ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN MGR. MICHAL TOMČÍK VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, A. S. MOST, PIONÝRŮ 2806/7, MOST MOST, ČERVEN 2017

ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN MGR. MICHAL TOMČÍK VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, A. S. MOST, PIONÝRŮ 2806/7, MOST MOST, ČERVEN 2017.

OBSAH 1. ÚVOD...3 2. DEFINICE CÍLOVÉ SKUPINY...4 3. METODOLOGIE A ZDROJE INFORMACÍ...7 4. DEMOGRAFICKÁ A SOCIÁLNĚ-PROSTOROVÁ ANALÝZA MĚSTA MOSTU...9 4.1 Počet obyvatel města Most...9 4.2 Struktura obyvatel města Mostu podle pohlaví a věku...9 4.3 Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva pro město Most... 11 4.4 Struktura populace města Most dle rodinného stavu... 12 5. ANALÝZA VELIKOSTI A POTŘEB DOTČENÝCH CÍLOVÝCH SKUPIN... 15 5.1 Osoby pobírající dávky spojené s bydlením... 15 5.1.1 Statistické vymezení počtu a struktury osob pobírajících v Mostě PnB a DnB... 15 5.1.2 Zkušenosti s vyplácením PnB a DnB na mosteckém Úřadu práce... 17 5.1.3 Shrnutí hlavních poznatků... 19 5.1.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 21 5.2 Osoby se zdravotním postižením... 22 5.2.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny... 22 5.2.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení... 25 5.2.3 Shrnutí poznatků o cílové skupině... 26 5.2.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 28 5.3 Senioři... 29 5.3.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny... 30 5.3.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení... 31 5.3.3 Shrnutí poznatků o cílové skupině... 34 5.3.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 36 5.4 Rodiny s dětmi... 37 5.4.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny... 37 5.4.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení... 38 5.4.3 Shrnutí poznatků o této cílové skupině... 42 5.4.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 44 5.5 Oběti domácího násilí... 45 5.5.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny... 45 5.5.2 Odhady počtu obětí domácího násilí v Mostě... 47 5.5.3 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení... 48 1

5.5.4 Shrnutí poznatků o cílové skupině... 49 5.5.5 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 50 5.6 Osoby před opuštěním instituce... 51 5.6.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny... 51 5.6.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení... 52 5.6.3 Shrnutí poznatků o cílové skupině... 54 5.6.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 55 5.7 Samoživitelky a samoživitelé... 56 5.8 Osoby přežívající venku... 57 5.8.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny... 57 5.8.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení... 58 5.8.3 Shrnutí poznatků o cílové skupině... 60 5.8.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS... 62 6. KVANTIFIKACE VŠECH CÍLOVÝCH SKUPIN VE VZABĚ NA TYPOLOGII ETHOS... 63 7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 65 7.1 Hlavní závěry... 65 7.2 Dodatek autora studie... 68 SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK... 71 2

1. ÚVOD Hlavním cílem této studie je strukturované zpracování analytických podkladů zaměřených na zjištění v oblasti bytové politiky a bytové nouze na území města Most. Všechny dílčí kapitoly a jejich obsah jsou zpracovány v souladu s akreditovanou metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí. Studie je součástí projektu implementace sociálního bydlení v obci Most a reaguje na několik okolností: a) absenci kapacit krizového bydlení pro ubytování celých rodin azylový dům pro rodiny s dětmi, noclehárna pro ženy nebo samostatně fungující služba krizového lůžka, b) nedostatek nesegregovaných bytových jednotek ve vlastnictví obce město Most disponuje větším počtem bytů pouze na sídlišti Chanov, c) absenci koordinačních kapacit v prostředí místní samosprávy pro zajištění a fungování systému sociálního bydlení, d) nedostatečnou míru nastavení spolupráce mezi sociálními pracovníky obce a nestátních neziskových organizací s vlastníky a správci bytových domů, e) nízkou kapacitu služeb, které mohou zajistit intenzivní podporu rodinám a systematický rozvoj dovedností rodin ve vztahu k bydlení terénní programy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, f) absenci analytických dat a jejich zpracování, na základě kterých by bylo možné kvantifikovat počet potřebných bytů a kapacit pro sociální bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Předmětem této studie je zpracování analytických podkladů zaměřených na zjištění demografické situace v obci Most, se zaměřením na bytové potřeby obyvatelstva, včetně vytipování hlavních cílových skupin sociálního bydlení na území obce Most a podrobnou analýzu potenciálních cílových skupin se zaměřením na potřebu intenzivní sociální práce a podpory. 3

2. DEFINICE CÍLOVÉ SKUPINY Definice cílové skupiny osob, které mají/budou mít nárok na vstup do systému sociálního bydlení vychází z Evropské typologie bezdomovectví (ETHOS), resp. osob v bytové nouzi. Vstup do systému sociálního bydlení nelze vnímat jako automatický nárok na přidělení sociálního nebo dostupného bytu. Cílová skupina je vymezena prostřednictvím definice bytové nouze anebo prostřednictvím poměru příjmů osob a jejich výdajů spojených s bydlením. Bytová nouze je posuzována v rámci kategorií, které vyplývají z definice ETHOS. Bytová nouze (definovaná jako absence bydlení, ohrožení ztrátou bydlení, či nevhodné bydlení) je jedním z objektivních kritérií pro vznik nároku na vstup do systému sociálního bydlení. Nejde pouze o fyzickou podobu místa, kde daná osoba přebývá, ale také o to, zda má (nájemní) smlouvu či ne, anebo zda mu bydlení umožňuje běžné psychosociální kontakty. Lidé, kteří nemají soukromí či normální sociální vztahy kvůli přeplněnosti domácnosti, či lidé, kteří žijí pod stálou hrozbou domácího násilí, považujeme za osoby v bytové nouzi. Z důvodu toho, že koncept cílové skupiny sociálního bydlení je širší než umožňuje definice ETHOS, je do definice cílové skupiny přidána i skupina osob či domácností, které vynakládají na bydlení nepřiměřeně vysokou část svých disponibilních příjmů, a to více než 40 %. Předmětem posouzení bude přiměřenost obývaného bytu, jeho lokalita, vybavení domácnosti. Základním východiskem pro stanovení 40 % disponibilních příjmů je to, že nejprve by měla na nedostatečné příjmy a náklady na bydlení reagovat dávková politika státu, která operuje s hranicí 30 %. Dávkovou politiku státu v oblasti bydlení (hmotná nouze, státní sociální podpora) je nutné vnímat jako součást sociální a bytové politiky státu, resp. součást systému sociálního bydlení. Jednotlivé části systému jsou tedy vzájemně provázané. Nástroje sociálního bydlení mohou být poskytnuty osobám, které se nacházejí v jedné z uvedených situací a současně nejsou tuto svoji obtížnou situaci schopny řešit vlastními prostředky. Indikátor více než 40 % u skupiny osoby, pro které jsou náklady na bydlení velkou zátěží vychází z doporučení, která jsou uvedena v dokumentu VÚPSV Indikátory strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v ČR. Obdobný indikátor je doporučován i Evropskou komisí v dokumentu Portfolio of indicators for the monitoring of the European strategy for social and social inclusion. Indikátor je nazván míra přetížení náklady na bydlení. Zákonem se také stanoví horní hranice celkových příjmů osoby rozhodné pro použití kritéria 40 % podílu z disponibilních příjmů vynakládaných osobou na bydlení. Do částky celkových příjmů se nezapočítají příjmy z dávek, které jsou určeny na podporu bydlení (příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení). Zákonem se také stanoví prioritní cílové skupiny, kterým bude ve zrychleném režimu sociálního bydlení poskytnuta forma sociálního nebo dostupného bytu. 4

Jako prioritní skupiny pro získání formy dostupného bytu byly stanoveny tyto skupiny: senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé nacházející se v situacích definovaných v ETHOS nebo splňující příjmovou podmínku (více než 40 % disponibilních příjmů vynakládaných na bydlení), oběti domácího násilí, osoby opouštějící instituce (např. děti odcházející z dětských domovů), osoby opouštějící pěstounskou péči, ohrožené domácnosti s dětmi nebo tam, kde je nutné zajistit sloučení rodiny. Jako prioritní skupina pro získání formy sociálního bytu byla stanovena tato skupina: rodiny s dětmi a osoby přežívající venku. Jako prioritní skupina pro získání krizového bydlení byla stanovena tato skupina: osoby, u kterých je výrazné riziko ohrožení na zdraví či životě. U všech prioritních cílových skupin musí být naplněny podmínky disponibilních příjmů nebo bytové nouze. Součástí zařazení do prioritní cílové skupiny musí být provedení individuálního sociálního šetření, které zjistí konkrétní sociální situaci dané osoby. 1 Typologie ETHOS byla dále rozpracována tak, aby odpovídala kontextu České republiky. Osoby, u kterých je možné předpokládat zvýšenou potřebu sociálního bydlení, byly rozděleny do 4 koncepčních kategorií, specifičtějších (tzv. operačních) podkategorií a následně do 35 národních subkategorií. Základní přehled koncepčních kategorií včetně navazujících operačních kategorií vypadá takto: Tabulka č. 1: Kategorie cílových skupin pro sociální bydlení v České republice KONCEPČNÍ KATEGORIE OPERAČNÍ KATEGORIE 1 Osoby přežívající venku BEZ STŘECHY 2 Osoby v noclehárně 3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce 4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy BEZ DOMOVA 5 Osoby v ubytovnách pro migranty 6 Osoby před opuštěním instituce 7 Uživatelé dlouhodobější podpory 8 Osoby žijící v nejistém bydlení NEJISTÉ BYDLENÍ 9 Osoby ohrožené vystěhováním 10 Osoby ohrožené domácím násilím 11 Osoby žijící v provizorních a nevyhovujících stavbách NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ 12 Osoby žijící v nevhodném bydlení 13 Osoby žijící v přelidněném bytě Zdroj: MPSV, Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025 POČET NÁRODNÍCH SUBKATEGORIÍ 3 19 8 5 V návaznosti na toto členění se v rámci této analýzy pokoušíme z dostupných statistických údajů a rozhovorů s provozovateli (především) sociálních pobytových služeb kvantifikovat dílčí národní subkategorie cílové skupiny sociálního bydlení. Každá z následujících kapitol proto bude obsahovat shrnující kvantifikační přehled o 1 Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025. MPSV. str. 16-17. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/koncepce_soc_bydleni_2015.pdf 5

evidovaných, popřípadě odhadovaných počtech osob, které v roce 2016 v Mostě do dílčích kategorií spadaly. V textu dále přihlížíme k aktuální potřebnosti pobytových služeb pro jednotlivé podkategorie, stejně jako k okolnostem, které jejich životní cesty provázejí. 6

3. METODOLOGIE A ZDROJE INFORMACÍ Obsah i přesná struktura studie, stejně jako ukazatele, které měly být v jejím textu prozkoumány, byly předem jednoznačně definovány zadavatelem, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Hlavním metodickým nástrojem po tuto část studie bude tzv. sekundární analýza. Jde v podstatě o obsahovou analýzu existujících a dostupných databází primárních dat různé úrovně obecnosti a relevance k předmětu šetření. Hlavním klíčem pro výběr konkrétních datových zdrojů byla samozřejmě předepsaná metodika, ve které byly uvedeny odkazy na relevantní zdroje pro získání požadovaných dat. Dalším rozhodujícím momentem byla aktuálnost využívaných dat. Pro sestavení této zprávy jsme v rámci sekundární analýzy využily tyto datové zdroje: Asociace pracovníků intervenčních center - výroční statistiky organizace ČSÚ - Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13 ČSÚ - Demografická ročenka měst 2006 2015 ČSÚ - Projekce obyvatelstva v Ústeckém kraji do roku 2050 ČSÚ - Struktura obyvatel podle rodinného stavu ČSÚ - Důchody v Ústeckém kraji v roce 2016 ČSÚ - Metodické vysvětlivky SLDB Magistrát města Most - Plán udržitelného rozvoje mobility měst Mostu a Litvínov Magistrát města Most - Strategický plán sociálního začleňování statutárního města Mostu na období 2017 2019 Magistrát města Most - III. Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících v Mostě 2015 2018 analytické informace o síti poskytovatelů sociálních služeb a o problematice bydlení v Mostě MPSV ČR - aktuální evidence registrovaných sociálních služeb v lokalitě na portálu spravovaném ministerstvem iregistr.mpsv.cz MPSV ČR Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem - dílčí charakteristiky příjemců dávek státní sociální podpory a dávek hmotné nouze MPSV ČR - Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025 MPSV ČR - Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice MPSV ČR - Vyhodnocení průzkumu řešení bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností Policie ČR místní oddělení v Mostě počet evidovaných případů vykázání domácího agresora K nastavené metodice studia ze strany MPSV ČR máme jednu důležitou metodickou připomínku: Předepsaná metodika očekává u některých cílových skupin takovou strukturu dat, která v této podobě není v současné době dostupná. I přes prokázanou dobrou vůli a ochotu nebyli schopni zástupci Krajského střediska Úřadu práce v Ústí nad Labem jakékoli bližší informace o některých cílových skupinách v požadovaném rozlišení poskytnout. Navíc, některé z požadovaných dat není v současné době možné získat od lokálních poboček Úřadů práce a je proto nutné se obrátit na některé z vybraných krajských středisek této instituce. To musí o poskytování informací žádat Ředitelství Úřadů práce. Proces získávání požadovaných dat se tím komplikuje. Další 7

poznámka k metodické poznámce se týká některých ověřovaných ukazatelů, jejichž zaměření je v rámci zpracování studie stanoveno pouze pro lokální úroveň a absence referenčních údajů pro vyšší územně správní celky podle našeho názoru jejich vypovídající hodnotu notně snižují. Konkrétní případy budeme v textu studie komentovat. Mimo analýzy již existujících a dostupných dokumentů jsme se také pokusili získat primární data. Za účelem zpřesnění některých informací a získání kvalifikovaných odhadů v případech, kdy nebyla dostupná spolehlivá data, jsme oslovili vytipované experty na danou problematiku. Šlo především o zástupce státních, samosprávných, nestátních a neziskových organizací, které s vybranými cílovými skupinami dlouhodobě pracují a jejich problémy a potřeby znají ze své praxe. Strukturované individuální rozhovory byly realizovány se zástupci těchto institucí: Centrum služeb pro zdravotně postižené, o.p.s., Most - problematika osob se zdravotním postižením Diakonie ČCE Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni - problematika rodiny s dětmi, osob v krizi, osob ohrožených domácím násilím Intervenční centrum Spirála, Ústí nad Labem - problematika osob ohrožených domácím násilím K srdci klíč, o.p.s. Azylový dům pro muže v Mostě, Noclehárna v Mostě - problematika osob přežívajících venku Městská správa sociálních služeb Most - problematika pobytových služeb pro cílovou skupinu senioři Odbor sociálních věcí města Most - OSPOD - kurátorky pro mládež Odbor sociálních věcí města Most - vedoucí oddělení - problematika sociálního bydlení v lokalitě, terénních služeb poskytovaných cílovým skupinám Úřad práce Most vedoucí referátu Státní sociální podpory a Hmotné nouze Všechny získané informace byly následně klasifikovány, roztříděny a zpracovány dle struktury, kterou pro účely této studie vypracovalo MPSV ČR. 8

4. DEMOGRAFICKÁ A SOCIÁLNĚ-PROSTOROVÁ ANALÝZA MĚSTA MOSTU 4.1 Počet obyvatel města Most Aktuálně žije na území města Most přibližně 67 000 obyvatel, což jej činí 14. nejlidnatějším sídlem v České republice. 2 Most se nalézá na území Ústeckého kraje, je statutárním městem a obcí s rozšířenou působností. Pokud se zaměříme na populační vývoj, z dlouhodobého hlediska lze konstatovat pokles počtu obyvatelstva. Od roku 1991 došlo k úbytku obyvatelstva o 4 207 obyvatel. Detailní pohled na vývoj počtu obyvatel prezentuje graf č. 1. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel města Mostu mezi lety 1991 2016 (k 31. 12.) Zdroj: ČSÚ Celkový přírůstek, respektive úbytek obyvatelstva je z demografického hlediska ovlivňován především hodnotami přirozeného přírůstku a migrací. V tomto ohledu je z demografických dat patrné, že vliv na úbytek obyvatelstva v Mostě má především trvale záporné migrační saldo. Od roku 1991 - jen s krátkodobou výjimkou mezi lety 2009 až 2012 - vždy převažoval počet vystěhovalých nad počtem narozených a přistěhovalých. 4.2 Struktura obyvatel města Mostu podle pohlaví a věku Pokud jde o strukturu populace dle pohlaví, město Most nijak nevybočuje ze standardního poměru mužů a žen. Ke konci roku 2016 žilo v Mostě celkem 33 967 žen, což představovalo 50,9 % z celkové populace. V případě podílu ženského pohlaví v české populaci jde o 50,8 %, v Ústeckém kraji jsou pak ženy zastoupeny podílem 50,4 %. Pokud je o základní věkovou strukturu mostecké populace, poměr nejmladšího věkového kontingentu (0 14 let) činil v Mostě v roce 2016 15,3 %. Osoby v produktivním věku (15 64 let) tvořily 67,1 % obyvatelstva a osoby v postproduktivním věku (starší 65 let) 2 Údaje k 1. 1. 2016. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/documents/11248/29492096/mesta_ulk_2016.pdf/b92edda6-1597-42d3-bd37-67f8a8f7ff16?version=1.1. 9

17,6 %. 3 Pokud tyto základní orientační ukazatele o věkové struktuře srovnáme s údaji zjištěnými pro celý Ústecký kraj a Českou republiku, lze prohlásit, že město Most má relativně příznivou věkovou strukturu. Podíl osob v předproduktivním věku je zde největší ze všech sledovaných územních celků, respektive poměrné zastoupení osob starších 65 let je v Mostě v porovnání s celorepublikovým průměrem i průměrem pro Ústecký kraj na nejnižší úrovni. Grafické znázornění podílu všech tří věkových kontingentů v populaci znázorňuje graf č. 2. Graf č. 2: Podíl věkových skupin na celkovém počtu populace Česká republika, Ústecký kraj, město Most (k 31. 12. 2016) Zdroj: ČSÚ S postupujícím věkem se mění struktura populace dle pohlaví. Přirozeně se v rodí více chlapců, vlivem tzn. mužské nadúmrtnosti ve všech věkových kategorií se postupně poměr obou pohlaví v populaci vyrovnává (mezi 30 40 rokem života) a v seniorském věku prudce stoupá podíl žen v populaci. Například ve věkové skupině nad 80 let již je v populaci zastoupeno dvakrát více mužů než žen. Detailní pohled na strukturu mostecké populace podle pohlaví v závislosti na věkových skupinách uvádíme v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Struktura populace města Most podle věku a pohlaví (k 31. 12. 2016) ženy počet ženy v % muži počet muži v % celkem počet celkem v % 0-4 1 606 4,7 1 701 5,2 3 307 5 5-9 1 759 5,2 1 887 5,8 3 646 5,5 10-14 1 575 4,6 1 679 5,1 3 254 4,9 15-19 1 493 4,4 1 609 4,9 3 102 4,6 20-24 1 894 5,6 1 972 6 3 866 5,8 25-29 2 245 6,6 2 423 7,4 4 668 7 30-34 2 103 6,2 2 527 7,7 4 630 6,9 35-39 2 343 6,9 2 542 7,7 4 885 7,3 40-44 2 788 8,2 2 811 8,6 5 599 8,4 45-49 2 372 7 2 320 7,1 4 692 7 3 Údaje ČSÚ k 31. 12. 2016. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/documents/11248/29492096/mesta_ulk_2016.pdf/b92edda6-1597-42d3-bd37-67f8a8f7ff16?version=1.1. 10

50-54 2 455 7,2 2 484 7,6 4 939 7,4 55-59 2 041 6 2 177 6,6 4 218 6,3 60-64 2 257 6,6 1 975 6 4 232 6,3 65-69 2 488 7,3 1 941 5,9 4 429 6,6 70-74 1 836 5,4 1 315 4 3 151 4,7 75-79 1 303 3,8 777 2,4 2 080 3,1 80-84 783 2,3 410 1,2 1 193 1,8 85+ 626 1,8 251 0,8 877 1,3 Celkem 33967 100 32 801 100 66768 100 Zdroj: ČSÚ Nicméně, stejně jako v rámci celého rozvinutého světa, také v České republice započal rokem 1991 s příchodem liberálního kapitalismu demografický trend, který je v odborné literatuře nazýván tzv. druhým demografickým přechodem. Výsledkem celé řady dílčích procesů (růst individualizace, změny v hodnotové orientaci lidí, emancipace žen, změna tradičních funkcí rodiny, rozšíření dostupnosti antikoncepce) je nevyhnutelná změna demografického chování populace, která se projevuje především růstem nesezdaných soužití, zvyšováním podílu dětí narozených mimo manželství, zvyšování matek v době prvního porodu, poklesem úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce, zlepšování úmrtnostních poměrů prosté plodnosti. To má z dlouhodobého hlediska za následek stárnutí populace, respektive průběžné zvyšování podílu postproduktivní části populace (osoby starší 65 let). Ještě před necelými dvaceti lety tvořil v Mostě nejstarší věkový kontingent přibližně desetinu populace. Stárnutí populace je však nevyhnutelné. Za posledních 15 let se zvýšil podíl této věkové skupiny o 7 procentních bodů. V nadcházejícím desetiletí budou osoby v seniorském věku tvořit pětinu populace. Tabulka č. 3: Vývoj podílu základních věkových skupin v Mostě od roku 2001 Zdroj: ČSÚ 2001 2011 2016 0-14 let 17,2 14,6 15,3 15-64 let 72,0 70,9 67,1 65 + 10,8 14,5 17,6 Pokud jde o další ukazatele věkové struktury populace, v posledním sledovaném období (konec roku 2016) dosahoval průměrný věk obyvatelů města Most hodnoty 41,5 let. Celorepublikový průměr tohoto ukazatele byl o půl roku vyšší (42 let), průměr pro Ústecký kraj měl hodnotu 41,6 let. Index stáří, který vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0 14 let, měl ke konci roku 2016 pro město Most hodnotu 115 (hodnota shodná s krajským průměrem a relativně příznivá v porovnání s průměrem celorepublikovým, který měl hodnotu 121). 4.3 Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva pro město Most Prognózy pro vývoj počtu a věkové struktury obyvatelstva zpracovává Český statistický úřad jen pro úrovně krajů. Detailní odhady pro jednotlivé obce tento úřad nepublikuje. Podle ČSÚ budou ve všech regionech České republiky v nadcházejících 30 letech stále přetrvávat započaté modernizační trendy charakteristické nízkou porodností, 11

respektive nízkou úhrnnou plodností a demografickým stárnutím zvyšováním podílu osob starších 65 let. Ústecký kraj by měl mít v roce 2050 o 10 % méně obyvatel, podíl nejstaršího věkového kontingentu by se měl ze současných 17 % zvýšit přibližně na třetinu. 4 V textu strategického materiálu s názvem Plán udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova zpracovali jeho autoři aplikováním matematicko-statistických metod lokální demografickou prognózu zaměřenou na vývoj počtu obyvatelstva a jeho věkové struktury. Prognóza (stejně jako ta celorepubliková) nezohledňuje stěhování obyvatelstva ani jiné těžko předvídatelné okolnosti demografického pohybu. Úbytek počtu obyvatelstva bude nadále pokračovat. V Mostě by v roce 2030 mělo žít o 5,5 % obyvatel méně (63 337), podíl seniorů na celkové populaci se bude nadále zvyšovat (ze stávajících 17,6 % na 22 %), index stáří se zvýší ze stávajících 115 na 154 seniorů na 100 dětí mladších 15 let. Největší přírůstek bude podle autorů studie zaznamenán ve věkové kategorii 70 84 let, a to až o 35 %. 5 Naznačený vývoj nese samozřejmě velmi závažné implikace v dopadu na rozvoj a plánování sítě sociálních služeb a její ekonomickou udržitelnost. Podíl osob, které budou z hlediska sociální práce definovány jako potřebné bude v nadcházejících letech stále jen vzrůstat. 4.4 Struktura populace města Most dle rodinného stavu V posledních 25 letech došlo v demografickém chování české populace k významným změnám také v oblasti postojů k manželství. Jak uvádí analytická studie ČSÚ věnovaná vývoji struktury české populace podle rodinného stavu, do konce 80. let byla situace v Československu charakteristická vysokou sňatečností a nízkým průměrným věkem snoubenců při uzavírání sňatku. Společenské změny, které nastaly po roce 1989, přinesly mladým lidem větší možnost seberealizace, ale také sociální nejistoty (nezaměstnanost, nedostatek bytů atd.). Z hlediska demografického chování způsobily prudký pokles počtu sňatků a jejich oddalování do vyššího věku. Dalším faktorem, který tuto strukturu ovlivnil, byl nárůst rozvodovosti. 6 Pokud jde o demograficky evidovaný rodinný stav populace, ten je opakovaně ověřován a publikován jen ve spojitosti s všelidovými censy, v rámci SLDB. Struktura populace dle rodinného stavu při posledním sčítání v roce 2011 je zaznamenána v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Struktura populace dle rodinného stavu Česká republika, Ústecký kraj, Most (SLDB 2011) ČR počet ČR v % ÚK počet ÚK v % MO počet MO v % svobodný/svobodná 4 164 427 39,9 331 814 41,0 27 376 42,0 ženatý/vdaná 4 409 474 42,3 316 501 39,1 23 037 35,3 rozvedený/rozvedená 1 072 947 10,3 98 796 12,2 9 807 15,0 vdovec/vdova 761 146 7,3 59 632 7,4 4 752 7,3 nezjištěno 26 323 0,3 2 042 0,3 199 0,3 4 Projekce obyvatelstva v Ústeckém kraji České republiky do roku 2050. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-v-krajich-cr-do-roku-2050-ua08v25hx9 5 Plán udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova. Most. 2017. str. 22. Dostupné na: http://mobilita-mostlitvinov.cz/wp-content/uploads/2016/08/sump_most_analyticka_cast_13_3_2017.pdf. 6 Struktura obyvatel podle rodinného stavu. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/20536792/530305a2.pdf/99e0c67d-0b8b-4e08-b506-839c4e8e57a3?version=1.0 12

Celkem 10 436 560 100 808 961 100 65 193 100 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Z dat jsou patrná jistá specifika mostecké populace. Nejvýraznější rozdíl panuje v poměru ženatých/vdaných osob v populaci. Zatímco v rámci České republiky byl podíl sezdaných v rámci populace na hladině 42 % a v Ústeckém kraji 39 %, v Mostě je jejich zastoupení výrazně nižší - 35 %. Analogické vztahy lze sledovat u zastoupení skupiny rozvedených v populaci. V České republice prošla v době sčítání rozvodem desetina populace. V Mostě bylo takových o 5 procentních bodů vyšší (15 %). Strukturu mostecké populace dle rodinného stavu ještě dokládáme v následujícím grafu. Graf č. 3: Struktura populace města Mostu dle rodinného stavu v % (SLDB 2011) Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Při pokusu aktualizovat prezentovaná data, můžeme vycházet z ukazatelů sňatečnosti a rozvodovosti, které jsou pravidelně ze strany ČSÚ aktualizovány a publikovány. V roce 2015 (novější data nebyla v době sepisování této studie k dispozici) bylo ve městě Most uzavřeno celkem 303 sňatků, přičemž největší zastoupení, celých 58 % mezi nimi měly takové, kdy oba snoubenci byli v době uzavírání sňatku svobodní. 7 Pokud bychom chtěli porovnat sňatkové chování mostecké populace s dalšími územně-správními celky, je nutné využít standardizovaného ukazatele, který se nazývá míra sňatečnosti a vyjadřuje počet uzavřených sňatků v konkrétním období na 1000 obyvatel. Zatímco v České republice měla míra sňatečnosti v roce k 31. 12. 2015 hodnotu 4,6, v Ústeckém kraji byla na za to samé období hladině 4,3 a v Mostě měla hodnotu 4,5. 8 V Mostě vstupuje do manželství srovnatelný podíl populace jako v České republice, nicméně oproti ústeckému regionu je míra sňatečnosti nepatrně vyšší. O stabilitě manželského soužití napovídá také množství rozvodů, ke kterým na daném území dochází. V Mostě proběhlo v roce 2015 170 rozvodů. Souhrnný ukazatel, který se v případě rozvodovosti v demografii užívá je tzv. index rozvodovosti, který vyjadřuje počet rozvodů na 100 uzavřených manželství během sledovaného roku. Pokud se opět zaměříme na všechny tři sledované územní celky, v České republice měl index rozvodovosti v roce 2015 hodnotu 58,2, v Ústeckém kraji 59,3 a ve městě Most dosahoval nejnižší hodnoty ze všech tří sledovaných oblastí, a sice 56,1. Je nutné dodat, že více než polovina rozvodů v Mostě (56 %) je probíhá za okolností, kdy členem rozpadající se rodiny je také nezletilé dítě. 9 7 Demografická ročenka měst 2006 2015. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/mesta-v-cr-pism-l-a-m. 8 Demografická ročenka měst 2006 2015. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/mesta-v-cr-pism-l-a-m. 9 Demografická ročenka měst 2006 2015. ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/mesta-v-cr-pism-l-a-m. 13

Jako další dokreslení rodinného života v populaci, uvádíme dále podíl dětí, které se narodily matkám žijícím v době porodu mimo oficiální manželský svazek. V Mostě jich v roce 2015 byla naprostá většina celých 70 % narozených dětí se narodila do nesezdané rodiny. V Ústeckém kraji je jejich podíl o něco nižší na hladině 62 %, v České republice se mimo manželství v roce 2015 narodilo 48 % dětí. 14

5. ANALÝZA VELIKOSTI A POTŘEB DOTČENÝCH CÍLOVÝCH SKUPIN 5.1 Osoby pobírající dávky spojené s bydlením Základní vstupní informací o intenzitě problému pro nás na tomto místě představuje přehled o vyplácených dávkách osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi a MPSV jim tak prostřednictvím specifických dvou příspěvků pomáhá hradit náklady spojené s bydlením. Konkrétně jde o příspěvek na bydlení, který se vyplácí v rámci dávek státní sociální podpory a doplatek na bydlení, který je vyplácen jako dávka pomoci v hmotné nouzi. Příspěvek na bydlení (PnB):přispívá na krytí nákladů rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmu rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu. Příspěvek je vyplácen v případě, kdy náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině o koeficientu 0,30 a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině o koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. 10 Doplatek na bydlení (DnB):je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (nájmu, služeb spojených s bydlením a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt a jehož příjem (příjem společně posuzovaných osob) je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka ne jeho živobytí (živobytí společně posuzovaných osob). Podmínkou nároku doplatku na bydlení je získání nároku na příspěvek na bydlení. 11 5.1.1 Statistické vymezení počtu a struktury osob pobírajících v Mostě PnB a DnB Údaje o vyplacených dávkách jsme získali od Krajského střediska Úřadu práce v Ústí nad Labem. Základní přehled o vyplacených dávkách uvádíme v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Počty vyplacených dávek na bydlení v Mostě v prosinci 2016 (k 31. 12. 2016) Počet vyplacených dávek Vyplacená suma Průměrná výše dávky Příspěvek na bydlení 3 991 15 751 497 3 321 Doplatek na bydlení 1 505 4 500 959 2 941 Počet dávek celkem 5 496 20 252 456 3 131 Zdroj: MPSV, Krajské středisko ÚP Bohužel nemáme k dispozici referenční hodnoty prezentovaných údajů pro Českou republiku, respektive Ústecký kraj. Není proto možné intenzitu potřebnosti na území 10 Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025. MPSV. str. 69. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/koncepce_soc_bydleni_2015.pdf 11 Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025. MPSV. str. 69. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/koncepce_soc_bydleni_2015.pdf 15

města Most porovnat. Proto se pokoušíme některé z uvedených údajů alespoň rámcově zasadit do celorepublikového kontextu. Předně vycházíme zde z předpokladu, že oba dva typy dávek nejsou vázány na osobu, ale vždy se vztahují ke konkrétní bytové jednotce (místu pobytu), respektive domácnosti. Duplicitní výplatu dávek na bydlení do jedné domácnosti není možné (ve zcela specifickém případě se tak může dít v případě DnB avšak výše takto děleného doplatku je úměrně rozpočítána mezi společně bydlící/hospodařící osoby a odpovídá sumě jednoho souhrnného doplatku). Proto se pokusíme vztáhnout počty vyplacených dávek k celkovému počtu hospodařících domácností žijících na komparovaných územích. Přehled o zjištěných datech uvádíme v následující tabulce. Tabulka č. 5: Počty vyplacených dávek na bydlení v roce 2016 komparace ČR, MO ČR* MO*** Počet vyplacených PnP 220 600 3 991 Počet vyplacených DnB 64 200 1 505 Počet vyplacených dávek celkem 284 800 5 496 Celkový počet hospodařících domácností** 4 375 122 30 269 Hrubý podíl domácností přijímajících dávky 6,5 % 18,6 % Zdroj: MPSV, Krajské středisko ÚP, ČSÚ, MMR, 2016 12 ** Data vycházejí ze SLDB 201 *** Údaje o vyplacených dávkách v Mostě se vztahují k prosinci 2016 Je nám jasné, že jde o velmi hrubý ukazatel, nicméně o specifické situaci v lokalitě Most zaznamenané údaje alespoň ilustrativně vypovídají. Některou z poskytovaných podpůrných dávek na bydlení pobíralo v roce 2016 přibližně 18 % hospodařících domácností v Mostě. Tento hrubý podíl je v rámci celorepublikového průměru několikanásobně nižší, jde o 6,5 %. Trendy spojené s vyplácením dávek na bydlení lze vypozorovat z údajů odkazujících na počty vyplacených PnB a DnB v posledních třech letech. Celorepubliková data pocházejí z výročních analytických zpráv Ministerstva pro místní rozvoj, informace o vyplacených dávkách v lokalitě poskytlo Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem (tyto se vztahují ke kontaktnímu pracovišti Most zahrnují v sobě také dávky vyplacené žadatelům v obcích, které spadají do jeho působnosti, jako například Havraň, Bečov, Bělušice apod.). Průměrný měsíční počet vyplacených dávek, stejně jako jejich průměrnou výši za poslední tři roky uvádíme v následující tabulce. Tabulka č. 6: Počty vyplacených dávek na bydlení mezi lety 2014 2016 komparace ČR, CV 2014 ČR 2014 MO* 2015 ČR 2015 MO* 2016 ČR 2016 MO* Počet vyplacených PnB 220 100 3 468 225 100 3 540 220 600 3 469 Počet vyplacených DnB 73 200 1 737 70 000 1 751 64 200 1 670 Celkový počet vyplacených dávek 293 300 5 205 295 100 5 291 284 800 5 139 Průměrná výše PnB 3 363 4 014 3 410 4 365 3 518 4 561 Průměrná výše DnB 3 720 3 292 3 705 3 075 3 802 2 977 Zdroj: MPSV, Krajské středisko ÚP, MMR *Data pro Most jsou vztažena ke kontaktnímu pracovišti ÚP Most 12 MMR. Vybrané údaje o bydlení 2016. Dostupné na: https://www.mmr.cz/getmedia/591a96af-b311-4f71-a619- eef9c3906b23/vybrane-udaje-o-bydleni-2016_1.pdf?ext=.pdf. 16

Prezentovaná data poukazují na několik skutečností. Předně, za poslední dva roky došlo k situaci, kdy se počty příjemců obou dávek snižují (na úrovni České republiky jde o 2% pokles příjemců PnB a 8% pokles u DnB, v regionu Most jde o 3% pokles příjemců PnB a 5% pokles příjemců DnB). Nicméně průměrná výše obou dávek se v průměru o 3 % zvedá. Jedinou výjimkou z tohoto obecného trendu je výše DnB vypláceného v mosteckém regionu, kde spolu s poklesem jeho příjemců došlo také k nepatrnému poklesu jeho výše. Pokud se zaměříme na typ bydlení, do kterého jednotlivé příspěvky plynou, zjišťujeme, že daleko největší podíl všech vyplácených dávek míří do nájemního bydlení. V případě PnB jde o dvě třetiny všech vyplácených dávek, přičemž jde téměř o 80 % všech vyplácených peněz. V případě DnB pak kategorie byt (Úřad práce v dodaných datech nerozlišoval nájemní, respektive vlastní bydlení. Nicméně u osob, které žijí v hmotné nouzi, nepředpokládáme vlastnictví bytové jednotky, ale nájemní bydlení) odpovídala 80 % vyplacených dávek. Podrobné informace o struktuře vyplacených dávek dle typu bydlení podáváme v následujících tabulkách. Tabulka č. 7: Struktura vyplacených Příspěvků na bydlení v Mostě v prosinci 2016 (k 31. 12. 2016) Počet Vyplacené Vyplacená Vyplacená Průměrná vyplacených dávky suma suma výše dávky dávek v % v % Nájemce 2 707 67,8 12 288 489 78,0 4 540 Člen družstva 514 12,9 1 433 722 9,1 2 789 Vlastník 770 19,3 2 029 286 12,9 2 635 Dávky celkem 3 991 100 15 751 497 100 3 321 Zdroj: MPSV, Krajské středisko ÚP Tabulka č. 8: Struktura vyplacených Doplatků na bydlení v Mostě v prosinci 2016 (k 31. 12. 2016) Počet Vyplacené Vyplacená Vyplacená Průměrná vyplacených dávky suma suma výše dávky dávek v % v % Byt 1 194 79,3 3 357 364 74,6 2 812 Ubytovací zařízení 259 17,2 988 760 22,0 3 818 Stavba pro rekreaci 0 0,0 0 0,0 0 Jiný než obytný prostor 3 0,2 14 360 0,3 4 787 Pobytové sociální služby 45 3,0 127 040 2,8 2 823 Nezjištěno 4 0,3 13 435 0,3 3 359 Dávky celkem 1 505 100 4 500 959 100 2 941 Zdroj: MPSV, Krajské středisko ÚP 5.1.2 Zkušenosti s vyplácením PnB a DnB na mosteckém Úřadu práce Komentář k uvedeným údajům nám zprostředkovali vedoucí oddělení Státní sociální podpory a oddělení Hmotné nouze na mosteckém Úřadu práce. Při vyplácení dávek jsou stropovány tzv. normativy, resp. obvyklou výší nájmů v lokalitě. V době šetření umožňovala předepsaná legislativa pro výměru výše dávky zastropovat 17

jen nájemné. V tomto ohledu většina komerčních pronajímatelů honila peníze na službách spojených s bydlením, které nebyly regulovány. Tato situace se od června 2017 mění ÚP bude přezkoumávat také platby za služby a ty vztahovat k lokalitě obvyklým cenám. Oslovené pracovnice zatím neví, jak se situace s vyplácením dávek změní a jak se s novými pravidly pronajímatelé vyrovnají, resp. jaké cesty k obejití zákona si najdou. Krizovou variantou není ani tak možnost, že státní kasa ve velkém ušetří a nájmy, resp. doplatky na nájmy/služby rapidně klesnou, ale například stav, kdy se pronajímatelé začnou zbavovat bytů, nevýhodných nájemníků a problémy s bydlením potřebných se ještě prohloubí. Cílová skupina vyplácených dávek: Nejde zdaleka o osoby, které by žily na okraji společnosti v podmínkách sociálního vyloučení. Kromě osob bez vlastního příjmu nejčastěji dlouhodobě nezaměstnané, jde o rodiny s dětmi, matky samoživitelky, matky na mateřské dovolené, studenty, seniory. Typickým klientem je podle oslovených pracovnic člověk s nízkými příjmy, přičemž nelze říci, že by šlo jen o doplácení nájemního bydlení. Pracovnice se také vyjádřili k dílčím cílovým skupinám navrhovaným metodikou MPSV. Senioři: Pokud vůbec, tak tvoří jen mizivé procento mezi příjemci DnB. Pokud jde o pobírání PnB, jeho velikost je pro tuto cílovou skupinu v rozmezí od 500,- Kč do 2 000,- Kč. Záleží na výši důchodu, formě vlastnictví bytové jednotky. Tato cílová skupina v naprosté většině bydlí ve vlastních, respektive družstevních bytech. Pokud vůbec senioři žádají, jde většinou o ženy, které žijí z vdovského/starobního důchodu. Zdravotně/tělesně postižení: Úřad práce tuto cílovou skupinu nijak nespecifikuje. Při vyplácení dávek na bydlení tuto okolnost nerozlišují. Není to pro ně v rámci jejich systému výplaty relevantní informace. Samotná skutečnost ZTP nemá vliv na dávku. Relevantním údajem je jen výše doložených příjmů a nákladů spojených s živobytím, bydlením. Nezkoumají, zda příjem pochází ze starobního, invalidního důchodu. Proto dále například nerozlišují při propočítávání dávek a jejich vyplácení zvláštní skupinu samoživitelek, samoživitelů od úplných rodin. Jejich oddělení řeší primárně příjmy/náklady domácnosti, počet osob trvale hlášených v bytové jednotce, výši výživného a dalších dávek apod. Pracovnice na druhou stranu přiznávají, že někde v jejich informačním systému tyto dílčí informace zanesené jsou, ale nepracuje se s nimi a jejich elektronický systém evidence jim neumožňuje je vyselektovat. Sami pro své potřeby si přehledové statistiky nejčastěji čárkují. Z pohledu závislosti na státem poskytovaných dávkách na bydlení lze jako nejpotřebnější chápat ty domácnosti, které současné pobírají PnB i DnB. Podle odhadů oslovených pracovnic je mezi příjemci DnB 70 80 % případů domácností, které pobírají také PnB. Jestliže bylo v minulém prosinci dávkou DnB podporováno 1 505 domácností, znamenalo by to, že jde minimálně o 1 100 domácností, které využívají obou dávek. Při odhadu nákladů spojených s bydlením to tedy znamená, že tyto potřebují na uhrazení nákladů spojených s bydlením v průměru 6 262,- Kč měsíčně (součet průměrné výše obou dávek). Samotné dávky podle pracovnic ÚP dokážou pokrýt celé náklady na bydlení u 30 40 % případů. Nicméně v podmínkách trhu pokřiveného komerčními pronajímateli je velmi těžké reálné náklady na bydlení odhadovat. Velké množství sepsaných nájemních smluv je od pronajímatelů za účelem maximálního navýšení 18

pobíraných dávek záměrně upravováno a reálné nájemné poté odpovídá až výši finálních přiznaných dávek. Domácnosti v hmotné nouzi, které náklady na bydlení z dávek hradit nezvládají, jsou nuceny je doplácet z jiných zdrojů (nejčastěji jde o jiné typy dávek příspěvek na živobytí, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, vlastní formální/neformální zaměstnání a jiné zdroje příjmu). Institut mimořádné okamžité pomoci: V Mostě je tento typ mimořádné pomoci přiznáván také za účelem uhrazení kauce při vstupu do nájemního bydlení. Dávka je nenároková, jde o vyhodnocení individuálního případu a je přiznávána pouze ve výši maximálně dvojnásobku započitatelného nájmu. V praxi je využívaná jen pro minimum případů. Za rok 2016 šlo o několik desítek případů. Podmínkou vyplacení je, že neslouží pro ty, kteří přecházejí ze standardního do standardního bydlení (přesouvají se z pronájmu do pronájmu), ale pro osoby, se kterými je navázána sociální práce. Příspěvek slouží jako startovací, motivační faktor. Jde nejčastěji o přechod z Azylových domů, z ubytoven do nájemního bydlení. 5.1.3 Shrnutí hlavních poznatků Na základně prezentovaných informací o udělování obou příspěvků pro osoby v bytové nouzi a na podkladě zkušeností pracovnic místního Úřadu práce, které za vyplácení těchto dávek zodpovídají, lze učinit několik dílčích shrnutí: V Mostě bylo v roce 2016 vyplaceno celkem 5 496 dávek souvisejících s podporou bydlení, přičemž Příspěvek na bydlení z nich tvořil 73 %. Hrubý podíl domácností, které v Mostě využívají některou z poskytovaných dávek na bydlení, několikanásobně převyšuje republikový průměr. Zatímco v celé republice bylo v roce 2016 podporováno 6,5 % domácností, v Mostě šlo o 18,6 %. Průměrná výše Příspěvku na bydlení měla v prosinci 2016 hodnotu 3 321,- Kč. Výše Doplatku na bydlení pak 2 941,- Kč. Podle zkušeností zástupců ÚP minimálně 70-80 % domácností pobírajících Doplatek na bydlení zároveň přijímá také Příplatek na bydlení. Odhadem jde o 1 100 domácností. Jestliže se u těchto domácností sbíhají obě dávky na bydlení, lze konstatovat, že přibližně 1 100 domácnostem dnes v Mostě schází na bydlení měsíčně v průměru 6 262,- Kč. Přibližně 30 40 % domácností dokáže náklady na bydlení hradit jen z dávek PnB a DnB. Doplácení na nájemní bydlení na základě doložených nájemních smluv s komerčními pronajímateli představuje 80 % všech vyplacených Příspěvků na bydlení a 75 % všech vyplacených Doplatků na bydlení. Na ubytovny mířilo v roce 2016 259 evidovaných Doplatků na bydlení o průměrné výši 3 818,- Kč. Cílovou skupinou příjemců Příspěvku na bydlení a Doplatku na bydlení zpravidla osoby s nízkými příjmy, většinou osoby dlouhodobě nezaměstnané. 19

Senioři mezi příjemci Příspěvku na bydlení tvoří jen nepatrné procento. Doplatky na bydlení pro seniory poskytovány nejsou. Jiné cílové skupiny stanovené metodikou MPSV není schopen Úřad práce ve svých databázích dohledat. Specifikace osob pobírajících dávky státní sociální podpory a hmotné nouze určené na podporu bydlení, vyžaduje intenzivní spolupráci s lokáním Úřadem práce a dalšími zainteresovanými organizacemi. 20

5.1.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS Cílovou skupinu osob, které jsou při hrazení nákladů na bydlení závislé na vyplácených dávkách na bydlení, lze v české modifikaci typologie ETHOS zahrnout primárně mezi kategorii osob žijících v podmínkách NEJISTÉHO BYDLENÍ. Specifika a nestabilita nájemního bydlení pro tento typ osob jsou popsány KDE?. Ačkoliv jsou mezi příjemci obou dávek zastoupeny také osoby spadající do kategorie BEZ STŘECHY (noclehárny) a BEZ DOMOVA (azylové domy, ubytovny), z evidencí úřadu práce jasně vyplývá, že naprostá většina poskytovaných dávek souvisí s nájemním bydlením. 80 % všech PnB a 75 % DnB bylo vypláceno na základě nájemních smluv. Dalším zmíněným podkategoriím typologie ETHOS se věnujeme v jiných částech této analýzy. Tabulka č. 9: Kvantifikace příjemců dávek na bydlení ve vazbě na typologii ETHOS KONCEPČNÍ KATEGORIE NEJISTÉ BYDLENÍ OPERAČNÍ KATEGORIE 8 Osoby žijící v nejistém bydlení 9 Osoby ohrožené vystěhováním FORMA BYDLENÍ NÁRODNÍ SUBKATEGORIE POČET POZNÁMKA 8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel 8.2 Bydlení bez právního nároku 8.3 Nezákonné obsazení pozemku 9.1 Výpověď z nájemního bytu 8.1.1 Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení) 8.1.2 Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení) 8.2.1 Osoby bydlící v bytě bez právního důvodu 8.2.2 Osoby v nezákonně obsazené budově 8.3.1 Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice) 9.1.1 Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu Bez dostupných dat Bez dostupných dat Bez dostupných dat Bez dostupných dat Bez dostupných dat 1 100 domácností Zmapování terénu sociálními pracovníky. Zmapování terénu sociálními pracovníky. Zmapování terénu sociálními pracovníky. Zmapování terénu sociálními pracovníky. Zmapování terénu sociálními pracovníky. Domácnosti, které pobírají zároveň PnB i DnB. * Zmapování terénu sociálními pracovníky. 9.2 Ztráta vlastnictví 9.2.1 Osoby ohrožené bytu vystěhováním z vlastního bytu Bez dostupných dat 10 Osoby 10.1 Policejně 10.1.1 Osoby ohrožené domácím ohrožené zaznamenané domácí násilím (policejně zaznamenané 20** domácím násilím násilí případy - oběti) * Přesný počet osob, které v roce 2016 dostaly výpověď z nájemního bytu, nedokázali autoři této studie zjistit. Jejich identifikaci mohou provést sociální pracovníci spolu se zaměstnanci lokálního Úřadu práce. ** Přesný počet o obětech domácího násilí je součástí policejních spisů každého z evidovaných vykázání. Oslovení zástupci PČR neměli do těchto dokumentů neomezený přístup. Odhad počtu obětí na základě počtu vykázání evidovaných PČR. 21

5.2 Osoby se zdravotním postižením V rámci této cílové skupiny se podle metodiky MPSV jedná o osoby se zdravotním postižením všech věkových skupin, a to osoby definované v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a obecně také osoby s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který podstatně omezuje jejich psychické, fyzické a smyslové schopnosti. Zákon č. 108/2006 Sb. Vymezuje zdravotní postižení jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení (včetně postižení autismem a dlouhodobě nemocných), jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. 5.2.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny Statistické vyhodnocení této cílové skupiny se ideálně mělo zpracovat pomocí těchto ukazatelů: počet osob se zdravotní handicapem, pobírající příspěvky na péči, poměr této skupiny vůči celkové populaci struktura příjemců příspěvků na péči rozdělení podle věku a stupně závislosti počet příjemců příspěvků na péči dle stupně závislosti grafické znázornění U institucí schopných požadované identifikátory o cílové skupině dodat narážíme na odlišný způsob archivace a editace údajů o příjemcích příspěvků na péči. Předepsaná metodika této studie očekává strukturu dat, která v této podobě není v současné době dostupná. Pokud jde o statistické vyhodnocení cílové skupiny, osoby klasifikované jako osoby se zdravotním handicapem nejsou vykazovány ani v běžně dostupných demografických statistikách, ani je nelze dohledat v evidencích Úřadů práce. I přes prokázanou dobrou vůli a ochotu nebyli schopni zástupci Krajského střediska Úřadu práce v Ústí nad Labem jakékoli bližší informace o klientech pobírajících příspěvky na péči, které by bylo možné identifikovat jako osoby se zdravotním hendikepem, poskytnout. Jejich záznamy o klientech tuto specifikaci neuvádí. Budeme zde prezentovat taková data, která byla v době zpracování dostupná a pokládáme je vzhledem k cílům studie za relevantní. V roce 2013 realizoval ČSÚ a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky rozsáhlé empirické šetření s názvem Výběrové šetření osob se zdravotním postižením (VŠPO 13). Jeho výsledky podávají zatím nejaktuálnější představu o počtu, respektive podílu osob se zdravotním postižením v rámci populace. Na úrovni jednotlivých krajů či obcí žádné podobné údaje dostupné nejsou. Podíl osob se zdravotním postižením dosahuje v populaci hodnoty 10,2 %. Významně se zastoupení osob z této cílové skupiny zvyšuje dosažením 40 roku života. Údaje o věkové struktuře osob se zdravotním postižením v rámci celé České republiky uvádíme v tabulce č. 10. 22

Tabulka č. 10: Počet osob zdravotně postižených dle věkových skupin - ČR (2013) Počet obyvatel Počet zdravotně Podíl postižených postižených v populaci 0-14 1 560 296 64 307 4,1 15-29 1 881 844 65 143 3,5 30-44 2 495 730 109 947 4,4 45-59 2 075 490 206 891 10 60-74 1 794 618 333 211 18,6 75 a více let 708 147 298 174 42,1 Celkem 10 516 125 1 077 673 10,2 Zdroj: ČSÚ, VŠPO 13 Pokud bychom měli velmi hrubě odhadnout počty zdravotně postižených v rámci populace města Most, při zachování poměrů platných pro populaci České republiky, lze odhadovat, že počet zdravotně postižených v Mostě se pohybuje v rozmezí od 6 000 do 7 000 osob. Tabulka č. 11: Odhad počtu osob zdravotně postižených pro město Most Podíl Odhad počtu Počet obyvatel postižených v zdravotně postižených populaci 0-14 10 207 4,1 418 15-29 11 636 3,5 407 30-44 15 114 4,4 665 45-59 13 849 10 1384 60-74 11 812 18,6 2197 75 a více let 4 150 42,1 1747 Zdroj: Celkem 66 768 10,2 6 000-7000 VŠPO 13, odhad počtu zdravotně postižených v Mostě na základě celorepublikových údajů ČSÚ, Z údajů výběrového šetření dále vyplývá, v jakém typu bydlení cílová skupina nejčastěji bydlí. Naprostá většina (80 %) oslovených zdravotně postižených osob v době šetření bydlela ve standardním vlastním bytě. Bezbariérový byt obývalo necelých 7 % oslovených respondentů. Podrobné údaje o bydlení zdravotně postižených osob dokládáme v tabulce č. 12. 23

Tabulka č. 12: Bydlení zdravotně postižených v České republice (2013) Zdroj: ČSÚ, VŠPO 13 Počet v % Byt v běžném domě Standardní byt 861 791 80,0 Bezbariérový byt 72 551 6,7 Byt zvláštního určení 562 0,1 Byt ve specializovaném domě Byt zvláštního určení 2 299 0,2 Byt s pečovatelskou službou 15 122 1,4 Chráněné bydlení 6 643 0,6 Podporované bydlení 56 0,0 Lůžko v zařízení sociální péče 68 859 6,4 Jiné pobytové služby 3 794 0,4 Bez domova 721 0,1 Není známo 45 273 4,2 Celkem 1 077 671 100 Toto šetření realizovaly obě zmíněné instituce v roce 2013 již podruhé. Prvně to bylo šest let dříve, v roce 2007. S ohledem na využívání jednotlivých typů bydlení bylo mezi oběma šetřeními zaznamenáno několik trendů. Především, mezi oběma šetřeními se zvýšil počet bezbariérových bytů a chráněných bytů. Podíl bezbariérových bytů se zvedl z původních 5 % (šlo v absolutních počtech o 50 103 bytových jednotek) na 6,7 % v roce 2013 (72 551 bezbariérových bytů), chráněné bydlení narostlo z původních 1 071 na 6 643 lůžek. Stejně tak přibylo významně lůžek v zařízeních sociálních služeb, přičemž největší nárůst těchto lůžek byl zaznamenán u zařízení zřizovaných obcemi (o 47 %) a církvemi (o 300 %). 13 Dalším ukazatelem, který zde budeme prezentovat, je počet a struktura příjemců příspěvků na péči (PnP) podle věku. Ačkoliv je tento ukazatel autory metodiky studie vyžadován, jeho vypovídající hodnota je vzhledem k absenci referenčních ukazatelů pro ostatní sledované územně správní celky zanedbatelná. Jen připomínáme, že evidence o příjemcích PnP nezahrnuje informaci o jejich zdravotním stavu, respektive zdravotním postižení. Prezentovaná data se vztahují ke všem příjemcům příspěvků na péči v lokalitě Most vyplacených v prosinci 2016. Poskytnutá data uvádíme v následujících tabulkách. Tabulka č. 13: Struktura vyplácených PnP podle stupně závislosti osoby mladší 18 let (k 31. 12. 2016) Typ PnP Počet vyplacených dávek Podíl v % I - lehká 83 24,1 II - středně těžká 125 36,3 III - těžká 85 24,7 IV - úplná 51 14,8 Celkem 344 100 13 Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025. MPSV. str. 56. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/koncepce_soc_bydleni_2015.pdf 24

Tabulka č. 14: Struktura vyplácených PnP podle stupně závislosti osoby starší 18 let (k 31. 12. 2016) Typ PnP Počet vyplacených dávek Podíl v % I - lehká 628 33,3 II - středně těžká 751 39,8 III - těžká 397 21,0 IV - úplná 109 5,7 celkem 1 885 100 Zdroj: MPCV, Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem, 2017 Ačkoliv je nejčastějším typem vypláceného příspěvku typ II středně těžká závislost, pro skupinu nezletilých příjemců dávek je zřejmý posun poskytovaných příspěvků směrem k těžším druhům závislosti. III. typ vyplácené dávky pobírá mezi dospělými příjemci pětina (21 %), mezi nezletilými jde o čtvrtinu všech příjemců (24,7 %). IV. typ příspěvku určen pro nejtěžší formy závislosti (tzv. úplná závislost) pobírá 15 % ze všech potřebných nezletilých, zatímco mezi dospělými je takových 6 %. Strukturu vyplácených dávek uvádíme také v následujícím grafu. Graf č. 4:Struktura vyplácených PnP podle věkových skupin a stupně závislosti - v % 18 a více let 33,3 39,8 21,1 5,8 0-18 let 24,1 36,3 24,7 14,8 I - lehká II - středně těžká III - těžká IV - úplná Zdroj: MPSV, Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem, 2017 5.2.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení Při mapování aktuálně registrovaných poskytovatelů sociálních služeb pro cílovou skupinu lze v evidencích MPSV dohledat celkem 21 služeb. Jejich základní přehled uvádíme v tabulce č. 15. Tabulka č. 15: Registrované sociální služby poskytované cílové skupině osob se zdravotním postižením Poskytovatel sociální služby Druh sociální služby Forma poskytované služby AMA - Společnost onkologických pacientů, jejich rodinných příslušníků a přátel, z.s. Odborné sociální poradenství ambulantní Centrum služeb pro zdravotně postižené o.p.s. Odborné sociální poradenství ambulantní Městská správa sociálních služeb v Mostě Denní stacionáře ambulantní Městská správa sociálních služeb v Mostě Denní stacionáře ambulantní 25

Městská správa sociálních služeb v Mostě Denní stacionáře ambulantní HOSPIC v MOSTĚ, o.p.s. Odborné sociální poradenství ambulantní, terénní KRUH pomoci, o.p.s. Sociální rehabilitace ambulantní, terénní Oblastní charita Most Sociální rehabilitace ambulantní, terénní Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Odborné sociální poradenství ambulantní, terénní Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Tlumočnické služby ambulantní, terénní Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ambulantní, terénní Centrum služeb pro zdravotně postižené o.p.s. Osobní asistence terénní Městská správa sociálních služeb v Mostě Pečovatelská služba terénní Most k naději, z. s. Telefonická krizová pomoc terénní Oblastní charita Most Osobní asistence terénní Oblastní charita Most Pečovatelská služba terénní Podkrušnohorská pečovatelská služba "Barborka" s. r. o. Pečovatelská služba terénní HOSPIC v MOSTĚ, o.p.s. Odlehčovací služby pobytové Městská správa sociálních služeb v Mostě Domovy pro osoby se zdravotním postižením pobytové Městská správa sociálních služeb v Mostě Domovy se zvláštním režimem pobytové Zdroj: MPSV, Registr poskytovatelů sociálních služeb iregistr.mpsv.cz, 2017 Z přehledu je zřejmé, že naprostá většina poskytovaných služeb pro cílovou skupinu nespadá mezi pobytové služby. Převládají terénní, respektive ambulantně poskytované služby. Na potřeby cílové skupiny poukazují převládající druhy služeb jde nejčastěji o odborné sociální poradenství, denní stacionáře a pečovatelskou službu, která je poskytována v přirozeném prostředí klientů. Pobytové služby cílové skupině nabízejí tři zařízení v Mostě. Na aktuální potřeby této cílové skupiny poukazuje III. Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících v Mostě 2015 2018. Potřebu pobytových služeb a bydlení ve SWOT analýze pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením reflektuje absence pobytové služby pro osoby s psychickým onemocněním a pro mentálně postižené. Z tohoto důvodu byly v Komunitním plánu v rámci pobytových služeb nadále stabilizovány kapacity mosteckého Domovu se zvláštním režimem (s kapacitou 31 lůžek a obložností 96 %) a Domovu pro osoby se zdravotním postižením (s kapacitou 6 lůžek a obložností 94 %). 14 V rozhovoru s poskytovateli služeb jsme se dozvěděli, že v Mostě se v současné době připravuje otevření specializované ubytovací služby pro tuto dílčí skupinu klientů s kapacitou kolem 100 lůžek. 5.2.3 Shrnutí poznatků o cílové skupině Celkový podíl osob se zdravotním postižením v rámci populace činí přibližně 10 %. V Mostě by tedy osob spadajících do této cílové skupiny bylo mezi 6 000 až 7 000. Podíl osob se zdravotním postižením v populaci s narůstajícím věkem stoupá. Po 65 roku života se tak jejich potřeby ohledně péče a pobytových služeb protínají s cílovou skupinou senioři. 14 III. komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících v Mostě 2015 2018. Most. 2015. str. Dostupné na: http://www.mesto-most.cz/assets/file.ashx?id_org=9959&id_dokumenty=22411 26

Naprostá většina - 80 % - osob se zdravotním postižením bydlí v České republice ve vlastním bytě. Tuto tendenci předpokládáme také v Mostě. Největší nárůst v posledních letech zaznamenal vznik bezbariérových bytů, chráněných bytů a lůžek v zařízeních sociálních služeb. Pro cílovou skupinu je v Mostě poskytováno velké množství především terénních a ambulantních sociálních služeb. Zástupci poskytovatelů a uživatelů služeb v rámci strategického plánování žádné významné potřeby ve spojení se samostatným bydlením cílové skupiny neartikulovali. V Mostě je aktuálně postrádáno specializované pobytové zařízení pro osoby s psychickým onemocněním a osoby mentálně postižené. Otevření nového Domovu se zvláštním režimem s kapacitou 100 lůžek pro osoby této cílové skupiny se připravuje. Intenzitu závislosti cílové skupiny na dávkách státní sociální podpory, popřípadě dávkách hmotné nouze nebylo možné z evidence Úřadu práce zaznamenat. Kapacity stávajících pobytových služeb v Mostě pro cílovou skupinu jsou plně využívány. Jejich obložnost překračuje 90 %. Závěry autorů Koncepce sociálního bydlení ve vztahu potřeb této cílové skupiny zní: Od roku 2003 jsou povinně všechny byty pořízené s podporou státu určené osobám se sníženou schopností pohybu a orientace tzv. upravitelné, tzn. byty, které splňují základní stavební požadavky bezbariérového bydlení a které bez dalších stavebních zásahů mohou být dodatečně upraveny kompenzačními pomůckami podle individuálních potřeb nájemce se zdravotním postižením. Řešením standardů sociálního bydlení je třeba revidovat přístup k definici upravitelného bytu a podpořit vznik upravitelných bytů minimálně ve veškeré dotované výstavbě sociálního bydlení. 15 DOPORUČENÍ: Ačkoliv nebylo možné zmapovat tuto cílovou skupinu z jakýchkoliv aktuálních lokálně orientovaných průzkumů, na základě prostudovaných materiálů a rozhovorů s poskytovateli služeb lze prohlásit, že situace bezprostřední ztráty bydlení je u této cílové skupiny zastoupena marginálně. Naprostá většina osob se zdravotním postižením žije v přirozeném prostředí ve vlastních (družstevních) bytech, které si pro své účely modifikovala. Pro případy, které vyžadují trvalou péči specializovaných pracovníků, jsou v Mostě zřízeny pobytové služby s odpovídajícími kapacitami, přičemž k rozvoji aktuálně postrádaných již dochází (Domov se zvláštním režimem). Současně s tím, cílová skupina má k dispozici rozsáhlou síť terénních pečovatelských a asistenčních služeb. 15 Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025. MPSV. 2015 str. 57. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/koncepce_soc_bydleni_2015.pdf 27

5.2.4 Kvantifikace cílové skupiny ve vazbě na typologii ETHOS Jak bylo řečeno, naprostá většina zástupců cílové skupiny bydlí v současnosti ve vlastním bydlení, které si pro své specifické potřeby modifikovaly. Pobytové služby nabývají v cílové skupině na významnosti s rostoucím věkem osob a se vzrůstající potřebou pečovatelského dohledu specializovaných pracovníků. V Mostě tuto potřebu cílové skupiny plně saturují specializovaná pobytová zařízení s odpovídající kapacitou. Tento typ institucionalizovaného bydlení neodpovídá klasifikaci ETHOS. V rámci dílčích subkategorií je možné najít jen jednu dílčí skupinu, které se koncepce sociálního bydlení bezprostředně týká. Jde o národní subkategorii č. 7.1.1 Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě. Z přehledů zástupce relevantních pobytových služeb (Azylový dům pro muže) vyplynulo, že v roce 2016 neodpovídal žádný z klientů této dílčí subkategorii. Do přehledu zároveň zahrnujeme osoby, které jsou při hrazení nákladů na bydlení odkázány pobírání dávek spojených s bydlením. Ačkoliv není možné z evidencí úřadu práce informace o zdravotním stavu příjemců dávek jednoznačně vyčíst, předpokládáme, že jistý (byť marginální) podíl v rámci této skupiny tvoří osoby zdravotně postižené. Tabulka č. 16: Kvantifikace osob se zdravotním postižením ve vazbě na typologii ETHOS KONCEPČNÍ KATEGORIE BEZ DOMOVA NEJISTÉ BYDLENÍ OPERAČNÍ KATEGORIE 7 Uživatelé dlouhodobější podpory 9 Osoby ohrožené FORMA BYDLENÍ 7.1 Pobytová péče pro starší bezdomovce 9.1 Výpověď z nájemního bytu NÁRODNÍ SUBKATEGORIE POČET POZNÁMKA 7.1.1 Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě 9.1.1 Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu 0 1 100 domácností Dlouhodobá pobytová služba je plně saturována zřizovateli specializovaných zařízení. Domácnosti, které pobírají zároveň PnB i DnB. * vystěhováním * Přesný počet osob, které v roce 2016 dostaly výpověď z nájemního bytu a zároveň byly zdravotně postižené, nedokázali autoři této studie zjistit. Jejich identifikaci mohou provést sociální pracovníci spolu se zaměstnanci lokálního Úřadu práce. 28

5.3 Senioři Do této cílové skupiny spadají dle předepsané metodiky studie jen senioři, kteří z důvodů nepříznivé sociální situace způsobené věkem a neuspokojivým zdravotním stavem potřebují částečnou nebo úplnou podporu při zvládání základních činností spojených s péčí o vlastní osobu, a to formou odborné ošetřovatelské péče a podpory rodiny nebo poskytovatelů sociálních služeb (ať již pobytových, či ambulantních a terénních). Pokud bychom chtěli alespoň přibližně odhadnout velikost takto definované skupiny v rámci celé populace ve městě Most, jako vstupní informaci bychom měli zohlednit podíl seniorů, tedy osob starších 65 let na celkové populaci města. Podle posledních zveřejněných dat (31. 12. 2016), tvoří osoby starší 65 let v Mostě celkem 17,6 % populace, jde konkrétně o 11 730 osob. Přesná struktura tohoto věkového kontingentu je vyjádřena v následující tabulce. Tabulka č. 17: Struktura osob starších 65 let ve městě Most podle pohlaví a pětiletých věkových skupin (k 31. 12. 2016) Zdroj: ČSÚ ženy počet ženy v % muži počet muži v % celkem počet celkem v % 65-69 2 488 35,4 1 941 41,4 4 429 37,8 70-74 1 836 26,1 1 315 28,0 3 151 26,9 75-79 1 303 18,5 777 16,6 2 080 17,7 80-84 783 11,1 410 8,7 1 193 10,2 85+ 626 8,9 251 5,3 877 7,5 Celkem 7036 100 4694 100 11 730 100 Při pohledu na data uvedená v tabulce je zřejmé, že nejpočetnější dílčí skupinou mezi seniory jsou v současné době v Mostě osoby mezi 65 a 75 rokem života. Ty tvoří téměř 2/3 ze všech mosteckých seniorů (přesně 64,7 %). Starobní důchod pobíralo na konci roku 2016 v Mostě celkem 18 529 osob, což představuje 16,3 % z celkové populace (do tohoto údaje nezapočítáváme příjemce invalidních důchodů ani vdovských/vdoveckých důchodů). Stejný ukazatel na úrovni celé republiky má hodnotu 16,7 % a na úrovni Ústeckého kraje 16,4 %. 16 Jak jsme uvedli v kapitole 4, Most má relativně příznivou věkovou strukturu, čemuž odpovídají i data o podílu příjemců starobního důchodu. Výše starobního důchodu nijak mostecké seniory neznevýhodňuje. Je srovnatelná s celorepublikovým průměrem, dokonce o několik stovek korun tento průměr převyšuje. Průměrná výše starobního důchodu měla v Mostě na konci roku 2016 hodnotu 11 640,- Kč, v Ústeckém kraji byl průměr důchodu ve výši 11 341,- Kč a v rámci České republiky pak 11 475,- Kč. 17 16 Důchody v Ústeckém kraji v roce 2016. ČSÚ. 2016. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/xu/duchody-v-usteckem-kraji-vroce-2016. 17 Důchody v Ústeckém kraji v roce 2016. ČSÚ. 2016. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/xu/duchody-v-usteckem-kraji-vroce-2016. 29

5.3.1 Statistické vyhodnocení cílové skupiny Dalším ukazatelem, který by měl jednoznačně indikovat potřebnost této sociální skupiny, je celkový podíl seniorů (osob starších 65 let), kteří potřebují částečnou nebo úplnou podporu při zvládání základních činností a jejich další roztřídění dle pohlaví a pětiletých věkových skupin. V následujících přehledech prezentujeme informace, které nám Krajská pobočka Úřadu práce dokázala v rámci svých personálních a časových možností zpracovat. Jde proto jen o orientační přehled, který se pokusíme na následujících stranách dokreslit jinými zdroji informací. Celkový počet individuálních dávek Příspěvků na péči (PnP) poskytnutých cílové skupině seniorů dosahoval v Mostě v prosinci 2016 čísla 1 381. Znamená to, že více než každý desátý senior žijící v Mostě využil některou z poskytovaných dávek. 11,8 % mosteckých seniorů bylo ke konci roku evidováno na Úřadě práce v souvislosti s poskytováním PnP. Nemáme bohužel žádná referenční data k tomuto ukazateli o míře samostatnosti, respektive závislosti této cílové skupiny proto tento ukazatel prakticky nevypovídá. Krajské středisko Úřadu práce dokázalo pro naše potřeby adresáty poskytovaných dávek dále specifikovat. A to v ohledu na dílčí věkové skupiny seniorů i vzhledem k typu poskytovaného příspěvku. Třídění poskytovaných PnP podle zmiňovaných kritérií uvádíme v následujících dvou tabulkách. Ačkoliv byl celkový počet vyplácených příspěvků 1 381, podrobné třídění dokázala oslovená instituce provést jen u 1 202 vyplacených příspěvků, zbytek tedy 179 plateb - byl ve výstupech Úřadu práce veden jako vyplacený za jiné měsíce a nebyl nijak s ohledem na příjemce dále specifikován. Tabulka č. 18: Věková struktura seniorů pobírajících v roce 2016 PnP (k 31. 12. 2016) Věková skupina Počet vyplacených dávek Podíl v % 65-69 199 16,6 70-74 183 15,2 75-79 210 17,5 80-84 250 20,8 85 a více let 360 30,0 celkem 1202 100 Zdroj: MPSV, Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem, 2017 Největší míra hmotné podpory polovina všech vyplácených příspěvků - putuje k osobám ve dvou nejstarších věkových kategoriích. Přičemž, osoby starší 85 let jsou adresáty téměř třetiny všech vyplácených PnP (30 %). Díky detailnější analýze zjišťujeme, že jde z 80 % o ženy, což je pochopitelné vzhledem k demografickému profilu této věkové skupiny. Nejčastěji poskytovaným typem PnP je v této věkové skupině typ II, tzv. středně těžká závislost, kterou pobírá 43 % všech osob. Strukturu vyplácených příspěvků na péči s ohledem na typ podpory, zobrazuje tabulka č. 19. 30

Tabulka č. 19: Struktura vyplácených PnP podle stupně závislosti (k 31. 12. 2016) Typ PnP Počet vyplacených dávek Podíl v % I - lehká 403 33,5 II - středně těžká 497 41,3 III - těžká 235 19,6 IV - úplná 67 5,6 celkem 1202 100 Zdroj: MPCV, Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem, 2017 ¾ ze všech poskytovaných PnP kategorizuje Úřad práce do prvních dvou typů příspěvků, tedy jako I lehká závislost, respektive II středně těžká závislost. Tento podíl se s věkem klientů nijak nemění, je charakteristický pro všechny sledované věkové skupiny. Přesnou strukturu jednotlivých typů vyplácených příspěvků pro dílčí věkové skupiny seniorů prezentujeme v grafu č. 5. Graf č. 5: Struktura vyplácených PnP podle dílčích věkových skupin seniorů - v % Zdroj: MPSV, Krajské středisko Úřadu práce v Ústí nad Labem, 2017 Je zajímavé, že s postupujícím věkem se nijak významně nemění struktura vyplácených typů PnP. Rozdíly ve vyplácených PnP jsou v tomto ohledu nepatrné. 5.3.2 Aktuální stav potřeb cílové skupiny ve vztahu k bydlení Základní přehled o potřebách ve vztahu k bydlení poskytují aktuálně registrované pobytové sociální služby. Čerpali jsme z oficiálního registru služeb MPSV. V rámci terénního sběru dat pro tuto studii jsme kontaktovali zástupce poskytovatelů pobytových služeb se záměrem získat představu o aktuálních potřebách ve vztahu k bydlení. Pro cílovou skupinu senioři to byla zástupkyně Městské správy sociálních služeb, tedy organizace, která seniorům poskytuje všechny formy sociálních služeb a současně s tím je dominantním poskytovatelem pobytových služeb seniorům v Mostě. V závěru této podkapitoly navíc doplníme náhled na potřeby seniorů od zástupců lokálního Úřadu práce (oddělení Státní sociální podpory a Hmotné nouze) a predikci potřeb této cílové skupiny. Podle veřejné databáze MPSV je pro cílovou skupinu senioři na území města Mostu v současné době na území města Most poskytováno celkem 18 registrovaných sociálních 31