řece Bělé (střední nadmořská výška 320 m), a to v té části jejího údolí, které je na území nejnižší a nejširší, řeka zde přibírá z pravé strany říčku Olešnice a potom východním směrem teče do Polska k Nyse. Mikulovice se rozkládají podél silnice z Jeseníku na severovýchod k mikulovickému hraničnímu přechodu do Polska. V obci ještě odbočují silnice jednak ke Zlatým Horám, jednak k Vidnavě. Stejným směrem jako hlavní silnice vede i železnice, která se obloukem z Jeseníku přes polské Glucholazy vrací na území ČR do Jindřichova a vede dále do Krnova. Písečná leží v údolí řeky Bělé severovýchodně od Jeseníku (střední nadmořská výška 405 m n. m.), asi v polovině cesty z tohoto města do Mikulovic a do Polska, severně od hlavní silnice a při železniční trati. Bývalé osady jsou umístěny od Písečné směrem k jihu, v údolí řeky Bělé, Studený Zejf a potom v údolí stejnojmenného potoka Chebzí. Katastrální území: Písečná u Jeseníku, Studený Zejf. Místní části: Písečná, Studený Zejf a Chebzí. Obec Supíkovice je sídelním útvarem místního významu, nacházejícím se cca 7 km severovýchodně od města Jeseník. Zástavba je rovnoměrně rozdělena podél státní silnice II/455, procházející středem obce. Obec Supíkovice se nachází v těsné blízkosti Polska a lázeňského města Jeseník. Území se nachází na severovýchodních svazích pásma Rychlebských hor, které je označováno jako Sokolský hřbet, a jednak západní část Bělské pahorkatiny nedaleko od údolí řeky Bělé. Veřejný vodovod slouží k napájení obcí Supíkovice, Strachovičky a Velké Kunětice pitnou vodou. Zásobování je zabezpečeno ze tří nezávislých zdrojů. Jsou to prameniště Louka, prameniště Les a prameniště Velké Kunětice. Všechny splaškové vody od jednotlivých domácností jsou svedeny do jímek na vyvážení, popřípadě do septiků zaústěných do místních vodotečí, nebo do místních částí dešťové kanalizace. V některých případech jsou vody z domácností odvedeny přímo do příkopů nebo vodotečí. Územím obce Supíkovice protéká říčka Kunětička, jedná se o pravostranný přítok Kladské Nisy. Velké Kunětice se nacházejí severně od Jeseníku, při státní hranici s Polskem. Ves se táhne od jihu k severu kolem místních komunikací, které vedou od Písečné přes Supíkovice k státním hranicím, kde je přetíná téměř kolmo silnice z Mikulovic do Vidnavy. Dříve zástavba v postatě plynule pokračovala přes státní hranice k severu. Území se v severní části při státní hranici pozvolna sklání do roviny podél řeky Nisy, kdežto do jeho jižní části zasahují poslední severní svahy výběžku Rychlebských hor, tzv. Sokolského hřbetu mezi Jeseníkem a Žulovou. Střední nadmořská výška obce je 340 m. Město Zlaté Hory leží v severovýchodní části okresu Jeseník na hranici s Polskem, v plochém údolí Zlatého potoka. Ke Zlatým Horám patří dříve samostatné obce Horní a Dolní Údolí, Ondřejovice a Rejvíz. Území o celkové rozloze 86 km 2 je z větší části tvořeno Zlatohorskou hornatinou. Samotné město (420 m n. m.) je ze tří stran obklopeno horami a ze čtvrté sem zasahuje polská nížina. V dotčené lokalitě se nacházejí řeky Zlatý potok (Prudnik), Olešnice a Černá Opava. CHOPAV Jeseníky (nařízení vlády č. 40/1978 Sb.) kopíruje území CHKO Jeseníky. 15

16 Zásobování Zlatých Hor a Rejvízu pitnou vodou veřejným vodovodem, prameniště: Černé jezero, Podlesí a Polská. Horní a Dolní Údolí a část Ondřejovic individuální zdroje studny Ve Zlatých Horách je pro zneškodňování odpadních vod vybudována mechanicko-biologická ČOV. Některá rekreační střediska mají svojí ČOV, jinak probíhá likvidace OV individuálně v septicích a žumpách. Mikroregion Javornicko - tvoří Bílá Voda, Bernartice, Javorník, Uhelná a Vlčice. Geologická stavba řešeného území je dána horninami orlicko-kladského krystalinika (ortoruly a sněžnické ruly), tercierné javornicko-vidnavské pánve a kvartérními sedimenty kontinentálního zalednění. Řešené území leží díky svému protáhlému tvaru SV-JZ ve dvou morfologicky, klimaticky, geologicky a biogeograficky odlišných celcích. Hranice těchto celků probíhá po úpatí Rychlebských hor - přibližně podél silnice Javorník Uhelná - Vlčice. Dominantním tokem v území je Lánský potok, který pramení v Nových Vilémovicích, a podél komunikace III. tř. vede přes obec Uhelnou. Dalšími toky, které se nachází v oblasti je Vojtovický potok, který pramení rovněž v Hraničkách, a Červený potok, pramenící v Červeném Dole. Tento potok je důležitý, jelikož v jeho pramenní oblasti se nachází vodní zdroje pro obec Uhelnou. Západně od Nových Vilémovic zasahuje do území i malá část povodí Račího potoka. V území se nenacházejí žádné větší vodní nádrže, kromě tzv. Pelnářova dolu, který vznikl zatopením po ukončené těžbě uhlí a dnes je využíván k sezónní rekreaci. V oblasti Hraniček se nachází dva malé rybníčky, které slouží částečně k rybochovným a rekreačním účelům. Bílá Voda se nachází cca 11 km SZ km od Javorníku. Je zde hraniční přechod do Polska. Protéká zde potok Bílá voda a Pasecký potok. Obec Bernartice tvoří části Bernartice, Buková, Horní Heřmanice, Gotartovice a Pavlinka. Areál těchto pěti v podstatě zemědělských sídlišť je rozmístěn v úrodném kraji Vidnavské nížiny (nadmořská výška kolem 250 m) při státní hranici s Polskem. Vlastní obec Bernartice se táhne podél silnice a potoka od jihu k severu až ke státní hranici a její nadmořská výška je 254 m. Buková leží v nadmořské výšce 288 m a stavebně navazuje na jižní okraj Bernartic. Pavlinka je umístěna v severozápadní, Gotartovice v severovýchodní části bernartického katastru. Javorník leží v místech, kde severní svahy Rychlebských hor přecházejí do úrodné roviny Vidnavské nížiny směrem na severovýchod k polské řece Nise a 22 km severozápadně od Jeseníku. Nad městem se tyčí zámek na Jánském Vrchu (336 m). Město Javorník se člení na část Javorník Město a Javorník Ves. Na městské jádro podél potoka Javorník, které má protáhlý tvar, navazuje v severovýchodním směru zástavba, až téměř k hranicím s Polskem. Zdroj pitné vody údolí Račího potoka, odkanalizování Javorníku na vlastní ČOV. V území se nacházejí tyto vodní toky: Javornický potok, Račí potok, Červený potok a Hraniční potok (Červenka). Jsou zde ověřená ložiska štěrkopísku a stavebního kamene a poddolovaná území z dob těžby Au, Ag a As. Obec Uhelná leží na svazích Rychlebských hor, na hranici s Polskou republikou v nejzápadnější části Slezska a cca 4 km jižně od Javorníka. Katastr zasahuje až k polské hranici, má protáhlý tvar ve směru SSV - JJZ - souběžně se směrem bočních hřebenů Rychlebských hor (menší jižní část v podhůří Rychlebských hor - až 500 m n. m.) a zdejších vodních toků, v S části zasahuje do rovinatých poloh Vidnavské oblasti (větší severní část se rozkládá v mírně zvlněné rovině Vidnavské nížiny) a je tvořena kvalitní zemědělskou půdou. Obec se skládá z vlastní Uhelné, jejíž zástavba (střední nadmořská výška 308 m) je podél Stříbrného potoka. A v S části se nachází Dolní Fořt, který navazuje na severní část Uhelné (střední nadmořská výška 276 m), rozdělený dříve na části Dolní Fořt - Mlatci Zahradníci a Dolní Fořt Domkáři. Dále je to Horní Fořt (střední nadmořská výška 276 m), který leží při silnici z Uhelné do Javorníku. Obec Vlčice se skládá z částí Vlčice, Bergov, Dolní Les a Vojtovice. Zaujímají střední část východního Javornicka, která v severovýchodní části patří do mírně zvlněné Vidnavské nížiny, kdežto ostatní území 16

17 vyplňuje předhůří Rychlebských hor. Nedaleko za Vlčicemi (střední nadmořská výška 339 m) a východně od silnice do Bernartic je osada Dolní Les (nadmořská výška 343 m). Další osada na vlčickém katastru Bergov byla naopak založena jihovýchodně od Vlčic, při silnici do Žulové (nadmořská výška 371 m). Z Bergova odbočuje cesta na jih do Vojtovic (nadmořská výška 465 m na severním úpatí Rychlebských hor). Mikroregion Žulovsko - je tvořen Černou Vodou, Kobylou nad Vidnavkou, Skorošicemi, Starou Červenou Vodou, Vápennou, Velkou Kraší, Vidnavou a Žulovou. Velká část území byla modelována ledovcem, který zanechal velmi malebnou krajinu s plošinami, sníženinami, nad které se zvedají ostrovní hory a pahorky. Většina těchto vrchů popř. menších pahorků je zalesněna. V krajině se nacházejí pozůstatky z doby ledové v podobě bludných balvanů a různých skalek, na severním svahu Bukového vrchu je rozlehlé balvanové moře. Vzhledem ke geomorfologické odlišnosti jednotlivých částí a vzhledem k velkému rozdílu nadmořských výšek jsou zde rozdíly v podnebí. Podle geomorfologického členění reliéfu ČR je řešené území součástí následujících geomorfologických jednotek: provincie Česká vysočina, soustava Krkonošsko jesenická, Jesenická podsoustava, celek Rychlebské hory (většina k. ú.), podsoustava Krkonošsko - jesenické podhůří a Žulovská pahorkatina (severovýchodní okraj k. ú.). Větší část řešeného území je součástí geomorfologického celku Rychlebské hory, do východní a severovýchodní části řešeného území zasahuje okrajově Žulovská pahorkatina. Rychlebské hory jsou středohorské pásmo, které se rozkládá po obou stranách hranice s Polskem. Nejvyšší výšky dosahují Rychlebské hory při jižním okraji k. ú. Skorošic - kóta Smrk (1125 m). Hlavní hřbet je protažený ve směru SSZ - JJV, kolmo k němu probíhá nižší Studniční hřbet. Středohorský reliéf Rychlebských hor přechází na severu a východě do Žulovské pahorkatiny. Na řešeném území se nachází řada ložisek, dobývacích prostorů a prognózních zdrojů nerostných surovin - vesměs dekoračního kamene. Na jednom ložisku probíhá těžba (kamenolom REKO u Žulové), na zbývajících je již ukončena nebo nebyla dosud zahájena. Lom pod Kaní horou je v provozu, kámen se zde však již netěží, surovina se sem pouze dováží a zde se zpracovává. Celé území se nachází v povodí Kladské Nisy a patří k úmoří Baltského moře. Hlavním tokem odvodňujícím území je říčka Vidnávka. Pramení pod Studničním vrchem ve výšce 870 m n. m. a přetíná hranice s Polskem u města Vidnava v nadmořské výšce 270 m. V Polsku ústí do Kladské Nisy, která je levým přítokem Odry. Jedná se o vodohospodářsky významný tok s pstruhovou vodou. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou Vápenský potok (pravostranný), Ztracený a Suchý potok (levostranné). Vidnavská nížina je plochou pahorkatinou v severní části Jesenicka s rozlohou 47 km 2, střední výškou 270,4 m a středním sklonem Je složena z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů (usazenin). V pleistocénu (starších třetihorách) byla dvakrát zaledněna pevninským severským ledovcem. Z těchto období pochází mj. výskyty sprašových hlín. Žulovská pahorkatina se dělí do dvou geomorfologických okrsků - Tomíkovické pahorkatiny a Černovodské pahorkatiny. Část katastru obce Vidnava zasahuje do Černovodské pahorkatiny - členité pahorkatiny tvořené vyvřelými horninami žulovského granitového plutonu, především granity a granodiority (i mineralogicky byl proslulý Stachlovický lom, kde byly nalezeny největší a nejvýraznější agregáty a krystaly molybdenitu). Jedná se o ukloněnou tektonickou kru s erozně denudačním reliéfem. Nacházíme na ní jak pozůstatky zarovnaného povrchu, tak četné ostrovní hory. Zajímavé jsou pozůstatky ledovcové modelace, se kterou souvisí i vznik hlubokých soutěskovitých údolí vodních toků. Intenzivní zvětrávání žulovského granitového plutonu však započalo již mnohem dříve. Jedním z nejdůležitějších faktorů zdejšího geomorfologického vývoje bylo velmi dlouhé období hlubokého chemického zvětrávání (patrně již od druhohor). Nejstarší prokázané pevninské zalednění, které zasáhlo Vidnavu, bylo halštrovské (nazváno podle řeky Bílý Halštrov), které se odehrálo před až lety př. n. l. Jeho sedimenty jsou vesměs překryty sedimenty zalednění mladšího - sálského (nazvaného podle řeky Saale), které proběhlo před až lety př. n. l. Materiály, které severský pevninský ledovec přisunul (proto název souvky) na katastr Vidnavy, jsou otevřeny štěrkopískovnami na Polském kopci a jeho úbočí. V okolí Vidnavy se nacházejí rovněž bludné balvany (balvany, bloky, valouny a pod., které se svým složením liší od hornin příslušné oblasti). 17

18 Zájmové území leží v povodí řeky Odry tok Vidnávka. Stříbrný potok přitéká z lesů od jihozápadu, teče podél silnice Nýznerov-Žulová a v Žulové se vlévá do Vidnávky. Zásobování pitnou vodou v obci Žulová je zabezpečeno městským vodovodem. Voda pro obec Žulová je přiváděna ze třech zdrojů. Prvním zdrojem je prameniště Louka, druhý zdroj je prameniště Nýznerov a třetí zdroj je štola Vápenná. V současné době se na území obce buduje soustavná splašková kanalizace. Přesto jsou splaškové vody převážně sváděny do septiků (žump), případně jsou vyústěny přímo do vodoteče. Návrh řeší rozdělení dané oblasti do tří lokalit, které jsou řešeny samostatně. V každé lokalitě bude vybudována nová splašková kanalizace svedená na vlastní ČOV AČB-E Černá Voda i s osadami se nalézá na východním okraji Žulovské pahorkatiny a severozápadně od Sokolského hřbetu, který jako výběžek Rychlebských hor odděluje tuto oblast od údolí řeky Bělé a města Jeseníku. Vlastní Černá Voda leží ve střední nadmořské výšce 340 m východně od Žulové, při Černém potoce, a táhne se podél silnice, která směřuje na severovýchod do Roklin a dále přes Starou Červenou Vodu buď na sever k Vidnavě, nebo na východ k Velkým Kuněticím, tj. ke státním hranicím s Polskem. Nové i Staré Podhradí leží jižně od Černé Vody; jsou to vlastně jen skupinky domů a zřícenina hradu v předhůří Sokolského hřbetu. Řešené území spadá do povodí Odry. Většina plochy území náleží do povodí Černého potoka, jihozápadní část do povodí Mariánského potoka, severní část území kolem Velkého rybníka a rybníků Horní a Dolní Tovaryš náleží do povodí Plavného potoka. Stojaté vody jsou v území zastoupeny rybniční soustavou Velkého rybníka, rybníky Dolní a Horní Tovaryš, malým rybníčkem nad Horním Tovaryšem a Podhradním rybníkem u Nového Podhradí. Významnými ekosystémy jsou jezírka v opuštěných žulových lomech. Vodovod je vybudován se zřetelem na zásobování pitnou vodou obce Stará Červená Voda. V rámci II. etapy stavby vodovodu bylo dořešeno zásobování obce Černá Voda a části Stará Červená Voda. Obec Černá Voda nemá vybudovanou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích,biologických septicích, respekt.jsou shromažďovány do žump na vyvážení. Lokálně jsou v obci vybudovány biologické malé domovní ČOV u objektu "Zámeček", Základní škola a Dětský domov. V obci jsou vybudovány úseky dešťové kanalizace pro odvedení dešťových vod s vyústěním do vodoteče Černý potok, případně do některého z jeho přítoků. Kobylá nad Vidnavkou se rozkládá v severní části Žulovské pahorkatiny; která dále k severu přechází do Vidnavské nížiny. Vlastní obec byla založena v údolí říčky Vidnávky (nadmořská výška 290 m) a leží při silnici a částečně i při lokální železniční trati z Žulové do Javorníka. Annín vznikl západně od Kobylé. Skorošice leží v jihozápadní části Javornického výběžku na severovýchodních svazích Rychlebských hor, kde přecházejí Rychlebské hory do Žulovské pahorkatiny. Vlastní Skorošice se táhnou od Žulové na jihozápad údolím Skorošického potoka a podél silnice, ze které v dolní části vsi odbočují spojnice na západ do Petrovic a na jih k Nýznerovu, (nadmořská výška vsi je udávána od 355 do 613 m - střední 404 m). Jako část Skorošic jsou dnes uznávány jenom Petrovice. Petrovice jsou samostatným sídlem, ležícím severně od Skorošic. Místní část Nýznerov leží na katastrálním území Horních i Dolních Skorošic. V severní části přechází zástavba Nýznerova plynule v zástavbu Žulové. Obec Stará Červená Voda představuje vlastně celá skupina sídlišť s rozsáhlým katastrem. Území se nachází ve Vidnavské nížině u státních hranic s Polskem na severu, na jihu přechází do hornaté oblasti Sokolského hřbetu, což je pásmo Rychlebských hor mezi Žulovou a Jeseníkem. Od Staré Červené Vody k jihu do údolí Červeného potoka se táhne Nová Červená Voda (měla dříve spojení přes Sokolský hřbet do Supíkovic). Osada Johanka, která prakticky zanikla, byla umístěna přímo u státních hranic a při pohraniční silnici z Mikulovic do Vidnavy. Za místní části obce jsou dnes uznávány jenom Stará a Nová Červená Voda. Je pochopitelné, že nadmořská výška se v katastru značně mění (u Staré Červené Vody je průměr 304 m, u Nové Červené Vody 332 m, ale Sokolský vrch na jihu katastru má 967 m). 18

19 Vápenná leží v kotlině (střední nadmořská výška 408 m), která se rozkládá severně od sedla Na Pomezí, při silnici a železnici z Dolní Lipové do Žulové a dále do Javorníku. Leží v údolí říčky Vidnavka asi 7km SZ od okresního města Jeseník. Obcí protéká řeka Vidnávka, Vápenný a Ztracený potok. Území je většinou pokryto lesy a rozkládá se v jihovýchodní části Rychlebských hor. Do katastru zasahují části Hornolipovské hornatiny, Sokolského hřbetu i Žulovské pahorkatiny. Od sedla Na Pomezí (576 m), kde je také hranice mezi katastrem Dolní Lipové a Vápenné, klesá terén k severu a západu do údolí říčky Vidnávky, kolem níž se pak táhne poměrně dlouhá zástavba Vápenné. Osada Polka vznikla v údolí Ztraceného potoka jižně od Vápenné, ale v posledních desetiletích ztratila na významu. O Nýznerově a zejména o zdejších vodopádech je pojednáno více u Skorošic; tato osada je také přístupná jenom po silnici ze severu od Žulové. Obec Vápenná s částmi Polka, Zelená hora, Paseka, Lesní čtvrť a části osad spádujících do sousedních katastrů Staré Podhradí a Nýznerov. Velká Kraš Skupina osad se společným či jednotným označením Kraš se rozprostírá v okolí říčky Vidnávky, která teče z Rychlebských hor napřed přes Žulovou k severu a u Hukovic se stáčí na východ k Vidnavě a k hranici s Polskem. Za Hukovicemi se rozkládá na levém břehu říčky Velká Kraš (označovaná v minulosti též jako Schlechte Seite ve smyslu ležící na rovině), na pravém břehu pak Malá Kraš (v minulosti též Lahme Seite ve smyslu neúrodná strana); není jisté, ke které osadě náleželo označení Dlouhá Kraš. Nejblíže k Vidnavě leží Fojtova Kraš; Nová Malá Kraš byla totiž po roce 1850 součástí Staré Červené Vody a od roku 1924 je částí Vidnavy. Katastry vsí a osad náležejících ke správní jednotce Velká Kraš mají dohromady rozlohu 2150 hektarů a zabírají území západně od Vidnavy, a sice na severu při hranici s Polskem poměrně úrodnou část Vidnavské nížiny a na jihu okrajovou část Žulovské pahorkatiny. Střední nadmořská výška všech osad je poměrně nízká, u Velké Kraše je to 252 m. Osu tvoří tok Vidnávky, silnice ze Žulové do Vidnavy a odbočka železniční trati z Hukovic do Vidnavy, která dříve do roku 1945 pokračovala dále na německé území. Vidnava se nachází v severní části jesenického okresu, na západním okraji Javornické pahorkatiny, která bývá někdy označována jako Vidnavská nížina. Obec leží v nadmořské výšce 239 m, na pravém břehu říčky Vidnávky. Na jih od obce začíná kopcovitý terén Žulovské pahorkatiny, sever a východ tvoří státní hranice s Polskou republikou, na západě hraničí obec s Velkou Kraší. Obec se skládá z místní části Vidnava a z místní části Štachlovice. Obec Žulová byla založena v údolí při soutoku říčky Vidnávky a Stříbrného potoka (357 m střední nadmořské výšky), uprostřed Žulovské pahorkatiny, z níž u města vystupuje výrazná silueta Božího vrchu (525 m). Zájmové území orograficky náleží k Javornicko-Vidnavské nížině, ohraničené na jihu až jihozápadě Rychlebskými horami a Žulovskou pahorkatinou. Přes Žulovou vede silnice i železnice z Dolní Lipové do Javorníka, ale odbočují zde i další silnice do okolních obcí, zejména na sever směrem k Vidnavě. Nachází se zde ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. E.1.2 Demografie Populace Jesenicka s celkovým počtem obyvatelstva je tvořena: Tabulka č.1 Složení obyvatelstva obcí Jesenicka podle věku (k ) Obyvatelstvo Počet obyvatel ve věku Ekonomicky Obec aktivní z toho z toho celkem 0-14 let a více celkem muži ženy Jeseník Bukovice Dětřichov Jeseník % denně dojíždějících do zaměstnání 14 19

20 Obyvatelstvo Počet obyvatel ve věku Ekonomicky Obec aktivní z toho z toho celkem 0-14 let a více celkem muži ženy Bělá pod Pradědem Adolfovice Bělá Domašov Filipovice Bernartice Bernartice Buková Horní Heřmanice Bílá Voda Kamenička Městys Bílá Voda Ves Bílá Voda % denně dojíždějících do zaměstnání Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Bílý Potok Horní Hoštice Javorník Travná Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Bobrovník Horní Lipová Lipová-lázně Mikulovice Kolnovice Mikulovice Široký Brod Ostružná Ostružná Petříkov Ramzová Písečná Chebzí Písečná Studený Zejf Skorošice Petrovice Skorošice Stará Červená Voda Nová Červená Voda Stará Červená Voda

21 Obyvatelstvo Počet obyvatel ve věku Ekonomicky % denně dojíždějících Obec aktivní z toho z toho do zaměstnání celkem 0-14 let a více celkem muži ženy Supíkovice Uhelná Červený Důl Dolní Fořt Horní Fořt Hraničky Nové Vilémovice Uhelná Vápenná Polka Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Bergov Dolní Les Vlčice Vojtovice Zlaté Hory Dolní Údolí Horní Údolí Ondřejovice Rejvíz Rožmitál Salisov Zlaté Hory Žulová Tomíkovice Žulová celkem Zdroj: Český statistický úřad Počet mladých lidí je v průměru lehce vyšší než počet důchodců, což není až tak zásadním problémem pro dostatek pracovních sil v nejbližších letech. Počet pracovních příležitostí na území jednotlivých obcí Jesenicka není dostatečný, velká část obyvatelstva vyjíždí z místa trvalého bydliště za prací jedná se v průměru o cca 50 % obyvatelstva

22 Tabulka č.2 Změna počtu obyvatel Jesenicka za období Obec Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Zdroj: Český statistický úřad 22

23 Plán odpadového hospodářství původce Sdružení měst a obcí Jesenicka Graf č.1 Vybavenost domácností na Jesenicku (r. 2001) Vybavení bytů na Jesenicku celkem obydlené plyn vodovod ústřední topení etážové topení zdroj: Český statistický úřad Tabulka č.3 Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová - lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Skladba bytové zástavby na Jesenicku Obec Domy Byty celkem trvale obydlené neobydlené celkem trvale obydlené neobydlené Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová - lázně Mikulovice Ostružná Písečná

24 Plán odpadového hospodářství původce Sdružení měst a obcí Jesenicka Obec Domy Byty celkem trvale obydlené neobydlené celkem trvale obydlené neobydlené Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Graf č.2 Vybavenost domů na Jesenicku (r. 2001) Vybavení domů na Jesenicku celkem obydlené plynová přípojka vodovod ústřední topení Zdroj: Český statistický úřad Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová - lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová 24