ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti se vstupem do EU Vedoucí diplomové práce: Ing. Růžena Breuerová. CSc. Diplomantka: Andrea Velebilová Praha 2003

2 1. Úvod Problematika Evropské unie je v posledních letech často přetřásaným tématem, které bude v následujících týdnech ještě stupňováno vzhledem k blížícímu se referendu, které se koná června V něm se občané rozhodnou, zda chtějí být členem Evropské unie či nikoliv. Takto podobně se rozhoduje či bude rozhodovat 10 kandidátských zemí. Zůstává nezodpovězeno zda všech 10 středoevropských zemí nakonec do Unie vstoupí a zda je EU sama o sobě připravena na tak velké rozšíření. Často kladenou otázkou související se vstupem do Evropské unie je, např.: zda jsme vůbec připraveni na začlenění do evropských struktur nejen z hlediska makroekonomických ukazatelů, ale i z pohledu podnikatelských struktur. 2. Cíl a metodika Cílem této diplomové práce je charakterizovat konkurenceschopnost české ekonomiky před vstupem České republiky do Evropské unie na základě hodnocení některých vybraných ukazatelů jak z hlediska makroekonomického vývoje, tak na základě vybrané podnikatelské struktury. Z hlediska významu je mým cílem podtrhnout důležitost podpory malých a středních podniků, které mají své nezastupitelné místo v ekonomice. Nakonec se pokusím analyzovat bariéry vstupu těchto podniků na zahraniční trhy. Předmětem mého zájmu byla práce s ukazateli, prostřednictvím kterých můžeme konkurenceschopnost měřit na mezinárodní úrovni. Podrobně je zde rozebrána problematika produktivity práce při srovnávání s údaji reprezentujícími Evropskou unii nebo Německo jako našeho nejsilnějšího souseda. Část své pozornosti věnuji také průmyslové politice jak české, tak i unijní. Je zde nastíněna možnost státní podpory, jejich cíle, ale také uvažované rozvojové iniciativy v sektoru průmyslu. Tato problematika spadá do strukturální politiky, která je pro členské státy společná, tudíž Evropská unie v jejím rámci realizuje soubor opatření, kterými chce posílit podporu konkurenceschopnosti v evropském hospodářském prostoru.

3 Nakonec analyzuji a hodnotím postavení malých a středních podniků v národním hospodářství. Je zde uvedena charakteristika jejich významu a vymezení jejich kategorie. Zmiňuji se o finanční podpoře a o cílech politiky rozvoje malého a středního podnikání. Jako poslední analyzuji jejich exportní výkonnost a důvody, které jim brání efektivně proniknout na zahraniční trhy. 3. Závěr Při hodnocení konkurenční schopnosti jsem dospěla k několika klíčovým závěrům, které by měla strukturální či konkurenční politika, zahrnující samozřejmě celé spektrum dílčích hospodářských aktivit, brát v úvahu a být tak schopna podnítit růst výkonnosti a konkurenceschopnost. V průmyslu je dosahováno jen velmi nízké rentability produkce a špatná finanční situace průmyslových podniků neumožňuje vyšší tempo inovací a razantnější vstup na nové trhy. K tomu přispívá ten fakt, že podniky jsou často zadlužené a nemají dostatek vlastního kapitálu a omezený přístup k novým úvěrům neumožňuje modernizovat stávající zastaralé technologické zařízení. Základní prioritou průmyslové politiky ČR by proto mělo být výrazné zvýšení produktivity práce v průmyslu, zlepšení jakosti a efektivnosti výroby a přiblížení se k výkonovým ukazatelům průměru EU. Dalšími prioritami je dosažení tempa inovací výrobního sortimentu srovnatelného s EU a dokončení klíčových strukturálních změn v průmyslu. Politika zvyšování konkurenceschopnosti musí dávat jasná pravidla pro chování firem a umožňovat jim za definovaných podmínek získávat různé formy podpory. V tomto smyslu jde o rámec chování firem a je jejich věcí, zda chtějí daná pravidla využít či nikoli (např.: daňové úlevy při zavádění nových výrobků, pro krytí exportních rizik nebo rizika při vývoji nových výrobků). Vláda může prostřednictvím této politiky definovat základní směry, které chce svou politikou podporovat, neboť se fakticky vzdává části svých daní ve prospěch firem, které se rozhodly postupovat směrem, který stanovila. Na základě shromážděných informací v oblasti malých a středních podniků jsem dospěla k následujícím závěrům. Malé a střední podniky hrají podstatnou roli v národním hospodářství. Valná většina obyvatelstva je zaměstnána v podnicích do

4 250-ti zaměstnanců a ty samé podniky se podílejí z více jak z poloviny na tvorbě celkové přidané hodnoty v hospodářství. Jejich možnosti růstu a stability mají ještě nevyužité kapacity a na ty by se měla zaměřit vládní politika. S blížícím se vstupem do EU se nabízí i otázka zda jsou MSP dostatečně připraveny na vstup do Unie a na pozdější větší konkurenci nejen na trhu zahraničním, ale především na trhu domácím. MSP mají v rámci svého lokálního prostředí často konkurenceschopný výrobek, ale trpí nedostatkem financí, kterými by bylo možné zabezpečit jeho další rozvoj, nové technologie a inovace. Úroveň jejich managementu je většinou nízká, chybí jim informace o aktuálních poznatcích z oboru, systematické vzdělávání i jazyková vybavenost. K tomu lze přidat ještě absenci strategického myšlení, dlouhodobé strategie, nedostatečnou evropskou orientaci a chybějící vůli pronikat na nové trhy. To vše jim brání začlenit se do evropského tržního prostředí. Malé a střední podniky mají obavu z evropské konkurence, ale většinou se na toto nové prostředí nijak nepřipravují. Spoléhají se na pomoc vlády, která zde je, ale v praxi se moc nevyužívá. Informovanost MSP o programech jejich podpory i institucích a zdrojích informací, na které se mohou s žádostí o pomoc obrátit, je poměrně nízká. Z velké míry k tomu přispívá nezájem MSP o tyto informace, ale i chybějící komunikační strategie vlády. To by se mělo s novými informačními a kontaktními centry změnit. Nedostatečné se jeví spolupráce a sdružování malých a středních firem, které by umožnilo využívat členům určitých výhod, které mají velké podniky. Spolupráce malých a středních podniků, jejich sdružování do určitých organizačních celků, by mohla být velmi efektivní. Sítě MSP spojují výhody plynoucí z omezené velikosti (flexibilita) s organizačními a výrobními výhodami velkých podniků. Výhodami jsou zejména výhodnější podmínky při jednání s dodavateli pro členy, společný marketing, informace a přístup k zahraničním trhům. České malé a střední podniky jsou a neustále budou nuceny čelit zvýšené konkurenci, která je spojena se začleňováním České republiky do evropských struktur. I ty MSP, které budou operovat pouze v rámci lokálního trhu budou nuceny reagovat na evropskou konkurenci. Na druhé straně, i české MSP budou hrát na evropském, ale i světovém trhu nepochybně svou roli. Bude se jednat o ty podniky, které mají jedinečný produkt, jasnou strategii a efektivní řízení, finanční zázemí

5 silného partnera, relativně stabilní odběratelské vazby a soustřeďují se na inovace, aby byly neustále krok před konkurencí. 4. Zdroje literatury KADEŘÁBKOVÁ A., SPĚVÁČEK V., ŽÁK M. Růst, stabilita a konkurenceschopnost: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU, Linde Praha, 2003 KUBIŠTA V. a kol. Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio spol. s r.o., 1999, ISBN časopis Ekonom internet podkladové studie.