STRATEGIE ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE DO ROKU 2027 B. NÁVRHOVÁ ČÁST STRATEGIE Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Bozděchova 99/6 400 01 Ústí nad Labem Datum: listopad 2016 červen 2017
OBSAH Obsah... 2 Seznam tabulek, obrázků, grafů a map... 4 Seznam použitých zkratek... 6 1 Úvod... 7 1.1 Navazující koncepční dokumenty... 7 1.2 Struktura strategie... 8 2 Hlavní závěry provedených analýz... 10 2.1 Základní údaje, dojížďka a vyjížďka... 10 2.2 Obyvatelstvo... 10 2.3 Ekonomika... 11 2.4 Občanská vybavenost... 12 2.5 Doprava a dopravní infrastruktura... 13 2.6 Technická infrastruktura... 14 2.7 Životní prostředí... 14 2.8 Shrnutí specifických problémů kraje... 15 3 Územní syntéza... 16 3.1 Pánevní oblast... 22 3.2 Poohří... 23 3.3 Jádrová oblast... 24 3.4 Rekreační oblasti (Krušné hory a České Švýcarsko)... 24 3.5 Šluknovsko... 25 3.6 Shrnutí územní syntézy... 25 4 SWOT analýza... 27 4.1 Pánevní oblast... 27 4.2 Poohří... 30 4.3 Jádrová oblast... 31 4.4 Rekreační oblasti (Krušné hory a České Švýcarsko)... 33 4.5 Šluknovsko... 36 4.6 Souhrnná analýza SWOT pro celé území Ústeckého kraje... 38 listopad 2016 červen 2017 2
5 Cíle strategie a jejich popis... 42 5.1 Jádrová oblast... 43 5.1.1 Cíl J.1: Zvýšit sociální status obyvatel a eliminovat sociální nestabilitu... 43 5.1.2 Cíl J.2: Zlepšit kvalitu životního prostředí... 49 5.1.3 Cíl J.3: Zajistit ekonomický růst regionu... 54 5.1.4 Cíl J.4: Revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití... 59 5.2 Pánevní oblast... 64 5.2.1 Cíl P.1: Zvýšit sociální kapitál území... 64 5.2.2 Cíl P.2: Zlepšit životní prostor... 70 5.2.3 Cíl P.3: Zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost... 76 5.2.4 Cíl P.4: Dokončit obnovu krajiny a revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití... 82 5.3 Rekreační oblasti... 88 5.3.1 Cíl R.1: Eliminovat dopady periferní geografické polohy a zvýšit sociální a ekonomickou životaschopnost území... 88 5.3.2 Cíl R.2: Zlepšit stav životního prostředí... 94 5.3.3 Cíl R.3: Zvýšit sounáležitost obyvatel s územím a sladit zájmy jednotlivých aktérů v území... 100 5.4 Poohří... 105 5.4.1 Cíl O.1: Zajistit optimální vybavenost, zlepšená dostupnost a rovnoměrnější rozvoj regionu... 105 5.4.2 Cíl O.2: Rozvinout potenciál ekonomiky... 111 5.4.3 Cíl O.3: Zkvalitnit životní prostředí v regionu... 118 5.5 Šluknovsko... 125 5.5.1 Cíl S.1: Optimalizovat vybavenost a dopravní dostupnost regionu... 125 5.5.2 Cíl S.2: Zvýšit sociální vitalitu a stabilitu území... 131 5.5.3 Cíl S.3: Rozvinout ekonomický potenciál... 137 6 Souhrnné priority Ústeckého kraje... 143 6.1 Územní pojetí strategie... 143 6.2 Klíčová témata, priority a cíle strategie... 143 7 Vymezení krajem podporovaných částí území... 161 Seznam použitých zdrojů... 164 listopad 2016 červen 2017 3
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, GRAFŮ A MAP Tabulka 1: Logika tvorby analýzy SWOT... 27 Tabulka 2: Členění návrhové části SRÚK... 42 Tabulka 3: Regionální rozdíly v přístupu k jednotlivým strategickým tématům... 144 Obrázek 1: Struktura návrhové části strategie... 9 Obrázek 2: Typologie území Ústeckého kraje... 16 Obrázek 4: Strom problémů (Sociální nestabilita, nízký sociální status velké části obyvatel)... 44 Obrázek 5: Strom cílů (Zvýšit sociální status obyvatel a eliminovat sociální nestabilitu)... 45 Obrázek 6: Strom problémů (Špatná kvalita životního prostředí)... 50 Obrázek 7: Strom cílů (Zlepšit kvalitu životního prostředí)... 51 Obrázek 8: Strom problémů (Pomalý restart ekonomiky)... 55 Obrázek 9: Strom cílů (Zajistit ekonomický růst regionu)... 56 Obrázek 10: Strom problémů (Fyzicky deprivované, funkčně podvyužité a okolí zatěžující areály)... 60 Obrázek 11: Strom cílů (Revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití)... 61 Obrázek 12: Strom problémů (Nízký sociální kapitál území)... 65 Obrázek 13: Strom cílů (Zvýšit sociální kapitál území)... 66 Obrázek 14: Strom problémů (Zhoršený životní prostor)... 71 Obrázek 15: Strom cílů (Zlepšit životní prostor)... 72 Obrázek 16: Strom problémů (Nízká hospodářská konkurenceschopnost)... 77 Obrázek 17: Strom cílů (Zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost)... 78 Obrázek 18: Strom problémů (Fyzicky deprivované, funkčně podvyužité a okolí zatěžující areály a nedokončená obnova krajiny)... 83 Obrázek 19: Strom cílů (Dokončit obnovu krajiny a revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití)... 84 Obrázek 20: Strom problémů (Periferní charakter, malá sociální a ekonomická vitalita a geografická odlehlost území)... 89 Obrázek 21: Strom cílů (Eliminovat dopady periferní geografické polohy a zvýšit sociální a ekonomickou životaschopnost území)... 90 Obrázek 22: Strom problémů (Dílčí problémy v oblasti životního prostředí)... 95 Obrázek 23: Strom cílů (Zlepšit stav životního prostředí)... 96 Obrázek 24: Strom problémů (Protichůdné zájmy obyvatel v území a sociální nestabilita)... 101 listopad 2016 červen 2017 4
Obrázek 25: Strom cílů (Zvýšit sounáležitost obyvatel s územím a sladit zájmy jednotlivých aktérů v území).. 102 Obrázek 26: Strom problémů (Charakter vnitřní periferie zejména okrajových částí území)... 106 Obrázek 27: Strom cílů (Optimální vybavenost, zlepšená dopravní dostupnost a rovnoměrnější rozvoj regionu)... 107 Obrázek 28: Strom problémů (Omezený potenciál ekonomiky)... 112 Obrázek 29: Strom cílů (Rozvinutý potenciál ekonomiky)... 113 Obrázek 30: Strom problémů (Zhoršená kvalita životního prostředí)... 119 Obrázek 31: Strom cílů (Kvalitní životní prostředí v regionu)... 120 Obrázek 32: Strom problémů (Geografická izolovanost území)... 126 Obrázek 33: Strom cílů (Optimální vybavenost a dopravní dostupnost regionu)... 127 Obrázek 34: Strom problémů (Nízký sociální kapitál a sociální nestabilita území)... 132 Obrázek 35: Strom cílů (Sociálně vitální a stabilní území)... 133 Obrázek 36: Strom problémů (Omezený ekonomický potenciál)... 138 Obrázek 37: Strom cílů (Rozvoj ekonomického potenciálu)... 139 Mapa 1: Dílčí vstupy pro územní syntézu... Chyba! Záložka není definována. Mapa 2: Typologie území ÚK upravená pro potřeby Strategie rozvoje ÚK do r. 2027... 22 listopad 2016 červen 2017 5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CLLD CZT ČOV ČR ČVÚT ESIF EU IAD IT ITI MAS SRN ÚCHA UJEP ÚK ÚP VŠ ZÚR komunitně vedený místní rozvoj centrální zásobování teplem čistírna odpadních vod Česká republika České vysoké učení technické Evropské strukturální a investiční fondy Evropská unie individuální automobilová doprava informační technologie integrovaná územní investice (z angl. integrated territorial investment) místní akční skupina Spolková republika Německo ústecko-chomutovská aglomerace Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústecký kraj územní plán vysoká škola zásady územního rozvoje listopad 2016 červen 2017 6
1 ÚVOD Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027 je rozvojový dokument, který má sloužit především jako podklad pro nastavení vnějších intervencí jak z Evropských strukturálních a investičních fondů, tak ze zdrojů ČR po roce 2020 s ohledem na rozvojové potřeby Ústeckého kraje. Strategie je zpracována pro území kraje a navrhuje intervence, jejichž garanty mohou (mají) být různé subjekty, které v kraji působí nebo mají na jeho území vliv. Strategie tudíž není vnitřním dokumentem vytvořeným pro nastavení rozvojové politiky samotného subjektu Ústeckého kraje. Tuto roli zastává Program rozvoje Ústeckého kraje; ten stávající je zpracován pro období 2014-2020. 1.1 NAVAZUJÍCÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY Pro nastavení regionální politiky ČR i EU jsou klíčové další strategické dokumenty, které jsou zpravidla připravované pro každé programovací období ESIF. Strategie rozvoje ÚK do r. 2027 vzniká v předstihu před těmito dokumenty, a to i se záměrem promítnutí identifikovaných rozvojových potřeb Ústeckého kraje (především) do národních strategií. Základním koncepčním dokumentem ČR v oblasti regionálního rozvoje je Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020. Ten mj. stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje a koordinuje působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Na aktuální Strategii bude také navazovat Strategie určená pro programovací období 2021-2027. Pro Ústecký kraj je Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 zásadní mj. v tom, že vymezuje státem podporované regiony, Ústeckého kraje se přitom týká vymezení hospodářsky problémových regionů (celé území ÚK kromě SO ORP Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem) a sociálně znevýhodněných oblastí (celé území ÚK). Na základě těchto skutečností je do celého území ÚK, či jeho příslušných částí směřována cílená podpora, a to zejména prostřednictvím implementace ESIF. Specifickým dokumentem reagujícím na potíže (nejen) Ústeckého kraje související se strukturálními změnami ekonomiky je Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Cílem dokumentu je informovat vládu o situaci v těchto krajích, vyspecifikovat hlavní bariéry rozvoje těchto krajů, upozornit na další hrozby a navrhnout Vládě ČR komplexní řešení nepříznivé hospodářské, sociální a environmentální situace těchto krajů. Další dokument, který má přímý vliv na implementaci regionální politiky, resp. implementaci podpory z ESIF na území ÚK je Národní dokument pro územní dimenzi. Ten specifikuje územní zacílení podpory z relevantních specifických cílů Operačních programů. Přitom vychází také z vymezení státem podporovaných regionů provedeného ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020. V Ústeckém kraji se zacílení podpory z ESIF prostřednictvím územní dimenze realizuje zejména v rámci nástroje integrované územní investice (ITI), který je implementován v Ústecko-chomutovské aglomeraci (dále ÚCHA). V rámci přípravy realizace tohoto nástroje byla vytvořena Integrovaná strategie Ústecko-chomutovské aglomerace, která nastavuje implementaci nástroje ITI v souladu s příslušnými operačními programy. Dalším nástrojem územní dimenze je komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), který je zaměřený na venkovské území. Nositelem nástroje CLLD jsou zpravidla místní akční skupiny (MAS), které pro nastavení implementace tohoto nástroje v souladu s příslušnými operačními programy připravují strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Na území ÚK budou dále implementovány další typy územní dimenze, kde je dotační území vymezováno na základě rozličných kritérií (mj. i zmíněných státem podporovaných regionů vymezených v SRR ČR 2014-2020). Je otázkou, do jaké míry bude nastavení podpory z ESIF odpovídat stavu ze stávajícího programovacího období 2014-2020 i v dalším období po roce 2020. Obecně se předpokládá, že dojde k dalšímu tematickému zúžení podpory či omezení alokace prostředků ESIF pro území ČR. Není také jasné, zdali budou stávající nástroje územní dimenze implementovány i v budoucím období. Lze ovšem předpokládat, že v souladu s kohezní politikou EU bude i nadále kladen důraz na územní zacílení podpory, která bude prioritně směřovat do regionů postižených ekonomickými, sociálními i dalšími problémy, tudíž bude i nadále cíleně podporován Ústecký kraj či jeho části. listopad 2016 červen 2017 7
Kromě výše zmíněného Programu rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020, který je základným koncepčním rozvojovým dokumentem ÚK a podle něhož by se měla řídit rozvojová agenda v samotném ÚK, pořizuje Krajský úřad Ústeckého kraje také mnoho sektorových strategií, které slouží k nastavení rozvojové agendy v rámci dílčích problematik. Ve Strategii rozvoje Ústeckého kraje se pracuje mj. s následujícími sektorovými rozvojovými dokumenty Ústeckého kraje: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 2015-2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji 2016-2020 Regionální inovační strategie ÚK, Krajská příloha k národní RIS 3 pro Ústecký kraj (2014) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období 2016-2018 Akční plán rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje (zpracován na každý rok) Sociální služby zabezpečované příspěvkovými organizacemi Ústecký krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 2018 Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období 2017-2021 Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotnických služeb v Ústeckém kraji na období 2015-2020. Dopravní plán 2017-2021 Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje 2011 ve znění Aktualizace č. 1 (účinná od 20. 5. 2017) Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje (2016) 1.2 STRUKTURA STRATEGIE Strategie vychází ze zpracovaného podrobného analytického profilu. Ten byl zhotoven na základě dostupných statistických i textových zdrojů ČSÚ, Ústeckého kraje i dalších subjektů (podrobněji viz samotný dokument) a dále na základě provedeného online šetření mezi vybranými aktéry v Ústeckém kraji. Profil je z důvodu svého rozsahu zpracován jako samostatný dokument. Do návrhové části strategie jsou vloženo pouze shrnutí analytického profilu, tedy hlavní závěry jednotlivých analytických kapitol, na které navazuje územní syntéza a analýza SWOT. Vlastní návrh strategie je prvotně členěn na regionálním principu (nikoli tedy na častěji užívaném principu tematickém). Na základě územní syntézy bylo vymezeno 5 typových regionů (jejich mapové znázornění je uvedeno v mapě 2 v kapitole Územní syntéza): Jádrová oblast Pánevní oblast Poohří Rekreační oblast Šluknovsko Pro každý z těchto regionů byla zpracována samostatná struktura cílů a opatření reagujících na specifické problémy daného území. Teprve v druhé úrovni je návrhová část členěna tematicky pro každý region je stanoveno 3 5 rozvojových cílů tvořících strategický skelet a rozpracovaných dále do konkrétnějších typových opatření. Dílčí strategie pro jednotlivé regiony byly zpracovány na základě identifikovaných problémů. Pro každý z 5 regionů bylo na základě analytických výstupů (zejména analýzy SWOT) definováno několik hlavních problémů. Každý z těchto hlavních problémů byl rozpracován do tzv. stromu problémů, který graficky znázorňuje ve vertikálním směru hierarchii příčin a důsledků příslušného hlavního problémů a ve směru horizontálním pak kauzální vazby mezi jednotlivými problémy. Některé příčiny nebo důsledky jednotlivých hlavních problémů se mohou částečně překrývat šlo o to, aby byl každý hlavní problém popsán komplexně. Strom problémů obsahuje: uprostřed kmen, tj. název hlavního problému, dole kořeny, tj. vzájemně provázané příčiny hlavního problému (v další fázi tvorby SRÚK na ně reagují dílčí strategie rozdělené do opatření), nahoře větve, tj. vzájemně provázané důsledky hlavního problému (v další fázi tvorby SRÚK jim odpovídají dopady jednotlivých strategií/opatření). listopad 2016 červen 2017 8
Šipky ve stromech problémů naznačují kauzální či hierarchické vazby mezi jednotlivými příčinami a důsledky, barvy naznačují věcnou příbuznost příčin a důsledků; šedou barvou jsou označeny faktory, které samy o sobě nejsou (řešitelným) problémem, ale spíše (danou) výchozí charakteristikou daného území. V další fázi byly stromy problémů transformovány do stromů cílů, v nichž příčinám ( kořenům ) odpovídají opatření a důsledkům ( větvím ) odpovídají dopady. Šipky opět naznačují vazby mezi jednotlivými opatřeními, resp. dopady. Každý cíl je pak podrobně specifikován v podobě strukturovaného popisu. Ten obsahuje vedle popisu výchozího stavu zejména výčet typových opatření naplňujících příslušný cíl, přehled měřitelných dopadů a výsledků a dále také informaci o předpokladech a rizicích pro splnění daného cíle a seznam subjektů, jejichž součinnost je potřebná pro splnění cíle. Přesnější představu o členění návrhové části dává následující schéma. Obrázek 1: Struktura návrhové části strategie listopad 2016 červen 2017 9
2 HLAVNÍ ZÁVĚRY PROVEDENÝCH ANALÝZ Následující podkapitoly obsahují shrnutí hlavních závěrů podrobného analytického profilu Ústeckého kraje. Text je členěn podle témat a kombinuje jak objektivizované analytické vstupy (statistická data, dostupné studie, generely apod.), tak také závěry provedeného online šetření mezi vybranými aktéry v Ústeckém kraji. Podrobnější informace jsou k dispozici v dokumentu analytického profilu Ústeckého kraje. 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE, DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Ústecký kraj leží v exponované poloze na významných rozvojových osách. Okrajové části území však mají periferní charakter. Ústecký kraj vykazuje oproti ostatním krajům ČR významně negativní saldo dojížďky do zaměstnání a škol, tedy vyjíždí odtud výrazně více osob, než sem dojíždí. Velmi intenzivní je především vyjížďka do hl. m. Prahy, kam podle SLDB 2011 vyjíždělo přes 12 tis. pracujících, žáků a studentů. Velká závislost na Praze je daná nepříznivou situací na trhu práce v ÚK, vyjížďkou na VŠ v Praze, i poměrně dobrou dopravní dostupností Prahy z velké části území ÚK. Výjimku z obecné pozice měst jako center dojížďky a obcí jako zdrojů vyjížďky závislých na městech představují na jedné straně některá malá a středně velká města v ÚCHA s převažující rezidenční funkcí a výrazným záporným saldem dojížďky, na druhé straně některé obce (včetně populačně nejmenších), které jsou vzhledem k funkci středisek CR, lokalizaci výrobních provozů či dolů centry dojížďky do zaměstnání. Polycentrická sídelní struktura ÚK se projevuje absencí dominantního centra dojížďky, v zásadě tedy platí, že každý mikroregion (resp. SO ORP) má své vlastní funkční centrum, kam vyjíždí největší část vyjíždějících z většiny obcí tohoto mikroregionu. Výjimečné postavení má přitom Praha, která je hlavním centrem vyjížďky u některých obcí na Roudnicku a Lounsku, a u některých center ÚK (např. Ústí nad Labem, Chomutova, Litoměřic, Loun, Roudnice nad Labem) a hned po mikroregionálních centrech hlavním cílem vyjížďky z periferních regionů (Šluknovska, Podbořanska). 2.2 OBYVATELSTVO Po období růstu populace ÚK v souvislosti s reprodukcí populačně silných ročníků i příchodem cizinců za pracovními příležitostmi v souvislosti s hospodářskou konjunkturou nastalo od r. 2010 období průběžného poklesu populace v souvislosti s přirozeným i migračním úbytkem obyvatel (mj. v důsledku poslední hospodářské recese). Skutečný stav obyvatel ÚK je však spíše nižší, než uvádějí oficiální statistiky, a to jak z důvodu nehlášeného vystěhování obyvatel z ÚK, tak z důvodu účelového hlášení některých skupin cizinců (zejména Němců) k pobytu v ÚK. Skutečný stav zpravidla odhalí SLDB, v jehož rámci bývá stanoven nižší stav obyvatel, než na základě průběžné evidence. Z dlouhodobého hlediska počet obyvatel ÚK spíše stagnoval, a to i navzdory negativním důsledkům strukturálních změn krajské ekonomiky a související dlouhodobě zhoršené situaci na regionálním trhu práce. Na zamezení markantního poklesu počtu obyvatel ÚK měla vliv především imigrace cizinců, jejichž počet v ÚK rostl zejména v minulém desetiletí, pravděpodobně však také imigrace sociálně slabých a především Romů, které do kraje přitahuje nabídka disponibilního bydlení v souvislosti se spekulativním jednáním aktérů na disfunkčním trhu s bydlením pro sociálně slabé. Vývoj počtu obyvatel na obecní úrovni byl poznamenán procesy suburbanizace a metropolizace. Zatímco všechna větší města v období 1991-2016 populačně strádala, obce v jejich zázemí populačně rostly. Zároveň se rozvíjely především obce a menší města v Ústecko-chomutovské aglomeraci či v jejím blízkém zázemí, širším zázemí hl. m. Prahy a významných rozvojových osách zejména Labské, ale i pánevní a v ose budoucí dálnice D7. Přitom platí, že stěhování z měst na venkov mělo selektivní charakter a docházelo k upřednostňování cílových obcí v rekreačně listopad 2016 červen 2017 10
atraktivním prostředí Krušných hor, Českého středohoří či Českého Švýcarska (amenitní migrace). V Ústeckém kraji dochází stejně jako ve zbytku ČR ke stárnutí populace. Populace v Ústeckém kraji je zatím znatelně mladší, než v ČR jako celku. To je dáno na jedné straně dlouhodobě nadprůměrnou porodností, na druhé straně nejnižší střední délkou života mezi kraji ČR. Vzhledem k poklesu porodnosti pod úroveň průměru ČR od r. 2012 lze však v nejbližších letech očekávat vyšší dynamiku stárnutí populace, než v ČR jako celku. V Ústeckém kraji je spolu s Karlovarským krajem dlouhodobě nejnižší úroveň vzdělanostní struktury obyvatelstva v ČR. To se projevuje vysokým podílem osob s neukončeným či pouze základním vzděláním a nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Úroveň vzdělanosti však v posledním desetiletí znatelně vzrostla. Vyšší úroveň vzdělanosti je v SO ORP velkých měst a oblastí s dobrou dopravní dostupností Prahy, naopak nižší úroveň je v periferních regionech. Na obecní úrovni je příznivější vzdělanostní struktura obyvatelstva obecně ve větších městech a obcích, které mají v souvislosti s polohou a atraktivním přírodním prostředím statut prestižní adresy. V kraji roste podíl cizinců, v podmínkách ČR je však zatím průměrný. Velký migrační obrat cizinců však výrazně ovlivňuje statistiky pohybu obyvatelstva ÚK a přispívá ke stabilizaci potenciálně populačně ztrátového obyvatelstva ÚK. Nejvýraznějším etnikem zahraničního původu jsou Vietnamci, kteří se soustředí především v pohraničních regionech a velkých městech. Oficiálně žije v ÚK poměrně mnoho Němců, ti se zde však hlásí k přechodnému pobytu ve vybraných lokalitách, a to nejspíše z účelových důvodů (jejich skutečný stav je pravděpodobně výrazně nižší). Ukrajinci se soustředí ve velkých pracovních centrech a oblastech s dobrou dopravní dostupností do Prahy, Slováci jsou poměrně rovnoměrně rozprostřeni po celém ÚK. V Ústeckém kraji, konkrétně v Ústí nad Labem je od roku 1994 zřízeno Integrační azylové středisko Předlice. Jedná se o zařízení Ministerstva vnitra, které je součástí integračního systému. V kraji žije v celorepublikovém srovnání nejpočetnější romská komunita s výrazným vlivem na demografické charakteristiky obyvatelstva. Určitým nedostatkem je však absence relevantních dat o početnosti a rozmístění romského etnika. 2.3 EKONOMIKA Výkonnost ekonomiky Ústeckého kraje v kontextu ČR v posledních dvou dekádách klesala, a to především v důsledku strukturálních změn ekonomiky a útlumu tradičních odvětví. Ústecký kraj dnes vykazuje druhý nejnižší HDP v přepočtu na obyvatele a nejnižší čistý disponibilní důchod domácností v přepočtu na obyvatele. Vedle obecně zhoršené makroekonomické výkonnosti je velkým problémem odliv kapitálu z kraje a vysoké zastoupení ekonomicky pasivních domácností, resp. příjemců sociálních dávek, jejichž příspěvek pro krajskou ekonomiku je mizivý. Ústecký kraj vykazuje také nejnižší míru podnikatelské aktivity mezi kraji ČR. To je dáno mj. nízkým sociálním kapitálem obyvatelstva ÚK či zhoršenými odbytovými podmínkami v důsledku nižší dynamiky hospodářského rozvoje kraje. Vyšší podnikatelská aktivita je na Ústecku, Děčínsku a v regionech spádujících k hl. m. Praze, naopak nižší podnikatelská aktivita je v periferních regionech a na Mostecku, Litvínovsku a Bílinsku. V Ústeckém kraji došlo v posledních dvou dekádách k markantním změnám hospodářské struktury. Ty se projevily především v poklesu zaměstnanosti i produkce v tradičních průmyslových odvětvích (těžba a zpracování hnědého uhlí, textilní, chemický, potravinářský průmysl, hutnictví a obrábění kovů, aj.), zatímco hlavně díky přílivu přímých zahraničních investic do nově budovaných zón došlo k prudkému rozvoji dopravního strojírenství (téměř výhradně automobilového průmyslu) a elektrotechnického průmyslu. Razantní pokles zaměstnanosti byl zaznamenán také v zemědělství, a některých oborech v sektoru služeb. Transformace krajské ekonomiky však vzhledem k blížící se exploataci vytěžitelných ložisek hnědého uhlí a očekávanému ukončení těžby hnědého uhlí i útlumu navazující tepelné energetiky stále není u konce. Zatím nedostatečně využitý je potenciál mnoha průmyslových zón a zejména brownfieldů v kraji. Růstový potenciál zde má především strojírenský průmysl, i vzhledem ke zkušenostem z důsledků globální hospodářské recese však bude v budoucnosti zapotřebí usilovat o diverzifikaci ekonomické struktury transformujícího se hospodářství. Velmi nedostatečně využitý je potenciál cestovního ruchu. listopad 2016 červen 2017 11
Podmínky pro rozvoj znalostní ekonomiky v ÚK jsou poměrně nepříznivé, a to jak z hlediska nízkého významu sektoru VaV v kraji, tak z hlediska velmi omezených lidských zdrojů pro rozvoj inovační ekonomiky. Ústecký kraj vykazuje druhý nejnižší počet pracovníků VaV i objem výdajů na VaV v přepočtu na obyvatele mezi kraji ČR. Významnější pracoviště VaV jsou soustředěna zejména v okrese Ústí nad Labem, tamní pracoviště také vykazují největší aktivitu v oblasti patentů. Výzvou do budoucna bude mj. zajištění adekvátního využití VaV infrastruktury doposud vybudované s podporou z ESIF. Nejzávažnějším důsledkem transformace krajské ekonomiky byl razantní růst nezaměstnanosti, a to na hodnoty, které jsou v rámci ČR dlouhodobě nejvyšší. K tomu došlo zejména v důsledku mimořádného propadu zaměstnanosti v průmyslu, v menší míře pak v zemědělství i některých odvětvích služeb. Situace na trhu práce se v posledních letech po odeznění dopadů globální hospodářské recese opětovně zlepšuje. Velmi důležitým aspektem vyrovnání se s obrovským propadem zaměstnanosti v kraji v důsledku hospodářské transformace je vyjížďka za prací, hlavně pak do Prahy. To se projevuje i na lepších statistikách regionů s dobrou dopravní dostupností do hlavního města. Naopak velmi vážná je situace v periferních regionech (Šluknovsko, Podbořansko) a na Mostecku, které bylo strukturálními změnami ekonomiky zasaženo nejvíce. 2.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST V Ústeckém kraji je nepříznivá vzdělanostní a sociální skladba obyvatel, se kterou souvisí i nižší vstupní úroveň žáků na začátku procesu počátečního vzdělávání. Tento faktor spolu s dlouhodobě zhoršenými studijnými výsledky žáků (ve srovnání s ostatními kraji ČR) klade zvýšené nároky na kvalitu školství a kompetence učitelů v Ústeckém kraji. Po dlouhém období poklesu počtu žáků v předprimárním, primárním a sekundárním vzdělávání došlo v důsledku nástupu populačně silných ročníků dětí k naplnění kapacit MŠ, v posledních letech pak i I. stupně ZŠ v kraji. Z dlouhodobého hlediska je však v souvislosti s demografickými prognózami možné očekávat další pokles počtu žáků. I vzhledem ke snižování počtu žáků ÚK redukuje počet škol a školských zařízení, které zřizuje. To se týká především středních škol, jež ÚK slučuje a v jejich rámci vytváří síť páteřních škol, které se vyznačují mj. pestřejší nabídku vzdělávacích oborů a větším počtem žáků. Dlouhodobým problémem je nesoulad mezi strukturou absolventů škol a poptávkou na trhu práce. Zaměstnavatelé v ÚK na jednu stranu volají po větším množství absolventů vybraných řemeslných a technických oborů sekundárního vzdělávání, na druhou stranu jsou však absolventi humanitních oborů zpravidla flexibilnější na trhu práce. V kraji je také omezená nabídka vysokoškolských technických oborů. Zdravotní stav populace Ústeckého kraje patří k nejhorším mezi kraji ČR, zdravotní péče je přitom limitovaná nedostatkem lékařů, kterých je v přepočtu na obyvatele výrazně méně, než v ČR jako celku. Rizikem pro dostupnost zdravotní péče je demografické stárnutí lékařského personálu. V ÚK dochází dlouhodobě k redukci kapacit nemocniční akutní lůžkové péče, naopak dochází k mírnému posilování více vytížených kapacit následné lůžkové péče a lůžkových kapacit odborných léčebných ústavů. Z porovnání kapacit a poptávky zdravotní péče je patrné horší vybavení zdravotnickými kapacitami vzhledem k poptávce v okresech s typickými periferními regiony (okr. Louny, Děčín, Chomutov). Zdravotní péče v těchto regionech je i do budoucna limitovaná nízkou motivací mladého zdravotnického personálu k usazení v periferních regionech, a to mj. z důvodu nepružného trhu s lékařskými praxemi. Dostupnost zdravotní péče podél státní hranice je zpravidla omezená, to se v budoucnu může zlepšit přeshraniční spoluprací, která je však ztížená neochotou zdravotních pojišťoven k podepsání smluv se zahraničními poskytovateli. Přeshraniční spolupráce však byla navázána v oblasti zdravotnické záchranné služby. Přetrvávajícím problémem v oblasti sociálních služeb je jejich nedostačující financování a absence víceletého financování, což limituje kapacitu a dostupnost konkrétních služeb, kvalitu poskytovaných služeb a způsobuje nedostatek kvalifikovaného personálu. Kvalitu a efektivitu listopad 2016 červen 2017 12
sociálních služeb omezuje nedostatečná provázanost sociálních služeb, zdravotní péče a agendy úřadu práce, případně i příslušných orgánů veřejné správy a místních samospráv. I v souvislosti s reformou psychiatrické péče v regionu chybí kapacity těch druhů sociálních služeb, které by pro klienty nahradily stávající velkokapacitní pobytová zařízení. Jedná se např. o chráněné bydlení, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, domovy se zvláštním režimem, terénní služby pro mentálně postižené a duševně nemocné osoby, apod. Dlouhodobě disfunkční je problematika sociálního bydlení, které je momentálně velmi neefektivně zajišťováno soukromým sektorem za vysoké finanční spoluúčasti státu. Vzhledem k mimořádnému zastoupení sociálně vyloučených osob i osob se ztíženou pozicí na trhu s bydlením v regionu je zapotřebí koncepční řešení problematiky sociálního bydlení včetně podpory systému tzv. prostupného bydlení. V rámci Strategie reformy psychiatrické péče a péče o duševní zdraví v Ústeckém kraji je popsán návrh postupu realizace reformy psychiatrické péče v Ústeckém kraji a též jsou vydefinovány kapacity vzniku jednotlivých druhů sociálních služeb do roku 2020. Některé služby do současné doby v návaznosti na dokument již vznikly. Dlouhodobě nedostačující kapacity jsou u sociálních služeb zaměřených na cílové skupiny, které vnímá veřejnost negativně (drogově závislí, bezdomovci, gambleři, apod.). Jedná se např. o noclehárny, preventivní programy, pobytové služby pro drogově závislé, apod. Vzhledem k demografickému vývoji je možné očekávat rostoucí poptávku po sociálních službách pro seniory, zahraniční imigranty i romskou populaci. V Ústeckém kraji je poměrně rozsáhlá nabídka kulturního a sportovního vyžití a související infrastruktury. Zatímco kulturně-historické dědictví ÚK je spíše průměrné, nabídka kulturní a sportovní infrastruktury je zde vzhledem k charakteru osídlení nadstandardní. V ÚK jsou také velmi příznivé podmínky pro zimní sporty, cyklistiku a pěší turistiku, v souvislosti s rekultivacemi v ÚK vznikají nadstandardní podmínky vodní rekreace. Limitem v oblasti kultury i sportu je nedostatek finančních prostředků pro další rozvoj, který je částečně důsledkem strukturálních změn ekonomiky a útlumu tradičních podniků, které dlouhodobě sponzorovaly kulturu i sport. 2.5 DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Ústecký kraj má vzhledem k nadřazeným sítím výbornou dopravní polohu (IV. Transevropský multimodální koridor). Parametry mnoha silnic neodpovídají jejich dopravnímu významu a zatížení. Kromě plánovaných a nedokončených úseků dálnic D8, D7 a D6 se to týká zejména silnic: I/13 (potřeba obchvat Bíliny, Klášterce nad Ohří, Kladrubská spojka, dálniční přivaděč do Děčína, přeložka úseku Děčín Nový Bor a zkapacitnění úseku Chomutov Klášterec nad Ohří), I/27 (zkapacitnění úseku Most Litvínov, Žiželice obchvat a přemostění, obchvaty sídel v úseku Žatec - Plzeň) průjezdů intravilány měst (mj. I/15 v Litoměřicích potřeba jižního a východního obchvatu; II/240 Roudnice nad Labem potřeba západního obchvatu s novým mostem přes Labe). Ačkoli je v kraji velmi hustá síť železnic a nadprůměrná míra elektrizace železnic, stav a parametry železniční infrastruktury zpravidla neodpovídají soudobým dopravním potřebám. Z hlediska časové dostupnosti je oproti IAD konkurenceschopný pouze I. TŽK. V oblasti železniční infrastruktury je potřeba zejména rekonstrukce páteřních tratí za účelem zvýšení traťových rychlostí (č. 130, 140, 081, 083, 114, 123, 134, aj.), elektrizace páteřních tratí (č. 134, 143), otevření nových ŽST a ŽZ či přesuny žst. a žz. Rozvojovou výzvou je řešení dalšího osudu regionálních železničních tratí, kde došlo k ukončení nebo zásadní redukci objednávky dopravní obslužnosti. Zásadní dlouhodobou rozvojovou potřebou je realizace VRT Praha Drážďany přes železniční uzel Ústí nad Labem s odbočnou větví do Mostu a s propojkami a zastávkami umožňujícími obsloužení nácestných cílů (Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice). Tyto novostavby by výrazně zlepšily dopravní spojení Ústecko-chomutovské aglomerace a dalších významných sídel ÚK s hl. m. Prahou a přispěly ke zvýšení rezidenční i podnikatelské aktivity Ústeckého kraje. Nejvyšší intenzita silniční dopravy mimo velká města je na dálnici D8, silnicích I/13, I/27 (Most Litvínov), rychlostní komunikaci R7 a silnicích I/30 a I/8 suplujících zatím chybějící úsek dálnice D8 (Lovosice Řehlovice). Vysoká intenzita dopravy je na páteřních tazích velkých měst, listopad 2016 červen 2017 13
vzhledem k parametrům těchto tahů je kritická situace zejména v Bílině, Klášterci nad Ohří, Litoměřicích, Roudnici nad Labem a Děčíně. Potenciál vodní dopravy je limitován propustností Labské vodní cesty mezi Ústím nad Labem Střekovem a hranicí se SRN. Odstranění problémů špatných plavebních podmínek v obdobích sucha je cílem projektu výstavby Plavebního stupně Děčín, který je však problematický z hlediska potenciálních negativních vlivů na životní prostředí. V kraji je poměrně hustá síť značených cyklistických a turistických tras. Pro jejich větší využití je nezbytná separace pěších, cyklistů i silničního provozu v úsecích s nejvyšším potenciálem a zásadní prodloužení sítě cyklostezek (samostatných komunikací pro cyklisty) a zlepšení nabídky doplňkové infrastruktury. V Ústeckém kraji dochází k postupnému rozvoji IDS. V jeho rámci momentálně dochází k zapojování různých dopravců (včetně systémů MHD/MAD) do jednotného tarifního systému. Pro další rozvoj veřejné dopravy v kraji je zapotřebí pokračování v realizaci IDS, spolu s budováním přestupních terminálů, řešení lokalizace, stavu uzlů a zastávek IDS a zpestření nabídky služeb v jejich blízkém okolí a realizace centrálního dopravního dispečinku. 2.6 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Ústecký kraj má vzhledem ke zbytku ČR nadstandardně rozvinutou technickou infrastrukturu. Rozvojovými výzvami do budoucna je vytvoření energetického mixu v elektrárenství a teplárenství včetně většího využití obnovitelných zdrojů energie, postupné vypořádání s důsledky útlumu těžby hnědého uhlí na výrobu elektrické energie a tepla, efektivní využití soustav centrálního zásobování teplem, rozvoj přenosové a distribuční soustavy el. energie pro zajištění větší stability dodávek el. energie, připojení vznikajících zdrojů i nových významných odběratelů elektrické energie, zvýšení kvality povrchových zdrojů vody, odkanalizování a výstavba čističek odpadních vod v menších sídlech a řešení likvidace odpadu po plánovaném ukončení provozu skládek. 2.7 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem ke koncentraci velkých a zvláště velkých znečišťovatelů ovzduší je v Ústeckém kraji mimořádně vysoká produkce některých škodlivin, především SO2 a NOx, velmi vysoká je také produkce tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek. Emise škodlivin u velkých stacionárních znečišťovatelů v souvislosti s technologickými opatřeními průběžně klesají, u malých stacionárních zdrojů emise z důvodu dosavadní absence efektivních legislativních nástrojů pro regulaci znečišťování ovzduší domácnostmi klesají jen mírně či stagnují. Jádrová část Ústeckého kraje patří mezi oblasti s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. To souvisí s vysokou koncentrací znečišťovatelů i charakterem reliéfu. Ke zlepšení kvality ovzduší bude zapotřebí další útlum či ekologizace velkých zdrojů znečištění (průmyslu a těžby) i ekologizace vytápění domácností, kterou může účinně stimulovat Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Kvalita vody ve vodních tocích v kraji se pozvolna zvyšuje, problematická je u výpustí odpadních vod z průmyslových podniků, velkých aglomerací a důlních vod (hlavně pak v řece Bílině) a na menších tocích v urbanizovaných územích a územích s intenzivní zemědělskou výrobou. Na menších tocích lze očekávat zvýšení kvality vody v souvislosti s odkanalizováním sídel a budováním ČOV v menších sídlech. Opatření protipovodňové ochrany jsou realizována pomalu, chybí větší uplatnění zadržovacího potenciálu krajiny prostřednictvím měkkých, krajinotvorných opatření. Problematický je zábor zemědělské půdy především plochami sídel, stávající nástroje ochrany kvalitní zemědělské půdy před tlakem developmentu na její zastavění jsou neúčinné. Významnou hrozbu představuje také větrná a vodní eroze půdy. V Ústeckém kraji je velmi pestrá krajina a poměrně velkou rozlohu zde zaujímají velkoplošně (ve východní polovině kraje) a maloplošně zvláště chráněná území. Velkou rozvojovou výzvou je rekultivace území devastovaných těžbou hnědého uhlí a větší využití turistického potenciálu zdejší krajiny. listopad 2016 červen 2017 14
V rozložení typů krajiny Ústeckého kraje je patrný přechod od dominantně zemědělské krajiny na jihu kraje (okr. Litoměřice a Louny) po lesnatou krajinu na severu (především Děčínsko). Specifická je pánevní oblast s mimořádně rozsáhlými plochami krajiny devastované povrchovou těžbou hnědého uhlí. 2.8 SHRNUTÍ SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ KRAJE V území Mostecké pánve je z důvodu devastace krajiny povrchovou těžbou hnědého uhlí nezbytná realizace rekultivací a navazujících opatření. V minulých letech bylo dokončeno napouštění jezer Milada a Most ve zbytkových jamách hnědouhelných velkolomů, zatím však scházejí prostředky na vybudování návštěvnické infrastruktury a realizaci dalších opatření (nejen) v těchto územích. Otázkou je potenciál většího uplatnění přírodě blízkých sukcesních rekultivací na úkor v současné době převažujících lesnických a zemědělských rekultivací. V Ústeckém kraji je mimořádný počet i rozsah brownfieldů a zanedbaných částí měst což představuje jeden z největších rozvojových problémů kraje. Jedná se zejména o průmyslové a rezidenční brownfieldy, které jsou jednak důsledkem strukturálních změn ekonomiky, jednak sociálního vyloučení a ghettoizace částí měst a sídel. Bohužel se dlouhodobě nedaří efektivně revitalizovat brownfieldy i zanedbané části měst. Pro účinnější postup revitalizace brownfieldů by bylo vhodné řešení majetkoprávních poměrů, větší zapojení dotčených měst a obcí do řešení problematiky brownfieldů, vydatnější finanční podpora státu a ESIF a systémové změny v legislativě včetně její implementace. V Ústeckém kraji se také nachází velké množství lokalit se starými ekologickými zátěžemi. Nejproblematičtější lokality přitom přímo ohrožují vodní zdroje (včetně lázeňských) či veřejné zdraví. Sanace ekologických zátěží probíhá v poslední dekádě poměrně pomalu a pro její urychlení by bylo vedle očekávané dotační podpory z ESIF zapotřebí také patřičné zapojení prostředků ze státního rozpočtu. V Ústeckém kraji žije přibližně jedna třetina ze všech sociálně vyloučených obyvatel ČR a jejich počet rapidně roste. Nachází se zde nejvíce sociálně vyloučených lokalit včetně bezprecedentních ghett s vysokým počtem sociálně vyloučených obyvatel a mimořádnou mírou sociální a fyzické deprivace. Sociální vyloučení je zde spojeno především s romským obyvatelstvem, které se dlouhodobě soustředí právě v ÚK. Veřejné intervence zaměřené na integraci sociálně vyloučeného romského obyvatelstva dlouhodobě selhávají, což se projevuje i růstem počtu sociálně vyloučených lokalit. Sociálním vyloučením jsou přitom ohroženi také příslušníci majoritní populace, a to především dlouhodobě nezaměstnaní, senioři či rodiče-samoživitelé. listopad 2016 červen 2017 15
3 ÚZEMNÍ SYNTÉZA Vzhledem k rozmanitosti území Ústeckého kraje a lišícím se rozvojovým problémům a potřebám jednotlivých částí Ústeckého kraje je vhodné vymezit typologicky odlišná území Ústeckého kraje a provést jejich základní charakteristiku. Cílem této kapitoly je mj. vyhodnotit do jaké míry se jednotlivé části Ústeckého kraje liší a zdali jsou tyto odlišnosti natolik zásadní, že by bylo zapotřebí formulovat návrhovou část této strategie podle územního klíče. Typologie území Ústeckého kraje byla vyhotovena již před procesem pořizování této strategie. Výsledkem je studie (Novák, Koutský 2015), která vymezuje čtyři typy území Ústeckého kraje: výrobní-venkovský typ výrobní-městský typ obslužný typ přírodní-rekreační typ Obrázek 2: Typologie území Ústeckého kraje Zdroj: Novák, Koutský 2015 Vymezení bylo provedeno prostřednictvím kombinace metod vymezení funkčních regionů 1 a homogenních regionů 2 (vymezení přírodního-rekreačního typu území na základě vysokého podílu luk a lesů na rozloze a doplňkově i nadmořské výšky a lokalizace HUZ s tzv. vyšším standardem). 1 V tomto případě mikroregionů pracovních center a jejich zázemí, které byly vymezeny na základě nejsilnějšího proudu vyjížďky do zaměstnání (viz Novák, Koutský 2015). listopad 2016 červen 2017 16
Tato kapitola vychází z výše uvedené typologie a soustředí se na souhrnnou charakteristiku vymezených regionů s důrazem na hlavní rozvojové problémy a potřeby vyplývající ze závěrů předchozích kapitol. Přitom je charakteristika provedena na úrovni jednotlivých pracovních mikroregionů, resp. regionů přírodníhorekreačního typu. Důvodem je skutečnost, že při vymezení typových regionů uvedených v Obrázek 2, nebylo přihlíženo k mnoha zásadním rozvojovým problémům a vytvořená typologie tak ne zcela zohledňuje specifické problémy a potřeby vážící se ke konkrétním mikroregionům. V rámci souhrnné charakteristiky byly sledovány především následující faktory, které zohledňují závěry předchozích kapitol: saldo dojížďky do škol a zaměstnání (podle SLDB 2011) index změny počtu obyvatel (mezi roky 1991 a 2016) vzdělanostní struktura obyvatel (podle SLDB 2011) podnikatelská aktivita (k 31.12.2015) zaměstnanost v průmyslu (k 31.12.2015) podíl nezaměstnaných (průměr za období říjen 2015 září 2016) sociálně vyloučené lokality a jejich obyvatelstvo (stav k r. 2015) celostátní silniční infrastruktura (stav k r. 2016) znečištění ovzduší (průměr let 2011-2015) podíl domů napojených na kanalizaci (podle SLDB 2011) brownfieldy (podle databáze z r. 2006 i expertízy kolektivu autorů) staré ekologické zátěže (podle SEKM 2016) Na následujících stranách jsou zobrazeny mapy, které vyobrazují územní rozložení většiny z výše uvedených faktorů v členění podle jednotlivých mikroregionů vymezených v rámci typologie Nováka a Koutského (2015). Mapy nezobrazují pouze brownfieldy a staré ekologické zátěže, a to z důvodu nevyhovujícího měřítka map (vyobrazení by nebylo čitelné). Mapy navíc obsahují vyjádření samotného salda dojížďky do zaměstnání a podílu domů sloužících k rekreaci. Všechny mapy byly vytvořeny v software ArcMap 10.4 při použití podkladových vrstev ArcČR 500. 2 Vymezení přírodního-rekreačního typu území na základě vysokého podílu luk a lesů na rozloze a doplňkově i nadmořské výšky a lokalizace HUZ s tzv. vyšším standardem (viz Novák, Koutský, 2015) listopad 2016 červen 2017 17
Na základě vyhodnocení výše uvedených faktorů i identifikace specifických rozvojových problémů a potřeb vyvstává potřeba drobných úprav výchozí typologie území, aby typologie více odpovídala identifikovaným rozvojovým problémům a potřebám území. Jednak je zapotřebí oddělit Šluknovsko, které je v původní typologii jedním typovým územím s pánevní oblastí. Původní vymezení sice odpovídá některým společným charakteristikám (např. kladného salda dojížďky do zaměstnání, nadprůměrné zaměstnanosti v průmyslu či vysokému zastoupení SVL), ovšem nezohledňuje řadu zásadních odlišností mezi těmito regiony, které formují rozdílné rozvojové problémy a potřeby zejména fenomén těžby hnědého uhlí v pánevní oblasti a souvisejícího neukončeného procesu strukturálních změn ekonomiky, obecně nižší nezaměstnanosti, horší občanské vybavenosti a vybavenosti technickou infrastrukturou ve Šluknovském výběžku, nepříznivé dopravní polohy (a v zásadě periferní polohy) Šluknovského výběžku, vyššího rekreačního významu a lepšího stavu životního prostředí ve Šluknovském výběžku, apod. Proto bylo Šluknovsko vyčleněno jako specifické typové území Ústeckého kraje. Dále je vhodné provést změny ve vymezení území Poohří (výrobního-venkovského typu). Na jednu stranu je součástí území Kadaňsko, jehož jádrová část má přitom ryze průmyslový a urbanizovaný charakter, a kam zasahuje aktivní důl Tušimice-Nástup, nachází se zde dvě rozsáhlé průmyslové zóny a dvě uhelné elektrárny. Území Kadaňska se od zbytku území liší v řadě zkoumaných faktorů (saldo dojížďky, mírný úbytek populace, podprůměrný podíl VŠ vzdělaných obyvatel, nízká míra podnikatelské aktivity, velmi vysoká zaměstnanost v průmyslu, spíše vyšší podíl nezaměstnaných, vyšší podíl domů napojených na kanalizaci i nižší rekreační význam území) i v některých zásadních rozvojových problémech (devastace území těžbou, neukončené strukturální změny ekonomiky, nepříznivá vzdělanostní skladba populace). Proto bude Kadaňsko pro účely této Strategie zařazeno do Pánevní oblasti (oblast výrobního-městského typu). Naopak Litoměřicko vykazuje řadu rozvojových problémů a potřeb, které má společné spíše s typovým územím výrobního-venkovského typu. Je zde na rozdíl od Ústecka a Děčínska poměrně nízká nezaměstnanost, vysoká funkční závislost na jiných regionech projevující se vysokým záporným saldem dojížďky do zaměstnání, a problematika sociálního vyloučení a brownfieldů je zde na řádovostně nižší úrovni, než na Ústecku a Děčínsku. Litoměřicko patří ze sociálně-ekonomického hlediska mezi nejlépe situované mikroregiony ÚK a v mnoha ohledech je na tom lépe než Ústecko a Děčínsko, přičemž také těží z relativně slušné dostupnosti hl. m. Prahy a tamního trhu práce. Proto bude Litoměřicko pro účely této Strategie zařazeno do oblasti Poohří (výrobního-venkovského typu). listopad 2016 červen 2017 21
Mapa 1: Typologie území ÚK upravená pro potřeby Strategie rozvoje ÚK do r. 2027 Zdroj: ESRI ARCMAP 10.4, vlastní zpracování Výsledná typologie obsahuje 5 následujících typologických území: Pánevní oblast Poohří Jádrová oblast Rekreační oblasti Šluknovsko 3.1 PÁNEVNÍ OBLAST Pánevní oblast je charakteristická pokračující těžbou hnědého uhlí a související uhelnou energetikou a přetrvávajícím významným vlivem průmyslu pro zaměstnanost. Jedná se o hustě obydlené území tvořící větší část Ústecko-chomutovské aglomerace s výrazně poškozeným životním prostředím i sociálními problémy. V mikroregionech pánevní oblasti převažuje s výjimkou Chomutovska kladné saldo dojížďky do zaměstnání, což odráží vliv zdejších velkých měst jako pracovních center. Populační vývoj byl v pánevní oblasti spíše nepříznivý, přičemž docházelo k výraznému (cca 10%) úbytku populace na Litvínovsku, v menší míře pak na Mostecku (cca 3,6% úbytek) a Kadaňsku (cca 2,2% úbytek). Naopak na Chomutovsku a Teplicku byl spíše zaznamenán mírný přírůstek populace. Také z hlediska vzdělanostní struktury je oblast spíše diferencovaná, vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v mikroregionech větších měst, naopak na Kadaňsku je podíl obyvatel s VŠ vzděláním nejnižší. V oblasti je spíše nižší míra podnikatelské aktivity (do 205 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel). Naopak je zde nadprůměrný podíl obyvatel zaměstnaných v průmyslu. Nachází se zde také území s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných osob (Mostecko a zejména Litvínovsko) v ÚK, v některých mikroregionech je však podíl nezaměstnaných podprůměrný (Kadaňsko a zejména Teplicko). listopad 2016 červen 2017 22
Území má v rámci Ústeckého kraje relativně příznivou dopravní polohu, která se může nadále zlepšovat v souvislosti s dostavbou dálnice D7 či případnou realizací rychlého železničního spojení Praha Most. Území má na poměry ÚK solidní vybavenost technickou infrastrukturou související s vysokou urbanizací, což ilustruje také podíl domů napojených na kanalizaci, který je zde plošně nejvyšší. Naopak je zde vzhledem k omezené rekreační atraktivitě nejnižší podíl domů sloužících k rekraci. Většina území je postižena zhoršenou kvalitou ovzduší vyznačující se plošně zvýšenými koncentracemi škodlivin, které zde patří k nejvyšším v rámci ČR. Specifikem je existence rozsáhlých území znehodnocených těžbou hnědého uhlí. V území je mimořádně vysoká koncentrace sociálně vyloučených obyvatel a existují zde rozsáhlé a velmi problematické sociálně vyloučené lokality. Je zde mimořádná koncentrace brownfieldů a vysoká koncentrace starých ekologických zátěží včetně zátěží s nejvyšší prioritou. 3.2 POOHŘÍ Poohří je relativně řídce zalidněné území zemědělského charakteru. Centry osídlení jsou zde kromě Litoměřic, populačně menší města (do 20 tis. obyvatel). Na většině území bylo zaznamenáno záporné saldo dojížďky do škol a především do zaměstnání. To se týkalo převážně mikroregionů, které mají příznivou dopravní polohu vůči Praze a odkud je velká vyjížďka (především do zaměstnání) do hl.m. Prahy. Mírně kladné saldo dojížďky do zaměstnání bylo zaznamenáno na Žatecku a Podbořansku. Téměř celé území bylo v uplynulých desetiletích populačně ziskové s výjimkou Žatecka, kde byl zaznamenán mírný dlouhodobý úbytek populace. V území byla (ve srovnání se zbytkem ÚK) zaznamenána spíše příznivá vzdělanostní skladba obyvatel (s výjimkou Podbořanska, kde byla naopak zhoršená) z hlediska podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Na Litoměřicku byl přitom nejvyšší podíl VŠ vzdělaných obyvatel v ÚK. S výjimkou Podbořanska byla na území zaznamenána nadprůměrná podnikatelská aktivita. Kromě Lovosicka a Podbořanska byla v území podprůměrná zaměstnanost v průmyslu. Území je také charakteristické obecně nižším podílem nezaměstnaných (s výjimkou Žatecka), a to i v souvislosti s vyjížďkou do zaměstnání v Praze. Kromě periferních částí má území poměrně příznivou dopravní polohu, a to především z hlediska silniční infrastruktury. Spíše venkovskému charakteru většiny území odpovídá také relativně průměrná až podprůměrná vybavenost technickou infrastrukturou, což je vidět i na podílu domů připojených na kanalizaci. V téměř celém území je nadprůměrný podíl domů sloužících k rekreaci, což dokládá rekreační význam území. Centrální část území je postižena zhoršenou kvalitou ovzduší, lepší kvalita ovzduší je v periferních částech území a zejména na Podbořansku. V území se nachází poměrně velké množství SVL, ale vzhledem k jejich zpravidla menšímu rozsahu a menší lidnatosti je podíl sociálně vyloučených obyvatel v území spíše nízký. V území se nachází větší množství zpravidla méně rozsáhlých brownfieldů a několik lokalit starých ekologických zátěží s nejvyšší prioritou. Území je vzhledem k výskytu kvalitní orné půdy i specifických podmínek (teplé a suché klima) tradiční zemědělskou oblastí s poměrně vysokým významem zemědělské produkce. Zdejší kvalitní zemědělská půda je ovšem silně ohrožena erozí. V regionu existují poměrně rozsáhlá záplavová území, realizovaná protipovodňová opatření však snižují ohrožení místních sídel. Vzhledem k intenzivní zemědělské výrobě i absenci splaškové kanalizace s ČOV v menších sídlech se zde především méně vydatné vodní toky potýkají se zhoršenou jakostí vod. Specifikem území je značná diferenciace mezi centrální, urbanizovanou částí a okrajovými částmi území, které mají charakter tzv. vnitřní periferie. Obce na Podbořansku, v jižní části Kadaňska, Žatecka a Lounska a na Úštěcku se vyznačují zhoršenými charakteristikami v mnoha ohledech (úbytek či stagnace počtu obyvatel v období 1991-2016, vyšší průměrný věk obyvatelstva, nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, místy vyšší podíl). Horší charakteristiky patrně souvisejí s odlehlou polohou těchto území v rámci sídelní soustavy (zhoršená dopravní dostupnost velkých měst), a související nižší poptávkou po bydlení v příslušných obcích. listopad 2016 červen 2017 23
3.3 JÁDROVÁ OBLAST Jádrová oblast tvoří obslužné centrum Ústeckého kraje. Nachází se v ní východní část Ústecko-chomutovské aglomerace, která je méně postižena těžbou hnědého uhlí, a kde vzhledem ke strukturálním změnám ekonomiky markantně poklesl význam průmyslu. I zde je však místy zhoršená kvalita životního prostředí a problematická sociální situace. Zatímco Ústecko je vzhledem k pozici hlavního obslužného a pracovního centra ÚK cílovou oblastí dojížďky s výrazně kladným saldem dojížďky, na Děčínsku je i vzhledem k částečné závislosti na Ústecku záporné saldo dojížďky do škol a především do zaměstnání. Na Děčínsku docházelo v posledních desetiletích k markantnímu úbytku, na Ústecku naopak k mírnému přírůstku populace. Území je však (z hlediska ÚK) charakteristické nadprůměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel souvisejícím mj. se soustředěním pracovních příležitostí pro vysokoškoláky v obou jádrových městech (především pak v Ústí nad Labem). Docházelo zde také k markantnímu populačnímu úbytku, což mohlo být spojené také se stěhováním do sousedního atraktivního regionu Českého Švýcarska a Lužických hor. V území je výrazně nadprůměrná podnikatelská aktivita, naopak je zde i v důsledku markantního útlumu průmyslu výrazně podprůměrný podíl obyvatel zaměstnaných v průmyslu. Území je tak charakteristické velmi vysokým významem sektoru služeb pro zaměstnanost, což do určité míry souvisí také s funkcí Ústecka jako obslužného centra ÚK. V zásadě lze konstatovat, že v území jsou v souvislosti se zánikem velké části původních průmyslových provozů již téměř ukončeny strukturální změny ekonomiky. Na Ústecku je nadprůměrný podíl nezaměstnaných, mj. právě v důsledku zániku či razantního útlumu původních průmyslových provozů, který přitom probíhal i v souvislosti s recesí po r. 2008. Území je charakteristické velmi příznivou dopravní polohou, i tak zde však jsou deficity v silniční infrastruktuře. Vzhledem k existenci poměrně rozsáhlých venkovských území je zde obecně nižší úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou než v pánevní oblasti (což se týká i podílu domů napojených na kanalizaci), to ovšem neplatí o jádrových-urbanizovaných částech území. V území se nachází poměrně nízký podíl domů sloužících k rekreaci. Jádrové části území jsou postiženy zhoršenou kvalitou ovzduší. Jádrová oblast se nachází v rekreačně atraktivní krajině Českého středohoří a Labských pískovců (resp. Děčínských stěn), kde jsou vymezeny stejnojmenné CHKO. Území těchto pohoří je ovšem charakteristické existencí rozsáhlých svahových nestabilit, které místy ohrožují sídla i veřejnou infrastrukturu a limitují možnosti budování nové liniové infrastruktury. Sídla podél řeky Labe jsou ve zvýšené míře ohrožována povodněmi. Na Ústecku je mimořádně vysoký počet SVL a sociálně vyloučených obyvatel, i na Děčínsku je větší množství SVL, ale ty jsou podle GAC (2015) spíše málo lidnaté. Území je charakteristické mimořádným počtem a především na Ústecku pak mimořádným rozsahem brownfieldů. V území se také nachází větší množství lokalit starých ekologických zátěží nejvyšších priorit. Specifickým problémem je umístění průmyslových provozů s riziky závažných havárií a provozů zatěžujících obytné prostředí přímo v intravilánu města Ústí nad Labem. 3.4 REKREAČNÍ OBLASTI (KRUŠNÉ HORY A ČESKÉ ŠVÝCARSKO) Rekreační oblasti zahrnují jednak České Švýcarsko jako primární destinaci CR v Ústeckém kraji, jednak Krušné hory, které jsou zejména zimní destinací CR a kde ovšem není dostatečně rozvinuta infrastruktura CR a potenciál CR tak není zcela naplňován. Jedná se o hornaté venkovské území v periferní poloze, kde se nevyskytují žádná větší města. Z obcí v Krušných horách i Českém Švýcarsku převažuje vzhledem k jejich malé lidnatosti a omezené vybavenosti vyjížďka do škol i zaměstnání do okolních regionů. Vzhledem k atraktivní přírodě i krajině je území dlouhodobým cílem stěhování (amenitní migrace 3 ), v samotném Českém Švýcarsku je z hlediska srovnávaných regionů ÚK dlouhodobě nejvyšší přírůstek obyvatel. I navzdory prestižní pozici území je zde ovšem nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva spojená s vysoce podprůměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. 3 Stěhování městských obyvatel na venkov, případě do historických center menších měst motivovaná změnou kvality života (přírodní prostředí, kulturní specifika apod.). listopad 2016 červen 2017 24
V území byla zaznamenána nadprůměrná podnikatelská aktivita (v Českém Švýcarsku nejvyšší v rámci ÚK) související patrně jak s podnikáním v sektoru cestovního ruchu, tak v oblasti poskytování služeb klientele ze SRN. Zaměstnanost v průmyslu je v Českém Švýcarsku z hlediska ÚK podprůměrná, v Krušných horách však mírně nadprůměrná i v souvislosti s vyjížďkou do zaměstnání v pánevní oblasti. Podíl nezaměstnaných je v Krušných horách mírně podprůměrný, v Českém Švýcarsku pak výrazněji pod průměrem ÚK, projevují se zde ovšem výrazné sezónní výkyvy v souvislosti se sezónností sektoru CR. Oba regiony mají spíše horší dopravní polohu, příznivější polohu vzhledem k silniční infrastruktuře má území Krušných hor podél silnice I/7. Většina území má vzhledem k reliéfu zhoršenou dopravní dostupnost, a to i v souvislosti s vlivy klimatu. Vzhledem k venkovskému charakteru má území horší vybavenost veřejnými službami i technickou infrastrukturou. Území má však zásadní význam pro rekreaci, což potvrzuje velmi vysoký podíl domů sloužících k rekreaci. V Krušných horách je nejvyšší kvalita ovzduší v ÚK z hlediska nízkých koncentrací většiny sledovaných škodlivin, v menší míře zde však přetrvává imisní zátěž s negativními důsledky na vlastnosti půd a stav lesních porostů. I v Českém Švýcarsku je možné zaznamenat výrazně lepší kvalitu ovzduší než ve zbytku ÚK. V Krušných horách jsou silně poškozeny lesní porosty a v souvislosti s odumíráním náhradních dřevin zde bude nezbytné provádět rozsáhlou obnovu lesních porostů. Sídla i infrastrukturu v Českém Švýcarsku místy ohrožují svahové nestability. V území je na poměry ÚK minimální výskyt SVL, podle GAC (2015) se v území nachází jediná ve městě Vejprty. Je zde také poměrně omezený výskyt brownfieldů, brownfieldy převážně menšího rozsahu se v území soustředí především na Vejprtsku. 3.5 ŠLUKNOVSKO Šluknovsko je typickou vnější periferií se špatným dopravním spojením se zbytkem ČR. V území se nachází větší množství populačně méně lidnatých měst, přičemž jsou zde dvě relativně rovnocenná funkční centra Varnsdorf a Rumburk. Území má oproti zbytku ÚK relativně kvalitní životní prostředí, ovšem i zde jsou markantní sociální problémy. Region Šluknovska je centrem dojížďky, a to jak do škol, tak do zaměstnání, což patrně souvisí s pozicí spádového pracovního i obslužného centra pro některé obce sousedního regionu Českého Švýcarska a Lužických hor, i s absencí blízkého dominantního města, které by bylo pro Šluknovsko přirozeným centrem dojížďky (nejsilnější proud vyjížďky z regionu je do hl. m. Prahy). Území regionu bylo v po r. 1991 populačně ztrátové, a to pravděpodobně v důsledku útlumu místního průmyslu i velké odlehlosti a související ztížené vyjížďky do zaměstnání. V regionu je nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel charakteristická mj. podprůměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V regionu je podprůměrná podnikatelská aktivita z hlediska přepočtu podnikatelských subjektů na počet obyvatel. V rámci SLDB 2011 zde byla zaznamenána nadprůměrná zaměstnanost v průmyslu. V regionu je aktuálně mírně podprůměrný podíl nezaměstnaných (z hlediska ÚK). Území má spíše nepříznivou dopravní polohu, kapacitní silniční spojení (ovšem ne s ÚK) zprostředkovává silnice I/9 obsluhující východní část regionu. Chybí však kvalitní silniční spojení s ÚK a Libereckem. Vybavenost technickou infrastrukturou je v území spíše horší, což souvisí s venkovským charakterem velké části regionu. Nachází se zde nadprůměrný podíl domů sloužících k rekreaci, což dokládá rekreační význam regionu. Kvalita ovzduší na Šluknovsku je příznivější, než na většině území Ústeckého kraje. V území se nachází velké množství SVL a podíl sociálně vyloučených obyvatel je zde nadprůměrný. V důsledku útlumu místního (především textilního) průmyslu se v regionu nachází velké množství brownfieldů, ty jsou však zpravidla plošně méně rozsáhlé a nenacházejí se zde staré ekologické zátěže s nejvyšších priorit. 3.6 SHRNUTÍ ÚZEMNÍ SYNTÉZY V rámci území syntézy bylo identifikováno pět hlavních typových území Ústeckého kraje se specifickými rozvojovými problémy a potřebami (Pánevní oblast, Poohří, Jádrová oblast, Rekreační oblasti a Šluknovsko). listopad 2016 červen 2017 25
Typová území se liší nejen odlišnými charakteristikami a specifickými rozvojovými problémy a potřebami, ale i různou intenzitou těchto rozvojových problémů a potřeb. Příkladem je problematika sociálního vyloučení, které existuje prakticky ve všech typových územích, ale zatímco např. v Pánevní oblasti existují rozsáhlé SVL a osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučeným ohrožené tvoří poměrně velkou část celkové populace, v Poohří či v Rekreačních oblastech jsou SVL zpravidla malé a jejich obyvatelstvo tvoří mnohem menší část populace. Totéž platí i o problematice brownfieldů či starých ekologických zátěží. Ve všech typových územích je možné zaznamenat zhoršenou vzdělanostní strukturu obyvatelstva, nižší míru podnikatelské aktivity a zvýšený podíl nezaměstnaných oproti zbytku ČR. Pánevní oblast je charakteristická pokračující těžbou hnědého uhlí a související uhelnou energetikou a přetrvávajícím významným vlivem průmyslu pro zaměstnanost. Jedná se o hustě obydlené území tvořící větší část Ústecko-chomutovské aglomerace s výrazně poškozeným životním prostředím, mimořádným soustředěním sociálně vyloučených lokalit a obyvatel, zhoršenou situací na trhu práce a existencí množství brownfieldů a upadajících částí měst. Poohří je relativně řídce zalidněné území zemědělského charakteru. Centry osídlení jsou zde kromě Litoměřic, populačně menší města (do 20 tis. obyvatel). Zatímco rozvojové území podél dálnice D8 má v některých ohledech (nezaměstnanost, sociální vyloučení) nejpříznivější charakteristiky v rámci ÚK, nachází se zde také oblasti tzv. vnitřní periferie charakteristické zhoršenou dopravní dostupností, občanskou vybaveností i sociálními a ekonomickými charakteristikami. Jádrová oblast tvoří obslužné centrum Ústeckého kraje. Nachází se v ní východní část Ústecko-chomutovské aglomerace s centry Ústí nad Labem a Děčín, která je méně postižena těžbou hnědého uhlí, a kde vzhledem ke strukturálním změnám ekonomiky markantně poklesl význam průmyslu. I zde je však místy zhoršená kvalita životního prostředí, velké množství i velký rozsah brownfieldů a upadajících částí měst a velký počet i rozsah SVL, vysoké zastoupení sociálně vyloučených obyvatel, a zhoršená situace na trhu práce. Rekreační oblasti jsou tvořené obcemi ležícími ve vrcholových partiích Krušných hor a v Českém Švýcarsku. Jedná se o hornaté venkovské území v periferní poloze, kde se nevyskytují žádná větší města. Zatímco České Švýcarsko je primární letní destinací CR v ÚK a prestižním rezidenčním a rekreačním územím, Krušné hory jsou zimní destinací CR, kde se místy projevují rozvojové problémy známé ze zbytku ÚK (zhoršená sociální skladba obyvatel, brownfieldy, stagnace rozvoje). Šluknovsko je typickou vnější periferií se špatným dopravním spojením se zbytkem ČR. V území se nachází větší množství populačně méně lidnatých měst, přičemž jsou zde dvě relativně rovnocenná funkční centra Varnsdorf a Rumburk. Území má oproti zbytku ÚK relativně kvalitní životní prostředí, ovšem i zde jsou markantní sociální problémy a je zde větší množství brownfieldů. Vzhledem ke specifickým odlišnostem mezi těmito územími se jeví jako vhodné rozčlenit návrhovou část tohoto dokumentu na základě územního klíče tak, aby v ní byly zohledněny specifické potřeby a problémy jednotlivých typových území. listopad 2016 červen 2017 26
4 SWOT ANALÝZA SWOT analýza je zpracována jednak souhrnně pro celé území ÚK, a jednak pro jeho jednotlivé regiony vymezené územní syntézou získaných dat (viz předchozí kapitola obsahující i mapové vymezení regionů). Těmito regiony jsou: Pánevní oblast Poohří Jádrová oblast Rekreační oblasti (Krušné hory a České Švýcarsko) Šluknovsko Hranice mezi jednotlivými regiony nejsou ostré. Jednotlivé regiony byly následně podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza je klasifikační metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Rozvojové faktory jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií: silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats). Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce. Tabulka 1: Logika tvorby analýzy SWOT Pozitiva negativa vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav silné stránky (S) slabé stránky (W) vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí příležitosti (O) hrozby (T) Smyslem SWOT analýzy je identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj kraje, resp. dílčího regionu. Jednotlivé položky byly v první fázi identifikovány zpracovatelem s využitím vlastních analýz a následně byly doplněny a upraveny členy řídicí skupiny (SWOT analýza celého kraje) a (regionálních) pracovních skupin (SWOT analýza jednotlivých regionů) pro zpracování Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027. Tyto skupiny rovněž provedly vyhodnocení jednotlivých faktorů SWOT analýzy tak, aby bylo možné provést jejich utřídění podle významu. Členové příslušné skupiny mohli označit v každé kategorii (silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby) nejvýše 5 faktorů (pracovní skupiny v případě regionálních SWOT), resp. nejvýše 10 faktorů (zástupci zadavatele, zpracovatele a členové řídicí skupiny v případě souhrnné SWOT, kde měl navíc každý hodnotící seřadit desítku vybraných faktorů podle významu od 10 do 1), které považují za nejvýznamnější pro rozvoj území. Výsledky analýzy SWOT pro jednotlivé regiony i souhrnné analýzy SWOT jsou uvedeny v následujících kapitolách. Faktory jsou seřazeny sestupně podle významu, tj. podle frekvence, s jakou byly členy příslušné skupiny označeny za významné (frekvence je pak uvedena v závorce). 4.1 PÁNEVNÍ OBLAST (Hodnocení významu jednotlivých rozvojových faktorů provedlo 11 členů pracovní skupiny pro Pánevní oblast.) listopad 2016 červen 2017 27
Silné stránky Rekreačně atraktivní okolí (krajinné, kulturně-historické) vč. turistické nabídky (lázně, autodrom, hipodrom, aquadrom, aerodrom) (6) Zlepšení kvality životního prostředí (6) Silní a stabilní (tradiční) zaměstnavatelé (6) Blízkost Saska (6) Vysoká hustota dopravní infrastruktury (5) Strategická průmyslová zóna Triangle, Joseph (příležitost pro zaměstnávání) (5) Značné přírodní zdroje (5) Poloha na významné, podkrušnohorské rozvojové ose (4) Solidní vybavenost základními veřejnými službami (4) Pestrá nabídka občanské vybavenosti a volnočasové infrastruktury (3) Dobře probíhající rekultivace území (2) Pokrytí území frekventovanou veřejnou dopravou (1) Značné pokrytí území kapacitní technickou infrastrukturou (1) Možnost vyššího vzdělávání (dostupnost středoškolských oborů, vysokoškolského vzdělání) (1) Dlouhodobě stabilizovaná struktura zemědělství (0) Slabé stránky Devastace krajiny těžbou hnědého uhlí (7) Existence velkého počtu mimořádně rozsáhlých a lidnatých sociálně vyloučených lokalit a výskyt sociálně-patologických jevů (6) Nepříznivá sociální skladba obyvatelstva (vzdělanostní úroveň, sociální status obyvatelstva), nízký zájem o vyšší formy vzdělávání (5) Odliv mozků a nízký přiliv kvalifikované pracovní síly (4) Neukončená transformace ekonomiky a nedostatečně rozvinutý výzkum, vývoj a inovace (4) Deficity v silniční infrastruktuře (nedostavěná dálnice D7, dopravní závady na silnicích I/13 a I/27) (4) Nízká atraktivita regionu, zejména pro investory (4) Dlouhodobě velmi vysoká nezaměstnanost, nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce, dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v některých profesích a šedá ekonomika (3) Značný počet investic orientovaných primárně na nižší mzdy (3) Provázanost podnikatelských subjektů (3) Přetrvávající špatná image regionu a identita obyvatel s územím (2) Negativní demografický vývoj (úbytek populace, demografické stárnutí, ) (1) Nízká míra podnikatelské aktivity a zaměstnanecká mentalita (1) Vysoký počet a rozsah brownfieldů a starých ekologických zátěží s vysokou mírou rizikovosti (1) Zhoršená kvalita ovzduší (oproti zbytku kraje i ČR), soustředění zvláště velkých znečišťovatelů ovzduší v území, imisní zátěž území škodlivinami produkovanými těžbou uhlí a chemickou výrobou (1) Nízká úroveň spolupráce škol a zaměstnavatelů (1) Nízká kupní síla obyvatel (1) Nedostatek prostředků pro vybudování infrastruktury na rekultivovaném území (především jezero Most) (1) Omezená kvalita kolejové dopravní infrastruktury (zastaralá infrastruktura páteřních tratí, chybějící elektrizované úseky, nevyhovující stav železničních stanic a zastávek, špatný stav rychlodráhy Most Litvínov) (0) Dílčí deficity v kvalitě technické infrastruktury (zastaralé sítě, neefektivní či neudržitelné systémy CZT) (0) Silné znečištění některých vodních toků (0) Zvýšená hluková zátěž obytného prostředí v území (0) Omezené možnosti využívání území z důvodu existence limitujících faktorů (produktovody, ochranná pásma apod.) (0) Existence velkého množství zanedbaných částí měst (0) listopad 2016 červen 2017 28
Úbytek občanské vybavenosti venkovských obcí (ve prospěch velkých měst) (0) Nedostatečná administrativní kapacita pro rozvojové projekty (0) Příležitosti Omezení sociálního vyloučení prostřednictvím efektivnějších intervencí zejména ze strany státu a prevence dalšího sociálního vyloučení (9) Přechod od rekultivací k revitalizacím a následným resocializacím krajiny (7) Další rozvoj spolupráce škol a zaměstnavatelů (7) Dostavba dálnice D7 a další páteřní infrastruktury (zejména modernizace silnice I/13, I/27) (6) Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s omezováním znečišťování z velkých zdrojů a ekologizací vytápění domácností (5) Zlepšování dopravního napojení (4) Rozvoj rekreačního potenciálu a rezidenční atraktivity území (mj. na rekultivovaných a revitalizovaných plochách) (3) Zlepšení situace na trhu práce v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (vč. minimalizace dopadů útlumů těžby uhlí) (3) Modernizace sítí technické infrastruktury (3) Zvyšování jakosti vod (především v řekách) a hospodaření s vodou v krajině (vodní plochy na revitalizovaných územích) a její využití (3) Stimulace revitalizace brownfieldů prostřednictvím efektivnějších nástrojů ze strany státu či podpory z ESIF (3) Sanace starých ekologických zátěží prostřednictvím podpory z ESIF (1) Elektrizace železnice Litvínov Louka (0) Dokončení integrace dopravy (0) Hrozby Problematická sociální politika státu prohlubující soustředění sociálně slabých obyvatel a konfliktní soužití různých skupin obyvatel v regionu (9) Pokles technických dovedností pracovní síly v Česku s důsledky pro potenciál místního průmyslu (7) Neúčinná aktivní politika zaměstnanosti (7) Odliv kvalifikované pracovní síly z platově podhodnocených sektorů veřejných služeb s vlivem na kvalitu a dostupnost veřejných služeb (6) Změna stanoviska státu k současně nastaveným limitům těžby hnědého uhlí (další devastace krajiny, stagnace produkce emisí z velkých stacionárních zdrojů apod. bez adekvátní kompenzace) (6) Odchod investorů z nových průmyslových zón (v důsledku recese, vysokých nákladů apod.) (5) Nedostatek vnějších prostředků na revitalizaci a resocializaci rekultivovaných území (projekty navazující na samotnou technickou rekultivaci) (5) Nekoncepční příprava investic v oblasti celostátní dopravní infrastruktury a přetrvávající zdlouhavá příprava projektů s důsledky na stagnaci páteřní dopravní infrastruktury (3) Nárůst znečištění ovzduší (zejména mobilní zdroje a větší stacionární zdroje) (2) Vznik dalších brownfieldů jako důsledek pokračující restrukturalizace ekonomiky a sídel (2) Hospodářská recese či sektorová krize vybraných odvětví s důsledky na trh práce a riziko nadnárodních či celosvětových hospodářských výkyvů mající dopad na dominující hospodářské sektory v regionu (nenadálý útlum těžebního průmyslu či dalších odvětví) (1) Nárůst klimatických extrémů v důsledku globálních změn klimatu (povodně, sucha apod.) (0) Únik škodlivin ze starých ekologických zátěží v důsledku jejich pomalého odstraňování a havárie rizikových průmyslových provozů (0) Nejistoty ohledně vývoje politiky odpadového hospodářství (0) Prohlubování zvýšené kontaminace vody, vzduchu v případě havárie průmyslových objektů (0) Prohlubování omezených možností využívání území nově plánovanou trasou ropovodu (0) Nedostatečná právní ochrana pro obce na rozvojových osách při střetech zájmů s výkladem horního zákona (0) listopad 2016 červen 2017 29
4.2 POOHŘÍ (Hodnocení významu jednotlivých rozvojových faktorů provedlo 8 členů pracovní skupiny pro Poohří.) Silné stránky Pestré kulturně-historické dědictví jako jeden z předpokladů rozvoje CR i součást regionální identity (7) Poloha východní části území v širším zázemí hl. m. Prahy s (z hlediska ÚK) dobrými podmínkami pro denní vyjížďku do zaměstnání či za službami do hl. m. Prahy (6) Nadstandardní podmínky pro rostlinnou výrobu a s nimi spojená dlouhodobá prosperita zemědělství v regionu, dobrá pověst místní zemědělské produkce (4) Příznivá dopravní poloha (z hlediska sítě TEN-T i páteřní dopravní infrastruktury) (4) Relativně nízké zastoupení sociálně vyloučených obyvatel oproti zbytku ÚK (3) Relativně vyšší míra podnikatelské aktivity (z hlediska ÚK) (3) Dlouhodobě příznivější situace na trhu práce než ve zbytku ÚK (s výjimkou Žatecka) (3) Poloha východní části území na významné rozvojové ose (2) Dlouhodobý přírůstek počtu obyvatel (2) Nadstandardní možnosti vodní rekreace (řeka Ohře, vodní nádrž Nechranice, zatopené lomy na štěrkopísek) (2) Relativně dobrá vybavenost měst volnočasovou infrastrukturou (2) Strategická průmyslová zóna Triangle (2) Slabé stránky Horší podmínky pro rozvoj podnikání a malý místní trh v západní části regionu (vnitřní periferie, vojenský újezd) (4) Existence zaostávajících vnitřních periferií v rámci území (Podbořansko, jih Žatecka a Lounska, Úštěcko) (3) Nepříznivá vzdělanostní skladba obyvatelstva (z hlediska ČR) (3) Nedostatečně rozvinutá infrastruktura cyklodopravy (navzdory vyššímu potenciálu cyklodopravy v území) včetně její návaznosti na jiné druhy dopravy (3) Zhoršená kvalita ovzduší v centrální části území (3) Existence rozsáhlých záplavových území (3) Špatný stav místních komunikací (3) Závislost místní pracovní síly na vyjížďce do zaměstnání do jiných regionů (kromě Žatecka a Podbořanska) (2) Deficity v kvalitě silniční infrastruktury (nedostavěné dálnice D6 a D7, závady na silnicích I/15 a I/27, absence obchvatů Litoměřic a Roudnice nad Labem, absence propojení Lounska a Roudnicka) (2) Zastaralá železniční síť, která je s výjimkou trati č. 090 nekonkurenceschopná vůči IAD (2) Degradace kvalitní zemědělské půdy erozí i přeměnou na zpevněné, resp. zastavěné plochy (2) Existence rizikových a okolí zatěžujících průmyslových a skladovacích provozů (2) Nedostatek dostatečně nosných oborů ve středoškolském vzdělávání s vazbou na praxi (2) Horší vybavenost území technickou infrastrukturou (1) Místy zhoršená jakost vod ve vodních tocích (především v méně vodnatých) (1) Existence velkého množství (plošně méně rozsáhlých) sociálně vyloučených lokalit (1) Velké množství (plošně méně rozsáhlých) brownfieldů (1) Existence lokalit starých ekologických zátěží s vysokou rizikovostí (1) Deficity v infrastruktuře pro sport a volný čas v západní části území (1) Příležitosti Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s omezováním znečišťování z velkých zdrojů a ekologizací vytápění domácností (5) listopad 2016 červen 2017 30
Funkční provázanost území (ekonomika, trh práce, služby ) se středočeským prostorem a Prahou (4) Příchod nových investic do území a zlepšení situace na trhu práce v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (4) Rozvoj volnočasové infrastruktury a zázemí pro vodní rekreaci v souvislosti s rekultivacemi lomů na štěrkopísek či vyšším využitím potenciálu řeky Ohře (4) Zkvalitnění dopravní infrastruktury (regionální silnice, železnice a cyklostezky) prostřednictvím podpory z ESIF (3) Zvyšování jakosti vod (Ohře a její přítoky, Labe) v souvislosti s realizací projektů podpořených z ESIF (odkanalizování sídel a budování ČOV, krajinotvorná opatření) (3) Zpomalení degradace kvalitní zemědělské půdy prostřednictvím protierozních opatření a rozvoje živočišné výroby (3) Rozvoj ambulantních a terénních sociálních služeb dostupnější ch pro obyvatele území v souvislosti s transformací ústavní pobytové péče ve služby komunitního typu a podporou z ESIF (2) Modernizace sítí technické infrastruktury prostřednictvím podpory z ESIF (2) Snižování povodňových rizik v souvislosti s dokončením systému protipovodňové ochrany sídel na řece Labi i s realizací opatření ke zvyšování retenčních schopností krajiny s podporou z ESIF (2) Dobudování národního olympijského centra vodních sportů v Račicích (2) Rozvoj výzkumu (Litoměřice - výzkum v oblasti geotermální energie) (2) Dobudování dálnic D6 a D7 a modernizace dalších páteřních silnic vedoucí ke zlepšení dopravní dostupnosti území (zejména I/15, I/27 a II/240 s novým přemostěním Labe u Roudnice nad Labem) (1) Zvýšení konkurenceschopnosti a šetrnosti soustav CZT prostřednictvím využití geotermální energie (za předpokladu získání dotační podpory) (1) Sanace starých ekologických zátěží prostřednictvím podpory z ESIF (1) Zápis Žatce do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (1) Zvyšování rezidenční atraktivity území v souvislosti se zlepšováním dopravní polohy (vůči hl. m. Praze) (0) Hrozby Odliv kvalifikované pracovní síly z platově podhodnocených sektorů veřejných služeb do lépe placených pozic s důsledky na kvalitu a dostupnost veřejných služeb (6) Pokles technických dovedností pracovní síly v Česku s důsledky na potenciál místního průmyslu a zemědělství (5) Nekoncepční příprava investic v oblasti celostátní dopravní infrastruktury a přetrvávající zdlouhavá příprava projektů s důsledky na stagnaci páteřní dopravní infrastruktury (5) Kolaps odpadového hospodářství v důsledku zákazu skládkování a nepřipravených alternativ (4) Stagnace či zhoršení kvality ovzduší (zejména v souvislosti s nárůstem dopravy či přetrvávajícím nešetrným vytápěním domácností) (4) Nárůst klimatických extrémů v důsledku globálních změn klimatu (povodně, sucha, vliv na zemědělskou činnost apod.) (4) Odliv mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva zejména z periferních částí území (4) Odchod investorů z nových průmyslových zón (v důsledku recese, vysokých nákladů, apod.) (3) Propad konkurenceschopnosti hromadné dopravy v důsledku stagnace kvality dopravní obslužnosti, případně neúměrně se zvyšujících cen jízdného (2) Únik škodlivin ze starých ekologických zátěží v důsledku jejich pomalého odstraňování (2) Havárie rizikových průmyslových provozů v oblasti podél Labe (1) 4.3 JÁDROVÁ OBLAST (Hodnocení významu jednotlivých rozvojových faktorů provedlo 7 členů pracovní skupiny pro Jádrovou oblast.) listopad 2016 červen 2017 31
Silné stránky Poloha na významných rozvojových osách (poloha na TEN-T, řeka Labe jako dopravní koridor), kapacitní a relativně kvalitní dopravní síť v hlavních směrech vč. napojení na Prahu (7) Možnosti vyššího vzdělávání (sídlo UJEP, ČVUT) (6) Lokalizace krajské nemocnice se superspecializovanou péčí (4) Pozice krajského funkčního (obslužného) centra (Ústí nad Labem) (3) Blízkost Saska (3) Vyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva než ve zbytku kraje (na Ústecku) (2) Relativně vysoká zaměstnanost v (relativně stabilním) sektoru služeb (2) Solidní vybavenost veřejnými službami (2) Turisticky atraktivní území (2) Vyšší míra podnikatelské aktivity než ve zbytku kraje (1) Téměř ukončené strukturální změny ekonomiky (z hlediska absence útlumových oborů v místní ekonomice) (1) Pestrá nabídka občanské vybavenosti a volnočasové infrastruktury (1) Pokrytí území frekventovanou veřejnou dopravou (1) Pokrytí center území kapacitní technickou infrastrukturou (0) Slabé stránky Odliv mozků (mj. v důsledku omezené nabídky pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované pracovníky), nízký příliv kvalifikované pracovní síly (5) Přetrvávající špatná image regionu a identita obyvatel s územím (5) Mimořádně vysoké zastoupení sociálně vyloučených obyvatel, existence mimořádně rozsáhlých a lidnatých sociálně vyloučených lokalit, výskyt sociálně-patologických jevů a obchod s chudobou (4) Zaměření VŠ (absence oborů s významným rozvojovým potenciálem, obory málo odpovídají sektorovému zaměření místní ekonomiky) (3) Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v některých profesích a šedá ekonomika (3) Vysoký počet a rozsah brownfieldů (např. rezidenčních, průmyslových, dopravních, zemědělských atd.) v území (především v centrech měst) (3) Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva (z republikového hlediska) (2) Nedokončená revitalizace a nezahájená resocializace území (2) Existence rizikových a okolí zatěžujících průmyslových provozů (zejména v Ústí nad Labem) (2) Nízká kupní síla obyvatel (2) Neadekvátní struktura bytového fondu (2) Dlouhodobý úbytek populace (měst i regionu) (1) Nízká míra spolupráce sektoru VaV a komerční sféry a Nízká míra spolupráce UJEP a ČVUT s místními podniky (1) Deficity v silniční infrastruktuře (absence dálničního přivaděče do Děčína, dopravní závady na silnici I/13 mezi Děčínem a Novým Borem, nerovnoměrnost napojení na významné dopravní osy (Děčínsko, splavnění Labe,...) a dílčí deficity v kvalitě a kapacitě železniční infrastruktury (zejména tratí 081, 072, 073 a 130) (1) Nedostatečná administrativní kapacita pro rozvojové projekty (1) Dílčí deficity v nabídce sociálních služeb (0) Dílčí deficity v kvalitě technické infrastruktury (zastaralé sítě, neefektivní či neudržitelné systémy CZT) (0) Zhoršená kvalita ovzduší ve městech (oproti zbytku kraje i ČR) a zvýšená hluková zátěž obytného prostředí v území v důsledku dopravy (0) Existence velkého množství zanedbaných částí měst (0) Struktura občanské a volnočasové vybavenosti z hlediska soudobých potřeb (z hlediska stáří, pestrosti služeb, kvality) (0) Nedokončená integrace veřejné dopravy (0) listopad 2016 červen 2017 32
Příležitosti Zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva (7) Omezení sociálního vyloučení prostřednictvím efektivnějších intervencí zejména ze strany státu a prevence dalšího sociálního vyloučení v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (6) Zvyšování rezidenční atraktivity území v souvislosti se zlepšováním dopravního napojení a regenerace fyzického prostředí měst (5) Stimulace revitalizace brownfieldů (např. rezidenčních, průmyslových, dopravních, zemědělských atd.) prostřednictvím efektivnějších nástrojů ze strany státu či podpory z ESIF (4) Zvýšení sounáležitosti obyvatel s místním regionem a zlepšení image regionu navenek (4) Příchod nových investic do území a zlepšení situace na trhu práce v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (3) Otevírání a rozvoj progresivních vysokoškolských vzdělávacích oborů (1) Rozvoj znalostní ekonomiky (1) Rozvoj sociálních služeb v souvislosti s transformací sociálních služeb (1) Modernizace sítí technické infrastruktury (1) Rekultivace a resocializace území vedoucí mj. k rozvoji rekreačního potenciálu území (1) Rozvoj spolupráce se Saskem (1) Dobudování páteřní silniční infrastruktury (zejména dálničního přivaděče do Děčína a přeložka silnice I/13 v úseku Děčín Nový Bor) (0) Zvýšení udržitelnosti energetického sektoru (včetně teplárenství) v důsledku rozvoje technologií (0) Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s omezováním znečišťování z velkých zdrojů, dopravy a ekologizací vytápění domácností (0) Posílení hlavního dopravního koridoru splavněním Labe (0) Hrozby Problematická sociální politika státu posilující soustředění sociálně slabých obyvatel a osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených v regionu (5) Hospodářská recese či sektorová krize vybraných odvětví s důsledky na trh práce (5) Odliv kvalifikované pracovní síly z platově podhodnocených sektorů veřejných služeb s důsledky směrem ke kvalitě a dostupnosti veřejných služeb (4) Pokles technických dovedností pracovní síly s důsledky na potenciál místního průmyslu (3) Nekoncepční a zdlouhavá příprava investic v oblasti celostátní dopravní infrastruktury a nedostatečná alokace finančních prostředků ze strany státu, resp. ESIF s důsledky na stagnaci páteřní dopravní infrastruktury (zejména silnice I/13 a podkrušnohorská železniční trať) (3) Havárie rizikových průmyslových provozů (3) Odchod investorů z nových průmyslových zón (v důsledku recese, vysokých nákladů apod.) (2) Uzavření dálnice D8 přes České středohoří v důsledku nestabilního podloží (2) Nárůst klimatických extrémů v důsledku globálních změn klimatu (povodně, sucha apod.) a zvýšení kulminačních průtoků a škod při povodních na Labi v důsledku protipovodňových opatření a menších rozlivů výše na toku (2) Nedostatek vnějších prostředků na revitalizaci a resocializaci rekultivovaných území (projekty navazující na samotnou technickou rekultivaci) (2) Pokračující chátrání brownfieldů či vznik nových brownfieldů jako důsledek pokračující restrukturalizace ekonomiky a sídel (2) Únik škodlivin ze starých ekologických zátěží v důsledku jejich pomalého odstraňování (2) Nárůst emisí do ovzduší (mobilní zdroje i stacionární zdroje) (1) 4.4 REKREAČNÍ OBLASTI (KRUŠNÉ HORY A ČESKÉ ŠVÝCARSKO) (Hodnocení významu jednotlivých rozvojových faktorů provedlo 12 členů pracovní skupiny pro Rekreační oblasti.) listopad 2016 červen 2017 33
Silné stránky Vysoká kvalita přírodního prostředí, řada cenných přírodních lokalit (12) Poloha u státní hranice se SRN jako faktor zvyšující poptávku po místním sektoru služeb (8) Unikátnost venkovské architektury, řada cenných objektů i souborů zejména v Českém Švýcarsku (8) Vysoká rekreační atraktivita a s ní spojená rezidenční atraktivita území a potenciál cestovního ruchu (6) Místy rozvinutý sektor cestovního ruchu jako odvětví stimulující místní ekonomiku (5) Ustavené destinační řízení v Českém Švýcarsku a Krušných horách, dlouhodobé fungování destinační organizace v Českém Švýcarsku (4) Poloha v (relativně) blízkém zázemí ÚCHA jako faktor rezidenční i rekreační atraktivity území (3) Výrazně vyšší kvalita ovzduší oproti zbytku ÚK, zejména ve vyšších polohách (3) Dostatečné zásoby povrchové a zejména podzemní vody (i z pohledu vodního hospodářství) (3) Doplňkovost nabídky cestovního ruchu (zimní i letní atraktivity, různorodost atraktivit a atrakcí) (3) Vysoká míra podnikatelské aktivity (z hlediska ÚK) (2) Existence železničních tratí s potenciálem pro turistickou dopravu (2) Místy velmi dobrá poloha vzhledem k páteřní silniční infrastruktuře (podél dálnice D8 a silnice I/7) (1) Dlouhodobý růst počtu obyvatel (s výjimkou výrazně periferních obcí) (0) Slabé stránky Přetížení některých přírodně cenných lokalit intenzivním cestovním ruchem (6) Odliv pracovních sil zejména ze sektoru služeb s vlivem na kvalitu těchto služeb (6) Periferní poloha a malá lidnatost vyvolávající závislost na vyjížďce za službami i zaměstnáním (5) Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel (zejména nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním) (5) Existence brownfieldů, z nichž minimum se daří revitalizovat (5) Zhoršená dopravní dostupnost a omezená obsluha veřejnou dopravou na velké části území (4) Omezená vybavenost zejména Krušných hor infrastrukturou cestovního ruchu (3) Imisní zátěž území škodlivinami produkovanými v pánevní oblasti, především oxidem siřičitým (Krušné hory) (3) Klimatické podmínky ovlivňující dostupnost území (sněhové kalamity, časté výskyty mlh) omezující mj. uplatnitelnost místní pracovní síly na trhu práce v ÚCHA a zvyšující náklady na život i podnikání v území (náklady na vytápění) (3) Místy zanedbaná sídla s velmi limitovaným rozvojovým potenciálem (v důsledku vylidnění) (3) Nevyhovující organizace turistické autobusové dopravy mající vliv i na přetížení lokalit osobními automobily (3) Vysoká nezaměstnanost (z hlediska ČR) a velké sezónní výkyvy nezaměstnanosti v souvislosti se sektorem CR (2) Nízká úroveň vybavenosti veřejnými službami (2) Špatný stav železniční infrastruktury (mj. budov železničních stanic a zastávek) (2) Omezené pokrytí sídel v území technickou infrastrukturou (2) V atraktivních a žádaných lokalitách vznikají konflikty zájmů mezi rezidenční funkcí, cestovním ruchem a ochranou přírody (1) Převážně nízká kvalita infrastruktury cestovního ruchu (1) Malá prostupnost hranice pro pěší návštěvníky v oblasti Českého Švýcarska (1) Přetrvávající špatný stav lesních porostů v Krušných horách (přes dílčí zlepšení) (0) Existence svahových nestabilit ohrožujících sídla a veřejnou infrastrukturu (zejména v Českém Švýcarsku) (0) Velké rozdíly v rozvoji prestižních rekreačních sídel (např. Loučná pod Klínovcem) a ostatních sídel (např. Kovářská, Výsluní) v Krušných horách (0) Nedostatečná kapacita dodávek elektrické energie a možnost náhrady v případě výpadků (0) listopad 2016 červen 2017 34
Příležitosti Rozvoj infrastruktury a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu i v méně exponovaných částech území (investoři, nově příchozí obyvatelé) (8) Zlepšené uplatnění místní pracovní síly na trhu práce v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (7) Revitalizace tradičních sektorů (řemesla) (7) Zlepšení péče o přírodu a krajinu prostřednictvím vnějších finančních zdrojů (ESIF, národní zdroje) (7) Potenciál industriálního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu (vč. sousedících pánevních oblastí) s možností zápisu do Seznamu světového dědictví UNESCO (6) Vyšší využívání přeshraničního potenciálu (uplatnění místních obyvatel na trhu práce v saském příhraničí, využívání služeb v SRN) (5) Využití brownfieldů pro novou výrobu a služby při předpokladu narovnání ekonomické návratnosti projektů ve srovnání s realizací projektů "na zelené louce" (5) Zvýšení kvality ovzduší v důsledku pokračující ekologizace velkých zdrojů znečištění ovzduší (4) Rozvoj ambulantních a terénních sociálních služeb dostupnější ch pro obyvatele území v souvislosti s transformací ústavní pobytové péče ve služby komunitního typu a podporou z ESIF (3) Zvýšení rekreační atraktivity území v souvislosti se zlepšováním dopravního spojení s Prahou jako důležitou zdrojovou oblastí návštěvnosti (zkapacitnění a odstranění závad na příjezdových silničních komunikacích, dostavba dálnice D7) (2) Koncepční rozvoj sídel a jejich vybavenosti v souvislosti s procesy suburbanizace a amenitní migrace a s rozvojem CR (2) Rozvoj sítí technické infrastruktury prostřednictvím podpory z ESIF (2) Zlepšení stavu lesních porostů v souvislosti se snížením imisní zátěže i obměnou náhradních dřevin za dřeviny původní (2) Populační růst a zvýšení sociálního statusu a vzdělanostní úrovně obyvatelstva v souvislosti s migrací (kontraurbanizace, suburbanizace) (0) Obnovení rozsahem menší těžby nerostných surovin v Krušných horách při minimalizaci dopadů na životní prostředí s pozitivními přínosy pro zaměstnanost i obnovu infrastruktury (0) Hrozby Soustředění sociálně slabých či sociálně vyloučených obyvatel v méně žádaných sídlech (12) Zhoršování stavu dopravní i technické infrastruktury v důsledku nízké hustoty osídlení a souvisejících vysokých nákladů na provoz a údržbu (10) Omezování veřejných služeb v území v důsledku nedostatku prostředků (8) Pokračující diferenciace mezi prestižními, rozvíjejícími se sídly a ostatními sídly s důsledky na přetížení dílčích částí území (6) Obnova těžby a zpracování nerostných surovin v Krušných horách s negativními dopady na životní prostředí v obcích (5) Opětovné uzavírání hranic v důsledku dezintegrace EU, rušení Schengenského prostoru, uprchlické krize či dalších vnějších hrozeb (4) Rušení železničních tratí z důvodu nedostatečného využití a nedostatku prostředků na údržbu (4) Změny klimatu s důsledky na životní prostředí i sezóny CR (lesní požáry v důsledku sucha, zkracování lyžařské sezóny apod.) (3) Zhoršení zdravotní péče ve východní části Českého Švýcarska (3) Živelný rozvoj rezidenčně a rekreačně atraktivních sídel s negativními důsledky na krajinný ráz, životní prostředí, sociální prostředí a rekreační atraktivitu území (2) Omezování poskytování sociálních služeb v důsledku transformace sociálních služeb a rušení pobytových zařízení (1) Pokračující devastace lesních porostů v důsledku imisní zátěže, nevhodné druhové skladby, překyselení půdy, nešetrného způsobu hospodaření v lesích či v důsledku klimatických změn a extrémních klimatických jevů (vichřice, sucha, požáry apod.) (1) Prohlubování omezených možností využívání území nově plánovanou trasou ropovodu (0) listopad 2016 červen 2017 35
Výstavba rozsáhlých objektů (přečerpávacích, větrných elektráren apod.) v blízkosti zástavby a na plochách s funkcí lesa (0) 4.5 ŠLUKNOVSKO (Hodnocení významu jednotlivých rozvojových faktorů provedlo 10 členů pracovní skupiny pro Šluknovsko.) Silné stránky Kvalitní životní prostředí regionu (zejména ve srovnání se zbytkem ÚK) (10) Pestré a jedinečné kulturní dědictví regionu jako faktor regionální identity i turistické atraktivity (10) Vysoká rekreační atraktivita území (9) Tradice strojírenského a textilního průmyslu v regionu jako perspektivních odvětví (7) Poloha u státní hranice se SRN jako faktor zvyšující poptávku po místním sektoru služeb (4) Solidní vybavenost východní části regionu základními veřejnými službami (4) Široká a cenově dostupná nabídka sportovního vyžití (4) Zlepšující se obsluha západní části území veřejnou dopravou v souvislosti s rozvojem krajského IDS, krajské turistické dopravní obslužnosti i zprovozněním železničního spojení Dolní Poustevna Sebnitz (2) Slabé stránky Velké množství sociálně vyloučených lokalit s problematickým fyzickým stavem i sociálním statusem obyvatel (7) Odliv mozků z regionu, omezené možnosti uplatnění pro obyvatele s vyšší kvalifikací a sociálním statusem (6) Zhoršený mediální obraz regionu v souvislosti se sociálními problémy (6) Periferní a dopravně nepříznivá poloha omezující rezidenční i podnikatelskou atraktivitu území (5) Dlouhodobý mírný úbytek počtu obyvatel (4) Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva (4) Nepříznivá sociální skladba obyvatel, vysoké zastoupení sociálně vyloučených obyvatel, konfliktní soužití obyvatel, koncentrace obyvatel s nižším sociálním statusem (4) Nízká mzdová hladina a nízká koupěschopnost obyvatel (3) Prostorová odlehlost od větších obslužných center (Děčín, Ústí nad Labem, Liberec) (2) Excentrická poloha obslužných mikroregionálních center (Rumburk, Varnsdorf) s dopady na zhoršenou dostupnost pracovních příležitostí a služeb v západní části území (2) Dlouhodobě zvýšená nezaměstnanost (oproti zbytku ČR) (2) Nízká míra podnikatelské aktivity obyvatel (1) Horší vybavenost území veřejnými službami (v západní části i chybějící základní služby) (1) Nižší úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou (1) Nedostatečná kapacita a spolehlivost napojení Šluknovska na elektrickou přenosovou soustavu (1) Slabá vazba velké části obyvatel k území (1) Absence kvalitního a kapacitního dopravního spojení se zbytkem ČR i SRN (0) Zhoršená sjízdnost silnice I/9 mezi Jiřetínem pod Jedlovou a Svorem s dopady na spojení regionu se zbytkem ČR (0) Zastaralá infrastruktura železnic v území včetně napojení na páteřní železnice (0) Velké množství brownfieldů (0) Zhoršení některých spojení ve veřejné dopravě ve východní části území v důsledku změny organizace veřejné dopravy (0) Nedostatečně rozvinutá infrastruktura a služby cestovního ruchu (0) listopad 2016 červen 2017 36
Příležitosti Rozvoj cestovního ruchu díky blízkosti jádrové části Českého Švýcarska s vysokou návštěvností (10) Zlepšení situace na trhu práce v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (6) Rozvoj sítí technické infrastruktury prostřednictvím podpory z ESIF (5) Zvyšování sociálního statusu a vzdělanostní úrovně obyvatelstva v souvislosti s procesem amenitní migrace 4, resp. přeměny druhého bydlení (chalup) na trvalé bydlení (4) Vybudování kvalitnějšího silničního napojení na páteřní síť SRN s dopady na podnikatelskou atraktivitu regionu (4) Regenerace brownfieldů prostřednictvím podpory z ESIF či státního rozpočtu (za předpokladu správného nastavení podmínek dotačních titulů) (4) Posílení místní identity, růst sounáležitosti obyvatel s regionem (4) Vyšší využívání přeshraničního potenciálu (uplatnění místních obyvatel na trhu práce v saském příhraničí, využívání služeb v SRN, další rozvoj linek veřejné dopravy) (3) Příchod nových investorů v souvislosti s hospodářskou konjunkturou (3) Rozvoj dopravní infrastruktury v souvislosti s podporou z ESIF či státního rozpočtu (optimalizace a zvýšení traťových rychlostí železničních tratí, výstavba nového traťového spojení Seifhennersdorf Rumburk, odstranění dopravních závad na silnici I/9) (3) Růst zemědělské malovýroby, rozšíření spektra místních zemědělských a potravinářských produktů (3) Rozvoj ambulantních a terénních sociálních služeb dostupnějších pro obyvatele území v souvislosti s transformací ústavní pobytové péče ve služby komunitního typu a podporou z ESIF (1) Komplexní řešení odpadového hospodářství v území v souvislosti s intervencemi z ESIF (0) Hrozby Stěhování lidí z měst postižených sociálním vyloučením a související sociální propad těchto měst, pokračující soustředění sociálně slabých a sociálně vyloučených obyvatel v regionu, zhoršený fyzický stav dotčených lokalit (10) Redukce nebo uzavření zdravotnického zařízení v Rumburku, uzavírání lékařských ordinací (9) Eskalace konfliktů v soužití majoritní populace a sociálně vyloučených obyvatel (často Romů) (8) Zhoršování stavu veřejné infrastruktury v důsledku nízké hustoty osídlení a souvisejících vysokých nákladů na provoz a údržbu (7) Pokračující odliv mozků (6) Omezování veřejných služeb v území v důsledku nedostatku prostředků (5) Odliv obyvatel a pracovních sil do SRN (vyšší mzdy atd.) (3) Opětovné uzavírání hranic v důsledku dezintegrace EU, rušení Schengenského prostoru, uprchlické krize či dalších vnějších hrozeb (1) Častější výskyt extrémních klimatických jevů v důsledku globálních změn klimatu (přívalové srážky a bleskové povodně, sucha a požáry lesních porostů, apod.) (1) Živelný rozvoj rezidenčně a rekreačně atraktivních sídel s negativními důsledky na krajinný ráz, životní prostředí a rekreační atraktivitu území (0) Zvýšení nezaměstnanosti v důsledku hospodářské recese či sektorové krize (0) Omezování poskytování sociálních služeb v důsledku transformace sociálních služeb ve prospěch služeb terénních a ambulantních, redukce pobytových zařízení (0) Rušení železničních tratí z důvodu nedostatečného využití a nedostatku prostředků na údržbu (0) Monofunkční zemědělské využití krajiny (např. dlouhodobě pouze pastviny) (0) 4 Stěhování obyvatel měst do rekreačně, přírodně nebo kulturně atraktivních venkovských obcí či malých měst. listopad 2016 červen 2017 37
4.6 SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT PRO CELÉ ÚZEMÍ ÚSTECKÉHO KRAJE (Hodnocení významu jednotlivých rozvojových faktorů provedlo 10 osob, členů řídicí skupiny SRÚK, zástupců zpracovatele a zadavatele. Údaj v závorce udává průměrnou hodnotu ve škále od 0 do 10, kde 10 znamená nejvyšší význam.) Silné stránky Poloha kraje na významných rozvojových a dopravních osách (Praha Ústí nad Labem Drážďany (-Berlín) a Ústí nad Labem Karlovy Vary Cheb (- Bayreuth)) (6,9) Rostoucí kvalita základních složek životního prostředí v posledních dvou dekádách (ovzduší, čistota povrchových vod, stupeň rekultivace, ekologická rovnováha regionu) (5,7) Sídlo univerzity UJEP a regionálních pracovišť několika dalších VŠ (5,2) Velmi pestrá krajina s existencí velkého množství rozmanitých přírodních atraktivit, kulturních i technických památek (5,1) Dostupné bydlení pro absolventy a novou pracovní sílu (5,0) Nadstandardně rozvinutá technická infrastruktura z hlediska hustoty i kapacit ve srovnání se zbytkem ČR (5,0) Historická tradice výrobních odvětví (zejména průmyslu) v kraji umožňující snadněji prosadit lokalizaci nových výrob (3,7) Rozvinutý integrovaný dopravní systém kraje ve smyslu provazby dopravních módů, linek a spojů (3,7) Hustá a kapacitní železniční síť (2,3) Zlepšování situace na trhu práce po roce 2014 (2,0) Dostatek ploch pro podnikání (průmyslové zóny, brownfieldy) (2,0) Evropský význam řeky Labe jako dopravního koridoru (1,9) Výhodné podmínky a rozsáhlá tradice zemědělství (ovocnářství, vinařství, chmelařství) v rovinatých částech kraje (1,4) Velká a pestrá nabídka kulturní, sportovní a volnočasové infrastruktury (1,4) Velké množství i rozsah velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území (1,1) Nerostné bohatství kraje (zejm. hnědé uhlí a lithium) (0,8) Rozvinutá přeshraniční spolupráce zejména v pohraničních obcích (0,7) Rozvinutá síť cyklotras a její rozvoj v posledních letech (0,4) Dosud stále příznivější věková struktura obyvatel oproti zbytku ČR (0,3) Méně rozdrobená vlastnická struktura zemědělských pozemků (0,0) Slabé stránky Existence velkého množství a místy i mimořádně rozsáhlých a problematických sociálně vyloučených lokalit (6,6) Vysoké zastoupení ekonomicky pasivních domácností (5,1) Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva (4,9) Pokračující soustředění sociálně slabých obyvatel v kraji (4,6) Zatížení životního prostředí i image kraje těžbou hnědého uhlí (4,2) Přetrvávající převážně velmi špatný mediální obraz kraje (3,3) Vyšší podíl ekonomické činnosti s nízkou přidanou hodnotou a s nízkou znalostní náročností (2,4) Dlouhodobý odliv kapitálu z kraje (2,2) Výrazné regionální rozdíly v kraji a s tím související diametrálně odlišné potřeby jednotlivých oblastí (2,2) Nízká míra podnikatelské aktivity (relativně malý počet podnikatelských subjektů související s výraznou rolí velkých firem v ekonomice kraje) (2,0) Přirozený i migrační úbytek populace v posledních pěti letech (1,9) Nízká míra spolupráce zaměstnavatelů a škol v oblasti vzdělávání (1,8) Nejvyšší podíl nezaměstnaných mezi kraji ČR (1,6) Dlouhodobý problém integrace romského etnika, neschopnost řešení tohoto problému na všech úrovních (1,3) listopad 2016 červen 2017 38
Vysoká koncentrace brownfieldů v kraji (1,3) Malý význam inovací v ekonomice a nepříliš příznivé podmínky pro rozvoj znalostní (inovační) ekonomiky (1,2) Omezená splavnost Labe limitující potenciál vodní dopravy zejména v letních měsících (1,0) Existence starých ekologických zátěží s vysokou rizikovostí a průmyslových výrob s rizikem závažné havárie (1,0) Malé zastoupení sektoru VaV a vysokého technického školství v ÚK (0,9) Slabá role výzkumu a vývoje a malá vazba mezi výzkumem a jeho komerční aplikací (0,9) Nízká účast obyvatel na celoživotním učení (0,8) Neukončená transformace krajské ekonomiky, přetrvávající existence útlumových oborů v kraji (0,8) Zhoršený zdravotní stav obyvatel (např. výrazně nadprůměrný výskyt nádorových a kardiovaskulárních chorob), nejkratší střední délka života mezi kraji ČR (0,7) Nízký počet lékařů v přepočtu na obyvatele, vysoký průměrný věk (především praktických) lékařů a místy nedostatek lékařů (0,4) Zhoršená kvalita ovzduší na velké části území kraje související mj. s koncentrací zvláště velkých znečišťovatelů ovzduší v kraji (0,4) Výrazně negativní saldo dojížďky do zaměstnání a škol do jiných krajů (0,3) Problematická praxe v oblasti sociálního bydlení vedoucí ke vzniku dalších sociálně vyloučených lokalit a konfliktům v soužití majoritní populace a tzv. sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (0,3) Levné bydlení ve smyslu kvality bytového fondu a nízké tržní hodnoty tohoto majetku (0,2) Zhoršené studijní výsledky žáků ve srovnání se zbytkem ČR (0,1) Deficity v parametrech a stavu silniční infrastruktury (0,1) Rychlé stárnutí populace (0,0) Zaostávání výkonu krajské ekonomiky ve srovnání se zbytkem ČR (0,0) Nedostatečně využitý hospodářský potenciál cestovního ruchu (0,0) Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, značná strukturální nezaměstnanost (0,0) Nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých profesích (0,0) Kvalitativní nedostatky v oblasti železniční infrastruktury (0,0) Nedokončená integrace veřejné dopravy ve smyslu tarifní integrace (0,0) Náchylnost dopravní sítě ke kolapsu vlivem přírodních událostí (lokalizace důležitých dopravních tepen v povodňových oblastech) (0,0) Některé chybějící úseky páteřní sítě cyklotras (0,0) Vysoká závislost odpadového hospodářství na skládkování (0,0) Zhoršená jakost na některých (zvláště méně vodnatých) vodních tocích (0,0) Expozice velké části území kraje vůči přírodním rizikům (povodně, svahové nestability, apod.) (0,0) Úbytek ploch volné krajiny v důsledku bující zástavby (0,0) Nevratný vliv lidské činnosti na krajinu (poddolovaná území, svahové nestability, snížení retenční schopnosti krajiny) (0,0) Příležitosti Omezení sociálního vyloučení v souvislosti s hospodářskou konjunkturou a efektivnějšími intervencemi ze strany státu (5,2) Dostavba dálnic D7 a D6 další páteřní infrastruktury (zejména modernizace silnice I/13) (5,0) Zlepšování dopravní polohy a obslužnosti regionu vedoucí ke zvýšení atraktivity území pro investory i obyvatele (4,8) Další zlepšování situace na trhu práce v souvislosti se stávající hospodářskou konjunkturou a s dokončováním hospodářské restrukturalizace kraje (4,4) Prohloubení spolupráce se Saskem v oblasti hospodářství i veřejných služeb (3,8) Implementace navržených opatření Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje (3,1) Reforma rozpočtového určení daní ve prospěch obcí vedoucí k oživení místního trhu (3,1) Rozvoj spolupráce VŠ a SŠ s podniky (3,1) Podpora spolkového života v obcích a posílení identity obyvatel (3,1) listopad 2016 červen 2017 39
Výraznější zapojení médií při zlepšení image kraje jako vhodného místa pro bydlení, studium a podnikání, dlouhodobá, důsledná práce s médii (2,6) Integrace Romů do české společnosti se zaměřením na práci s dětmi a úpravou podpory v rámci sociálních dávek a příspěvků na bydlení (2,4) Využití potenciálu brownfieldů jako ploch (objektů) pro podnikání či další funkce při minimalizaci výstavby na zelené louce (2,0) Potenciál pro vznik exkluzivních center VaV (geografická poloha, tradice výrobních odvětví apod.) (1,8) Naplnění přírodního a kulturního potenciálu cestovního ruchu růstem návštěvnosti a příjmů z cestovního ruchu (1,3) Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s omezováním znečišťování z velkých zdrojů a ekologizací vytápění domácností (1,3) Příchod nových investic s vyšší přidanou hodnotou Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje (1,1) Úprava legislativy tak, aby obce mohly ovlivňovat příchod nových obyvatel (1,0) Snižování energetické náročnosti území (1,0) Implementace Integrované strategie ústecko-chomutovské aglomerace pro nástroj ITI, včetně příslušné alokace finančních prostředků z ESIF (0,9) Dobudování Labské vodní cesty jako multimodálního tahu s hospodářským významem (železnice, silnice, říční doprava, logistická centra) (0,8) Růst cyklistické dopravy v rámci regionálního přesunu pracovní síly (0,8) Sanace starých ekologických zátěží prostřednictvím podpory z ESIF (0,8) Zkvalitnění dopravní infrastruktury prostřednictvím podpory z ESIF (0,7) Intervence ESIF vedoucí k rozvoji znalostní ekonomiky (0,6) Důraz na vyšší a strategicky cílené využití ESIF a národních dotačních titulů (0,1) Rozvoj ambulantních a terénních sociálních služeb v souvislosti s transformací sociálních služeb i podporou z ESIF (0,0) Rozvoj integrovaného krajského dopravního systému s ohledem na návaznost spojů (0,0) Dobudování páteřní sítě cyklotras (0,0) Modernizace sítí technické infrastruktury prostřednictvím podpory z ESIF (0,0) Zvyšování jakosti vod (především v řekách) v souvislosti s realizací projektů podpořených z ESIF (0,0) Hrozby Odliv mozků, resp. odchod mladých a vysoce kvalifikovaných lidí z kraje (6,2) Další imigrace obyvatel s nízkým sociálním statusem, kteří nemají vazby k území (6,2) Zhoršování fyzického stavu sociálně vyloučených lokalit i méně žádaných, zanedbaných částí měst (5,4) Politicky nevyjasněná budoucnost těžby uhlí a energetiky v kraji (rozhodnutí odloženo na rok 2020) (4,9) Rušení občanské vybavenosti venkovských obcí (pošty, školy, lékaři apod.) ohrožující jejich životaschopnost (4,7) Pokračující soustředění sociálně slabých obyvatel v kraji a prostorová koncentrace obyvatel s nízkým sociálním statusem a osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených (4,0) Odchod investorů z nových průmyslových zón (v důsledku recese, vysokých nákladů, apod.) (2,9) Zrušení či omezení Schengenského systému s důsledky na přeshraniční ekonomickou spolupráci, zaměstnanost v pohraničí i přeshraničně poskytované veřejné služby (2,3) Havárie rizikových průmyslových provozů s důsledky mj. na image kraje (2,2) Odliv kvalifikované pracovní síly (zejména z platově podhodnocených sektorů) (2,1) Nastavení politiky vzdělávání na národní úrovni ve prospěch kvantity, nikoliv kvality (1,9) Nekoncepční příprava investic v oblasti celostátní dopravní infrastruktury a přetrvávající zdlouhavá příprava projektů s důsledky na stagnaci páteřní dopravní infrastruktury (1,8) Zanedbání rozvoje infrastruktury pro čistou mobilitu (elektromobily apod.) v Česku (1,6) listopad 2016 červen 2017 40
Absence funkčních terminálů veřejné dopravy s návazností na cyklistickou dopravu, pěší dopravu a IAD (1,4) Výrazné omezení podpory z ESIF v programovacím období 2021-2027 s dopady v podobě razantního snížení investiční i neinvestiční podpory na území ÚK (1,2) Rozšiřování a vznik nových sociálně vyloučených lokalit (1,2) Nárůst klimatických extrémů v důsledku globálních změn klimatu (povodně, sucha, apod.) (1,1) Dlouhodobě nevyjasněná, nekoncepční energetická politika státu (1,0) Legislativa komplikující (oddalující) přípravu a realizaci důležitých infrastrukturních projektů (1,0) Nedostatečná alokace finančních prostředků ze strany státu, resp. SF EU na rozvoj dopravní infrastruktury (0,7) Nárůst emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší v důsledku pokračujícího přechodu k nešetrným palivům a odpojování od CZT (zejména z důvodu nižších provozních nákladů domácností) (0,4) Příliv investic s nízkou přidanou hodnotou (0,3) Pokles technických dovedností pracovní síly s důsledky na potenciál místního průmyslu (0,0) Kolaps odpadového hospodářství v důsledku zákazu skládkování a nepřipravených alternativ (0,0) Zánik pracovních míst spojený s případným útlumem těžby hnědého uhlí či průmyslových odvětví (0,0) Nízká prestiž práce v průmyslových oborech v očích veřejnosti (0,0) Nárůst emisí z mobilních zdrojů znečištění ovzduší v důsledku rostoucího objemu automobilové dopravy (0,0) Kolaps odpadového hospodářství v souvislosti s ukončením možnosti skládkování odpadu a nepřipraveností alternativ (0,0) listopad 2016 červen 2017 41
5 CÍLE STRATEGIE A JEJICH POPIS Následující kapitola obsahuje podrobný popis cílů strategie. Hlavní členění kapitol je podle 5 regionů/dílčích územních strategií. V každém z regionů byly formulovány 3 4 rozvojové priority. Popsána je vždy nejen samotná priorita, ale i geneze jejího vzniku. Na začátku popisu priority je proto rekapitulace výchozího stavu, který ústí do grafického znázornění stromu problému. Jeho transformací posléze vznikl strom cílů. Příslušný cíl je potom popsán podle jednotné šablony. Metodiky tvorby návrhové části, zejména pak stromů problémů a stromů cílů je obsažena v úvodní kapitole tohoto výstupu. Následující tabulkové schéma ukazuje členění strategie. Tabulka 2: Členění návrhové části SRÚK Region/dílčí strategie Jádrová oblast Pánevní oblast Rekreační oblasti Poohří Šluknovsko Cíl J.1: Zvýšit sociální status obyvatel a eliminovat sociální nestabilitu J.2: Zlepšit kvalitu životního prostředí J.3: Zajistit ekonomický růst regionu J.4: Revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití P.1: Zvýšit sociální kapitál území P.2: Zlepšit životní prostor P.3: Zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost P.4: Dokončit obnovu krajiny a revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití R.1: Eliminovat dopady periferní geografické polohy a zvýšit sociální a ekonomickou životaschopnost území R.2: Zlepšit stav životního prostředí R.3: Zvýšit sounáležitost obyvatel s územím a sladit zájmy jednotlivých aktérů v území O.1: Zajistit optimální vybavenost, zlepšená dostupnost a rovnoměrnější rozvoj regionu O.2: Rozvinout potenciál ekonomiky O.3: Zkvalitnit životní prostředí v regionu S.1: Optimalizovat vybavenost a dopravní dostupnost regionu S.2: Zvýšit sociální vitalitu a stabilitu území S.3: Rozvinout ekonomický potenciál listopad 2016 duben 2017 42
5.1 JÁDROVÁ OBLAST 5.1.1 Cíl J.1: Zvýšit sociální status obyvatel a eliminovat sociální nestabilitu Popis problému: Sociální nestabilita, nízký sociální status velké části obyvatel Klíčový problém Jádrové oblasti, který ovlivňuje i další definované problémové oblasti, představuje sociální nestabilita a nízký sociální status velké části obyvatel. Tento problém pramení zejména z nepřirozené obměny struktury obyvatelstva (ať už poválečným dosídlením území, tak i náborovými příspěvky v 2. polovině 20. století). Nově příchozí obyvatelstvo mělo mnohdy nižší sociální status, přičemž kulturní vzorce, které nižší sociální status vyvolávají, se kopírují i do dalších generací. Zároveň nově příchozí obyvatelstvo a následující generace nemají dostatečně intenzivní vazbu k území). Tyto faktory vedou k relativně nízké participaci obyvatel na veřejném dění a nedostatku lokálních elit a přirozených lídrů. Druhou skupinou příčin sociální nestability jsou ekonomické charakteristiky regionu (vysoká nezaměstnanost a nižší mzdová úroveň), které vyvolávají nežádoucí sociální jevy ústící ve vznik a rozšiřování počtu sociálně vyloučených osob a lokalit. To na sebe váže další samostatný problém, jímž je devalvace realitního trhu. V důsledku výše uvedeného dochází v území k negativním sociálním jevům, které vedou ke zhoršování image kraje, polarizaci společnosti a v dlouhodobém horizontu může vést k značnému úbytku populace. listopad 2016 duben 2017 43
Obrázek 3: Strom problémů (Sociální nestabilita, nízký sociální status velké části obyvatel) listopad 2016 duben 2017 44
Obrázek 4: Strom cílů (Zvýšit sociální status obyvatel a eliminovat sociální nestabilitu) listopad 2016 duben 2017 45
Popis cíle J.1: Zvýšit sociální status obyvatel a eliminovat sociální nestabilitu Výchozí stav Nepřirozená obměna struktury obyvatelstva ve 2. polovině 20. století a s ní spojený příchod nových obyvatel s mnohdy nižším sociálním i vzdělanostním statusem, nízkou intenzitou vazby k území a kulturními vzorci, se kopírují i do dalších generací, způsobují odchod elit a nízký potenciál pracovní síly pro trh práce. To má vliv na absenci lídrů a nízkou participaci obyvatel na veřejném životě. Sociálně nestabilní prostředí dále umocňuje existence velkého množství zanedbaných částí měst a sociálně vyloučených lokalit. Dopady Stabilizace populace, eliminace odlivu mozků, zlepšená image kraje, zmírněná polarizace společnosti, potlačené korupční chování, dostatečné uplatňování demokratických principů, snížená šedá ekonomika, politická kultura na vyšší úrovni, vyšší míra občanské participace Eliminace extremismu, nižší míra kriminality, snížené množství sociálně vyloučených lokalit, snížené množství sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením, omezený obchod s chudobou, harmonické soužití obyvatel Dílčí cíle a výstupy J.1.1: Emancipace elit jako jednoho z faktorů rozvoje území (setrvání mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva v regionu, minimalizovaná imigrace obyvatel s nižším sociálním a vzdělanostním statusem do regionu, eliminovaný obchod s chudobou) J.1.2: Vyšší míra občanské a politické participace obyvatel (vyšší regionální identita a sounáležitost obyvatel s územím) J.1.3: Kvalitativní rozvoj bytového a domovního fondu (eliminované množství zanedbaných částí měst) J.1.4: Potlačené sociálně patologické jevy (eliminovaný počet sociálně vyloučených lokalit, nižší podíl sociálně vyloučeného obyvatelstva, zvýšená úroveň kupní síly, stabilizovaný podíl populace nezatížený exekucemi a dluhy, nižší míra nezaměstnanosti, mzdová úroveň srovnatelná s ostatními regiony, velká část obyvatel vybavená kompetencemi pro trh práce, eliminovaná mezigenerační reprodukce vzdělanosti, rozvoj morálních hodnot společnosti, hodnotové orientace žáků, snížená míra předčasných odchodů ze vzdělávání, obyvatelstvo dostatečně vybavené měkkými kompetencemi, zvýšená hospodářské konkurenceschopnosti regionu) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle J.1.1: Realizace programů na podporu podnikání Zvyšování rezidenční atraktivity území s cílem zvyšování kvality života v území Startovací byty a rozvoj kvalitního bydlení Navrhnout programy pro atraktivní život pro střední třídu Typová opatření v rámci dílčího cíle J.1.2: Realizace programů zaměřených na zvýšení sounáležitosti obyvatel s místním regionem a zlepšení image regionu navenek Podpora spolkového života a realizace tradičních i nových společenských akcí Podpora zájmového vzdělávání a volnočasových aktivit listopad 2016 duben 2017 46
Podpora sounáležitosti formou pozitivní medializace regionálních úspěchů Zavedení či posílení významu výchovy k občanství v rámci školního vzdělávání Typová opatření v rámci dílčího cíle J.1.3: Realizace programů zaměřených na revitalizaci zanedbaných částí měst Rozvoj spolupráce s majiteli zanedbaných objektů a areálů Motivační příspěvky na péči o veřejná prostranství Typová opatření v rámci dílčího cíle J.1.4: Další rozvoj programů prevence kriminality (zejména primární a sekundární), vandalismu a dalších sociálně patologických jevů Podpora spolkového života Zkvalitnění školství a jeho image přilákání kvalifikovaných a motivovaných pedagogů Zajištění dostatečné dostupnosti sociálních služeb pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením Podpora rozvoje spolupráce škol a zaměstnavatelů Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Decentralizovaná a pružnější aktivní politika zaměstnanosti Zefektivnění systému sociálních dávek Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 8. Počet obyvatel regionu 11. Volební účast 17. Průměrná cena nemovitostí 7. Mzdová úroveň 9. Podíl nezaměstnaných Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatel Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zájem obyvatel Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace listopad 2016 duben 2017 47
Podnikatelské subjekty Majitelé brownfields Majitelé zanedbaných objektů listopad 2016 duben 2017 48
5.1.2 Cíl J.2: Zlepšit kvalitu životního prostředí Popis problému: Špatná kvalita životního prostředí Ačkoliv Jádrová oblast představuje území méně postižené těžbou nerostných surovin (ve srovnání např. s Pánevní oblastí), je zde místy zhoršená kvalita jednotlivých složek životního prostředí. Pro území je charakteristický mimořádný počet a rozsah brownfieldů. Současně se v území nachází větší množství lokalit starých ekologických zátěží nejvyšších priorit. Specifickým problémem je i umístění průmyslových provozů s riziky závažných havárií a provozů zatěžujících obytné prostředí přímo v intravilánu měst, zejména Ústí nad Labem. Vzhledem k sídelnímu uspořádání a stupni urbanizace představují problém i povodně, které ohrožují sídla podél řeky Labe. Vlivem těchto skutečností existují slabá místa v oblasti životního prostředí, která mají vliv na zdravotní stav populace, snižují atraktivitu a efektivnost ekonomických činností a představují problém pro stav krajiny. listopad 2016 duben 2017 49
Obrázek 5: Strom problémů (Špatná kvalita životního prostředí) listopad 2016 duben 2017 50
Obrázek 6: Strom cílů (Zlepšit kvalitu životního prostředí) listopad 2016 duben 2017 51
Popis cíle J.2: Zlepšit kvalitu životního prostředí Výchozí stav Mimořádný počet a rozsah brownfieldů spolu s větším množstvím lokalit starých ekologických zátěží nejvyšších priorit a umístěním průmyslových provozů s riziky závažných havárií a provozů zatěžujících obytné prostředí přímo v intravilánu města Ústí nad Labem, které jsou spojené zejména s geomorfologickým profilem území, strukturou hospodářství a sídelní strukturou, představují faktory přispívající ke zhoršené kvalitě životního prostředí. Kvalita životního prostředí je dále ovlivňována nedostatečnou technickou infrastrukturou, existencí rozsáhlých závlahových ploch a nízkou retenční schopností krajiny. Dopady Růst početního stavu populace kraje, zlepšená image kraje, zvýšená rezidenční atraktivita regionu, kvalita života obyvatel srovnatelná s jinými části republiky, eliminace ohrožení majetků a obyvatel povodněmi, lepší zdravotní stav populace, zlepšení demografických charakteristik Vyšší efektivita hospodářské činnosti, minimální úbytek kvalitní zemědělské půdy, optimální náklady na rozvoj ekonomických činností Dílčí cíle a výstupy J.2.1: Zlepšená kvalita ovzduší (environmentálně šetrné vytápění domácností, důsledné využívání nástrojů legislativy ochrany ovzduší (vymáhání povinnosti obměny kotlů, kontroly apod.), podpora šetrných topných médií a ekologizace vytápění domácností, zvýšení ekologického povědomí obyvatel, snížení zatížení území intenzivní silniční dopravou, využití potenciálu pro omezování automobilové dopravy, eliminace emisí z velkých zdrojů znečišťování ovzduší) J.2.2: Revitalizace zanedbaných částí měst (zajištění optimálních finančních zdrojů na revitalizaci)* J.2.3: Minimalizace počtu rizikových a okolí zatěžujících průmyslových provozů* J.2.4: Revitalizované brownfields (vyřešení majetkoprávních vztahů zajištění optimálních finančních zdrojů na revitalizaci)* J.2.5: Zajištění požadované jakosti povrchových vod (dostatečná technická infrastruktura, sanace starých ekologických zátěží) J.2.6: Zlepšená kvalita půd (sanace starých ekologických zátěží, rozvolnění toků v krajině, vyšší rezistenční schopnost krajiny, přísné dodržování omezování další výstavby v oblastech rozlivu vodních toků, renesance tradičního hospodářského využívání zemědělské krajiny) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle J.2.1: Realizace programů na školách a školských zařízeních zaměřených na zvýšení ekologického povědomí Realizace marketingových kampaní cílených na zvýšení ekologického povědomí Realizace programů na zvýšení sociální odpovědnosti firem Zatraktivnění veřejné dopravy a zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Podpora rozvoje vodní dopravy (vč. individuální) Realizace nástrojů vedoucích k regulaci individuální automobilové dopravy - omezení a zklidnění dopravy, podpora environmentálně šetrných druhů dopravy (zpoplatnění automobilové dopravy ve městě, podpora sdílení automobilů, využití potenciálu železniční dopravy) listopad 2016 duben 2017 52
Zavedení přísnějších kontrol v oblasti ochrany ovzduší Kotlíkové dotace Typová opatření v rámci dílčího cíle J.2.5: Výstavba a modernizace technické infrastruktury Zajištění požadované jakosti a dostatečných zásob vody Typová opatření v rámci dílčího cíle J.2.6: Podpora tradičního hospodářského využívání zemědělské půdy Realizace opatření zaměřených na dodržování omezování další výstavby v oblastech rozlivu vodních toků Realizace opatření zaměřených na podporu tradičního hospodářského využívání zemědělské krajiny Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Nalezení vhodných dotačních titulů na úrovni státu i evropských fondů Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 14. Naděje dožití 8. Počet obyvatel regionu 18. Počet a rozloha brownfields 16. Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění Nekvantifikovatelné: Image regionu a kraje Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty Majitelé brownfields Majitelé zemědělské půdy listopad 2016 duben 2017 53
5.1.3 Cíl J.3: Zajistit ekonomický růst regionu Popis problému: Pomalý restart ekonomiky Vlivem strukturálních změn ekonomiky došlo k markantnímu poklesu významu průmyslu v regionu jakožto historicky dominantního odvětví, který se promítl do zániku velké části původních průmyslových provozů, což mj. vyústilo v nadprůměrný podíl nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti je také ovlivněna tradiční převažující zaměstnaneckou mentalitou velkého podílu obyvatelstva a nižší mírou podnikatelské aktivity. Oblasti se nedaří dostatečně rozvíjet ekonomické činnosti s vyšší přidanou hodnotou (mj. z důvodu nižší poptávky po kreativitě, omezené konkurenceschopnosti akademických pracovišť a nízké inovativnosti). Potenciál lidských zdrojů se nevyužívá dostatečně také z toho důvodu, že značná část populace má relativně nízký potenciál pro trh práce. V důsledku toho je hospodářská výkonnost regionu nižší, což vede také k nižší kupní síle obyvatelstva. Tyto skutečnosti vyvolávají rozvoj šedé ekonomiky, ale také riziko odchodu firem z regionu apod., což vyúsťuje v další celkové ekonomické zaostávání kraje. listopad 2016 duben 2017 54
Obrázek 7: Strom problémů (Pomalý restart ekonomiky) listopad 2016 duben 2017 55
Obrázek 8: Strom cílů (Zajistit ekonomický růst regionu) listopad 2016 duben 2017 56
Popis cíle J.3: Zajistit ekonomický růst regionu Výchozí stav Markantní pokles významu průmyslu v regionu jakožto historicky dominantního odvětví se promítl do zániku velké části původních průmyslových provozů, což mj. vyústilo v nadprůměrný podíl nezaměstnaných, kterému přispívá i tradiční převažující zaměstnanecká mentalita velkého podílu obyvatelstva a nižší míra podnikatelské aktivity. V regionu se jen nízkou mírou rozvíjí ekonomické činnosti s vyšší přidanou hodnotou, a to zejména z důvodu nižší poptávky po kreativitě, omezené konkurenceschopnosti akademických pracovišť a nízké inovativnosti, což dále umocňuje nízký potenciál lidských zdrojů pro trh práce. V důsledku toho je hospodářská výkonnost regionu nižší. Dopady Stabilizace počtu populace, rostoucí životní situace obyvatel, rozvoj sektoru služeb, eliminovaná polarizace společnosti, vyšší úroveň kupní síly obyvatelstva, vyšší mzdová úroveň, nižší míra nezaměstnanosti a nižší počet obtížně zaměstnatelných osob Zvýšená nabídka pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované, vyšší výkonnost firem, vyšší exportní aktivita, snížené riziko odchodu firem z regionu, snížená šedá ekonomika, ekonomický růst regionu Dílčí cíle a výstupy J.3.1: Rozvoj ekonomické činnosti s vyšší přidanou hodnotou (vyšší míra podnikatelské aktivity, zvýšená míra podpory podnikavosti, snížená zaměstnanecká mentalita, zvýšený objem a struktura přímých zahraničních investic, vyšší inovativnost, vyšší poptávka po kreativitě, vyšší míra výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, dostatečné administrativní kapacity pro rozvojové projekty, zlepšující se spolupráce aktérů v regionu) J.3.2: Využitý potenciál lidských zdrojů (dostatek špičkových odborníků a lídrů pro změnu, lepší konkurenceschopnost místních vysokých škol, zlepšená práce s talenty v regionu, zvýšená nabídka pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované, nižší podíl populace zatížený exekucemi a dluhy, vyšší příliv kvalifikované pracovní síly, populace s potenciálem pro trh práce, kompetence odpovídající potřebám trhu práce, zlepšená image kraje, vyšší regionální identita obyvatel, příznivější sociální skladba obyvatelstva, eliminace odlivu mozků, dostatečně odborné vzdělávání vzhledem k poptávce na trhu práce, obyvatelstvo vybavené měkkými kompetencemi, dostatečné celoživotní vzdělávání, vyšší podíl absolventů s vyšší kvalifikací, preference žáků vycházejících ze základních škol (zvýšený zájem o méně poptávané studijní obory), zlepšené kariérní poradenství, dostatek kompetencí pro krajský úřad na regulaci škol, eliminace mezigenerační reprodukce vzdělání, vyšší kvalita pedagogů oproti jiným regionům, zajištění adekvátní náhrady pedagogů odcházejících do důchodu, vyšší konkurenceschopnost firem) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle J.3.1: Podpora spolupráce aktérů v regionu (sektoru VaV, komerční sféry, akademické sféry atd.) Zavedení a realizace opatření programu podpory drobného a malého podnikání Podpora inovativního podnikání a startupů včetně sociálních inovací Zajištění dostatečných administrativních kapacit pro rozvojové projekty Rozvoj spolupráce se Saskem Podpora zvýšení společenské odpovědnosti firem s pozitivními dopady na ekonomickou i sociální oblast listopad 2016 duben 2017 57
Typová opatření v rámci dílčího cíle J.3.2: Zavedení a realizace nástrojů podpory rozvoje vysokého školství a podpora otevírání a rozvoje progresivních vysokoškolských vzdělávacích oborů Zavedení a realizace nástrojů zaměřeného na zvýšení úrovně předškolního, základního a středoškolského vzdělávání Zavedení a realizace nástrojů podpory práce s talenty Zavedení a realizace programu zaměřeného na příchod progresivních a motivovaných pedagogů Zavedení a realizace programu podpory celoživotního vzdělávání Podpora vzdělávání v IT v netechnických/přírodovědných oborech, podpora neformálního vzdělávání v IT, podpora vzdělávání žen v IT, podpora měkkých dovedností v technických/přírodovědných oborech (ve vazbě na Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje) Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Kompetence pro krajský úřad na regulaci oborů středních škol Realizace opatření zaměřených na snížení administrativní zátěže podnikatelů Aplikace zvýhodnění v rozvojových aktivitách pro tento region Prosazení zvýhodnění při hodnocení projektů realizovaných v jádrové oblasti vč. preference místních subjektů při realizaci projektů Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 7. Mzdová úroveň 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 8. Počet obyvatel regionu Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zájem obyvatel o vyšší formy vzdělání a další vzdělávání Zapojené subjekty Ústecký kraj Inovační centrum Ústeckého kraje Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty listopad 2016 duben 2017 58
5.1.4 Cíl J.4: Revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití Popis problému: Fyzicky deprivované, funkčně podvyužité a okolí zatěžující areály V regionu je mimořádně vysoký počet sociálně vyloučených lokalit a mimořádný počet a (především na Ústecku) rozsah brownfieldů. Nachází se zde také větší množství lokalit starých ekologických zátěží nejvyšších priorit, průmyslových provozů s riziky závažných havárií a provozů zatěžujících obytné prostředí. Zanedbané nejsou pouze lokality průmyslové, ale také obytné. Všechny výše uvedené aspekty umocňují zhoršenou sociální situaci v některých oblastech, souvisí se zvýšeními nároky na zábor nezastavěného území a způsobují znehodnocení krajiny. Všechny uvedené skutečnosti pak vyúsťují v celkovou neatraktivitu regionu pro obyvatele i pro investory a v ekonomické zaostávání regionu. listopad 2016 duben 2017 59
Obrázek 9: Strom problémů (Fyzicky deprivované, funkčně podvyužité a okolí zatěžující areály) listopad 2016 duben 2017 60
Obrázek 10: Strom cílů (Revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití) listopad 2016 duben 2017 61
Popis cíle J.4: Revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití Výchozí stav Mimořádně vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, stejně tak i mimořádný počet a (především na Ústecku) rozsah brownfieldů a větší množství lokalit starých ekologických zátěží nejvyšších priorit, průmyslových provozů s riziky závažných havárií a provozů zatěžujících obytné prostředí spolu se zanedbanými obytnými lokalitami představují jeden z ústředních problémů region. Všechny uvedené skutečnosti pak vyúsťují v celkovou neatraktivitu regionu pro obyvatele i pro investory a v ekonomické zaostávání regionu. Dopady Ekonomický rozvoj regionu, zvýšená atraktivita pro investory, zlepšená image kraje, ochrana krajiny a životního prostředí, vyšší využití stávajícího bytového fondu, pokles nároků na zábor nezastavěného území, zvýšená kvalita bytového fondu Zvýšená rezidenční atraktivita regionu, zlepšené životní podmínky, snížení počet a rozsah sociálně vyloučených lokalit, snížený počet sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením, eliminace sociálně patologických jevů Dílčí cíle a výstupy J.4.1: Eliminace rizik a zátěží z průmyslových podniků (zvýšení společenské odpovědnosti firem, spolupráce veřejného sektoru s velkými firmami) J.4.2: Revitalizované brownfields (minimalizace počtu nevyužitých bývalých průmyslových areálů, vyšší atraktivita pro investory, optimalizovaná infrastruktura co do rozsahu kvality, sanace starých ekologických zátěží) J.4.3: Eliminace počtu a rozsahu zanedbaných částí měst (vyřešení majetkoprávních vztahů, zajištění odpovídajících finančních zdrojů, zvýšení kvality občanské vybavenosti odpovídající potřebám obyvatel, rozvoj atraktivních lokalit a veřejných prostranství, uspokojivý technický stav obytných sídlišť, v určitých případech prioritizovat také investice bez přímého ekonomického dopadu, vyšší míra aktivace většinové společnosti) J.4.4: Minimalizace počtu a rozsahu sociálně vyloučených lokalit (rozvoj sociálního statusu a kompetencí obyvatel) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle J.4.1: Opatření zaměřená na zvýšení společenské odpovědnosti firem Spolupráce veřejného sektoru s velkými podnikatelskými subjekty Důsledné vymáhání dodržování legislativy Realizace bezpečnostních opatření Prevence rizik, vč. systému včasného informování a krizového řízení Typová opatření v rámci dílčího cíle J.4.2: Opatření vedoucí ke zvýšení využitelnosti bývalých průmyslových areálů pro podnikatelské i nepodnikatelské účely Rozvoj spolupráce s majiteli brownfields Realizace sanačních opatření starých ekologických zátěží listopad 2016 duben 2017 62
Optimalizace kvality a kvantity infrastruktury Typová opatření v rámci dílčího cíle J.4.3: Zvýšení veřejné občanské vybavenosti území Revitalizace veřejných prostranství Rekonstrukce obytných sídlišť Podpora participace obyvatel na veřejném dění Rozvoj spolupráce s majiteli zanedbaných objektů a areálů Typová opatření v rámci dílčího cíle J.4.4: Efektivní využívání programů prevence kriminality (zejména primární a sekundární) Zvýšení dostupnosti sociálních služeb pro osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 13. Počet trestných činů na 10 000 obyvatel 17. Průměrná cena nemovitostí Nekvantifikovatelné: Image regionu a kraje Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty Majitelé brownfields Majitelé zanedbaných objektů a obytných domů listopad 2016 duben 2017 63
5.2 PÁNEVNÍ OBLAST 5.2.1 Cíl P.1: Zvýšit sociální kapitál území Popis problému: Nízký sociální kapitál území Nízký sociální kapitál je jedním ze základních problémů Pánevní oblasti, který je zapříčiněn zejména nepřirozenou obměnou struktury obyvatelstva (ať už poválečným dosídlením území, náborovými příspěvky v 2. polovině 20. století, tak i přesídlením obyvatel ze zaniklých vesnic do městských sídlišť). Nově příchozí obyvatelstvo mělo mnohdy nižší sociální status, přičemž kulturní vzorce, které nižší sociální status vyvolávají, se kopírují i do dalších generací. Zároveň nově příchozí obyvatelstvo a následující generace nemají dostatečně intenzivní vazbu k území. Tyto faktory vedou k relativně nízké participaci obyvatel na veřejném dění a nedostatku lokálních elit a přirozených lídrů. Druhou skupinou příčin sociální nestability jsou ekonomické charakteristiky regionu (vysoká nezaměstnanost a nižší mzdová úroveň), které vyvolávají nežádoucí sociální jevy ústící ve vznik a rozšiřování počtu sociálně vyloučených osob a lokalit. To na sebe váže další samostatný problém, jímž je devalvace realitního trhu. V důsledku výše uvedeného dochází v území k negativním sociálním jevům, které vedou ke zhoršování image kraje, polarizaci společnosti a v dlouhodobém horizontu může vést k značnému úbytku populace. listopad 2016 duben 2017 64
Obrázek 11: Strom problémů (Nízký sociální kapitál území) listopad 2016 duben 2017 65
Obrázek 12: Strom cílů (Zvýšit sociální kapitál území) listopad 2016 duben 2017 66
Popis cíle P.1: Zvýšit sociální kapitál území Výchozí stav Nepřirozená obměna struktury obyvatelstva, se kterou souvisí nižší sociální a vzdělanostní status značné části populace a nízká regionální identita s územím, společně s nižší mírou hospodářské konkurenceschopnosti vyúsťují v existenci sociálně vyloučených lokalit a s nimi spojených sociálně patologických jevů, devalvaci trhu s byty a absenci lídrů, kteří jsou jedním z faktorů rozvoje území. Dopady Stabilizace populace, eliminace odlivu mozků, zlepšená image kraje, zmírněná polarizace společnosti, potlačené korupční chování, dostatečné uplatňování demokratických principů, snížená šedá ekonomika, politická kultura na vyšší úrovni, vyšší míra občanské participace Eliminace extremismu, nižší míra kriminality, snížené množství sociálně vyloučených lokalit, snížené množství sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením, snížení počtu zadlužených/předlužených osob, omezený obchod s chudobou, harmonické soužití obyvatel Dílčí cíle a výstupy P.1.1: Emancipace elit jako jednoho z faktorů rozvoje území (setrvání mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva v regionu, minimalizovaná imigrace obyvatel s nižším sociálním a vzdělanostním statusem do regionu, minimalizovaná imigrace obyvatel převážně bez vazby k území, eliminovaný obchod s chudobou) P.1.2: Vyšší míra občanské a politické participace obyvatel (vyšší regionální identita a sounáležitost obyvatel s územím) P.1.3: Kvalitativní rozvoj bytového a domovního fondu (eliminované množství zanedbaných částí měst) P.1.4: Potlačené sociálně patologické jevy (minimalizace sociálně vyloučených lokalit, nižší podíl sociálně vyloučeného obyvatelstva, zvýšená úroveň kupní síly, nižší míra nezaměstnanosti, mzdová úroveň srovnatelná s ostatními regiony, velká část obyvatel vybavená kompetencemi pro trh práce, zlepšený životní styl obyvatelstva, eliminovaná mezigenerační reprodukce vzdělanosti, rozvoj morálních hodnot společnosti, hodnotové orientace žáků, eliminace předčasných odchodů ze vzdělávání, obyvatelstvo dostatečně vybavené měkkými kompetencemi, zvýšení prestiže profesí, vyšší míra hospodářské konkurenceschopnosti regionu) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle P.1.1: Realizace programů na podporu podnikání Podpora sounáležitosti formou pozitivní medializace regionálních úspěchů Startovací byty Zvyšování společenské odpovědnosti firem Posilování místních rozvojových témat (chemie, energetika, ) za účelem profilování regionu Podpora realizace akcí nadregionálního významu (kulturních apod.) Rozvoj vztahů s podnikatelskými subjekty Typová opatření v rámci dílčího cíle P.1.2: Realizace programů zaměřených na zvýšení sounáležitosti obyvatel s místním regionem a zlepšení listopad 2016 duben 2017 67
image regionu navenek Zavedení či posílení významu výchovy k občanství v rámci školního vzdělávání Podpora volnočasových aktivit a zájmového vzdělávání Podpora sounáležitosti formou pozitivní medializace regionálních úspěchů Podpora participativního rozpočtování Podpora činnosti osadních výborů Podpora realizace akcí nadregionálního významu (MICE) Typová opatření v rámci dílčího cíle P.1.3: Realizace programů zaměřených na revitalizaci zanedbaných částí měst Rozvoj spolupráce s majiteli zanedbaných objektů a areálů Motivační příspěvky na péči o veřejná prostranství Typová opatření v rámci dílčího cíle P.1.4: Další rozvoj nástrojů prevence kriminality (zejména primární a sekundární), vandalismu a dalších sociálně patologických jevů Podpora spolkového života Zkvalitnění školství přilákání kvalifikovaných a motivovaných pedagogů Zvýšení dostupnosti sociálních služeb pro sociálně vyloučené osoby a osoby ohrožené sociálním vyloučením Realizace programů zaměřených na dluhové poradenství (včetně řešení insolvencí) Podpora rozvoje spolupráce škol zařízení a zaměstnavatelů Podpora zřizování sociálních bytů, bytů na půl cesty apod. Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Decentralizovaná a pružnější aktivní politika zaměstnanosti Legislativní změny (RUD, ) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 13. Počet trestných činů na 10 000 obyvatel 8. Počet obyvatel regionu 11. Volební účast 17. Průměrná cena nemovitostí 7. Mzdová úroveň 9. Podíl nezaměstnaných Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatel Předpoklady a rizika listopad 2016 duben 2017 68
Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zájem obyvatel o veřejné dění Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Hospodářské komory Nestátní neziskové organizace Základní, střední a vysoké školy Agentura pro sociální začleňování Úřady práce Policie České republiky listopad 2016 duben 2017 69
5.2.2 Cíl P.2: Zlepšit životní prostor Popis problému: Zhoršený životní prostor Pánevní oblast je charakteristická bývalou a zčásti pokračující těžbou hnědého uhlí a související energetikou a přetrvávajícím významným vlivem průmyslu pro zaměstnanost. Struktura hospodářské činnosti významně ovlivnila stav životního prostředí. Přestože se kvalita jednotlivých složek životního prostředí v posledních dvou dekádách výrazně zlepšila, je většina území i nadále postižena zhoršenou kvalitou ovzduší vyznačující se plošně zvýšenými koncentracemi škodlivin, které zde patří k nejvyšším v rámci ČR. Specifikem této oblasti je existence rozsáhlých území znehodnocených těžbou hnědého uhlí. Znečištění dílčích složek životního prostředí souvisí zejména s lokalizací velkých průmyslových podniků, vysokou koncentrací starých ekologických zátěží a devastací krajiny těžbou hnědého uhlí. V některých částech regionu je značná část obyvatelstva vystavena rizikům průmyslových havárií a nárazově zvýšené hlukové zátěži či světelného smogu jako negativních vedlejších efektů ekonomické činnosti. Důsledkem těchto problémů je zhoršený zdravotní stav populace, zvýšené náklady na rozvoj ekonomických činností a neatraktivní krajina, které vyúsťují v celkovou neatraktivitu regionu pro život i pro investory. Ačkoli úspěšně probíhají rekultivační a revitalizační práce po těžbě, úkolem zůstává pokračovat v resocializaci území. listopad 2016 duben 2017 70
Obrázek 13: Strom problémů (Zhoršený životní prostor) listopad 2016 duben 2017 71
Obrázek 14: Strom cílů (Zlepšit životní prostor) listopad 2016 duben 2017 72
Popis cíle P.2: Zlepšit životní prostor Výchozí stav Životní prostor v této oblasti byl a stále zčásti je ovlivněn těžební činností a s ní související uhelnou energetikou a přetrvávajícím významným vlivem průmyslu pro zaměstnanost. Klíčová je problematika rozsáhlých území znehodnocených těžbou hnědého uhlí, u nichž sice probíhají rekultivační a revitalizační práce po těžbě, nicméně je třeba pokračovat v resocializaci území. Obdobně dochází ke zlepšení kvality jednotlivých složek životního prostředí, stále je zde však značný prostor pro zlepšení, který povede k zlepšení zdravotního stavu populace, sníženým nákladům na rozvoj ekonomických činností a zvýšení atraktivity krajiny, které povedou k celkovému zvýšení atraktivity regionu pro život i pro investory. Dopady Stabilizace početního stavu populace regionu, zlepšená image regionu, zvýšená rezidenční atraktivita regionu, vyšší kvalita života obyvatel, zlepšené demografické charakteristiky, lepší zdravotní stav populace Zvýšená efektivita hospodářské činnosti, optimalizované náklady na rozvoj ekonomických činností, zvýšená celková atraktivita krajiny, vysoký rekreační potenciál a vyšší environmentální hodnota krajiny Dílčí cíle a výstupy P.2.1: Zlepšená kvalita ovzduší (environmentálně šetrné vytápění domácností, důsledné využívání nástrojů legislativy ochrany ovzduší (vymáhání povinnosti obměny kotlů, kontroly apod.), podpora šetrných topných médií a ekologizace vytápění domácností, zvýšení ekologického povědomí obyvatel, snížení zatížení území intenzivní silniční dopravou, využití potenciálu pro omezování automobilové dopravy, eliminace prašnosti z dolů a emise z velkých zdrojů znečišťování ovzduší) P.2.2: Minimalizace negativních vlivů průmyslové výroby na okolí (hluková zátěž, světelný smog, ) a minimalizace rizik průmyslových havárií* P.2.3: Minimalizace znečišťování vodních toků a zajištění dostatečných zásob vody (sanace starých ekologických zátěží) P.2.4: Revitalizace zanedbaných částí měst (vyřešení majetkoprávních vztahů, nalezení vhodných zdrojů na revitalizaci území)* P.2.5: Revitalizace brownfields (vyřešení majetkoprávních vztahů, nalezení vhodných zdrojů na revitalizaci území)* P.2.6: Postup při obnově krajiny dle schválené koncepce 5 (vč. resocializace) (nalezení vhodných zdrojů na revitalizaci území) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle P.2.1: Realizace programů na školách a školských zařízeních zaměřených na zvýšení ekologického povědomí obyvatel Realizace marketingových kampaní cílených na zvýšení ekologického povědomí obyvatel Realizace programů na zvýšení sociální odpovědnosti firem 5 Návrh jednotné koncepce správy a následného využívání rekultivovaných území listopad 2016 duben 2017 73
Zvýšení atraktivity veřejné dopravy, dokončení integrace veřejné dopravy a zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Realizace nástrojů vedoucích k regulaci individuální automobilové dopravy - omezení a zklidnění dopravy, podpora environmentálně šetrných druhů dopravy (zpoplatnění automobilové dopravy ve městě, podpora sdílení automobilů, využití potenciálu železniční dopravy) Zavedení přísnějších kontrol v oblasti ochrany ovzduší Kotlíkové dotace Typová opatření v rámci dílčího cíle P.2.3: Zavedení přísnějších kontrol Realizace bezpečnostních opatření Zajištění dostatečných zásob a jakosti vody Typová opatření v rámci dílčího cíle P.2.6: Realizace opatření zaměřených na rekultivaci a resocializaci krajiny Realizace programů na rozvoj rekreačního potenciálu na rekultivovaných a revitalizovaných plochách Vytvoření podmínek pro spolupráci klíčových aktérů v území dotčeném těžbou Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Nalezení vhodných dotačních titulů na úrovni státu i evropských fondů Vytvoření udržitelného systému financování rozvoje revitalizovaných území Vytvoření odpovídajícího právního prostředí pro rozvoj a využívání revitalizovaných území Vytvoření koncepčního a metodického rámce pro využívání revitalizovaných území Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 14. Naděje dožití 8. Počet obyvatel regionu 18. Počet a rozloha brownfields 19. Počet starých ekologických zátěží 16. Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zájem obyvatel Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty listopad 2016 duben 2017 74
Majitelé brownfields Majitelé zanedbaných objektů listopad 2016 duben 2017 75
5.2.3 Cíl P.3: Zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost Popis problému: Nízká hospodářská konkurenceschopnost Vzhledem k již výše popsaným aspektům lidských zdrojů v regionu se území potýká s omezeným zdrojem elit, což společně s přetrvávající zaměstnaneckou mentalitou a nízkou mírou podnikatelské aktivity generuje relativně nízkou inovační, vědeckou a výzkumnou výkonnost regionu. Pánevní oblast tak trvale vykazuje nejvyšší podíl nezaměstnaných osob. Zatížení území zastaralou a naddimenzovanou infrastrukturou (odpovídající někdejším průmyslovým potřebám, avšak nevyhovující současným požadavkům) snižuje atraktivitu pro investory. Tyto dílčí aspekty mají za následek nízkou hospodářskou konkurenceschopnost. V důsledku toho je pro region typická nižší kupní síla obyvatel a je zde zvýšené riziko odchodu firem z regionu, které nadále fixují ekonomické zaostávání kraje. listopad 2016 duben 2017 76
Obrázek 15: Strom problémů (Nízká hospodářská konkurenceschopnost) listopad 2016 duben 2017 77
Obrázek 16: Strom cílů (Zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost) listopad 2016 duben 2017 78
Popis cíle P.3: Zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost Výchozí stav Pro region je charakteristická nízká inovační, vědecká a výzkumná aktivita a nízká atraktivita pro investory s vyšší přidanou hodnotou, které jsou způsobeny zejména strukturou hospodářské činnosti a poválečnou změnou obyvatelstva, se kterými souvisí nízký sociální status obyvatel, oborová struktura ekonomických subjektů a nízká míra podnikatelské aktivity. Výslednicí je dlouhodobý úbytek populace, který pramení z nízké mzdové úrovně, vysoké nezaměstnanosti, nízké výkonnosti firem a nedostatečné nabídky pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované. Dopady Stabilizace počtu populace, rostoucí životní situace obyvatel, eliminovaná polarizace společnosti, vyšší úroveň kupní síly obyvatelstva, zvyšující se mzdová hladina, nižší míra nezaměstnanosti, vyšší nabídka pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované Zvýšená kvalita veřejné infrastruktury a služeb, zvýšené příjmy územních veřejných rozpočtů, ekonomický rozvoj regionu, snížená šedá ekonomika, snížené riziko odchodu firem z regionu, vyšší výkonnost firem, vyšší míra exportní aktivity, udržitelné využívání zdrojů, optimalizovaný (udržitelný) energetický průmysl Dílčí cíle a výstupy P.3.1: Vyšší inovační, vědecká a výzkumná aktivita (dostatečné administrativní kapacity pro rozvojové projekty, vyšší úroveň spolupráce subjektů, zlepšující se podmínky firem pro růst/rozvoj, vyšší poptávka po kreativitě, rostoucí zaměření ekonomiky na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, vyšší vliv odvětví s vyšší přidanou hodnotou pro zaměstnanost, emancipace ekonomických elit) P.3.2: Zlepšující se endogenní faktory rozvoje ekonomických subjektů (zvýšený počet investic orientovaných na činnosti vyžadující specializaci, zvyšující se míra podnikatelské aktivity, zavedený systém podpory rozvoje podnikání, vyšší podnikavost, zlepšená kvalita lidských zdrojů, dostatečné odborné vzdělávání vzhledem k poptávce na trhu práce, přizpůsobení oborového zaměření škol v návaznosti na místní ekonomiku, zvýšení zájmu o studium oborů stěžejních pro místní ekonomiku (technické obory), dostatečná vybavenost obyvatelstva měkkými kompetencemi, zvýšená kvalita škol a absolventů, rostoucí sociální status obyvatel, rostoucí imigrace kvalifikované pracovní síly, setrvání mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva, zlepšená image kraje, vyšší míra regionální identity obyvatelstva, vyšší kompetence a kvalifikace obyvatelstva) P.3.3: Zvýšená atraktivita pro investory s vyšší přidanou hodnotou (vyvážená oborová struktura ekonomických subjektů, dokončená transformace hospodářství, rozvoj odvětvové diverzifikace podniků a regionálního inovačního systému, odstraněné nejvýraznější deficity v dopravní infrastruktuře, zavedené ekonomické kompenzace externalit těžebního a energetického průmyslu, vyšší míra profitu regionu z místní produkce, udržení kapitálu v území (dividendy), vyřešené majetkoprávní poměry v hospodářství, revitalizovaná a resocializovaná krajina, revitalizované brownfields) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle P.3.1: Podpora rozvoje vysokého školství Podpora spolupráce aktérů v regionu (podnikatelských subjektů, akademické sféry atd.) Propagace úspěšných osobností a subjektů z regionu Typová opatření v rámci dílčího cíle P.3.2: listopad 2016 duben 2017 79
Podpora vzdělávání v IT v netechnických/přírodovědných oborech, podpora neformálního vzdělávání v IT, podpora vzdělávání žen v IT, podpora měkkých dovedností v technických/přírodovědných oborech (ve vazbě na Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje) Zvýšení úrovně školství Zavedení a realizace programů na podporu podnikání a podnikavosti (startup, podpora inovací v podnikání) Podpora spolkového života a realizace tradičních i nových společenských akcí Typová opatření v rámci dílčího cíle P.3.3: Podpora odvětvové diverzifikace podniků Rozvoj regionálního inovačního systému Realizace opatření zaměřených na rekultivaci a resocializaci krajiny Vybudování infrastruktury na rekultivovaném území Dokončení integrace dopravy Dostavba páteřní infrastruktury (zejména modernizace silnice I/13, I/27) Modernizace páteřních tratí kolejové dopravní infrastruktury (např. Litvínov Louka) Modernizace a elektrizace úseků kolejové dopravní infrastruktury Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Sanace starých ekologických zátěží prostřednictvím podpory z ESIF Stimulace revitalizace brownfieldů prostřednictvím efektivnějších nástrojů ze strany státu či podpory z ESI Dostavba dálnice D7 Zásluhovost sociálních dávek Legislativní změny (zákon o veřejných zakázkách možnost zvýhodnění místních subjektů při zadávání veřejných zakázek) Umožnění regulace oborů středoškolského vzdělávání ze strany kraje Decentralizace subjektů veřejné správy (sídla institucí, ) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 7. Mzdová úroveň 6. Výsledky žáků středních škol ve společné části maturitní zkoušky 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a struktura volných pracovních míst 8. Počet obyvatel regionu Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů listopad 2016 duben 2017 80
Zájem obyvatel Zapojené subjekty Ústecký kraj Inovační centrum Ústeckého kraje Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty Majitelé brownfields listopad 2016 duben 2017 81
5.2.4 Cíl P.4: Dokončit obnovu krajiny a revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití Popis problému: Fyzicky deprivované, funkčně podvyužité a okolí zatěžující areály a nedokončená obnova krajiny V Pánevní oblasti se nachází velké množství fyzicky deprivovaných, funkčně podvyužitých a okolí zatěžujících areálů, které souvisejí jak se zaměřením hospodářství (těžba hnědého uhlí, dominance průmyslu, ), tak s mimořádně vysokou koncentrací sociálně vyloučených obyvatel a s nimi souvisejících rozsáhlých, velmi problematických sociálně vyloučených lokalit a zanedbaných částí měst. Důsledkem existence těchto areálů je změna charakteru krajiny (v souvislosti s těžbou), růst nároků na zábor nezastavěného území a sociálně patologické jevy. Všechny tyto faktory pak vyúsťují v celkovou neatraktivitu regionu pro obyvatele i pro investory a dochází k ekonomickému zaostávání regionu. listopad 2016 duben 2017 82
Obrázek 17: Strom problémů (Fyzicky deprivované, funkčně podvyužité a okolí zatěžující areály a nedokončená obnova krajiny) listopad 2016 duben 2017 83
Obrázek 18: Strom cílů (Dokončit obnovu krajiny a revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití) listopad 2016 duben 2017 84
Popis cíle P.4: Dokončit obnovu krajiny a revitalizovat fyzicky deprivované objekty a areály a zajistit jejich efektivní využití Výchozí stav Značné množství fyzicky deprivovaných, funkčně podvyužitých a okolí zatěžujících areálů souvisejících jak se zaměřením hospodářství (těžba hnědého uhlí, dominance průmyslu, ), tak s mimořádně vysokou koncentrací sociálně vyloučených obyvatel a s nimi souvisejících rozsáhlých, velmi problematických sociálně vyloučených lokalit a zanedbaných částí měst, způsobuje celkovou neatraktivitu regionu pro obyvatele i pro investory a dochází k ekonomickému zaostávání regionu. Dopady Ekonomický rozvoj kraje, zvýšená atraktivita regionu pro investory, zachování a zlepšování kvality krajiny a složek životního prostředí, zamezení budování areálů na zelené louce, využití stávajícího bytového fondu, ochrana nezastavěného území, zlepšená image kraje, ochrana krajiny a životního prostředí, vyšší využití stávajícího bytového fondu, využitý potenciál území pro život a rozvoj ekonomiky, přizpůsobení ekonomiky novým podmínkám, trvale udržitelné využití krajiny, změna charakteru krajiny, snížení nároků na infrastrukturu na nově revitalizovaném území Zvýšená rezidenční atraktivita regionu, zlepšené životní podmínky, vyšší hodnota stávajícího bytového fondu, snížené množství sociálně vyloučených lokalit, snížený počet sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením, eliminace sociálně patologických jevů Dílčí cíle a výstupy P.4.1: Eliminace rizik a zátěží z průmyslových podniků (zvýšení společenské odpovědnosti firem, spolupráce veřejného sektoru s velkými firmami) P.4.2: Revitalizované brownfields (minimalizace počtu nevyužitých bývalých průmyslových areálů, vyšší atraktivita pro investory, optimalizovaná infrastruktura co do rozsahu kvality, sanace starých ekologických zátěží) P.4.3: Eliminace počtu a rozsahu zanedbaných částí měst (vyřešení majetkoprávních vztahů, zajištění odpovídajících finančních zdrojů, zvýšení kvality občanské vybavenosti odpovídající potřebám obyvatel, rozvoj atraktivních lokalit a veřejných prostranství, uspokojivý technický stav obytných sídlišť, v určitých případech prioritizovat také investice bez přímého ekonomického dopadu, vyšší míra aktivace většinové společnosti) P.4.4: Minimalizace počtu a rozsahu sociálně vyloučených lokalit (rozvoj sociálního statusu a kompetencí obyvatel) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle P.4.1: Opatření zaměřená na zvýšení společenské odpovědnosti firem Spolupráce veřejného sektoru s velkými podnikatelskými subjekty Důsledné vymáhání dodržování legislativy Realizace bezpečnostních opatření Prevence rizik, vč. systému včasného informování a krizového řízení Typová opatření v rámci dílčího cíle P.4.2: Opatření vedoucí ke zvýšení využitelnosti bývalých průmyslových areálů listopad 2016 červen 2017 85
Revitalizace brownfields Rozvoj spolupráce s majiteli brownfields Optimalizace využití brownfields pro podnikatelské i nepodnikatelské účely Realizace sanačních opatření starých ekologických zátěží Optimalizace kvality infrastruktury Typová opatření v rámci dílčího cíle P.4.3: Zvýšení veřejné občanské vybavenosti území Revitalizace veřejných prostranství Rekonstrukce obytných sídlišť Podpora participace obyvatel na veřejném dění Rozvoj spolupráce s majiteli zanedbaných objektů a areálů Rozvoj a využívání (finančních) nástrojů na revitalizaci Typová opatření v rámci dílčího cíle P.4.4: Další rozvoj nástrojů prevence kriminality (zejména primární a sekundární) Podpora spolkového života Zkvalitnění školství přilákání kvalifikovaných a motivovaných pedagogů Zvýšení dostupnosti sociálních služeb pro sociálně vyloučené osoby a osoby ohrožené sociálním vyloučením Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 13. Počet trestných činů na 10 000 obyvatel 17. Průměrná cena nemovitostí 18. Počet a rozloha brownfields 19. Počet starých ekologických zátěží Nekvantifikovatelné: Image regionu a kraje Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zapojené subjekty Ústecký kraj listopad 2016 červen 2017 86
Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty Nestátní neziskové organizace Základní a střední školy Agentura pro sociální začleňování Majitelé brownfields Majitelé zanedbaných objektů a obytných domů listopad 2016 červen 2017 87
5.3 REKREAČNÍ OBLASTI 5.3.1 Cíl R.1: Eliminovat dopady periferní geografické polohy a zvýšit sociální a ekonomickou životaschopnost území Popis problému: Periferní charakter, malá sociální a ekonomická vitalita a geografická odlehlost území Nejkomplexnějším problémovým okruhem Rekreačních oblastí je jejich nízká sociální a ekonomická vitalita, která je částečně daná již jejich geografickou polohou (hornatá příhraniční periferie venkovského typu). Příčiny tohoto problému tudíž spočívají především v infrastrukturní podvybavenosti a nízké hustotě infrastruktury, zhoršených předpokladech pro hospodářský rozvoj a také v náročnějších přírodních podmínkách zvyšujících náklady na lidské aktivity v území (bydlení, podnikání atd.). V důsledku toho se území vyznačuje nižší hospodářskou výkonností, hospodářským zaostáváním, nedostatečným využitím předpokladů pro potenciálně nosná hospodářská odvětví, odlivem obyvatelstva (jak ve smyslu vyjížďky za prací, tak ve smyslu stěhování obyvatel) a snižováním sociálního kapitálu území. Popsaný hlavní problém v sobě zahrnuje většinu dílčích problémů, jimiž se Rekreační oblasti vyznačují. listopad 2016 červen 2017 88
Obrázek 19: Strom problémů (Periferní charakter, malá sociální a ekonomická vitalita a geografická odlehlost území) listopad 2016 červen 2017 89
Obrázek 20: Strom cílů (Eliminovat dopady periferní geografické polohy a zvýšit sociální a ekonomickou životaschopnost území) listopad 2016 červen 2017 90
Popis cíle R.1: Eliminovat dopady periferní geografické polohy a zvýšit sociální a ekonomickou životaschopnost území Výchozí stav Geografická poloha v rámci Česka, hornatý charakter reliéfu, klimatické podmínky (zejména v zimě) a s tím související nižší hustota osídlení předurčují výrazně periferní charakter území rekreačních oblastí. To má vliv na zhoršenou dopravní dostupnost a obslužnost území, na sníženou vybavenost území technickou i občanskou infrastrukturou (v případě občanské vybavenosti navíc s tendencemi k další redukci). Perifernost území dále posiluje jeho hospodářské zaostávání, nízká míra podnikatelské aktivity a málo využitý (přitom vysoký) potenciál cestovního ruchu. Na velké části území Rekreačních oblastí se vlivem odlivu lidí (zejména mladších a vzdělanějších) snižuje jeho sociální kapitál. Dopady Vyšší sociální kapitál území, eliminace sociálně-prostorové segregace sídel, stabilizace populace a eliminace odlivu mozků, stabilizace rozsahu veřejných služeb v malých sídlech, vyšší míra občanské participace obyvatel, stabilizace pracovních sil zejména ve službách, eliminace vyšších nákladů na život v území Zvýšená hospodářská výkonnost území, lépe fungující místní trh (zboží, služby), nižší míra nezaměstnanosti, rozšířená nabídka pracovních příležitostí, lépe fungující místní pracovní trh, vyšší míra podnikatelské aktivity v území, vyšší míra spolupráce mezi ekonomickými subjekty Rozvinutý, dlouhodobě udržitelný cestovní ruch, rostoucí/vyšší návštěvnost s delší dobou pobytu, vyšší příjmy z cestovního ruchu, vyrovnanější distribuce turistické návštěvnosti během roku, využité realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Dílčí cíle a výstupy R.1.1: Zlepšená dopravní dostupnost území (zachovaný stávající rozsah dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou, zrekonstruovaná dopravní síť s odstraněnými závadami) R.1.2: Stabilizovaná vybavenost území (odstraněné nejvýraznější deficity ve vybavenosti sídel technickou infrastrukturou, odstraněné nejvýraznější deficity a stabilizace občanské vybavenosti, rozšířená a koordinovaná nabídka společenského vyžití) R.1.3: Zlepšené předpoklady pro ekonomický rozvoj (systém podpory rozvoje podnikání v periferních územích, rovnoměrnější časová a prostorová distribuce cestovního ruchu, vyšší kvalita služeb v cestovním ruchu, intenzifikace a přesnější zacílení marketingových aktivit cestovního ruchu, zvýšená prostupnost hranice pro pěší turisty) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle R.1.1: Rekonstrukce a odstranění závad na silnicích II. a III. třídy Zachování a eventuální rozšíření stávajícího linkového vedení a frekvence spojů veřejné dopravy (mj. z hlediska mezikrajského a přeshraničního spojení např. oblast Rumburku a Varnsdorfu s Libereckým krajem) Typová opatření v rámci dílčího cíle R.1.2: Výstavba/rozšíření vodovodů a kanalizací v obcích Výstavba/rozšíření/zlepšení parametrů digitálních sítí Zachování stávající veřejné občanské vybavenosti území (úřady, pošta, školy, kulturní zařízení apod.) listopad 2016 červen 2017 91
s možností realizace dílčích úspor (např. sloučení provozoven různých úřadů, pošty, obchodů apod.) Zamezení rušení místních komunikací a cest v intravilánech i extravilánech obcí, zajištění prostupnosti krajiny Koordinace pořádání kulturních a volnočasových akcí Typová opatření v rámci dílčího cíle R.1.3: Zavedení a realizace programu podpory drobného a malého podnikání Realizace marketingových kampaní cílených na konkrétní skupiny návštěvníků Zprovoznění nových hraničních přechodů pro pěší v oblasti Českého Švýcarska ve spolupráci se Správou NP Českého Švýcarska a CHKO Labské Pískovce v místech, kde je to vzhledem k zájmům ochrany přírody možné Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Zachování stávající komerční občanské vybavenosti území (obchody, komerční sportovní zařízení apod.) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 3. Vzdělanostní struktura obyvatel 11. Volební účast 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 2. Počet podnikajících fyzických a právnických osob na 1 obyvatele 4. Počet návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních 5. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatelstva Nekvantifikovatelné: Realizovaný program podpory drobného a malého podnikání cílený zejména na menší sídla Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků na výstavbu/rekonstrukci dopravní a technické infrastruktury Dlouhodobý závazek veřejných subjektů podporovat i primárně ekonomicky nerentabilní provozy občanské vybavenosti a jejich místní pobočky (úřady, pošta, školy, kulturní zařízení apod.) Ochota ke spolupráci mezi různými subjekty v řadě rovin (organizace a koordinace aktivit, koncentrace finančních zdrojů, řešení vlastnických vztahů při investiční výstavbě) v oblastech trhu práce, marketingu cestovního ruchu, společenského a kulturního života atd. Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel Eliminace image regionu jako součásti Ústeckého kraje se všemi skutečnými nebo domnělými negativními rysy listopad 2016 červen 2017 92
Postupný nárůst postmaterialisticky smýšlejících obyvatel vedoucí k zájmu o bydlení v přírodně a kulturně cenných územích Zapojené subjekty Ústecký kraj Inovační centrum Ústeckého kraje Města a obce a jejich příspěvkové organizace Dobrovolné svazky obcí Hospodářské komory Destinační agentury Místní akční skupiny listopad 2016 červen 2017 93
5.3.2 Cíl R.2: Zlepšit stav životního prostředí Popis problému: Dílčí problémy v oblasti životního prostředí Poněkud více specifický problémový okruh zahrnuje zhoršený stav některých složek životního prostředí. Je třeba podotknout, že stav životního prostředí v Rekreačních oblastech je v kontextu Ústeckého kraje obecně spíše příznivý (a jednotlivé dílčí problémy se dosti liší např. od Pánevní oblasti nebo Jádrové oblasti ÚK), v kontextu Česka pak pouze mírně zhoršený. Mezi dílčími problémy životního prostředí Rekreačních oblastí patří výskyt, příp. dálkový přenos emisí z průmyslu, energetiky, lokálních topenišť a dopravy do ovzduší, výskyt četných brownfieldů, ekologické zátěže minulých dekád (dané např. druhovou skladbou lesů) a některé problémy související s lokální extrémní koncentrací některých hospodářských aktivit, zejména pak cestovního ruchu. Důsledkem těchto problémů jsou zhoršený stav ovzduší, nižší ekologická stabilita krajiny a nižší atraktivita sídel. listopad 2016 červen 2017 94
Obrázek 21: Strom problémů (Dílčí problémy v oblasti životního prostředí) listopad 2016 červen 2017 95
Obrázek 22: Strom cílů (Zlepšit stav životního prostředí) listopad 2016 červen 2017 96
Popis cíle R.2: Zlepšit stav životního prostředí Výchozí stav Přírodní podmínky (podnebí, vrchovinný až hornatý reliéf) a hospodářská činnost v regionu a jeho okolí v předchozích dekádách i nyní mají vliv na zhoršený stav některých složek životního prostředí. Přestože se ve srovnání s jinými částmi Ústeckého kraje jedná o relativně menší problém, má určitou váhu zejména s ohledem na využitelnost potenciálu tohoto území, které spočívá především v nabídce atraktivního bydlení, drobného podnikání, trávení volného času a turistiky. Mezi hlavní problémy životního prostředí v Rekreačních oblastech patří zhoršený fyzický stav řady sídel a jejich částí (vč. výskytu brownfieldů), ekologické zátěže, snížená ekologická stabilita lesů i jiných ploch v krajině, emise z dopravy, lokálního vytápění i dálkovým přenosem ze staciononárních zdrojů do ovzduší a lokální přetíženost, resp. nerovnoměrná zátěž území hospodářskou činností, zvláště cestovním ruchem. Dopady Vyšší potenciál pro rozvoj sociálně-ekonomických aktivit, vyšší rezidenční a hospodářská atraktivita sídel, snížení počtu a rozlohy lokalit s obtížnou budoucí využitelností (fyzický stav, ekologické zátěže) Zvýšení ekologické stability krajiny, lepší stav lesních porostů v Krušných horách, lepší kvalita ovzduší v území Zmenšení ploch narušených hospodářskou činností a snížení míry jejich zátěže, snížení zátěže turisticky nejatraktivnějších lokalit v hlavní sezóně (ČŠ v létě, KH v zimě) Dílčí cíle a výstupy R.2.1: Zlepšení fyzického stavu sídel a odstranění ekologických zátěží (revitalizace ploch brownfields, revitalizace upadajících ploch v sídlech, odstranění následků někdejších problematických výrobních činností) R.2.2: Zlepšení stavu a ekologické stability krajiny (obnova lesů, přiblížení původní, přirozené/přírodě blízké druhové skladbě, eliminace nevhodných forem hospodaření v krajině, regulace zástavby ve volné krajině) R.2.3: Snížení/nezvýšení emisí do ovzduší (pokles emisí z lokálního vytápění, modernizace vytápění domů, vyšší povědomí obyvatel o správném způsobu vytápění, modernizace spotřebičů na pevná paliva, snížení dopadů emisní zátěže z pánevní oblasti, částečně i ze Saska, eliminace dopadů emisí z velkých stacionárních zdrojů znečištění z průmyslu, energetiky a těžby, snížení emisí z automobilové dopravy, úpravy silnic uvnitř sídel, realizace silničních obchvatů, snížení objemu automobilové dopravy v sídlech, rozvoj infrastruktury cyklistické dopravy, modernizace a rekonstrukce železniční infrastruktury) R.2.4: Snížení extrémní zátěže části území cestovním ruchem (rovnoměrnější prostorová distribuce cestovního ruchu, menší tlak na rozšiřování turistické infrastruktury v nejatraktivnějších lokalitách, zlepšená organizace a provázanost turistické veřejné dopravy, rozvoj nových atraktivit pro návštěvníky zejména v turisticky méně exponovaných lokalitách) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle R.2.1: Projekty revitalizace veřejných prostranství v rezidenčních a centrálních částech sídel Sanace ekologických zátěží na plochách brownfields Pasportizace ploch brownfields Revitalizace ploch brownfields s adaptací na nové funkční využití (vč. asanace a využití např. jako listopad 2016 červen 2017 97
veřejná zeleň) Typová opatření v rámci dílčího cíle R.2.2: Obnova původní druhové skladby lesních ploch Zadržování vody v krajině (obnova oblastí přirozených rozlivů, retenční nádrže, revitalizace říčních toků a říčních koryt apod.) Využití nástrojů územního plánování (vč. regulačních plánů) pro regulaci zástavby ve volné krajině Likvidace invazních druhů (mj. křídlatka sachalinská) Plánování a realizace regenerace krajiny (ÚSES, komplexní pozemkové úpravy, realizace přírodě blízkých opatření ke zvyšování biodiverzity apod.) Realizace EVVO Typová opatření v rámci dílčího cíle R.2.3: Osvěta obyvatel v oblasti šetrného a úsporného vytápění domácností Modernizace spotřebičů na pevná paliva Výstavba silničních obchvatů sídel Opatření ke zklidnění silniční dopravy v sídlech, humanizace silnic/ulic v sídlech Vybudování/dostavba cyklostezek/cyklotras a jejich doprovodné infrastruktury Rekonstrukce lokálních železnic s využitím pro dopravní obslužnost a/nebo cestovní ruch Podpora rozvoje elektromobility (dobíjecí stanice pro auta) Typová opatření v rámci dílčího cíle R.2.4: Budování doprovodné infrastruktury a atraktivit cestovního ruchu mimo místa hlavní koncentrace cestovního ruchu Budování záchytných parkovišť v návaznosti na pěší a cyklistickou dopravu a veřejnou dopravní obslužnost turisticky exponovaných území (např. po obvodu NP ČŠ) Regenerace železničních objektů (nádraží, zastávek, provozních budov) s ohledem na potřeby CR (včetně konverzí na HUZ, stravovací zařízení apod.) Úprava linkového vedení, časování a provázání spojů veřejné turistické dopravy Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Snížení emisí ze zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v okolních regionech Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 17. Průměrná cena nemovitostí 18. Počet a rozloha brownfields 4. Počet návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků na investiční projekty v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a revitalizace brownfields listopad 2016 červen 2017 98
Vypořádané vlastnické vztahy na brownfields Společenská shoda nad regulací a potřebě usměrňování lidských aktivit v krajině Vývoj hospodářských aktivit v okolních regionech, které jsou problémové z hlediska životního prostředí, přírody nebo krajiny (těžba, energetika, průmysl, intenzivní zemědělství) Dostatečná motivace obyvatel k šetrnějšímu vytápění domácností Dostatečná motivace obyvatel a návštěvníků k využívání environmentálně šetrnějších druhů dopravy (veřejná doprava, cyklistická doprava) Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel Zapojené subjekty Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace Dobrovolné svazky obcí Vlastníci pozemků (vč. velkých vlastníků typu Lesů ČR) Státní podniky Povodí Labe a Povodí Ohře Správy CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko Hospodářské komory Místní akční skupiny Ekonomické subjekty (zemědělství, lesnictví, těžba, energetika, průmysl, cestovní ruch ) listopad 2016 červen 2017 99
5.3.3 Cíl R.3: Zvýšit sounáležitost obyvatel s územím a sladit zájmy jednotlivých aktérů v území Popis problému: Protichůdné zájmy obyvatel v území a sociální nestabilita Relativně parciálním problémem, který však nabývá v současnosti na významu, je různorodost zájmů obyvatel a subjektů v území Rekreačních oblastí a s tím částečně související sociální nestabilita. V území existuje latentní či otevřené napětí mezi zájmy ochrany přírody a krajiny (významné zejména v Českém Švýcarsku a Labských pískovcích), zájmy obyvatel (s rozlišením starousedlíků a nově příchozích obyvatel v rámci kontraurbanizace či amentní migrace) a podnikatelskými záměry. Odlišnost zájmů je dána také vysokými sociálními, ale i příjmovými rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel, a rovněž značnými rozdíly v rozvojovém potenciálu jednotlivých obcí a sídel (na jedné straně rezidenčně a/nebo rekreačně vysoce atraktivní obce typu Tisé, Hřenska či Loučné pod Klínovcem, na straně druhé zejména rozsáhlé, odlehlé území centrální části Krušných hor). V důsledku toho je v území často obtížné nalézt shodu nad rozvojovými prioritami, jednotlivé subjekty či zájmové skupiny spolu málo a obtížně spolupracují. listopad 2016 červen 2017 100
Obrázek 23: Strom problémů (Protichůdné zájmy obyvatel v území a sociální nestabilita) listopad 2016 červen 2017 101
Obrázek 24: Strom cílů (Zvýšit sounáležitost obyvatel s územím a sladit zájmy jednotlivých aktérů v území) listopad 2016 červen 2017 102
Popis cíle R.3: Zvýšit sounáležitost obyvatel s územím a sladit zájmy jednotlivých aktérů v území Výchozí stav Pro území jsou typické odlišné zájmy různých skupin obyvatel a dalších aktérů, kteří zde působí. Na jedné straně se zejména v turisticky a rezidenčně atraktivních lokalitách objevuje snaha toto území maximálně využít pro rezidenční a hospodářskou funkci. Na straně druhé se v Rekreačních oblastech nachází řada přírodně cenných území, často malo- či velkoplošně chráněných, což vede příslušné aktéry v první řadě ke snaze o ochranu přírodních hodnot. Obyvatelé, kteří zde žijí dlouhodobě, usilují o zachování současné podoby obcí z hlediska urbanistického i sociálního. Tyto různé zájmy přinášejí riziko sociální nestability a nižší sounáležitosti části obyvatel s územím. Dopady Vyšší hospodářská výkonnost území, shoda nad dlouhodobým strategickým rozvojem obcí Zvýšení občanské participace v místním rozvoji, vyšší kvalita života obyvatel a dalších subjektů v území, sladěné představy jednotlivých aktérů o budoucím rozvoji území Dílčí cíle a výstupy R.3.1: Zintenzivnění komunitních, společenských a zájmových aktivit v obcích a mikroregionech (pořádání společenských, osvětových a komunitních akcí) R.3.2: Intenzivní společenská diskuse nad rozvojem jednotlivých obcí a jejich částí (důsledné projednání rozvojových záměrů obcí a dalších subjektů s veřejností, zpracování a projednání rozvojových dokumentů obcí a mikroregionů) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle R.3.1: Pořádání společenských, kulturních a osvětových akcí pro různé cílové skupiny Podpora znovuobjevování historie a obnovy tradic (mj. s důrazem na dobu před odsunem německého obyvatelstva a na přeshraniční spolupráci) k aktivizaci a zakořenění obyvatel Zachování a obnova drobných památek (mj. drobných sakrálních památek) Typová opatření v rámci dílčího cíle R.3.2: Tvorba a řádné veřejné projednání strategických dokumentů a rozvojových programů obcí, měst a mikroregionů Pořádání veřejných diskusí nad významnými rozvojovými záměry v území Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Redukce byrokracie (paralyzace akceschopnosti a angažovanosti aktérů) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 11. Volební účast Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatelstva Předpoklady a rizika listopad 2016 červen 2017 103
Zapojené subjekty Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace (zejména školy) Vlastníci pozemků (vč. velkých vlastníků typu Lesů ČR) Správy CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko Ekonomické subjekty (developeři, podnikatelé v cestovním ruchu ) Neziskové organizace a zájmová sdružení Muzea a archivy Místní akční skupiny listopad 2016 červen 2017 104
5.4 POOHŘÍ 5.4.1 Cíl O.1: Zajistit optimální vybavenost, zlepšená dostupnost a rovnoměrnější rozvoj regionu Popis problému: Charakter vnitřní periferie zejména okrajových částí území Příčinou řady problémů, se kterými se potýká oblast Poohří, je periferní venkovský charakter území. Ten je přitom umocněn v okrajových částech území, kde se nachází skutečná, výrazně zaostávající vnitřní periferie. Venkovský charakter území je do značné míry příčinou horší vybavenosti území dopravní a technickou infrastrukturou, a to i navzdory poloze velké části území na významných rozvojových osách. Horší vybavenost a dopravní dostupnost území vede především ke zhoršeným podmínkám pro podnikání a v důsledku k ekonomické stagnaci regionu. Oblasti vnitřní periferie jsou přitom v důsledku jejich omezeného rozvojového potenciálu vystaveny úbytku a stárnutí populace. listopad 2016 červen 2017 105
Obrázek 25: Strom problémů (Charakter vnitřní periferie zejména okrajových částí území) listopad 2016 červen 2017 106
Obrázek 26: Strom cílů (Optimální vybavenost, zlepšená dopravní dostupnost a rovnoměrnější rozvoj regionu) listopad 2016 červen 2017 107
Popis cíle O.1: Zajistit optimální vybavenost, zlepšenou dostupnost a rovnoměrnější rozvoj regionu Výchozí stav Poohří má charakter periferního venkovského území. Ten je přitom umocněn v okrajových částech regionu, kde se nachází skutečná, výrazně zaostávající vnitřní periferie. Venkovský charakter regionu je do značné míry příčinou horší vybavenosti území dopravní a technickou infrastrukturou, a to i navzdory poloze velké části území na významných rozvojových osách. Horší vybavenost a dopravní dostupnost území vede především ke zhoršeným podmínkám pro podnikání a v důsledku k ekonomické stagnaci regionu. Oblasti vnitřní periferie jsou přitom v důsledku jejich omezeného rozvojového potenciálu vystaveny úbytku a stárnutí populace. Dopady Ekonomický rozvoj regionu (zlepšené podmínky pro podnikání, demografická stabilizace periferních částí regionu, optimální dopravní dostupnost, lepší provozní parametry domácností i firem díky zlepšené vybavenosti technickou infrastrukturou) Demografická stabilizace periferních částí regionu (zvýšený rozvojový potenciál periferních částí regionu) Minimalizace negativních důsledků dopravy a provozu domácností i firem na životní prostředí (optimální dopravní dostupnost, zvýšená atraktivita veřejné dopravy a cyklodopravy vůči IAD, lepší provozní parametry domácností i firem díky zlepšené vybavenosti technickou infrastrukturou) Dílčí cíle a výstupy O.1.1: Zlepšená kvalita dopravní infrastruktury včetně moderní a kompletní páteřní dopravní sítě (dobudovaná páteřní silniční infrastruktura, modernizovaná železniční síť, rozvinutá infrastruktura cyklodopravy, zlepšený stav místních komunikací) O.1.2: Zlepšená vybavenost území technickou infrastrukturou (nižší podíl domů bez napojení na veřejný vodovod a kanalizaci, environmentálně šetrnější vytápění domácností, optimální pokrytí území komunikačními i datovými sítěmi) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle O.1.1: Dostavba dálnic D6 a D7, modernizace silnic I/15, I/27, II/240, II/246 a II/247 (zejména formou budování obchvatů sídel) Vybudování VRT Praha Litoměřice se zastávkami v území (pro Roudnici nad Labem a Litoměřice) a příprava úseku Litoměřice Ústí nad Labem a RS tratě (Praha -) Nová Ves Most (vč. zastávky pro Louny) Modernizace, resp. revitalizace železničních tratí č. 072, 087, 114, 123, 126, 160 (zvýšení traťových rychlostí, propustnosti a kapacity tratí) Elektrizace železničních tratí č. 087 a 114 Obnova železniční trati č. 097 vč. zkrácení cestovních dob Vybudování nových žst. a žz. či přesun nástupišť žst. a žz. do dopravně výhodnější polohy (viz Dopravní plán Ústeckého kraje 2017-2021) Dobudování cyklostezky Labe a cyklostezky Ohře s důrazem na separaci cyklodopravy v kolizních úsecích listopad 2016 červen 2017 108
Podpora budování cykloinfrastruktury sloužící k dojíždění do zaměstnání, škol či úřadů Budování přestupních terminálů vč. parkovišť P+R a B+R Rekonstrukce a odstranění závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích Větší angažovanost místních samospráv a ÚK při přípravě páteřní infrastruktury (sdružování, asistence při projednávání staveb, realizace studií, účast v majetkoprávní přípravě, apod.) Zamezení rušení místních komunikací a cest v intravilánech i extravilánech obcí, zajištění prostupnosti krajiny Typová opatření v rámci dílčího cíle O.1.2: Rozšiřování sítí veřejných vodovodů a splaškových kanalizací s ČOV Podpora ekologizace vytápění domácností Komplexní řešení odpadového hospodářství Podpora rozvoje pokrytí území komunikačními i datovými sítěmi Podpora využití geotermální energie v rámci soustav CZT i vytápění domácností Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Dobudování VRT Praha Drážďany Vybudování RS tratě (Praha -) Nová Ves Most (vč. zastávky pro Louny) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 8. Počet obyvatel regionu 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 15. Podíl trvale obydlených domů připojených na veřejný vodovod a na kanalizaci s ČOV Kvantifikovatelné (primární data): Časová akcesibilita území Poohří z Prahy/Ústí nad Labem při využití IAD Časová akcesibilita území Poohří z Prahy/Ústí nad Labem při využití spojů veřejné dopravy Počet obyvatel sídel, jejichž intravilány prochází silnice I. třídy bez kapacitního průtahu či obchvatu Počet obyvatel sídel, jejichž intravilány prochází silnice I a II. třídy, po kterých projede více než 5000 vozidel/24 hodin Rozloha bílých míst pokrytí území komunikačními i datovými sítěmi Nekvantifikovatelné: Existence či rozestavěnost VRT Praha Litoměřice Existence dokončené dálnice D7 Existence dálničního spojení Podbořanska s Prahou Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků na výstavbu/rekonstrukci dopravní a technické infrastruktury Vůle investorů k realizaci projektů v oblasti výstavby dopravní infrastruktury (ŘSD, SŽDC) Zefektivnění procesu přípravy staveb dopravní infrastruktury listopad 2016 červen 2017 109
Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem, resp. rozvojem infrastruktury a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel Postupný nárůst postmaterialisticky smýšlejících obyvatel vedoucí k zájmu o bydlení v přírodně a kulturně cenných územích Zapojené subjekty Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace ŘSD SŽDC SČVK místní akční skupiny listopad 2016 červen 2017 110
5.4.2 Cíl O.2: Rozvinout potenciál ekonomiky Popis problému: Omezený potenciál ekonomiky založený na oborech s nižší přidanou hodnotou Venkovský a spíše periferní charakter území vede k ekonomické pozici regionu jako výrobního regionu s nízkou mírou přidané hodnoty produkce, nízkou mzdovou hladinou a související méně příznivou sociální a vzdělanostní skladbou obyvatelstva. Ta je navíc do určité míry ovlivněna také historickým soustředěním sociálně vyloučených obyvatel v některých částech regionu. Celkově lze konstatovat, že lidský kapitál je v území limitovaný a jeho reprodukci neusnadňuje ani relativně omezená nabídka vzdělávání, daná i převážně venkovským charakterem území. Omezený potenciál ekonomiky umocňuje také existence výrazně zaostávajících oblastí tzv. vnitřní periferie v rámci regionu i nevyužitý potenciál cestovního ruchu. Mnoho z těchto příčin má hlavní důsledek v nízké kupní síle obyvatelstva a související poměrně nízké kvalitě života v regionu, jejímž důsledkem je odliv mozků, který dále umocňuje nízkou konkurenceschopnost regionální ekonomiky. listopad 2016 červen 2017 111
Obrázek 27: Strom problémů (Omezený potenciál ekonomiky) listopad 2016 červen 2017 112
Obrázek 28: Strom cílů (Rozvinutý potenciál ekonomiky) listopad 2016 červen 2017 113
Popis cíle O.2: Rozvinout potenciál ekonomiky Výchozí stav Venkovský a spíše periferní charakter území vede k ekonomické pozici regionu jako výrobního regionu s nízkou mírou přidané hodnoty produkce, nízkou mzdovou hladinou a související méně příznivou sociální a vzdělanostní skladbou obyvatelstva. Ta je navíc do určité míry ovlivněna také historickým soustředěním sociálně vyloučených obyvatel v některých částech regionu. Celkově lze konstatovat, že lidský kapitál je v území limitovaný a jeho reprodukci neusnadňuje ani relativně omezená nabídka vzdělávání, daná i převážně venkovským charakterem území. Omezený potenciál ekonomiky umocňuje také existence výrazně zaostávajících oblastí tzv. vnitřní periferie v rámci regionu i nevyužitý potenciál cestovního ruchu. Mnoho z těchto příčin má hlavní důsledek v nízké kupní síle obyvatelstva a související poměrně nízké kvalitě života v regionu, jejímž důsledkem je odliv mozků, který dále umocňuje nízkou konkurenceschopnost regionální ekonomiky. Dopady Zvýšená konkurenceschopnost regionální ekonomiky, vyšší kvalita života, udržení mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva v regionu, vyšší kupní síla obyvatel, vyšší uplatnění kvalifikované pracovní síly v regionu Dílčí cíle a výstupy O.2.1: Příznivá vzdělanostní skladba obyvatelstva (příznivější sociální skladba obyvatelstva, rozvoj nosných oborů SŠ a VOŠ v návaznosti na místní ekonomiku) O.2.2: Zvýšení konkurenceschopnosti a přidané hodnoty regionální ekonomiky O 2.3: Využití potenciálu cestovního ruchu O 2.4: Zlepšené podmínky pro rozvoj podnikání a místního trhu v periferních částech regionu Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle O.2.1: Podpora volnočasového vzdělávání a celoživotního vzdělávání (finanční, zabezpečení prostor, apod.) Podpora vzdělávání mimořádně nadaných a talentovaných žáků (individualizace výuky, stipendia, apod.) v rámci inkluzivního vzdělávání Podpora vzdělávání v oblasti klíčových kompetencí (přírodní vědy, cizí jazyky, ICT, polytechnická výchova) Rozšíření technického vzdělávání v regionu vč. zvýšení důrazu na prvky duálního systému vzdělávání Podpora vzdělávání v IT v netechnických/přírodovědných oborech, podpora neformálního vzdělávání v IT, podpora vzdělávání žen v IT, podpora měkkých dovedností v technických/přírodovědných oborech (ve vazbě na Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje) Podpora rozvoje nosných oborů SŠ a VOŠ vzdělávání v regionu Zvýšení důrazu na kvalitu absolventů SŠ a VOŠ Zřízení fondu na podporu příchodu/návratu/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly (lékaři a další specialisté poptávaní na místním trhu práce) např. formou stabilizačních stipendií pro studenty VŠ (s podmínkou návratu do regionu), jednorázových příspěvků nově příchozím specialistům, apod. Vytváření podmínek pro příchod/návrat/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly v regionu (např. nabídka kvalitního obecního nájemního bydlení pro žádané profese, nabídka dotovaných listopad 2016 červen 2017 114
parcel, nabídka dotovaných prostor k podnikání, nabídka ordinací k pronájmu, nabídka péče o děti do 3 let, apod.) Podpora sociálních služeb (vč. služeb preventivního charakteru) pro sociálně vyloučené obyvatele a obyvatele sociálním vyloučením ohrožené Realizace systému tzv. prostupného bydlení v obcích a městech se SVL Podpora nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a veřejné služby ze strany obcí (vytváření pozic pro veřejnou službu, VPP, apod.) Podpora vzniku a zavedení systémů prostupného zaměstnávání (jednotlivé typy podpory jako veřejná služba, práce na zkoušku, tréninková pracovní místa, VPP, SÚPM a následně klasické zaměstnání na sebe navazují, přičemž součástí podpory je i doplňující individuální podpora v průběhu procesu a udržení se na pracovní pozici) Redukce bytového fondu disponibilního k obchodu s chudobou (nákup domů a bytů obcemi, demolice či zabezpečení objektů nevhodných k bydlení, regulace ubytoven) Zlepšení spolupráce škol a vzdělávacích institucí se zaměstnavateli (mj. včasné řešení poptávky zaměstnavatelů u SŠ a VOŠ) Podpora profesního rozvoje pedagogů, dalšího vzdělávání pedagogů, motivace pedagogů Typová opatření v rámci dílčího cíle O.2.2: Zavedení a realizace programu podpory drobného a malého podnikání (při koordinaci s MASkami) Systematická podpora drobných místních zemědělců a zvyšování jejich konkurenceschopnosti (mj. zvyšováním přidané hodnoty podporou vlastních/sdílených zpracovatelských kapacit a podporou odbytu) Rozvoj podnikatelských inkubátorů, podpora inovativního podnikání a startupů včetně sociálních inovací Podpora odbytu místních produktů a služeb na regionálním trhu vč. regionálního značení produktů Podpora spolupráce místních firem s VŠ a VaV institucemi (praxe studentů ve firmách, spolupráce při výzkumu a vývoji, zvyšování kvalifikace zaměstnanců, apod.) Umožnění flexibilních forem zaměstnávání ve veřejné sféře v regionu Zavádění inovací, moderních technologií Podpora upgradingu firem Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (mj. formou podmínky zaměstnání určitého podílu místních nezaměstnaných při realizaci zakázky) Typová opatření v rámci dílčího cíle O.2.3: Tvorba nových a rozvoj stávajících produktů CR (např. Cyklostezka Ohře, Za pivem, vínem a gastronomií, Hrady, zámky, kostely a historická města, Poohří mystické a léčivé, Nechranice Lipno Severu) Realizace marketingových kampaní cílených na konkrétní skupiny návštěvníků Podpora rozvoje využití potenciálu řek Ohře, Labe a zatopených lomů pro vodní rekreaci Podpora rozvoje infrastruktury CR (HUZ, stravování, návštěvnická infrastruktura u atraktivit, apod.) Zvyšování kompetencí pracovníků CR (vzdělávání) Movie placement Zkvalitnění informačního (webového) systému turistického portálu Brána do Čech (aby byla zajištěna snadná komunikace akcí mezi centrálním systémem, přispěvateli, obecními weby, apod.) Typová opatření v rámci dílčího cíle O.2.4: listopad 2016 červen 2017 115
Zavedení a realizace programu podpory drobného a malého podnikání (viz O.2.2) Podpora rozvoje dopravní a technické infrastruktury (vč. pokrytí území komunikačními i datovými sítěmi) v oblastech tzv. vnitřní periferie (viz O.1.2) Podpora zakládání a rozvoje sociálních podniků vč. sociálního zemědělství Podpora infrastruktury venkovské turistiky Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Systematická podpora flexibilních forem zaměstnávání ve veřejném i soukromém sektoru (zkrácené úvazky, práce z domova, apod.) Zvýšení důrazu na zvýšení profesních kompetencí absolventů středních škol a učilišť i vysokých škol Zkvalitnění vzdělávacího systému a institucí (větší důraz na relevanci vzdělávacích programů i nabídky kapacit oborů vůči potřebám trhu práce, rapidní zvýšení mezd pedagogů) Přijetí zákona o sociálním bydlení umožňujícího efektivní řešení potřeb v oblasti sociálního bydlení a důsledná finanční podpora rozvoje kapacit sociálního bydlení ze strany státu Přijetí zákona o cestovním ruchu podporujícího destinační management Podpora rozvoje infrastruktury CR (mj. ubytování, pohostinství) Budování dopravní a technické infrastruktury (viz cíl S 1) Redukce administrativní zátěže podnikatelů Systematická podpora podnikatelů ve strukturálně postižených regionech (daňové úlevy, dotace, bezúročné půjčky) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 3. Vzdělanostní struktura obyvatel 6. Výsledky žáků středních škol ve společné části maturitní zkoušky 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 4. Počet návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Nekvantifikovatelné: Realizovaný program podpory drobného a malého podnikání Předpoklady a rizika Vůle státu ke kvalitativním změnám ve školství a zásadnímu navýšení platů ve školství Vůle státu k realizaci adresné regionální politiky s markantní podporou strukturálně postižených regionů Dobrá kondice ekonomiky (při hospodářské konjunktuře budou růst mzdy a bude se zvyšovat odbyt podnikatelům, při hospodářské recesi budou mzdy stagnovat a bude klesat odbyt podnikatelům) Příznivé regulatorní prostředí pro podnikání Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem, rozvojem CR a rozvojem infrastruktury a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel listopad 2016 červen 2017 116
Zapojené subjekty Ústecký kraj Inovační centrum Ústeckého kraje Města a obce a jejich příspěvkové organizace Hospodářské komory Úřad práce ČR Agentura pro sociální začleňování Poskytovatelé sociálních služeb Destinační agentura Dolní Poohří místní akční skupiny listopad 2016 červen 2017 117
5.4.3 Cíl O.3: Zkvalitnit životní prostředí v regionu Popis problému: Zhoršená kvalita životního prostředí Navzdory venkovskému charakteru se území Poohří potýká se zhoršenou kvalitou životního prostředí. Ta se citelně projevuje mj. zhoršenou kvalitou ovzduší v centrální části území a expozicí velké části území vůči povodňovým rizikům. Kvalitu ovzduší zde kromě nepříznivých orografických podmínek ovlivňuje přenos škodlivin (především) z Pánevní oblasti a místní zdroje znečišťování ovzduší. Mezi nimi mají výrazný vliv především lokální topeniště a místy i průmyslové podniky. Vliv domácností na znečišťování ovzduší umocňuje velké rozšíření topení tuhými palivy (především uhlím, mj. v důsledku nižší míry plynofikace) a nevhodný způsob vytápění řady domácností. Vzhledem k silnému ovlivnění regionu intenzivním zemědělstvím a souvisejícími historickými proměnami krajiny, regulacemi řek a melioračním zásahům je v krajině Poohří narušený vodní režim, což na jednu stranu umocňuje zranitelnost území vůči povodňovým rizikům a na druhou stranu spolu s vnosem zemědělských hnojiv a splaškových vod ze sídel do vodních recipientů způsobuje zhoršenou jakost vod. Kvalitní zemědělskou půdu ohrožuje jednak eroze a jednak rozvoj zástavby na zelené louce. Navzdory spíše venkovskému charakteru je životní prostředí regionu zatížené důsledky průmyslové činnosti. Problémy v oblasti životního prostředí ve svém důsledku vedou jednak ke snížené kvalitě života v území, jednak negativně ovlivňují podmínky pro rozvoj ekonomiky. listopad 2016 červen 2017 118
Obrázek 29: Strom problémů (Zhoršená kvalita životního prostředí) listopad 2016 červen 2017 119
Obrázek 30: Strom cílů (Kvalitní životní prostředí v regionu) listopad 2016 červen 2017 120
Popis cíle O.3: Zkvalitnit životní prostředí v regionu Výchozí stav Poohří se potýká mj. se zhoršenou kvalitou ovzduší v centrální části území a expozicí velké části území vůči povodňovým rizikům. Kvalitu ovzduší zde kromě nepříznivých orografických podmínek ovlivňuje přenos škodlivin (především) z Pánevní oblasti a místní zdroje znečišťování ovzduší. Mezi nimi mají výrazný vliv především lokální topeniště a místy i průmyslové podniky. Vzhledem k silnému ovlivnění regionu intenzivním zemědělstvím a souvisejícími historickými proměnami krajiny, regulacemi řek a melioračním zásahům je v krajině Poohří narušený vodní režim, což na jednu stranu umocňuje zranitelnost území vůči povodňovým rizikům a na druhou stranu spolu s vnosem zemědělských hnojiv a splaškových vod ze sídel do vodních recipientů způsobuje zhoršenou jakost vod. Kvalitní zemědělskou půdu ohrožuje jednak eroze a jednak rozvoj zástavby na zelené louce. Dopady Vysoká kvalita života v území, lepší zdravotní stav populace, malý počet i rozsah brownfieldů v území, větší využívání vodních ploch k rekreaci, minimalizované povodňové škody, minimalizace rizikovosti starých ekologických zátěží, minimální rizika průmyslových havárií a připravenost na jejich řešení Lepší podmínky k rozvoji ekonomiky, nabídka rozvojových ploch/prostor k podnikání na revitalizovaných brownfieldech, minimalizované povodňové škody, vyšší stabilita vodních stavů vodních útvarů, zachování potenciálu zemědělské výroby, minimalizace rizikovosti starých ekologických zátěží Dílčí cíle a výstupy O.3.1: Zlepšení kvality ovzduší v regionu (nižší produkce škodlivin v území, nižší produkce škodlivin v pánevní oblasti, environmentálně šetrné vytápění domácností, minimalizace emisí velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, minimalizace emisí v silniční dopravě) O.3.2: Vysoká jakost povrchových i podpovrchových vod (Minimální znečišťování vodních recipientů splaškovými vodami, nízká míra znečišťování vodních útvarů hnojivy, vysoká samočisticí schopnost toků) O.3.3: Minimální ohrožení sídel záplavami (optimální protipovodňová ochrana sídel, zvýšená retenční kapacita krajiny, přírodě blízká krajinotvorná opatření) O 3.4: Zachování kvalitní zemědělské půdy a krajinných hodnot (vyšší odolnost zemědělské krajiny vůči vodní a větrné erozi, vysoká ekologická stabilita krajiny, šetrné využívání ploch volné krajiny, přírodě blízká krajinotvorná opatření, rozvoj pastevectví, preference výstavby na brownfieldech a intravilánech sídel před výstavbou na zelené louce ) O 3.5: Minimální negativní vlivy a pozůstatky průmyslové činnosti, připravenost na krizové situace a environmentální rizika (malé množství brownfieldů, sanace lokalit starých ekologických zátěží, minimalizace rizik průmyslových havárií a jejich důsledků na okolí) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle O.3.1: Realizace důsledné osvěty mezi domácnostmi ohledně environmentálně šetrného vytápění Podpora ekologizace zdrojů vytápění domácností (osvěta a poradenství domácnostem, maximalizace dotačních zdrojů, realizace uživatelsky přívětivé administrace dotací, apod.) Podpora energetických úspor v sektoru domácností (osvěta a poradenství domácnostem, maximalizace dotačních zdrojů, realizace uživatelsky přívětivé administrace dotací, apod.) listopad 2016 červen 2017 121
Důsledné vymáhání dodržování Zákona o ochraně ovzduší orgány státní správy za součinnosti místních samospráv (kontroly zdrojů vytápění, resp. paliv u problémových domácností, vyžadování revizí kotlů, důsledná kontrola obměny kotlů na tuhá paliva za ekologické zdroje alespoň III. emisní třídy od r. 2022, důsledný monitoring znečišťování ovzduší výrobními provozy) Podpora plynofikace v případě dostatečného zájmu potenciálních odběratelů Podpora komunitního CZT malého rozsahu (několik b.j., RD, apod.), např. i s využitím potenciálu geotermální energie Typová opatření v rámci dílčího cíle O.3.2: Budování splaškových kanalizací s ČOV v dosud neodkanalizovaných sídlech a jejich částech Podpora budování domovních či (optimálně) komunitních ČOV a dalších zařízení k minimalizaci vnosu splaškových vod do vodních recipientů z domácností bez napojení na veřejnou kanalizaci Realizace opatření k minimalizaci výplachu zemědělských hnojiv do vodních recipientů (regulace používání hnojiv, budování bezodtokých jímek a dalších přírodě blízkých opatření k zamezení odnosu zemědělských hnojiv do vodních toků), (podpora precizního zemědělství spočívajícího v efektivním využívání hnojiv) Podpora šetrného zemědělství Posílení samočisticích schopností vodních toků (revitalizace vodních toků, zakládání a revitalizace vodních prvků v krajině) Podpora využití dešťové vody Typová opatření v rámci dílčího cíle O.3.3: Budování komplexní protipovodňové ochrany sídel s umožněním rozlivů pro zachování zadržovací schopnosti krajiny Realizace opatření ke zvýšení retenčních schopností krajiny (revitalizace vodních toků, revitalizace říčních niv, zakládání a revitalizace vodních prvků v krajině, zakládání remízků, realizace ÚSES, usměrnění zemědělské produkce s ohledem na protipovodňovou ochranu a maximalizaci retenčních schopností krajiny) Typová opatření v rámci dílčího cíle O.3.4: Realizace přírodě blízkých opatření ke zvýšení odolnosti zemědělské krajiny vůči erozi (zakládání a revitalizace vodních prvků v krajině, revitalizace vodních toků, zakládání remízků, realizace ÚSES, systematická péče o krajinu, usměrnění zemědělské produkce s ohledem na minimalizaci eroze) Podpora rozvoje tradičních forem zemědělství (pastevectví, sadařství) mj. k zajištění údržby nelesní půdy Preference výstavby na brownfieldech a v prolukách intravilánů sídel před výstavbou na zelené louce Podpora ekologicky šetrnějšího zemědělství (omezení zhutňování půdy těžkou technikou, degradace půdy nadměrným hnojením, špatnými osevními postupy, apod.) Realizace komplexních pozemkových úprav Podpora revitalizace intravilánů sídel, revitalizace veřejné sídelní zeleně s využitím původních dřevin a rostlin a zvyšování estetické hodnoty intravilánů sídel Likvidace invazivních druhů Typová opatření v rámci dílčího cíle O.3.5: Zřízení veřejného fondu (např. krajského) pro výkup nemovitostí charakteru brownfield založeného na revolvingovém principu (prostředky utržené za prodej investorům se vrací do fondu) Majetkoprávní převzetí brownfieldů veřejnými subjekty (výkupy, ekzekuce, v krajních případech listopad 2016 červen 2017 122
vyvlastnění) Revitalizace brownfieldů veřejnými subjekty (např. s využitím dotací) Podpora revitalizace brownfieldů soukromými subjekty (mj. formou regulatorních opatření např. minimalizací zastavitelných ploch tzv. na zelené louce, pobídek - např. vysoká daň z nemovitostí u nevyužívaných ploch a staveb, budování veřejné infrastruktury pro zvýšení potenciálu k revitalizaci), Sanace lokalit starých ekologických zátěží (především s vysokou rizikovostí) Podpora minimalizace rizik průmyslových havárií a jejich důsledků na okolí (vč. informování veřejnosti např. formou distribuce instrukcí z vnějších havarijních plánů do domácností) Rozvoj připravenosti území na krizové situace (klimatické změny, sucha, průmyslové havárie, blackout, apod.) Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Podpora snižování emisí škodlivin v okolních regionech (především v Pánevní oblasti) Systémové usměrňování zemědělství k větší environmentální šetrnosti (mj. finanční odpovědnost zemědělců za škody v důsledku nešetrné produkce, revize legislativy a dotačních nástrojů za účelem preference environmentálně šetrného zemědělství) Důsledná podpora komplexních pozemkových úprav ze strany státu Vytvoření předpokladů ke kvalitnímu územnímu plánování (představujícímu koncepci uspořádání území a nikoliv jen vymezení rozvojových ploch na základě zadání ) Důsledná podpora ochrany zemedělské půdy (zejména nejcennějších půd) ze strany státu mj. formou zavedení vysokých poplatků za vyjmutí ze ZPF týkajících se veškeré nové výstavby na zelené louce (vč. ploch určených k bydlení v ÚPD) Důsledná podpora majetkového vypořádání a revitalizace brownfieldů ze strany státu (účinná legislativa a účinné nástroje k převodu brownfieldů do veřejného vlastnictví a k maximalizaci potenciálu jejich revitalizace, výrazná finanční podpora výkupů a revitalizace ze státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů) Aktivní a efektivní role státu při sanaci starých ekologických zátěží (vč. dostatečného financování) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 15. Podíl trvale obydlených domů připojených na veřejný vodovod a na kanalizaci s ČOV 16. Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění 19. Počet starých ekologických zátěží 18. Počet a rozloha brownfields Nekvantifikovatelné: Realizovaný program podpory drobného a malého podnikání Existence vodních toků se stupněm znečištění IV a V Existence starých ekologických zátěží s prioritou A3 a vyšší Předpoklady a rizika Dostatečná alokace prostředků na realizaci investičních opatření Efektivní prostředí přípravy investičních opatření (včetně způsobu majetkoprávní přípravy a práva v oblasti staveb) listopad 2016 červen 2017 123
Vůle státu a orgánů státní správy k důslednému vymáhání dodržování Zákona o ochraně ovzduší Zachování Zákona o ochraně ovzduší alespoň ve stávajícím stavu (povinnost obměny kotlů na tuhá paliva za kotle alespoň III. emisní třídy do r. 2022, umožnění kontroly domácností s podezřením na spalování zakázaných paliv, povinnost revizí kotlů každé 2 roky) Důraz na kvalifikaci a poctivý výkon práce u revizních techniků Důsledná realizace EVVO s důrazem na ochranu ovzduší Šetrné využívání zemědělských hnojiv Environmentálně šetrný způsob zemědělské výroby Dostatek prostředků a vůle aktérů k přírodně blízkým opatřením a revitalizacím vodních toků Nastavení zemědělské politiky (příznivé pro environmentálně šetrné zemědělství, podporu drobných zemědělců, apod.) Důsledná ochrana ZPF ze strany státu a státní správy (včetně legislativy) Zapojené subjekty Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace Hospodářské komory Příslušné orgány státní správy AOPK ČR Povodí Ohře místní akční skupiny listopad 2016 červen 2017 124
5.5 ŠLUKNOVSKO 5.5.1 Cíl S.1: Optimalizovat vybavenost a dopravní dostupnost regionu Popis problému: Geografická izolovanost území Příčinou řady problémů, se kterými se potýká region Šluknovska je charakter odlehlé příhraniční periferie. Nepříznivá dopravní poloha spolu s nízkou kvalitou dopravních spojení s vnějším světem izoluje území, které je navíc poměrně vzdálené od nadřazených center. To spolu s nižší úrovní vybavenosti technickou infrastrukturou i veřejnými službami, související s venkovským charakterem území způsobuje nižší rezidenční i podnikatelskou atraktivitu území a v konečném důsledku prohlubování sociálních problémů a dlouhodobý úbytek obyvatel v regionu. listopad 2016 červen 2017 125
Obrázek 31: Strom problémů (Geografická izolovanost území) listopad 2016 červen 2017 126
Obrázek 32: Strom cílů (Optimální vybavenost a dopravní dostupnost regionu) listopad 2016 červen 2017 127
Popis cíle S.1: Optimalizovat vybavenost a dopravní dostupnost regionu Výchozí stav Šluknovsko má charakter odlehlé příhraniční periferie. Nepříznivá dopravní poloha spolu s nízkou kvalitou dopravních spojení s vnějším světem izoluje území, které je navíc poměrně vzdálené od nadřazených center. To spolu s nižší úrovní vybavenosti technickou infrastrukturou i veřejnými službami, související s venkovským charakterem území způsobuje nižší rezidenční i podnikatelskou atraktivitu území a v konečném důsledku prohlubování sociálních problémů a dlouhodobý úbytek obyvatel v regionu. Dopady Stabilizace počtu obyvatel (vyšší podíl obyvatel s vyšším sociálním statusem, vyšší rezidenční atraktivita území, optimální nabídka a dostupnost infrastruktury a služeb v území, optimální dopravní dostupnost území) Lepší sociální situace v území (vyšší podíl obyvatel s vyšším sociálním statusem, dlouhodobě nízká nezaměstnanost, vyšší nabídka pracovních míst, vyšší podnikatelská atraktivita území, optimální dopravní dostupnost, optimální nabídka a dostupnost infrastruktury a služeb v území) Fyzická regenerace částí sídel (vyšší podíl obyvatel s vyšším sociálním statusem, redukce počtu brownfieldů, vyšší podnikatelská atraktivita území) Dílčí cíle a výstupy S.1.1: Zlepšená dopravní poloha regionu (Lepší dopravní spojení s nadřazenými obslužnými centry Děčín, Ústí nad Labem, Liberec) S.1.2: Lepší dostupnost veřejných služeb (Využití přeshraničního potenciálu pro efektivní zajištění dostupnosti veřejných služeb) S.1.3: Vysoká úroveň vybavenosti území technickou infrastrukturou a ekologická šetrnost sídel (Optimální, kapacitní a spolehlivé zásobování Šluknovska elektrickou energií, vyšší podíl domácností napojených na veřejný vodovod a kanalizaci, Vyšší podíl domácností napojených na veřejný vodovod a kanalizaci) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle S.1.1: Modernizace silnic č. I/9 a I/13 pro zajištění rychlejšího a kvalitnějšího spojení Šluknovska se zbytkem ČR Modernizace železničních tratí č. 081, 083, 089 (zvýšení traťových rychlostí, propustnosti a kapacity tratí), realizace traťových přeložek, resp. spojek pro zajištění či zrychlení spojení v relacích Rumburk Varnsdorf a Varnsdorf Děčín Zachování a údržba železničních tratí 084 a 085 především s ohledem na turistickou dopravní obslužnost (Nationalparkbahn) Zajištění kapacitního zásobování Šluknovska elektrickou energií (vybudování nového vedení VVN, možnost připojení Šluknovska k energetické soustavě SRN) Regulace provozu kamionů na silnici I/9 v zimním období Obnovení silničního spojení Lobendava - Langburkersdorf Rekonstrukce a odstranění závad na silnicích II. a III. třídy Optimalizace a dlouhodobá udržitelnost přestupních vazeb v rámci IDS ÚK i vůči sousedním listopad 2016 červen 2017 128
dopravním systémům (ZVON, VVO, IDOL) Zajištění kvalitního železničního spojení Šluknovska s Libercem (mj. z hlediska organizace dopravy) Typová opatření v rámci dílčího cíle S.1.2: Zachování stávající veřejné občanské vybavenosti území (nemocnice, zdravotnická zařízení, kapacity sociálních služeb, úřady, pošta, školy, kulturní zařízení apod.) s možností realizace dílčích úspor (např. sloučení provozoven různých úřadů, pošty, obchodů apod.) Zamezení rušení místních komunikací a cest v intravilánech i extravilánech obcí, zajištění prostupnosti krajiny Přeshraniční spolupráce v oblasti zajištění obslužnosti území veřejnými službami (sociální služby, zdravotnické služby, vzdělávání) Typová opatření v rámci dílčího cíle S.1.3: Rozšiřování sítí veřejných vodovodů a splaškových kanalizací s ČOV Podpora ekologizace vytápění domácností Komplexní řešení odpadového hospodářství - vybudování lokální spalovny komunálního odpadu, zavedení systému motivace obyvatel k recyklaci a zajištění podmínek pro recyklaci Podpora regenerace brownfieldů (s flexibilnějšími podmínkami podpory) Podpora demolic nevyužívaných objektů bez potenciálu regenerace (s flexibilnějšími podmínkami podpory) Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Podpora výkupů/vyvlastňování objektů brownfieldů ze strany státu (finanční, legislativní) Vyšší finanční podpora demolic/asanací nevyužívaných budov ze strany státu s flexibilnějšími podmínkami podpory (např. rozvolnění podmínek a navýšení financování v programu Restart) Vyšší finanční podpora revitalizace brownfieldů ze strany státu s flexibilnějšími podmínkami podpory Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 8. Počet obyvatel regionu 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 2. Počet podnikajících fyzických a právnických osob na 1 obyvatele Kvantifikovatelné (primární data): Doba jízdy z Rumburku/Varnsdorfu/Šluknova do Děčína a Liberce při využití IAD Doba jízdy z Rumburku/Varnsdorfu/Šluknova do Děčína a Liberce při využití spojů veřejné dopravy 12. Spokojenost obyvatelstva Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků na výstavbu/rekonstrukci dopravní a technické infrastruktury Vůle investorů k realizaci projektů v oblasti výstavby dopravní infrastruktury (ŘSD, SŽDC) Dlouhodobý závazek veřejných subjektů podporovat i primárně ekonomicky nerentabilní provozy občanské vybavenosti a jejich místní pobočky (nemocnice, zdravotnická zařízení, sociální služby, školy, pošta, kulturní zařízení apod.) listopad 2016 červen 2017 129
Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem, resp. rozvojem infrastruktury a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel Postupný nárůst postmaterialisticky smýšlejících obyvatel vedoucí k zájmu o bydlení v přírodně a kulturně cenných územích Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Saská města, obce a jejich příspěvkové organizace ŘSD SŽDC SČVK listopad 2016 červen 2017 130
5.5.2 Cíl S.2: Zvýšit sociální vitalitu a stabilitu území Popis problému: Nízký sociální kapitál a sociální nestabilita území Sociální skladba obyvatel území Šluknovska byla v moderní historii nepříznivě ovlivněna dvěma procesy. Jednak odsunem původního obyvatelstva, který ve svém důsledku připravil území o elity, a jednak dlouhodobým odchodem mozků na jedné straně a naopak příchodem obyvatel s nízkým sociálním statusem na druhé straně. Sociální nestabilitu regionu přitom prohloubila imigrace sociálně vyloučených obyvatel, které sem mj. přitahuje dostupnost disponibilního bydlení. Region se tak na jedné straně vyznačuje nedostatkem obyvatel s vyššími kompetencemi (lídrů) a na druhé straně vysokým zastoupením sociálně slabých a sociálně vyloučených obyvatel, přičemž obojí podvazuje ekonomický potenciál území. Produktem sociálního vyloučení jsou mj. sociálně vyloučené lokality, jejichž existence zatěžuje život příslušných sídel, konfliktní soužití obyvatel (nejen) těchto lokalit s majoritní populací dále prohlubuje nízkou kvalitu života a ve svém důsledku částečně vede k úbytku počtu obyvatel regionu. listopad 2016 červen 2017 131
Obrázek 33: Strom problémů (Nízký sociální kapitál a sociální nestabilita území) listopad 2016 červen 2017 132
Obrázek 34: Strom cílů (Sociálně vitální a stabilní území) listopad 2016 červen 2017 133
Popis cíle S.2: Zvýšit sociální vitalitu a stabilitu území Výchozí stav Region se potýká na jedné straně s nedostatkem obyvatel s vyššími kompetencemi a na druhé straně s vysokým zastoupením sociálně slabých a sociálně vyloučených obyvatel, přičemž obojí podvazuje ekonomický potenciál území. Produktem sociálního vyloučení jsou mj. sociálně vyloučené lokality, jejichž existence zatěžuje život příslušných sídel, konfliktní soužití obyvatel (nejen) těchto lokalit s majoritní populací dále prohlubuje nízkou kvalitu života a ve svém důsledku částečně vede k úbytku počtu obyvatel regionu. Dopady Stabilizace počtu obyvatel, zvýšená kvalita života, pozitivní mediální obraz regionu, zvýšený ekonomický potenciál, harmonické soužití obyvatel, snížené množství SVL Dílčí cíle a výstupy S.2.1: Emancipace ekonomických i profesních elit jako faktor rozvoje území (setrvání mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva v regionu, identifikace obyvatelstva s územím) S.2.2: Příznivější sociální skladba obyvatel a migrační stabilizace obyvatel (nižší podíl obyvatel s nízkým sociálním statusem, nižší podíl sociálně vyloučených obyvatel, vyšší mzdová úroveň, dlouhodobě zlepšená situace na trhu práce, stabilizace sociálně vyloučeného obyvatelstva, setrvání mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva v regionu) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle S.2.1: Zřízení fondu na podporu příchodu/návratu/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly (lékaři a další specialisté poptávaní na místním trhu práce) např. formou stabilizačních stipendií pro studenty VŠ (s podmínkou návratu do regionu), jednorázových příspěvků nově příchozím specialistům, apod. Vytváření podmínek pro příchod/návrat/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly v regionu (např. nabídka kvalitního obecního nájemního bydlení pro žádané profese, nabídka dotovaných parcel, nabídka dotovaných prostor k podnikání, nabídka ordinací k pronájmu, nabídka péče o děti do 3 let, apod.) Vytvoření komunikační platformy pro aktivní obyvatele Typová opatření v rámci dílčího cíle S.2.2: Redukce bytového fondu disponibilního k obchodu s chudobou (nákup domů a bytů obcemi, demolice či zabezpečení objektů nevhodných k bydlení, regulace ubytoven) Umožnění flexibilních forem zaměstnávání ve veřejné sféře v regionu Aktivní role obcí a měst při důsledném vymáhání závazků a povinností tzv. sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (např. vymáhání pohledávek vůči obcím, kontrola školní docházky dětí, spolupráce s úřady práce za cílem vymáhání povinností příjemců sociální podpory, využívání institutu zvláštního příjemce, apod.) Podpora sociálních (především terénních) služeb pro sociálně vyloučené obyvatele Realizace systému tzv. prostupného bydlení v obcích a městech se SVL Podpora nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a veřejné služby ze strany obcí (vytváření pozic pro veřejnou službu, VPP, apod.) Akreditace nového vzdělávacího oboru zaměřeného na problematiku sociální práce na VOŠ Varnsdorf listopad 2016 červen 2017 134
(kvalifikovaní sociální pracovníci z regionu) Program prevence kriminality a sociálně patologických jevů (narkomanie, vandalismus) v jednotlivých obcích a mikroregionech Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Systematická podpora flexibilních forem zaměstnávání ve veřejném i soukromém sektoru (zkrácené úvazky, práce z domova, apod.) Systémová podpora poskytovatelů ambulantní zdravotní péče v regionech s nedostatkem lékařů (např. státní příspěvek či půjčka na nákup/zařízení ordinace) Zavedení efektivního systému sociálního bydlení (omezení zneužívání sociálních příspěvků a doplatků na bydlení i u plateb za služby, efektivnější kontrola vyplácených podpor, rozvoj veřejného sociálního bydlení, poskytování dostatečných prostředků z veřejných rozpočtů na rozvoj veřejného sociálního bydlení) Systémová preference aktivní politiky zaměstnanosti a veřejné služby především za účelem aktivizace uchazečů na trhu práce (sociální dávky podmíněné kvalitně odvedenou prací) Důsledná finanční podpora inkluzivního vzdělávání ze strany státu (navyšování počtu asistentů pedagoga, zvyšování odměn pedagogických pracovníků (vč. asistentů)) Systémové řešení problémů obyvatel zatížených exekucemi a dalšími finančními závazky za účelem zamezení jejich sociálnímu propadu a pasivitě na trhu práce Systematická plošná spolupráce aktérů v oblasti sociálního začleňování (obce a města, úřady práce, OSPOD, APSZ, poskytovatelé sociálních služeb, obecní policie) za účelem efektivního a koordinovaného působení na tzv. sociálně nepřizpůsobivé obyvatele Zvýšení financování sociálních služeb (vč. mezd sociálních pracovníků) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 3. Vzdělanostní struktura obyvatel 11. Volební účast 9. Podíl nezaměstnaných 13. Počet trestných činů na 10 000 obyvatel Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatelstva Nekvantifikovatelné: Existence komunikační platformy pro aktivní obyvatele Šluknovska Existence fondu na podporu příchodu/návratu/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly Existence systému tzv. prostupného bydlení v obcích a městech se SVL Předpoklady a rizika Efektivní politika státu v oblasti sociálního začleňování, sociálních dávek a politiky zaměstnanosti Existence efektivní legislativy v oblasti sociálního bydlení Dostatečné výdaje státu na sociální bydlení, inkluzivní vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti a sociální služby listopad 2016 červen 2017 135
Zapojené subjekty Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace Úřad práce ČR Agentura pro sociální začleňování Poskytovatelé sociálních služeb listopad 2016 červen 2017 136
5.5.3 Cíl S.3: Rozvinout ekonomický potenciál Popis problému: Omezený ekonomický potenciál Venkovský a periferní charakter území vede na jedné straně k horší dopravní dostupnosti a vybavenosti území infrastrukturou, na druhé k méně příznivé sociální a vzdělanostní skladbě obyvatelstva a kupní síle obyvatelstva. Zásadní faktory k rozvoji místní ekonomiky tak jsou poměrně nepříznivé. Specifikem je dlouhodobě nedostatečná kapacita a spolehlivost napojení Šluknovska na elektrickou přenosovou soustavu, která je tvrdým limitem pro extenzivní rozvoj průmyslu v území. K nižší ekonomické výkonnosti přispívá také doposud nenaplněný potenciál cestovního ruchu, který je důsledkem zastínění Šluknovska sousedním Českým Švýcarskem, jakožto primární destinací CR nadregionálního významu. Všechny tyto aspekty vedou v důsledku k další sociální polarizaci regionu (na jednu stranu odchod kvalifikovaných obyvatel, na druhou stranu dlouhodobá nezaměstnanost především méně kvalifikovaných obyvatel). listopad 2016 červen 2017 137
Obrázek 35: Strom problémů (Omezený ekonomický potenciál) listopad 2016 červen 2017 138
Obrázek 36: Strom cílů (Rozvoj ekonomického potenciálu) listopad 2016 červen 2017 139
Popis cíle S.3: Rozvinout ekonomický potenciál Výchozí stav Zásadní faktory k rozvoji místní ekonomiky jsou poměrně nepříznivé (periferní, venkovský charakter, špatná dopravní dostupnost a vybavenost území infrastrukturou, méně příznivá sociální a vzdělanostní skladba obyvatelstva). Specifikem je dlouhodobě nedostatečná kapacita a spolehlivost napojení Šluknovska na elektrickou přenosovou soustavu, která je tvrdým limitem pro extenzivní rozvoj průmyslu v území. K nižší ekonomické výkonnosti přispívá také doposud nenaplněný potenciál cestovního ruchu, který je důsledkem zastínění Šluknovska sousedním Českým Švýcarskem, jakožto primární destinací CR nadregionálního významu. Dopady Demografická stabilita regionu, udržení mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva v regionu, zvýšená kvalita života, dlouhodobě příznivější situace na trhu práce, zvýšená konkurenceschopnost místní ekonomiky, zvýšená kupní síla obyvatel Zlepšení fyzického prostředí sídel, snižování množství brownfieldů Dílčí cíle a výstupy S.3.1: Zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva (zlepšení sociální skladby obyvatelstva, zvýšení kupní síly obyvatel, zkvalitnění vzdělávání v regionu) S.3.2: Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání (zlepšení dopravní polohy regionu, udržení kvalifikované pracovní síly v regionu) S.3.3: Využití potenciálu cestovního ruchu (zvýšení významu CR v místní ekonomice) Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle S.3.1: Podpora volnočasového vzdělávání a celoživotního vzdělávání (finanční, zabezpečení prostor, apod.) Podpora vzdělávání mimořádně nadaných a talentovaných žáků (individualizace výuky, stipendia, apod.) Podpora vzdělávání v oblasti klíčových kompetencí (přírodní vědy, cizí jazyky, ICT, polytechnická výchova) Podpora výuky německého jazyka i v rámci celoživotního vzdělávání, rekvalifikací, apod. Rozšíření technického vzdělávání v regionu vč. zvýšení důrazu na prvky duálního systému vzdělávání Podpora vzdělávání v IT v netechnických/přírodovědných oborech, podpora neformálního vzdělávání v IT, podpora vzdělávání žen v IT, podpora měkkých dovedností v technických/přírodovědných oborech (ve vazbě na Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje) Zavedení VŠ vzdělávání v regionu (praxe studentů v regionu, spolupráce podniků s VŠ, zřízení detašovaného pracoviště) Typová opatření v rámci dílčího cíle S.3.2: Zavedení a realizace programu podpory drobného a malého podnikání Rozvoj podnikatelských inkubátorů, podpora inovativního podnikání a startupů včetně sociálních inovací listopad 2016 červen 2017 140
Podpora odbytu místních produktů a služeb na místním, ev. přeshraničním trhu Typová opatření v rámci dílčího cíle S.3.3: Tvorba nových produktů CR (např. Nationalparkbahn spojená s konverzí železničních objektů na zařízení CR) Realizace marketingových kampaní cílených na konkrétní skupiny návštěvníků Využití sakrální turistiky a podstávkových domů v rámci marketingu CR v regionu Podpora rozvoje infrastruktury CR (HUZ, stravování, apod.) Zvyšování kompetencí pracovníků CR (vzdělávání) Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Zvýšení důrazu na zvýšení profesních kompetencí absolventů středních škol a učilišť i vysokých škol Zkvalitnění vzdělávacího systému a institucí (větší důraz na relevanci vzdělávacích programů vůči potřebám trhu práce, rapidní zvýšení mezd pedagogů) Přijetí zákona o cestovním ruchu podporujícího destinační management Podpora rozvoje infrastruktury CR (mj. ubytování, pohostinství) Budování dopravní a technické infrastruktury (viz cíl S 1) Redukce administrativní zátěže podnikatelů Systematická podpora podnikatelů ve strukturálně postižených regionech (daňové úlevy, dotace, bezúročné půjčky) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 3. Vzdělanostní struktura obyvatel 6. Výsledky žáků středních škol ve společné části maturitní zkoušky 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 2. Počet podnikajících fyzických a právnických osob na 1 obyvatele 4. Počet návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Nekvantifikovatelné: Realizovaný program podpory drobného a malého podnikání Předpoklady a rizika Vůle státu ke kvalitativním změnám ve školství a zásadnímu navýšení platů ve školství Vůle státu k realizaci adresné regionální politiky s markantní podporou strukturálně postižených regionů Dobrá kondice ekonomiky (při hospodářské konjunktuře budou růst mzdy a bude se zvyšovat odbyt podnikatelům, při hospodářské recesi budou mzdy stagnovat a bude klesat odbyt podnikatelům) Příznivé regulatorní prostředí pro podnikání Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem, rozvojem CR a rozvojem infrastruktury a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel listopad 2016 červen 2017 141
Opětovné uzavření hranic Opětovné zhoršení image regionu v souvislosti se sociální situací Zapojené subjekty Ústecký kraj Inovační centrum Ústeckého kraje Města a obce a jejich příspěvkové organizace Hospodářské komory Školy, školská a vzdělávací zařízení Destinační agentura Českého Švýcarska listopad 2016 červen 2017 142
6 SOUHRNNÉ PRIORITY ÚSTECKÉHO KRAJE 6.1 ÚZEMNÍ POJETÍ STRATEGIE Zpracovaná Strategie rozvoje Ústeckého kraje je primárně členěna na regionálním, nikoli tematickém principu. Tento poměrně málo vídaný přístup je veden několika záměry: Předně bylo třeba reflektovat značné regionální rozdíly v kraji, které nejsou pouze kvantitativního charakteru (vyspělý x zaostávající, vysoká x nízká úroveň vzdělanosti, jádrový x periferní apod.), ale mají rozměr zcela odlišné kvality. Území kraje zahrnuje typově zcela odlišné regiony typu průmyslového, těžebního, zemědělského, rekreačního apod., což implikuje zcela odlišné problémy, resp. jejich vyznění, a tedy i zcela jiné rozvojové cíle a nástroje k jejich naplnění. Z hlediska regionální typologie jsou kraje v Česku vymezeny do značné míry neorganicky. Jedná se o funkční regiony vymezené víceméně na základě hranic přibližných spádových obvodů jednotlivých krajských měst, přičemž tyto obvody jsou kvalitativně značně různorodé. Na národní a zejména evropské úrovni lze pozorovat posun zacílení jednotlivých politik od plošného řešení tematických problémů (nezaměstnanost v Česku, rozvoj výzkumných kapacit v Česku apod.) k řešení problémů územně specifických. Tyto přístupy se v Česku odrážejí například v uplatnění územních strategií typu ITI, IPRÚ, CLLD či MAP pro řešení komplexních či sektorových problémů v rámci implementace ESIF nebo ve zpracování úžeji orientovaných strategií k řešení jednoho (byť velmi komplexního) problému. Příkladem je Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Zvolený postup tvorby SRÚK reflektuje tento posun vnímání regionální politiky. Při tvorbě předchozích generací SRÚK se ukazovalo jako obtížné najít pro příslušné tematické priority jak reprezentativní pracovní skupinu pro jejich tvorbu, tak zejména aktéry v území pro implementaci těchto priorit. Odlišnost jednotlivých regionů Ústeckého kraje, ale i jeho prostá plošná a populační velikost přinášely problémy při hledání shody nad formulací opatření, která se mohou při řešení obdobných problémů v jednotlivých regionech diametrálně lišit. Velmi často se při formulaci priorit a opatření objevovaly potřeby jejich územně specifického zacílení, které však bylo obtížné vsadit do dané struktury strategického dokumentu. Strategie se tedy dělí do 5 regionálních priorit, či spíše do 5 dílčích regionálních strategií. Ty jsou zpracovány pro regiony vymezené na základě provedené územní syntézy (viz též kapitola Územní syntéza): Jádrová oblast Pánevní oblast Poohří Rekreační oblasti Šluknovsko Je třeba zdůraznit, že hranice mezi těmito regiony jsou určené mírou platnosti jednotlivých regionálně specifických problémů, resp. cílů, nikoli na principu administrativním, funkčním apod. Hranice mezi jednotlivými regiony jsou proto ze své podstaty přibližné, neostré, v čase proměnlivé relevance každého problému, resp. cíle je pro některé obce a města jinak silná a územní síla této relevance se na pomyslné mapě kraje mění pozvolna (asi jako nadmořská výška). Tudíž je třeba mít na paměti, že jednotlivé územně zaměřené cíle se mohou překrývat. Jednotlivá opatření mohou být cílena na mírně modifikované skupiny obcí, které se navíc v čase mohou zvolna měnit; některé opatření tedy může teoreticky platit například i pro příhraničí sousedního regionu. 6.2 KLÍČOVÁ TÉMATA, PRIORITY A CÍLE STRATEGIE Zpracované priority (dílčí regionální strategie) ukazují, že se na nejobecnější úrovni navzájem podobají, ale jejich konkrétní obsah (specifické problémy, opatření k jejich řešení) jsou výrazně odlišné. Potvrzuje se tedy potřeba přesnějšího regionálního zacílení SRÚK. Na druhou stranu však v množství cílů podrobně popsaných listopad 2016 červen 2017 143
v kapitole 5 poněkud zaniká jejich celkové vyznění a strategické zaměření ÚK jako celku. Z tohoto důvodu je do návrhové části SRÚK zařazena tato kapitola. V jednotlivých regionálně cílených prioritách SRÚK je možné identifikovat 4 hlavní strategická témata: A. Sociální stabilizace území a eliminace sociálního vyloučení skupin obyvatel či lokalit B. Nastartování či restartování hospodářského rozvoje a modernizace regionální ekonomiky C. Revitalizace fyzického prostředí a zlepšení stavu životního prostředí D. Zlepšení a modernizace infrastruktury, zvláště pak dopravního napojení Skutečnost, že se tato témata objevila ve všech dílčích regionálních strategiích, které byly tvořeny zpracovatelem ve spolupráci s pracovními skupinami po obsahové stránce víceméně nezávisle na sobě, dokládá naléhavost a robustnost těchto strategických témat. Ke každému z témat je v jednotlivých regionálních strategiích nicméně přistupováno poněkud odlišně. Následující tabulkový přehled nastiňuje tyto rozdíly. Tabulka 3: Regionální rozdíly v přístupu k jednotlivým strategickým tématům Strategické téma A. Sociální stabilizace území a eliminace sociálního vyloučení skupin obyvatel či lokalit B. Nastartování či restartování hospodářského rozvoje a modernizace regionální ekonomiky C. Revitalizace fyzického prostředí a zlepšení stavu životního prostředí D. Zlepšení a modernizace infrastruktury a veřejných služeb, zvláště pak dopravního napojení Rozdíly v přístupu v jednotlivých dílčích regionálních strategiích Téma je zásadní zejména pro Jádrovou oblast (cíl J.1), pro Pánevní oblast (cíl P.1) a pro Šluknovsko (cíl S.2). V těchto regionech se setkáváme s nejvýraznějším problémem sociálně vyloučených obyvatel a lokalit a také s jistou vykořeněností velké části obyvatel. Na druhou stranu je však Šluknovsko regionem s relativně silnou místní identitou reprezentovanou zejména tamějšími vzdělanějšími obyvateli, zatímco v Pánevní oblasti a v menší míře i v Jádrové oblasti je daný problém umocněn také nižší mírou regionálního vědomí a identity. Naopak v Rekreačních oblastech a v Poohří se sociální stabilizace objevuje spíše ve smyslu hospodářském, tedy v podobě zlepšení situace na trhu práce a rozvinutí hospodářského potenciálu (R.1, R.3, O.1; to nicméně platí i o zbývajících regionech Jádrové oblasti, Pánevní oblasti a Šluknovska). V Rekreačních oblastech se uplatňuje specifické téma sladění zájmů jednotlivých aktérů v území (R.3), které je značně exponované vůči rozmanitým záměrům sociálně-ekonomického rozvoje. Téma je důležité pro všech 5 regionů. Rozdíly jsou dané spíše pozicí jednotlivých regionů v sídelním a regionálním systému a dále jejich hospodářskou strukturou. Zatímco v Jádrové oblasti (J.3) a v Pánevní oblasti (P.3) je cílem primárně konkurenceschopnost a ekonomický růst postavený na výrobních i nevýrobních aktivitách včetně rozvoje vědy, výzkumu a vývoje, v Rekreačních oblastech (R.1), Šluknovsku (S.3) a Poohří (O.2) se jedná spíše o hospodářskou stabilitu, zvýšení zaměstnanosti a rozvoj potenciálu pro rozvoj územně specifických oborů (cestovní ruch a rekreace v případě Rekreačních oblastí a Šluknovska, zemědělství vč. ovocnářství, vinařství apod. v případě Poohří). V případě příhraničního Šluknovska a Rekreačních oblastí a částečně i rurálního Poohří jsou dále samostatnými cíli snížení perifernosti území (cíle R.1, S.2, O.1), která rovněž přináší hospodářské problémy. Zlepšení životního prostředí představuje v jednotlivých regionech obsahově výrazně diferencované téma. Jádrová a Pánevní oblast se prostřednictvím cílů J.2, J.4, P.2 a P.4 zaměřují především na odstranění ekologických zátěží, revitalizaci brownfieldů a fyzického prostředí uvnitř sídel, zejména Pánevní oblast pak také na rekultivaci krajiny narušené hospodářskou činností (těžbou, průmyslem, energetikou). V malé míře platí uvedené strategické cílení také pro Šluknovsko (zejména brownfieldy a fyzické prostředí sídel). Naopak Rekreační oblasti a Poohří prostřednictvím cílů R.2 a O.3 usilují primárně o zlepšení ekologické stability krajiny a životního prostředí v sídlech (kvalitnější ovzduší, nižší hluková zátěž apod.). Tato témata se týkají i zbývajících regionů, kde jsou však přehlušena naléhavostí výše zmíněných zásadních problémů. Pro celý Ústecký kraj je zásadní zlepšení dopravního napojení a zkvalitnění vnitřní dopravní konektivity. Pro Poohří, Jádrovou oblast a Pánevní oblast je o poněkud důležitější vnější dopravní napojení (páteřní železnice, dálnice), pro Šluknovsko a Rekreační oblast zlepšení dostupnosti regionálních center a zlepšení stavu silnic 2. a 3.třídy. Ve všech regionech je rozvoj dopravní infrastruktury pojímán jako příležitost hospodářského rozvoje, případně eliminace jejich perifernosti. Pro všechny regiony bez výjimky je dále aktuální téma modernizace vybavenosti území technickou infrastrukturou. V případě Jádrové oblasti, Pánevní oblasti a částečně Poohří se jedná spíše o modernizaci stávající, postupně zastarávající infrastruktury, na Šluknovsku, v Rekreačních oblastech a v odlehlejších částech Poohří jde primárně o dovybavení sídel a vyřešení infrastrukturních deficitů. Ve venkovských obcích všech regionů je důležité udržení (a zvyšování) kvality a dostupnosti veřejných služeb (školství, pošta, sociální a zdravotní péče) listopad 2016 červen 2017 144
Na základě souhrnné analýzy SWOT, formulovaných dílčích regionálních strategií a skutečností zmíněných ve výše uvedené tabulce je pak možné identifikovat klíčové celokrajské priority. Ty buď mají plošný, tedy celokrajský charakter, nebo se zaměřují na rozvoj vybraných center či os, jejichž rozvoj bude mít zprostředkovaný dopad i na další území Ústeckého kraje. Mezi tyto priority v jednotlivých strategických tématech patří: A. Sociální stabilizace území a eliminace sociálního vyloučení skupin obyvatel či lokalit o Cíl ÚK 1: Řešit problematiku sociálního vyloučení o Cíl ÚK 2: Sociálně stabilizovat území B. Nastartování či restartování hospodářského rozvoje a modernizace regionální ekonomiky o Cíl ÚK 3: Proměnit strukturu hospodářství, zrychlit hospodářský růst a zastavit zaostávání kraje C. Revitalizace fyzického prostředí a zlepšení stavu životního prostředí o Cíl ÚK 4: Zvýšit kvalitu životního prostředí v sídlech i krajině D. Zlepšení a modernizace infrastruktury, zvláště pak dopravního napojení o Cíl ÚK 5: Zlepšit a modernizovat infrastrukturu, zvláště pak dopravní napojení o Cíl ÚK 6: Zvýšit životaschopnost venkova V tabulkách níže jsou představeny jednotlivé celokrajské cíle. Popis cílů včetně stanovení typových opatření k naplňování cílů byl sestaven zejména prostřednictvím syntézy rozvojových cílů jednotlivých regionů s přihlédnutím k opatřením navrhovaným v rámci Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Popis cíle ÚK 1: Řešit problematiku sociálního vyloučení Výchozí stav Zvýšené soustředění sociálně slabých obyvatel společně s obecně zhoršenou sociální a vzdělanostní skladbou obyvatelstva a selhávající politikou sociálního začleňování vedlo ke vzniku enormního množství i rozsahu sociálně vyloučených lokalit a s nimi spojených sociálně patologických jevů, devalvaci trhu s byty a úpadku dotčených částí sídel. Dopady Eliminace extremismu, nižší míra kriminality, snížené množství sociálně vyloučených lokalit, snížené množství sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením, snížení počtu zadlužených/předlužených osob, omezený obchod s chudobou, harmonické soužití obyvatel, zlepšená image kraje Dílčí cíle a výstupy ÚK.1.1: Redukce sociálního vyloučení a souvisejících problémů Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.1.1: Redukce bytového fondu disponibilního k obchodu s chudobou (nákup domů a bytů obcemi, demolice či zabezpečení objektů nevhodných k bydlení, regulace ubytoven) Aktivní role obcí a měst při důsledném vymáhání závazků a povinností tzv. sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (např. vymáhání pohledávek vůči obcím, kontrola školní docházky dětí, spolupráce s úřady listopad 2016 červen 2017 145
práce za cílem vymáhání povinností příjemců sociální podpory, využívání institutu zvláštního příjemce, apod.) Zvýšení dostupnosti sociálních služeb pro sociálně vyloučené osoby a osoby ohrožené sociálním vyloučením Realizace systému tzv. prostupného bydlení v obcích a městech se SVL Podpora nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a veřejné služby ze strany obcí (vytváření pozic pro veřejnou službu, VPP, apod.) Podpora aktivizace uchazečů na trhu práce (pružnější řešení individuálních příčin nezaměstnanosti, systémové řešení nelegálního zaměstnávání, např. s využitím slovenského modelu, společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, projekty práce s dlouhodobě nezaměstnanými, programy mobility sociálně slabých, integrační podniky) Podpora vzniku a zavedení systémů prostupného zaměstnávání (jednotlivé typy podpory jako veřejná služba, práce na zkoušku, tréninková pracovní místa, VPP, SÚPM a následně klasické zaměstnání na sebe navazují, přičemž součástí podpory je i doplňující individuální podpora v průběhu procesu a udržení se na pracovní pozici) Programy na podporu prorodinné politiky u zaměstnavatelů Opatření na udržení dětí ze sociálně slabších rodin ve školách vč. zařazení dětí do předškolních zařízení Podpora sociálního podnikání Programy na rozvoj výchovné role škol (podpora početně menších tříd, socializační a komunitní role škol, preventivních programů ve školách, apod.) Spolupráce aktérů v oblasti bydlení (koordinovaný přístup státu, měst a obcí a vlastníků bytového fondu při řešení a předcházení problémů sociálně vyloučených lokalit, devastace bytového fondu a emigrace obyvatel) Program na podporu přirozených místních lídrů (pro zvyšování kompetencí a svépomoci komunit ohrožených či postižených sociálním vyloučením) Další rozvoj nástrojů prevence kriminality (zejména primární a sekundární), vandalismu a dalších sociálně patologických jevů Podpora spolkového života Realizace programů zaměřených na dluhové poradenství (včetně řešení insolvencí) Podpora zřizování sociálních bytů, bytů na půl cesty, startovacích bytů, apod. Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Zavedení efektivního systému sociálního bydlení (omezení zneužívání sociálních příspěvků a doplatků na bydlení i u plateb za služby, efektivnější kontrola vyplácených podpor, rozvoj veřejného sociálního bydlení, poskytování dostatečných prostředků z veřejných rozpočtů na rozvoj veřejného sociálního bydlení) Systémová preference aktivní politiky zaměstnanosti a veřejné služby především za účelem aktivizace uchazečů na trhu práce (sociální dávky podmíněné kvalitně odvedenou prací), decentralizovaná a pružnější aktivní politika zaměstnanosti Důsledná finanční podpora inkluzivního vzdělávání ze strany státu (navyšování počtu asistentů pedagoga, zvyšování odměn pedagogických pracovníků (vč. asistentů)) Systémové řešení problémů obyvatel zatížených exekucemi a dalšími finančními závazky za účelem zamezení jejich sociálnímu propadu a pasivitě na trhu práce Systematická plošná spolupráce aktérů v oblasti sociálního začleňování (obce a města, úřady práce, OSPOD, APSZ, poskytovatelé sociálních služeb, obecní policie) za účelem efektivního a listopad 2016 červen 2017 146
koordinovaného působení na tzv. sociálně nepřizpůsobivé obyvatele Zvýšení financování sociálních služeb (vč. mezd sociálních pracovníků) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 13. Počet trestných činů na 10 000 obyvatel 8. Počet obyvatel regionu 17. Průměrná cena nemovitostí 7. Mzdová úroveň 9. Podíl nezaměstnaných Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatelstva Předpoklady a rizika Efektivní politika státu v oblasti sociálního začleňování, sociálních dávek a politiky zaměstnanosti Existence efektivní legislativy v oblasti sociálního bydlení Dostatečné výdaje státu na sociální bydlení, inkluzivní vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti a sociální služby Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Aktivizace sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Nestátní neziskové organizace Školy a školská zařízení Agentura pro sociální začleňování Úřady práce Poskytovatelé sociálních služeb Policie České republiky listopad 2016 červen 2017 147
Popis cíle ÚK 2: Sociálně stabilizovat území Výchozí stav Nepřirozená obměna struktury obyvatelstva, se kterou souvisí nižší sociální a vzdělanostní status značné části populace a nízká regionální identita s územím, společně s nižší mírou hospodářské konkurenceschopnosti vyúsťují v existenci sociálně vyloučených lokalit a s nimi spojených sociálně patologických jevů, devalvaci trhu s byty a absenci lídrů, kteří jsou jedním z faktorů rozvoje území. Území kraje se bude potýkat také s dopady stárnutí populace, rostoucí počet seniorů přitom může zvětšovat složku populace ohrožené sociálním vyloučením. Dopady Stabilizace populace, eliminace odlivu mozků, zlepšená image kraje, zmírněná polarizace společnosti, potlačené korupční chování, dostatečné uplatňování demokratických principů, snížená šedá ekonomika, politická kultura na vyšší úrovni, vyšší míra občanské participace Aktivizace a socializace seniorů, zvýšení kvality života seniorů, snížené množství sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením, snížení počtu zadlužených/předlužených osob, harmonické soužití obyvatel Dílčí cíle a výstupy ÚK.2.1: Emancipace elit jako jednoho z faktorů rozvoje území ÚK.2.2: Vyšší míra občanské a politické participace obyvatel ÚK.2.3: Vytvoření podmínek pro spokojené stárnutí Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.2.1: Realizace programů na podporu podnikání Podpora sounáležitosti formou pozitivní medializace regionálních úspěchů Zvyšování rezidenční atraktivity území s cílem zvyšování kvality života v území Podpora startovacích bytů a rozvoje kvalitního bydlení Navrhnout programy pro atraktivní život pro střední třídu Vytváření podmínek pro příchod/návrat/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly v regionu (např. nabídka kvalitního obecního nájemního bydlení pro žádané profese, nabídka dotovaných parcel, nabídka dotovaných prostor k podnikání, nabídka ordinací k pronájmu, nabídka péče o děti do 3 let, apod.) Zřízení fondu na podporu příchodu/návratu/zakořenění vysoce kvalifikované pracovní síly (lékaři a další specialisté poptávaní na místním trhu práce) např. formou stabilizačních stipendií pro studenty VŠ (s podmínkou návratu do regionu), jednorázových příspěvků nově příchozím specialistům, apod. Zavedení regionálního talent managementu (dlouhodobě fungující programy k identifikaci, rozvoji a udržení talentovaných mladých lidí a jejich rodin) Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.2.2: Realizace programů zaměřených na zvýšení sounáležitosti obyvatel s místním regionem a zlepšení image regionu navenek Zavedení či posílení významu výchovy k občanství v rámci školního vzdělávání listopad 2016 červen 2017 148
Podpora volnočasových aktivit a zájmového vzdělávání Podpora sounáležitosti formou pozitivní medializace regionálních úspěchů Podpora participativního rozpočtování Podpora činnosti osadních výborů Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.2.3: Rozvoj sociálních služeb pro seniory Výstavba domů pro seniory a domů se speciální péčí Odstraňování bariér ve veřejném prostoru pro osoby s omezenou hybností Podpora aktivizace a socializace seniorů Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Decentralizovaná a pružnější aktivní politika zaměstnanosti Legislativní změny (RUD, ) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 10. Počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 13. Počet trestných činů na 10 000 obyvatel 8. Počet obyvatel regionu 11. Volební účast 17. Průměrná cena nemovitostí 7. Mzdová úroveň 9. Podíl nezaměstnaných Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatelstva Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zájem obyvatel o veřejné dění Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Hospodářské komory Nestátní neziskové organizace Základní, střední a vysoké školy listopad 2016 červen 2017 149
Agentura pro sociální začleňování Úřady práce Policie České republiky Popis cíle ÚK.3: Proměnit strukturu hospodářství, zrychlit hospodářský růst a zastavit zaostávání kraje Výchozí stav Ústecký kraj se stále vypořádává s důsledky (dosud neukončené) transformace struktury hospodářství a souvisejícím ekonomickým zaostáváním v kontextu ČR. Pro ekonomiku území je charakteristická nízká míra podnikatelské aktivity, nízká inovační, vědecká a výzkumná aktivita a nízká atraktivita pro investory s vyšší přidanou hodnotou, které jsou způsobeny zejména strukturou hospodářské činnosti a poválečnou změnou obyvatelstva, se kterými souvisí nízký sociální status obyvatel a oborová struktura ekonomiky založená na oborech s nízkou přidanou hodnotou produkce. Výsledkem je přetrvávající (v kontextu ČR) zhoršená situace na trhu práce a další ekonomické zaostávání kraje. Dopady Ekonomický rozvoj kraje, zvýšené příjmy územních veřejných rozpočtů, snížená šedá ekonomika, snížené riziko odchodu firem z regionu, vyšší výkonnost firem, vyšší míra exportní aktivity, udržitelné využívání zdrojů, optimalizovaný (udržitelný) energetický průmyslu Rostoucí životní úroveň obyvatel, zvyšující se mzdová hladina, nižší míra nezaměstnanosti, vyšší úroveň kupní síly obyvatelstva, vyšší nabídka pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované Dílčí cíle a výstupy ÚK.3.1: Rozvoj ekonomiky kraje s důrazem na konkurenceschopnost, udržitelnost a přidanou hodnotu ÚK.3.2: Zlepšující se endogenní faktory rozvoje krajské ekonomiky Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.3.1: Typová aktivita: - Soubor aktivit v rámci realizace Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje v pilířích: o o o o o o o Podnikání a inovace Přímé zahraniční investice Výzkum a vývoj Lidské zdroje Sociální stabilizace Životní prostředí Infrastruktura a veřejná správa Vznik regionálního centra transferu technologií Zpracování souhrnné marketingové a komunikační koncepce ÚK (ve vazbě na vznikající marketingovou a komunikační strategii pro oblast výzkumu, vývoje a inovací) listopad 2016 červen 2017 150
Zpracování Územní energetické koncepce Ústeckého kraje a její naplňování Budoucí využití těžby lithia pro rozvoj regionu (zpracování, finální výroba, včetně aktivit výzkumu a vývoje) Příprava následného energetického zaměření kraje s přechodem na ekologicky šetrnější zdroje energie (přečerpávací elektrárny, geotermální potenciál důlních vod apod.) Realizace globálních akcí (konference, semináře, výstavy) lákající do regionu špičkové manažery a experty a provazující je na regionální aktéry a firmy Využívání brownfieldů pro umístění rozvojových aktivit (mj. aktivit realizovaných s veřejnou podporou) Zavedení a realizace opatření programu podpory drobného a malého podnikání Podpora rozvoje spolupráce se Saskem Podpora zvýšení společenské odpovědnosti firem s pozitivními dopady na ekonomickou i sociální oblast Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.3.2: Zavedení a realizace programů na podporu podnikání a podnikavosti (startup, podpora inovací v podnikání) Podpora rozvoje vysokého školství a podpora otevírání a rozvoje progresivních vysokoškolských vzdělávacích oborů Zavedení a realizace nástrojů zaměřeného na zvýšení úrovně předškolního, základního a středoškolského vzdělávání Zavedení a realizace nástrojů podpory práce s talenty Zavedení a realizace programu zaměřeného na příchod progresivních a motivovaných pedagogů Zavedení a realizace programu podpory celoživotního vzdělávání Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Realizace opatření zaměřených na snížení administrativní zátěže podnikatelů Legislativní změny (zákon o veřejných zakázkách možnost zvýhodnění místních subjektů při zadávání veřejných zakázek) Decentralizace subjektů veřejné správy (sídla institucí, ) Podpora práce z domova z hlediska legislativy a daňového systému Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 7. Mzdová úroveň 6. Výsledky žáků středních škol ve společné části maturitní zkoušky 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a struktura volných pracovních míst 8. Počet obyvatel regionu Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků Eliminace negativní image regionu a Ústeckého kraje listopad 2016 červen 2017 151
Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zájem obyvatel o vyšší formy vzdělání a další vzdělávání Zapojené subjekty Ústecký kraj Inovační centrum Ústeckého kraje Města, obce a jejich příspěvkové organizace Podnikatelské subjekty Majitelé brownfields Popis cíle ÚK.4: Zvýšit kvalitu životního prostředí v sídlech i krajině Výchozí stav Životní prostředí velké části Ústeckého kraje je zatížené důsledky minulé i stávající výrobní činnosti. Kvalitu ovzduší výrazně ovlivňuje mimořádné soustředění zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, jakož i environmentálně nešetrný způsob vytápění u velké části domácností. Jakost vody (především) některých méně vodnatých toků ovlivňuje chybějící splašková kanalizace s ČOV v menších sídlech, vnos škodlivin z průmyslových podniků, starých ekologických zátěží a nepříliš šetrný způsob hospodaření v rostlinné výrobě. Specifické problémy kraje představuje mimořádný počet a rozsah brownfieldů, větší množství lokalit starých ekologických zátěží nejvyšších priorit a umístění průmyslových provozů s riziky závažných havárií a provozů zatěžujících obytné prostředí sídel, existence rozsáhlých území znehodnocených těžbou hnědého uhlí a špatný stav (náhradních) lesních porostů ve vrcholových partiích Krušných hor. Kvalita životního prostředí je dále ovlivňována nedostatečnou technickou infrastrukturou, existencí rozsáhlých záplavových ploch a nízkou retenční schopností krajiny. Intravilány velkého množství sídel jsou v důsledku absence silničních obchvatů nadměrně zatěžovány tranzitní dopravou. Dopady Vysoká kvalita života v území, lepší zdravotní stav populace, zlepšená image kraje, zvýšená rezidenční atraktivita kraje, malý počet i rozsah brownfieldů v území, větší využívání vodních ploch k rekreaci, minimalizované povodňové škody, minimalizace rizikovosti starých ekologických zátěží, minimální rizika průmyslových havárií a připravenost na jejich řešení Lepší podmínky k rozvoji ekonomiky, nabídka rozvojových ploch/prostor k podnikání na revitalizovaných brownfieldech, vyšší stabilita vodních stavů vodních útvarů, zachování potenciálu zemědělské výroby, nižší škody kalamit na lesních porostech Dílčí cíle a výstupy ÚK.4.1: Zlepšení kvality ovzduší ÚK.4.2: Zvýšení jakosti povrchových a podpovrchových vod, zlepšení hospodaření s vodou v krajině a minimalizace ohrožení sídel záplavami ÚK.4.3: Ochrana půd, zvyšování ekologické stability krajiny a zlepšení stavu lesních porostů ÚK.4.4: Revitalizace brownfields, sanace starých ekologických zátěží a minimalizace rizik průmyslových havárií ÚK.4.5: Revitalizace zanedbaných částí měst listopad 2016 červen 2017 152
Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.4.1: Realizace EVVO zaměřené na obyvatele kraje s důrazem na problematiku kvality ovzduší (environmentálně šetrné vytápění, provoz motorových vozidel, apod.) Podpora ekologizace zdrojů vytápění domácností (zejm. tzv. kotlíkových dotací osvěta a poradenství domácnostem, maximalizace dotačních zdrojů, realizace uživatelsky přívětivé administrace dotací, apod.) Podpora energetických úspor (osvěta a poradenství domácnostem, maximalizace dotačních zdrojů ev. jiných podpůrných nástrojů, realizace uživatelsky přívětivé administrace podpory, apod.) Podpora dalšího snižování emisí škodlivin ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší Důraz na společenskou a environmentální odpovědnost firem Důsledné vymáhání dodržování Zákona o ochraně ovzduší orgány státní správy za součinnosti místních samospráv (kontroly zdrojů vytápění, resp. paliv u problémových domácností, vyžadování revizí kotlů, důsledná kontrola obměny kotlů na tuhá paliva za ekologické zdroje alespoň III. emisní třídy od r. 2022, důsledný monitoring znečišťování ovzduší výrobními provozy) Zatraktivnění veřejné dopravy a zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Realizace nástrojů vedoucích k regulaci individuální automobilové dopravy - omezení a zklidnění dopravy, podpora environmentálně šetrných druhů dopravy (zpoplatnění automobilové dopravy ve městě, podpora sdílení automobilů, využití potenciálu železniční dopravy) Realizace řešení ve vazbě na koncept Smart Regions/Smart Cities v oblasti energetických úspor, využití obnovitelných zdrojů energie apod. Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.4.2: Realizace EVVO zaměřené na obyvatele kraje s důrazem na problematiku vodního hospodářství Budování splaškových kanalizací s ČOV v dosud neodkanalizovaných sídlech a jejich částech Podpora budování domovních či (optimálně) komunitních ČOV a dalších zařízení k minimalizaci vnosu splaškových vod do vodních recipientů z domácností bez napojení na veřejnou kanalizaci Realizace opatření k minimalizaci výplachu zemědělských hnojiv do vodních recipientů (regulace používání hnojiv, budování bezodtokých jímek a dalších přírodě blízkých opatření k zamezení odnosu zemědělských hnojiv do vodních toků, podpora precizního zemědělství spočívajícího v efektivním využívání hnojiv, apod.) Posílení samočisticích schopností vodních toků (revitalizace vodních toků, zakládání a revitalizace vodních prvků v krajině) Podpora využívání dešťové vody Budování komplexní protipovodňové ochrany sídel s umožněním rozlivů pro zachování zadržovací schopnosti krajiny Realizace opatření ke zvýšení retenčních schopností krajiny (revitalizace vodních toků, revitalizace říčních niv, zakládání a revitalizace vodních prvků v krajině, zakládání remízků, realizace ÚSES, usměrnění zemědělské produkce s ohledem na protipovodňovou ochranu a maximalizaci retenčních schopností krajiny) Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.4.3: Realizace přírodě blízkých opatření ke zvýšení odolnosti zemědělské krajiny vůči erozi (zakládání a revitalizace vodních prvků v krajině, revitalizace vodních toků, zakládání remízků, realizace ÚSES, systematická péče o krajinu, usměrnění zemědělské produkce s ohledem na minimalizaci eroze) Podpora rozvoje tradičních forem zemědělství (pastevectví, sadařství) mj. k zajištění údržby nelesní listopad 2016 červen 2017 153
půdy Preference výstavby na brownfieldech a v prolukách intravilánů sídel před výstavbou na zelené louce Podpora ekologicky šetrnějšího zemědělství (omezení zhutňování půdy těžkou technikou, degradace půdy nadměrným hnojením, špatnými osevními postupy, apod.) Realizace komplexních pozemkových úprav Realizace opatření zaměřených na rekultivaci a resocializaci krajiny znehodnocené těžbou Obnova původní druhové skladby lesních ploch Likvidace invazivních druhů Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.4.4: Zřízení veřejného fondu (např. krajského) pro výkup nemovitostí charakteru brownfield založeného na revolvingovém principu (prostředky utržené za prodej investorům se vrací do fondu) Majetkoprávní převzetí brownfieldů veřejnými subjekty (výkupy, ekzekuce, v krajních případech vyvlastnění) Revitalizace brownfieldů veřejnými subjekty (např. s využitím dotací) Podpora revitalizace brownfieldů soukromými subjekty (mj. formou regulatorních opatření např. minimalizací zastavitelných ploch tzv. na zelené louce, pobídek - např. vysoká daň z nemovitostí u nevyužívaných ploch a staveb, budování veřejné infrastruktury pro zvýšení potenciálu k revitalizaci, apod.) Sanace lokalit starých ekologických zátěží (především s vysokou rizikovostí) Podpora minimalizace rizik průmyslových havárií a jejich důsledků na okolí (vč. informování veřejnosti např. formou distribuce instrukcí z vnějších havarijních plánů do domácností) Rozvoj připravenosti území na krizové situace (klimatické změny, sucha, průmyslové havárie, blackout, apod.) Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.4.5: Zvýšení veřejné občanské vybavenosti území zanedbaných částí měst Revitalizace veřejných prostranství Regenerace obytných sídlišť Rozvoj spolupráce s majiteli zanedbaných objektů a areálů Rozvoj a využívání (finančních) nástrojů na revitalizaci zanedbaných částí měst Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Důsledné vymáhání dodržování environmentální legislativy ze strany domácností i firem orgány státní správy Systémové usměrňování zemědělství k větší environmentální šetrnosti (mj. finanční odpovědnost zemědělců za škody v důsledku nešetrné produkce, revize legislativy a dotačních nástrojů za účelem preference environmentálně šetrného zemědělství) Důsledná podpora komplexních pozemkových úprav ze strany státu Vytvoření předpokladů ke kvalitnímu územnímu plánování (představujícímu koncepci uspořádání území a nikoliv jen vymezení rozvojových ploch na základě zadání ) Důsledná podpora ochrany zemědělské půdy (zejména nejcennějších půd) ze strany státu mj. formou zavedení vysokých poplatků za vyjmutí ze ZPF týkajících se veškeré nové výstavby na zelené listopad 2016 červen 2017 154
louce (vč. ploch určených k bydlení v ÚPD) Důsledná podpora majetkového vypořádání a revitalizace brownfieldů ze strany státu (účinná legislativa a účinné nástroje k převodu brownfieldů do veřejného vlastnictví a k maximalizaci potenciálu jejich revitalizace, výrazná finanční podpora výkupů a revitalizace ze státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů) Aktivní a efektivní role státu při sanaci starých ekologických zátěží (vč. dostatečného financování) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 15. Podíl trvale obydlených domů připojených na veřejný vodovod a na kanalizaci s ČOV 16. Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění 18. Počet a rozloha brownfields 19. Počet starých ekologických zátěží Nekvantifikovatelné: Image kraje Předpoklady a rizika Dostatečná alokace prostředků na realizaci investičních opatření Efektivní prostředí přípravy investičních opatření (včetně způsobu majetkoprávní přípravy a práva v oblasti staveb) Vůle státu a orgánů státní správy k důslednému vymáhání dodržování environmentální legislativy Zachování Zákona o ochraně ovzduší alespoň ve stávajícím stavu (povinnost obměny kotlů na tuhá paliva za kotle alespoň III. emisní třídy do r. 2022, umožnění kontroly domácností s podezřením na spalování zakázaných paliv, povinnost revizí kotlů každé 2 roky) Důraz na kvalifikaci a poctivý výkon práce u revizních techniků Důsledná realizace EVVO s důrazem na ochranu ovzduší Šetrné využívání zemědělských hnojiv Environmentálně šetrný způsob zemědělské výroby Dostatek prostředků a vůle aktérů k přírodně blízkým opatřením a revitalizacím vodních toků Nastavení zemědělské politiky (příznivé pro environmentálně šetrné zemědělství, podporu drobných zemědělců, apod.) Důsledná ochrana ZPF ze strany státu a státní správy (včetně legislativy) Ochota ke spolupráci ze strany různých subjektů Zapojené subjekty Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace Příslušné orgány státní správy AOPK ČR Povodí Ohře listopad 2016 červen 2017 155
Podnikatelské subjekty Majitelé brownfields Majitelé zemědělské půdy Popis cíle ÚK.5: Zlepšit a modernizovat infrastrukturu, zvláště pak dopravní napojení Výchozí stav Území Ústecko-chomutovské aglomerace je pokryto hustými a zpravidla kapacitními sítěmi dopravní a technické infrastruktury, jejich kvalita ovšem neodpovídá stávajícím potřebám. Kromě Ústecko-chomutovské aglomerace a rozvojové osy Praha Ústí nad Labem však zbytek Ústeckého kraje není propojen dostatečně kapacitní a kvalitní dopravní infrastrukturou, místy na venkově a v místních částech v extravilánu měst chybí pokrytí sítěmi technické infrastruktury. V západní části Ústecko-chomutovské aglomerace chybí kvalitní a rychlé dopravní spojení s Prahou, a to jak silniční, tak železniční. Dopady Ekonomický rozvoj regionu (zlepšené podmínky pro podnikání, demografická stabilizace kraje vč. periferních částí území, optimální dopravní dostupnost, lepší provozní parametry domácností i firem díky zlepšené vybavenosti technickou infrastrukturou) Demografická stabilizace kraje vč. periferních částí území (lepší dopravní dostupnost pracovních center z většiny území ÚK, zvýšený rozvojový potenciál území kraje vč. jeho periferních částí) Minimalizace negativních důsledků dopravy a provozu domácností i firem na životní prostředí (optimální dopravní dostupnost, vyvedení tranzitní silniční dopravy z intravilánů sídel, zvýšení plynulosti dopravy, zvýšená atraktivita veřejné dopravy a cyklodopravy vůči IAD, lepší provozní parametry domácností i firem díky zlepšené vybavenosti technickou infrastrukturou) Dílčí cíle a výstupy ÚK.5.1: Zlepšení dopravního napojení a zkvalitnění vnitřní dopravní konektivity ÚK.5.2: Zlepšená vybavenost území technickou infrastrukturou Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.5.1: Realizace vnějšího dopravního napojení a dobudování/modernizace páteřních dopravních cest (zejména dálnice D6 a D7, silnice I/13 a I/27, vysokorychlostní železnice Praha Drážďany s odbočkou do Mostu, modernizace železničních tratí č. 130 a 072) Budování obchvatů sídel na silnicích I. třídy a na nejvytíženějších úsecích silnic II. třídy Modernizace, resp. revitalizace železničních tratí zejména s ohledem na potřeby dopravní obslužnosti Ústeckého kraje a potenciál v oblasti nákladní dopravy Realizace řešení ve vazbě na koncept Smart Regions/Smart Cities v oblasti chytré dopravy a mobility (elektromobilita, sdílení aut a jízdních kol apod.) Dobudování páteřních cyklotras Ústeckého kraje, podpora budování cykloinfrastruktury sloužící k dojíždění do zaměstnání, škol či úřadů Budování přestupních terminálů vč. parkovišť P+R a B+R, přesuny zastávek/stanic hromadné dopravy do dopravně výhodnějších poloh listopad 2016 červen 2017 156
Podpora rozvoje vodní dopravy při minimalizaci negativních důsledků na životní prostředí Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.5.2: Rozšiřování sítí veřejných vodovodů a splaškových kanalizací s ČOV Podpora ekologizace vytápění domácností Komplexní řešení odpadového hospodářství Podpora rozvoje pokrytí území komunikačními i datovými sítěmi Podpora využití geotermální energie v rámci soustav CZT i vytápění domácností Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Dobudování VRT Praha Drážďany Vybudování RS tratě (Praha -) Nová Ves Most (vč. zastávky pro Louny) Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 8. Počet obyvatel kraje 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 2. Počet podnikajících fyzických a právnických osob na 1 obyvatele 15. Podíl trvale obydlených domů připojených na veřejný vodovod a na kanalizaci s ČOV Kvantifikovatelné (primární data): Časová akcesibilita měst se statutem obce s rozšířenou působností z Prahy/Ústí nad Labem při využití IAD Časová akcesibilita měst se statutem obce s rozšířenou působnost z Prahy/Ústí nad Labem při využití spojů veřejné dopravy Počet obyvatel sídel, jejichž intravilány prochází silnice I. třídy bez kapacitního průtahu či obchvatu Počet obyvatel sídel, jejichž intravilány prochází silnice I a II. třídy, po kterých projede více než 5000 vozidel/24 hodin Rozloha bílých míst pokrytí území komunikačními i datovými sítěmi Nekvantifikovatelné: Existence či rozestavěnost VRT Praha Litoměřice Existence dokončené dálnice D7 Existence dálničního spojení Podbořanska s Prahou Předpoklady a rizika Dostatek finančních prostředků na výstavbu/rekonstrukci dopravní a technické infrastruktury Vůle investorů k realizaci projektů v oblasti výstavby dopravní infrastruktury (ŘSD, SŽDC) Zefektivnění procesu přípravy staveb dopravní a technické infrastruktury Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem, resp. rozvojem infrastruktury a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel Zapojené subjekty listopad 2016 červen 2017 157
Ústecký kraj Města a obce a jejich příspěvkové organizace ŘSD SŽDC SČVK místní akční skupiny Popis cíle ÚK.6: Zvýšit životaschopnost venkova Výchozí stav Sídelní systém Ústeckého kraje se vyznačuje poměrně diverzifikovanou strukturou. Vedle Ústeckochomutovské aglomerace a rozvojových os podél Labe a dálnice D7 se v kraji nachází typická území tzv. vnitřní periferie (zejm. Podbořansko, jih Žatecka a Lounska, Úštěcko) a vnější periferie (Krušnohoří, Šluknovsko). Tyto částí území ÚK mají ryze venkovský charakter a mj. se vyznačují absencí obslužných center, což způsobuje zhoršenou dostupnost řady veřejných i komerčních služeb. Pro udržení životaschopnosti těchto regionů je nezbytné zajištění adekvátní dostupnosti alespoň základních veřejných služeb v dotčeném území. Dopady Stabilizace počtu obyvatel (vyšší rezidenční atraktivita území, vyšší zastoupení mladší složky populace v území, vyšší podíl obyvatel s vyšším sociálním statusem) Lepší sociálně-ekonomická situace území (dlouhodobě nízká nezaměstnanost, vyšší nabídka pracovních míst, vyšší podnikatelská atraktivita v území, optimální dopravní dostupnost, optimální nabídka a dostupnost infrastruktury a služeb v území, rozvinutý, dlouhodobě udržitelný cestovní ruch, rostoucí/vyšší návštěvnost s delší dobou pobytu, vyšší příjmy z cestovního ruchu) Dílčí cíle a výstupy ÚK.6.1: Zlepšená dopravní dostupnost venkovských a periferních území ÚK.6.2: Stabilizovaná vybavenost venkovských a periferních území ÚK.6.3: Zlepšené předpoklady pro ekonomický a společenský rozvoj venkovských a periferních území Příklady typových opatření Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.6.1: Rekonstrukce a odstranění závad na silnicích II. a III. třídy Zachování a eventuální rozšíření stávajícího linkového vedení a frekvence spojů veřejné dopravy (mj. z hlediska mezikrajského a přeshraničního spojení např. oblast Šluknovska s Libereckým krajem) Optimalizace a dlouhodobá udržitelnost přestupních vazeb v rámci IDS ÚK i vůči sousedním dopravním systémům (např. PID, SID, IDOL, IDOK, ZVON, VVO) Zamezení rušení místních komunikací a cest v intravilánech i extravilánech obcí, zajištění prostupnosti krajiny Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.6.2: Výstavba/rozšíření vodovodů a kanalizací v obcích listopad 2016 červen 2017 158
Výstavba/rozšíření/zlepšení parametrů digitálních sítí Zachování stávající veřejné občanské vybavenosti území (úřady, pošta, školy, kulturní zařízení apod.) s možností realizace dílčích úspor (např. sloučení provozoven různých úřadů, pošty, obchodů apod.) Koordinace pořádání kulturních a volnočasových akcí Přeshraniční spolupráce v oblasti zajištění obslužnosti území veřejnými službami (sociální služby, zdravotnické služby, vzdělávání) Typová opatření v rámci dílčího cíle ÚK.6.3: Zavedení a realizace programu podpory drobného a malého podnikání Využívání volných kapacit objektů občanské vybavenosti k poskytnutí prostor pro drobné a malé podnikání Podpora odbytu regionální produkce (krátkých dodavatelských řetězců) Realizace marketingových kampaní cílených na konkrétní skupiny návštěvníků Podpora budování veřejné turistické infrastruktury (cyklostezky, odpočívadla, naučné stezky, apod.) Podpora realizace vzdělávacích a společenských akcí pro děti i dospělé Typová opatření přesahující rámec SRÚK 2017 27: Zachování stávající komerční občanské vybavenosti území (obchody, komerční sportovní zařízení apod.) Změna zemědělské politiky ve prospěch malých a středních podniků Zlepšení podmínek pro malé a střední podnikání (např. kompenzace znevýhodnění MSP na trhu práce v důsledku investičních pobídek pro velké investory) Legislativní změny (zákon o veřejných zakázkách možnost zvýhodnění místních subjektů při zadávání veřejných zakázek) Podpora práce z domova z hlediska legislativy a daňového systému Hodnoticí ukazatele Kvantifikovatelné (sekundární data): 8. Počet obyvatel regionu 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 9. Podíl nezaměstnaných 1. Počet a skladba volných pracovních míst 2. Počet podnikajících fyzických a právnických osob na 1 obyvatele 4. Počet návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních 5. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Kvantifikovatelné (primární data): 12. Spokojenost obyvatelstva Nekvantifikovatelné: Realizovaný program podpory drobného a malého podnikání cílený zejména na menší sídla Předpoklady a rizika listopad 2016 červen 2017 159
Dostatek finančních prostředků na výstavbu/rekonstrukci dopravní a technické infrastruktury Dlouhodobý závazek veřejných subjektů podporovat i primárně ekonomicky nerentabilní provozy občanské vybavenosti a jejich místní pobočky (úřady, pošta, školy, kulturní zařízení apod.) Možné konflikty zájmů mezi ekonomickým rozvojem, resp. rozvojem infrastruktury a ochranou životního prostředí, přírody a krajiny a charakteru sídel Ochota ke spolupráci mezi různými subjekty v řadě rovin (organizace a koordinace aktivit, koncentrace finančních zdrojů, řešení vlastnických vztahů při investiční výstavbě) v oblastech trhu práce, marketingu cestovního ruchu, společenského a kulturního života atd. Postupný nárůst postmaterialisticky smýšlejících obyvatel vedoucí k zájmu o bydlení v přírodně a kulturně cenných územích Nastavení podmínek podnikání ve prospěch malých a středních podniků Zapojené subjekty Ústecký kraj Města, obce a jejich příspěvkové organizace Dobrovolné svazky obcí Hospodářské komory Destinační agentury Místní akční skupiny Naplnění těchto priorit je z velké části odvislé od kooperace subjektů na republikové, krajské a místní úrovni, na přístupu ze strany státu a na celospolečenské shodě na potřebě pomoci kraji, který zbývajícím částem Česka mnohé dal a dává (surovinová a průmyslová základna), ale negativní externality těchto činností dopadají především právě na Ústecký kraj. Velkou část výše uvedených celokrajských priorit může pomoci vyřešit případná úspěšná Strategie hospodářské restrukturalizace, která po delší době naznačuje vůli ze strany státu podílet se na pomoci se strukturálními hospodářskými a sociálními problémy. listopad 2016 červen 2017 160
7 VYMEZENÍ KRAJEM PODPOROVANÝCH ČÁSTÍ ÚZEMÍ V souladu se Zákonem 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje vymezuje Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027 krajem podporované části jeho území. Podpora Ústeckého kraje se bude primárně realizovat prostřednictvím dílčích strategií zaměřených na jednotlivé regiony Ústeckého kraje (viz Kapitola 5). V každém regionu je zaměření podpory stanoveno na základě regionálních potřeb. Nad rámec dílčích strategií je ovšem v této kapitole vymezeno území, jehož podpoře bude Ústecký kraj věnovat zvýšenou pozornost. Vymezení rozvojově nejproblémovějších oblastí bylo provedeno na základě agregátního ukazatele úroveň strukturálního postižení regionu. Ten byl zkonstruován z následujících indikátorů (v závorce jsou uvedeny zdroje dat): Podíl obyvatel se základním vzděláním na populaci (v %, SLDB 2011) Podíl obyvatel sociálně vyloučených lokalit na obyvatelstvu (v %, GAC 2015) Změna počtu obyvatel mezi roky 1991 a 2016 (index změny, VDB ČSÚ 2017) Podíl nezaměstnaných v měsíci dubnu 2017 (Portál MPSV 2017) Podnikatelská aktivita (počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel k 31.12.2015, VDB ČSÚ 2017) Počet dokončených bytů v období let 2011 2016 v přepočtu na 1000 obyvatel (VDB ČSÚ 2017) Počet lokalit starých ekologických zátěží s prioritou A2 a A3 (SEKM 2017) Podíl území s průměrnou pětiletou koncentrací PM10 v období 2011-2015 nad 25 µg/m3 (výpočet na základě čtvercové sítě ČHMÚ, ČHMÚ 2017) Koeficient ekologické stability (VDB ČSÚ 2017) Použité indikátory reprezentují sociální, ekonomické i environmentální charakteristiky území, u každé z těchto dimenzí byly přitom použity 3 indikátory. Hodnoty jednotlivých indikátorů byly převedeny na body (bodová škála byla stanovena na základě rozpětí hodnot indikátorů) tak, že nejméně příznivé hodnoty byly bodovány číslem 5 a nejvíce příznivé číslem 1. Agregátní ukazatel byl sestaven na základě součtu bodových ekvivalentů jednotlivých indikátorů. Výsledky konstrukce agregátního ukazatele jsou uvedeny v Tabulka 4. Tabulka 4: Výsledky výpočtu agregátního ukazatele úroveň strukturálního postižení regionu Dimenze Sociální Ekonomická Environmentální Indikátor Podíl obyvatel se základním vzděláním Podíl obyv. SVL na obyvatelstvu (%) Změna počtu obyvatel 2016/1991 Podíl nezaměstnaných Podnikatelská aktivita Počet dokon. bytů na 1000 obyvatel Poč. lokalit SEZ s prioritou A2 a vyšší Podíl území s koncentrací PM10 nad 25µ/m 3 Koeficient ekologické stability Bílina 5 5 1 2 5 5 3 4 4 34 Děčín 2 2 4 3 1 4 5 2 1 24 Chomutov 3 4 2 4 3 4 3 4 3 30 Kadaň 4 2 5 2 4 3 3 2 3 28 Litoměřice 1 2 1 1 2 3 2 3 4 19 Litvínov 3 5 5 5 3 3 5 4 2 35 Louny 2 2 3 2 2 3 1 3 5 23 Lovosice 2 1 2 2 3 1 2 4 5 22 Most 4 4 5 5 3 4 1 5 5 36 Podbořany 5 1 3 2 4 3 1 1 4 24 Roudnice n. L. 1 1 1 1 1 1 4 5 5 20 Rumburk 5 4 2 3 3 3 3 1 1 25 Celkem listopad 2016 červen 2017 161
Teplice 2 3 3 2 3 2 5 5 3 28 Ústí nad Labem 1 4 2 5 1 3 4 3 2 25 Varnsdorf 4 3 4 4 4 3 2 1 1 26 Žatec 3 3 4 4 3 2 3 2 5 29 Z Tabulka 4 vyplývá, že mezi nejvíce postižené regiony patří území SO ORP Bílina, Litvínov a Most. Výsledky těchto území jsou přitom znatelně horší, než u ostatních SO ORP. Zvláštní pozornost Ústeckého kraje při podpoře rozvojových aktivit v území by tak měla být zacílena na tato nejvíce postižená území. Vzhledem k diverzifikovanému charakteru SO ORP Litvínov je ovšem vhodné z vymezeného území vyčlenit vrcholové partie Krušných hor, které mají výrazně odlišné rozvojové potřeby, než pánevní část území. Vymezená území tak představují podmnožinu Pánevní oblasti a zvláštní pozornost Ústeckého kraje se tudíž bude věnovat implementaci aktivit, které byly stanoveny v rámci dílčí strategie pro Pánevní oblast (viz Kapitola 5.2). Přitom je ovšem třeba reflektovat místní odlišnosti i aktuální situaci (např. skutečnost, že v SO ORP Bílina je v posledních letech relativně příznivá situace z hlediska zaměstnanosti, ale nepříznivá z hlediska kvality lidských zdrojů). Vymezení krajem podporovaných částí území vyobrazuje Mapa 2. Vzhledem k dynamickému vývoji sociálních a ekonomických charakteristik bude nezbytné pravidelně aktualizovat vymezení krajem podporovaných částí území. Příští aktualizaci by bylo vhodné realizovat do roku 2020. V územích Poohří a Rekreační oblasti jsou části, které jsou hendikepovány izolovaností danou delší vzdáleností dojížďky do nejbližšího regionálního centra. V Poohří se jedná se o jihozápadní část ORP Podbořany, Verneřovicko v ORP Litoměřice. V území Rekreační oblasti je to severozápadní část ORP Kadaň a v území Šluknovska se jedná o západní část ORP Rumburk. Rovněž při uplatňování regionální politiky kraje by měla být zohledňována tato odlehlost území (perifernost). listopad 2016 červen 2017 162
Mapa 2: Vymezení podporovaných území ÚK Zdroj: ESRI ARCMAP 10.4, vlastní zpracování listopad 2016 červen 2017 163