Organická hmota v půdě Jaká je strategie MZe pro udržení půdní úrodnosti. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz
Hlavní důvody proč je třeba půdu chránit: Degradace půdy!!!!! - Úbytek organické hmoty v důsledku minimálního používání statkových a organických hnojiv. - Důsledky: Narušený vláhový režim Stupňující se eroze- vodní i větrná Zhoršené fyzikální a chemické vlastnosti půd Snížení mikrobiální aktivity půd. Způsoby řešení: - Provázanost legislativních předpisů a koncepční přistup k ochraně půdy. - Zákaz skládkování BRO,zajištění surovin pro kompostování. - Osvětová a edukativní činnost - Finanční mechanizmy - Monitoring organické hmoty - Koncepční výzkum zaměřený na udržení půdní úrodnosti.
ZÁKLADNÍ STRATEGICKÝ DOKUMENT Strategie Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 -Strategie navazuje na dokument Strategie pro růst - české zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013 a jejím hlavním účelem je nastavit principy a cíle pro oblasti -zemědělství -potravinářství, -lesního a vodního hospodářství -a rozvoje venkova -Konstatováno,že dochází ke zhoršování půdní úrodnosti následkem aktuální orientace zemědělské rostlinné výroby, řízené zejména ekonomickými podmínkami, vesměs bez ohledu na stav kvality půdy a vláhové poměry v půdním profilu. -Akcentována problematika sucha a jeho dopadů.. -Přestože dosavadní regulační (SMR), polo-regulační (cross compliance - GAEC) a stimulační (agroenvironmentální opatření, EZ aj.) nástroje pro zlepšení vztahů zemědělství k životnímu prostředí usilují o žádoucí změny, dochází nadále k degradaci kvality půdy, zhoršování vodního režimu a ztrátám biodiverzity.
-Na kvalitu půdy a vodního režimu působí zejména nevhodné velkoplošné užití zemědělské půdy a při snižování či dokonce opouštění živočišné výroby také nedostatek organického hnojení. -Snižuje se diverzita užití půdy (např. zastoupením krmných plodin na o. p.), k čemuž v minulosti přispěly i podmínky podpor výstavby a provozu BPS. -Nevhodné užití převážně pronajaté zemědělské půdy. -Pozitivem je trvalý růst výměry z. p. s EZ (cca 13,4 % z. p.), většinou jde o extenzivní hospodaření s malým objemem produkce -Realizace pozemkových úprav,je pomalá a její rozsah zdaleka nedosahuje žádoucího stavu. Za 23 let do roku 2014 byly dokončeny či zahájeny komplexní i jednoduché pozemkové úpravy na 1 504 tis. ha z. p., což představuje 35,5 % zemědělského půdního fondu ČR. Zcela byly tyto úpravy ukončeny v 4 185 katastrálních územích, tj. na 32 % katastrálních území ČR.
Tab. 1 - Změny ve struktuře výroby po vstupu do EU Plodiny, kategorie zvířat MJ Ø 2001-03 Ø 2012-14 Index 2012-14/ 2001-03 Obiloviny celkem tis. ha 1547,1 1449,0 93,66 - pšenice tis. ha 808,1 836,0 103,45 - ječmen tis. ha 512,0 368,0 71,88 - kukuřice tis. ha 67,6 112,4 166,19 Luskoviny tis. ha 34,7 20,2 58,18 Brambory tis. ha 48,2 24,0 49,74 Cukrovka tis. ha 77,5 63,0 81,20 Krmné plodiny na o. p. tis. ha 571,3 454,1 79,50 Olejniny tis. ha 422,5 464,3 109,88 Len tis. ha 6,2 0,0 0,00 Zelenina tis. ha 20,4 9,2 45,17 Trvalé kultury tis. ha 46,9 20,8 44,32 TTP tis. ha 895,0 958,0 107,04 Dojnice tis. ks 497,0 370,7 74,59 Krávy bez tržní produkce mléka tis. ks 102,0 184,4 180,78 Prasata tis. ks 3424,7 1594,3 46,55 Ovce tis. ks 95,7 222,3 232,37 Drůbež mil. ks 28,6 21,8 76,35
Motivační systém pro zemědělce ke správnému hospodaření. I.Systémová propagace a popularizace; II. Legislativní a nelegislativní opatření III.Dotační politika IV.Cílené projekty vědy a výzkumu V.Strategie využití BRO pro výrobu kompostů VI. Monitoring organické hmoty
I.Systémová propagace a popularizace: V současné době neexistuje ucelený systém popularizace hospodaření na půdě s cílem udržení půdní úrodnosti! Je třeba v rámci školící a výzkumné oblasti informovat laickou i odbornou veřejnost o komplexním účinku vnosu hnojiv s organickou složkou, vhodné agrotechnice při jejich aplikaci na půdu a také o výsledcích výzkumu. Hlavní cílové skupiny: zemědělci, vlastníci půdy, provozovatelé kompostáren, experti - výzkumní pracovníci, zástupci veřejné správy, poradci, veřejnost. Hlavní témata : - kvalita hnojiv obsahujících organickou složku (komposty, digestáty, kaly..) jak jí dosáhnout, jak jí hodnotit, jak jí kontrolovat - význam kompostování v systémů zemědělského hospodaření; - způsob započítání organické hmoty do bilance v zemědělského podniku; - ekonomické úspory realizované využíváním hnojiv s organickou složkou generované úsporou živin a zvýšení výnosů u pěstované produkce; - dopady využití hnojiv s organickou složkou na kvalitu půdy;
Ekonomika využívání kompostů - Klást důraz na aspekt ceny rostlinných živin a organických látek v kompostech. - V ČR vzniká ročně cca 9 milionů tun bioodpadů (1,5 mil.tun BRKO, odpady ze zemědělské a lesní činnosti, ze zpracovatelského průmyslu a z ČOV).Hodnota rostlinných živin a organických látek v těchto odpadech je vyčíslena na 3,5-5 miliard Kč. - V roce 1962 bylo na 14 kompostárnách v českých zemích vyráběno 0,5 milionu tun kompostu, v roce 1986 to bylo na 18 kompostárnách a s plošně zaváděnou í výrobou kompostu přímo na poli 3 miliony tun kompostu (cíl byl 5,6 milionů tun). - Celková projektovaná kapacita kompostáren v ČR je 2 443 790 t.rok -1, ale jsou využity jen na 32 % (833 000 t/rok z toho pouze cca 400 tis.tun je využito na orné půdě). Stát má tedy k dispozici volnou kapacitu kompostáren 1 661 772 t.rok -1 (68 %). - Také z důvodu omezení skládkování BRKO je třeba zavést systémové kompostování včetně domácího a komunitního. -Aplikace kompostů je považována za drahý způsob hnojení, má však v kombinaci s minerálními hnojivy nejvyšší výnosy (při hnojení pouze kompostem jsou dosahovány také vyšší výnosy ve srovnání s minerálními hnojivy.) -Cenu hnojení kompostem tvoří z 20 33 % kupní cena,25 70 % činí doprava a 20 45 % aplikace na pole. -Nejdůležitějším ekonomickým ukazatelem je vzdálenost, na níž je kompost dopravován a cena živin.
Kalkulace ceny aplikace kompostu 30t/ha č. Název operace Souprava Výkonnost Spotřeba PH [l.h -1 ] Náklady [Kč.h -1 ] Náklady [Kč.ha -1 ] Pozn. 1 Nakládání Kolový nakladač 100 t.h -1 20,0 1 500 450 15 Kč.t -1 2 Doprava a rozmetání Traktor 4 x 4 50 kw + rozmetadlo 5 t 0,5 ha.h -1 (dávka 30 t.ha -1 ) 12,5 980 1 960 Dopravní vzdálenost 2 km 3 Zapravení Traktor 4 x 4 50 kw + talířový kypřič 3,0 m 1,8 ha.h -1 22,0 1 450 805 hloubka zapravení 0,15 m Celkové hektarové náklady (Kč) Cena kompostu (400 Kč.t -1 ) 3 215( digestát 3500 Kč) 12 000 (digestát 1500 Kč)
Revize DZES 6: II. Legislativní a nelegislativní opatření - revize DZES 6: Varianta 1 Žadatel o dotace SAPS zajistí minimální množství aplikovaných organických hnojiv nebo pěstování plodin s melioračním efektem v množství takovém, aby součet bodů podle následující tabulky byl za každý kalendářní rok minimálně 20 bodů a za kterékoli tři po sobě následující roky minimálně 80 bodů. Hnojivo Minimální dávka na hektar Počet bodů při aplikaci nebo Podestýlka z chovu drůbeže Podestýlka a hnůj z chovu skotu 8 tun 1,2 30 tun 1,2 Kompost 30 tun 1,5 Zaorávka slámy veškerá sláma z pozemku 0,8 Kejda 30 tun 0,8 Zaorávka zeleného hnojení veškeré zelené hnojení z pozemku 0,8 Digestát 30 tun 1 Pěstování jednoletých bobovitých rostlin Pěstování víceletých bobovitých rostlin body lze získat, pokud jsou bobovité rostliny pěstovány na určitém pozemku pouze jeden rok body lze získat, pokud jsou bobovité rostliny pěstovány na určitém pozemku maximálně tři roky po sobě Rychlerostoucí dřeviny body lze získat, pokud jsou RRD pěstovány na určitém 0,5 pěstování na 1 % rozlohy OP 2 2,5
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY DZES 4 ( ochrana půdy) Žadatel na ploše dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná púda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 5 stupňů, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo c) díl půdního bloku je nejpozději do 20. září oset meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejméně do 31.října. DZES 6 ( ochrana půdy) Žadatel o dotace (SAPS) na minimálně 20% jím užívané výměry s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané k 31.5. příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně: a) aplikování tuhých statkových hnojiv, nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na ha. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např. slámy) podle jiného právního předpisu není stanovena minimální dávka nebo b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %. Účel - Zachovat úroveň organických složek půdy, zajistit návratnosti živin do půdy a tím zvyšovat půdní úrodnost a příznivě ovlivňovat vodní režim půdy.
Varianta 2 U současného znění DZES 6 se doplní následující věta: Pokud je na půdu aplikován kompost, žadatel může jeho aplikaci započítat v roce aplikace, a také v roce následujícím po roce aplikace. Varianta 3 V této variantě je navrženo, že pouze část organické hmoty, kterou je hospodář povinen aplikovat na půdu může být zajištěna ponecháním slámy na pozemku nebo formou zeleného hnojení. Zbylou část musí hospodář povinně zajistit prostřednictvím organických hnojiv: Varianta 4 Bilance organické hmoty v rámci osevního postupu
III.Dotační politika: Finanční prostředky, které zemědělci dostávají formou SAPS a dalších dotačních titulů mají sloužit prioritně jako podpora environmentálního hospodaření na zemědělské půdě. Součásti toho hospodaření by měla být také řádné doplňování OH do půdy a dosažení vyrovnané bilance. K tomuto však ve skutečnosti nedochází, bilance OH je vysoce záporná, což má negativní vliv na úrodnost půd. V roce 2000 bylo používání kompostů na ZPF podporováno ( 200 Kč/ t kompostu). Dotační titul však musel být zrušen vzhledem k fiktivnímu vykazování vyrobených a použitých kompostů. Od té doby je stále snaha na finanční podporu kompostování, zejména ze strany výrobců. Vzhledem ke stávajícím dostatečným finančním možnostem zemědělců byla tato snaha o zavedení dotačního titulu dosud vedením MZe odmítána. Od roku 2007 do dnešní doby byly podpořeny z OPŽP projekty související se zpracováním BRO za více než 5,0 mld. Kč. Další projekty jsou schváleny a připraveny k financování (cca 3 mld. Kč). Množství podpořených projektů je v rámci krajů velmi odlišné nejvyšší počet vykazuje kraj Vysočina, nejnižší kraj Karlovarský. Z prostředků PRV a OPŽP je třeba podpořit výstavbu, popř. dovybavení kompostáren ve smyslu zajištění rovnoměrné produkce kompostu dle lokálních požadavků.
IV.Cílené projekty vědy a výzkumu zaměřit se na nejasné otázky, jako je potřebnost kompostu v daném regionu,dostupnost surovin, dávky k plodinám,otázka stabilizace kompostu apod. V.Strategie využití BRO pro výrobu kompostů Je nutné vytvořit ve spolupráci MZe a MŽP funkční legislativní systém, který by zaručil dostatek surovin pro kompostárny (zákon o odpadech- motivační poplatky za ukládání na skládky) a také zvýšené využití kompostů z BRO u zemědělců. Zapojit zemědělce do systému kompostování BRO. Posílit spolupráci kompostáren s místními samosprávami (obcemi, kraji), kterým pomohou splnit závazky plánu odpadového hospodářství ČR a skládkové směrnice EU. Společným cílem spolupráce mezí obcemi a zemědělci by mělo být především dosažení vysoké kvalita kompostu, která bude deklarována na základě registrace a následné kontroly ÚKZÚZ Na základě tohoto systému se zvýší důvěra zemědělců a dalších potencionálních odběratelů v toto kvalitní organické hnojivo.( ÚKZÚZ registruje 130 kompostů a provádí cca 40 kontrol za rok).
Organická hmota půdy návrh pro celoplošný screening a pro zjištění vlivu hospodaření na její obsah a kvalitu prováděný ÚKZÚZ. Tento návrh sleduje dva cíle. Zjištění celkového obsahu organické hmoty půdy (SOM) a základních kvalitativních markerů. V širší spolupráci s organizacemi (ČZU, Mendelu, MU, VÚMOP, VÚRV aj.) s využitím dostupných dat a případně nových pokusů odvodit a zpřesnit základní modely přítomnosti a přeměn organické hmoty v půdách, a to s ohledem na nové výzvy (klimatická změna, eroze půdy, využití bioodpadů, rozvoj EZ, energetické využití rostlinné produkce apod.). 1) Plošný screening využití systému AZZP (šestileté cykly), každý rok se odebere asi 70 000 půdních vzorků. Ve vzorcích se stanovuje obsah P, K, Mg, Ca, a hodnota výměnného ph. Stanovení je možné rozšířit o sledování celkového obsahu a vybraných markerů organické hmoty půdy metodou NIRS. Toto rozšíření by nevyžadovalo samostatné odběry vzorků - to je významná úspora finančních prostředků. Doporučené markery zjišťované metodou NIRS:C tot, C ox, N tot, poměr C/N, glomalin, poměr glomalin/c ox, poměr Q 4/6, frakcionace humusu - stanovení frakčního složení humusu, poměr HK/FK, zastoupení lehké a těžké frakce SOM.
2) Dlouhodobé pokusy Jedná se o využití stávajících dlouhodobých pokusů (DP) ÚKZÚZ a dalších organizací (VÚRV, ČZU). DP porovnávají různé způsoby hospodaření, zejména hnojení. V půdách DP se stanovovaly obdobné parametry, jako jsou navrženy v bodě 1 s tím, že by se vyhodnotil právě vliv jednotlivých způsobů hnojení na organickou hmotu. DP pracují s aplikacemi minerálních hnojiv, hnoje, slámy, zeleného hnojení a dalšími způsoby, ať již samostatně, nebo v kombinacích. Je třeba posoudit, zda a jakým způsobem se dlouhodobé používání těchto hnojiv projeví v obsazích organické hmoty v půdách. Dále by se analýzy rozšířily i o doporučené mikrobiologické postupy - C mikrobiální biomasy Bez těchto dat by byla interpretace výsledků v rámci AZZP velmi problematická.
ZÁVĚR JAK EVROPSKÉ, TAK NÁRODNÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY HOVOŘÍ O TOM, ŽE SE STAV PŮDY V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH PRUDCE ZHORŠIL. Je jisté, že bez náležitých opatření budou negativní vlivy působící na půdu dále zesilovat. DOSAVADNÍ OPATŘENÍ NEMĚLA VÝZNAMNÝ EFEKT. A PROTO JE NUTNÉ ZAVÉST NOVÉ LEGISLATIVNÍ A EKONOMICKÉ NÁSTROJE NA ZVÝŠENÍ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU.