Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 3. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál má podobu pracovního listu, jehož náplň je věnována dědickému právu. Materiál lze použít k vysvětlení nového učiva žáci doplňují text na základě výkladu učitele, vyhledávají informace v učebnicích nebo na internetu. Materiál lze použít i k procvičení nebo opakování. Žáci mohou pracovat ve skupinách nebo samostatně. Vytvořeno září 2012 Použité zdroje a odkazy: RYSKA, R. Právo pro střední školy. 6. aktualizované vydání. Praha: Alter, 2008. ISBN 978-80-7373-010-9 DVOŘÁK, Jan a kol. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Didaktis, 2008. ISBN 978-80-7358-122-0 HORECKÝ, Jan a kol. Společenské vědy pro střední školy 3. díl. Brno: Didaktis, 2011. ISBN 978-80-7358-163-3
1. Vyluštěte: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. sepisuje veřejné listiny, ověřuje podpisy, osvědčuje průběh losování 2. odměna za práci 3. základní zákon státu 4. forma propagace výrobku, služby 5. souhrn pravidel chování, které daná společnost považuje za dobré, žádoucí 6. putování, cestování, směřování k jistému (např. náboženskému) cíli Vysvětlete pojem z tajenky: 2. Doplňte text: Způsob a podmínky dědění jsou upraveny tzv. právem, jež je součástí práva. Dědické právo je souhrn právních norem, které upravují přechod majetku osoby na dědice. Osoba, která zemřela, je označována jako. Nedědí-li dědic, připadá pozůstalost. Dědit lze ze, ze, z obou důvodů. Dědictví může zůstavitel ovlivnit sepsáním neboli testamentu. Každá závěť musí obsahovat kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Musí mít vždy formu. Může jít o holografní závěť sepsaná, alografní závěť vlastnoručně podepsaná za přítomnosti, nebo závěť v podobě notářského zápisu.
Ze závěti nesmí být vynecháni tzv. dědicové, jimiž jsou potomci zůstavitele. Občanský zákoník mezi potomky manželskými a nemanželskými. Chce-li zůstavitel potomky z dědictví vyloučit, musí učinit tzv.. To lze jen ze zákonných důvodů, např. Nesepsal-li zůstavitel závěť nebo je závěť neplatná, dochází k rozdělení dědictví ze zákona. V něm jsou stanoveny zůstavitelovi dědické skupiny v závislosti na stupni příbuzenství. V první skupině jsou. Děděním přechází na dědice také závazky, a to do výše dědictví. Dědictví odmítnout na začátku dědického řízení. Dědické řízení vede.
ŘEŠENÍ 1. 1. 2. 3. 4. 5. 6. R E K P M L M O N Z A O U O D Ú M R Ť T A S A Á Á T L Ř A K V A A ODÚMRŤ nedědí-li žádný dědic, připadá pozůstalost státu 2. Způsob a podmínky dědění jsou upraveny tzv. dědickým právem, jež je součástí občanského práva. Dědické právo je souhrn právních norem, které upravují přechod majetku zemřelé osoby na dědice. Osoba, která zemřela, je označována jako zůstavitel. Nedědí-li dědic, připadá pozůstalost státu. Dědit lze ze závěti, ze zákona, z obou důvodů. Dědictví může zůstavitel ovlivnit sepsáním závěti neboli testamentu. Každá závěť musí obsahovat den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Musí mít vždy písemnou formu. Může jít o holografní závěť vlastnoručně sepsaná, alografní závěť vlastnoručně podepsaná za přítomnosti dvou svědků, nebo závěť v podobě notářského zápisu. Ze závěti nesmí být vynecháni tzv. neopomenutelní dědicové, jimiž jsou potomci zůstavitele. Občanský zákoník nerozlišuje mezi potomky manželskými a nemanželskými. Chce-li zůstavitel potomky z dědictví vyloučit, musí učinit tzv. vydědění. To lze jen ze zákonných důvodů, např.
potomek neposkytl zůstaviteli pomoc ve stáří nebo v nemoci, vede trvale nezřízený život. Nesepsal-li zůstavitel závěť nebo je závěť neplatná, dochází k rozdělení dědictví ze zákona. V něm jsou stanoveny čtyři dědické skupiny v závislosti na stupni příbuzenství. V první skupině jsou zůstavitelovi potomci a partner. Děděním přechází na dědice také závazky, a to do výše dědictví. Dědictví lze odmítnout na začátku dědického řízení. Dědické řízení vede notář.