VODNÍ MĚKKÝŠI KLÍČAVY



Podobné dokumenty
VODNÍ MĚKKÝŠI VŮZNICE

VODNÍ MALAKOFAUNA VÝCHODNÍHO POLABÍ

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Berounky

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC

Luboš Beran. Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ Mělník, Česká republika,

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko

VODNÍ MĚKKÝŠI RYBNÍKŮ V PŘÍRODNÍM PARKU LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Vltavy

Vodní měkkýši přírodní rezervace Všetatská černava

VODNÍ MĚKKÝŠI PR ANENSKÉ ÚDOLÍ A PP KUSÁ HORA

Vodní měkkýši přehradní nádrže Slapy (Česká republika)

Vodní měkkýši PR Horní Lužnice (jižní Čechy, Česká republika)

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů evropsky významné lokality Bystřice se zaměřením na populaci velevruba tupého (Unio crassus)

Vodní měkkýši PR Kotvice v CHKO Poodří

VODNÍ MĚKKÝŠI RYBNÍKŮ V PR U HOUKVICE (VÝCHODNÍ ČECHY, ČESKÁ REPUBLIKA)

Doplněk k poznání vodních měkkýšů Labe mezi Hřenskem a Střekovem a srovnání s malakofaunou Labe v jiných úsecích

Vodní malakofauna dolního toku Lužnice se zaměřením na stav populace velevruba tupého (Unio crassus)

Vodní měkkýši Malé Bečvy (Česká republika) Aquatic molluscs of the Malá Bečva River (Czech Republic)

Vodní měkkýši Řepory v Praze (střední Čechy)

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Blaník (Česká republika)

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů nivy Ploučnice mezi Českou Lípou a Mimoní

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů severní části CHKO Orlické hory

VODNÍ MĚKKÝŠI LABE MEZI PARDUBICEMI A HŘENSKEM

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko (severní Čechy)

Vodní měkkýši Oslavy. Aquatic molluscs of the Oslava River. Luboš Beran

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů vybraných rybníků středních Čech

Vodní malakofauna přítoků Javorky u Lázní Bělohrad

Vodní měkkýši bývalého lomu Chabařovice v severních Čechách

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ Mělník,

Malakologický průzkum na území PR Skučák

Nález velevruba tupého (Unio crassus) v náhonu Úhlavy v Plzni a poznámky k jeho rozšíření v Plzeňském kraji

Měkkýši (Mollusca) CHKO Kokořínsko

Vodní měkkýši dolního toku Chrudimky jediná lokalita Unio crassus v Pardubickém kraji?

Změny malakocenóz vybraných labských ramen u Pardubic

Mě kkýši (Gastropoda, Bivalvia) černovírské ho slatiniště u Olomouce Michal Maň as

Měkkýší fauna rybníka Strašík u Libouně (střední Čechy, okres Benešov) a poznámky k fauně rybníků na Podblanicku

Izolované populace praménky Bythinella austriaca (Frauenfeld, 1857) (Gastropoda: Hydrobiidae) v okolí Prahy

Bc. Aneta Krejčíková

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Měkkýši národní přírodní památky Kopičácký rybník (střední Čechy)

Třebovka a Tichá Orlice

Měkkýši Dolanského rybníka (severní Čechy) příspěvek k poznání měkkýšů CHKO Kokořínsko Máchův kraj

MĚKKÝŠI LABSKÉ NIVY U PŘELOUČE

Data budou odevzdávána pod zdrojem: Autor - jméno zpracovatele, rok 2018, typ zdroje terénní šetření, název práce Mapování měkkýšů v oblasti.

Měkkýši zrušené Státní přírodní rezervace Loucké rybníky (Slezsko, Česká republika)

Inventarizační malakozoologický výzkum PR Bažantnice u Pracejovic (Jižní Čechy, okres Strakonice)

Raci (Decapoda; Crustacea) CHKO Kokořínsko

Vodní měkkýši Vltavy v Praze stanovištní nároky a populační dynamika v prostředí silně modifikovaného vodního toku

Přehled a determinace vodních

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická DIPLOMOVÁ PRÁCE. Diverzita malakocenóz nivy řeky Mže u Plzně 30. ČERVNA 2014 SARVAR RASULOV CGB

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

parnassia MĚKKÝŠI ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ (Mollusca) AOPK ČR

HOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Výsledky průzkumu měkkýšů (Mollusca: Gastropoda, Bivalvia) v okolí města Blatná v jihozápadních Čechách

Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.

Vodní měkkýši ČR. determinace, ekologie, rozšíření. v ČR 50 druhů

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Měkkýši Národní přírodní památky Hrabanovská černava (střední Čechy)

Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

MĚKKÝŠÍ FAUNA DLOUHÉ MEZE V CHKO ŽELEZNÉ HORY

Přílohy. Seznam příloh

Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

stupeň ohrožení Silně ohrožený

Příloha 1: Mapovací formulář metody HEM Hydroekologický monitoring Převzato z Langhammer (2007).

Monitoring vybraných invazních druhů rostlin a živočichů v Moravskoslezském kraji

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

18. Přírodní rezervace Rybníky

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Zdroje znečištění vody a břehů Moravské Dyje v katastru města Dačice. ZŠ Dačice Boženy Němcové Globe Games 2013 Litvínov

Tok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

POVODŇOVÁ PROHLÍDKA NA ÚZEMÍ MĚSTYSE PLAŇANY - VODNÍ TOK BLINKA -

Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý

JEVANSKÝ POTOK. Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4, Tel.: ,

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

MLŽI RODU PISIDIUM C. PFEIFFER (MOLLUSCA: BIVALVIA) ČESKÉ REPUBLIKY. Michal Horsák

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Malakofauna údolí Vejprnického potoka v Plzni

MĚSTO HRÁDEK

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Využití dostupných dat

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

Možnosti revitalizací vodních toků v městském prostředí

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl

NIŽŠÍ BEZOBRATLÍ Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Evžen Tošenovský, Jaroslav Koleček, Robin Kundrata

Příloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch

1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu

2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

zoogeografie 1 A W-PAL S x x x x x x x x x x x 10 D EUS S x x x x x x x 1 A EUR S x x x x x x x x x x x x 10 D EUR S x x x x x x x x x x x

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše

MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)

Transkript:

Bohemia centralis 24: 153-159, 1995 VODNÍ MĚKKÝŠI KLÍČAVY Freshwater molluscs of Klíčava brook Luboš Beran Key words: Mollusca, freshwater molluscs, Unio crassus, Pisidium amnicum, Charakteristika území Klíčava pramení 3 km od Řevničova ve výšce 450 m n. m., ústí zleva do Berounky ve Zbečně v 226 m n. m.. Plocha povodí je 87,1 km2, délka toku 22,4 km a průměrný průtok u ústí je 0,14 m3/s. Čistota vody je hodnocena I. až II. stupněm čistoty vody. V roce 1955 byla dokončena stavba nádrže Klíčava na dolní Klíčavě (plocha 72,5 ha, max. hloubka 37,7 m), která je využívána především pro zásobování pitnou vodou. Vzhledem k značným odběrům pitné vody je průtok vody pod nádrží mnohem menší (průměrný roční průtok na místě nádrže je 0,27 m3/s) (Vlček 1984). Klíčava na většině toku protéká údolím se zarůstajícími nivními loukami, mokřadními olšinami a několika menšími vodními nádržemi (rybníky Horní a Dolní Kracle, sedimentační nádrž nad nádrží Klíčava). 153

Metodika Sběr byl proveden na 6 lokalitách v údolí Klíčavy. Každou lokalitu tvořil nejméně 50 m dlouhý úsek vodního toku, kde byl proveden ruční sběr a odběr vzorků sedimentu kovovým sítkem. Vzhledem k možnému výskytu mlžů čel. Unionidae byl celý úsek Klíčavy nad přehradou Klíčava vizuálně prozkoumán. Systém a nomenklatura užívaná v této práci je podle Gloer P. et Meier-Brook C.(1994) s výjimkou nomenklatury a systému čel. Lymnaeidae, které jsou podle Jackiewicz M. (1993). Dosavadní malakologické výzkumy V minulosti se průzkumu malakofauny Klíčavy (resp. celé oblasti Křivoklátska) věnoval Ložek (1975, 1983; a nepublikovaný sběr 11. 6. 1981). Přehled druhů vodních měkkýšů zjištěných dosavadními výzkumy Aplexa hypnorum (L.) - zarostlá stará ramena na horní Klíčavě (údolí Klíčavy mezi Pilským rybníkem a Myšinkou). Acroloxus lacustris (L.) - rybníky na Emilově luhu. Anisus leucostomus (Millet) - periodické močály a polozazemněná ramena. Nalezen na lokalitách Horní Kracle, Emilův luh (pod rybníkem Dolní Kracle), Maxův luh (luh na levostranném přítoku Klíčavy pod ryb. Dolní Kracle), údolí Klíčavy mezi Pilským rybníkem a Myšinkou, údolí Klíčavy mezi Markétou a Zbečnem. Gyraulus albus (Müll.) - rybník Dolní Kracle. Gyraulus crista (L.) - rybník Horní Kracle. Hippeutis complanatus (L.) - rybník Dolní Kracle. Ancylus fluviatilis Müll. - údolí Klíčavy mezi Klíčavou a Markétou. Lymnaea peregra (Müll.) - Rybníky Horní a Dolní Kracle. Lymnaea palustris (Müll.) - sensu lato - ve větších starých ramenech na Klíčavě (údolí Klíčavy mezi Myšinkou a Klíčavou). Unio crassus Phil. - Klíčava (údolí Klíčavy mezi Pilským rybníkem a Myšinkou, údolí Klíčavy mezi Klíčavou a Markétou). Sphaerium corneum (L.) - rybník Horní Kracle. Pisidium casertanum (Poli) - Klíčava (Emilův luh, údolí Klíčavy mezi Pilským rybníkem a Myšinkou, údolí Klíčavy mezi Markétou a Zbečnem). Přehled lokalit V této kapitole jsou uvedeny popisy jednotlivých lokalit včetně kódů čtverců pro faunistické mapování (Buchar 1982). Vzhledem k tomu, že potok pod nádrží Klíčava má 154

vlivem odběrů pitné vody značně kolísající průtok (což především mlžům nevyhovuje), nebyla malakofauna pod nádrží zkoumána. Lok. č.l: Klíčava - nad přehradou (5949) Asi 350-400 m dlouhý úsek mezi přehradou Klíčava a sedimentační nádrží. Dno v horní části spíše štěrkovité a v dolní štěrkopísčité (několikrát v r. 1993, 14.8. a 13.9. 1995). Lok. č.2: Klíčava - pod Pilským rybníkem (5849) Asi 500 m dlouhý úsek pod soutokem s přítokem vytékajícím z Pilského rybníka (viditelně znečištěná voda tohoto přítoku /organické znečištění/) (2.5.1995). Lok. č.3: Klíčava - pod rybníkem Dolní Kracle (5849) Asi 300 m dlouhý úsek pod rybníkem Dolní Kracle. Dno především štěrkopísčité, koryto upraveno stavbou mnoha dřevěných a kamenných prahů (15.4. 1995). Lok. č.4: Klíčava - rybník Dolní Kracle (5849) Menší lesní rybník (2.6. 1995). Lok. č.5: Klíčava - mezi rybníkem Horní a Dolní Kracle (5849) Úsek (cca 100 m) pod rybníkem Horní Kracle. Rychle tekoucí malý tok s Převážně štěrkopísčitým dnem (15.4. 1995). Lok. č.6: Klíčava - rybník Horní Kracle (5849) Menší a vegetací poměrně hustě zarostlý lesní rybník (2.6. 1995). Přehled zjištěných druhů U každého zjištěného druhu je uvedeno zoogeografické rozšíření podle Jaeckela (1978) a dále údaje týkající se hojnosti na uvedených lokalitách, eventuelně poznámky k rozšíření druhu v ČR. Classis: Gastropoda Ordo: Basommatophora Familia: Physidae Physella acuta (Drapamaud, 1805) - typ rozšíření mediteránní, zavlečena do Čech. Ojedinělý výskyt na lok. č.2 (pod Pilským rybníkem). Běžný druh v některých rybnících a vodních nádržích. 155

Familia: Lymnaeidae Lymnaea truncatula (O. F. Miiller, 1774) - typ rozšíření holarktický. Nalezena na lokalitě č.2. Její výskyt na dalších lokalitách je velice pravděpodobný a zřejmě unikla pozornosti. Běžný druh. Lymnaea auricularia (Linnaeus 1758) - typ rozšíření palearktický. Roztroušený výskyt na lok. č.l a č.4. Běžný druh. Lymnaea peregra (O. F. Miiller, 1774) - typ rozšíření palearktický. Roztroušený výskyt na lok. č.l a č.3. Výskyt možný i jinde. Běžný druh především tekoucích vod. Familia: Planorbidae Anisus leucostomus (Millet 1813) - typ rozšíření palearktický. Spíše ojedinělý výskyt na lok. č.l a č.2. Běžný druh údolních niv (především periodické tůně a mokřady) vodních toků. Gyraulus albus (O. F. Miiller 1774) - typ rozšíření holarktický. Spíše ojedinělý výskyt na lok. č.l a č.4. Výskyt možný i na dalších lokalitách. Běžný druh. Ancylus fluviatilis O. F. Muller 1774 - typ rozšíření palearktický. Roztroušený výskyt na lok. č.l. Běžný druh tekoucích vod, který byl dříve považován za citlivý vůči znečištění. Familia: Acroloxidae Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758) - typ rozšíření eurosibiřský. Hojný výskyt na lok. č.6. Běžný druh stojatých a pomalu tekoucích zarostlých vod. Classis: Bivalvia Ordo: Eulamellibranchiata Familia: Unionidae Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758) - typ rozšíření eurosibiřský. Několik jedinců nalezeno na lok. č.l pod sedimentační nádrží (pravděpodobně se tento druh vyskytuje v sedimentační nádrži). V současné době již vzácnější mlž zařazený do návrhu Červeného seznamu měkkýšů ČR (Beran 1995). Anodonta anatina (Linnaeus 1758) - typ rozšíření eurosibiřský. Nalezeny 3 prázdné lastury na lok. č.2. Silná populace byla zjištěna na lok. č.l. Nejběžnější mlž z čel. Unionidae v ČR. Unio crassus Philipsson, 1788 - typ rozšíření evropský. Nalezena silná populace na lok. č.l. Hrubý odhad velikosti populace na 350-400 m dlouhém úseku mezi přehradou a sedimentační nádrží je 500-1 500 jedinců. Maximální hustota výskytu byla zjištěna cca 40 m pod sedimentační nádrží a to 50 jedinců (izolované místo na mělčině, kde hrozilo při nižším vodním stavu vyschnutí) na 0,5 m2 (na jiném místě 48 jedinců na 1 m 2 ; na většině toku se 156

však pohybovala okolo 1 jedince na 1 m vodního toku = cca 2 m 2 ). Slabá a silně rozptýlená populace byla nalezena také nad sedimentační nádrží (možný i výskyt na lok. č. 2, kde se tento druh v minulosti vyskytoval). Jeden z nejohroženějších mlžů Evropy, který je zařazen v Červeném seznamu IUCN (Groombridge 1993) a také v Návrhu Červeného seznamu měkkýšů České republiky (Beran 1995). Nalezená populace je jednou z posledních populací v Čechách a také populací s největší známou hustotou v Čechách. Familia: Sphaeriidae Musculium lacustre (O. F. Muller 1774) - typ rozšíření palearktický. Ojedinělý výskyt na lok. č.l. Běžný druh především zarostlých stojatých vod. Pisidium amnicum (O. F. Muller, 1774) - typ rozšíření palearktický. Hojný výskyt na lok. č.l a lok. č.2 (druh však nebyl nalezen v úseku mezi oběma těmito lokalitami, především v úseku mezi sedimentační nádrží a silnicí). V současné době vzácný mlž vázaný svým výskytem na tekoucí vody v nižších polohách, který je zařazen v Návrhu Červeného seznamu měkkýšů ČR (Beran 1995). Pisidium henslowanum (Sheppard, 1823) - typ rozšíření palearktický. Hojný výskyt na lok. č.2, č.3 a č.5. Zatím ještě běžnější druh tekoucích vod. Pisidium nitidum Jenyns 1832 - typ rozšíření holarktický. Hojný výskyt na lok. č.2, č.3 a č.5. Běžný druh. Pisidium casertanum (Poli 1791) - typ rozšíření kosmopolitní (?). Hojný výskyt na lok. č. 1 a č.3. Zřejmě naše nejběžnější hrachovka. Diskuse Zajímavým a hodnotným nálezem je kromě silné populace hrachovky říční (Pisidium amnicum) především nález silné populace celoevropsky ohroženého velevruba tupého (Unio crassus), který se zde však vyskytuje v úseku izolovaném přehradou a sedimentační nádrží (neplatí pro slabou populaci nad sedimentační nádrží). Značná hustota výskytu je dána kromě dostatku živin (především úsek těsně pod sedimentační nádrží) především silnou populací hostitele glochidií tohoto druhu jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Bohužel díky izolaci je tato populace využitelná snad pouze jako rezerva pro nejhorší případ, eventuelně by část populace mohla být použita při posílení jiných blízkých populací (pokud budou nalezeny a nebudou ohroženy znečištěním či jinými antropogenními vlivy). Pro uchování uvedené silné populace je nutné zejména udržení silné populace jelce tlouště a vyvarování se většího kolísání vodních stavů v toku. Pro vývoj mladých stadií by mohla být problémem postupná změna charakteru sedimentů v horní části úseku pod sedimentační nádrží (odplavení jemnějšího štěrkopísku - zatím nebyl tento vliv prokázán). Situace slabé populace 157

nad sedimentační nádrží by snad mohla být vylepšena vysazením většího množství jelce tlouště (Leuciscus cephalus) a posílením populace jedinci z úseku pod sedimentační nádrží. Vzhledem k nižší úživnosti úseku nad sedimentační nádrží by mohla být situace zlepšena vybudováním malé, mělké a nezastíněné nádrže či soustavy nádrží (mimo vlastní tok, aby nebyla vytvořena bariéra přirozené migraci ryb; ale s vyústěním do toku) nad populací velevruba tupého (těsně pod či nad silnicí směrem na Lány), která by zvýšila úživnost toku, respektive přísun potravy pro populaci velevruba tupého. Souhrn výsledků V r. 1995 byl proveden průzkum vodní malakofauny potoka Klíčava v CHKO a BR Křivoklátsko. Celkem bylo nalezeno 16 druhů vodních měkkýšů (8 druhů plžů a 8 druhů mlžů) na 6 lokalitách (4 lokality vlastní vodní tok, 2 lokality rybníky). Většina druhů patří k stále ještě běžným měkkýšům. Výjimkou je dnes již vzácná hrachovka říční (Pisidium amnicum) a především velevrub tupý (Unio crassus). Populace těchto dvou druhů na Klíčavě patří k nemnoha v Čechách. Summary Aquatic malacofauna of the Klíčava Brook (Central Bohemia, Křivoklátsko PLA and BR) was studied in 1995. Altogether 16 species were found in 4 localities. The most of the molluscs be-long to common species except Pisidium amnicum and especially Unio crassus. Big populations of these species were found above the Klíčava dam. Literatura BERAN L. 1995: Návrh Červeného seznamu měkkýšů České republiky, část 1. - vodní měkkýši. Ochrana přírody, 1: 41-44. BUCHAR J. 1982: Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. Věst. Čs. Společ. Zool., Praha, 46: 317-318. GLÓER P. ET MEINER-BROOK C. 1994: Süsswassermollusken (ein Bestimmungsschlüssel für die Bundesrepublik Deutschland). 11. Auflage, Deutscher Jugendbund fůr Naturbeobachtung, Hamburg 136 pp. GROOMBRIDGE B. (ED.) 1993: 1994 IUCN Red List of Threatened Animals, IUCN Gland, Switzerland and Cambridge, UK. lvi + 286 pp. 158

JACKUEWICZ M. 1993: Phylogeny and Relationships within the European Species of the Family Lymnaeidae. Folia Malacologica, 5: 61-95. JAECKEL S. G. A. 1978: Gastropoda, Lamellibranchia (in Illies J. - Limnofauna Europaea, Stuttgart), str. 91-108. LOŽEK V. 1975: Přehled měkkýšů Křivoklátska. Bohemia centralis, Praha, 4: 104-131. VLČEK V. (ed.) 1984: Vodní toky a nádrže. Academia Praha, 315 str. Recenzent: RNDr. Vojen Ložek, DrSc. Adresa autora Mgr. Luboš Beran Hrnčířova 1923 288 03 Nymburk 159