ZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB

ZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB Název projektu: Optimlizce výživy juvenilních strších ktegorií cndát obecného trvle chovného v RAS Registrční číslo projektu: CZ.1.25/3.1.00/13.00499 1

Příjemce dotce: Název nebo obchodní jméno: FISH Frm Bohemi s.r.o. Adres: IČ: 28814215 Rokytno 202, 533 04 Rokytno Registrční číslo projektu: CZ.1.25/3.1.00/13.00499 Název projektu: Optimlizce výživy juvenilních strších ktegorií cndát obecného trvle chovného v RAS Jméno příjmení osoby, která je oprávněn příjemce dotce zstupovt: Miloslv Černý Vědecký ústv: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Fkult rybářství ochrny vod Adres: IČ: 60076658 Místo dtum zprcování zprávy: Vodňny Zátiší 728/II, 389 25 Vodňny Jméno příjmení osoby, která je oprávněn vědecký ústv zstupovt: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Zprcovtel zprávy: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Fkult rybářství ochrny vod Adres: IČ: 60076658 Zátiší 728/II, 389 25 Vodňny Místo dtum zprcování zprávy: Vodňny, 30.4.2015 Jmén příjmení osob, které zprcovly zprávu: doc. Ing. Tomáš Policr, Ph.D.; Ing. Miroslv Blech Jméno příjmení osoby, která je oprávněn zprcovtele zprávy zstupovt: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2

Souhls s publikcí zprávy: Souhlsím se zveřejněním této zprávy projektu v rámci optření 3.1. Společné činnosti, záměr b) podpor spolupráce mezi vědeckými ústvy, odborným školstvím hospodářskými subjekty v odvětví rybářství z Operčního progrmu Rybářství 2007 2013 n internetových stránkách Ministerstv zemědělství s využíváním výsledků této zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zstupovt: 1. Příjemce dotce: Miloslv Černý 2. Prtner projektu (vědecký ústv): prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3. Zprcovtele zprávy: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3

OBSAH 1. CÍL... 6 1.1. Co je cílem projektu... 6 1.2. V čem tkví inovtivnost vyvíjené technologie... 6 1.3. Proč je nutná vyvíjená inovce... 7 2. ÚVOD... 8 3. MATERIÁL A METODIKA... 12 3.1. Testování různých krmiv při intenzivním odchovu juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů 13 3.1.1. Cíl ktivity... 13 3.1.2. Vlstní testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů... 13 3.1.3. Histologická ptomorfologická nlýz heptopnkretu sleziny u skupiny nejlépe rostoucích ryb n konci jejich odchovu do 10 grmů... 16 3.1.4. Biochemické stnovení hldiny ntioxydtivních enzymů oxidtivního stresu u odchovávných jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu... 17 3.1.5. Nutriční nlýz těl stnovení mstných kyselin v játrech tuku u juvenilních jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu... 17 3.1.6. Sttistické zprcování výsledků... 18 3.1.7. Použitá litertur... 18 3.2. Optimlizce techniky krmení juvenilních ryb cndát od 12 do 20 grmů pomocí ručního utomtizovného podávání krmiv... 19 3.2.1. Cíl ktivity... 19 3.2.2. Vlstní optimlizce techniky krmení juvenilních ryb cndát od 12 do 20 grmů pomocí ručního utomtizovného podávání krmiv... 19 3.2.3. Sttistické zprcování výsledků... 20 3.3. Vývoj nového experimentálního krmiv pro intenzivní chov ryb cndát obecného od hmotnosti 20 100 grmů... 20 3.3.1. Cíl ktivity... 20 3.3.2. Vlstní vývoj nového experimentálního krmiv... 21 3.4. Testování tří krmiv při odchovu ryb cndát obecného od 20 100 grmů... 22 3.4.1. Cíl ktivity... 22 3.4.2. Vlstní relizce krmného experimentu... 22 3.4.3. Histologická ptomorfologická nlýz heptopnkretu sleziny u odchovných ryb n konci jejich odchovu do cc 100 grmů... 25 3.4.4. Biochemické stnovení hldiny ntioxydtivních enzymů oxidtivního stresu u odchovných ryb n konci jejich odchovu do cc 100 grmů... 25 3.4.5. Nutriční nlýz těl stnovení mstných kyselin v játrech tuku u juvenilních jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu... 25 3.4.6. Zprcování výsledků... 26 4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY... 27 4.1. Testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů... 27 4.1.1. Produkční výsledky z intenzivního dochovu juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů... 27 4.1.2. Histologická, ptomorfologická biochemická nlýz skupiny nejlépe rostoucích ryb n konci odchovu... 28 4.1.3. Biochemické stnovení hldiny ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu u odchovávných jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu... 29 4.1.4. Nutriční nlýz těl stnovení mstných kyselin v játrech tuku u juvenilních jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu... 32 4.1.5. Závěr doporučení... 34 4.2. Optimlizce techniky krmení juvenilních ryb cndát od 12 do 20 grmů pomocí ručního utomtizovného podávání krmiv... 35 4.2.1. Závěr doporučení... 36 4.3. Testování tří krmiv při odchovu ryb cndát obecného od 20 100 grmů... 36 4

4.3.1. Produkční výsledky z intenzivního chovu juvenilních ryb cndát od 20 100 grmů... 36 4.3.2. Histologická ptomorfologická nlýz heptopnkretu sleziny u intenzivně odchovných ryb o hmotnosti cc 100 grmů... 38 4.3.3. Biochemické stnovení hldiny ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu u intenzivně odchovných ryb o hmotnosti cc 100 grmů... 39 4.3.4. Nutriční nlýz těl stnovení mstných kyselin v játrech tuku u intenzivně odchovných ryb o hmotnosti cc 100 grmů... 41 4.3.5. Závěr doporučení... 43 4. FOTOPŘÍLOHA... 45 5

1. CÍL 1.1. Co je cílem projektu Cílem řešeného projektu bylo optimlizovt výživu intenzivně odchovávných juvenilních cndátů od 10 do 100 grmů v rámci spolupráce mezi FISH Frm Bohemi Fkultou rybářství ochrny vod, Jihočeské univerzity (FROV JU) pomocí: 1) testování různých krmiv ve dvou fázích od 1 do 10 grmů od 10 do 100 grmů, 2) techniky krmení, 3) vývoje nového experimentálního krmiv pro pozdější zmíněný odchov (20 100 grmů) 4) využití porovnání experimentálního krmiv při tomto odchovu s běžně používnými komerčními krmivy. U jednotlivých odchovů byl tké vyhodnocován zootechnický spekt chovu zhrnující udržení vysoké hygieny chovů ochrny ryb před nemocemi. Speciálně v rámci řešení projektu byl vyhodnocen vliv jednoho krmiv, který zjišťovl nejvyšší růst ryb, n: 1) histologii popřípdě ptomorfologii heptopnkretu sleziny ryb, 2) biochemickou nlýzu ryb zhrnující stnovení hldiny ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu v heptopnkretu, n žábrech, ve svlovině v zžívcím trktu, 3) nutriční nlýzu těl stnovení mstných kyselin v játrech ve svlovině odchovných ryb. Veškeré výsledky nutričně biochemicko fyziologického vyšetření byly porovnány s rybmi odchovávnými v rybničních podmínkách se snhou porovnt přirozený stv ryb odchovávných v přirozených podmínkách prostředí s rybmi chovnými v kontrolovných podmínkách krmených pomocí umělých krmiv. Snhou projektu bylo popst problémy vznikjící při smotném intenzivním chovu juvenilních ryb cndát obecného především jejich výživě v kontrolovných podmínkách s cílem vylepšit zoohygienu chovu výživu tkovýchto ryb, které povedou k vyššímu růstu přežití ryb. Obecně bylo snhou projektu optimlizovt zoohygienu především výživu odchovávných juvenilních cndátů s cílem zvýšit efektivitu, produktivitu rentbilitu intenzivních chovů cndát obecného, které se rozvíjejí jko perspektivní chovy sldkovodních ryb v ČR celé Evropě. 1.2. V čem tkví inovtivnost vyvíjené technologie Řešení projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00499 nvázlo n dv předchozí řešené pilotní projekty: CZ.1.25/3.4.00/09.00534 Ověření technologie chovu násdového mteriálu tržního cndát obecného (Snder lucioperc) v intenzivních podmínkách chovu CZ.1.25/3.4.00/10.00323 - Ovlivnění nutriční hodnoty svloviny cndát obecného (Snder lucioperc) podmínkmi chovu. Ovšem řešení zmíněného projektu se týklo optimlizce výživy cndát obecného výhrdně v rámci kompletního intenzivního chovu při konstntní teplotě vody 22,5 ± 0,5 C nsycení kyslíkem ve vodě 95,0 ± 5,0 % s cílem njít nejvhodnější peletovné krmivo zjišťující vysoký růst (0,8 1,0 %.den -1 ) přežití ryb (n úrovni 60 80 %). Snhou dále bylo věnovt se udržení dobrých zoohygienických podmínek při chovu zmíněných ryb. Řešený projekt má vysokou inovtivnost především pro produkční intenzivní chovy juvenilních ryb cndát obecného. Výsledky projektu produkčním podnikům do budoucnosti ukáží možnosti optimlizovné techniky krmení, výběru nejlepšího krmiv zjišťujícího vysoký růst přežití ryb udržení dobré zoohygieny při zmíněném intenzivním chovu. Tyto 6

skutečnosti pomohou zvýšit efektivitu rentbilitu, což dále přispěje k rozvoji intenzivních chovů cndát obecného v celé Evropě. 1.3. Proč je nutná vyvíjená inovce Většin produkce českého produkčního rybářství je zložen n rybničním chovu produkci tržních ryb, kdy tento způsob chovu má výrzný sezónní chrkter omezený produkční potenciál, co se do sortimentu rybích druhů týče. V rámci tohoto chovu je velmi obtížné dlouhodobě konstntně zvýšit podíl produkovných tržních drvých druhů ryb (jko je cndát obecný, okoun říční Perc fluvitilis, štik obecná Esox lucius dlší), které jsou vysoce žádány součsným rybím trhem vyznčují se vysokou prodejní cenou. Z tohoto důvodu je velmi důležité ndále rozvíjet optimlizovt intenzivní chovy zmíněných druhů ryb s cílem zjistit kvlitní, vyrovnnou, kontinuální zvýšenou produkci tržních ryb dných druhů. Optimlizce umělé výživy v rámci intenzivního chovu cndát obecného v RAS (recirkulční kvkulturní systém) je zákldní důležitou skutečností, která v budoucnosti může pomoci rozvinout intenzivní chov tohoto druhu v Evropě tím npomoci zvýšit diverzifikovt evropskou produkci ryb. 7

2. ÚVOD V součsnosti je cndát obecný povžován z vysoce perspektivní druh ryby pro sldkovodní intenzivní kvkulturu (Kestemont Mélrd, 2000; Tmzouzt, 2008; Regend, 2014), která v posledních letech především v zápdní Evropě zžívá vysoký rozvoj (EATIP, 2012; FEAP, 2014; Policr kol., 2014). Cndát obecný má několik význmných výhod, které způsobují jeho oblibu mezi jeho chovteli či konzumenty (Pivničk Rybář, 2001; Uysl Aksoylr, 2005; Wtson, 2008). Hlvní výhodnou je vysoká nutriční kvlit ms (Uysl Aksoylr, 2005), perfektní orgnoleptické vlstnosti ms bez velkého množství kostí (Dil, 2008; Policr kol., 2011). Z těchto vlstností vyplývá i vysoká prodejní cen tržních ryb (Regend, 2014) doshující ž 15 20 EUR.kg -1 (Dil, 2008). Dále se cndát obecný vyznčuje vysokou rychlostí růstu při optimálních podmínkách prostředí: teplot vody kolem 22 23 C, neutrální ph, obsh rozpuštěného kyslíku kolem 100 % při dosttečné vyrovnné fyziologicky vyhovující výživě (Wng kol., 2009; Frisk kol., 2013; Schrm kol., 2014). Vysoká rychlost růstu zjišťuje poměrně krátký produkční intervl k dosžení tržních ryb o hmotnosti cc jednoho kilogrmu z 18 24 měsíců, což je dlší výhod produkce cndát (Schrm 2008; Policr kol., 2013). Vysoké přežití odchovávných ryb je zjišťováno chovtelskými záshy, jko jsou: třídění ryb, prvidelné odpovídjící krmení ryb odchov v kvlitním prostředí (Zkes kol., 2004; 2006; Szczepkowski kol., 2011; Lund Steenfeldt, 2011; Lund kol., 2012). Jk je zřejmé z dných informcí, kvlitní, vyrovnnou kontinuální produkci tržních ryb je možné dosáhnout jen optimlizovným intenzivním chovem cndát obecného pomocí technických kvkultur využívjící recirkulční kvkulturní systém (RAS) (Philipsen, 2008; vn Mechelen, 2008). Tkovéto chovy pro produkci tržního cndát obecného jsou v součsné době budovány po celé Evropě. Dnes již můžeme v Evropě njít více jk 30 intenzivních chovů cndát obecného především v zemích jko je: Dánsko, Nizozemí, Švýcrsko, Finsko, Frncie, Česká republik, Mďrsko, Polsko, Itálie, Rkousko, Německo, Rumunsko Bulhrsko (Vn Mechelen, 2008; Philipsen, 2008; Policr kol., 2011; 2013). Je prvdou, že tyto zmíněné chovy se v součsné době vyznčují některými výrznými technologickými nedosttky, které limitují produkci tržních ryb tím i vlstní ekonomiku rentbilitu chovů (Kestemont Mélrd, 2000; Policr kol., 2014,b; Teletche Fontine, 2014). Hlvními technologickými nedosttky intenzivního chovu cndát v součsné Evropě jsou: ryby trpící stresem vysokou mortlitou, chybějící domestikce chovných ryb zjišťující vyšší odolnost růst ryb (Teletche Fontine, 2014; Policr kol., 2014b), rozkolísná kvlit vody způsobující zbytečné úhyny ryb či čsté bkteriální onemocnění odchovávných ryb (Wng kol., 2009; Kolářová Svobodová, 2009; Frisk kol., 2013; Schrm kol., 2014), nedosttečná environmentální stimulce odchovávných ryb k sezónní či mimosezónní reprodukci (Zkes, 2007; Müller-Belecke Zienert, 2008), nevyvážená fyziologicky neodpovídjící výživ ryb způsobující fyziologické ž ptologické změny n orgánech s vnitřní sekrecí jko jsou: játr, slezin, ledviny či střevo (Dumitrescu kol., 2014). Z těchto důvodů je důležité technologický proces intenzivního chovu cndát obecného ndále optimlizovt inovovt z hledisk reprodukce, domestikce výživy ryb s cílem dosáhnout efektivnějších rentbilnějších chovů (Schrm, 2008; Dumitrescu kol., 2014; Policr kol., 2013; 2014,b; Schrm kol., 2014). 8

Použitá litertur: Dil, H., 2008. The Europen mrket of the pikeperch for humn consumption. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Reserch to Production, Proceeding of bstrcts nd short communictions of the workshop, Nmur, Belgium: 15 16. Dumitrescu, G., Groze, A., Szilgyi, P., Ciochin, L.P., Groze, I., Gl, D., 2014. Nturl vs. controlled conditions in pikeperch (Snder lucioperc) fingerlings. A histologicl pproch t the liver nd intestine level. Romnin Biotechnologicl Letters 19: 9531 9542. EATIP, 2012. The future of Europen Aquculture Our vision: A Strtegic Agend for Reserch nd Innovtion. Europen Aquculture Technology nd Innovtion Pltform, Liege p.41. FEAP, 2014. Annul report 2014. Federtion of Europen Aquculture Producers, Liege, p. 32. Frisk, M., Steffensen, J.F., Skov, P.V., 2013. The effects of temperture on specific dynmic ction nd mmoni excretion in pikeperch (Snder lucioperc). Aquculture 404: 65-70. Kestemont, P., Mélrd, C., 2000. Chpter 11 - Aquculture. In : Crig, J.F., (Ed.) Percids Fishes - Systemtics, Ecology nd Exploittion Fish nd Aqutic Resources Series 3, Blckwell Sciences, 191-224. Kolářová, J., Svobodová, Z., 2009. Léčebné preventivní postupy v chovech ryb. Edice metodik, (Technologická řd), FROV JU Vodňny 88: 30 s. Lund, I., Skov, P.V., Hnsen, B,W., 2012. Dietry supplementtion of essentil ftty cids in lrvl pikeperch (Snder lucioperc); short nd long effects on stress tolernce nd metbolic physiology. Comprtive Biochemistry nd Physiology A Moleculr & Integrtive Physiology 162(4):340-348. Lund, I., Steenfeldt, S.J., 2011. The effects of dietry long-chin essentil ftty cids on growth nd stress tolernce in pikeperch lrve (Snder lucioperc L.). Aquc. Nutr. 17: 191 199. Müller-Belecke, A., Zienert, S., 2008. Out-of-seson spwning of pike perch (Snder lucioperc L.) without the need for hormonl tretments. Aquculture Reserch 39: 1279 1285. Philipsen, A., 2008. Excellence Fish: production of pikeperch in recirculting system. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 67. Pivničk, K., Rybář, M., 2001. Long-term trends in sport fishery yield from selected reservoirs in the Lbe wtershed (1958 1998). Czech J. Anim. Sci. 46 (2): 89 94. Policr, T., Bláh, M., Křišťn, J., Stejskl, V., 2011. Kvlitní vyrovnná produkce rychleného plůdku cndát obecného (Snder lucioperc) v rybnících. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňny 110: 33s. Policr, T., Stejskl, V., Křišťn, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláh, M., 2013. The effect of fish size nd density on the wening success in pond-cultured pikeperch (Snder lucioperc L.) juveniles. Aquc. Int. 21 (4): 869 882. Policr, T., Křišťn, J., Blech, M., Vniš, J., 2014. Adptce chov juvenilních ryb cndát obecného (Snder lucioperc L.) v recirkulčním kvkulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řd), FROV JU Vodňny 141: 46 s. 9

Policr, T., Blech, M., Křišťn, J., 2014b. Msový poloumělý výtěr cndát obecného (Snder lucioperc L.) s použitím recirkulčního kvkulturního systému (RAS). Edice Metodik (Poloprovoz), FROV JU Vodňny, 22 s. Regend, J., 2014. Chov doplňkových (vedlejších) druhů ryb. V: Hrtmn, P., Regend, J. (Eds), Prktik v rybníkářství, FROV JU: 181 356. Schrm, E., Roques, J.A.C., vn Kuijk, T., Abbink, W., vn de Heul, de Vries Pepijn, Biermn, S., vn de Vis, H., Flik, G., 2014. The impct of elevted wter mmoni nd nitrite concentrtion on physiology, growth nd fee intke of pikeperch (Snder lucioperc). Aquculture 420:95-104. Schrm, E. 2008. Production costs of perch nd pikeperch juveniles. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 75 79. Szczepkowski, M., Zkes, Z., Szczepkowsk, B., Piotrowsk, I., 2011. Effect of size sorting on survivl, growth nd cnniblism in pikeperch (Snder lucioperc L.) lrve during intensive culture in RAS. Czech J. Anim. Sci. 56 (11): 483 489. Tmzouzt, L., 2008. The French restocking mrket for percids. In: Fontine P, Kestemont P, Teletche F, Wng N (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 17 18. Teletche, F., Fontine, P., 2014. Levels of domestiction in fish: implictions for sustinble future of quculture. Fish nd Fisheries 15(2): 181-195. Uysl, K., Aksoylr, M.Y., 2005. Sesonl vritions in ftty cid composition nd the N-6/N-3 ftty cid rtio of pikeperch (Snder lucioperc) muscle lipids. Ecol. Food Nutr. 44 (1): 23 35. Vn Mechelen, J., 2008. Viskweekcentrum Vlkenswrd: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 46. Wng, N., Xu, X.L., Kestemont, P., 2009. Effect of temperture nd feeding frequency on growth performnces, feed efficiency nd body composition of pikeperch juveniles (Snder lucioperc). Aquculture 289: 70 73. Wtson, L., 2008. The Europen mrket for perch (Perc fluvitilis). In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (eds.), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur,10-14. Zkes, Z., Przybyl, A., Woznik, M., Szczepkowski, M., Mzurkiewicz, J., 2004. Growth performnce of juvenile pikeperch, Snder lucioperc (L.) fed grded levels of dietry lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: 156 163. Zkes, Z., Kowlsk, A., Czernik, S., Demsk-Zkes, K., 2006. Effect of feeding frequency on growth nd size vrition in juvenile pikeperch, Snder lucioperc (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: 85 91. Zkes, Z., 2007. Out-of-seson spwning of cultured pikperch Snder lucioperc (L.). Aquc. Res. 38: 1419 1427. Vn Mechelen, J., 2008. Viskweekcentrum Vlkenswrd: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 46. 10

Wng, N., Xu, X.L., Kestemont, P., 2009. Effect of temperture nd feeding frequency on growth performnces, feed efficiency nd body composition of pikeperch juveniles (Snder lucioperc). Aquculture 289: 70 73. Wedekind, H., 2008. Germn experiences with the intensive culture of pikeperch (Snder lucioperc L.). In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Reserch to Production, Proceeding of bstrcts nd short communictions of the workshop, Nmur, Belgium: 68 70.Szczepkowski kol., 2011 Zkes, Z., Szczepkowski, M., 2004. Induction of out-of-seson spwning of pikeperch, Snder lucioperc (L.). Aquc. Int. 12: 11 18. Zkes, Z., Przybyl, A., Woznik, M., Szczepkowski, M., Mzurkiewicz, J., 2004. Growth performnce of juvenile pikeperch, Snder lucioperc (L.) fed grded levels of dietry lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: 156 163. Zkes, Z., Kowlsk, A., Czernik, S., Demsk-Zkes, K., 2006. Effect of feeding frequency on growth nd size vrition in juvenile pikeperch, Snder lucioperc (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: 85 91. Zkes, Z., 2007. Out-of-seson spwning of cultured pikperch Snder lucioperc (L.). Aquc. Res. 38: 1419 1427. 11

3. MATERIÁL A METODIKA V průběhu řešení (od 1.4.2014 do 30.4.2015) projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00499 Optimlizce výživy juvenilních strších ktegorií cndát obecného trvle chovného v RAS byly celkem relizovány čtyři poloprovozní ktivity týkjící se: 1) testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů, 2) optimlizce techniky krmení juvenilních ryb cndát od 10 do 20 grmů, 3) vývoj nového experimentálního krmiv, které by více fyziologicky odpovídlo odchovávným rybám od hmotnosti 20 100 grmů 4) testování tří krmiv (dvou komerčních jednoho experimentálního) při odchovu ryb cndát obecného ve zmíněné velikosti ryb (20 100 grmů) s využitím či bez využití trvlých vitmínových koupelí. Všechny ktivity byly relizovány ve spolupráci s produkčním podnikem FISH Frm Bohemi s.r.o. vědeckým subjektem FROV JU s cílem optimlizovt techniku způsob krmení zmíněných ktegorií ryb cndát obecného zjišťující vysoký růst přežití odchovávných ryb v průběhu jeho intenzivního chovu. Dlším cílem bylo celkově vylepšit zootechniku rentbilitu intenzivního chovu juvenilních strších ktegorií ryb. N obou zmíněných prcovištích byly k jednotlivým experimentům využity po celou dobu řešení projektu celkem dv velmi podobné RAS zhrnující vždy devět kruhových (n FROV JU) či oválných (n FISH Frm Bohemi) nádrží o objemu vody 380 respektive 550 litrů. Celková kpcit systému n FROV JU činil 5 000 litrů vody. Systém n Fish Frm Bohemi s.r.o. měl celkovou kpcitu 9 000 litrů. Jednotlivé systémy byly n obou prcovištích sestveny tk, by odchovávným cndátům po celou dobu jednotlivých experimentů zjišťovly optimální podmínky prostředí v podobě: teploty vody 21-23 C, světelného režimu 12 hodin světl (od 7:00 do 19:00 hodin) 12 hodin tmy (od 19:00 do 7:00 hodin) s intenzitou osvětlení při světelné části dne 100 150 luxů dopdjících n hldinu vody, obshu rozpuštěného kyslíku 90 100 % nsycení, ph = 6 7, obsh celkového moniku -NH4 < 0,3 mg-l -1, obsh dusitnů -NO2 < 0,5 mg.l-1 obsh dusičnnů NO3 < 45 mg.l-1. Aby jednotlivé systémy mohly zjistit zmíněnou kvlitu vody, musely být vybveny následujícím technickým vybvením komponenty: 1) mechnický bubnový filtr: n FROV od firmy Rtz z Německ n FISH Frm Bohemi s.r.o. od firmy IN-EKO z ČR s průtokem 5 000 respektive 10 000 litrů z hodinu, 2) biologický filtr n FROV JU složený z předfiltru Nexus 310 irliftového filtru vlstní konstrukce n FISH Frm Bohemi s.r.o. irliftový biologický filtr vlstní konstrukce, 3) zdroje vzduchu v podobě turbodmychdel od výrobce Secoh včetně distribuce vzduchu vzduchovcích roštů v biologických irliftových filtrech, 4) zřízení udržující orgnickou mikrobiologicky dobrou kvlitu vody, které bylo n FROV JU prezentovné UV zářičem EVO 110 n FISH Frm Bohemi s.ro. výrobníkem dávkovčem ozónu od firmy OZÓNTECH. Dlšími velmi důležitými podpůrnými prvky systému byly ventily přítokového potrubí u jednotlivých nádrží, pomocí nichž obsluh regulovl či úplně uzvírl přívod přítokové vody do odchovných nádrží. Přítokové odtokové potrubí bylo dlšími podpůrnými prvky obou RAS. Obě zmíněná potrubí musel být perfektně utěsněn, by nedocházelo k nepředvídtelným ztrátám vody v systémech. Ztrát vody by v některých přípdech mohl vyústit k přerušení oběhu vody v systémech zstvení přítoku čerstvé filtrovné vody do odchovných nádrží, což by mohlo mít ftální následky způsobující totální mortlitu odchovávných ryb v nádržích. Z tohoto důvodu tké z důvodu neočekávného výpdku elektrického proudu bylo důležité mít ob RAS npojené n monitorovcí, řídící informční jednotku, která pomocí tlkových průtokových čidel vyhodnocovl oběh vody v dných 12

systémem. V přípdě, že byl tento oběh vody z nějkého důvodu v dných RAS přerušen, monitorovcí systém tento stv identifikovl (podle sníženého průtoku vody či nižšího tlku v dném měřícím bodě systému), vyhodnotil informovl obsluhu SMS zprávou o hvrijním stvu systému. Rybářská obsluh zodpovědná z provoz tohoto systému se musel v průběhu několik minut dostvit provozovný RAS zkontrolovt či oprvit vzniklou poruchu, která byl příčinou zstveného oběhu vody v systému. V popsných odchovných systémech byl denně vyměňován část vody. N FROV JU bylo denně vyměněno cc 10% vody ze systému z vodu čerstvou pocházející z vodovodního řádu. N FISH Frm Bohemi s.r.o. bylo denně vyměněno cc 3 5% vody z čerstvou vodu, která byl získán z místních vrtných studní. Cílem provozovných odchovných systémů bylo nbídnout odchovávným rybám optimální kvlitní životní podmínky, které by podporovly vysoký růst přežití odchovávných ryb v průběhu jednotlivých experimentů v rámci řešení projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00499. 3.1. Testování různých krmiv při intenzivním odchovu juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů 3.1.1. Cíl ktivity Cílem této ktivity bylo vytipovt, vybrt otestovt tři nejvhodnější pro českého chovtele dostupná umělá peletovná krmiv pro intenzivní chov juvenilních ryb cndát obecného od průměrné hmotnosti ryb 0,7 1 grm do konečné hmotnosti 10 grmů. Cílem experimentu bylo u jednotlivých krmiv vyhodnotit hlvní produkční ukztele chovu, jko jsou: přežití ryb (P v %), dosžená průměrná velikost hmotnost odchovných ryb (TL v mm W v g), specifická rychlost růstu (SGR v %.d -1 ), koeficient konverze krmiv (FCR v kg.kg -1 ) mír kniblismu (C v %). Dlším cílem bylo u produkčně nejlepšího krmiv stnovit vliv dné výživy intenzivního chovu n 1) histologii, morfologii biochemii heptopnkretu sleziny, 2) n hldinu ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu 3) nutriční složení těl stnovení obshu mstných kyselin v játrech tuku u intenzivně odchovných ryb. Zmíněné prmetry byly porovnány se stejnými prmetry u ryb odchovávných v rybnících, kde byly ryby krmeny zooplnktonem dlšími bezobrtlými živočichy nebo krmnými rybmi. Tímto způsobem byl vyhodnocen vhodnost produkčně nejlepšího krmiv n fyziologii vývoj intenzivně odchovávných ryb. 3.1.2. Vlstní testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb cndát od 1 10 grmů Tto část projektu byl zhájen hned n zčátku řešení projektu (1.4.2014), kdy byl detilně znlyzován součsný českému chovteli ryb dosžitelný trh s peletovnými krmivy pro ryby, které by co nejvíce nutričně vyhovovly odchovu cndát obecného v kontrolovné intenzivní kvkultuře. V rámci této první ktivity byly vytipovány tři krmiv od tří evropských výrobců krmiv pro ryby, které byly následně testovány při intenzivním odchovu juvenilních ryb cndát obecného o průměrné hmotnosti od 1 10 grmů. Vytipovnými testovnými krmivy byly: 1) krmivo Inicio plus s velikostí pelet 1,1-2 mm od firmy BioMr, 2) krmivo F-1,0 MP Pro qu Brut s velikostí pelet 1,0 1,5 mm od firmy 13

Skretting 3) krmivo Troco Strt Premium 1,0-1,5 mm od firmy Coppens. Všechn vybrná krmiv byl potápivá krmiv jejich detilní nutriční složení je uvedeno v Tb. 1. Druh krmiv Nutriční prmetr Inicio plus BioMr 1,0 1,5 mm 14 F-1,0 či 1,8 MP Pro qu Brut Skretting 1,0 1,5 mm Troco Strt Premium Coppens 1,0-1,5 mm Bílkoviny (%) 56 54 55-57 54 Tuk (%) 18-21 15 15 Schridy (%) 9-9 8,5 10 výrobce neuvádí Vláknin (%) 0,2 0,6 0,6 Popeloviny (%) 11,2 11,0-11,5 9,4 Celkový fosfor (%) 1,6-1,2 1,7 1,7 Hrubá energie (MJ.kg -1 ) 22,0 22,7 výrobce neuvádí 21,2 Strvitelná energie (MJ.kg -1 ) 19,6-20,3 18,9-19,1 19,6 Vitmín A (IU.kg -1 ) výrobce neuvádí 10 000 12 000 Vitmín D3 (IU.kg -1 ) výrobce neuvádí 1 125 305 Vitmín E (mg.kg -1 ) výrobce neuvádí 225 240 Vitmín C (mg.kg -1 ) výrobce neuvádí výrobce neuvádí 286 Tb.1.: Nutriční složení jednotlivých použitých testovných krmiv u dptce intenzivního odchovu juvenilních cndátů od 1 do 10 grmu. Juvenilní ryby pro tento experiment byly získány prcovníky FROV JU ve spolupráci s rybářským podnikem Rybářství Nové Hrdy s.r.o. Všechny použité juvenilní ryby byly odchovány kombincí rybničního intenzivního chovu detilně popsného Policrem kol. (2014). Popsným způsobem bylo dne 25.6.2014 celkem získáno 41 850 ks juvenilních ryb cndát obecného (TL = 47,2 ± 7,5 mm W = 0,7 ± 0,15 g) plně dptovných n intenzivní chov výživu peletovnými krmivy. Tkovéto ryby byly nszeny 26.6.2014 do 18 odchovných nádrží n obou řešitelských prcovištích v jednotné počáteční hustotě 5,0 ks. jeden litr -1. Ryby byly n kždém prcovišti nszeny do tří skupin oznčených jko B (BioMr), S (Skretting) C (Coppens) ve třech opkováních. Po nszení ryb do nádrží byly ryby nejprve v nádržích dptovány n nové prostředí n jednotlivá předkládná krmiv po dobu 14 dnů. Krmivo bylo rybám kždý den období dptce či následujících období experimentu podáváno ručně v dávce d libitum (dle chuti) v prvidelných půlhodinových intervlech v průběhu celé světlé čsti dne od 7:30 do 18:30 hodin vždy 30 minut po zčátku rozsvícení odchovny 30 minut před zhsnutím odchovny. I když bylo krmivo podáváno v dávce d libitum, bylo všechno předkládné krmivo rybám pečlivě nvžováno evidováno z účelem výpočtu krmného koeficientu (FCR = Feed Conversion Rtio, tzv. koeficient konverze krmiv), který byl n konci jednotlivých období (dptce i dlších odchovných období) vypočítán podle následujícího vzorce: Koeficient konverze krmiv (FCR v g.g -1 ) = CKD/ (KB PB) - kde CKD je celková krmná dávk z jednotlivé období (g), tzn. množství předloženého krmiv, KB je konečná celková bioms ryb v nádrži (g) PB je počáteční bioms ryb v nádrži (g) (Stejskl kol., 2009). Využitá hodnot CKD zhrnovl v rámci výpočtu FCR i

množství předloženého krmiv, které nebylo rybmi stoprocentně využito. V poloprovozních podmínkách nebylo možné zjistit oddělit množství nevyužitého krmiv, tk bylo s ním klkulováno při stnovení hodnoty FCR. Dlšími zjišťovnými produkčními ukzteli v průběhu období dptce dlších odchovných období byly následující prmetry, které byly vypočítány podle uvedených vzorců publikovných Policrem kol. (2011; 2013): Přežití ryb (P v %) = (PPR/PNR) 100 - kde PPR je počet přeživších ryb (ks) PNR je počet nszených ryb (ks), Mír kniblismu (C v %) = [(PNR PUR PPR)/ PNR] 100 - kde PUR je počet uhynulých ryb v dném období (ks), Specifická rychlost růstu (SGR v %.d -1 ) = 100t -1 ln (W2 W1-1 ) - kde t je počet dní v dném období, W1 je průměrná hmotnost nszovných ryb W2 je konečná průměrná hmotnost slovených ryb n konci období. Pro uvedené produkční ukztele bylo n zčátku i n konci období dptce či dlších odchovných období nutné zjistit počáteční (W1) konečnou (W2) průměrnou hmotnost celkovou délku (TL1 TL2) nszených odchovných ryb. Z kždé nádrže v rámci dného experimentu byl odebrán, změřen zvážen n zčátku potžmo n konci období dptce dlšího odchovného období kontrolní vzorek ptnácti ryb. To znmená, že u kždé odchovávné skupiny u kždého prtner projektu bylo změřeno zváženo celkem 45 ryb. Z měření vážení ryb byl zjištěn průměrná hodnot celkové délky hmotnosti odchovávných ryb v jednotlivých skupinách. Při měření vážení ryb bylo použito nestetikum hřebíčkový olej v dávce 0,33 ml n 10 litrů vody. Ke kontrolnímu měření celkové délky ryb bylo použito klsického měřidl využívného k biometrickému měření ryb. Celková délk ryb byl měřen s přesností n 1 mm. Ke kontrolnímu vážení hmotnosti odchovávných ryb bylo využito digitálních vh (firm Mettler, model AE 200) s přesností vážení n 0,01 g. V kždé nádrži byly dvkrát denně (v 7:00 15:00 hodin) odlovovány uhynulé kusy ryb, které byly následně z jednotlivých nádrží hromdně váženy, počítány evidovány z účelem zjistit prmetr PUR (počet uhynulých ryb v období). Po odstrnění uhynulých ryb, byly jednotlivé nádrže odkleny od výklů zbytků krmiv v třídenních intervlech očištěny i boční stěny odchovných nádrží od nárostů vyskytujících se v RAS. Po 14 denní dptci (11.7.2014), kdy se ryby nučily přijímt jednotlivá umělá peletovná krmiv, byly po jejich přelovení vytřídění z jednotlivých nádrží spočítány produkční ukztele. Následně byly ryby opětovně vyszeny do jednotlivých nádrží skupin k dlšímu 63 dennímu odchovu, který byl rozdělen n tři 21 denní období. Kždé tkovéto období bylo ukončeno kontrolním přelovením ryb, jejich roztříděním, biometrickým měřením výpočtem uvedených produkčních ukztelů. N závěr odchovu byly sumrizovány spočítány celkové produkční ukztele z celou délku dného odchovu následně porovnány zjištěné prmetry mezi odchovávnými skupinmi ryb. 15

Detilní informce o průběhu tohoto odchovu včetně dt přelovení ryb, velikosti denní krmné dávky, druhu, velikosti plikce použitých krmiv jsou sumrizovány v Tb. 2. Období dptce 26.6. 11.7.2014 14 dní Skupin B Skupin S Skupin C DKD (%) 15 15 15 Druh velikost krmiv Inicio plus 1,0 mm F-1,0 MP Pro qu Brut 1,0 mm Troco Strt Premium 1,0 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Skupin B Skupin S Skupin C 1. období odchovu 11.7. 1.8. 2014 21 dní DKD (%) 12 12 12 Druh velikost krmiv Inicio plus 1,0 mm F-1,0 MP Pro qu Brut 1,0 mm Troco Strt Premium 1,0 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Skupin B Skupin S Skupin C 2. období odchovu 1.8. 22.8. 2014 21 dní DKD (%) 10 10 10 Druh velikost krmiv Inicio plus 1,5 mm F-1,0 MP Pro qu Brut 1,5 mm Troco Strt Premium 1,5 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Skupin B Skupin S Skupin C 3. období odchovu 22.8. 12.9. 2014 21 dní DKD (%) 7,5 7,5 7,5 Druh velikost krmiv Inicio plus 1,5 mm F-1,0 MP Pro qu Brut 1,5 mm Troco Strt Premium 1,5 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Tb.2.: Detilní informce o průběhu dptce vlstního intenzivního chovu juvenilních ryb cndát obecného od průměrné hmotnosti 1 10 grmů včetně dt přelovení ryb, velikosti denní krmné dávky, druhu, velikosti plikce použitých krmiv 3.1.3. Histologická ptomorfologická nlýz heptopnkretu sleziny u skupiny nejlépe rostoucích ryb n konci jejich odchovu do 10 grmů N konci odchovu juvenilních ryb o průměrné hmotnosti cc 10 grmů bylo deset jedinců ryb z nejlépe rostoucí skupiny (skupin B prezentující použité krmivo od firmy BioMr) usmrceno podrobeno histologickému ptomorfologickému vyšetření heptopnkretu sleziny. Jko kontrolní skupiny k tomuto šetření bylo použito 20 stejně strých přibližně stejně velkých ryb pocházejících z rybničního chovu krmených pouze zooplnktonem či dlšími bezobrtlými živočichy (skupin PZ, 10 ks) či krmených potrvními rybmi vyskytující se v rybnících (Skupin PF, 10 ks). 16

Histologické ptomorfologické nlýzy námi odchovných ryb byly prováděny ve spolupráci s Ústvem ptologické morfologie przitologie n Fkultě veterinárního lékřství, Veterinární frmceutické univerzity v Brně. K tomuto vyšetření byly použity vzorky heptopnkretu sleziny zmíněných skupin ryb. Jednotlivé vzorky byly nejprve smosttně fixovány v Bouinově roztoku (kyselin pikrová, formol, kyselin octová vod) po dobu 24 hodin po té umístěny do roztoku 70 % etnolu. Poměr fixční tekutiny k fixovné tkáni byl cc 10:1. Následně byly vzorky zprcovány běžnou prfínovou metodou, obrveny hemtoxylin - eozinem (Vcek, 1972; Clrk, 1973) vyhodnoceny pod světelným mikroskopem (Motic BA 310). Fotodokumentce byl získán z klsického histologického preprátu (sklíčk) prohlíženého světelným mikroskopem (Olympus BX 51 se snímcím zřízením Olympus DP 70) propojeným s počítčem. 3.1.4. Biochemické stnovení hldiny ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu u odchovávných jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu Stejně jko u histologických ptomorfologických nlýz heptopnkretu sleziny byl n konci odchovu juvenilních ryb o průměrné hmotnosti cc 10 grmů odebrán náhodný vzorek 10 kusů ryb ze skupiny B, která v průběhu odchovu doshovl nejlepších produkčních ukztelů. Jednotlivé orgány tkáně ryb, jko je: heptopnkret, žábry, svlovin zžívcí trkt, byly podrobeny lbortorním nlýzám sledující hldinu ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu. Jko kontrol k uvedené intenzivně odchovné skupině ryb byly opět použity jedinci pocházející z rybničního chovu krmených pouze zooplnktonem či dlšími bezobrtlými živočichy (skupin PZ, 10 ks) či krmených potrvními rybmi vyskytující se v rybnících (Skupin PF, 10 ks). Před jednotlivými nlýzmi byly všechny odebrné vzorky skldovány v mrzicím boxu o teplotě -80 C. Hldin ntioxidtivních enzymů byl vyjádřen množstvím superoxid dismitázy (SOD), gluttion reduktázy (GR) ktlázy (CAT) úroveň oxidtivního stresu pomocí thiokbiturově rektivních látek (TBARS). Anlýzy orgánů pro stnovení hldiny ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu byly prováděny ve spolupráci s Lbortoří vodní toxikologie ichtyoptologie FROV JU dle stndrdizovné metodiky popsné Strou kol. (2012). 3.1.5. Nutriční nlýz těl stnovení mstných kyselin v játrech tuku u juvenilních jedinců cndát obecného o velikosti cc 10 g n konci odchovu Stejně jko v předchozích přípdech byl n konci intenzivního odchovu odebrán vzorek ryb ze skupiny B, které vykzovl n konci odchovu nejlepší produkční ukztele. Celkově bylo odebráno 10 kusů juvenilních cndátů o konečné kusové hmotnosti cc 10 grmů n chemickou nlýzu nutričního složení těl ryb. Dále pk bylo odebráno dlších 10 ryb z dné skupiny n nlýzu vzorků jter svloviny, u kterých bylo stnoveno celkové spektrum minokyselin obsh nensycených 4n (svlovin) 6n (játr) mstných kyselin. Všechny odebrné vzorky byly od okmžiku odběru po provedení jednotlivých nlýz skldovány při -80 C. Jko kontrol pro všechny zmíněné nlýzy byli opět použiti jedinci pocházející z rybničního chovu krmených pouze zooplnktonem či dlšími bezobrtlými živočichy 17

(skupin PZ, 10 ks) či krmených potrvními rybmi vyskytující se v rybnících (Skupin PF, 10 ks). V přípdě chemické nlýzy těl ryb změřené n nutriční ukztele byly hodnoceny prmetry jko obsh bílkovin, celkové schridy, popel při 550 C, tuk, energetická hodnot, vlhkost energie z tuku. Anlýzy nutričního složení těl ryb nlýzy stnovení celkového spektr mstných kyselin v játrech svlovině byly prováděny ve spolupráci s Lbortoří výživy FROV JU. V Tb. 3. jsou detilně znázorněny jednotlivé nlytické metody, které byly použity při stnovení nutričních ukztelů těl odchovných juvenilních jedinců cndát obecného. Anlytická metod Technický popis metody B-ASH-GR CZ_SOP_D06_04_458 Stnovení popele v potrvinách grvimetricky splováním při 550 C B-DRY-GR CZ_SOP_D06_04_452 Stnovení sušiny grvimetricky B-EN1-CC CZ_SOP_D06_04_479 Stnovení obshu schridů energetických hodnot výpočtem z nměřených hodnot B-FATT-NMR CZ_SOP_D06_04_482 Stnovení obshu tuku pomocí NMR B-PROT-DUM CZ_SOP_D06_04_475 Stnovení N-látek podle Dumse Tb.3.: Přehled nlytických metod požitých při stnovení nutričního složení těl juvenilních cndátů obecných intenzivně odchovných do průměrné hmotnosti cc 10 grmů. 3.1.6. Sttistické zprcování výsledků Veškeré výsledky týkjící se produkčních ukztelů dptce následného intenzivního chovu juvenilních ryb cndát obecného jsou prezentovány jko průměr ± směrodtná odchylk. Sttistické vyhodnocení zmíněných produkčních dt bylo provedeno v progrmu Sttistic 12 (SttSoft Inc., USA). Získná dt pro specifickou rychlost růstu (SGR), přežití (S) míru kniblismu (C) vykzovly normální rozdělení pro vzájemné porovnání zmíněných tří odchovávných skupin byl použit nlýz rozptylu ANOVA, Tukey HSD test. Pro trnsformci procentuálních dt (S C) byl použit rcsinová trnsformce. V přípdě porovnání konverze krmiv (FCR) dt neměl normální rozdělení k porovnání rozdílů byl použit Kruskl-Wllisův test. Všechny testy byly provedeny n hldině význmnosti P < 0,05. Všechny biochemické hodnoty ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu, hodnoty nutričního složení těl stnovení spektr mstných kyselin ve svlovině játrech odchovných ryb jsou prezentovány jko průměr ± směrodtná odchylk. Sttistické vyhodnocení porovnání zmíněných biochemických ukztelů bylo mezi skupinmi B, PZ PF provedeno v progrmu Sttistic 12 (SttSoft Inc., USA) pomocí jednocestné ANOVY následnému Tuckeyho post-hock testu s hldinou význmnosti P < 0,05. 3.1.7. Použitá litertur Clrk, G., 1981. Generl Methods. In: Clrk G (Ed): Stining procedures. 4 ed. Wilims + Wilkins Bltimore, USA, pp. 15: 23-25, 36-37. 18

Policr, T., Podhorec, P., Stejskl, V., Kozák, P., Švinger, V., Alvi, S.M.H., 2011. Growth nd survivl rtes, puberty nd fecundity in cptive common brbel (Brbus brbus L.) under controlled conditions. Czech J. Anim. Sci. 56: 433 442. Policr, T., Stejskl, V., Křišťn, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláh, M., 2013. The effect of fish size nd density on the wening success in pond-cultured pikeperch (Snder lucioperc L.) juveniles. Aquc. Int. 21 (4): 869 882. Policr, T., Křišťn, J., Blech, M., Vniš, J., 2014. Adptce chov juvenilních ryb cndát obecného (Snder lucioperc L.) v recirkulčním kvkulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řd), FROV JU Vodňny 141: 46 s. Strá, A., Máchová, J., Velíšek, J., 2012. Effect of chronic exposure to prometryne on oxidtive stress nd ntioxidnt response in erly life stges of common crp (Cyprinus crpio L.). Neuroendocrinol Lett 2012; 33(Supp.3):130 135. Stejskl, V., Kouřil, J., Hmáčková, J., Musil, J., Policr, T., 2009. The growth pttern of llfemle perch (Perc fluvitilis L.) juveniles is monosex perch stock beneficil? Journl of Applied Ichthyology, 25: 432 437. Vcek, Z., 1972. Histologie histologická technik. 3 ed. Avicennum Prh, pp. 164, 168-179, 207-210. 3.2. Optimlizce techniky krmení juvenilních ryb cndát od 12 do 20 grmů pomocí ručního utomtizovného podávání krmiv 3.2.1. Cíl ktivity Snhou této ktivity bylo porovnt produkční efektivitu (v podobě SGR, FCR, podíl kniblismu, přežití chování ryb) podávání peletovného krmiv Inicio plus 2 mm od firmy BioMr dvěm způsoby (ručně utomtizovným podáváním pomocí 12-ti hodinového strojku) v průběhu 28 denního intenzivního chovu juvenilních ryb cndát obecného od průměrné hmotnosti 12 grmů. 3.2.2. Vlstní optimlizce techniky krmení juvenilních ryb cndát od 12 do 20 grmů pomocí ručního utomtizovného podávání krmiv K tomuto experimentu bylo využito celkem 9 766 ks ryb, které byly odchovné v rámci předchozí popsné části tohoto projektu ve skupině B krmené krmivem Inicio plus 1,5 mm. Zmíněné odchovné ryby s TL = 110,2 ± 10,5 mm W= 12,0 ± 2,0 g byly před nszení do tohoto experimentu vytříděny podle velikosti následně nszeny (15.9.2014) v počáteční hustotě 1,75 ks n jeden litr vody celkem do 12 nádrží (v rámci stejných RAS jko v první části projektu) v obou subjektech řešící tento projekt (6 nádrží n FROV JU o jednotném objemu vody 380 litrů 6 nádrží n FISH Frm Bohemi s.r.o. o jednotném objemu 550 litrů). N kždém subjektu byly ryby ve 3 nádržích krmeny ručně ve třech krmeny pomocí hodinového krmítk. Celkem tedy byl kždá vrint 6 krát zopkován. Tento experiment trvl celkem 28 dní do 13.10.2014. V průběhu tohoto odchovu byly odchovávným rybám vytvořeny optimální životní podmínky prostředí v podobě následujících prmetrů kvlity vody: teplot vody 21,5 ± 1,5 C, obsh rozpuštěného kyslíku 19

95 105 % nsycení, ph = 5,7 7,5, obsh celkového moniku -NH4 < 0,4 mg-l -1, obsh dusitnů -NO2 < 0,6 mg.l-1 obsh dusičnnů NO3 < 55 mg.l-1. Po celou dobu experimentu byl zvolen stejný světelný režim, jko u prvního experimentu tohoto projektu, tedy: 12 hodin světl (od 7:00 do 19:00 hodin) 12 hodin tmy (od 19:00 do 7:00 hodin) s intenzitou světl při světelné části dne 100 150 luxů dopdjících n hldinu vody v nádržích. Odchovávné ryby byly krmeny krmivem Inicio plus s velikostí pelet 2 mm od firmy BioMr s jednotnou denní krmnou dávkou 5 % z biomsy kždé nádrže. Avšk kždý den v kždé nádrži byl kontrolován spotřeb krmiv v přípdě větších zbytků krmiv n dně nádrží byl výše krmné dávky n dlší dny redukován. Krmivo ve skupině s ručním krmením bylo rybám podáváno ručně v prvidelných hodinových intervlech v průběhu světlé části dne od 8:00 do 18:00 hodin vždy 60 minut po zčátku rozsvícení odchovny 60 minut před zhsnutím odchovny. Krmivo ve skupině s utomtizovným podáváním bylo rybám předkládáno pomocí 12 hodinového pásového krmítk ve stejném období jko ve skupině s ručním krmením. N konci tohoto odchovu byly ryby ve všech nádržích sloveny, spočítány dále u nich bylo provedeno biometrické měření s cílem stnovit stejné produkční ukztele jko v první části experimentu (specifická rychlost růstu SGR, přežití S, mír kniblismu C koeficient konverze krmiv FCR). 3.2.3. Sttistické zprcování výsledků Veškeré výsledky týkjící se produkčních ukztelů dptce popsného intenzivního chovu juvenilních ryb cndát obecného s různým podáváním krmiv jsou prezentovány jko průměr ± směrodtná odchylk. Sttistické vyhodnocení zmíněných produkčních dt bylo provedeno v progrmu Sttistic 12 (SttSoft Inc., USA). Získná dt pro specifickou rychlost růstu (SGR), přežití (S) míru kniblismu (C) vykzovly normální rozdělení pro vzájemné porovnání zmíněných dvou odchovávných skupin byl použit nlýz rozptylu ANOVA, Tukey HSD test. Pro trnsformci procentuálních dt (S C) byl použit rcsinová trnsformce. V přípdě porovnání konverze krmiv (FCR) dt neměl normální rozdělení k porovnání rozdílů byl použit Kruskl-Wllisův test. Všechny testy byly provedeny n hldině význmnosti P < 0,05. 3.3. Vývoj nového experimentálního krmiv pro intenzivní chov ryb cndát obecného od hmotnosti 20 100 grmů 3.3.1. Cíl ktivity Cílem této ktivity bylo pokusit se sestvit vlstní experimentální krmivo, které by zjišťovlo juvenilním rybám cndát obecného dobrý zdrvotní fyziologický stv součsně vysokou produkci ryb. 20

3.3.2. Vlstní vývoj nového experimentálního krmiv Již v průběhu první části tohoto projektu tým z FROV JU detilně studovl nutriční fyziologické nároky cndát obecného v dné velikosti věku. Vedle nově získávných teoretických znlostí dný tým prcovníků FROV JU nvázl spolupráci s rodinnou krmivářskou firmou EXOT HOBBY s.r.o., která sídlí v Černé v Pošumví. Zmíněná firm má dlouhodobé zkušenosti s různými recepturmi experimentálních krmiv pro kvristy produkční rybáře. Součsně vlstní kompletní výrobní linku n výrobu extrudovných krmiv v mlých výrobních objemech. Díky nvázné spolupráci jsme postupně nvrhli, vyvinuli vyrobili experimentální extrudovné krmivo, které mělo více odpovídt fyziologickým nárokům intenzivně odchovávným juvenilním cndátům od průměrné hmotnosti 20 100 grmů součsně zjistit vysokou produkci odchovávných ryb. Toto krmivo bylo následně testováno v poslední experimentální části tohoto projektu. K výrobě experimentálního extrudovného krmiv o velikosti 1,5 2 mm byly ve firmě EXOT HOBBY využity následující krmivářské komponenty: rybí moučk Hlsholm, pšeničný mlýnský šrot, pšeničný gluten/lepek, lososový olej, kukuřičná mouk, pivovrské kvsnice, lusin HCL, vitmínový premix, sušená řs rodu Chlorell, sušená řs Ascophyllum nodosum, betin, L- threonin, vlin, rginin, L-isoleucin, thyrosin, methionin leucin. Snhou bylo vyrobit krmivo z přijtelnou výrobní cenu (94,0 Kč.kg -1 proztím v experimentálních objemech) následujících nutričních vlstností, které jsou uvedeny v Tb. 4. Nutriční ukztel Obsh v krmivu Sušin (%) 94 Bílkoviny (%) 53,8 Tuk (%) 13,5 Vláknin (%) 0,9 Popeloviny (%) 7,3 Celkový fosfor (%) 1,4 Celkový vápník (%) 1,7 BNVL (g.kg -1 ) 272,5 Polyschridy (g.kg -1 ) 169,0 Jednoduché schridy (g.kg -1 ) 8,2 Lignin (g.kg -1 ) 2,7 Lysin (g.kg -1 ) 43,3 Methonin (g.kg -1 ) 15,4 Cystin (g.kg -1 ) 5,9 Threonin (g.kg -1 ) 24,4 Tryptophn (g.kg -1 ) 5,1 Arginin (g.kg -1 ) 30,1 Histidin (g.kg -1 ) 14,0 Isoleucin (g.kg -1 ) 25,3 Leucin (g.kg -1 ) 39,3 Fenyllnin (g.kg -1 ) 21,7 Vlin (g.kg -1 ) 30,5 Tyrosin (g.kg -1 ) 17,2 Sodík N (g.kg -1 ) 4,0 Drslík K (g.kg -1 ) 9,0 Hořčík Mg (g.kg -1 ) 2,0 21

Chlór Cl (g.kg -1 ) 4,1 Sír S (g.kg -1 ) 2,9 Železo Fe (mg.kg -1 ) 217,0 Měď Cu (mg.kg -1 ) 9,4 Mngn Mn (mg.kg -1 ) 70,0 Zinek Zn (mg.kg -1 ) 107,7 Selen SE (mg.kg -1 ) 1,6 Íod (mg.kg -1 ) 8,2 Coblt Co (mg.kg -1 ) 0,5 Kroten (mg.kg -1 ) 4,8 Vitmín C (mg.kg -1 ) 252,8 Vitmín A (IU.kg -1 ) 33 453,0 Vitmín D (IU.kg -1 ) 2509,0 Vitmín E (mg.kg -1 ) 256,1 Vitmín B1 (mg.kg -1 ) 14,3 Vitmín B2 (mg.kg -1 ) 21,3 Vitmín B5 (mg.kg -1 ) 51,6 Vitmín B11 (mg.kg -1 ) 2362,6 Vitmín B3 (mg.kg -1 ) 156,9 Vitmín B6 (mg.kg -1 ) 12,7 Vitmín B12 (mg.kg -1 ) 123,6 Vitmín B9 (mg.kg -1 ) 5,2 Vitmín B8 (mg.kg -1 ) 418,0 Vitmín B7 (mg.kg -1 ) 4,3 Vitmín K3 (mg.kg -1 ) 8,4 Tb. 4.: Detilní nutriční složení speciálně vyvinutého experimentálního krmiv pro intenzivní odchov juvenilních ryb cndát obecného od 20 do 100 grmů kusové hmotnosti. 3.4. Testování tří krmiv při odchovu ryb cndát obecného od 20 100 grmů 3.4.1. Cíl ktivity Cílem této ktivity projektu bylo v průběhu 203 denního intenzivního odchovu juvenilních ryb cndát obecného o počáteční průměrné hmotnosti těl 20 grmů porovnt produkční efektivitu tří vybrných krmiv s možností odchovávt ryby s či bez dlouhodobé vitmínové koupele. U použitých vitmínových koupelí byl sledován jejich pozitivní vliv n produkční ukztele popřípdě fyziologii odchovávných ryb. Co se týká fyziologie odchovávných ryb, při odchovu byl dále vyhodnocen vliv dné výživy v rámci intenzivního chovu n 1) histologii, morfologii biochemii heptopnkretu sleziny, 2) n hldinu ntioxidtivních enzymů oxidtivního stresu 3) nutriční složení těl stnovení obshu mstných kyselin v játrech tuku u intenzivně odchovných ryb. 3.4.2. Vlstní relizce krmného experimentu Tto ktivit zčl po předchozím ukončeném popsném experimentu dne 20.10.2014 skončil 13.4. 2015. Experiment byl rozdělen celkem n 6 období, kdy prvním obdobím bylo období dptce trvjící celkem 28 dní. V průběhu tohoto období se jednotlivé ryby 22

dptovly n jednotlivá testovná experimentální krmiv. Po období dptce probíhlo celkem 5 období kždé zhrnovlo 35 dní. N konci kždého období byly ryby v kždé nádrži přeloveny, spočítány u 33 ks ryb z kždé nádrže bylo provedeno biometrické šetření, které již bylo popsáno v předchozích částech této zprávy. Jednotlivé sledovné ukztele byly v rámci této ktivity n závěr vyhodnoceny z celé období 203 dnů. N zčátku tohoto dochovu bylo využito celkem 8370 kusů juvenilních ryb cndát obecného dochovného v předchozí popsné části projektu o průměrné TL = 144,7 ± 17,2 mm W = 20,1 ± 3,5 grmů. Tyto ryby byly n obou subjektech řešících tento projekt nszeny v jednotné počáteční hustotě 0,5 ks.litr -1. Ryby byly celkově n kždém subjektu vyszeny do dvou RAS, které jsou popsány n zčátku této zprávy. Ryby byly v rámci kždého RAS nszeny do 9 nádrží (stejné jko v předchozích částech projektu). Tím byly vytvořeny 3 skupiny ryb, které byly krmeny různým krmivem byly testovány ve třech opkováních (celkem 9 nádrží). Jelikož tyto tři skupiny byly odchovány v identických podmínkách ve dvou RAS n kždém subjektu, tto skutečnost umožnil odchovávt všechny skupiny s bez dlouhodobých vitmínových koupelí. Čímž byl tké ještě testován vliv dlouhodobých vitmínových koupelí n produkční ukztele zdrvotní stv odchovávných ryb. Jk již bylo zmíněno, byly celkem testovány tři následující krmiv: Inicio plus 1,5 mm 2 mm od firmy Biomr (skupin B), F-1,0 MP Pro qu Brut 1,5 mm následně F-3P BIO 40 2,5 mm od firmy Skretting (skupin S) v dlší skupině již popsné zmíněné experimentální krmivo (skupin E). Krmiv byl testován s bez dlouhodobé vitmínové koupele, která byl plikován přímo do použitého RAS, tk by v systému po celou dobu tohoto experimentu byl následující koncentrce vitmínů: A 500 IU.l -1, vitmín D3 50 IU.l -1,vitmín E (lf tokoferol) 0,5 mg IU.l -1, Vitmín K3 0,2 mg.l -1, vitmín B1 0,2 mg.l -1, vitmín B2 0,4 mg.l -1, vitmín B6 0,2 mg.l -1, vitmín B12 1µg.l -1, nicinmid 1,5 mg.l -1, pntotenn vápentý 0,6 mg. l -1, vitmín C 1 mg.l -1, kyselin listová 0,05 mg.l -1, biotin 3µg.l -1 Inositol 0,2 mg.l -1. Vitminová koupel byl relizován n doporučení veterinárních lékřů s cílem omezit onemocnění ryb snížit stres u ryb pomocí příprvku Supervit D, které má následující složení: vitmín A 5 000 000 IU.kg -1, vitmín D3 500 000 IU.kg -1,vitmín E (lf tokoferol) 5 000 mg.kg -1, Vitmín K3 2 000 mg.kg -1, vitmín B1 2 000 IU.kg -1, vitmín B2 4 000 mg.kg -1, vitmín B6 2 000 mg.kg -1, vitmín B12 10 000 µg.kg -1, nicinmid 15 000 mg.kg -1, pntotenn vápentý 6 000 mg.kg -1, vitmín C 10 000 mg.kg -1, kyselin listová 500 mg.kg -1, biotin 30 mg.kg -1 Inositol 2 000 mg.kg -1 příprvku. N 1000 litrů v dných použitých systémech bylo rozpuštěno 100 g dného příprvku, který byl doplňován do systému podle denní výměny vody s cílem udržet v systémech stbilní koncentrci vitmínů. Krmiv byl rybám při odchovu plikován jen ručně v jednohodinových intervlech v rámci světelné části (v průběhu 10 hodin). Detilní složení jednotlivých zmíněných krmiv již byly kromě F-3P BIO 40 v této zprávě uvedeny. Co se týká nutričního složení krmiv F-3P BIO 40 od fimy Skretting, tk bylo následující: bílkoviny 41 %, tuk 12 %, schridy 29 %, popeloviny 8 %, vláknin 2,5 %, lysin 5,5%, celkový fosfor 1,4%, strvitelná energie 17,6 MJ.kg -1, vitmín A 9000 IU.kg -1 vitmín E 150 mg.kg -1. Detilní informce o denní krmné dávce, plikovném druhu krmiv v průběhu jednotlivých období odchovu jsou uvedeny v Tb. 5. V průběhu experimentu byly udržovány následující konstntní optimální podmínky prostředí: teplot vody 20,5 ± 1,1 C, obsh rozpuštěného kyslíku 90 115 % nsycení, ph = 5,6 7,8, obsh celkového moniku -NH4 < 0,35 mg-l -1, obsh dusitnů NO2 < 0,7 mg.l -1 obsh dusičnnů NO3 < 57 mg.l -1. Po celou dobu experimentu byl zvolen stejný světelný režim, jko u předchozích experimentů tohoto projektu, tedy: 12 hodin světl (od 7:00 do 23