3. PŘEDBĚŽNÁ INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU A EXPORTU POPs LÁTEK

3. PŘEDBĚŽNÁ INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU A EXPORTU POPs LÁTEK 3.1 Úvod Hodnocení chemických látek v rámci implementace Stockholmské úmluvy v ČR vyžaduje analýzu následujících oblastí: Které zdroje informací jsou pro hodnocení potřebné: - Legislativa - Výroba - Import/export - Použití - Zásoby, nespotřebované zásoby, kontaminovaná místa Pokud tyto zdroje informací jsou k dispozici, jak mohou být využity pro danou inventuru Jak mohou být tyto informace využity pro potřeby implementace SC Je nutné brát v potaz, že samostatná Česká republika existuje pouze od roku 1993, to znamená, že do hodnocení musí být zahrnuta řada informací týkající se bývalého Československa. 3.2 Organochlorové pesticidy (OCPs) 3.2.1 Výroba Dva největší producenti pesticidů v bývalém Československu byly Spolana Neratovice a Chemické závody Juraje Dimitrova (CHZJD). Historie tuzemské výroby persistentních organochlorových peticidů byla zahájena v roce 1950 po ukončení výzkumu syntézy DDT VÚ agrochemické technologie v Bratislavě. O rok později byly vytvořeny předpoklady pro velkovýrobu technického HCH; od roku 1959 (podle některých zdrojů od 1956) se používal v zemědělství pouze čistý lindan (> 99 % γ- isomeru HCH) a jeho použití bylo omezeno na ošetřování osiva (len, řepka ozimná). Technický HCH se však i nadále používal v lesnictví. Na počátku 60. let byly prokázány první případy resistence vůči DDT (mandelinka bramborová, Leptinotarsa decemlineata), pozdějí také u jiných druhů hmyzu, např. (rape blossom beetle, Meligethes aeneus). Po těchto zjištěních výroba DDT poklesla a jeho používání bylo nahrazováno nejprve kelevanem (také chlorovaná látka), později pak chlorfenvinphosem a karbamáty. Nespotřebované zásoby byly v 50. a 60. létech shromažďovány jednotlivých JZD a v Zemědělských zásobovacích a nákupních závodech (ZZNZ) ne pouze DDT, ale i další pesticidy. Postupně bylo nutné začít regulovat likvidaci těchto nespotřebovaných a nepoužitelných zásob OCPs. II-1

3.2.2 Bývalé provozy výroby pesticidů 3.3.2.1 Výroba chlorovaných derivátů benzenu 3.3.2.1.1 Stručný popis technologie V roce 1961 byla ve Spolaně Neratovice zahájena výroba hexachlorcyklohexanu světlem katalyzovanou adicí na benzenové jádro. Vzniklý produkt obsahoval směs prostorových izomerů α, β, γ, δ, ε-1,2,3,4,5,6,-hexachlorcyklohexanu, hepta- a oktachlorcyklohexanu a dalších látek. Z hlediska použití byl insekticidně nejúčinnější složkou γ-izomer (lindan), kterého při reakci vznikalo cca 13 %. Hexachlorcyklohexan (dále HCH) se používal jako surovina pro výrobu trichlorbenzenu a různých pesticidních přípravků. Dále se používal pro přípravu přípravků na ochranu lesních porostů proti okusu zvěře, insekticidních prostředků, hlístopudných prostředků a také jako přípravek do některých barev. Ne pro všechny aplikace bylo možné, nebo vhodné používat HCH v té podobě jak vznikl adicí chlóru na benzenové jádro a proto byl γ-izomer HCH izolován ze směsi pomocí metanolu. Čistý γ-izomer byl pak prodáván pod obchodním názvem LINDAN jako pesticidní přípravek. Z izolace γ-izomeru vznikalo poměrně velké množství tzv. balastních izomerů, jejichž další použití do zemědělských přípravků bylo, vzhledem k jejich několikařádově menší účinnosti ve srovnání s γ-izomerem, nevhodné. Určitou dobu byly přebytečné balastní izomery HCH likvidovány ukládáním na skládkách, což nebylo únosné ani z ekonomického, ani z ekologického hlediska. V roce 1965 bylo proto zavedeno komplexní zpracování balastních izomerů HCH podle technologie vyvinuté Výzkumným ústavem agrochemické technologie v Bratislavě. V první fázi byly balastní izomery podrobeny dehydrochloraci louhem sodným na trichlorbenzen (resp. směs izomerů trichlorbenzenu), který byl z reakční směsi izolován přeháněním vodní parou. Trichlorbenzen pak byl zpracován katalytickou přímou chlorací na směs tetrachlor- a hexachlorbenzenu (dále jen HCB). HCB se používal při výrobě kombinovaného fungicidního přípravku k suchému moření osiva proti houbovým chorobám Agronalu H. Agronal H obsahoval 2 % organicky vázané rtuti a 10 % hexachlorbenzenu ve směsi s minerálními plnivy. Část HCB se pomocí louhu sodného převáděla na pentachlorfenolát sodný a poté na pentachlorfenol (dále jen PCP). Pentachlorfenolát sodný se prodával jako sušený a ve formě 7-11 % vodného roztoku. Pentachlorfenol se prodával jako sušený a jako xylenový roztok s obsahem PCP min. 23 %. PCP se rovněž používal jako jedna z účinných složek v kombinovaném insekticidním a fungicidním přípravku PENTALIDOL pro ošetření dřeva všeho druhu, konstrukcí, zábradlí, nábytku, podlah a krovů proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným houbám a různým druhům plísní. Tetrachlorbenzen (dále TeCBz) se působením louhu sodného přeměnil na trichlorfenolát sodný, který se buď okyselením převedl na trichlorfenol, nebo působením kyseliny chloroctové na sodnou sůl kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové (dále jen 2,4,5-T). Reakcí sodné soli 2,4,5-T s butylalkoholem pak vznikl butylester kyseliny 2,4,5-T, který byl hlavní účinnou složkou arboricidních přípravků ARBORICID E 50 a ARBORICID EC 50. II-2

Nezreagované matečné louhy se během výroby vracely zpět do předchozích stupňů, což sice na jedné straně z této technologie činilo téměř bezodpadovou technologii, na druhé straně však docházelo ke koncentrování nečistot a vedlejších produktů reakce. 3.2.2.1.2 Vedlejší produkty reakcí V době, kdy byla technologie zpracování balastních izomerů HCHs ve Spolaně zaváděna, nebylo známo, že vedlejšími reakcemi vznikají při výše uvedených syntézách ve stopových množstvích látky nebezpečné lidskému zdraví, způsobující nekrózu jater a projevující se navenek zejména výskytem chlorakné. Na příčinu problému upozornili pracovníci VŠCHT Pardubice, kterým se podařilo v literatuře a pak při osobním jednání v zahraničí zjistit údaje o podobných potížích, které se vyskytly u firmy Behring & Son v Ingelheimu. Tam se zjistilo, že při dehydrochloraci HCH a při dalším zpracování chlorovaných derivátů benzenu vznikají ve stopovém množství polychlordibenzodioxiny, mimo jiné i 2,3,7,8-terachlorodibenzo-p-dioxin (dále jen dioxin, TCDD), který se vyznačuje nejvyšší toxicitou. Při pokusu o výrobu standardu této látky pro účely kalibrace analytického stanovení koncentrací dioxinu v pracovním prostředí a v okolí výrobny se otrávil a na následky otravy zemřel pracovník VŠCHT Pardubice ing. Volf. Vzhledem k tomu, že k izolaci trichlorbenzenu bylo používáno přehánění vodní parou, jehož odvětrávání bylo vyústěno uvnitř provozní haly, došlo k postupnému zamoření pracovního prostředí a kontaminaci celé budovy Ne 42, dle současného značení A1420. Ke kontaminaci přispěla i recyklace matečných louhů, neboť tímto způsobem se dioxin, vznikající původně ve stopových množstvích, v roztocích postupně koncentroval a jeho uvolňování pak bylo při přehánění vodní parou snadnější. Po zjištění těchto skutečností bylo zpracování balastních izomerů v roce 1968 ve Spolaně zastaveno. Únik dioxinu a zasažení cca 100 pracovníků je uváděn i v literatuře zabývající se riziky spojenými s průmyslovou výrobou. 3.2.2.1.3 Stručná historie výroby Zahájení výroby HCH - 1961 Zahájení zpracování balastních izomerů - 1965 První požár HCH - 27. 1. 1967 Požár na výrobě LINDANu - 5. 8. 1968 HCH byl dále zpracován na LINDAN v Bratislavě Zastavení zpracování balastních izomerů - 1968 Druhý požár na HCH - 28. 10. 1972 - výroba již nebyla obnovena II-3

3.2.2.2 Hexachlorbenzen (HCB) jako nežádoucí vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem 3.2.2.2.1 Úvod V průběhu 70. let se v technické praxi, zejména pro čistírenské procesy a odmašťování v kovoprůmyslu, začalo všeobecně přecházet z do té doby používaného trichlorethylenu na perchlorethylen. Tato změna byla motivována jednak ekonomickými, jednak hygienickými a toxikologickými důvody. Vzhledem k vysoké těkavosti trichlorethylenu docházelo k jeho vysokým ztrátám v technologických procesech. Vysoká těkavost byla rovněž důvodem kontaminace ovzduší v pracovním prostředí, což zvyšovalo technické nároky na udržení čistého pracovního prostředí. Trichlorethylen se vyznačuje rovněž podstatně vyšší akutní toxicitou než perchlorethylen, takže vyšší toxicita spolu s vyšší těkavostí představuje značně větší riziko omamných účinků u pracujících a vyššího výskytu následných chorob z povolání zejména vzhledem k hepatotoxicitě. U hlavního výrobce Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem došlo ke změně této komodity v polovině 70. let. Při zavedení jinak velmi progresivního, v té době již počítačem řízeného výrobního procesu však po finální destilaci zůstával olejovito-dehtovitý zbytek, vzhledem k blíže nedefinovanému semikvalitatitnímu chemickému složení označený jako směs HEXA. Tento zbytek (bez bližší chemické analýzy a toxikologického zhodnocení) byl prozatímně plněn do sudů a ukládán na ohrazené podnikové skládce s předpokladem jeho likvidace spalováním jako hlavního produktu v plánované podnikové spalovně. V druhé polovině 70. let byla zpracována odborná chemická a toxikologická expertiza a návrh na způsob naložení s tímto nepříjemným a postupně se hromadícím odpadem (v té době) v řádu 10 10 tun. 3.2.2.2.2 HCB jako hlavní složka odpadního produktu při výrobě perchlorethylenu Produkt z výroby perchlorethylenu (směs HEXA ) byl podroben analytickému a toxikologickému zhodnocení. Z analýzy vyplynulo, že v olejovito-dehtovitém produktu, zbývajícím po finální destilační rafinaci perchlorethylenu jsou jako hlavní složky zastoupeny hexachlorbenzen a hexachlorethan vedle dalších minoritně zastoupených polychlorovaných sloučenin, které již nebyly individuálně isolovány a podrobně identifikovány. Obsah hexachlorbenzenu (HCB) dosahuje 90 % w/w. Bylo vysloveno podezření na možnou přítomnost TCDD, které však nebylo prokázáno analyticky (v té době nebyla vypracována separační metoda stanovení (plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu, dovolující stanovení řádově 1 ppm), ani metodou biologické analýzy na základě histologického důkazu hepatotoxicity podle změn jaterního parenchymu, které byly dříve nalezeny jako zcela specifické pro TCDD [4]. 3.2.2.2.3 Navržený způsob naložení s odpadním produktem V rámci analyticko-toxikologické studie [1,2], jíž bylo prokázáno složení odpadního produktu z výroby perchlorethylenu a hexachlorbenzen jako hlavní složka, byla konstatována neúčelnost spalování tehdy technologicky dostupnými spalovacími procesy. Jednak by šlo (vzhledem k totálně chlorovanému produktu) o energeticky velmi náročný proces, jednak by v odplynu bylo velké množství HCl, jejíž vázání vyžaduje materiálově a konstrukčně náročné řešení. Navíc hrozící vznik PCDDs/Fs by vyžadoval spalovací režim s teplotou nad 1 200 1 300 C, speciální řešení spalovací komory s dohořívacím stupněm a rychlým ochlazením spalin a další nároky, v té době tuzemskými konstruktéry a dodavateli spaloven neosvojené. II-4

Bylo proto navrženo tuto složku odpadního produktu (HCB) izolovat a využít. Poměrně jednoduchou rafinací rekrystalizací bylo možno získat vysoce čistý HCB a byly navrženy k využití tři způsoby, a to export s původním agrochemickým využitím do zemí, kde (zatím) není zakázán, jako složka směsí pro zastírací dýmy v ozbrojených silách a jako prostředek pro rafinaci hliníku a jeho sloučenin. Největší množství bylo exportováno do tehdejšího SSSR, kde se HCB ještě po delší dobu používal jako herbicidní přípravek pro defoliaci před strojní (kombajnovou) sklizní bavlny zejména v Uzbekistanu. Další významné množství bylo poskytnuto ČSLA jako složka v té době zaváděných směsí do zadýmovacích prostředků pracujících na termicko-kondenzačním principu. Tento princip je založen na hoření směsi, kdy se větší část odpaří a v chladném ovzduší kondenzují aerosolové částice o vhodné velikosti, které oslabují elektromagnetické záření zejména ve viditelné části spektra. Tyto částice jsou podle složení směsí tvořeny hlavním produktem, tj. kovovými chloridy, chloridem amonným, vyššími uhlovodíky, sazemi aj. V dýmu nejstarších dýmotvorných směsí termitu s hexachlorethanem nebo tetrachlormethanem bylo možno identifikovat fosgen, směsi obsahující jako palivo (a částečně dýmotvornou složku) antracenové oleje produkují karcinogenní polyaromatické uhlovodíky. V 60. a 70. letech se (k lepším zastíracím schopnostem i s ohledem na částečné pokrytí blízké infračervené oblasti) ve světě začal v dýmotvorných směsích používat HCB. V té době narůstal požadavek na ochranu (zejména tanků) před pozorovacími, průzkumnými a zejména zaměřovacími palebnými prostředky, pracujícími v blízké infračervené oblasti. Skutečnost, že při hoření této směsi se mohou tvořit PCDDs/Fs se nepovažovala ze zdravotního a toxikologického hlediska za příliš podstatnou jak z pohledu porovnání s jinými významnějšími riziky válečných událostí, tak i proto, že jako zásada při vstupu do dýmové clony platí používání ochranných masek vzhledem k předpokladu, že dýmová clona může zastírat použití účinných chemických zbraní. V případě ochranné clony vlastního bojového vozidla žádné zdravotní nebezpečí nehrozí, neboť vozidla jsou vybavena účinným filtroventilačním zařízením. Případné poškození životního prostředí v době války je ve srovnání s jinými vlivy zanedbatelné. Nicméně, další a současné trendy ve vývoji zadýmovacích prostředků, zejména pro ochranu před multispektrálními pozorovacími, průzkumnými a zaměřovacími palebnými prostředky, i s ohledem na mírové použití při výcviku znamenaly postupný ústup od prostředků s využitím HCB. Pro využití HCB bylo navrženo ještě další řešení. Pro rafinaci hliníku a jeho slitin se do Kovohutí Břidličná dovážely z Francie tablety údajně na bázi chlorovaného produktu ethanu. Bylo navrženo využít tuto technologii rafinovaného HCB z odpadního produktu při výrobě perchlorethylenu [3]. Ze strany krajské hygienické správy v Ostravě vznikly námitky, že z HCB mohou vznikat PCDDs/Fs. Tuto námitka byla odmítnuta, neboť podobné nebezpečí by bylo srovnatelné s dosud použitým produktem. Zejména však teoretický rozbor problému ukazuje zřejmě na to, že v totálně redukčním prostředí, kdy se HCB prakticky spotřebuje v tavenině pod její hladinou (tedy bez přístupu kyslíku), není důvod pro uvedené obavy. Odpadní produkt z prvých let výroby perchlorethylenu byl rafinován a čistý HCB byl v řádově stotunových kvantech v průběhu konce 70. a prvé poloviny 80.let využit jak je uvedeno shora. Je zřejmé, že nejméně dva uvedené způsoby využití nepřipadají v současné době dlouhodobě v úvahu, nicméně praxí ověřené využití pro rafinaci s redukčním prostředím může sloužit jako teoretické i praktické východisko pro způsob likvidace čistého nebo vysoce koncentrovaného HCB a podobných sloučenin (včetně PCBs) redukčními pochody, pokud nejsou pro vysoké zředění vhodnější spalovací nebo jiné likvidační procesy. II-5

3.2.3 Registrace Koncem 60. let a zvláště v 70. létech bylo použití OCPs postupně omezováno a zakazováno a tyto látky byly postupně nahrazovány jinými typy pesticidně účinných chemických látek. Kroky, které k tomu vedly, byly: Zastavení velkoplošného používání těchto látek vůči škodlivým organismům a náhrada postupy jako bylo ošetřování osiva nebo aplikací během setby Náhrada DDT organofosfáty, karbamáty, pyretroidy a regulátory růstu Regulace a zákaz používání polycyklických chlorovaných insekticidů jako byly aldrin, dieldrin a heptachlor; použití endrinu bylo omezeno na likvidaci polních myší (field-mouse Microtus arvalis) a spojeno se souhlasem pro každý speciální případ použití a omezení velkoplošného použití fungicidů na bázi HCB (hexachlorbenzen) a PCNB (pentachlornitrobenzen) používaných proti snětí obilné. Tabulka 3-1 sumarizuje výrobu prostředků na ochranu rostlin registrovaných v bývalém Československu. Tabulka 3-1: Historické profily pro chlorované pesticidy registrované v bývalém Československu Aktivní látka: Přípravek (obsah aktivní látky) Formulace / Výrobce Registrován od - do Poznámka aldrin Aldrin (nehodnoceno) P / 1962-1963 DDT Aerosol DDT (10 %) K / Spolana 1958 1973 Aerosol DL (2.5 %) K / Spolana 1960 1973 lindan 1 % Antrix (15 %) EC (?) / Spolana nehodnoceno, nejméně do 1975 lindan 7 % v lesnictví Cyklodyn (3.75 %) P / CHZJD 1955 1958 technický HCH 2.5 % Dibovin (10 %) P / nehodnoceno nehodnoceno dezinfekce obydlí, dobytka, stájí Duaryl (69 %) SC / nehodnoceno nehodnoceno Pravděpodobně pouze vývoj, nebyl používán Dykol (50 %) DP / Spolana 1959 1973 Dynocid (5 %) P / CHZJD 1951 1973 Dynol (20 %) DKV /Spolana 1955 1969 Gamadyn (3 %) P / CHZJD 1957 1973 lindan 0.5 % Holus (nehodnoceno) V rozpouštědlech nemísitelných s vodou / nehodnoceno nehodnoceno, používán nejméně do 1962 p-dichlorbenzen používán ve stájích, textilních skladech, dílnách Ipsotox (2.5 %) S / Spolana nehodnoceno, používán nejméně do 1972 HCH techn. 8 % v lesnictví Ipsotox Special (2.5 %) S / Spolana nový 1972 lindan 1 % pouze v lesnictví Meryl N (2 %) nehodnoceno / Spolana nový 1972 pentachlorfenol 3 %; pouze pro impregnaci dřevěných povrchů II-6

Lidykol (46 %) DP / Spolana 1959 1973 lindan 4 % Neraditin (10%) P / Spolana nehodnoceno, používán nejměně do roku 1969 Nera-emulze (30 %) emulsion / Spolana nehodnoceno, používán nejměně do roku 1964 Nerafum (40 %) FK / Spolana nehodnoceno, používán nejměně do roku 1964 Humánní hygiena Humánní hygiena Humánní hygiena Nerakain (30 %) EC / Spolana nehodnoceno, používán nejměně do roku 1964 Pararyl (nehodnoceno) nehodnoceno Pravděpodobně pouze vývoj, nebyl používán Pilusan (10 % DDT) nehodnoceno nehodnoceno V obilných silech; mísen s obilím (!!!) Pentalidol (2 %) S / Spolana nehodnoceno; řadu let před rokem 1972, pokračovalo nejméně do roku 1975 pentachlorophenol 5 %, lindan 0.1 %; pouze pro impregnaci dřevěnných povrchů barevnými nátěry Solomitol (podobný Pentalidolu) ve vodě rozpustná kapalina / nehodnoceno nehodnoceno, používán nejméně do roku 1962 Podobně jako Pentalidol Tridynol (20 %) nehodnoceno nehodnoceno V oleji; v prázných obilných silech Dieldrin Alvit % (90 %) MP 1960 1968 Dieldrex B (75 %) MP 1962 1968 TMTD 10 % Povlakový přípravek (9 %) MP 1965-1968 Endrin Endrin 20 (20 %) EC 1960-1983 HCH technical Cyklo-HCH (10 %, min. 1 % gamma) P / Spolana, také CHZJD 1952 1970 Cyklo nebo Cyklo Powder (10 %) P / CHZJD Nehodnoceno, používán nejmébě do roku 1972 Pouze v lesnictví Forst-Nexen (18 %, 75 % gamma) EC / FRG Nehodnoceno, používán nejmébě do roku 1975 Pouze v lesnictví Ipsotox (8 %) viz DDT viz DDT Viz DDT Cyklodyn (2.5 %) viz DDT viz DDT Viz DDT Heptachlor Agronex Hepta T 30 (29 %) MP / Celamerck / (FRG) 1970 1985 TMTD 30 % Chlordane Nikdy nebyl registrován Hexachlorbenzen Agronal H (10 %) MP 1961 1977 Hg 4.5 % Hexachlorobenzen (25%) P do 1977 Půdní desinfekce (v posledních létech velmi omezené použití) II-7

HCB (90 %) DP 1959 1977 Vnitřní neautorizované hodnocení, ne potvrzeno Methoxychlor Metoxychlor (10 %) P / Spolana 1965-1972 Vyrobem v poměrně malém množství pro malý zájem Metoxychlor (25 %) EC / nehodnoceno 1965-1972 Metoxychlor Aerosol (15 %) K / nehodnoceno 1965-1972 Mirex Nikdy nebyl registrován Toxaphene Toxafen (10 %) P / nehodnoceno 1958-1960 Melipax (10 %) Melipax 60 EC (60 %) P / VEB Fahlberg-List (GDR) EC / VEB Fahlberg-List (GDR) Vysvětlivky: DP - rozptýlitelný prášek DKV - kapalný rozptýlitelný koncentrát pro ředění vodou EC - emulgovatelný koncentrát K - kapalný koncentrát pro aplikace bez ředění MP - rozptýlitelný prášek pro ošetřování osiva P - pudr S - roztok VT - tabletky fumigantu Šedé položky = používán v komunální hygieně nebo pro desinfekci dobytka 1961 1962 1961-1983 Pokud jde o produkovaná množství, pouze malá část dat je dostupná. Tabulka 3-2: Odhad tuzemské produkce prostředků na ochranu rostlin Aktivní látka Produkt Roky výroby Množství [t] Odpovídající vstup aktivní látky [t] DDT Cyklodyn 1955-1958 2 325 58 125 Dynocid 1951-1974(!) 51 765 2 588.25 (neregistrován po 1973) Gamadyn 1957-1976(!) 65 437 2 963.11 (neregistrován po 1973) HCH technický HCH techn. 1954-1977 57 979 Snad průměrná produkce (pro izolaci lindanu a přípravků s technickým HCH) Cyklo-Powder 1952-1970 25 310 3,543.4 Včetně údajů o HCH tech.??? Informace týkající se technického HCH zahrnují také data o produkci lindanu. Celkem bylo vyrobeno 3 330 t lindanu, tj. kolem 5 % produkce technického HCH, i když na počátku výroby to bylo méně než 2 % (v roce 1958 bylo vyrobeno 460 t technického HCH a 7 t lindanu), zatímco ke konci výroby byla produkce lindanu kolem 10 % (1976-2 390 t / 223 t γ-izometu). To znamená, že použití technického HCH v různých přípravcích bylo poměrně značné, zvlaště v počátečním období výroby a poté klesalo. II-8

Také údaje o trichlorbenzenu (vedlejší produkt po izolačním procesu lindanu) jsou dostupné a umožňují hrubý odhad jaké množství technického HCH bylo použito. Obrazek 3-1 ukazuje graf vývoje produkce technického HCH ve srovnání s lindanem a trichlorbenzenem; graf ukazuje, jak byl technický HCH nadále využíván, přes to, že byla zahájena výroba lindanu. Obrázek 3-2 ukazuje vývoj použití vybraných POPs pesticidů v bývalém Československu. Obrázek 3-1: Srovnání výroby technického HCH, lindanu a trichlorbenzenu Comparison of Production of HCH techn., Lindane and Trichlorobenzene production (t) 6000 5000 4000 3000 2000 1000 HCH techn. trichlorobenzene lindane 0 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 year Obrázek 3-2: Vývoj použití vybraných POPs pesticidů v bývalém Československu 10000,0 9000,0 8000,0 tun 7000,0 6000,0 5000,0 4000,0 3000,0 2000,0 1000,0 0,0 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 DDT 15 665 tun lindan 61 680 tun toxafen 9 852 tun kelevan 671 tun rok Celostátní přehled prodeje organochlorových pesticidů je uveden v tabulkách 3-3 až 3-5. II-9

Tabulka 3-3: Celostátní přehled prodeje pesticidů za léta 1963-1971 [1,2] Přípravek Účinná látka 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 Aerosol DDT DDT 1 204,0 1 083,7 604,1 196,1 343,4 303,1 145,6 123,8 49,4 Aerosol č. 8 DDT - 64,7 53,6 84,8 - - - - - Dykol DDT 98,0 486,2 240,6 315,9 262,7 307,1 106,4 150,7 159,1 Dynocid DDT 1 563,0 1 105,1 779,2 1 002,3 1 261,8 814,9 734,8 555,1 417,3 Dynol DDT - 60,2 12,8 5,4 2,0 - - - - Aerosol DL DDT, lindan 304,0 328,9 976,7 270,4 168,0 260,0 222,1 304,3 101,7 Gamadyn DDT, lindan 5 461,3 6 360,4 5 144,9 4 202,4 2 891,8 3 362,2 4 228,6 3 234,0 1 908,7 Lidykol DDT, lindan 113,0 215,8 263,6 197,7 186,7 255,0 135,8 102,8 205,0 Gamacid lindan 4 248,7 4 988,0 2 774,0 590,0 487,2 602,9 656,0 872,0 599,2 Gamaryl 80 lindan 0,7 3,4 3,3 7,9 2,1 5,5 1,4 1,7 1,4 Lindafum lindan - - - - - 3,2 0,8 0,3 - Lindan susp. 80 lindan - - 1,0 6,4 0,5 1,9 2,8 4,4 0,9 Cyklodyn technický HCH - - - - 1,0 - - - - Melipax toxafen 269,6 725,0 453,9 820,8 770,8 800,0 503,6 816,4 589,1 Toxafen toxafen - 17,5 24,3 1,4 0,7 - - - - Metoxychlor aerosol metoxychlor - 23,0 38,4 31,6 31,9 38,1 2,6 9,6 6,7 Metoxychlor emulze metoxychlor - - - 17,2-0,5 0,2 - - Metoxychlor popraš. metoxychlor - - - - 4,9 0,4 6,0 6,4 - Thiodan endosulfan - - 0,1 0,8 1,2 0,8 2,8 6,0 8,3 Despirol 45 WP kelevan - - - - - - - - 20,5 Despirol popraš. kelevan - - - - - - - - 16,6 Celkem t 13 262,3 15 461,9 11 370,5 7 751,1 6 416,7 6 755,6 6 749,5 6 187,5 4 083,9 [1] A. Muška: Agrochémia 8(12), 1968, 373-378 [2] A. Muška: Agrochémia 14(2), 1974, 57-64 Tabulka 3-4: Celostátní přehled prodeje pesticidů za léta 1972-1979 [1] Přípravek Účinná látka 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 Aerosol DDT DDT 109,3 84,9 41,9 Aerosol č. 8 DDT Dykol DDT 113,1 66,2 94,3 0,4 0,5 Dynocid DDT 280,6 126,4 50,0 Dynol DDT Aerosol DL DDT, lindan 120,9 92,1 32,3 Gamadyn DDT, lindan 1 214,9 956,6 232,7 57,2 0,7 Lidykol DDT, lindan 155,4 125,8 36,6 15,1 Gamacid lindan 436,2 436,0 197,8 125,5 9,1 Gamaryl 80 lindan 0,4 0,1 II-10

Lindafum lindan 0,1 Lindan susp. 80, WP 80 lindan 0,1 0,3 4,1 5,5 9,7 5,3 0,6 Dymogam KS lindan 150,0 351,0 1,0 Lidenal 82 lindan 1 211,5 1 353,8 905,1 857,8 59,8 12,9 10,3 0,7 Limacid lindan 2,9 5,7 1,6 1,1 0,5 0,1 0,2 Supergam lindan 1,3 6,7 1,0 Lindram 50/35 WP Cyklodyn lindan technický HCH Aerosol HCH technický HCH 0,5 Melipax toxafen 579,9 418,1 377,1 303,2 236,4 324,8 369,3 291,6 Melipax tekutý, 60 EC Melipax aerosol toxafen toxafen Staub? Toxafen toxafen - - - Metoxychlor aerosol metoxychlor 7,8 0,4 Metoxychlor emulze metoxychlor - - - - - - Metoxychlor popraš. metoxychlor 0,4 0,5 Thiodan, Thiodan 35 EC endosulfan 9,4 25,1 56,0 80,5 97,8 103,9 92,4 68,5 Despirol 45 WP Despirol popraš. kelevan kelevan Despirol aerosol kelevan - - - Despirol 50 WP kelevan 15,2 31,0 19,1 11,7 20,9 22,1 3,5 2,5 Despirol P kelevan 81,8 141,6 109,8 56,7 80,3 35,5 0,3 Agronex Hepta T-30 heptachlor 4,0 11,7 10,0 16,5 17,0 14,0 6,0 6,0 Agronex HT 30 heptachlor Dieldrex B dieldrin 0,1 Endrin 20 endrin 13,6 11,2 14,3 12,5 1,7 16,9 23,0 Chlorotox směs fenolů 1,0 - - - 2,0 Pentachlorfenolát Na pentachlorfenol 2,1 Celkem t 4 512,4 4 244,5 2 183,4 1 542,3 530,2 539,9 510,3 369,9 [1] A. Muška: nepublikované údaje Tabulka 3-5: Celostátní přehled prodeje pesticidů za léta 1980-1987 [1] Přípravek Účinná látka 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 Aerosol DDT Aerosol č. 8 Dykol Dynocid Dynol Aerosol DL Gamadyn DDT DDT DDT DDT DDT DDT, lindan DDT, lindan II-11

Lidykol Gamacid Gamaryl 80 Lindafum DDT, lindan lindan lindan lindan Lindan susp. 80, WP 80 lindan - - - Dymogam KS lindan Lidenal 82 lindan 1,5 1,1 Limacid Supergam lindan lindan Lindram 50/35 WP lindan 25,8 4,6 17,1 Cyklodyn Aerosol HCH technický HCH technický HCH Melipax toxafen 304,2 229,3 173,1 183,0 86,3 Melipax tekutý, 60 EC toxafen 2,6 12,1 93,8 57,0 10,5 Melipax aerosol toxafen 1,7 4,6 Staub? 12,4 Toxafen Metoxychlor aerosol Metoxychlor emulze Metoxychlor popraš. toxafen metoxychlor metoxychlor metoxychlor Thiodan, Thiodan 35 EC endosulfan 70,3 24,4 12,1 17,7 24,5 21,5 27,0 21,0 Despirol 45 WP Despirol popraš. Despirol aerosol kelevan kelevan kelevan Despirol 50 WP kelevan 0,5 0,2 Despirol P kelevan 0,3 0,1 0,3 Agronex Hepta T-30 heptachlor Agronex HT 30 heptachlor 11,6 15,3 7,9 Dieldrex B Endrin 20 Chlorotox Pentachlorfenolát Na dieldrin endrin směs fenolů pentachlorfenol Celkem t 379,4 278,8 280,7 258,0 141,2 67,6 31,6 38,1 [1] A. Muška: nepublikované údaje 3.2.4 Import, export Pokud jde o export persistentních organochlorových pesticidů nebyla získaná žádná využitelná data. Z dostupných informací je zřejmé, že potřeba ochrany rostlin vyžadovala import určitých látek, ale pokud jde o export, zřejmě především v počátečním období výroby, byl velmi nízký pokud vůbec nějaký byl. Vyjímkou bylo období po zavedení poloprovozní výroby DDT a HCH byly tyto pesticidy v době korejské války vevezeny do KLDR. A k exportu organochlorových pesticidů, zřejmě na rozdíl od jiných typů pesticidů, nedocházelo ani později. II-12

Hodnocení dovážených pesticidů ukazuje, že v 70. létech nebyl dovážen žádný přípravek na bázi organochlorových pesticidů 1,2. Ke změně nedošlo ani koncem 70. let, kdy začala být dovážena řada aktivních látek pro přípravu různých pesticidních přípravků, ale žádná z nich nebyla na bázi OCPs. Je tedy možné konstatovat, že nejvýznamnějším dovozem týkajícím se některé z POPs, byl dovoz toxafenu a na jeho bázi připraveného přípravku Melipax z bývalé NDR. 3.2.5 Použití Pokud hovoříme o rozsahu použití persistentních organochlorových pesticidů, je nutné vědět jaké bylo jejich použití a jaké byly aplikované dávky. S vyjímkou hexachlorbenzenu, jenž byl používán jako fungicid proti plísním, byly ostatní používány jako insekticidy (endrin byl také používán jako zoocid proti polním myším). Některé z těchto látek byly také používány v lesnictví, pro ochranu dřeva a dřevěných materiálů a také v komunální hygieně. Značná množství byla použita bývalou sovětskou armádou, z čehož určité množství zůstalo na území bývalého Československa. Tabulka 3-6 shrnuje pouze hlavní použití produktů založených na bázi OCPs. Pokud jde o data týkajících se množství použitých v komunální hygieně, jsou jen hrubým odhadem, u kterého lze těžko posoudit, jak jsou přesná a jak mohou být využity pro celkovou inventuru. Tabulka 3-6: Použití výrobků na ochranu rostlin Přípravky na bázi aktivní látky Použití v zemědělství Ostatní použití aldrin Proti v půdě žijím druhům - against soil-dwelling pests x) DDT Brambory, cukrová řepa, řepa, zelenina, obiloviny, luštěniny, mák Lesnictví, humánní hygiena, desinfekce obydlí, stájí, obilných sil, impregnace dřevěnných povrchů dieldrin Ošetřování osiva - endrin Myš polní - HCH technický hexachlorbenzen methoxychlor Desinfekce půd ; od roku 1956 pouze lindane (99 % γ) xx) Desinfekce půd, později pouze ošetřování osiva jako DDT; výroba byla dříve přerušena; omezené použití Od roku 1956 pouze v lesnictví - - toxafen řepka, alfalfa, červený jetel - x) registrován; velmi omezené nebo žádné použití, není nutné hodnotit xx) jako γ-hch je degradován rychleji a proto někdy není považován za POP 1 Trojan V.: Pesticides imported in 1970. In: Agrochemia (CS), 10 (6), 1970, p. 184-187 2 Bednar K.: Supply of pesticides in agriculture in 1972 and its perspective for 1973. In: Agrochemia (CS), 13 (6), 1973, p. 165-167 II-13

Pokud jde o rychlost aplikace, závisí samozřejmě na jejím způsobu. Ve většině případů a pro většinu pesticidů byla dávka aktivní látky mezi 0,5 a 1,5 kg.ha -1, ale v některých případech mohla být aplikována i množství mimo toto rozmezí. Například doporučené dávky Aerosolu DDT byly (3) 6 l.ha - 1, což odpovídá 3,6 kg.ha -1 aktivní látky; doporučená dávka Cyclo Powder byla 40 kg.ha -1 (4), což odpovídalo 6,4 kg.ha -1 aktivní látky γ-hch, a doporučená dávka hexachlorbenzenu (používaného pro desinfekci půd) 50 kg odpovídala 12,5 kg.ha -1 HCB; na druhé straně v případě Endrin 20 byla doporučená dávka 0,5 l.ha -1 (13), což odpovídalo pouze 0,1 kg.ha -1 aktivní látky, ale endrin je velmi speciální případ. Odhad expertů je, že spotřeba pesticidů na hektar zemědělské půdy v současné České republice se pohybuje okolo 1 kg.ha -1, ale v 60. létech se pohybovala kolem 4 kg.ha -1 pokud ne více. Například v roce 1981 spotřeba prostředků na ochranu rostlin byla 23 650 t, jenž byly použity na ochranu území o rozloze 4 910 103 ha, což je téměř 5 kg per ha, ale lze předpokládat, že v létech, kdy se POPs pesticidy používaly velmi intenzivně, mohla být tato aplikační rychlost mnohem větší. Údaje o aplikaci mohou být užitečné pro interpretaci jak byla spotřeba pesticidů, možná více než nedostupná data o výrobě (tabulka 3-7). Tabulka 3-7: Rychlosti aplikace prostředků na ochranu rostlin aldrin Přípravek na bázi aktivní látky Aplikační rychlost přípravku per ha Odpovědi na aplikaci aktivní látky na ha nebo jinou jednotku Velmi omezené nebo žádné použití, není nutné hodnotit DDT Lišila se od jednotek do 102 kg.ha -1 v závislosti na koncentraci v přípravku5 dieldrin Neexistují údaje Mezi 0,8 a 3,6 kg.ha -1 (Dykol resp. Aerosol-DDT) endosulfan Maximálně 2,5 l.ha -1 ve většině případů < 1,5 l.ha -1 Maximálně 1,1 kg.ha -1 ve většině případů < 0,55 kg.ha -1 endrin 0,5 l.ha -1 0,1 kg.ha -1 HCH technický Lišila se v řádu 10 až 102 kg.ha -1 v zemědělství v závislosti na koncentraci v přípravku 6 heptachlor Agronex hepta T 30 1,2 kg.100 kg -1 osiva pro ošetřování oviva Mezi 2,5 a 9 kg.ha -1 (nejvyšší hodnoty byly použity pro desinfekci půd ; v lesnictví a pro nezemědělské půdy se dávky pohybovaly mezi 3,5 a 5,6 kg.ha -1 400 g.100 kg -1 osiva hexachlorbenzen 50 kg.ha -1 pro desinfekci půd 12,5 kg.ha -1 metoxychlor quintozene Omezená produkce, nehodnoceno Jako Brassicol-Streumittel 300-400 g.m -3 resp. 60-80 kg.ha -1 pro desinfekci půd 30-40 g.m -2 toxaphene 20-30 kg.ha -1 jako Melipax 2-3 kg.ha -1 3 List of Registered Plant Protection Products. Federal Ministry of Agriculture and Nutrition of the Czechoslovak Socialist Republic, 1972 4 Hrnciar J.: Overview on Plant Protection Production CHZJD Bratislava. In: Agrochemia (CS), 12 (6), 1972, p. 180/181 5 As to Antrix see also Note 19; the corresponding rate of DDT would be about 100 g/m 3 6 In forestry used only for protection of wood damaging insects; the application rate is expressed in l/m 3 ; in most cases between and 5 and 10 l/m 3 of concentration between 2 and 7 % of preparations; can concern only solutions (Forst-Nexen and both the Ipsotoxes); corresponds e.g. to 50 g/m 3 HCH techn. in case of Antrix applied at 10 L/m 3 of 7 % solution as recommended II-14

Tabulka 3-8 shrnuje udaje o ploše na kterou byly insekticidy používaných pro ochranu rostlin aplikovány a to pro 3 odpovídající roky uprostřed období, kdy persistentní OCPs byly registrovány, ve srovnání s rokem 1973. Tabulka 3-8: Zemědělská plocha, na kterou byly insekticidy použity Rok 1965 1966 1967 1973 Plocha [ha] 361 643 392 602 393 766 464 000 Je tedy možné řící, že insekticidy byly používány ročně na plochu 400 000 ha zemědělských půd. Pokud bylo aplikováno pouze 0,98 kg.ha -1 aktivních látek, tak jako se používá u současných pesticidů 7 můžeme očekávat, že bylo aplikováno kolem 400 t aktivních látek ročně, což ovšem nebyly všechno je persistentní typy pesticidních látek. Aplikační rychlosti často mohly být větší než je uvedeno v tabulce II-4. Do předchozích úvah není zařazena aplikace na ochranu rostlin v lesnictví a komunální hygiena. Není také zahrnut fungicid HCB. Generalizovaný odhad celkového vstupu persistentních OCPs do prostředí v létech 1951 1973 činí kolem (23 roků x 400 000 kg). Je nutné znovu připomenout, že tyto látky byly používány i po roce 1973. Je to však jen velmi hrubý odhad. Tento předpoklad může být opět jen velmi zjednodušeně konfrontován s koncentracemi těchto látek naměřenými v půdách ČR a můžeme tak odhadnout, zda uvedený předpoklad je pod- nebo nadhodnocen. Pokud uvažujeme plochu České republiky kolem 78 800 km 2, vstup na každý dm 2 (v případě 9 200 t každého POP s pesticidu na celou plochu) by vedl ke vstupním koncentracím kolem 8,5 µg.dm -2. To znamená pokud vzorkujeme půdu do hloubky 1 dm a při půdní hustotě kolem 1,4 g.cm -3 by mohla být vstupní koncentrace ve všech půdách 6 µg.kg -1. Monitoring půd prováděný ÚKZÚZ OKOR v 80. létech a zaměřený na residua DDT (včetně jeho metabolitů DDD a DDE) v půdách detekoval hladiny v řádu 1 µg.kg -1 nebo vyšší. To ukazuje na to, že vstupy byly pravděpodobně vyšší než předpoklad uvedený výše. Relativně přesný odhad je možné vzhledem k dostupným datům provést v případě endrinu (tabulka 3-9). I když je nutné vzít v úvahu, že data nepokrývají celé období, kdy byla tato látka registrována, je možné provést relativně dobré hodnocení použitého množství a vstupů do prostředí. Aplikační rychlost byla v případě této látky, jak již bylo řečeno 0.5 l.ha -1. Tabulka 3-9: Použití endrin proti myši polní v létech 1965-1971 Rok Plocha zemědelské půdy chráněné Endrinem 20 (20 % aktivní látky endrin) 1965 4 360 1966 32 250 1967 35 150 1968 12 170 1969 3 400 1970 13 280 Celkem 1965-1970 100 610 7 Rousek J. Cechova J.: Pesticide Consumption and the Extent of Plant Protection Product s Treatment in the Czech Republic in 2001. State Phytosanitary Administration, Dept. of Information, Praha 2001 II-15

Při doporučené aplikační rychlosti to odpovídá 0.1 kg.ha -1, to znamená, že během 6 let se dostalo do půd kolem 10 t endrinu, a odhad pro celé období jeho registrace (14 roků) je 23 t. To vychází z expertních předpokladů, že v prvních létech aplikace byly vstupy vyšší, zatímco ke konci výrazně nižší vzhledem k postupnému omezování použití. Podobná data bohužel nejsou dostupná pro další pesticidy. 3.2.6 Skladové zásoby, nespotřebované zásoby, kontaminované lokality Likvidace nespotřebovaných zásob pesticidů probíhala v 60. a 70. létech převážně spalováním nebo skládováním za často nevhodných podmínek se strategií odkládání problému do budoucna, až se najde vhodný způsob likvidace. Protože tyto nespotřebované zásoby byly často skladovány bez dodržení jakýchkoliv bezpečnostních opatření, představovaly významný zdroj nebezpečí kontaminace prostředí. Teprve po roce 1989 se začalo s odpovídající likvidací těchto starých zásob pomocí vhodných technologií. První část byla spálena v Ingolstadtu (FRG). Podle záznamů se jednalo o 1 900 tun pesticidů nebo odpadů s pesticidy, z čehož byla 50 až 60 % POP s pesticidů (ve většině případů DDT a HCH). K přípravě likvidace neupotřebitelných pesticidů byl v roce 1992 pořízen pro účely jejich evidence na SOR Praha počítačový program Přípravky. Jeho databáze obsahovala přibližně 1 700 vět. Jedna věta obsahovala informace o oblasti (bývalý kraj), okresu, přípravku, podniku, formě přípravku, množtsví, chemické látce a stavu obalu. Informace byly získány pracovníky okresních a oblastních SOR jednalo se o informace z resortu zemědělství. SOR evidovala celkem 584 100 kg (l) neupotřebitelných pesticidních zbytků. V tomto množství byly zahrnuty zásoby přiznané pracovníkům okresních a oblastních SOR zemědělskými subjekty v roce 1991. Skutečné množství však bylo pravděpodobně vyšší, neboť v databázi nebyly zahrnuty všechny zemědělské organizace a soukromí zemědělci vlastnící tyto zásoby. Přes veškeré snahy a úsilí o snižování množství neupotřebitelných zásob v roce 1992 (spalování v Anglii), došlo k faktické likvidaci vybraných skupin neupotřebitelných pesticidů až ve druhém pololetí roku 1993. Tato likvidace byla umožněna příznivou dotační politikou MŽP ČR k vývozu nebezpečných odpadů. Jednalo se především o pesticidní zbytky na bázi DDT a HCH, které byly převzaty od zemědělských subjektů firmou AGRIO v Měšicích. Část pesticidních zbytků ve formulaci typu popraš byla prostřednictvím firmy EKO-AQUA_QUELLE vyvezena ke spálení ve spalovně GSB Ebenhausen v Bavorsku (na náklady MZe ČR). Další neupotřebitelné zbytky byly likvidovány ve spalovnách a na skládkách toxických odpadů v rámci ČR. Vybírány byly ty chemické látky, na které se vztahovaly dotace ze strany MZe ČR. Přehled neupotřebitelných zbytků pesticidů likvidovaných v roce 1993 je uveden v tabulce 3-10. Tabulka 3-10: Přehled neupotřebitelných pesticidů likvidovaných v roce 1993 Přípravek Množství [kg, l] Přípravek Množství [kg, l] Cyclo 125 Hermal 5 300 Cyklodyn 71 Hexanal 404 Despirol 192 Lidenal 3 697 DDT 2 104 Lidykol 837 Dynocid 24 918 Lindan 61 II-16

Dykol 286 Melipax 12 681 Gamacid 1 451 Neraditin 33 Gamadyn 33 008 Milbol 18 699 Gesarol 300 Různé 733 HCH 560 Celkem 105 479 3.2.7 Chlorované persistentní pesticidy v odpadech 3.2.7.1 Úvod Vedle polychlorovaných bifenylů (PCB) a látek, které vznikají jako nechtěné produkty při některých technologických procesech resp. zpracování odpadu (HCB, PCDD, PCDF) jsou nejvýznamnější skupinou persistentních organických polutantů k zákazu a omezení persistentní chlorované pesticidy. Jejich výroba, dovoz a používání bylo v České republice zakázáno počínaje rokem 1974. Lze předpokládat, že kromě kontaminace složek životního prostředí by chlorované persistentní pesticidy, vyjmenované Stockholmskou úmluvou (2001) jako persistentní organické polutanty (POP) mohly být přítomny v existujících odpadech. Proto byl jako relevantní dokument, který by měl postihnout minulé i dosavadní způsoby nakládání s odpady a perspektivu této činnosti vzat do úvahy Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady v České republice [1], zejména jeho kapitola 10.11, týkající se agrochemikálií a pesticidů. Již v úvodu je však nutno poznamenat, že tento dokument, reflektující současnou praxi v ČR i EU, nepostihuje specifické informace o pesticidech, zahrnutých do skupiny 12 vyjmenovaných POP podle objemu Stockholmské úmluvy. K uvedené skutečnosti je zaujato stanovisko v závěru této stati. 3.2.7.2 Chlorované pesticidy v odpadech Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady [1] uvádí v kapitole 10.11 Agrochemikálie a pesticidy členění ve smyslu katalogových čísel platných ze Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. na: 02 01 05 Agrochemický odpad (včetně znečištěných obalů), 06 13 01 Anorganický pesticid, biocid a činidlo k impregnaci dřeva a 20 01 19 Pesticidy. S těmito druhy odpadů ještě souvisí odpad o katalogovém čísle 07 04 01, tj. odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických pesticidů (kromě odpadu uvedeného shora pod číslem 02 01 05) promývací voda. Z pohledu implementace Stockholmské úmluvy a již prvé fáze, tj. inventury, je tento stav poněkud nepřehledný, zejména pokud jde o minulost a případnou konkrétní identifikaci pesticidů v odpadech obecně a pesticidů, zahrnutých mezi POP zvláště. Pod pojem agrochemický odpad se totiž zahrnují obecně znečištěné obaly od prostředků na ochranu rostlin a zlepšování půdního fondu, obaly od mořeného osiva, prací vody s obsahem znečištěných látek aj. Ostatní druhy odpadů jsou tvořeny především pesticidy. Návrh národního plánu [1] výslovně uvádí: v minulosti se jednalo např. o chlorované uhlovodíky typu DDT, HCH atd.. Tyto látky jsou II-17

v současné době na seznamu látek, jejichž použití a dovoz je v ČR zakázán. Nejsou však uvedena žádná fakta o případném výskytu těchto látek v odpadech. Uvádí se dále mj., že užití některých pesticidních látek zasahuje i do oblasti mimo ochranu rostlin, a to do oblasti osobní a komunální hygieny, deratizace, dezinfekce, stavebnictví a některé průmyslové obory. Pro tento širší rozsah přípravků, užívaných k regulaci škodlivých organismů se používá termín biocid. Část tohoto odpadu patří do drobného nebezpečného odpadu, produkovaného domácnostmi a malými živnostmi, který je sbírán separovaně jako součást tuhého komunálního odpadu (TKO). Kvantitativní limit je (podle praxe používané v Nizozemí) nákup ekonomickým subjektem 200 kg biocid za rok. Citovaný dokument [1] obsahuje tabulky kvantifikovaných údajů pro jednotlivé shora uvedené druhy odpadů podle katalogových čísel. Český ekologický ústav uvádí v r. 1999 sumarizovanou produkci nebezpečných agrochemických odpadů v ČR 1 256,7 t (což představuje pouhých 0,09 % z celkové tonáže nebezpečných odpadů v ČR v uvedeném roce). V dále uváděných tabulkách, srovnávajících údaje z databází ISO a Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro jednotlivé druhy podle daných katalogových čísel lze nalézt rozdíly v rozmezí až tří řádů. Databáze ISO obsahuje údaje od 1 216 původců. ČEÚ má k dispozici seznam 34 největších producentů agrochemických odpadů, z nichž 22 představují zemědělská družstva. Kromě toho jsou mezi původci organizace produkující nebo obchodující s osivy a hnojivy. Produkce 34 největších původců představuje 79,9 % z celkové produkce odpadu. Produkce uvedených druhů odpadů není rovnoměrně rozložena na území ČR. Nejmenší produkce je v Praze, Karlovarském, Zlínském a Libereckém kraji, naopak nejvyšší v Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Nedostatkem ve sběru dat je skutečnost, že není důsledně odlišen odpad z výroby a spotřeby. Statistiky jsou (jako u všech odpadových komodit) zatíženy značnou chybou ve výkaznictví a různým rozměrem (kg a t) primárně vykazovaných dat podle jednotlivých databází (jíž je pravděpodobně ovlivněna následná sumarizace. Všeobecně se očekává v budoucnu vyšší produkce odpadů tohoto druhu, což souvisí s mírným nárůstem spotřeby pesticidů. Tyty trendy lze vysledovat i ze Zpráv o životním prostředí, publikovaných MŽP ČR, tabelujících údaje o spotřebě pesticidů po jednotlivých rocích (1990 2000), z nichž vyjímáme (tabulka 3-11): Tabulka 3-11: Vývoj spotřeby pesticidů [t.rok -1 ] Přípravky / Rok 1990 1995 1999 2000 Herbicidy a desikanty 6 225 2 476 2 664 2 599 Fungicidy a mořidla 1 773 970 906 1 007 Ostatní 922 336 750 696 Celkem 8 920 3 782 4 197 4 302 Z této tabulky, kterou lze považovat za věrohodnou, vyplývá, že insekticidy patří pod pojem ostatní, přičemž lze předpokládat, že se již ve spotřebě nevyskytovaly insekticidy, zahrnuté pod POPs, jak je formuluje Stockholmská úmluva. II-18

3.2.7.3 Závěr Reprezentativní dokument, shrnující v rámci ČR současné údaje i perspektivu o pesticidech v nebezpečných agrochemických odpadech [1] je (v souladu s nyní platnou legislativní normou, tj. Zákonem č. 185/2001 Sb., stanovujícím druhy nebezpečných odpadů a příslušná katalogová čísla) pojat v zcela obecné poloze, pokud jde o pojem pesticidy. Nerozlišuje kupodivu ani základní druhy (insekticidy aj.), tím méně jednotlivé insekticidy nebo jejich celou skupinu, spadající pod objem Stockholmské úmluvy. Navíc lze předpokládat, že používání alternativního neekvivalentního pojmu biocidy a jistý překryv mezi pojetím jednotlivých druhů agrochemických odpadů, jak jsou ze zákona vymezeny katalogovými čísly a nepochybně i (pouze jednoletá) praxe ve výkaznictví podle zákona vede k pochybnostem o validitě vykázaných údajů za rok 1999. Dokument [1] však uvádí jeden významný fakt: Je třeba objasnit druh a nebezpečnost skladovaných odpadů. Před několika lety proběhla inventarizace odpadních pesticidů. Ze skladů zemědělských podniků a zemědělských správ byly odstraněny staré zásoby pesticidů, které již nebylo možno aplikovat. Ty byly zneškodněny spalováním. Vzhledem k výše uvedenému množství skladovaných odpadů je třeba zjistit, zda se v zemědělských podnicích tyto druhy odpadů vyskytují a jak jsou zabezpečeny proti úniku do prostředí. K této povšechné informaci nejsou uvedeny žádné další dokumenty. Pravděpodobně nelze upravit členění katalogu agrochemických nebezpečných odpadů, ač by bylo nepochybně žádoucí další podrobnější členění pesticidů podle účelu. Z pohledu implementace Stockholmské úmluvy se navrhuje ověřit cestou správy MZeČR, zodpovídající za rostlinolékařskou péči, a to na základě věrohodné dokumentace, zda, kdy a jak byly veškeré zásoby persistentních chlorovaných pesticidů (POP ve smyslu Stockholmské úmluvy) skladované jak u územních zemědělských správ, tak u zemědělských závodů nevratně zlikvidovány. 3.2.7.4 Literatura [1] DHV CR, MEURS, Český ekologický ústav: Návrh národního plánu nakládání s nebezpečnými odpady. Praha 2002 3.2.8 Závěry V současné době není snadné zpětně provádět inventuru organochlorových POP pesticidů. Řada potřebných údajů o výrobě, použití, distribuci, skladování je nedostupných nebo obtížně dostupných a zpětná rekonstrukce vede v některých případech pouze k k odhadům. Přesto se podařilo získat základní přehled o výrobě, distribuci a aplikacích OCPs. Problémem zůstavají staré, nespotřebované zásoby, jenž se místně mohou vyskytovat a jenž nebyly důsledně zlikvidovány v minulých létech (viz kapitola 4). Je to mimo jiné také důsledek příslušné legislativy existující v 50. a 60. létech, jenž nedefinovala dostatečně přesná pravidla pro manipulaci, skladování a likvidaci nespotřebovaných zásob těchto látek a přípravků. Relativně dobrá situace je v případě zemědělských aplikací, kde existenci dřívější centralní evidence je zpětná rekonstrukce situace i když s určitými problémy, přesto však možná. Horší je situace pokud jde o dostupnost informací o aplikacích v komunální hygieně nebo lesnictví. II-19

3.3 Polychlorované bifenyly (PCBs) 3.3.1 Úvod Pod tento název řadíme velkou skupinu látek, odvozených od bifenylu (difenylu). Bifenyl je aromatický uhlovodík, v němž jsou jednoduchou vazbou spojena dvě benzenová jádra. Bifenyl lze získat pyrolýzou benzenu, působením kovů na halogenbenzeny nebo zahříváním diazoniových solí s benzenem, kromě toho je obsažen i v černouhelném dehtu, produktech pyrolýzy ropy a v ropných frakcích (teplota varu 255-265 C). Jde o látku velice reaktivní, lze ji nitrovat, sulfonovat, halogenovat (chlorace, bromace). Významné použití mají především chlorované deriváty bifenylu - polychlorované bifenyly (PCBs). PCBs představují skupinu 209 izomerů se sumárním vzorcem C 12 H 10-n Cl n, kde počet atomů chloru je jedna až deset, přičemž je statisticky nepravděpodobný vznik kompletní směsi během chlorace bifenylu. V souladu s tím nebyla ve všech známých technických směsech potvrzena přítomnost asi 20 kongenerů. Jednotlivým kongenerům byla dle názvosloví IUPAC přiřazena pro snažší orientaci čísla. Tento systém navržený Ballschmitrem a Fischerem je uveden v tabulce 3-12. Tabulka 3-12: Systematické číslování kongenerů PCBs Číslo Struktura Číslo Struktura Číslo Struktura Číslo Struktura Monochlorbifenyly 52 22'55' 107 233'4'5 161 233'45'6 1 2 53 22'56' 108 233'45' 162 233'4'55' 2 3 54 22'66' 109 233'46 163 233'4'56 3 4 55 233'4 110 233'4'6 164 233'4'5'6 Dichlorbifenyly 56 233'4' 111 233'55' 165 233'55'6 4 22' 57 233'5 112 233'56 166 2344'56 5 23 58 233'5' 113 233'5'6 167 23'44'55' 6 23' 59 233'6 114 2344'5 168 23'44'5'6 7 24 60 2344' 115 2344'6 169 33'44'55' 8 24' 61 2 345 116 23 456 Heptachlorbifenyly 9 25 62 2 346 117 234'56 170 22'33'44'5 10 26 63 234'5 118 23'44'5 171 22'33'44'6 11 33' 64 234'6 119 23'44'6 172 22'33'455' 12 34 65 2 356 120 23'455' 173 22'33'456 13 34' 66 23'44' 121 23'45'6 174 22'33'456' 14 35 67 23'45 122 2'33'45 175 22'33'45'6 15 44' 68 23'45' 123 2'344'5 176 22'33'466' Trichlorbifenyly 69 23'46 124 2'3455' 177 22'33'4'56 16 22'3 70 23'4'5 125 2'3456' 178 22'33'55'6 II-20

17 22'4 71 23'4'6 126 33'44'5 179 22'33'566' 18 22'5 72 23'55' 127 33'455' 180 22'344'55' 19 22'6 73 23'5'6 Hexachlorbifenyly 181 22'344'56 20 233' 74 244'5 128 22'33'44' 182 22'344'56' 21 234 75 244'6 129 22'33'45 183 22'344'5'6 22 234' 76 2'345 130 22'33'45' 184 22'344'66' 23 235 77 33'44' 131 22'33'46 185 22'3455'6 24 236 78 33'45 132 22'33'46' 186 22'34566' 25 23'4 79 33'45' 133 22'33'55' 187 22'34'55'6 26 23'5 80 33'55' 134 22'33'56 188 22'34'566' 27 23'6 81 344'5 135 22'33'56' 189 233'44'55' 28 244' Pentachlorbifenyly 136 22'33'66' 190 233'44'56 29 245 82 22'33'4 137 22'344'5 191 233'44'5'6 30 246 83 22'33'5 138 22'344'5' 192 233'455'6 31 24'5 84 22'33'6 139 22'344'6 193 233'4'55'6 32 24'6 85 22'344' 140 22'344'6' Oktachlorbifenyly 33 2'34 86 22'345 141 22'3455' 194 22'33'44'55' 34 2'35 87 22'345' 142 22'3456 195 22'33'44'56 35 33'4 88 22'346 143 22'3456' 196 22'33'44'56' 36 33'5 89 22'346' 144 22'345'6 197 22'33'44'66' 37 344' 90 22'34'5 145 22'3466' 198 22'33'455'6 38 345 91 22'34'6 146 22'34'55' 199 22'33'4566' 39 34'5 92 22'355' 147 22'34'56 200 22'33'45'66' Tetrachlorbifenyly 93 22'356 148 22'34'56' 201 22'33'455'6' 40 22'33' 94 22'356' 149 22'34'5'6 202 22'33'55'66' 41 22'34 95 22'35'6 150 22'34'66' 203 22'344'55'6 42 22'34' 96 22'366' 151 22'355'6 204 22'344'566' 43 22'35 97 22'3'45 152 22'3566' 205 233'44'55'6 44 22'35' 98 22'3'46 153 22'44'55' Nonachlorbifenyly 45 22'36 99 22'44'5 154 22'44'56' 206 22'33'44'55'6 46 22'36' 100 22'44'6 155 22'44'66' 207 22'33'44'566' 47 22'44' 101 22'455' 156 233'44'5 208 22'33'455'66' 48 22'45 102 22'456' 157 233'44'5' Dekachlorbifenyl 49 22'45' 103 22'45'6 158 233'44'6 209 22'33'44'55'66' 50 22'46 104 22'466' 159 233'455' 51 22'46' 105 233'44' 160 233'456 II-21