strn 1 Dtum vydání 3. 6. 2012 / číslo 5 / 2012 Obsh vydání:» Obyvtelé Posázví se vyjdřovli k dlšímu směru rozvoje regionu 2» Mezinárodní letní škol: Udržitelný rozvoj Krušnohoří 3» Komunitní plán měst Mnichovo Hrdiště spádových obcí 4» Studenti z Vysočiny testují nový způsob setí pěstování kukuřice 5» MMR rozdělilo přes 32 mil. korun v podprogrmu Cestování dostupné všem. Víme, kdo získá dotci... 6» Obce Komň Rtměřice jsou ve finále Evropské soutěže obnovy vesnice 2012 7» Třinácté kolo příjmu Žádostí o dotce z OP Rybářství bude spuštěno v červnu 8» V červenci říjnu se obnoví dotce Zelená úsporám n úspory energií ve veřejných budovách 9» Dostnete více peněz n provozní nákldy, le si přijdete o dotce - slyšeli strostové od prdubického hejtmn 10» Revitlizce Kuksu zčíná obnovou komunikcí v obci 11» Sdružení obcí Npjedelské Emiráty přivítlo hejtmn Zlínského krje 12» Ombudsmn: Obce nesmějí vyhrzená prkovcí stání zřizovt 13» Ministerstvo zemědělství nvrhuje přesun 2,1 milirdy korun z Pozemkového fondu 14» Rdní Zlínského krje podpořili tvorbu územních plánů obcí 15» Krlovrský hejtmn nvštívil obce n Chodovsku 16» Přihlšte své nádrží do soutěže o Nejkrásnější nádrží 2012 17» Memorndum podpoří vyvážený udržitelný rozvoj venkovského prostoru 18» CELOSTÁTNÍHO SETKÁNÍ OBCÍ, ŠKOL OBNOVY VENKOVA 19 odmítt invlidům
strn 2» Originální regionální znčky Polbí, Jeseníky i Šumv užívjí dlší vybrné výrobky 20» Jké budou nové Operční progrmy pro ČR? Podkld pro příprvu Dohody o prtnerství pro progrmové období 2014-2020 22» Nejvíce peněz n obnovu pmátky vybrli v Lnžhotě 24
strn 3 Obyvtelé Posázví se vyjdřovli k dlšímu směru rozvoje regionu zákldě zjištěných informcí seství strtegii dlšího rozvoje regionu. Mělo by to pomoci zjistit, jestli potřebujeme oprvit konkrétní silnice, rybníky, podpořit vesnické školy nebo prodejny. Zjištěné informce musí zároveň odpovídt výsledkům nlýzy potřeb regionu, která bude vycházet ze sttistického šetření. Integrovná strtegie regionu by měl být schválen v květnu 2013. Poství se v obci nové hřiště či knihovn, oprví náměstí nebo cesty, vznikne v regionu nová nučná stezk? O tom mohli rozhodnout obyvtelé v nketě orgnizovné společností Posázví o.p.s. Prostřednictvím dotzníkového šetření se snžil zjistit, do jkých oblstí by měly v regionu směřovt dotce ze státních evropských fondů po roce 2013. Hlsování proběhlo v 67 ze 109 obcí Posázví. Bylo v nich umístěno 121 hlsovcích bedýnek, nketní lístky mohli zájemci posílt i elektronicky. Nkonec se sešlo přes 3 500 přání obyvtel regionu. Vyjádřit se mohli tké podniktelé, spolky, neziskové orgnizce nebo sdružení. Sesbírná přání zčínáme vyhodnocovt. Setřídíme je do jednotlivých oblstí, které ukážou, jké potřeby region má, co by se mělo oprvovt, stvět, čemu se věnovt, co lidé potřebují ke zkvlitnění svého život, řekl ředitelk Posázví o.p.s. Bohunk Zemnová. Účstí v nketě možnost obyvtel podílet se n konečné podobě strtegie nekončí. Zájemci se k ní budou moci vyjádřit i n připrvovných veřejných setkáních změřených už n konkrétní oblsti. Společnost Posázví o.p.s. pk n Údje z nkety poslouží tké jednotlivým obcím mikroregionům k tomu, by zjistily konkrétní potřeby svých obyvtel. Jejich relizce pk bude záležet n tom, zd se podří sehnt dosttek peněz, ť už z obecních rozpočtů nebo dotcí. První strtegie rozvoje regionu Posázví vznikl z podnětu místní kční skupiny n roky 2004 2007. Dokument pk byl ktulizován v rámci příprvy n nové progrmové období Evropské unie 2007 2013. Vizí strtegie je zlepšení kvlity život v regionu Posázví. Změřuje se n zchování zhodnocení přírodního rchitektonického dědictví regionu, n zvýšení přitžlivosti regionu, n zpojení jeho obyvtel do veřejného život, n podporu rozvoje infrstruktury n podporu ktivit dětí mládeže. K jejímu nplnění výrzně pomáhá progrm Leder, který dministruje MAS Posázví díky němuž přitekly do regionu desítky milionů korun. Pomohly mimo jiné postvit nová dětská hřiště, oprvit kpličky hsičské zbrojnice, vybudovt vesnická muze, otevřít nučné stezky.
strn 4 Mezinárodní Krušnohoří letní škol: Udržitelný rozvoj význmnými hráči, která identifikuje potenciální zdroje konfliktů příležitosti ke změně. Při své práci budou mít studenti příležitost k setkání s nejvýznmnějšími předstviteli regionu budou si moci v prxi vyzkoušet metodu užitečnou pro komunitní plánování. Zveme studenty n letní školu orgnizovnou v rámci společného studijního progrmu Centr pro otázky životního prostředí UK Institut für Umweltkommuniktion, Leuphn Universität Lüneburg (instituce, která v součsné době nese titul UNESCO-Chir Higher Eduction for Sustinble Development ). Letní škol proběhne 1. 9. 9. 2012, to v česko-německém pohrničí, terénní zákldnou je Hor Svté Kteřiny. Jzykem výuky je ngličtin. Letní škol je kreditován Fkultou humnitních studií Univerzity Krlovy v Prze pro studenty bklářského stupně. Studenti jiných vysokých škol jsou vítáni, n konci letní školy dostnou potvrzení o bsolvování získání kreditů, které mohou být uznány mteřskou univerzitou. Výuk je součástí mezinárodní sítě spolupráce ve výuce životního prostředí udržitelného rozvoje Virtul Cmpus for Sustinble Europe (VCSE). Běží v rámci projektu podporovného ndcí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) projektu MOSUR. Většin výdjů spojených s letní školou je studentům hrzen orgnizátory, studenti pltí pouze registrční popltek 1000 Kč. Počet míst je omezený, přednost mjí studenti, kteří se přihlásí dříve, proto příliš dlouho neváhejte. Přihlášky njdete zde. V rámci letní školy studenti uvidí v prxi závžné problémy regionu související s těžbou hnědého uhlí; jejich práce pod vedením zkušených lektorů se soustředí především n nlýzu důležitých regionálních ktérů z hledisk jejich ktivit, zájmů, příspěvku k rozvoji regionu, vlivu, inicitivy, mocenských dlších chrkteristik. Výsledkem této nlýzy bude studie mpující důležité vzthy mezi
strn 5 Komunitní plán spádových obcí měst Centrum pro komunitní práci střední Čechy zhájilo 1. dubn 2012 projektu "Komunitní plán měst Mnichovo Hrdiště spádových obcí". Město Mnichovo Hrdiště je jko prtner projektu zpojen do všech ktivit prostřednictvím členů koordinční skupiny prcovních skupin, ve kterých má své zástupce (členy zstupitelstv, rdy změstnnce měst). Mnichovo Hrdiště probíht, jsou vzdělávcí semináře možnost využít konzultcí změřených n zjištění odbornosti týmu kvlitu poskytování sociálních služeb. V rámci projektu vznikne webový portál, který umožní zveřejnění informcí o jednotlivých službách, kpcitách, což mimo jiné povede ke zkvlitnění zefektivnění nbídky poskytovných služeb informovnosti o nich. V součsné době probíhá mpování cílových skupin, sběr dt v území nlýzy poskytovtelů sociálních služeb řešících dnou problemtiku dlších odborníků. Projekt je finncován ze zdrojů Evropského sociálního fondu, konkrétně z Operčního progrmu Lidské zdroje změstnnost. Obshem projektu je inovovt proces komunitního plánování soc. služeb (KPSS), zprcovt monitoring, vyhodnotit ktulizovt pltný plán n období 2006 2008 rozšířit jej n celé spádové území. Aktulizce metodou komunitního plánování (doporučenou MPSV) bude mimo jiné změřen n nové jevy, které se od první verze plánu vyskytly. Zákldem je spolupráce všech cílových skupin projektu, tj. uživtelů, zdvtelů, poskytovtelů sociálních služeb, veřejné správy dotčených občnů. Výstupem bude pltný Komunitní plán měst Mnichovo Hrdiště spádových obcí n období 2013-2017. V průběhu projektu bude informován zpojován veřejnost, v tištěné podobě bude vydán ktlog poskytovtelů soc. služeb. Dlší ktivitou, která v rámci projektu bude
strn 6 Studenti z Vysočiny testují nový způsob setí pěstování kukuřice důvodu Krj Vysočin podporuje experimentální setí npř. do půdy bez orby nebo souběžné pěstování plodin. Studenti Školního sttku Humpolec nově testují známou všk n Vysočině ztím příliš nevyužívnou metodu setí pěstování kukuřice. Po vzoru rkouských sousedů bude nyní n školním poli nedleko Rozkoše kukuřice růst v ozimém žitě studenti budou sledovt, jký to má vliv n erozi orné půdy. Humpolecký sttek vsdil n pokus setí kukuřice do posečeného žit do žit vzrostlejšího. Výsledky budou viditelné n podzim, le během celého vegetčního období bude pole stále sledováno zznmenávány pohyby půdy především po vydtnějších deštích. S tímto způsobem pěstování plodin mjí dobré zkušenosti v Rkousku, n Vysočině ho využívjí npříkld zemědělci v Lípě nebo v Hořepníku. Smotná technologie setí není složitá, je všk třeb využít speciálně uprvených strojů. Cílem pokusu je ukázt místním zemědělcům frmářům, le i veřejnosti studentům, že v ochrnných pásmech velkých vodních nádrží ve svžitých terénech je možné hospodřit efektivně, uzvírá Josef Mtějek. Jde o školní pokus n dvou různě připrvených polích, která jsou v mírnějším svhu jsou tedy ohrožen splchem půdy živin. Pokud pokus vyjde, není vyloučeno, že se metod rozšíří i do běžné prxe. Pomohlo by, pokud by ministerstvo zemědělství tuto šetrnější formu pěstování umělo podpořit dotcí, uvedl Josef Mtějek, rdní Krje Vysočin pro oblst zemědělství. Kukuřice není typickou plodinou pro kmenitou studenou Vysočinu. Trh všk nbízí i vyšlechtěné odrůdy, které mjí šnci ve studenějších podmínkách plodit. Problém této rostliny, která kromě krmných účelů vede i žebříček energetických plodin, je její širokořádkové setí, které je velice náchylné k erozi. A tk je třeb i pod nátlkem Evropské unie, která požduje větší ochrnu půdy krjiny, hledt šetrné protierozní způsoby jejího pěstování. Právě z tohoto
strn 7 MMR rozdělilo přes 32 mil. korun v podprogrmu Cestování dostupné všem. Víme, kdo získá dotci... formálně správně, obshovly povinné náležitosti dosáhly nejlepšího bodového ohodnocení, byly pnu ministrovi doporučeny ke schválení. Cílem podprogrmu je tvorb nových produktů domácího cestovního ruchu ve vzthu k sociálnímu cestovnímu ruchu včetně mrketingové podpory nově vytvořených produktů domácího cestovnímu ruchu ve vzthu k sociálnímu cestovnímu ruchu. Ministr pro místní rozvoj Kmil Jnkovský schválil seznm žádostí nvržených k poskytnutí dotce z Národního progrmu podpory cestovního ruchu 2012, které budou finncovány z prostředků státního rozpočtu. Peněžní prostředky byly rozděleny v rámci podprogrmu Cestování dostupné všem mezi 18 žádostí v celkové výši 32,675 mil. Kč. Celkový přehled schválených náhrdních žádostí je k nhlédnutí zde. N relizci Progrmu bylo pro rok 2012 vyčleněno 60 mil. Kč ze státního rozpočtu. Tto výše prostředků všk byl z důvodu povinnosti vázání finnčních prostředků rozpočtu výdjů n rok 2012 (dle UV č. 178/2012 ze dne 21. 3. 2012) snížen o 25 mil. Kč. Do podtelny ministerstv bylo v řádném termínu doručeno do dného podprogrmu progrmu celkem 64 žádostí. Celkové nákldy žádostí, n něž byly předloženy žádosti o dotci, byly přes 206 mil. Kč, z toho celková výše poždovné dotce tvořil 99 mil. Kč. Žádosti byly posouzeny hodnoceny v souldu se Zásdmi pro ždtele dného podprogrmu následně byly hodnotitelskou komisí žádosti, které byly
strn 8 Obce Komň Rtměřice jsou ve finále Evropské soutěže obnovy vesnice 2012 Doplňující informce: Evropská prcovní společnost pro rozvoj venkov obnovu vesnice pořádá ve dvouletém intervlu soutěž, do které jsou přihlášeny všechny obce členských států, které tto společnost sdružuje. Z Česko do 20. ročníku této evropské soutěže postoupily vítězové celostátního kol soutěže Vesnice roku - zlínská obec Komň ( Vesnice roku 2011 ) středočeská obec Rtměřice ( Vesnice roku 2010 ). Mezinárodní porot se shodl, že v rámci dvnáctého ročníku Evropské soutěže obnovy vesnice 2012 by měly být vyznmenány především obce, které hledí kupředu, orientují se n možnosti svého dlšího rozvoje n výzvy, před kterými ktuálně stojí, umí kretivně inovtivně odpovídt. Proto bylo pro Evropskou soutěž obnovy vesnice 2012 zvoleno motto "N stopě budoucnosti". To umožňuje zúčstněným obcím koncipovt své soutěžní projekty s ohledem n jejich jedinečné místní podmínky ponechává jim velký prostor pro předstvení vlstních přístupů k využití svého potenciálu. Dvnáctý ročník soutěže byl vyhlášen v polovině roku 2011 bude zvršen n podzim 2012 slvnostním vyhlášením vítězů v Lngeneggu v Rkousku. V březnu 2011 se ve městě Eupen v Belgii sešl porot Evropské soutěže obnovy vesnice zástupci Evropské prcovní společnosti pro rozvoj venkov obnovu vesnice, by zhodnotili průběh uplynulého zhájili příprvu dlšího ročníku soutěže. Jedenáctý ročník soutěže, který vyvrcholil n podzim 2010 slvnostním předáním ocenění vítězným obcím v Snd in Tufers v Itálii, byl porotci zhodnocen jko jeden z nejúspěšnějších v historii soutěže - jk z pohledu počtu účstníků, tk z pohledu výjimečné kvlity soutěžících projektů. Českou republiku zstupovl obec Lidečko ( Vesnice roku 2008 ) obec Tučín (Vesnice roku 2009 ). Obec Tučín byl v jedenáctém ročníku Evropské ceny obnovy vesnice mimořádně úspěšná, když postoupil mezi dvnáct finlistů. Zástupci mezinárodní komise tké pozitivně hodnotili, že tučínský společenský život spojuje různé generce, pohlví společenské skupiny. Tučínu tk byl udělen Evropská cen obnovy vesnice z komplexní, trvle udržitelný mottu odpovídjící rozvoj vesnice vynikjící kvlity. Obec Lidečko získl Evropskou cenu obnovy vesnice z mimořádné výkony ve více oblstech rozvoje vesnice. Seznm obcí ve finále Evropské soutěže obnovy vesnice 2012 (xls - 22,00 KB)
strn 9 Třinácté kolo příjmu Žádostí o dotce z OP Rybářství bude spuštěno v červnu V rámci třináctého kol Operčního progrmu Rybářství 2007 2013 mohou zájemci od 19. červn 2012 předkládt Žádosti o dotce n projekty v optření 3.2 Optření n ochrnu vodních živočichů rostlin, záměr b) vyszování úhoře říčního. Příjem žádostí skončí 25. červn 2012. fondu (SZIF). Příjem žádostí končí 25. červn ve 13 hodin. Úplné znění Prvidel je k dispozici v elektronické podobě n internetové drese Ministerstv zemědělství www.egri.cz (rubrik Dotce, podrubrik Operční progrm Rybářství) rovněž n stránkách SZIF, to n www.szif.cz v sekci Operční progrm Rybářství. Vyplnění elektronické zslání Žádosti o dotci z OP Rybářství 2007 2013 prostřednictvím Portálu frmáře SZIF bude možné od 5. červn 2012. Vyhlšovné kolo je určeno uživtelům rybářských revírů, kteří neprovozují svou činnost z účelem zisku. Uživtelem rybářského revíru je osob, které byl povolen výkon rybářského práv podle 9 zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství. Úhoř říční se přirozeně vytírá v Srgsovém moři, jeho lrvy pk mořské proudy unášejí k břehům Evropy, kde jsou loveny při ústí řek ve formě monté. Právě v této formě, přípdně jko rozkrmené monté, jsou mlí úhoři vyszováni do českých i morvských řek. Vyszování mldých úhořů centrálně pro své členy orgnizuje Rd Českého rybářského svzu. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo pro účely zrybnění rybářských revírů mldými úhoři pro třinácté kolo OP Rybářství částku 10 milionů korun, z toho 75 procent pokryje příspěvek Evropské unie, zbylá částk půjde z českého státního rozpočtu. Příjem žádostí pro výše uvedené optření zčne 19. červn všechny budou v souldu s Prvidly přijímány prostřednictvím Portálu frmáře n příslušných regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního
strn 10 V červenci říjnu se obnoví dotce Zelená úsporám n úspory energií ve veřejných budovách lespoň udržet stávjící prcovní míst. Již nyní mohou ždtelé ze sektoru veřejných budov obnovit své poždvky n přidělení dotcí n zteplení změnu způsobu vytápění z progrmu Zelená úsporám. Součsná finnční situce progrmu umožňuje přidělit prvních 200 mil.kč K dlšímu uvolňování peněz by mohlo dojít v průběhu července říjn 2012. Ždtelé o dotce n zteplení veřejných budov budou nyní moci čerpt finnce buď z progrmu Zelená úsporám, nebo z 35. výzvy Operčního progrmu Životní prostředí prioritní osy 3., oblst podpory 3.2. (Relizce úspor energie využití odpdního tepl u nepodniktelské sféry). Žádost může být podán v obou progrmech, le v momentě přiznání dotce v jednom z progrmů bude ždtel utomticky vyřzen z progrmu druhého, by tk nemohl n jedno totéž optření čerpt dotci dvkrát. Dotcemi budou podporovány budovy sociálního, školského či kulturního sektoru, tedy především školy mteřské školky, pečovtelské domy pro seniory nebo zdrvotnická zřízení, říká ministr životního prostředí Tomáš Chlup dodává: N ministerstvu ni n Státním fondu životního prostředí nepočítáme s tím, že by byly podporovány npříkld rekonstrukce ministerstev nebo jiných státních budov byrokrtického prátu. Obce, měst krje tk v době nepříznivé ekonomické situce získjí finnční prostředky, které pomohou jejich rozpočtům, zároveň relizcí těchto optření dojde u stveb k výrzně nižším nákldům n pltby z energie. Neznedbtelným přínosem jsou i pozitivní dopdy n místní prcovní trh, protože umožní stvebním firmám vytvořit nová, či
strn 11 Dostnete více peněz n provozní nákldy, le si přijdete o dotce - slyšeli strostové od prdubického hejtmn zřizují zákldní školu. Demogrfický vývoj nznčuje, že pro obce bude stále složitější, by nplnily třídy. Řešení sptřuje hejtmn v dlším, tentokrát rcionálním optření. Dlouhodobě proszuji, by se obce domluvily n provozování zákldních škol. Pokud nedojde k integrci, jejich budoucnost je nejistá, řekl hejtmn v debtě se strostou Městečk Trnávky Milnem Šedjem i chornickým Pvlem Sméklem. Prcovní úterý 22. květn strávil hejtmn Rdko Mrtínek v obcích n východě Prdubického krje. Se strosty Morvskotřebovsk Jevíčsk hovořil o územním plánování, bytové výstvbě, rozpočtovém určení dní nebo budoucnosti mlotřídek n venkově. Ve všech obcích zněly stejné dotzy, to n výstvbu rychlostních silnic. Pokud se poství R35 R43, může se osud regionu změnit. Nstrtuje se ekonomický rozvoj, odpovídl hejtmn Mrtínek. Obshem zstvení v Jroměřicích bylo dokončení rekonstrukce poutního míst Klvárie. O plánovném rozvoji obce, s nímž souvisí nový územní plán, informovl hejtmn Oldřich Horák z Dlouhé Loučky. Dotzovl se hejtmn, jk vypdá ktuální situce s rozdělováním dní. Dostnete určitě více peněz n provozní nákldy, le s největší prvděpodobností přijdete o dotce, odpověděl hejtmn. Právě ty v minulosti pomohly npříkld postvit v obci s 261obyvteli 16 strtovcích bytů. Určitě pozitivním zjištěním bylo, že se ustálily změny v doprvě. Orgnizátor regionální doprvy OREDO vyšel obcím vstříc uprvil jízdní řády tk, by odpovídly potřebám občnů. Shodně to potvrdili hejtmnovi strostové obcí Chornice, Biskupice i Městečko Trnávk. Před trdiční nedělní poutí zvítl hejtmn Mrtínek n poutní místo Klvárie v Jroměřicích, kdy po více než desetileté rekonstrukci zpřístupní okolí kostel Povýšení sv. Kříže. Se členem řádu psionistů Tomszem Wójcikem řešili věci duchovní, spojené s oslvmi tři st let od vzniku poutního míst, le i mteriální. Ty se týkly finnčních prostředků n dlší oprvy dokončení rekonstrukce vstupního schodiště do chrámu. Prdubický krj podporuje obnovu význmné brokní pmátky, le nše podpor nestčí. Rekonstrukce vyžduje miliony korun, říká hejtmn Mrtínek. Podle Rdko Mrtínk by vlád měl při rozdělování dní zvýhodnit obce, které
strn 12 Revitlizce Kuksu zčíná obnovou komunikcí v obci kvlitní přístup k místním pmátkám, vylepší infrstrukturu cestovního ruchu. Vznikne rovněž vycházkový okruh dojde k npojení n cyklostezku Hrdec Králové Josefov Kuks. Veškeré stvební práce by měly být hotové do konce letošního roku. Modernizcí komunikcí z 24 milionů korun v obci Kuks zčíná rozsáhlý plán n obnovu tmního brokního reálu, kterému vévodí národní kulturní pmátk stejnojmenného hospitlu. Celková revitlizce reálu jk hospitlu Kuks, tk pmátkové rezervce obce Kuks bude stát zhrub 600 milionů korun. Při revitlizci Kuksu dojde díky dotcím z Evropské unie k největší investici do obnovy území od vybudování brokního reálu Kuks před 300 lety. Projekt Zjištění dostupnosti trktivit cestovního ruchu v obci zjistí pro návštěvníky bezproblémovou pohodlnou dostupnost význmných turistických cílů. Nepostrdtelnou roli při příprvě dných záměru jejich uvedení v život hrje od počátku Královéhrdecký krj, bez jehož podpory by relizce projektů nebyl uskutečnitelná, řekl náměstek hejtmn Josef Táborský, který má n strosti krjskou ekonomiku oblst evropských dotcí. Nositelem projektu Modernizce komunikce je Obec Kuks, která se zvázl k jeho relizci podpisem smlouvy o poskytnutí dotce z prostředků ROP NUTS II Severovýchod v prioritní ose Cestovní ruch. Rád bych ocenil velmi vstřícné jednání se zástupci orgánů pmátkové péče, uvedl strost obce Kuks Jiří Bern. Brokní hospitl Kuks n Trutnovsku je jednou z nejnvštěvovnějších národních kulturních pmátek v krji. Díky dlšímu z význmných evropských projektů nzvnému Kuks - Grnátové jblko vznikne v hospitlu regionální centrum vzdělávání v oboru frmcie, dějin umění či environmentlistiky. Projekt počítá i s oprvou původní klášterní zhrdy či ters před hospitlem. Stvební práce by měly skončit v roce 2014. Brokní komplex v Kuksu zčl stvět Frntišek Antonín Špork v roce 1692. Z původního rozsáhlého lázeňského reálu se do dnešk dochovl pouze špitál s kostelem Nejsvětější Trojice kryptou. Světoznámá je Brunov sochřská výzdob reálu. V Královéhrdeckém krji je celkem 17 národních kulturních pmátek. Poklepání zákldního kmene obnovy komunikcí se uskutečnil v obci Kuks 23. květn ve 14:00. Projekt je součástí obnovy reálu národní kulturní pmátky hospitlu Kuks pmátkové rezervce Kuks v rámci revitlizce celého území někdejších brokních lázní. Obnov komunikcí zjistí
strn 13 Sdružení obcí Npjedelské hejtmn Zlínského krje Emiráty přivítlo čistění odpdních vod pro obce do 2000 obyvtel. N závěr dopoledního jednání nechyběl nbídk Energetické gentury Zlínského krje n možnou pomoc s úspornějším nákupem energií. Exoticky nzvné sdružení obcí Hlenkovice, Krlovice, Komárov, Oldřichovice, Pohořelice, Spytihněv, Žlutv Npjedl, tzv. Npjedelské Emiráty, přivítlo 23. 5. v rámci dlšího z prvidelných Hejtmnských dnů nejvyšší předstvitele Zlínského krje ke společnému jednání. V odpolední části Hejtmnského dne se ke strostce měst Npjedl Ireně Brbcové, dlším reprezentntům vedení měst, strostům dlších obcí Npjedelských Emirátů zástupcům vedení Zlínského krje připojili význmní podniktelé z nvštívené oblsti. Po předstvení jejich činnosti zástupcům vedení Zlínského krje následovl prohlídk Zámku Npjedl výrobních prostor firmy Ftr Npjedl. Zlínský krj reprezentovli mimo hejtmn Stnislv Mišák, náměstek pro oblst doprvy Jroslv Drozd, krjská rdní pro oblst zdrvotnictví Hn Příleská, dále zástupci Krjského úřdu Zlínského krje, Koordinátor veřejné doprvy Zlínského krje Energetické gentury Zlínského krje. Hlvním témtem projednávným v dopolední části v krásných historických prostorách npjedelské rdnice byl především doprv, konkrétně doprvní obslužnost Npjedel přilehlých obcí či doprvní infrstruktur v této oblsti. V oblsti cestovního ruchu se hovořilo především o úspěšném či plánovném budování cyklostezek o význmu Bťov knálu. N řdu přišel tké strtegický rozvoj ktuální možnosti čerpání dotcí. Krjští odborníci n životní prostředí se změřili n problemtiku odknlizování
strn 14 Ombudsmn: Obce nesmějí odmítt zřizovt vyhrzená prkovcí stání Pokud obce nezřídí v místech, kde o to zdrvotně postižení lidé požádjí vyhržená prkovcí stání, mohou se dopustit jejich diskrimince. K tkovému závěru dospěli právníci Knceláře veřejného ochránce práv. "Diskrimincí zdrvotně postižených není jen nerovné zcházení, le i psivit, tedy ktivní nepřijetí optření, která by postiženým umožnil využívt službu určenou veřejnosti," řekl ve čtvrtek 24.5. gentuře Medifx ombudsmn Pvel Vrvřovský. Dodl, že v tkových přípdech se jedná o nepřímou diskriminci postižených. Vlstníkem místních komunikcí jsou obce. Jde tedy o veřejný mjetek užívání místních komunikcí je veřejnou službou. Obec by proto měl podle ombudsmn se zřízením vyhrzeného prkování pro zdrvotně postiženou osobu souhlsit vždy, pokud tomu nebrání závžný důvod pokud zdrvotně postižený člověk nemůže využít jiné, srovntelné přiměřené řešení. Zřízení vyhrzeného prkování povoluje silniční správní úřd, ovšem pouze z předpokldu, že s tím souhlsí vlstník komunikce. Obce obvykle hájí svůj nesouhls se zřízením vyhrzeného prkování invlidům nedosttečnou kpcitou běžných prkovcích míst tedy nemožností vyhovět všem žádostem o individuální vyhrzená prkování. Podle ochránce všk tkové odůvodnění smo o sobě nestčí. "Když není možné vyhovět všem ždtelům kvůli nedosttečné kpcitě prkovišť, musí obec individuálně zkoumt míru potřeby užitku vyhrzeného prkování pro kždého konkrétního ždtele," zdůrznil ombudsmn. Pokud z povhy zdrvotního postižení vyplývá, že vyhrzené prkování je pro ždtele nezbytné, může obec s jeho zřízením nesouhlsit jen z předpokldu, že existuje reálné lterntivní řešení situce postiženého, které mu umožní využívt služby rovnocenným způsobem jko osobě bez postižení. "Pokud obec odmítne zřídit individuální prkovcí místo nenbídne jiné řešení, dopouští se diskrimince ve smyslu ntidiskriminčního zákon," upozornil Vrvřovský. Ombudsmn se čsto setkává s přípdy, kdy obec stnoví podmínku, že ždtel o vyhrzené prkovcí místo musí být sám držitelem řidičského oprávnění nebo vlstníkem ut. "Tková podmínk všk nemá zákonné opodsttnění zcel opomíjí fkt, že právě zdrvotní postižení může být překážkou získání řidičského oprávnění, což ovšem nemá žádný vliv n potřebu zdrvotně postiženého prkovt co nejblíže bydlišti," prohlásil Vrvřovský. Stejně tk není podle něj přípustné obecně odmítt žádosti o zřízení vyhrzeného prkoviště, pokud ždtel trpí jiným než pohybovým postižením. "Obec musí i v těchto situcích individuálně vyhodnotit potřebu ždtele prkovt co nejblíže bydlišti ve vzthu k povze zdrvotního postižení," uzvřel veřejný ochránce práv.
strn 15 Ministerstvo zemědělství nvrhuje milirdy korun z Pozemkového fondu Ministr zemědělství Petr Bendl v pondělí 28. 5. zveřejnil návrh n využití příjmů Pozemkového fondu ČR v letošním příštím roce. Stlo se tk n Žofínském fóru věnovném součsnosti budoucnosti zemědělství potrvinářství. přesun 2,1 Čsový tlk je nejcitelnější u národních doplňkových plteb k přímým pltbám, tzv. TOP-UP. Česká republik těmito pltbmi u vybrných komodit dorovnává rozdíly, které vznikly zjednodušením plteb v systému jednotné pltby n plochu z unijních zdrojů znevýhodnily české zemědělce oproti plnému systému přímých podpor v původních 15 zemích Evropské unie. Tyto doplňkové pltby můžeme v letošním roce vypltit nposledy, je proto třeb pro ně uprvit legisltivní podmínky co nejdříve, říká ministr zemědělství Petr Bendl dodává: Věřím, že se nám podří nlézt ještě dlší zdroje k finnčnímu posílení doplňkových plteb, protože tuto formu podpory povžuji z význmnou pro udržení konkurenceschopnosti českých zemědělců v rámci Unie. Celkem 2 100 milionů korun by podle tohoto návrhu bylo rozděleno následovně: 800 mil. Kč n spolufinncování Progrmu rozvoje venkov (pro roky 2012 2013), 530 mil. Kč pro národní podporu do zemědělství (pro roky 2012 2013), 330 mil. Kč n progrmy pro PGRLF (pro rok 2012), - 140 mil. Kč n podporu lesního hospodářství (pro roky 2012 2013), 100 mil. Kč n podporu vodního hospodářství (pro rok 2012) 200 mil. Kč n národní doplňkové pltby k přímým pltbám (pro rok 2012). Podmínkou pro využití příjmů je zčlenění uvedených částek do zákon o Pozemkovém fondu ČR (č. 569/1991 Sb.). Nbytí účinnosti tkové novelizce je čsově nléhvé mjí-li být nvržené prostředky čerpány již v roce 2012, je třeb příslušný zákon přijmout co nejdříve. Proto bude pro jeho předložení využit form poslnecké inicitivy bude nvrženo schválení novely v prvním čtení.
strn 16 Rdní Zlínského krje podpořili tvorbu územních plánů obcí Zlínského krje Biskupice, Hluzice, Hostišová, Jnová, Litenčice, Ludkovice, Mchová, Nedšov, Oldřichovice, Osvětimny, Oznice, Pšovice, Podhrdní Lhot, Pozděchov, Prkšice, Prlov, Prusinovice, Pržno, Rcková, Rjnochovice, Szovice, Strý Hrozenkov, Střítež nd Bečvou, Tečovice, Třebětice, Vlšská Polnk, Velká Lhot, Vidče, Vigntice, Vlchovice, Vysoké Pole, Žítková Přidělení dotcí v celkové výši 3,828 milionu korun 32 obcím Zlínského krje n podporu zprcování územních plánů doporučili schválit krjským zstupitelům krjští rdní. Dotce budou přiděleny obcím, které se svojí žádostí uspěly v rámci Podprogrmu n podporu obnovy venkov vyhlšovného Zlínským krjem. Podpor z tohoto podprogrmu se vzthuje ke zprcování konceptu, návrhu nebo ktulizce územního plánu obcí do 2 tisíc obyvtel. Mezi podpořené obce budou po schválení zstupitelstvem rozděleny dotce v rozmezí od 50 do 245 tisíc korun, informovl Milen Kovříková, krjská rdní pro oblst zemědělství, životního prostředí rozvoj venkov. Závznost tvorby nových územních plánů je dán stvebním zákonem, kdy územní plány schválené před 1. lednem 2007 pozbudou po 31. prosinci 2015 svou pltnost. Předpokládá se, že v následujících dvou letech předloží žádost do výše uvedeného podprogrmu více než 60 obcí Zlínského krje, které ještě nemjí zprcovný nový územní plán. Seznm podpořených obcí
strn 17 Krlovrský hejtmn nvštívil obce n Chodovsku přípdných vhodných loklitách pro investory podnikání v okolí jejich obcí. V polovině květn se hejtmn Krlovrského krje Josef Novotný vyprvil do Chodov okolí. Seznámil se s výrobním progrmem místních firem, zvítl n chodovské gymnázium setkl se se strosty. Hejtmn diskutovl se strosty devíti obcí v oblsti. Řd z nich v součsnosti řeší problém se zbudováním knlizce, finnčně náročná kce se neobejde bez státní dotce. Loni jsme dotci ministerstv nedostli, letos jsme tedy žádli znovu, obec s rozpočtem tři miliony to sm zpltit nemůže, uvedl strost obce Mírová Jiří Vlent. Strost obce Jenišov Ivn Truks upozornil hejtmn n nedosttky ve smlouvě Komunální odpdové společnosti s obcemi, ten přislíbil, že se krj připomínkou bude zbývt. Strost obce Hory Miln Pokorný informovl o prudkém nárůstu počtu vozů, projíždějících obcí po zpopltnění rychlostní komunikce R6, v Ttrovicích zse chybí signál mobilních operátorů, což je v souvislosti s přibývjícím počtem stálých obyvtel obce zásdní nedosttek. Zznmenl jsem tké inicitivu strostů proti zpopltnění R6. Možná by stálo zto se spojit vznést nše připomínky, než bude ministerstvo doprvy n podzim ktulizovt přehled zpopltněných úseků, zdůrznil hejtmn. Vyzvl tké strosty, by jej informovli o
strn 18 Přihlšte své nádrží do soutěže o Nejkrásnější nádrží 2012 - finlisté budou vybráni do 10. 10. 2012, - pro finlisty bude hlsovt veřejnost do 11.11. 2012 - slvnostní vyhlášení proběhne 12.12.2012 v Senátu. Soutěž o titul Nejkrásnější nádrží ČR je prezentcí dobrých příkldů v péči o prostředí železničních stnic zstávek. Týká se budov, osttních objektů i jejich okolí. Smyslem soutěže je zlepšit stv nšich nádrží. Soutěž o titul Nejkrásnější nádrží ČR je prezentcí dobrých příkldů v péči o prostředí železničních stnic zstávek. Týká se budov, osttních objektů i jejich okolí. Smyslem soutěže je zlepšit stv nšich nádrží. Své návrhy krásných nádrží zstávek zsílejte milem nebo poštou n dresy: nejkrsnejsindrzi@cd.cz, Asocice Entente Florle CZ Souznění, o.s., V pevnosti 159/5b, 128 00 Prh 2. Návrh musí obshovt 3 kvlitní fotogrfie stručné zdůvodnění, proč stnici či zstávku nvrhujete podpis. Pokud uvedete i dresu, budete zřzeni do slosování o jízdenky do historických vlků vstupenky do Království železnic. N dresu budou vítězům tyto ceny odeslány. Osobní údje nebudou jink využívány. Termíny pro ročník 2012: - veřejnost bude zsílt návrhy do 9.9.2012,
strn 19 Memorndum podpoří vyvážený udržitelný rozvoj venkovského prostoru podporují prtnerství spolupráci, to nejen mezi obcemi, le tké mezi smosprávou dlšími subjekty, jk je to npříkld běžné při distribuci prostředků pro rozvoj venkov metodou Leder. Jednotlivé orgnizce při tom vzájemně konzultují své postoje hledjí stnovisk, která pk společně proszují. Zjistit vyvážený udržitelný rozvoj venkovského prostoru je cílem memornd Venkov jko důstojné místo pro život, které bude podepsáno v úterý 5. červn v Senátu Prlmentu ČR. Mezi signtáře memornd ptří Svz měst obcí ČR, Národní síť místních kčních skupin ČR, Sdružení místních smospráv ČR, Spolek pro obnovu venkov ČR Stálá komise Senátu pro rozvoj venkov. Signtáři memornd poždují, by n rozvoj obcí diverzifikci podniktelských ktivit n venkově směřovlo nejméně 50 % prostředků z budoucího Progrmu rozvoje venkov (2014 2020). Součsně chtějí, by se v budoucím progrmovcím období 2014 2020 sjednotily zjednodušily žádosti o finnční prostředky z fondů EU by bylo DPH uzntelným nákldem při jkémkoli čerpání prostředků z fondů EU i pro obce dlší subjekty, které nemjí nárok n odpočet DPH. Podle signtářů memornd jsou obce zákldním územním smosprávným celkem, který je ze zákon odpovědný z rozvoj n svém území. Smosprávu proto vnímjí jko nejdůležitějšího ktér veřejné kontroly v implementční struktuře komunitně vedeného místního rozvoje. Zároveň
strn 20 CELOSTÁTNÍHO SETKÁNÍ OBCÍ, ŠKOL OBNOVY VENKOVA Mikroregion Podblnicko ve spolupráci se Spolkem obnovy venkov Středočeského krje Vás srdečně zve n 10. ročník CELOSTÁTNÍHO SETKÁNÍ OBCÍ, ŠKOL OBNOVY VENKOVA A DALŠÍCH ZÁJEMCŮ n tém Sdílení zkušeností s různými přístupy v zpojování veřejnosti, relizcí projektů tvorby strtegií v rámci dotčních progrmů EU. Škol obnovy venkov se koná ve dnech 14. - 15. červn 2012 ve Vlšimi v mikroregionu Podblnicko. Účstníci během setkání budou sdílet své zkušenosti z tvorby strtegií, z příprv, relizcí, rozvíjení udržování projektů, se zpojováním veřejnosti, budou sdílet úspěchy nebo neúspěchy, to vše ve vzthu k příprvám nového progrmovcího období EU 2014 2020. Pozvánk s podrobnostmi ke stžení (formát pdf, vel. 313 kb)
strn 21 Originální regionální znčky Polbí, Šumv užívjí dlší vybrné výrobky Jeseníky i 7) Strokouřimské okurky, Rdek Procházk Zhrdnictví, Kouřim, MAS Podlipnsko 8) Směsi pro hospodářská zvířt, KŘÍŽŮV MLÝN, s.r.o. PEČKY, MAS Podlipnsko 9) Cukrová homole, Tereos TTD,.s., Dobrovice, Zltý pruh Polbí 10) Černokostelecké textilie do kuchyně,denis Brtošová, Kostelec nd Černými lesy, MAS Podlipnsko Trdiční jrní kolo certifikce regionálních výrobků proběhlo v průběhu květn. Certifikční komise v Polbí, Jeseníkách n Šumvě udělili možnost požívt oznčení regionální produkt celé řdě místních produktů. POLABÍ, regionální produkt Dne 24.5.2012 v Dobšicích n území regionu MAS Zálbí se uskutečnilo jednání certifikční komise regionální znčky Polbí. Komise posuzovl žádosti předložené vzorky produktů u devíti uchzečů, přičemž jeden z ždtelů zžádl o udělení znčky hned n dv své produkty. Součsně se ucházeli 3 stávjící výrobci o prodloužení užívání znčky n dlší 3-leté období. Jednlo se o tyto výrobce jejich produkty: ) Mrcel Ptáčková Ručně mlovné textilní originály z Polbí b) Leo Pivoňk Kovářské výrobky c) Mrtin Krivnov Pivo Komise po prozkoumání žádostí prodloužil užívání znčky všem 3 uchzečům. Podzimní kolo posuzování žádostí o užívání registrovné znčky POLABÍ regionální produkt proběhne v říjnu roku 2012 u prtnerské Místní kční skupiny Vyhlídky, o. s. JESENÍKY, originální produkt Znčku POLABÍ regionální produkt získly tyto produkty: 1) Košíkářské výrobky z pedigu, Jroslv Ahnelová, Kouřim, MAS Podlipnsko 2) Dekortivní zhrdní kermik, Ev Vojtíšková, Krkovny, MAS Zálbí 3) Dekortivní užitné hrčky, Mrtin Holub, Horní Chvtliny, MAS Podlipnsko 4) Bšovo zelí Strokolínské, BAŠE & SPOL. s r.o., Strý Kolín, MAS Zálbí 5) Zdrvé ovoce ze Bříství, Ing. Zdeněk Žert - Ovocné sdy Bříství, Bříství u Křečhoře, MAS Podlipnsko 6) Jhody z Kouřimi, Rdek Procházk Zhrdnictví, Kouřim, MAS Podlipnsko O zbrusu nové produkty i služby se rozrostl ve středu 23. květn znčk JESENÍKY originální produkt. Certifikční komise se opět přesvědčil, že v Jeseníkách vznikjí výjimečné výrobky poskytují se ndstndrdní služby. V prvním kole certifikce letošního roku se objevily tři produkty. K trdičnímu v součsnosti málo rozšířenému oboru ptří sedlářství. A právě s výrobky sedlářského mistr Lubomír Jelínk z Hnušovic získly znčku Jeseníky originální produkt. "Fungujeme od roku 1998. Prcujeme ve třech lidech k nšemu sortimentu ptří výrob chomoutových i prsních postrojů pro jízdu těžkými povozy,
strn 22 jezdecké potřeby pro jízdu n koni jko sedl, uzdění, řemenářství zbýváme se tké kočárnictvím renovcí kočárů," vyjmenovl své ktivity Jelínek. Dlší dv produkty, které získly certifikát, spojuje jedinečný rukopis citlivá práce. Vitráže Ivety Strndové z Vrbn pod Prdědem zdobí npříkld krnovskou syngogu či kpli ve Frntiškově u Jeseníku. Zbývá se rovněž výrobou drobných šperků či efektních ozdob zrcdel speciálními, ručně válcovnými brevnými skly. Zcel originální drátovné výrobky pochází z dílny Dny Frydrychové z Jedlí. Kromě ozdobné funkce, se její práce z černé! ho žíhného drátu vyznčuje užitkovostí. Pod rukm křehké ženy tk vznikjí složité hodiny, šperkovnice, zvony nebo lucerny. Ke stávjícím dvěm originálním jesenickým službám se přiřdilo sedm nových subjektů z celých Jeseníků od Zábřežsk, přes Jesenicko či Bruntálsko. Originální služby nbízejí jk luxusní resturce, tk rodinné podniky nechybí mezi nimi ni provozovtelé horských cht. Koordinátorem regionální znčky JESENÍKY originální produkt je MAS Horní Pomorví. Jesenický region nyní reprezentuje 39 originálních produktů 9 strvovcích či ubytovcích služeb. ŠUMAVA, originální produkt N Šumvě bylo v květnu 2012 uděleno 9 nových 18 prodloužených certifikátů pro produkty výrobky, 1 nový 3 prodloužené certifikáty pro služby v cestovním ruchu. Aktuálně užívá znčku ŠUMAVA originální produkt již 81 výrobců 31 provozovtelů služeb. Jko již trdičně obě certifikční komise jk pro výrobky, tk i pro služby v cestovním ruchu, zsedly v jeden den. Dopoledne se hodnotily výrobky, komise projednl 11 žádostí o udělení znčky, posuzovl mnoho vzorků nkonec udělil 9 nových znček. Tké žádlo 18 stávjících výrobců o prodloužení užívání znčky n dlší 3 roky, zde komise po prozkoumání předložených žádostí vzorků všech výrobků prodloužil znčku všem 18 ždtelům. N komisi pro znčení služeb byly podány 2 žádosti o udělení znčky, 1 žádost byl odložen n podzimní komisi 1 žádost byl schválen. Tké byly předloženy 3 žádosti o prodloužení užívání znčky n dlší 3 roky, tyto byly schváleny bez připomínek. Nově znčku ŠUMAVA originální produkt získly výrobky produkty: 1) Kermik ze Šumvy, Ivet Kůsová 2) Čerstvě řezné bylinky, Obec Chlumny 3) Hsičská klobás, sekná, škvřené sádlo, Řeznictví u Kojzrů 4) Dorty cukrářské výrobky, Blnk Milfitová 5) Dřevěné hrčky drobné výrobky ze dřev, MIVA Vcov, s.r.o. 6) Šumvská hřibová polévk, Ječmínek s.r.o. 7) Domácí džem z lesního ovoce, Ječmínek s.r.o. 8) Plstěné dekorce, Gbriel Skorunková 9) Klenovická kermik, Ivn Tesárková Nově znčku ŠUMAVA originální produkt získlo zřízení: Cht Rovin Regionální znčky v České republice zvádí národní koordinátor Asocice regionálních znček, o.s.
strn 23 Jké budou nové Operční progrmy pro ČR? Podkld pro příprvu Dohody o prtnerství pro progrmové období 2014-2020 po roce 2013 v podmínkách ČR obshující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013, strtegický přístup vyplývjící z návrhu nřízení EU o společných ustnoveních evropských fondů, nové vstupy relizovné v rámci ČR výsledky vyhodnocení zkušeností z progrmových období 2004-2006 2007-2013. N jednání české vlády se v těchto dnech dostává mteriál Ministerstv pro místní rozvoj, který předložilo ministrům 30. květn 2012. Není zcel jsné, jk vlád s mteriálem nloží, nicméně v předkládcí zprávě je, že ho mám vzít n vědomí. Jedná se o Vymezení operčních progrmů dlší postup při příprvě ČR pro efektivní čerpání evropských fondů. Jedná se o dokument, který nvrhuje jk budou rozděleny budoucí Operční progrmy pro Česko pro období 2014 2020. V souldu s tímto usnesením vlády připrvilo MMR komplexní mteriál, kterým předkládá vládě návrh rozprcování národních rozvojových priorit do úrovně vymezení budoucích operčních progrmů (dále jen OP ) pro progrmové období 2014 2020 návrh dlšího postupu příprvy budoucí politiky soudržnosti pro progrmové období 2014 2020. V první části předloženého mteriálu jsou uveden východisk pro změření operčních progrmů pro období 2014 2020, mezi která ptří zejmén vládou projednný mteriál Souhrnný návrh změření budoucí politiky soudržnosti EU Druhá část předloženého mteriálu obshuje návrhy změření operčních progrmů pro progrmové období 2014-2020. Dlší části mteriálu jsou věnovány následnému postupu při příprvě ČR pro efektivní čerpání fondů Společného strtegického rámce (dále jen SSR ) po roce 2013 obshují zejmén podmínky vyplývjící z návrhů nřízení EU pro vyprcování jednotlivých operčních progrmů, jejich řízení, kontrolu, monitorování hodnocení. Zároveň MMR připrvuje celkový systém řízení, monitorování, hodnocení, kontroly koordince. Přitom vychází i ze zkušeností z progrmových období 2004-2006 2007-2013. Východisk pro stnovení budoucích OP byl projednán n pltformách (některých k tomuto účelu přímo zřízených) různých úrovní s resorty, krji, městy obcemi, sociálními hospodářskými prtnery dlšími prtnery. Všechny podkldy, které MMR v procesu příprvy tohoto dokumentu obdrželo ze strny prtnerů, budou zohledněny při příprvě Dohody o prtnerství. K mteriálu byly zprcovány expertní posudky ze strny OECD Světové bnky.
strn 24 Návrh nových Operčních progrmů: o Operční progrm Podnikání inovce pro konkurenceschopnost řízený ministerstvem průmyslu obchodu o Operční progrm Páteřní infrstruktur řízený ministerstvem doprvy o Operční progrm Změstnnost vzdělávání řízený ministerstvem práce sociálních věcí o Integrovný regionální operční progrm řízený ministerstvem pro místní rozvoj o Operční progrm Prh - pól růstu ČR řízený Mgistrátem hlvního měst Prhy o Operční progrm Technická pomoc řízený ministerstvem pro místní rozvoj Celý mteriál je ke stžení zde: Podkld pro příprvu Dohody o prtnerství pro progrmové období 2014 ž 2020, Vymezení operčních progrmů dlší postup... (formát pdf, vel. 1160 kb)
strn 25 Nejvíce peněz n obnovu pmátky vybrli v Lnžhotě Kozák výsledky. Institut pro pmátky kulturu, o.p.s. předstvuje vítěze prvního ročníku soutěže veřejných sbírek n oprvy pmátek nzvné MÁME VYBRÁNO. Tři nejlepší v ktegorii Cen veřejnosti si kromě potlesku při slvnostním vyhlášení výsledků odnesli tké finnční příspěvky ve výši 30, 15 5 tisíc korun do svých sbírek, které stále probíhjí. Hlvním smyslem soutěže je propgovt veřejné sbírky jko vhodný nástroj finncování obnovy pmátek inspirovt dlší orgnizce instituce, by sbírky vyhlšovly. Příspěvek do vítězných sbírek pk předstvuje pro vyhlšovtele motivci, proč se do soutěže zpojit udělt něco pro propgci své konkrétní sbírky, vysvětluje Aleš Kozák. V době všeobecných úspor předstvují veřejné sbírky zjímvou možnost, jk finncovt obnovu menších i větších pmátek. Přesto nejsou v České republice využívné tolik, jk by mohly. O změnu se snží soutěž MÁME VYBRÁNO, kterou před čsem vyhlásil Institut pro pmátky kulturu, o.p.s. Více než stovk pmátek se v soutěži utkl o vítězství ve třech ktegoriích. Výsledky si vítězové vyslechli n slvnostním vyhlášení v klášteře dominikánů v Prze dne 29. květn. Finnčně nejúspěšnější sbírkou ukončenou v roce 2011 byl sbírk n oprvu střechy kostel Povýšení svtého Kříže v Lnžhotě, která shromáždil 2,4 milionu korun. Jko nejlépe prezentovnou odborná porot vyhodnotil sbírku n obnovu vrhn v chrámu svtého Petr Pvl v Mělníku, kterou vyhlásil Mělnický osvětový okršlovcí spolek. Poslední soutěžní ktegorií bylo hlsování veřejnosti. Z více než dvou tisíc celkem zslných hlsů jich nejvíce získl římskoktolická frnost Třebíč se sbírkou n stvbu nových vrhn v kostele svtého Mrtin v Třebíči, shrnuje ředitel Institutu pro pmátky kulturu Aleš Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)