NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

Transkript

1 NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) Revidovat podmínky využívání chemických meliorací (zejména vápnění) a upřednostňovat biologické meliorace (zejména změnu druhové skladby) před chemickými Podpořit přeměnu porostů náhradních dřevin Vytvořit legislativní podmínky pro přirozenou regeneraci obtížně zalesnitelných stanovišť v imisních oblastech Připravit systémové řešení náhrad škod působených imisemi tak, aby na finančním zajištění navržených řešení byli zainteresování především emitenti; včetně návrhu právní úpravy Vít Šrámek, Jiří Novák, Jiří Vrubel, Miloš Zapletal

2 Definice: Ekologická zátěž je považována jako závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, polychlorované bifenyly, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.) Škoda na životním prostředí (OZ) - může dopadat jen na části životního prostředí, které lze vlastnit Může být odčiněna jen penězi. Záleží na uvážení poškozeného, zda bude žádat finanční kompenzaci. Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. (Zákon 117/1992 Sb o Životním prostředí) Ekologická zátěž (II) je dlouhodobý důsledek lidské činnosti v krajině mající původ v minulosti, který může mít nebo již má nepříznivý vliv na funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí, jehož původce není znám nebo již právně neexistuje.

3 Vliv dlouhodobé imisní zátěže 150 B - živná řada S - svěží řada µg.m Blatno Výsluní BS [%] < >50 BS [%] < >50

4 Revidovat podmínky využívání chemických meliorací (zejména vápnění) a upřednostňovat biologické meliorace (zejména změnu druhové skladby) před chemickými Potřeba biologické meliorace je dána: Stavem lesních půd Současnou depoziční zátěží Potřebou stabilizace porostního prostředí Potřebou obnovy přirozených koloběhů prvků Možnosti jsou ovlivněny: Ekologickými nároky dřevin Faktory prostředí Přínosy biologické meliorace: Snížení vstupu depozic Využití živin z hlubších půdních horizontů Zkvalitnění koloběhu živin v porostech Potřeba chemické meliorace je dána: Stavem lesních půd Současnou depoziční zátěží Nutričními požadavky dřevin Možnosti jsou ovlivněny: Analýzou rizik Technickými a technologickými možnostmi Přínosy chemické meliorace: Dodání deficitních živin odstínění vstupu depozic

5 Podpořit přeměnu porostů náhradních dřevin Podporovat legislativně diferencovaný přístup k přeměnám PND podle jejich kategorizace a pořadí naléhavosti. Kromě podpory využívání biomeliorační dřevinné skladby legislativně ošetřit i možnost v určitých podmínkách využít tzv. přechodnou přípravnou dřevinnou skladbu, tj. v daných podmínkách umožňující ekonomicky nejvýhodnější přechod z dosavadního stavu Dodržování legislativy v problematice hospodaření se spárkatou zvěří limitující faktor obnovy a přeměn PND v dotčených oblastech. Podporovat získávání přeshraničních a dalších mezinárodních projektů na přeměny PND. Rozšířit dotace o podporu biologické meliorace na stanovištích s narušeným půdním prostředím (staré kritické zátěže) viz bod Zvýhodnit vlastníky využívající doporučované postupy přeměn PND.

6 Vytvořit legislativní podmínky pro přirozenou regeneraci obtížně zalesnitelných stanovišť v imisních oblastech Podporovat legislativně diferencovaný přístup k využití sukcese (samovolného vývoje) při obnově těžko zalesnitelných lokalit. Revidovat kritéria zajištěné kultury ve Vyhlášce č. 139/2004 Sb. ustanovení o maximálním podílu pomocných dřevin. Některá doporučení připouští v odůvodněných případech podíl až 50 % (např. Košulič 2006). Dodržování legislativy v problematice hospodaření se spárkatou zvěří limitující faktor využití sukcese v dotčených oblastech. Podporovat získávání přeshraničních a dalších mezinárodních projektů na využití sukcese na odpovídajících stanovištích. Podporovat výzkum a zjišťování nových poznatků o sukcesi na různých stanovištích jako podklad pro formulaci doporučení pro praxi a státní správu v této problematice. Podpořit poradenskou činnost pořádání seminářů na téma výhod a nevýhod použití samovolného vývoje včetně budování a údržby sítě demonstračních objektů s možností předvést konkrétní doporučení v praxi.

7 Připravit systémové řešení náhrad škod působených imisemi tak, aby na finančním zajištění navržených řešení byli zainteresování především emitenti; včetně návrhu právní úpravy...je zřejmé, že změna stávajícího neuspokojivého stavu kompenzace imisních škod nebude možná bez podpory a účinné spolupráce dotčených resortů (primárně Mze a MŽP, dále resorty MF, MPO, MS), dále SFŽP, SZIF a také zástupců významných emitentů i vlastníků lesa (LČR, SVOL,VLS). Obnovit jednání specielní meziresortní komise k zavedení nového systému kompenzace imisních škod, uzavření dohody o společném postupu mezi Mze a MŽP a zapojení platebních orgánů SZIF, SFŽP Vypracování podkladového materiálu a důvodové zprávy pro jednání vlády k plnění úkolů usnesení č. 22/2004 Vyřešit zapojení platebních institucí resortu Mze a MŽP (Státní fond ŽP, Státní zemědělský intervenční fond) Zpracovat a do oponentního řízení i legislativního procesu předložit novou vyhlášku resp. nařízení vlády ke kompenzaci imisních škod s respektováním vazby na dotčené další zákony (zákon o ochraně ovzduší, apod.) včetně zmocňovacího ustanovení v novele lesního zákona pro tuto novou vyhlášku.