Knihy podle norem. Kulturní instituce. v systému řízené kultury. Státní nakladatelství. krásné literatury, hudby a umění.

Transkript

1 Knihy podle norem Kulturní instituce v systému řízené kultury. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění Eva Forstová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2013

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Forstová, Eva Knihy podle norem : kulturní instituce v systému řízené kultury: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění / Eva Forstová. Vyd. 1. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. (Mnemosyne; sv. 8) Anglické resumé ISBN * 655.4/.5 * 304.2/.4 * 316.7: * 006 * * (437) Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění nakladatelství a vydavatelství Československo vydávání a distribuce knih Československo kulturní politika Československo management kultury Československo kultura a ideologie Československo standardizace a normalizace Československo centrální plánování Československo monografie 655 Polygrafie. Vydavatelství a knižní obchod [12] Recenzovali PhDr. Jan Balon, Ph.D. PaedDr. Luboš Merhaut, Csc. Eva Forstová, 2013 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013 Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Úvod 7 Systém plán norma 10 Ideologická norma 14 Uspokojování kulturních potřeb 14 Socialistický realismus 17 Dvojí skutečnost 19 Dvě pojetí socialistického realismu 24 Realismus a skutečnost 25 Socialistický realismus podle sovětského vzoru 32 Strategie stranického vedení 35 Nejedlého nová skutečnost 38 Štollovo pojetí socialistického realismu 41 Boj proti formalismu 45 Perspektiva v realismu 52 Estetická norma 56 Norma bez kodifikace 59 Typizace 64 Likvidace starých typů 64 Ochrana veřejného zájmu 68 Znárodnění lidového družstva 72 Vznik nových typů podle sovětského vzoru 78 Státní nakladatelství 80 Hlavní správa 91 Povolovací řízení systém ideové kontroly 96 SNKLHU 100 Přípravné pracoviště 100 Ediční rada, ediční plán a hospodářská politika 109 Příděl papíru 119 Tvorba čtenářského zájmu 123 Hospodářská ztráta 130

4 Norma v redakci 138 Průvodky 142 Normy 150 Tiráž 155 Odpovědnost 157 Závěr 159 Prameny a literatura 161 Jmenný rejstřík 169 Resumé/Summary 173

5 Úvod všechna díla vycházející v ČSR podléhají základní politické vydavatelské linii, a proto se někdy může stát, že i některé velmi dobré dílo, jehož politická linie a ideologický obsah nejsou vyjádřeny jasně, nemůže být v ČSR vydáno. 1 Již po dobu několika let projevuje se v plánování výroby a spotřebě papíru rozpor, který vzniká ze skutečnosti, že výroba papíru je plánována v tunách, zatímco při plánování spotřeby papíru nutno vycházet výlučně z plochy. 2 O Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU) 3 se v literatuře píše především ve vzpomínkách pamětníků, 4 zejména jeho bývalých redaktorů. Přiblížení instituce prostřednictvím živé paměti sice obohacuje naši současnost o důležitou výpověď, avšak především o dění v nakladatelství a zpětném vnímání sebe sama v určitých životních podmínkách. Méně konkrétně pak vypovídá o instituci samé, a neukazuje tak, jak se uskutečňovala nakladatelská praxe. Jedním ze způsobů poznání institucionálních procesů může být zkoumání pravidel, jimiž se instituce řídí. Chci se proto pokusit o jiný pohled na nakladatelství, a to právě na základě pravidel, která ve sledované době v kontextu období budování socialismu vydávání knih určovala. Když srovnám dva typy nakladatelských subjektů poválečného období, respektive podnik soukromý a státní, tedy dvě odlišné institucionální formy z hlediska vlastnictví, které charakterizují základní 1 Státní ústřední archiv (dále jen SÚA), fond MŠK, karton 1751, sign. 28 Praha SNKLHU 1960, Skandinávie překlady do češtiny ze skandinávské literatury. 2 SÚA, ÚPV T, karton 258, inv. č. 57/25 57/40, , Nedostatky na úseku materiálně technického zásobování (verze Návrhu vládního usnesení o opatřeních k zajištění práce a dalšího rozvoje polygrafického průmyslu z 21. října 1953). 3 Přípravné pracoviště jako Státní nakladatelství krásné literatury, od Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU), od Státní nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU), od 1. ledna 1966 Odeon. 4 Steinová, Dagmar, Vzpomínání, Praha, G plus G, 2007; Justl, Vladimír HOLÝ, Jiří, Ozvuky času : rozhovor, Praha, Akropolis, 2007; Řezáč, Jan, Deliria aneb Malá příprava pozůstalosti, 1., ed. R. Kopáč D. Pohribný, Praha, Concordia, 2004; Ad Prezydent Krokadýlů, Kritická Příloha Revolver Revue, 1997, roč. 9, č. 8, s

6 společensko ekonomickou změnu, jež nastala po únoru 1948 (v oblasti vydávání knih a jejich distribuce důsledně v roce 1949), zjišťuji, že v obou se sice vydávaly knihy, vydavatelská činnost ve státním socialistickém nakladatelství však podléhala na rozdíl od soukromého jiným pravidlům řízení centrálnímu plánování, které zavádělo závazné normy. Normu tudíž považuji za základ své práce a pokusím se objasnit její působení v nakladatelské sféře v uvedeném období, a tím určité nakladatelské činnosti nejen popsat, ale také ukázat, jak byly normou určeny a ovlivněny. Vzhledem k tomu, že u nás v roce 1951 strana a vláda začaly prosazovat v hospodářské oblasti usměrňování činností podle pravidel, takzvanou normalizaci, 5 podle sovětského vzoru ( Normalizace nabývá v socialistickém hospodářství nových forem. Normy se tvoří plánovitě, a to tak a v takovém rozsahu, jak to potřebuje naše socialistické hospodářství. Normalizace se rozšiřuje téměř na všechny obory. Normy jsou závazné. A konečně chceme přizpůsobit naše normy normám sovětským, které jsou nejpokrokovější na světě. ), 6 předpokládám, že tato pravidla a normy nevznikaly z potřeb institucí samých, z jejich praxe, ale že jim byly vnuceny představou (ideologií) komunistické strany o funkčním uspořádání a řízení socialistické společnosti. Zavádění pravidel řízení a působení norem v nakladatelské sféře lze sledovat ve třech fázích: nejprve v přípravném období let , zakončeném přijetím nového vydavatelského zákona, pak v letech , kdy v souvislostech transformace národního hospodářství v centrálně řízenou ekonomiku docházelo k proměně vydavatelské sféry, a nakonec po roce 1953, kdy se vyvinula její konečná podoba kopírující sovětský model. Tehdy vzniklo spolu s dalšími vydavatelskými podniky Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí v Československu druhé poloviny dvacátého století. Právě na příkladu tohoto podniku a subjektů, které mu vývojově předcházely, se budu normalizačními procesy zabývat. 5 Jetmar, Lubomír, Normalisace, Praha, Ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů, 1953, s PAŽER, Bohumil, Organizace normalizační služby, Normalisace, 1952, roč. 1, č. 1, s úvod

7 Z důvodu nefunkčnosti centrálně řízeného vydavatelského systému a distribuce knih začalo sice docházet už v roce 1954 k řízeným změnám a od roku 1960 vznikala nová nakladatelství především v krajích, u SNKLHU došlo k k delimitaci mezi Státní nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU) a Státní hudební nakladatelství, principy řízení nakladatelských podniků se však v zásadě nezměnily. Proto omezuji sledování proměn nakladatelské sféry stejně jako činností u vybraného nakladatelství rokem Jelikož pamětníci tohoto období, kteří by mohli a chtěli vypovídat o počátcích nakladatelství, většinou již nežijí, opírám se o záznamy historických událostí uchované v archivních materiálech, které stejně jako lidská paměť vykazují větší či menší mezery. Některé informace jsem rovněž získala díky laskavosti Jiřiny Zumrové, která v SNKLHU působila od jeho vzniku jako redaktorka, během rozhovoru v listopadu