7) Potravní koš. Obr. č. 7.1: Místa odběru vzorků potravin v tržní síti v monitorovacím roce 2010/2011.

Transkript

1 7) Potravní koš Státní zdravotní ústav Praha Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k znečištění životního prostředí. Projekt č. IV: "dietární expozice člověka". Zodpovědná osoba: Doc. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., ruprich@chpr.szu.cz Subsystém se v monitorovacím období roku 2010/2011 skládal mimořádně z pěti souvisejících projektových částí, vedle části týkající se centrálního pořizování vzorků potravin. Systém vzorkování potravin byl zcela modernizován k dosažení flexibility v termínech realizace a vyšší efektivity práce. Odběry vzorků potravin byly nově realizovány v 32 kvótně vybraných sídlech republiky (viz obr.č. 7.1), s ohledem na počet obyvatel (viz tab.č. 7.1), rozdělených do 4 územních regionů (kvadrantů). V každém vybraném sídle je odběr vzorků prováděn ve třech různých prodejnách tak, aby bylo dodrženo poměrné zastoupení velikosti prodejen podle skutečných preferencí spotřebitelů. Počet vzorkovacích míst vychází z kapacitních/finančních možností tak, aby navazoval na předchozí systém vzorkování a byl reprezentativní z hlediska území republiky. Během dvouletého monitorovacího cyklu byly vzorky odebírány v 96 různých prodejnách, na 32 různých místech republiky, v 8 různých časových obdobích tak, aby byl zahrnut očekávaný vliv sezonních změn v zásobování potravinami. Obr. č. 7.1: Místa odběru vzorků potravin v tržní síti v monitorovacím roce 2010/2011.

2 Obec % obyvatelstva Počet nákupních míst Počet nákupů nad obyv obyv obyv obyv obyv obyv do 1999 obyv. Celkem Tab. č. 7.1: Výběr nákupních míst a počet nákupů potravin dle velikosti obcí (EHIS CR, 2009) První projektová část se zabývá monitorováním výskytu vybraných patogenních bakterií v potravinách. Druhá projektová část se zabývá monitorováním výskytu toxinogenních mikromycetů (plísní) ve vzorkovaných potravinách. Třetí část projektu je věnována monitoringu výskytu potravin na bázi geneticky modifikovaných (GM) organismů na trhu v ČR. Čtvrtá projektová část subsystému je částí základní a nejrozsáhlejší. Zabývá se monitorováním dietární expozice populace vybraným chemickým látkám. Využívá metodologické uspořádání tzv. total diet study, která na rozdíl od běžné kontroly potravin, zahrnuje model chování spotřebitele a celé spektrum konzumovaných potravin, což jediné umožňuje ucelenou charakterizaci zdravotních rizik. Pátá projektová část, zaměřená na hodnocení přívodu nutrientů se oddělila od předchozí čtvrté části vzhledem k potřebě specializovat metodologii především směrem k vyššímu využití metod nutriční epidemiologie. Cílem dlouhodobého monitorovacího programu dietární expozice je bodový odhad průměrné expozice populace, případně specifických populačních skupin v ČR, vybraným chemickým látkám ze skupiny kontaminantů, nutrientů a mikronutrientů. Výsledky jsou rámcově srovnávány za delší období, jako trend vývoje chronické expoziční dávky. Získaná data slouží k charakterizaci zdravotních rizik spojených s výživovými zvyklostmi obyvatelstva ČR. V případě potřeby hlubšího hodnocení situace slouží i k pravděpodobnostnímu modelování chronických expozičních dávek, které obvykle vychází z dat za delší časový interval 4 6 let. Obsah kontaminujících chemických látek v potravinách může představovat zdravotní riziko nenádorových nebo nádorových onemocnění. Vzorky potravin jsou soustředěny na jedno místo v republice, kde jsou standardně kulinárně upraveny a pak ihned analyzovány na obsah vybraných chemických látek. Od roku 2004 je monitoring dietární expozice realizován ve dvouletých intervalech. Systém vzorkování potravin je dostatečně reprezentativní pro reálnou dietu populace v ČR (výběr druhů potravin reprezentuje přes 95% hmotnosti diety). Počtem vzorků je reprezentativní pro celou republiku, nikoli však pro srovnání regionálních rozdílů; tento způsob vzorkování je předurčen dostupnými finančními prostředky. V monitorovacím období let 2010/2011 byly pro odhad expozičních dávek použity dvě hodnoty očekávané spotřeby potravin: skutečná hodnota spotřeby zkoumaných individuí (získaná z národní epidemiologické studie individuální spotřeby potravin (SISP04), která poskytuje hodnoty průměrného přívodu potravin na osobu v ČR v období 2003/2004) a pro hodnocení trendu expozice pak hodnota odvozená z modelu doporučených dávek potravin (tzv. potravinová pyramida).

3 Výběr vzorků pro analýzy Sadu vzorků dodávaných k chemické analýze tvořilo 205 individuálních druhů potravin z 32 míst v republice. Celkový počet odebraných vzorků potravin (některé druhy jsou odebírány opakovaně a ve více značkách) činil 3 696/republiku/2 roky. Z ekonomických důvodů jsou vzorky potravin kombinovány do tzv. kompozitních vzorků podle regionů (kvadrantů). Vzorky zastupující každý region byly standardně kulinárně upraveny a pak míchány do 143 jednotlivých typů druhů kompozitních vzorků pro každý ze čtyř regionů republiky. Některé vzorky/kompozity jsou připravovány opakovaně, takže celkový počet za region činí 220 kompozitních vzorků za celé období sledování. K analýze na obsah chemických látek bylo za sledované období a republiku dodáno celkem 880 kompozitních vzorků. Expozice kontaminantům organické povahy Průměrná chronická expoziční dávka populace sledovaným organickým látkám ze skupiny tzv. perzistentních organických polutantů zakázaných Stockholmskou konvencí (polychlorované bifenyly (PCB), aldrin, endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), alfa-, beta-, delta-, gama- (lindan) izomer hexachlorcyklohexanu, izomery DDT, DDD, DDE, alfa-, gama-, oxy- chlordan, mirex) z potravin nedosáhla v období let 2010/2011 hodnot, které jsou spojovány s významným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní efekt) konzumenta. Míra expozice odhadovaná podle skutečné spotřeby potravin (SISP04) dosáhla nejvyšší úrovně u PCB. Expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů PCB (tzv. NDL-PCB) dosáhla průměrné úrovně 2,1 % tolerovatelného denního přívodu (CZ-TDI). Tato hodnota je mírně nižší, než bylo popisováno v předchozích letech. Vysoký počet analytických záchytů byl již tradičně pozorován pro metabolit pesticidu DDT p,p`dde (56 %). Vyšší počet analytických záchytů byl dále zaznamenán rovněž u hexachlorbenzenu, delta HCH a p,p`ddt (47 %, 39 % a 37 %). Kolísání počtu záchytů v jednotlivých letech souvisí s nízkými měřenými hodnotami koncentrací a z toho plynoucími nízkými expozičními dávkami (např. 0,1 % tolerovatelného limitu PTDI pro sumu DDT, 0,9 % tolerovatelného limitu TDI pro hexachlorbenzen). Výsledky potvrzují přetrvávající plošnou kontaminaci těmito perzistentními organickými polutanty, ale na úrovni velmi nízkých koncentrací, které podle současných znalostí nepředstavují významné zdravotní riziko, pokud jsou hodnoceny jako individuální chemické látky. Odhad expoziční dávky látkám s tzv. dioxinovým účinkem (toxický ekvivalent 2,3,7,8 tetrachlorodibenzodioxinu (TEQ 2,3,7,8-TCDD) pro sumu 29 dioxin-like (DL) kongenerů PCB, dioxinů a dibenzofuranů) nebyl v letech 2010/2011 proveden, vzhledem k redukci rozpočtu. Expoziční dávky odhadované podle modelů doporučených dávek potravin dosahují nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4 6 let. Expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů NDL - PCB byla u dětí 8,4 % TDI. Expoziční dávky polychlorovaným bifenylům jsou nižší ve srovnání s minulostí (graf 7.1).

4 Graf 7.1: Trend expozičních dávek sumě NDL-PCB podle modelu doporučených dávek potravin. Aldrin Expozice populace aldrinu je zjišťována od roku Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., ). Analytické údaje: V období 2010/2011 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků (metoda B). Charakterizace nebezpečí: Pro chronickou expozici doporučuje JECFA FAO/WHO (CA, 1995) limitní expoziční hodnotu ADI ve výši mg / kg t. hm. / den. Limitní expoziční hodnota WHO je stanovena jako suma aldrinu a dieldrinu. RfD (IRIS 2012, poslední revize hodnoty ) byla stanovena ve výši mg / kg t. hm. / den. OSF (IRIS 2012, poslední revize hodnoty ) byl stanoven ve výši 1.7 E Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR limitní expoziční hodnotu ADI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil 1.1 % ADI (při hodnocení podle ADI je potřeba připočítat expozici dieldrinu) nebo shodně 1.1 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Od roku 1996 je používána analytická metoda (B) s nižší mezí stanovitelnosti. Odhad trendu expozice v průběhu let má kolísavý charakter se záchytem několika pozitivních vzorků.

5 Exposure doses : Aldrin (ug/kg b.w./day) Children 4-6 years - Adult Women 18+ years * Adult Men 18+ years * Older people 60+ years * Pregnancy/Lactation Významné expoziční zdroje: V období 2010/2011 bylo zaznamenáno celkem 7 pozitivních nálezů reziduí. Pozitivní nálezy se vyskytly v matricích živočišného i rostlinného původu. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Pod namátkovou kontrolou by měly zůstat jak dovozové suroviny, tak i tuzemská produkce. Analytické záchyty v období 2010/2011 po přepočtu na hodnotu jak nakoupeno : Analytická metoda B : n = 220 (7 pozitivních) Region R Rok 2011 C 0,33 C(sd) 0,00 Jednotka ug/kg Název ZELENINA CIBULOVA R ,28 0,06 ug/kg KAKAO R ,24 0,11 ug/kg KONZERVY RYBI R ,22 0,12 ug/kg VEJCE R ,11 0,03 ug/kg RYBY UZENE R ,05 0,01 ug/kg SUNKA VEPROVA R ,05 0,03 ug/kg CHLEB ZITNY DDT, DDE, DDD (TDE) Expozice populace isomerům DDT a jeho analogům (DDD, DDE) je zjišťována od roku Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., ). Analytické údaje: V období 2010/2011 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Charakterizace nebezpečí: Nekarcinogenní efekt: Pro sumu p,p'ddt + p,p DDD (TDE) byla určena limitní expoziční dávka JECFA FAO/WHO (CA, 1995) v podobě ADI (1984) ve výši mg / kg t.hm. / den.

6 Pro p,p'ddt byla určena RfD US EPA (IRIS 2012, poslední revize hodnoty ) ve výši mg / kg t.hm. / den. Karcinogenní efekt : OSF pro p,p'ddt (IRIS 2012, poslední revize hodnoty ) byl stanoven ve výši 3.4 E-01. OSF pro p,p'ddd (IRIS, 2012, poslední revize hodnoty ) byl stanoven ve výši 2.4 E-01. OSF pro p,p'dde (IRIS, 2012, poslední revize hodnoty ) byl stanoven ve výši 3.4 E-01. Další limitní expoziční dávky nejsou v současnosti dostupné. Hodnocení expozice: V žádném ze 4 sledovaných regionů v ČR nebyla překročena žádná z výše definovaných limitních expozičních dávek pro nekarcinogenní efekt. Při hodnocení průměrné expoziční dávky p,p'ddt pro populaci v ČR byla zjištěna dávka na úrovni 0.7 % RfD US EPA. Odhad průměrné expoziční dávky pro sumu p,p'ddt + p,p'ddd činil méně než 0.1 % limitní expoziční dávky JECFA FAO/WHO. Trend expozičních dávek: Ve sledovaném období byl vývoj expozičních dávek relativně příznivý. Zjištěné hodnoty expozic jsou nízké. Následující grafy popisují situaci ve vývoji expoziční dávky pro p,p'ddt, o,p DDT, p,p'ddd, o,p DDD, p,p'dde a o,p DDE, pomocí modelu doporučených dávek potravin. Exposure doses : o,p DDT (ug/kg b.w./day) - Children 4-6 years -* Adult Women 18+ years -*- Adult Men 18+ years -*- Older people 60+ years -*- Pregnancy/Lactation

7 Exposure doses : p,p' DDT (ug/kg b.w./day) Exposure doses : o,p DDD (ug/kg b.w./day) - Children 4-6 years -* Adult Women 18+ years» Adult Men 18+ years -x Older people 60+ years -* Pregnancy/Lactation

8 Exposure doses : o,p DDE (ug/kg b.w./day) * Children 4-6 years - Adult Women 18+ years -* Adult Men 18+ years -* Older people 60+ years -*- Pregnancy/Lactation Exposure doses : p,p' DDE (ug/kg b.w./day)

9 Významné expoziční zdroje : Mezi zdroje expoziční dávky patřily především komodity živočišného původu. Za pozornost stojí výskyt v rybách a rybích výrobcích. Zaznamenán byl i výskyt v mase a masných výrobcích. Přetrvávajícím zdrojem je i mléčný tuk. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik : DDT, DDD, DDE nepředstavovaly z hlediska výše expozice vážnější zdravotní riziko pro populaci. Exposure doses : Sum of DDT (ug/kg b.w./day)