VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

Podobné dokumenty
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

Voda aneb ocitne se (chemický) průmysl na suchu?

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016

ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%

Obnovitelné zdroje energie

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Obnovitelné zdroje energie

Energetická bilance. Doc. Ing. Milan Jäger, CSc.

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008

Bio LPG. Technologie a tržní potenciál Ing. Jakub Rosák 17/05/2019

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Jaderná elektrárna Dukovany v kontextu Státní energetické koncepce

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2018

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018

RENARDS Aktuální dotační možnosti v oblasti obnovitelné energie, akumulace a elektromobility

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Státní energetická koncepce ČR

Měsíční přehled č. 01/02

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Jak učit o změně klimatu?

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

LEGISLATIVY A JEJÍ DŮSLEDKY PRO PROJEKTY BIOPLYNOVÝCH STANIC

AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2011

Obnovitelné zdroje energie v roce 2015

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Aktualizace energetické koncepce ČR

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu ČR vývoj a nejbližší perspektivy

Měsíční přehled č. 12/00

Prioritní výzkumné cíle

Aktualizace Státní energetické koncepce

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické problémy

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

TABELÁRNÍ A GRAFICKÁ PŘÍLOHA VÝSLEDNÝCH BILANCÍ

Ekologické hodnocení

Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2016

Náklady na dekarbonizaci energetiky

Ropa, ropné produkty

EKO-ENERGI G E M r. r Mi M lan Ky K s y elák Odb d o b r o e le l ktroe o ne n rge g tik i y k, y, M P M O

Zpráva o vlivu RETOS VARNSDORF s.r.o. na životní prostředí, 2017

J i h l a v a Základy ekologie

Budoucnost české energetiky II

Roční zpráva o provozu ES ČR

Národní dialog o vodě 2014

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Druhy energie a jejich vlastnosti Pracovní list

Erneuerbare Energie in Tschechien: Potenziale, Nutzung & Perspektiven

Globální problémy lidstva

Politika druhotných surovin ČR na období

Roční zpráva o provozu ES ČR

INDEX DOVOZNÍCH CEN A JEHO VAZBA NA VÝVOJ CEN ROPY

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2014 Růstové faktory českého strojírenství. Ing. Jan Světlík, prezident NSK

Úspory energie v budovách. Brno AMPER březen 2012

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU

Čistá mobilita z pohledu MD ČR

Transkript:

bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014

PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/= MALÉ RIZIKO PRO VODNÍ ZDROJE

VODA A PRŮMYSL POLITIKA=PRIORITY +KOMPROMISY EKONOMIKA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (KRAJINA)

VODA APRŮMYSL VODA SUROVINA? VEŘEJNÝ STATEK? EP 2012 THE BLUEPRINT TO SAFEGUARD EUROPEAN WATERS EUROPE OF RESOURCES

VODA V PRŮMYSLU EU Průmyslgeneruje v průměru EU kolem 22 % celkového HDP. V některých nových členských státech však tento podíl dosahuje 30 až 40 %. Největšími odběrateli vody jsou zde průmyslová odvětví metalurgie chemický/ farmaceutický průmysl výroba papíru a celulózy energetika ropa/ plyn textilní a kožedělný potravinářský průmysl

Přežívající povědomí o průmyslu jako hlavním nebezpečí pro vodní zdroje nezohledňuje dostatečně vývoj posledních desetiletí, který jako prioritu průmyslové politiky vyzdvihl nejen v Evropě jeho udržitelný rozvoj, spojený se snížením surovinové a energetické náročnosti včetně vody jako suroviny,i snížení produkce odpadů, včetně odpadních průmyslových vod. Se zásadními průmyslovými inovacemi jsou nicméně spojena i rizika potenciálního výskytu nových polutantů, kterým průmysl aktuálně čelí.

VODA A PRŮMYSL VODA PRO PRŮMYSL ENERGIE PRŮMYSL PRO VODU

Regiony svysokou koncentrací odvětví snejvyššími nároky na spotřebu vody, jako energetika, chemický, potravinářský a papírenský průmysl. Takovým regionem je i Severočeský kraj. Vývoj a realizace progresivních separačníchtechnologií, systémů opakovaného využití vody a získávání druhotných surovin z odpadních vod jsou ze strany průmyslu konstruktivní odezvou v postupu proti vodnímu stresu a k ochraně životního prostředí nejen ve vztahu k průmyslovým vodám.

Vodaspotřebovanávprůmyslu v sobě zahrnuje vodu odpařenou, vodu obsaženou v produkci, vedlejších produktech nebo vznikajících pevných odpadech. Platí přitom bilanční rovnice : W = C + E kde W je voda odebíraná průmyslem, C voda spotřebovaná v průmyslu E odpadní voda

Za období 1950-2000 stoupl objem vody dodávané světovému průmyslu z 200 km3/rok na téměř 800km3/rok. Ve stejném období však vlastní spotřebovaná voda průmyslem vzrostla z 20 na 100 km3/rok.vztah mezi dodávkou vody do průmyslu a růstem průmyslu není lineární, technologický pokrok přináší současně úspory vody v průmyslu. Objem vody dodávané do průmyslu má pomalejší dynamiku růstu než nárůst vlastní spotřeby vody v průmyslu. Účely využití vody v průmyslu jsou zřejmé z tabulky :

Funkce vody produkt, reakční složka rozpouštědlo, absorbent energie, hydrotransport čištění a proplachování Účel využití vod Spotřeba vody Kvalita odpadní vody chlazení velká nízké znečištění napájení kotlů velká nízké znečištění promývání, mytí poměrněmalá vysoké znečištění výrobníproces poměrněmalá vysoké znečištění

SPOTŘEBA VODY NA JEDNOTKU PRODUKTU

SPOTŘEBA VODY NA ZÍSKÁNÍ RŮZNÝCH DRUHŮ PALIV Palivový zdroj Účinnost litry vody na 1000kWh paliva Zemní plyn 38 Syntezní plyn-zplyňování uhlí 144-340 Olejové písky 190-490 Břidlicový olej 260-640 Syntezní plyn-fischer- Tropsch 530-575 Uhlí 530-2100 Vodík 1850-3100 Zkapalněný zemní plyn 1875 Topný plyn pro energetiku 15500-31200 Biolíh 32400-375900 Bionafta 180900-969000

SPOTŘEBA VODY PŘÍ PRODUKCI ENERGIE Technologie Účinnost litry vody na 1000kWh Hydroelektrická 260 Geotermální 1680 Solární termální 2970-3500 Termoelektrická z fosilních paliv 14200-24800 Jaderná 31000-74900 Větrná 0.040 Fotovoltaická 0.110

Pro integrovanýmanagementvodníchzdrojů jsou důležité zejména průmyslové procesy s intenzivním využitím vody. Jako takové lze označit ty, které : -používajívýznamnémnožstvívody(v poměruk celkovému čerpání vodních zdrojů v daném prostoru) pro vlastní výrobu, nebo -spotřebovávajíznačnou část vody v provozu při současném přesměrování do regionálního vodního cyklu, například odpařováním v chladících věžích, nebo -mají silný dopad na regionální hydrologický režim přesměrovánímnebo většími změnami povrchových a podzemních vodních útvarů (např. hladiny podzemní vody, geo-hydromorfologií povrchových vod), nebo -mohouvéstkezhoršeníkvalityvody( a to jak vodypřímo využivanénebo nepřímo u postižených vodních útvarů) prostřednictvím uvolňování znečišťujících látek, tepla nebo jiných poruch. Průmyslovéprocesy intenzivně využívajícícívodu přispívají k vodnímu stresu v uvažovaném měřítku místním, regionálním, sub-povodí nebo povodí.

VODA V PRŮMYSLU ČR Maximum odběrů pro průmysl a energetiku vpolovině sedmdesátých let (2885 mil. m3 vroce 1975). 1960-1980 se snížily vprůmyslu a energetice odběry povrchové vody na jednotku výroby průměrně o 44%. Celkově se odběry povrchové vody pro průmysl snížily na 830 mil m3 vroce 1990 a pouhých 400 mil. m3 vroce 2004. V současné době již dochází k mírnému nárůstu odběrů. Odběry vody pro potřeby energetiky dosáhly historického minima vroce 2001, kdy klesly khranici 500 mil. m3, Na celkovémvypouštěnémzpoplatněném znečištění 132 tis. tun BSK5 vroce 1977 činil podíl průmyslu 56.7%. O téměř 20 let později vroce 1990 představovalo znečištění průmyslu jen 29.5% zcelkových 146 tis. tun.

VLIV VODNÍHO STRESU NA PRŮMYSL Vysokýodběrvody pro průmyslovou činnost může vyvolat výrazný tlak na regionální bilanci vody a způsobit nedostatek vody pro ostatní odvětví (zemědělství, domácnosti). Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) používá pro indikaci vodního stresu v daném regionu tzv. vodní index (WEI). WEI je roven celkové spotřebě vody dělené celkovým objemem dostupných vodních zdrojů za 1 rok. Hodnota WEI vyšší než 40 % indikuje nástup vodního stresu, hodnota WEI vyšší než 60% indikuje závažný vodní stres a nezbytnost zásahů k dosažení lepšího využivánívody.

Děkuji za pozornost!