STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 2. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ

Transkript

1 DĚJINY KNIHOVEN A KNIHOVNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 2. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ BAROKNÍ KNIHOVNY 16. A 17. STOLETÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH BAROKO V UMĚNÍ A VE SPOLEČNOSTI Baroko jako umělecký směr vládlo v Evropě mezi lety 1600 a Původ slova baroko vychází z portugalštiny, kde pérrola baroca znamená perlu nepravidelného tvaru. Baroko proniklo do všech uměleckých a životních projevů (architektura, výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba). Byl to poslední univerzální a jednotný umělecký styl celé Evropy. Dá se říci, že baroko vzniklo na objednávku katolické církve a jeho úlohou bylo posílit její vliv a postavení ve společnosti po třicetileté válce. Příznačné je stírání hranic mezi architekturou, plastikou a malbou s cílem vytvoření jednotného společného účinku. Významně se uplatňuje ornamentální štukatura. Baroko obecně dává přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorově rozvinutým gestům, efektním perspektivám (využití souhry architektury a malby). Výrazným prvkem barokního umění je pohyb. Zatímco renesanční umění je z tohoto hlediska statické, jeho ideálem je stavba vybudovaná na půdorysu kruhu, pak baroko je dynamické a jeho ideálem je ovál či elipsa. Barokní stavbu, sochu, kašnu atp. je nutné vnímat v pohybu - obcházet. Barokní architektura významně ovlivnila podobu sálových klášterních, zámeckých a palácových knihoven. Hlavními znaky barokní architektury jsou: projev monumentality: snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem, paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno) častý architektonický prvek: kopule drahé materiály: zlato, vzácná dřeva, barevné mramory Nejvýznamnějšími barokními architekty je pak trojice Italů: architekt (také malíř a sochař) Gian Lorenzo Bernini, Francesco Borromini a Guarino Guarini. Barokní umění významně ovlivnila rozvětvená rodina Dientzenhoferů, jejíž dva členové, otec Kryštof a syn Kilián Ignác, působili převážně v Českých zemích. Dalším významným architektem působícím v Českých zemích je Jan Blažej Santini. Barokní malíři: Caravaggio Diego Velázquez Peter Paul Rubens Rembrandt van Rijn Karel Škréta Petr Brandl Václav Vavřinec Reiner Barokní sochaři: Matyáš Bernard Braun Ferdinand Maxmilián Brokoff

2 Barokní hudební skladatelé: Johann Sebastian Bach Antonio Vivaldi Georg Friedrich Händel Jan Dismas Zelenka Adam Michna z Otradovic (Loutna česká, Chtíc aby spal) Obrázek 1 Barokní sál knihovny v Klementinu v Praze

3 BAROKNÍ PODOBA KNIHY V Čechách se ještě po třicetileté válce používá pozdně renesanční knižní vazba. Znakem barokní vazby je její zdobnost, je hojně zlacená, používají se lepenkové desky z barvené mořené ušně, nejčastěji v odstínech hnědi. Barokní vazba se soustředí na precizní výzdobu hřbetu, módním trendem je bílá barva (proto v některých klášterech natírali hřbety vápnem, převazy jsou drahé a menší kláštery si je nemohou dovolit). Na rozdíl od knih z doby gotické a renesanční, které se čtou na pultech, jsou velkých rozměrů, často připoutány řetězy k lavicím, dochází u knih barokních ke zmenšení formátů. Knihy se začínají stavět do regálů a tím dochází k proměnám interiérů knihoven. Častým knižním materiálem je papír a pergamen. (Pergamen [lat.< podle m. Pergamon] je suchá čistá odtučněná holina z kůží ovcí a koz, hladce obroušená, nakřídovaná a hlazená. - Jako psací látka užíván na Předním východě (Persie) v 6.-5.st. př.n.l. Dále v Římě a od 4.st. n.l. v ostatní Evropě, kde od 6.st. nahrazován levnějším papyrem; od 14.st. oběma úspěšně konkuroval papír. V st. nalézal uplatnění především v knihařství na výrobu knižní vazby. V této době se objevuje také tzv. Sáčková vazba, vazba pro knihy na cesty.) Obrázek 2 Barokní vazba knihy Rukopisy (manuskripty) jsou dokumenty napsané rukou. Prvotisky (inkunábule) je tištěná kniha vyrobená pomocí pohyblivých liter v období od vynálezu knihtisku (cca 1450) do roku 1500 včetně. Zpočátku se projevovala snaha napodobit písmem, výzdobou a úpravou dobovou rukopisnou knihu. Staré tisky jsou knihy vytištěná v letech včetně; někdy se horní časová hranice stanovuje datem zavedení strojového tisku v 19. století (v českém prostředí 1860). VÝVOJ KLÁŠTERNÍCH KNIHOVEN V BAROKU České povstání let a následná třicetiletá válka jsou výrazným dělítkem ve vývoji knihoven všech typů, které se v předcházejících dobách vyvinuly. Nastupující protireformace a renesance klášterního života, podporovaná vládou, církví i novou šlechtou, zasáhly příznivě do života i rozvoje klášterních knihoven a získávají barokní tvář. Do českých zemí přichází nové mnišské řády: jezuité, kapucíni a piaristé. I když zaměření jednotlivých řádů se od sebe liší, základní tematika jejich knihoven je podobná. V popředí nutně stojí náboženství a teologie, dále filozofie, historie a právo především církevní. Knihovny benediktinů, augustiniánů a premonstrátů byly zaměřeny na vědeckou činnost svých členů. Knihovny jezuitů a piaristů se zaměřovaly i na literaturu pedagogickou.

4 Barokní pojetí knihovny ustupuje od typu pultových knihoven ke knihovnám sálovým. Knihy se na rozdíl od románského pokladnicového typu a gotického pultového začaly uskladňovat na výšku, hřbety směrem do místnosti. Knihovní interiéry se přizpůsobují tvarem i velikostí formátu knih. Knihy se umísťují do regálů, které jsou většinou vyřezávány přesně na míru sálu. Do horních částí a na ochozy vedou tajná schodiště, která jsou schovaná za maketami knih. Stropy jsou hojně zdobené freskami zpravidla znázorňující citáty a příběhy z Bible (příkladem je Strahovská knihovna). Vstupy do knihoven jsou reprezentativní a velmi zdobné. Častou výzdobou jsou portréty opatů, knihovníků, papežů či donátorů, sochy filozofů a básníků. Břevnovská benediktinská knihovna V polovině 18. století komplex klášterních budov přestavili Kryštof a Kylián Diezenhoferové [dýcenhoferové] Knihovna je umístěna v prvním patře severního křídla klášterní budovy z roku Knihovna je instalována ve dvou sálech vybavených barokním nábytkem a zdobenými alegorickou malbou se symboly 4 univerzitních fakult. Knihovna byla výrazně zničena za pruských válek v polovině 18. století a bylo nutné znovu ji doplňovat. V roce 1788 měla knihovna kolem svazků, růst se nezastavil a v roce 1933 měla břevnovská knihovna svazků. V knihovně je cca 100 rukopisů. Strahovská premonstrátská knihovna Dnešní podoba strahovské knihovny se začala vyvíjet v roce 1671, kdy z popudu opata Jeronýma z Hirnheimu postavil pražský stavitel Jan Dominik Orsi z Orsini starší barokní sál, který je dnes označován jako teologický sál. Později byl přistavěn ještě druhý sál nazývaný filozofický, který zdobí ořechové skříně a stropy pokryté freskami (nástěnnými malbami). Knihovna byla značně zničena a vypleněna švédskými vojsky za třicetileté války. Katalog z roku 1678 vykazuje svazků. V roce 1950 měla knihovna asi svazků. Ve strahovské knihovně se dochovalo na rukopisů. Stará klementinská knihovna major V době baroka se oddělily sklady od výpůjčního sálu, kde se studovalo. Knihy se půjčovaly pouze prezenčně členům jezuitského řádu se souhlasem rektora. V letech jezuité opustili Klementinum a knihovna značně upadla. Nová klementinská knihovna minor Císař Ferdinand I. předává Univerzitu Karlovu jezuitům a dochází ke sloučení staré klementinské knihovny a kolejních knihoven. Vzniká tak nová klementinská knihovna Biblioteca minor. Knihovna je nepřístupná veřejnosti. V polovině 18. století Kryštof Mikles vytvořil seznam svazků, roztřídil je do 23 oddílů podle abecedy, natřel hřbety knih bílou barvou a oddělil libri prohibiti (zakázané kacířské knihy). Antonín Koniáš Syn tiskaře, fanatický misionář a kazatel. V roce 1729 vydal příručku Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající. Kniha měla dvě části: 1. metodická pomůcka pro misionáře a 2. rejstřík zapovězených knih. Byl to abecedně uspořádaný seznam (index) knih v češtině, latině, němčině, francouzštině. Koniášova příručka se používala až do 80. let 18. století a přispěla ke zničení desítek tisíc knih. Sám Koniáš jich za svůj život zničil (povětšinou spálil) svazků! Koniáš byl paradoxně největším znalcem protestantské literatury, proti které bojoval. Jeho indexy se řadí k prvním uceleným bibliografiím.

5 Knihovny ve Zlaté Koruně a ve Vyšším Brodě V jižních Čechách spravuje klášterní knihovny Krajská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Ve Zlaté Koruně shromáždila menší jihočeské knihovny. Nejvýznamnější jihočeská knihovna cisterciáků ve Vyšším Brodě zůstala v původních interiérech. Knihovna je uložena ve dvou sálech zařízených v roce 1757 a na chodbě, vystavěné později v roce Sály se nazývají teologický a filozofický a stejně jako v Břevnově i Strahově jsou bohatě umělecky vyzdobeny. Celkový počet svazků vyšebrodské knihovny je zhruba svazků pokrývající encyklopedickou šíři oborů. Další barokní klášterní knihovny: Knihovna křižovníků s červenou hvězdou v Praze Knihovna premonstrátského kláštera v Teplé u Mariánských Lázní Knihovna benediktinů v Rajhradě Knihovna premonstrátů v Nové Říši BAROKNÍ ZÁMECKÉ SÁLOVÉ KNIHOVNY V Čechách a na Moravě se usadila nová šlechta, původní protestantská česká i německá odchází do emigrace. Nová katolická šlechta odměnou za služby Habsburkům dostává levně opuštěné statky, zámky a paláce. Rozvoj a růst zámeckých knihoven je velmi individuální, podléhá vnitřním okolnostem doby i zájmu. Barokní zámecká knihovna na Buchlově K nejstarším zámeckým barokním knihovnám zřejmě patří knihovna na Buchlově. Je uložena v gotickém hradním paláci, renesančně přestavěném v slohově čistých barokních skříních. Knihovnu započali budovat Zástřizlové. Jiří Zikmund Zástřizl získal v Ženevě v roce 1598 knihovnu Theodora Bezy, jež se stala základem budoucí zámecké knihovny. Páni Petřvaldští z Petřvaldu, kteří na Buchlově následují po Zástřizlech, vybudovali od roku v polovině 17. století novou sbírku. Jejich sbírka je poznačena rytými exlibris (značka v knize) s heraldickým znamením páva. Knihovna olomouckého biskupství na zámku v Kroměříži Knihovna olomouckého biskupství na zámku v Kroměříži byla založena v 17. století olomouckým biskupem Karlem II. Liechtensteinem z Castelcornu [lichtnštejnem z kastelkornu]. Knihy do knihovny byly nakupovány plánovitě, přednost měla teologie, právo a historie. Knihovna měla zároveň sloužit i veřejnosti a zejména nově založené koleji piaristů. Původní barokní knihovna obsahující staré části fondu se dnes označuje jako Stará knihovna. V roce 1875 byla založena Nová knihovna. V knihovně je uloženo 304 rukopisů, 160 prvotisků a starých tisků. Další barokní zámecké knihovny: Knihovna mikulovského zámku Zámecká knihovna ve Frýdlantu Zámecká knihovna v Opočně Francouzská knihovna Colloredů a Mansfeldů Náchodská zámecká knihovna

6 Obrázek 3 Arcibiskupská zámecká knihovna v Kroměříži

7 PALÁCOVÉ KNIHOVNY V PRAZE Nostická knihovna na Malé Straně Stavebníkem raně barokního nostického paláce byl Jan Hartvík Nostic. V knihovních sálech se baroko projevuje na štukové výzdobě stropů. Základ knihovny vytvořily starší sbírky, které zakladatel zdědil po předcích. Tyto sbírky spojil s knihovnou svého bratra, která byla orientovaná zejména na přírodní vědy. Největšího rozmachu a významu knihovna doznala na konci 18. století v období osvícenství. V roce 1776 vstoupil do nostických služeb Josef Dobrovský, který mohl knihy využívat ke své práci. Krátce po tomto svém vrcholném období se přestala knihovna doplňovat a stala se historicky uzavřeným celkem. Knihovna má svazků encyklopedické šíře s převahou historické literatury 16. až 18. století a je cenným pramenem pro dějiny třicetileté války. Dnes v Nostickém paláci v Praze sídlí Ministerstvo kultury ČR. Obrázek 4 Interiér Nostické knihovny na Malé Straně v Praze Palácová knihovna Kinských v Praze na Staroměstském náměstí Knihovna Kinských není barokní, je z pozdější doby, ale sídlí v barokním paláci a souvisí s výše uvedenou Nostickou knihovnou. Ferdinand Kinský ji v roce 1805 koupil jako celek od knihkupce Lafontaina. Tento moderní knižní celek v empírovém nábytku nahradil starší knihovnu Kinských, kterou věnovali pražské Univerzitní knihovně. Nová knihovna Kinských nabyla na významu v první třetině 19. století za Rudolfa Kinského, prvního kurátora Matice české, který z ní chtěl mít českou národní knihovnu. POUŽITÁ LITERATURA CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, s. ISBN Baroko. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: