VY_32_INOVACE_DEJ_38 O nutnosti ekonomické reformy (1985) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Budování socialismu v Československu, diktatura KSČ (1948-1989) Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Pracovní list určený k frontální, skupinové či partnerské práci. Žáci na základě ukázky z textu O nutnosti ekonomické reformy (1985), který byl sepsán Chartou 77, pochopí nedostatky socialistického centrálně plánovaného hospodářství.
O nutnosti ekonomické reformy text Charty 77 (1985): Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977. Autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. V roce 1985 sepsala Charta 77 text s názvem O nutnosti ekonomické reformy, v němž kritizuje československé hospodářství v době socialismu. Chronické neduhy a krizové jevy československé ekonomiky se už nepokouší zastírat ani oficiální propaganda. Líčí je ovšem jako nepodstatné vady jinak prosperujícího hospodářství V systému ekonomického řízení tzv. reálného socialismu převažuje neúnosná centralizace rozhodování a direktivnost příkazů, spojená s přímou administrativní kontrolou jejich plnění. Hlavním nástrojem tohoto modelu řízení je soustava plánování a osou sestavování plánu je bilanční metoda, založená na vzájemném kvantitativním porovnávání zdrojů a potřeb. Cílem sestavovaného plánu není však produkce v potřebném sortimentu, nýbrž pouze celkový objem výroby. V této ekonomice jsou podstatně omezeny tržní vztahy a pohyb výrobních prostředků mezi podniky se prakticky uskutečňuje přídělovým způsobem. Ceny takřka nemají ekonomickou funkci, jsou stanoveny centrálním orgánem a nedostatečně reagují na stav nabídky a poptávky. Systém řízení nezpůsobuje pouze nízkou výkonnost a zaostalost našeho hospodářství, ale má i další závažné druhotné účinky. Organizovaná neodpovědnost, odloučení odpovědnosti od příslušné pravomoci, vytváří v lidech pocit bezmoci a bezpráví. Dnes a denně se lidé podílejí na větším či menším zlu, na větších či menších podvodech, jen aby se splnil plán, což vede k lhostejnosti a cynismu, demoralizace se šíří v podnicích i nadřízených orgánech. V jiných zemích dnes probíhají intenzivní změny v řízení a plánování jejich hospodářství, nejednou využívající i principů čs. ekonomické reformy z roku 1968. Nejdále pokročilo Maďarsko, významné změny lze zaznamenat v Bulharsku, NDR a také v Čínské lidové republice, rozsáhlé ekonomické experimenty s novými metodami řízení a rozšiřováním práv podniků a výrobních sdružení se uskutečňují i v Sovětském svazu. Jen v Československu jsou tvrdošíjně uplatňovány Hlavní směry dalšího rozvíjení Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Už z názvu je patrné, že jde jen o další pokus dílčích kosmetických úprav, které se samotné podstaty a pojetí systému řízení vůbec nedotýkají. Základním požadavkem je odmítnutí dílčích formálních opatření v rámci dalšího zdokonalování metod plánovitého řízení a vytyčení cíle základních systémových změn v modelu hospodářského mechanismu: přechod od administrativních, centralistických a přídělových metod k důslednému použití ekonomických nástrojů. Přechod z centralizovaného na decentralizovaný systém řízení není jen čistě ekonomickou záležitostí, ale má i svoje významné politické a společenské aspekty. Tak kupříkladu by bylo nutné odstranit zasahování politických orgánů do přímého ekonomického řízení a zrušit tzv. kádrový strop pro nestraníky Bylo by žádoucí upravit i zákony o hospodářské kriminalitě, aby postihovaly jen činy, které hospodářské organizace skutečně poškozují V této souvislosti by bylo nutné zrušit i zákony stíhající
individuální podnikání jako trestnou činnost a drobné podnikání v zákonem stanovených mezích povolit. Otázky a úkoly k textu: 1. S pomocí různých zdrojů vysvětlete pojmy: a/ reálný socialismus b/ centralizovaný systém řízení ekonomiky c/ československá ekonomická reforma 2. Co je podle textu O nutnosti ekonomických reforem hlavním problémem československé socialistické ekonomiky? Jaké důsledky z něj pramení? 3. Jaká by měla nastat opatření ke zlepšení ekonomické situace? Které země se již částečně poučily z ekonomických chyb?
Řešení: 1. a/ kategorie komunistické ideologie; označuje typ společenského systému v zemích, které vyhlásily socialistický společenský řád budovaný na teoretických základech marxismu-leninismu za politickou realitu b/ stát absolutně řídí a plánuje ekonomiku, bez tržních mechanismů; administrativní kontrola dodržování c/ v dubnu 1968 vydán akční program KSČ nutné změny v ekonomice: mj. směřování k tržnímu hospodářství, vytvoření podmínek pro soutěž hospodářských subjektů, při plánování ekonomiky vycházet z vědeckých prognóz, brát v potaz různorodé zájmy obyvatelstva, ne direktivní řízení, ale ekonomické nástroje růstu, podpora drobnému osobnímu podnikání zaplnění mezer v nabídce služeb 2. problémem je centrálně plánované hospodaření z toho pramenící ekonomické důsledky: nevytváření produktů v potřebném sortimentu (důraz kladen na celkový objem výroby), ceny ztrácí ekonomickou funkci, nízká výkonnost a zaostalost hospodářství, pocit bezmoci a bezpráví v lidech, podvody, demoralizace mezi lidmi aj. 3. ne jen dílčí kosmetické úpravy, ale razantní změny v ekonomice; přechod od státem plánované ekonomiky, od administrativních, centralistických a přídělových metod k důslednému použití ekonomických nástrojů, zavedení tržních mechanismů; je nutné odstranit zasahování politických orgánů do přímého ekonomického řízení a zrušit tzv. kádrový strop pro nestraníky; změna zákonů o hospodářské kriminalitě a povolení individuálního podnikání - Maďarsko, Bulharsko, NDR, Čínské lidová republika, SSSR
Zdroje: MAREK, Jaroslav a kol. České a československé dějiny. 1. vyd. v Praze: Fortuna, 1991-1992. 3 sv. ISBN 80-85298-26-0. Sirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. http://cs.wikipedia.org/wiki/charta_77 Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.