AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 224 229 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy Possibilities of growth of original brown trout (Salmo trutta m. fario L.) populations stock production in the Bohemian Forest Tomáš Randák* & Vladimír Žlábek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Zátiší 728/II, CZ-38925 Vodňany, Česká republika *randak@vurh.jcu.cz Abstract Experiments were started at the hatchery of Husinec local unit of Czech Anglers Union during April May of 2000, in order to find an optimal method of starter and initial feeding of fry of brown trout (Salmo trutta m. fario), originating from natural broodstock. A part of the fry was reared under farming conditions with a view to rear brood stock. Brood fish of brown trout (Salmo trutta m. fario L.) was bred under farming conditions at the same hatchery in order to enhance the production of stocking material for open water restocking in the Bohemian Forest. The first artificial propagation was carried out in 2002 (three-year-old fish) and the second one in 2003 (four-year-old fish). In order to assess the effect of farming conditions on fish organism, studies were carried out to compare selected reproductive parameters of farmed brood stock and of natural stock, as well as to assess the biological quality of eggs. It could be stated upon these studies that farming conditions did not significantly affect the reproductive parameters studied in the first generation of farmed brood stock. Experiments showed similar biological quality of eggs and sperm of the studied groups of fish. Experiments with stocking of marked yearlings from farming condinditions showed their very good adaptability in natural contidions. Establishing a parallel broodstock shoal under controlled conditions, the production of eggs of Bohemian Forest population of brown trout at the Husinec local unit of Czech Anglers Union was multiply enhanced what created an important prerequisite for enhancing the production of stocking material for open water restocking in this region. ÚVOD Již mnoho let dochází v důsledku různých faktorů (nešetrné úpravy toků, zvyšující se rybářský tlak, působení predátorů, antropogenní znečištění, nevhodné způsoby obhospodařování revírů atp.) k poklesu stavů pstruha obecného v našich tocích. Jelikož tradičními způsoby výroby násadového materiálu (POKORNÝ et al. 1998, KAVALEC 1989, LUSK 1989), které jsou závislé na odlovu generačních ryb z volných vod, odchovu plůdku v chovných kapilárách a extenzivně obhospodařovaných rybnících, již nelze z důvodu nedostatku generačních ryb produkci násad nadále zvyšovat, je nutné hledat další možnosti jejich získávání. Základním předpokladem pro zvyšování množství vyprodukovaných kvalitních násad pstruha obecného je vytvoření hejn generačních ryb pocházejících z místních populací, které budou chovány v kontrolovaných podmínkách, a následná produkce násadového materiálu při co největším zachování původních vlastností volně žijících ryb. V minulosti se problematikou 224
uplatnění uměle odchovaných násad pstruha obecného zabývali např. NAESLUND (1992), L -ABEE-LUND & SAEGROV (1991), FJELLHEIM et al. (1995), WEISS & SCHMUTZ (1999). Cílem prováděných prací tedy bylo najít a optimalizovat vhodné technologické postupy vedoucí ke zvýšení produkce násad pstruha obecného šumavské populace pro zarybňování volných vod v oblasti Šumavy včetně ověření kvality produkovaných násad. Intenzifikací chovu pstruha obecného za účelem zvyšování produkce násadového materiálu těchto ryb se zabývá VÚRH JU Vodňany ve spolupráci s MO ČRS Husinec již od roku 1998. V důsledku neustále klesajících stavů volně žijících generačních ryb v chráněné rybí oblasti MO ČRS Husinec na konci devadesátých let minulého století způsobených především silným predačním tlakem vydry říční rapidně poklesla v této organizaci i produkce jiker a tedy i násad. Aby nedostatek násadového materiálu nemusel být nahrazován dovozy z jiných oblastí ČR a nedošlo k negativnímu ovlivnění místní šumavské populace, bylo rozhodnuto o zavedení systému odchovu generačních ryb v kontrolovaných podmínkách a o následných testováních vlastností jejich potomstva. Do současné doby byla realizována řada navzájem navazujících experimentů. Nejvýznamnější výsledky jsou uvedeny v následující části. METODIKA Cílem prvních experimentů, které probíhaly na líhni MO ČRS Husinec v dubnu a květnu 2000, bylo nalézt optimální způsob rozkrmu a počátečního odkrmu plůdku pstruha obecného, což je první fáze, jejíž zvládnutí je nezbytné k realizaci úspěšného odchovu generačních ryb v podmínkách umělých chovů. Byly porovnávány 3 varianty počátečního odkrmu lišící se délkou období počáteční výživy pomocí planktonu a počátkem přechodu na kompletní krmnou směs. Experiment probíhal po dobu 29 dnů ve 3 žlabech s objemem 130 l vody, každý s obsádkou 6000 ks rozplavaného plůdku. Ve žlabu č. 1 byla od počátku rozkrmu aplikována pouze krmná směs, ve žlabu č. 2 byl 3 dny podáván živý plankton, poté byl v průběhu 6 dnů uskutečněn přechod na krmnou směs, ve žlabu č. 3 byl 10 dnů podáván živý plankton, poté byl v průběhu 6 dnů uskutečněn přechod na krmnou směs. Na všech žlabech byla používána stejná krmná směs od firmy AQUA FOOD a.s. B00 Plůdek lososa 55/15 o velikosti granulí 0,35 0,6 mm. Denní krmná dávka se zpočátku pohybovala kolem 3 % hmotnosti obsádky a postupně klesala přibližně na 1,5 %. Aplikace krmiva byla prováděna zpočátku ručně (po dobu 10 dnů od začátku používání krmné směsi, postupné snižování frekvence z 12 na 8 aplikací denně), poté byla instalována automatická krmítka na hodinový strojek. Pravidelně byly zjišťovány růstové parametry plůdku, teplota vody, obsah kyslíku a počty uhynulých kusů. Dále byl sledován zdravotní stav a případně prováděny léčebné koupele. Následoval několikaletý odchov části odkrmeného plůdku v podmínkách umělého chovu až do stádia generačních ryb. Ryby byly krmeny pouze kompletními krmnými směsmi. Po prvním roce odchovu byla část ryb označena systémem VIE a společně s velikostně podobnou skupinou také značených ryb z odchovného potoka vysazena do vytypovaného úseku řeky Blanice. Vysazení bylo provedeno v květnu 2001. V říjnu 2001 byl úsek proloven elektrickým agregátem, byly vyhledávány značené ryby, které byly měřeny a váženy. Jednotlivé skupiny byly následně mezi sebou ve sledovaných parametrech porovnány. Odchov remontních a posléze i generačních pstruhů obecných probíhal v betonových sádkách. Na počátku listopadu 2002 byl proveden 1. umělý výtěr asi 250 ks uměle odchovaných samic pstruha obecného. Zároveň byla provedena selekce a z chovu vyřazena většina samců. Oplození jiker uměle chovaných samic bylo prováděno převážně spermatem volně žijících samců. V listopadu 2003 byl proveden umělý výtěr asi 300 ks uměle odchovaných čtyřletých samic. Současně s rybami z umělého chovu byly vytírány i volně žijící ryby odlovené v chrá- 225
něné rybí oblasti MO ČRS Husinec nacházející se pod ÚN Husinec. Při umělých výtěrech byly u obou skupin generačních samic zjišťovány velikostní (celková hmotnost, SL, TL) a reprodukční parametry (absolutní plodnost, relativní pracovní plodnost, koeficient zralosti, hmotnost jikry, velikost (průměr) jikry), přičemž do porovnávací studie byly zařazeny volně žijící ryby velikostně podobné rybám z umělého chovu. Cílem navazujících experimentů v roce 2002 bylo porovnat délku inkubace, ztráty jiker v průběhu inkubace a průběh mortality nepřikrmovaného plůdku mezi jednotlivými skupinami jiker. V průběhu výtěru generačních ryb pstruha obecného v roce 2002 byly nasazeny k inkubaci na líhňařských vložkách umístěných v mělkých žlabech 3 skupiny jiker: a) jikry pocházející z volně žijících samic odlovených z chovného úseku řeky Blanice oplozené spermatem volně žijících samců z téhož úseku řeky Blanice (D D); b) jikry pocházející od tříletých samic odchovaných (z jiker pocházejících od volně žijících ryb z řeky Blanice výtěr listopad 1999) v podmínkách umělého chovu oplozené spermatem volně žijících samců (U D); c) jikry pocházející od tříletých samic odchovaných v podmínkách umělého chovu oplozené spermatem samců odchovaných v podmínkách umělého chovu (U U). Asi 6000 kusů jiker z každé skupiny bylo rozděleno na 2 líhňařské vložky přibližně po 3000 ks. V průběhu inkubace byla sledována teplota vody a počty uhynulých jiker. Ve stadiu očních bodů (dne 6. 2. 2003) bylo z každé skupiny odebráno 300 ks jiker, které byly umístěny na samostatné aparáty. Na těchto aparátech byla po vykulení hodnocena biologická kvalita jiker na základě sledování mortality plůdku, který nebyl přikrmován, až do úplného úhynu obsádek. Zbylé skupiny plůdku (D D, U D, U U) byly po 5000 ks vysazeny na mělké žlaby, ve kterých byla následně posuzována schopnost plůdku jednotlivých skupin přijímat již v počátcích exogenní výživy umělá krmiva. Délka experimentu byla 28 dnů (6. 5. 3. 6. 2003). V prvních 2 týdnech bylo podávávo krmivo DAN-EX 1051 o velikosti granulí 0,4 mm, ve 3. a 4. týdnu pak DAN-EX 1051 0,6 mm. V prvním týdnu bylo krmivo podáváno ručně ve 12 dávkách denně. Ve druhém týdnu byl počet krmení za den snížen na 8 a v závěru týdne byla instalována automatická krmítka (2 na 1 žlab). Ve 3. týdnu bylo kombinováno ruční krmení s krmením pomocí automatických krmítek a ve 4. týdnu byla použita pouze automatická krmítka. V průběhu celého experimentu bylo krmeno ad libitum (cca 10 % hmotnosti obsádky). Ryby byly jednou týdně váženy a měřeny. VÝSLEDKY A DISKUSE Odchov plůdku pstruha obecného v kontrolovaných podmínkách (RANDÁK 2002a) Ve žlabu č. 3, ve kterém byl nejdelší dobu podáván plankton, byly zjišťovány největší zdravotní problémy (Chilodonella) spojené s nejvýraznějšími ztrátami (přežití 70,1 %). Na konci experimentu nejvyšší přežití (87,2 %) i velikost vykazoval plůdek na žlabu č. 2, který byl po dobu prvních 3 dnů rozkrmovaný planktonem, od 4. dne s postupným přechodem na krmnou směs. Podobné přežití (81,1 %) bylo zjištěno ve žlabu č. 1, ve kterém byla použita pouze krmná směs. V dalších letech (2001 2003) již byla při odchovu plůdku s úspěchem od samého počátku rozkrmu používána pouze krmná směs. V rámci provedeného experimentu bylo prokázáno, že použití krmných směsí v prvních fázích odchovu plůdku pstruha obecného je možné, ale je zapotřebí dodržovat tyto zásady: (1) zpočátku ruční krmení s vysokou frekvencí na celou plochu žlabu, (2) důsledné čištění nádrží, (3) pravidelná kontrola zdravotního stavu obsádky, (4) používání kvalitních krmných směsí s co nejnižším obsahem tuku, (5) granule krmiva by neměly plavat na hladině, ale pozvolna se potápět, (6) udržovat nízký sloupec vody ve žlabu (cca 10 cm). 226
Význam pro praxi: (1) odpadá mnohdy problematické získávání planktonu, (2) tento postup umožňuje pravidelný přísun krmiva v odpovídajícím množství, (3) z velké části dochází k eliminaci rizika zavlečení parazitárních infekcí, (4) vytvoření návyku na granulované krmné směsi už v rané fázi vývoje plůdku pstruha obecného nám dává možnost pokračovat v jeho odchovu v podmínkách umělých chovů a v konečném důsledku odchovat i generační hejna, která budou sloužit ke zvýšení produkce v současné době nedostatkového násadového materiálu. Posuzování adaptability uměle odchovaných násad v podmínkách volných vod (RAN- DÁK 2002b) Jelikož dosud není zcela známo, jakou efektivitu má vysazování uměle odchovaného násadového materiálu do volných vod, tzn. do jaké míry se tyto ryby dokáží přizpůsobit přirozeným podmínkám, byl v roce 2001 realizován experiment zaměřený na studium uplatnění uměle odchovaných ročních násad pstruha obecného a lipana podhorního v podmínkách volných vod. V květnu bylo společně vysazeno do vytypovaného 400 m dlouhého úseku řeky Blanice 74 ks dvouletých pstruhů obecných (Po 2 ) (průměrná hmotnost 41,4±18 g, SL=133±23 mm) odlovených z chovného potoka a 76 ks Po 1 (průměrná hmotnost 29,2±11 g a SL=123±10 mm) z umělého chovu. Ryby obou skupin byly velikostně podobné. Skupiny byly označeny systémem VIE americké firmy NMT. Dne 20. 10. 2001 byly za sníženého stavu vody elektrickým agregátem proloveny 2 na sebe navazující 400 m úseky Blanice (v místě vysazení a pod ním). Po ukončení odlovu byly vybrány označené ryby, které byly následně počítány, měřeny a váženy. V úseku vysazení bylo odloveno 27,6 % nasazených ryb původem z umělého chovu a 27,0 % ryb pocházejících z chovného potoka. Ve spodním úseku byl odloven pouze 1 označený kus. Výživný stav slovených ryb obou skupin byl dobrý. Rychlejší růst překvapivě vykazovaly ryby původem z umělého chovu. Na základě získaných poznatků lze usuzovat na poměrně dobrou adaptabilitu uměle odchovaných násad pstruha obecného v přírodních podmínkách projevující se dobrou životaschopností, růstem, poměrně nízkou mortalitou a setrváním v lokalitě vysazení. V následujících letech budou následovat obdobná testování potomstva uměle odchovaných generačních ryb. Odchov remontních a generačních ryb Jako nejvhodnější pro odchov starších kategorií pstruha obecného se ukázaly silně průtočné nádrže s tvrdým dnem o objemu vody v 1. roce do 10 m 3, v dalších letech několik desítek m 3 (např. betonové sádky), ve kterých docházelo k minimálním zdravotním problémům a bylo možno v nich efektivně udržovat čistotu a provádět případná léčebná opatření. Ryby byly krmeny výhradně granulovanými krmnými směsmi příslušných velikostí s obsahem tuku do 15 %. Odchovávané ryby dobře přivykly podmínkám umělého chovu. Umělý výtěr generačních pstruhů obecných odchovaných v podmínkách umělého chovu a porovnání reprodukčních parametrů s volně žijící populací (RANDÁK & ŽLÁBEK 2004) V listopadu 2002 bylo v MO ČRS Husinec vytřeno 250 ks tříletých uměle odchovaných samic pstruha obecného, přičemž bylo získáno asi 80 000 ks jiker. Oplozenost se pohybovala okolo 98 %. V listopadu 2003 bylo vytřeno 300 ks samic a získáno asi 180 000 ks jiker. Oplozenost se pohybovala okolo 99 %. Současně byly vytírány i ryby volně žijící. Cílem experimentů prováděných v letech 2002 2003 bylo porovnat reprodukční ukazatele volně žijící a uměle chované šumavské populace pstruha obecného. Pro účely porovnání byly ze skupiny volně žijících ryb vybíráni jedinci přibližně velikostně odpovídající skupině čtyřletých ryb uměle chovaných. Přes provedený výběr však průměrná hmotnost vybrané skupiny 227
volně žijících ryb byla v roce 2003 signifikantně nižší (p<0,01) v porovnání s průměrnou hmotností skupiny čtyřletých uměle chovaných ryb. U většiny sledovaných reprodukčních parametrů [velikost (průměr) jikry, hmotnost jikry, relativní pracovní plodnost, koeficient zralosti] nebyly analýzou rozptylu zjištěny statisticky významné rozdíly mezi volně žijící a uměle chovanou populací. Pouze v případě parametru absolutní plodnost byl zjištěn signifikantně vyšší (P<0,05) počet vytřených jiker u uměle odchovaných ryb. Tato skutečnost ovšem koresponduje s vyšší hmotností ryb v této skupině. Obdobné výsledky byly zjištěny i při porovnávání reprodukčních parametrů tříletých generačních ryb z umělého chovu a velikostně podobných volně žijících ryb v roce 2002. V průběhu inkubace uhynulo na experimentálních aparátech s jikrami D D 6,3 % jiker, U D 5,8 % jiker a U U 5,4 % jiker, přičemž úhyny byly téměř rovnoměrně rozloženy do celého období. Kulení plůdku proběhlo ve všech skupinách ve stejném časovém období (27. 3. 2. 4. 2003), tzn. v intervalu 335 360 o D od oplození. Inkubace jiker byla ukončena (100 % vykulených ryb) ve všech skupinách dne 2. 4. 2003 360 o D od jejího počátku (2. 11. 2002). Plůdek z jednotlivých skupin byl po rozplavání nasazen po asi 5000 ks na mělké žlaby a následným experimentem byla zjišťována adaptabilita jednotlivých skupin ryb na výživu pomocí umělých krmných směsí. Na základě zjištěných výsledků bylo u všech testovaných skupin možno konstatovat, že plůdek pstruha obecného vykazoval dobrou adaptabilitu na příjem umělých krmných směsí již od počátku exogenní výživy. Na aparátech určených k hodnocení biologické kvality jiker na základě sledování mortality plůdku, který nebyl přikrmován, až do úplného úhynu obsádek bylo zjištěno, že průběh hynutí byl ve všech skupinách (D D, U D, U U) podobný, přičemž k úhynům posledních kusů došlo ve všech skupinách dne 3. 6. 2003 569 o D od ukončení kulení. Na základě výsledků do současné doby prováděných experimentů je tedy možno konstatovat, že podmínky umělého chovu u 1. generace odchovaných generačních ryb významně neovlivnily sledované reprodukční parametry. V průběhu prováděných experimentů nebyly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými testovanými skupinami ryb. Jelikož v budoucnu je uvažováno s produkcí násadového materiálu pstruha obecného pocházejícího ze samic chovaných v podmínkách umělého chovu a samců z volných vod (U D), je možno předpokládat, že biologická kvalita těchto ryb bude obdobná jako kvalita tradičních násad (D D). ZÁVĚR V důsledku vytvoření paralelního generačního hejna v kontrolovaných podmínkách byla několikanásobně zvýšena produkce jiker šumavské populace pstruha obecného v MO ČRS Husinec, což je významný předpoklad zvýšení produkce násadového materiálu pro zarybňování volných vod v oblasti Šumavy. Dosavadní výsledky experimentální práce prováděné v letech 1999 2003 jednoznačně prokázaly, že intenzifikace chovu generačních ryb i mladších věkových kategorií pstruha obecného je při zachování určitých pravidel možnou cestou ke zvýšení produkce kvalitních násad této ryby. Poděkování. Práce byly prováděny za podpory projektů NAZV-QF 3028 Vývoj nových technologií odchovu hospodářsky významných říčních druhů ryby a raků ohrožených degradací přírodního prostředí, MSM 126100001 Biologické základy akvakultury a za podpory MO ČRS Husinec a Jihočeského územního svazu ČRS. LITERATURA FJELLHEIM A., RADDUM G.G. & BARLAUP B.T., 1995: Dispersal, growth and mortality of brown trout (Salmo trutta L.) stocked in a regulated West Norwegian river. Regulated Rivers-Research & Management, 10(3 4): 137 145. 228
KAVALEC J., 1989: Výroba násadového materiálu lososovitých ryb v Českém rybářském svazu. In: Chov lososovitých ryb, BERKA R. (ed.) sborník referátů z konference, ČSVTS při VÚRH a SRŠ Vodňany, pp. 99 103. L -ABEE-LUND J.H. & SAEGROV H.,1991: Resource use, growth and effects of stocking in alpine brown trout, Salmo trutta, L. Aquaculture and Fisheries Management, 22(4): 519 526. LUSK S., 1989: Umělé rozmnožování a odchov násad pstruha obecného a lipana podhorního. In: Chov lososovitých ryb, BERKA R. (ed.) sborník referátů z konference, ČSVTS při VÚRH a SRŠ Vodňany, pp. 115 119. NAESLUND I., 1992: Survival and distribution of pond- and hatchery-reared 0+ brown trout, Salmo trutta L., released in a Swedish tream. Aquaculture and Fisheries Management, 23: 477 488. POKORNÝ J., ADÁMEK Z., DVOŘÁK J. & ŠRÁMEK V., 1998: Pstruhařství. Informatorium, Praha, 242 pp. PŘÍHODA J., VANDLÍK K., MELEKY V. & LIETAVA P., 1989: Odchov plodikov pstruha potočného a lipňa v žlaboch. In: Chov lososovitých ryb, BERKA R. (ed.) sborník referátů z konference, ČSVTS při VÚRH a SRŠ Vodňany, pp. 135 140. RANDÁK T., 2002a: Způsoby počátečního odkrmu plůdku pstruha obecného (Salmo trutta m. fario). In: Produkce násadového materiálu ryb a raků, Sborník referátů z odborné konference, VÚRH JU Vodňany, pp. 34 39. RANDÁK T., 2002b: Uplatnění uměle odchovávaných násad pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus) v podmínkách volných vod.. In: Sborník referátů V. České ichtyologické konference, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, pp. 139 145. RANDÁK T. & ŽLÁBEK V., 2004. Porovnání reprodukčních ukazatelů uměle odchovaných a přirozených populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.). In: Sborník referátů ze VII. České ichtyologické konference, VÚRH JU Vodňany, pp. 95 100. WEISS S. & SCHMUTZ S., 1999: Performance of hatchery-reared brown trout and their effects on wild fish in two small Austrian streams. Transactions ot the American Fisheries Society, 128(2): 302 316. posl 229