Cyklotrasa A50/500, úsek Klánovice Koloděje, úsek historické cesty Blatovská alej akce č. 2950149 SADOVÉ ÚPRAVY DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM Investor záměru: TSK hl.m. Prahy, Řásnovka 8, 110 15 Praha 1 pro HMP Autor dokumentace: AVS Projekt s.r.o., Jirčanská 828/31, 142 00 Praha 4 Část PD Sadové úpravy: Ing. Monika Součková, DiS. Zahradní a krajinná tvorba Kladno V. Rabase 860, Kladno 272 01 tf.: 606673155 Podklady: - Souhrnné řešení koordinační výkres stavby, zpracovaný AVS projekt s.r.o., - Koncepční vyjádření k záměru na veřejném prostranství IPR 1/2017 - Sdělení Městské části Praha 21, 1/2017 - závěry z jednání na IPR Praha, 2.3.2017 - terénní průzkum únor 2017 - územní plán - údaje z katastrální mapy OBSAH: 1) Průvodní zpráva 2) Inventarizace dřevin tabulková část 3) Fotodokumentace 4) Výkresová část
1.Úvod Plánovaná cyklotrasa se nachází v úseku historické úvozové cesty Blatovská alej, mezi Kolodějemi a Újezdem nad Lesy. V současnosti se jedná o vyšlapanou cestu lemovanou skupinami porostů. Navrhovaná trasa pro pěší a cyklisty je cca 765 m dlouhá a 3 m široká, povrch z asfaltového betonu. Součástí trasy je i zatravněný pás na její západní straně, který má případně sloužit pro přechod koní. Na východní straně jsou vymezeny nájezdy do polí a odpočívadla s mobiliářem stojany pro kola, lavičky a stoly, odpadkové koše. Ve výkresu je vymezena část, kterou protíná plánovaná plánovaná dopravní stavba přeložka komunikace I/12 Běchovice Úvaly (mostní objekt nadjezdu polní esty Praha 21 Újezd nad Lesy Praha Koloděje). 1.1. Popis regionu: Klimatický region 5 MT2 = mírně teplý, mírně vlhký Suma teplot nad 10 C = 2600 2800 Průměrná roční teplota = 8-9 C Průměrný úhrn srážek = 500 600 mm Pravděpodobnost suchých vegetačních období = 20 30 % Vláhová jistota ve vegetačním období = 2 4 Převažující genetický půdní představitel = černozem pelická (Cep), šernozem černická pelická (Cecep) včetně karbonátových subtypů Dle fytografického členění spadá oblast do Českomoravského mezofytika = Mezofytikum - tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou a zabírá největší část území. Zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný). Dotčená cesta nespadá do žádného z prvků ÚSES. 2. Dendrologický průzkum Dendrologický průzkum byl proveden v únoru 2017 dle geodetického zaměření stávající cesty a ploch zeleně. Většina stromů a keřů byla v období bez olistění. Cílem průzkumu bylo zhodnotit množství a stav vzrostlé zeleně na zájmovém území, vyznačit dřeviny zasahující do navrhovaného řešení nové stezky. V rámci průzkumu byla provedena rámcová inventarizace dřevin v mnoha přípaech není možné se dostat mezi neprostupné skupiny keřů a změřit tak obvody kmenů stromů. Také nebylo možné posoudit vitalitu, vzhledem k tomu, že stromy byly bez olistění. Jednotlivé dřeviny a skupiny keřů jsou popsány v Inventarizační tabulce a jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci. Oboustranná liniová zeleň je typickým případem ozeleněných polních cest se zbytky původních ovocných stromů a skupinami keřů nejsnadněji se rozšiřujících, tj. šípků, bezů a ostružiníků. Plochy mezi těmito skupinami vyplňují ruderální porosty nesečené okraje s jednoletými i vytrvalými plevely a rozrůstajícími se ostružiníky. I tyto okraje mají v krajině, obzvlášť mezi obhodpodařovanými poli, svoji funkci a to pro zvýšení biodiverzity, především hmyzu. Pouze je nutné usměrňovat ostružiník proti přerůstání. Z hlediska druhové skladby mají nejčetnější zastoupení druhy Rosa canina růže šípková, Sambucus nigra bez černý a zástupci rodu Prunus slivoň. Na obou stranách cesty jsou pozůstatky jabloňové aleje celkem 8 exemplářů v senescentním vývojovém stádiu. Stromy,
které nebudou káceny z důvodu stavby jsou určeny k ponechání, suché jabloně lze ořezat na torzo. Dále je zde poměrně velké množství mladých rostlin ořešáku královského Juglans regia a dubů Quercus robur ( dub letní, křemelák). Na východní straně jsou již vzrostlé (dopělé) stromy Salix caprea - vrba jíva 5 ks, Populus x canescens topol šedý, 2ks. Habitus stávajících stromů odpovídá stanovištním podmínkám a výsadbám v krajině. Většina stromů je zavětvena již od spodních partií, u mladých stromů jsou patrné defekty ve větvení, protože nejsou prováděny výchovné řezy. Vzhledem k druhové skladbě a početnějšímu zastoupení dřevin doporučujeme ponechat výsadby na východní straně a odstranit výsadby zasahující do plánované stezky na straně západní. V hodnoceném souboru se nenachází druhově cenné, případně chráněné exempláře. 2.1. Metodika hodnocení dřevin: Taxon druh dřeviny, kultivar (varieta) Obvod kmene měřen ve výšce 1,3 m nad zemí, ve směru kolném k ose kmene. V případě, že jsou na kmeni nerovnosti, měří se nad nebo pod nerovností. U mnohokmenů jsou měřeny obvody všech kmenů. Měří se v cm. Výška stromu - výška nasazení koruny vzdálenost mezi bází kmene a vrcholem koruny, měřeno vizuálně odhadem s odchylkou 1m. Průměr koruny - aritmetický průměr dvou na sebe kolmých měření. V případně významně aritmetické koruny se měří 1 průměr v nějdelší ose a 1 na něj kolmý. Fyziologická vitalita parametry ukazující na vitalitu stromu - defoliace koruny, - změny formy větvení na periferii koruny a vývoj sekundárních výhonů 0 = výborná 1 = mírně narušená 2 = zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání korunyna periferních oblastech koruny 3 = výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 = zbytková (větší část koruny odumřelá 5 = suchý strom Zdravotní stav - odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Strom je hodnocen dle úrovně mechanického narušení, stupně kolonizace dřevokaznými houbami, existence dutin, růstových deformací apod. 0 zdravotní stav výborný 1 mírně narušený 2 zhoršený narušení zásadního charakteru, často vyžaduje stabilizační zásah 3 výrazně zhoršený souběh defektů či poškození snižující perspektivu hodnoceného jedince, vyžaduje stabilizační zásah 4 suchý strom 5 havarijní akutní riziko rozpadu, případně rozpadlý jedinec Fyziologické stáří 1 mladý strom ve fázi aklimaizace
2 aklimatizovaný mladý strom 3 dospívající strom 4 suchý strom 5 havarijní akutní riziko rozpadu, případně rozpadlý jedinec 3. Navrhované řešení Navrhované řešení má dvě varianty. V obou variantách je zatravněný pás umístěn na západní stranu stezky a v obou variantách je k odstranění navrženo 1.372 m² keřů + 9 solitérních keřů + 33 ks stromů. Na východní hranici stezky jsou navrhovány vjezdy na pole o šířce cca 11m a 3 odpočívadla. V rámci odpočívadel jsou umístěny: stolní set + 2 lavice, stojan na kola, odpadkový koš. K výsadbám jsou navrženy původní druhy dřevin s ohledem na stanovištní podmínky. Javor babyka acer campestre je v západní části navržen z důvodu dobré kampartmentalizace řezných ran lze jej řezat až do průměru větví 10cm. Stromy bude nutno podél zatravněného pásu vyřezávat na podjezdnou výšku pro koně s jezdcem, tj. min. na 3m. 3.1. Varianta 1 Varianta 1 předpokládá šířku 4,7 m zatravněného pásu podél stezky pro pěší a cyklisty. V tomto případě již nelze za touto hranicí provádět nové výsadby, neboť sousední pozemky jsou v osobním vlastnictví. Na pozemcích města Prahy lze v této variantě vysadit celkem 127,5 m² keřů + 25 ks stromů. Výpis rostlinného materiálu označení taxon počet ks stromy S1 Tilia cordata - lípa srdčitá 4 S2 Acer campestre - javor babyka 7 S3 Sorbus torminalis - jeřáb břek 6 S4 Populus tremula - topol osika 2 S5 Quercus robur - dub letní, křemelák 1 S6 Betula pendula - bříza bělokorá 5 keře K1 Viburnum lantana - kalina obecná 19 K2 Philadelphus coronarius - pustoryl věncový 6 K3 Euonymus europaeus - brslen evropský 6 K4 Crataegus monogyna - hloh jednosemenný 12 K5 Sambucus nigra - bez černý 9 K6 Corylus avellana - líska obecná 4 K7 Ribes uva-crispa - meruzalka srstka 48
3.2. Varianta 2 Ve druhé variantě je šíře zatravněného pásu zúžena na min. 3m. V tomto případě je možné vysadit 413,5 m² keřů + 47 ks stromů. Výpis rostlinného materiálu označení taxon počet ks stromy S1 Tilia cordata - lípa srdčitá 6 S2 Acer campestre - javor babyka 27 S3 Sorbus torminalis - jeřáb břek 6 S4 Populus tremula - topol osika 2 S5 Quercus robur - dub letní, křemelák 1 S6 Betula pendula - bříza bělokorá 5 keře K1 Viburnum lantana - kalina obecná 59 K2 Philadelphus coronarius - pustoryl věncový 22 K3 Euonymus europaeus - brslen evropský 19 K4 Crataegus monogyna - hloh jednosemenný 12 K5 Sambucus nigra - bez černý 32 K6 Corylus avellana - líska obecná 12 K7 Ribes uva-crispa - meruzalka srstka 102 K8 Lonicera xylosteum - zimolez obecný 46 K9 Ligustrum vulgare - ptačí zob 32 3. 3. Technologie výsadeb 3.3.1. Příprava stanoviště Spočívá ve vytýčení ploch a bodů kam mají být dřeviny umístěny. Výsadby jsou převážně v rovině. Vytýčení provádíme podle údajů projektové dokumentace pomocí pásma, trasírek, kolíků a provázků. Při hloubení jamek dodržujeme velikost, která musí být přiměřená kořenovému systému sazenice nebo zemnímu balu. Jamky hloubíme ručně, strojním vrtákem zavěšeným či přenosným vrtákem. Jamky musí být vždy větší než kořenová soustava či bal sazenic. K sázení na větších plochách lze místo jamek vyorat pluhem brázdy nebo rýhy. 3.3.2. Výsadby stromů Vysazovány budou stromy se zemním balem o vel. 10-12. Rostlinný materiál musí splňovat parametry dané normou pro školkařské výpěstky. Strom musí být minimálně 2x ve školce přesazován. Bal musí být dostatečně prokořeněn, bez známek poškození. U stromů rovný kmen, bez poškození, koruna hustá, rovnoměrně zavětvená, tvar bude odpovídat habitu daného taxonu. Při výsadbě bude proveden řez nadzemní části stromu pro lepší ujmutí na stanovišti. Výsadbová jáma musí být dostatečně velká, na bocích nesmí být nepropustné vrstvy. Stromy budou ukotveny pomocí 3 kůlů, příčníků a úvazku kůly budou sahat min. do výšky 1,5 m nad zemí, vazba nebude bránit pohybu směrem nahoru a dolů. Kmeny stromů
budou chráněny bambusovými chráničkami proti okusu zvěří a korní spále. K výsadbám bude přidáno hnojivo. Při výsadbě budou stromy zality 100 l vody/ks. 3.3.3. Výsadby keřů Keře budou budou prostokořenné, při výsadbě bude přidán hydrogel. Rostliny budou chráněny ochranným nátěrem proti okusu zvěří. Při výsadbě bude proveden řez nadzemní části keřů a zastřižení kořenového systému.při výsadbě bude přidáno hnojivo. Keře budou při výsadbě zality 10 l/ks. Mulčování bude provedeno štěpkou, ve vrstvě 5cm. Termín výsadby: podzim po opadu listů, nebo předjaří do začátku rašení. 3.4. Následná udržovací péče Po výsadbě je nutná následná víceletá péče vedoucí k rychlému dosažení funkceschopného porostu. Následná péče o soliterní stromy: zálivka min. 1x za 14 dní, 80l/strom, výchovné řezy 1x ročně, kontrola úvazků a jejich včasné odstranění. Kontrola zdravotního stavu průběžně, případné provedení nápravných opatření. Říjen: Březen říjen: Duben září: postřik proti zimnímu okusu péče o sazenice, kontrola opor, chrániček, úvazků, odstraňování uschlých a doplňování nových sazenic, výchovné řezy, řezy v profilu stezky zalévání v době vláhového nedostatku (80 l strom, 5 l/keř), kontrola škůdců 4. Závěr K odstranění jsou navrženy pouze stromy a keře, u kterých dojde ke střetu s realizací stezky. Během realizace stavby bude dodržena ochrana stromů při stavebních činnostech. 4.1. Dotčené normy ČSN 83 9061: Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních činnostech ČSN 83 9021: Technologie vegetačních úprav v krajině Rostliny a jejich výsadba ČSN 83 9051: Technologie vegetačních úprav v krajině Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy.