Úřadu pro veřejné informační systémy



Podobné dokumenty
Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Relační vrstva SMB-Síťový komunikační protokol aplikační vrstvy, který slouží ke sdílenému přístupu k souborům, tiskárnám, sériovým portům.

Úvod do informatiky 5)

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží

Identifikátor materiálu: ICT-3-10

Úvod do informačních služeb Internetu

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

Celosvětová síť Internet. IKT pro PD1

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Úvod do tvorby internetových aplikací

Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady

Elektronická pošta. elementární služba, výchozí pro některé další jedna z prvních síťových služeb vůbec. základní principy popisují

Ing. Jitka Dařbujanová. TCP/IP, telnet, SSH, FTP

PRAVIDLA PROVOZU ELEKTRONICKÉ POŠTY V BIOFYZIKÁLNÍM ÚSTAVU AV ČR

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

Vzdálený přístup k počítačům

Systémy pro sběr a přenos dat

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Informatika pro devátý ročník

WWW a HTML. Základní pojmy. Ivo Peterka

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel

Analýza síťového provozu. Ing. Dominik Breitenbacher Mgr. Radim Janča

3.4 Základní služby Internetu

Informatika. 20 Internet

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013

EU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Mgr. Jaroslav Šilberský

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 1 VY 32 INOVACE

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

File Transfer Protocol (FTP)

Centrální místo služeb (CMS) Bezpečná komunikace mezi úřady

VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2009 o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě

Podstata elektronické pošty

VNITŘNÍ POKYN Č. 3/2004 PROVOZNÍ ŘÁD POČÍTAČOVÉ SÍTĚ

Uživatel počítačové sítě

Přehled služeb CMS. Centrální místo služeb (CMS)

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

3.17 Využívané síťové protokoly

Internet - základní pojmy

Schéma e-pošty. UA (User Agent) rozhraní pro uživatele MTA (Message Transfer Agent) zajišťuje dopravu dopisů. disk. odesilatel. fronta dopisů SMTP

Využití informačních technologií v cestovním ruchu P1

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Ing. Jitka Dařbujanová. , SSL, News, elektronické konference

Zásobník protokolů TCP/IP

Požadavky pro výběrová řízení TerraBus ESB/G2x

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

EXTRAKT z mezinárodní normy

SADA VY_32_INOVACE_PP1

InternetovéTechnologie

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly

Internet. Jak funguje internet. Internetový prohlížeč

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT

Distribuované systémy a počítačové sítě

Česká školní inspekce ČŠI Praha Licence 2018

MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www

Specifikace rozhraní. Oznamovací povinnost podle zákona č. 307/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Martin Falc, SW architekt.

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Občanské sdružení CHROPNET Ladova 389\10, Olomouc, IČ: Registrované na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j.

DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů

Elektronická komunikace

1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) základnovou stanicí základnová stanice veřejné komunikační sítě,

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. MEIV Windows server 2003 (seznámení s nasazením a použitím)

Zásobník protokolů TCP/IP

Malý průvodce Internetem

Název a označení sady: Člověk, společnost a IT technologie; VY_3.2_INOVACE_Ict

CZ.1.07/1.5.00/

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

TC-502L TC-60xL. Tenký klient

Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace DNS

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

EXTRAKT z české technické normy

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu

Telekomunikační sítě Protokolové modely

3.8 Elektronická pošta

Příručka nastavení funkcí snímání

Internet. Téma č. 5 - Internet

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016

ITAPA Bratislava

TC-502L. Tenký klient

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE

1. Využívání služeb servisního portálu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Český telekomunikační úřad Praha 31. ledna 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6569/

Příloha č. 12. Systém společného přihlašování, tzv. Single Sign On, ochrana dat

Transkript:

Úřadu pro veřejné informační systémy Ročník I Praha 2000 Částka 2 OBSAH: ČÁST NORMATIVNÍ Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP, verze 1.3 Vydal Úřad pro veřejné informační systémy, Havelkova 22, 130 00 Praha 3, tel.: 02 / 21 00 82 11 http://www.uvis.cz

Standard ISVS pro komunikaci informačních systém na bázi protokolů TCP/IP Strana 1 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP verze 1.3

Strana 2 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Obsah: Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP verze 1.3 Úvod --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 1 Předmět standardu ------------------------------------------------------------------------------------------------ 3 2 Odkazy -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 3 Vymezení pojmů -------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 4 Zabezpečení konektivity ---------------------------------------------------------------------------------------- 4 4.1 IP konektivita...6 4.2 Způsob dosažení IP konektivity...6 5 Funkce a služby související s IP konektivitou -------------------------------------------------------------- 6 5.1 Vlastní doména DNS...6 5.2 Povinné adresy pro elektronickou poštu...6 5.3 Znaky národních abeced ve jménech a adresách...7 5.4 Adresářové služby...7 5.5 Vzdálené přihlašování...7 5.6 Emulace terminálu...7 5.7 Diakritika při vzdáleném přihlašování...7 5.8 Přenos souborů...7 5.9 Anonymní FTP...7 5.10 Přenos souborů směrem k serveru...8 6 Elektronická pošta ------------------------------------------------------------------------------------------------ 8 6.1 Přenos elektronické pošty...8 6.2 Netextové přílohy...8 6.3 Použití techniky uuencode...8 7 Služba World Wide Web --------------------------------------------------------------------------------------- 9 7.1 Protokol HTTP, jazyk HTML...9 7.2 Jména WWW serverů...9 7.3 Dostupnost textových informacív českém národním prostředí...9 7.4 Dostupnost textových informací v českém národním prostředí...9 7.5 Přenos znaků s diakritikou v rámci WWW...9 8 Služba Gopher ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 9 9 Poznámky ---------------------------------------------------------------------------------------------------------10 9.1 Komentáře...10 10 Seznam příloh --------------------------------------------------------------------------------------------------10 Příloha A (informativní) Jak získat dokument RFC či STD...11

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Strana 3 Úvod Tento standard řeší způsob vzájemného propojení informačních systémů jednotlivých subjektů tak, aby mohly mezi sebou účelně komunikovat a poskytovat veřejné informační služby. Způsob komunikace je založen na bázi protokolů TCP/IP a řešení používaných v síti Internet, protože prostředky pro podporu této komunikace jsou v současné době nejsnáze přístupné a nejrozšířenější. Konkrétní technické specifikace technologií TCP/IP se přejímají z dokumentů STD (Internet Standard) nebo nejsou-li některá řešení pokryta tímto standardem, pak dokumentem RFC, formou odkazů na tyto dokumenty (v příloze A je popsána možnost, jak získat tyto dokumenty). Tento standard však nezavazuje subjekty k výlučnému užití této sítě a těchto protokolů. Standard pohlíží na informační systémy, které již realizovaly, právě realizují či hodlají realizovat jednotlivé subjekty, jako na černé skříňky a zabývá se pouze jejich vnějšími projevy. Nestandardizuje prostředky, kterými je takovéhoto vnějšího chování dosaženo. Nevylučuje možnost užití jiných prostředků komunikace, pokud se na ní subjekty, které si informace předávají, dohodnou, ani nevylučuje pozdější schválení jiného standardu pro takovýto jiný prostředek komunikace. Nepředepisuje rovněž užití způsobu komunikace, normovaného tímto standardem. První verze standardu byla vyhlášena Rozhodnutím ministra hospodářství č. 71 ze dne 26. 8 1996. Verze 1.2 byla platná od prosince 1997 jako Standard SIS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP. Tento standard respektuje právo subjektů na vlastnictví dat a veškerých právních náležitostí spojených s přístupem k těmto datům. To znamená, nezasahuje do vlastnických, autorských a dalších práv jednotlivých subjektů, ale ani do povinností vyplývajících ze zákonných ustanovení, strategií a záměrů zpřístupnění těchto dat jiným subjektům. Standard rovněž nezasahuje do odpovědnosti za jejich ochranu v situaci, kdy jsou tato data zpřístupněna jiným subjektům. Standard tak předpokládá, že za ochranu dat odpovídají jejich vlastníci a že problematika ochrany dat bude řešena zvláštním standardem, či ustanoveními. Pokud by prostředky popisované v tomto standardu nebyly dostatečné pro zabezpečení ochrany dat, musí být pro komunikaci užito jiných nebo doplňkových nástrojů a postupů, než jsou prostředky normalizované v tomto standardu. 1 Předmět standardu Tento standard se vztahuje na: a) Informační systémy a jejich komponenty vytvářené nebo objednávané orgány veřejné správy nebo jimi pověřenými organizacemi financovanými ze státního rozpočtu, pokud za základ komunikace bude užito protokolů TCP/IP, tedy například komunikací v rámci sítě Internet. Standard nezavazuje orgány veřejné správy k výlučnému užití této sítě ani těchto protokolů, obsahuje však minimální požadavky, které je třeba dodržet, pokud bude rozhodnuto tento typ komunikace použít. b) Komunikaci mezi úřady veřejné správy a jimi řízenými účelovými organizacemi při řešení úkolů, které těmto úřadům ze zákona přísluší, pokud požadavky na bezpečnost dat a utajování informací při řešení těchto úkolů připouštějí užití protokolů TCP/IP nebo pokud poskytovatel dat učinil v dostatečné míře potřebná opatření pro zabezpečení ochrany dat, například jejich zašifrováním. c) Veřejné informační služby, tj. služby poskytované orgány veřejné správy občanům a právnickým osobám přímo nebo prostřednictvím jimi řízených účelových organizací či soukromých subjektů na základě pověření orgánů veřejné správy a smluv o financování těchto prací ze státního rozpočtu.

Strana 4 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Softwarová komponenta nebo služba pro ISVS vyhovuje tomuto standardu, pokud současně platí: všechny kategoricky závazné požadavky jsou splněny; pokud komponenta či služba má vlastnosti, pro které standard obsahuje fakultativní závazné požadavky, jsou tyto požadavky splněny. Tento standard nezakazuje použití jiných protokolů kromě protokolů TCP/IP a neukládá pro tento případ žádné požadavky. 2 Odkazy Tento standard odkazuje na soubor dokumentů RFC a STD, popisující platné požadavky na protokoly TCP/IP a na normu: ČSN ISO/IEC 8859-2 (2000) 3 Vymezení pojmů Informační technologie. Jedním 8-bitovým bytem kódované soubory grafických znaků. Část 2: Latinská abeceda č. 2. 3.1 Doména (v sítích) název logické sítě; nejvyšší pojmenovaná úroveň je přidělována jednotlivým státům nebo některým oblastem činnosti; domény druhé úrovně mohou být přiděleny jednotlivým organizacím s možností dalšího dělení; každý počítač zapojený do sítě pak má svůj název, jehož součástí jsou i názvy nadřazených domén; doménová jména registruje a schvaluje Network Information Center (NIC); (v relačních databázích) množina možných hodnot atributu. 3.2 Informační systém funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností. 3.3 Informační systémy veřejné správy soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. 3.4 internet obecné označení pro jakoukoli soustavu vzájemně propojených sítí. 3.5 Internet označení jedné konkrétní sítě s celosvětovým dosahem, vzniklé v USA z původní sítě ARPANET. 3.6 IP konektivita označení pro takový druh propojení, který umožňuje přenos protokolů IP. V užším slova smyslu takové propojení, které umožňuje plnohodnotný přístup do Internetu. 3.7 Standard ISVS soubor pravidel pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy uveřejněný ve Věstníku. 3.8 uuencode/ uudecode označení technik pro převod netextových (8bitových binárních) dat do čistě textové 7bitové podoby (uuencode) a zpět do původního tvaru (uudecode); tyto techniky byly vyvinuty v prostředí protokolů UUCP (Unix-to-Unix-Copy), ale jsou universálně použitelné a využívají se dodnes pro přenos netextových souborů takovými přenosovými kanály, které jsou schopné přenášet pouze textová 7bitová data (např. elektronická data). Význam použitých zkratek CP1250 Označení způsobu kódování české diakritiky, které zavedla firma Microsoft a které je používáno v prostředí MS Windows (mj. Windows 3.1, Windows 3.11, Windows NT, Windows 95).

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Strana 5 DNS FTP HTML HTTP ISVS MIME RFC SMTP STD ÚVIS TCP/IP WHOIS WWW Zkratka od Domain Name System (systém doménových jmen). Označení pro konvence a mechanismy, které stanovují pravidla pro zavádění a používání tzv. symbolických domén v rámci Internetu (např. adres typu www.dcit.cz) a pro jejich převod na číselné adresy (tzv. IP adresy), které vyžadují přenosové mechanismy používané v Internetu. Součástí DNS jsou i některé další informace, například informace o požadovaném způsobu doručování elektronické pošty, dále informace umožňující ji používat. File Transfer Protocol; součást aplikační vrstvy TCP/IP; umožňuje přenos dat mezi vzdálenými počítači. Hypertext Markup Language; označení popisového jazyka pro zápis (vytváření) WWW stránek. Hypertext Transfer Protocol; aplikační protokol vrstvy TCP/IP, sloužící k přenosu dat mezi počítači; používá se především k přenosu informací tvořících WWW stránky. Informační systémy veřejné správy. Multipurpose Internet Mail Extensions; standard TCP/IP definující způsob přenosu národních abeced netextových příloh (zvuk, obrázky, video atp.) elektronickou poštou; WWW používá MIME pro specifikování typu dat, která obsahuje soubor přenášený z HTTP serveru. Request For Comment; tradiční označení dokumentů vydávaných pro potřeby zveřejnění důležitých informací pro potřeby širší uživatelské veřejnosti Internetu; dokumenty RFC mohou mít různou povahu (standardy, informační materiály, návody, návrhy atp.); důležitou vlastností RFC dokumentů je skutečnost, že jejich obsah se nikdy nemění; pokud je třeba pozměnit řešení, které je obsahem určitého dokumentu RFC, je vydán nový dokument RFC, s novým pořadovým číslem, který původní dokument zneplatní, případně doplní. Simple Mail Transfer Protocol; protokol pro přenos elektronické pošty, součást aplikační vrstvy TCP/IP. Dokument představující platný standard Internetu; jednotlivé dokumenty STD jsou vždy zaměřeny na určitou konkrétní problematiku a jejich obsah je totožný s obsahem toho dokumentu RFC, který příslušnou problematiku v dané době řeší (tj. toho dokumentu RFC, který se problematiky týká a nebyl zneplatněn jiným dokumentem RFC); s vydáním nových dokumentů RFC se tedy obsah dokumentu STD může měnit; nemění se ale skutečnost, že dokument STD vždy popisuje nejaktuálnější řešení konkrétní problematiky; obsahem jednoho dokumentu STD může být i více dokumentů RFC, pokud se tyto týkají více různých aspektů dané problematiky. Úřad pro veřejné informační systémy. Transmission Control Protocol/Internet Protocol; spojová (potvrzovaná) služba zajišťující přenos zpráv mezi dvěma entitami (procesy). Dotaz v rámci služeb sítě Internet, který umožní blíže identifikovat účastníka v síti. Word Wide Web; informační technologie vyvinutá v roce 1989 v CERNu pro sdílení a šíření informací o vědeckovýzkumných projektech, nyní masově využívaná v Internetu a v intranetech; WWW využívá architektury klient server pro přenos hypertextových multimediálních dat; k přenosu dat se využívá HTTP protokol. X.500 The Directory Overview of Concepts; doporučení CCITT popisující strukturu adresářů a práci s nimi a jejich distribuci

Strana 6 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP 4 Zabezpečení konektivity 4.1 IP konektivita a) Vzájemné propojení informačních systémů jednotlivých subjektů musí být realizováno způsobem, který je definován ve standardech STD 3 (Requirements for Internet Hosts) a STD 4 (Requirements for Internet Gateways). V dalším musí být tento způsob propojení označován jako IP konektivita. b) Všechny konkrétní technické otázky, které souvisejí se zajištěním a udržením IP konektivity, které tento standard explicitně neupravuje, musí být řešeny podle platných standardů Internetu (dokumentů STD a RFC). Komentář: Standard nepředjímá, zda informační systémy jednotlivých subjektů budou vzájemně propojeny tím, že se individuálně a nezávisle na sobě připojí k Internetu nebo zda bude za tímto účelem využita samostatná komunikační infrastruktura (síť veřejné správy). Požaduje pouze to, aby vzájemné propojení fungovalo takovým způsobem, jakým funguje vzájemné propojení jednotlivých uzlů a celých sítí v Internetu. Důsledkem tohoto ustanovení je i skutečnost, že ve všech technických otázkách, které tento standard explicitně neupravuje či jinak neřeší, se předpokládá použití takových řešení, která vychází z platných standardů Internetu. Přednost je dávána dokumentům STD před dokumenty RFC. Příkladem může být problematika přidělování IP adres, otázka tzv. privátních sítí (s IP adresami, které nejsou celosvětově unikátní) atd. 4.2 Způsob dosažení IP konektivity Tento standard respektuje způsob dosažení vzájemné IP konektivity, který si jednotlivé subjekty vybraly, resp. vyberou. Komentář: Standard nepředepisuje subjektům, jaká má být jejich konkrétní společná komunikační infrastruktura (pokud se rozhodnou jít touto cestou), nebo kterého poskytovatele připojení k Internetu si mají vybrat a respektuje volbu, kterou tyto subjekty učinily samy na základě vlastního rozhodnutí či na základě jiných nařízení, doporučení či závěrů. Tímto není ani vyloučeno, ani předepsáno využití jednotného poskytovatele připojení pro všechny subjekty, ani existence jednotné komunikační infrastruktury (sítě veřejné správy). 5 Funkce a služby související s IP konektivitou 5.1 Vlastní doména DNS Každý subjekt musí mít vlastní doménu v rámci systému doménových jmen (DNS, Domain Name Service, definovaných standardem STD 13) odpovídající tomuto subjektu jako celku. V dalším je tato doména označována jako hlavní doména subjektu. Komentář: Tímto se požaduje, aby každý subjekt měl zaregistrovánu a skutečně provozoval samostatnou doménu v rámci systému DNS a aby tato doména odpovídala celému subjektu jako takovému (nikoli například jednotlivým složkám). Není předepisována ani úroveň této domény ani její konkrétní jméno. Dále není předepisováno, zda si jednotlivé subjekty mají či nemají vytvářet další subdomény v rámci své hlavní domény, ani jakým způsobem. 5.2 Povinné adresy pro elektronickou poštu Každý subjekt musí zřídit v rámci své hlavní domény adresu (uživatelský účet) se jménem POSTA, určenou pro podatelnu elektronické pošty. Komentář: Tato povinná adresa (uživatelský účet) není určena pro konkrétní uživatele, ale pro úřad veřejné správy. Předpokládá se, že faktickým příjemcem zpráv zaslaných na tuto adresu bude člověk, který podle konkrétního obsahu zprávy zajistí její další doručení (již podle specifik konkrétního subjektu). Tímto ustanovením není ani zakazováno ani požadováno, aby subjekty zřizovaly další specifické adresy (uživatelské účty) odpovídající konkrétním funkcím, ani aby tato adresa byla povinně zřízena i ve všech případných subdoménách hlavní domény. Dále není předjímán žádný konkrétní formát, který by měly mít zprávy zasílané na adresu POSTA (podle kterého by byly zprávy dále rozdělovány).

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Strana 7 5.3 Znaky národních abeced ve jménech a adresách Subjekty nesmějí používat znaků národních abeced ve jménech domén i uzlů a v adresách pro elektronickou poštu, které jsou zveřejňovány ostatním subjektům a mohou být jimi používány. Komentář: Požadavek je motivován skutečností, že v rámci Internetu není dosud vyřešeno používání národních abeced ve jménech a adresách. Například standard MIME se týká pouze obsahu zpráv a nemění nic na skutečnosti, že v hlavičkách zpráv elektronické pošty mohou být stále používány jen znaky US-ASCII. Současně s tím ale není dotčeno právo subjektů používat takovéto adresy interně, v rámci svých informačních systémů. 5.4 Adresářové služby Subjekt, který se rozhodne zveřejnit elektronické adresy všech nebo některých svých uživatelů, by tak měl učinit prostřednictvím služby WHOIS. Tato služba bude provozována na uzlu s adresou whois.<hlavní doména subjektu>.<nadřazené domény>. Komentář: Požadavek doporučuje jako jeden z možných způsobů provozování tzv. adresářových služeb službu WHOIS. Nepředepisuje však tuto formu řešení, ani nevylučuje jiné formy řešení, např. na bázi služby CSO, standardu X.500 apod. 5.5 Vzdálené přihlašování Vzdálené přihlašování uživatelů v rámci jednoho subjektu k hostitelským počítačům jiných subjektů musí být realizováno prostřednictvím služby Telnet, definované standardem STD 8 s rozšířeními podle STD 27 až 32. Komentář: Ustanovení pouze explicitně požaduje realizaci vzdáleného přihlašování takovým způsobem, jaký je v Internetu obvyklý, včetně možnosti používat mechanismy rozšíření. 5.6 Emulace terminálu Při zpřístupnění služeb prostřednictvím vzdáleného přihlašování musí být podporováno použití terminálu typu VT100. Komentář: Požadavek ani nevylučuje, ani nepředepisuje podporu dalších druhů terminálů. Má pouze za cíl zajistit, aby existoval nejméně jeden druh terminálu, pomocí kterého budou všechny služby přístupné. Není mimo jiné předepisováno, že tento druh terminálu má být nabízen jako implicitní. 5.7 Diakritika při vzdáleném přihlašování Při zpřístupnění služeb prostřednictvím vzdáleného přihlašování musí být vždy povinně podporováno použití české diakritiky podle normy ČSN ISO/IEC 8859-2. Komentář: Požadavek zakládá povinnost podporovat při vzdáleném přihlašování použití české diakritiky, a to v tzv. kódování ISO Latin 2. Tím však není explicitně vyloučeno souběžné použití jiných způsobů kódování, ani dostupnost textů zcela bez diakritiky. 5.8 Přenos souborů Přenos celých souborů mezi informačními systémy jednotlivých subjektů musí být realizován prostřednictvím protokolů FTP, definovaných ve standardu STD 9. Komentář: Ustanovení pouze explicitně požaduje realizaci přenosu souborů podle platného standardu Internetu. 5.9 Anonymní FTP Pokud se subjekt rozhodne učinit některé své soubory veřejně přístupné, pak musí tak učinit prostřednictvím tzv. anonymního FTP(dle RFC 1635) takto: a) Hlavní (primární) anonymní FTP server, který subjekt zřídí za účelem veřejného zpřístupnění souborů, musí mít adresu ftp.<hlavní doména subjektu>.<nadřazené domény>.

Strana 8 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP b) Na anonymním FTP serveru musí být všechny veřejně přístupné soubory umístěny v adresáři /pub nebo v podadresářích tohoto adresáře. Komentář: Ustanovení nezakládá povinnost veřejně zpřístupnit jakékoli soubory, ale pokud se tak nějaký subjekt rozhodne učinit, požaduje realizaci tohoto záměru v souladu s obvyklými internetovskými konvencemi. 5.10 Přenos souborů směrem k serveru Pokud se subjekt rozhodne zřídit anonymní FTP server a rozhodne se umožnit také přenos souborů od uživatele k serveru, pak musí zřídit za tímto účelem na serveru adresář /ftpin bezprostředně pod adresářem nejvyšší úrovně (tzv. kořenem). Komentář: Požadavek nepředjímá žádná opatření, která provozovatel FTP serveru bude chtít učinit v souvislosti s možností přenosu souborů směrem k serveru a potřebou ochrany proti virům a proti neoprávněnému přístupu. Pouze zavádí konvenci o tom, kam by měli uživatelé posílat své soubory, pokud se provozovatel FTP serveru rozhodne tuto možnost připustit. 6 Elektronická pošta 6.1 Přenos elektronické pošty Přenos elektronické pošty mezi jednotlivými subjekty musí být řešen na bázi protokolů SMTP (STD 10) a standardu RFC 822 (STD 11) Komentář: Tento požadavek nepředjímá způsob, jakým je realizována elektronická pošta interně, v rámci informačních systémů jednotlivých subjektů. Požaduje pouze jednotný způsob přenosu zpráv mezi informačními systémy jednotlivých subjektů. Z požadavku na dodržení RFC 822 (standardu STD 11) pak také vyplývá požadavek na formát adres, které musí jednotlivé subjekty netextové přílohy zveřejňovat ostatním subjektům (musí jít o tzv. adresy podle RFC 822). 6.2 Netextové přílohy a) Pokud bude zajišťován elektronickou poštou přenos netextových příloh mezi jednotlivými subjekty, musí být řešen na bázi standardu MIME (dle RFC 1521 až 1523, 1590). b) V případě, že bude zajišťován přenos netextových příloh podle bodu 1 tohoto odstavce, musí být dána možnost používat znaky národních abeced ve vlastním textu zpráv přenášených elektronickou poštou a musí být řešena na bázi standardu MIME s využitím znakové sady podle normy ČSN ISO/IEC 8859-2. Komentář: Požadavek nezakládá povinnost podporovat přenos netextových příloh a češtiny v textu zpráv na systémové úrovni, mimo jiné tak, aby s těmito texty a přílohami dokázaly pracovat brány, které převádějí elektronickou poštu mezi platformou SMTP a interní platformou, na níž je provozována pošta v rámci informačních systémů jednotlivých subjektů. Pokud ale taková podpora bude existovat, je požadováno, aby vně interních systémů jednotlivých subjektů byl používán standard MIME. 6.3 Použití techniky uuencode Pro přenos netextových příloh a textů v národních abecedách elektronickou poštou mezi jednotlivými subjekty může být využito i tzv. techniky uuencode. Komentář: Tak zvaná technika uuencode nevyžaduje žádnou systémovou podporu, je pro poštovní brány transparentní (neviditelná), a její použití tudíž může být ponecháno plně na vzájemné dohodě příjemce a odesilatele. Přípustnost užití této techniky není v rozporu s ustanovením odstavce 5.3 tohoto standardu.

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Strana 9 7 Služba World Wide Web 7.1 Protokol HTTP, jazyk HTML Pokud se informace mezi subjekty vzájemné zpřístupní službou WWW (World Wide Web), potom se tak musí zrealizovat prostřednictvím protokolu HTTP, jazyka HTML a ukazatelů URL (dle RFC 1738). Komentář: Ustanovení reflektuje skutečnost, že v současné době není protokol HTTP ani jazyk HTML standardizován (standardizovány jsou pouze ukazatele URL v RFC 1738). Ustanovení proto explicitně nepředjímá, jakou verzi jazyka HTML a protokolu HTTP je možné používat. 7.2 Jména WWW serverů Pokud se subjekt rozhodne zpřístupnit své informace prostřednictvím služby WWW, potom musí zřídit za tímto účelem WWW server se jménem www.<hlavní doména subjektu>.<nadřazené domény>. Komentář: Ustanovení pouze explicitně doporučuje obvyklou konvenci při pojmenovávání serverů. 7.3 Dostupnost textových informací v českém národním prostředí veřejně přístupné informační služby Pokud se informace zpřístupní prostřednictvím služby WWW při poskytování veřejně přístupných informačních služeb, potom musí být podporováno souběžně použití české diakritiky podle ČSN ISO 8859-2, použití české diakritiky podle kódové tabulky 1250 Microsoft Windows a prezentace českých textů bez diakritiky. Komentář: Ustanovení doporučuje povinnou podporu češtiny v rámci služby WWW a explicitně požaduje, aby mezi podporovanými způsoby kódování bylo i kódování podle ČSN ISO/IEC 8859-2. 7.4 Dostupnost textových informací v českém národním prostředí obecně Při poskytování informací prostřednictvím služby WWW musí být užito kódování diakritiky podle ČSN ISO 8859-2. Doporučuje se kromě použití diakritiky podle ČSN ISO/IEC 8859-2 zabezpečit možnost souběžného použití pro kódování české diakritiky pro služby WWW kódové stránky 1250 Microsoft Windows a prezentace českých textů bez diakritiky. Komentář: Kromě povinné podpory češtiny podle ČSN ISO/IEC 8859-2 vyžadované předchozím odstavcem doporučuje i souběžnou podporu strany 1250 Microsoft Windows a prezentaci českých textů bez diakritiky. Důvodem tohoto doporučení je ulehčit situaci při využívání informací směřujících k veřejnosti, našim občanům i krajanům v zahraničí. Tímto ustanovením není zakázána, ani požadována podpora dalších způsobů kódování. 7.5 Přenos znaků s diakritikou v rámci WWW Pokud se informace mezi subjekty vzájemně zpřístupní prostřednictví služby WWW, potom k přenosu jednotlivých znaků české národní abecedy s diakritikou musí se používat jejich přímý binární tvar (v rozsahu 8 bitů) a nikoli možnost reprezentovat tyto znaky prostřednictvím tzv. speciálních sekvencí uvozených znakem &. Komentář: Ustanovení odráží skutečnost, že stávající služba WWW nepamatuje na používání jiných národních abeced než těch, pro které lze použít kódování ISO Latin 1 (a mezi které čeština nepatří). Je proto vybráno jedno z možných nestandardních řešení, spočívající ve využití schopnosti protokolu HTTP přenášet osmibitová data. Tomuto řešení je dávána přednost oproti řešení s tzv. speciálními sekvencemi, které pamatují pouze na národní znaky v kódování Latin 1 a nikoli v jiných kódových systémech. 8 Služba Gopher Pokud bude pro vzájemné zpřístupnění informací užita i služba Gopher, musí být řešena způsobem definovaným v dokumentu RFC 1436.

Strana 10 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Komentář: Ustanovení připouští použití služby Gopher pro zpřístupnění informací i přesto, že tato služba je dnes již považována za překonanou (službou WWW). V případě nasazení služby Gopher se ale požaduje realizace této služby v souladu s obvyklou praxí v Internetu (dle RFC 1436). Kódování českých textů není předepsáno. 9 Poznámky 9.1 Komentáře Komentáře tištěné v tomto standardu kurzívou a uvozené slovem Komentář nemají normativní charakter. 10 Seznam příloh Příloha A (informativní) Jak získat dokument RFC či STD Obrázek č. 1: Obrázek č. 2: Obrázek č. 3: Obrázek č. 4: Příklad získání dokumentu RFC prostřednictvím tzv. anonymního FTP Příklad získání dokumentů RFC a STD prostřednictvím služby FTPMAIL Příklad získání dokumentů RFC a STD elektronickou poštou z jednoho z primárních archivů Příklad získání dokumentu RFC elektronickou poštou z jednoho z primárních archivů

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Strana 11 Příloha A (informativní) Jak získat dokument RFC či STD Dokumenty RFC a STD jsou volně šiřitelné texty, které jsou distribuovány především prostřednictvím sítě Internet. Jako textové soubory jsou shromažďovány na různých uzlech (označovaných také jako archivy dokumentů RFC a STD ), ze kterých je možné tyto dokumenty získávat různými způsoby prostřednictvím tzv. anonymního FTP, prostřednictvím elektronické pošty, prostřednictvím služby Gopher, prostřednictvím služby WWW atd. Archivy dokumentů RFC a STD jsou dvojího druhu: tzv. primární (primary repositories), u kterých je zaručena okamžitá dostupnost dokumentů RFC a STD bezprostředně po jejich publikování a sekundární (secondary repositories), na kterých se nově vydávané dokumenty mohou objevovat s určitým zpožděním. Do první skupiny archivů patří uzly ds.internic.net, nis.nsf.net, nisc.jvnc.net, ftp.isi.edu, wuarchive.wustl.edu, src.doc.ic.ac.uk, ftp.ncren.net, ftp.sesqui.net a nis.garr.it. Do druhé skupiny pak patří velké množství uzlů, z tuzemských například uzly sunsite.ms.mff.cuni.cz, ftp.vslib.cz, novell.felk.cvut.cz a další. A.1 Získání dokumentu RFC či STD prostřednictvím tzv. anonymního FTP K tomuto účelu je nutné využít program, který uživateli zpřístupňuje službu FTP (tzv. FTP klienta). Tomuto programu je nutné postupně zadat prostřednictvím příkazů protokolu FTP (viz též obrázek č. 1, strana 12): s jakým uzlem má navázat spojení (na obrázku č. 1 s tuzemským uzlem sunsite.ms.mff.cuni.cz), pod jakým jménem se uživatel přihlašuje ke vzdálenému uzlu zde je nutné uvést jméno anonymous, na požadavek o zadání hesla je třeba uvést uživatelovu adresu pro elektronickou poštu (na obrázku č. 1 anonymous@tac2.anet.cz ), do kterého adresáře je třeba se přepnout kde se nachází požadované dokumenty. V případě uzlu sunsite.ms.mff.cuni.cz (viz obrázek č. 1) jde o adresář /Net/Docs/RFC (do kterého se lze přepnout příkazem cd /Net/Docs/RFC). V případě dokumentů STD by se jednalo o adresář /Net/Docs/STD, který soubor má být přenesen k uživateli (na obrázku č. 1 příkaz get rfc1234.txt). A.2 Získání dokumentu RFC či STD elektronickou poštou Pro získání dokumentu elektronickou poštou lze využít v zásadě dva různé způsoby: a) Službu FTPMAIL, která prostřednictvím elektronické pošty dokáže doručit libovolný soubor, dostupný prostřednictvím anonymního FTP. b) Speciální poštovní rozhraní některých FTP archivů, které jsou konstruovány specificky pro potřeby zasílání dokumentů RFC a STD. Službu FTPMAIL si lze představit jako automaticky pracující program, který se na základě požadavku doručeného elektronickou poštou sám spojí se zadaným FTP serverem, získá od něj požadovaný soubor a ten pak následně odešle původnímu zájemci prostřednictvím elektronické pošty. V tuzemsku existuje server služby FTPMAIL v Liberci a má adresu ftpmail@ftp.vslib.cz. Požadavek, který je třeba mu adresovat, musí obsahovat následující údaje: který FTP server má být kontaktován (příkazem open <adresa serveru> ), ve kterém adresáři se nachází požadovaný soubor (příkazem cd <adresář> ), který soubor má být získán (příkazem get <soubor> ). Příklad konkrétního požadavku libereckému serveru služby FTPMAIL na zaslání dvou dokumentů (jednoho dokumentu RFC a jednoho dokumentu STD) ukazuje obrázek č. 2. Většina tzv. primárních archivů (primary repositories) dokumentů RFC nabízí možnost zaslání dokumentu RFC na základě velmi jednoduchého příkazu. Vždy je ale třeba znát konkrétní adresu a přesnou syntaxi požadavku. Několik příkladů ukazují obrázky č. 3 a č. 4.

Strana 12 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Obrázek č. 1: Příklad získání dokumentu RFC prostřednictvím tzv. anonymního FTP Obrázek č. 2: Příklad získání dokumentů RFC a STD prostřednictvím služby FTPMAIL

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP Strana 13 Obrázek č. 3: Příklad získání dokumentů RFC a STD elektronickou poštou z vybraného primárního archivu Obrázek č. 4: Příklad získání dokumentu RFC elektronickou poštou z vybraného primárního archivu

Strana 14 Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP

Vydal: Úřad pro veřejné informační systémy Editor: Ing. Jaroslav Kokeš ISSN 1213-225X Náklad: 1 500 výtisků Distribuce: Úřad pro veřejné informační systémy, Havelkova 22, 130 00 Praha 3, ústředna tel.: 02 / 21 00 82 11 Periodicita: vychází podle potřeby Částka 2/2000 vyšla dne 22. 12. 2000 Cena: zdarma Tisk: BONO, s. r. o., Na Florenci 7-9, 110 00 Praha 1