====================================================

-- 16 -- Příklad č. 19 ) : Souběh příjmů z DPP a DPČ. Usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy bylo vydáno 15. 12. 2017 a plátci doručeno 20. 2. 2018. Dlužník má jediného plátce, u něhož má příjem z dohody o pracovní činnosti a příjem z DPP. Exekuce se provede z čisté odměny, která zahrnuje jak příjem z dohody o pracovní činnosti, tak příjem z DPP. Příklad č. 20 ) : Příjem z dohody o provedení práce. Soudní exekutor vydal exekuci na mzdu 15. 12. 2017, která bude doručena plátci 18. 2. 2018. Zaměstnanec pracuje jen na DPP. Plátce provede exekuci z příjmu z DPP, přičemž uplatní nezabavitelnou částku a srazí při nepřednostní exekuci první třetinu. Při nízkých odměnách z DPP se patrně nic nesrazí, protože nezabavitelná částka bude zpravidla vyšší než čistá mzda. Zaměstnavatel je povinen sdělit orgánu, který exekuci nařídil, proč není možné srážet. Příklad č. 21 ) : Příjem z dohody o provedení práce před 1.9.2015 Zaměstnanec, který má exekuční srážky, vstoupí do nového zaměstnání na základě DPP 6. 1. 2018. Plátce splní ohlašovací povinnost bez odkladu. Protože je jediným plátcem, musí z čisté odměny za leden provést srážku a deponovat. Po doručení exekuce např. dne 28. 2. 2018 zjistí, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkou ze mzdy bylo vydáno soudním exekutorem poprvé 25. 7. 2015, a proto deponovanou částku vrátí zaměstnanci. Výklad - DAŇOVÝ BONUS A EXEKUCE NA MZDU Daňový bonus nelze dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11. 5. 2012 započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy povinného. Avšak s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č.j. 1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení 312 OSŘ a násl. ve spojení s ustanovením 52 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v 299 OSŘ a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je daňový bonus postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch takové exekuce srazí celý. Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce dle 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz dle 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahuje pořadí, které získaly jednotlivé pohledávky při srážkách ze mzdy dle ustanovení 276 až 302 OSŘ. Bude-li tedy plátci mzdy doručena exekuce dle 312 OSŘ na daňový bonus, bude srážka daňového bonusu provedena podle tohoto exekučního příkazu neprodleně. Obdobný závěr vyplývá z judikátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2015 č.j. 282/2015-A-16.

-- 17 -- PŘEPLATEK Z ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOHY DANĚ Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50), a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtovní nakládat jako se mzdou, neboť soud dospěl k závěru, že kladný rozdíl poskytnutých záloh na daň z příjmu a skutečné částky daně z příjmu lze srážet v rámci exekuce, a tedy i v rámci oddlužení. Příklad č. 22 ) : - Roční zúčtování daně a nedoplatek daňového bonusu : Je-li dána exekuce na mzdu, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a srážka ve vztahu k exekuci, která se provádí, bude příslušně vyšší. Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci exekuce na mzdu nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen. =================================================== Příklad č. 23) : - Přikázání jiné peněžité pohledávky daňový bonus : Soudní exekutor má však právo vydat exekuci dle ustanovení 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus. V takovém případě se celý daňový bonus srazí na tuto exekuci. Není rozhodující, jedná-li se o daňový bonus v rámci měsíčního zúčtování mzdy nebo v rámci ročního zúčtování daně. =================================================== Příklad č. 24) : - Insolvence a výsledek z ročního zúčtování zálohy : Bylo-li již vydáno rozhodnutí o oddlužení schválením splátkového kalendáře postupem dle OSŘ, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a insolvenční srážka bude patřičně vyšší. =================================================== Příklad č. 25) : Insolvence a daňový bonus : Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci insolvenční srážky nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen. Sám dlužník je povinen tento mimořádný příjem odevzdat do insolvenční podstaty. I zde není rozhodující, jde-li o daňový bonus měsíční či plynoucí z ročního zúčtování daně. V případě, že krajský soudce vydá pro plátce sdělení či nařízení, kde mu uloží, aby daňový bonus dlužníkovi srazil, je plátce povinen takto postupovat. Upozorňuji, že mnohdy takto postupují i insolvenční správci, kteří, bohužel, takovou pravomoc nemají. Je rozumné, aby je plátce vhodným způsobem na tuto skutečnost upozornil a jejich instrukcemi se neřídil, dokud nebude doručen příslušný dokument od krajského soudce. V zájmu zjednodušení administrativy může sám plátce žádat krajského soudce, aby formou sdělení plátci mzdy tento postup nařídil.

-- 18 -- Příklad č. 26) : Tabulka porovnání exekuce srážkami ze mzdy a exekuce formou přikázání jiné peněžité pohledávky : Exekuce srážkami ze mzdy (ESM) Exekuce přikázáním jiné peněžité Pohledávky (EPJPP) Právní úprava 276 až 302 O S Ř 312 až 316 O S Ř Postižený majetek Příjmy v 299 OSŘ Ostatní příjmy neuvedené v 299 Formulace exekučního příkazu Postižený příjem nemusí být označen (obecně všechny příjmy uvedené v 299 OSŘ. OSŘ Postižený příjem musí být jasně identifikován (označen). Účinky doručení Během trvání nároku na příjem Během trvání nároku na příjem Doba trvání Po celou dobu trvání pracovního vztahu Krátkodobě či jednorázově jen v aktuálním kalendářním roce! Rozsah exekuce Provedení exekuce Pořadí exekuce Změna zaměstnavatele Uplatnění třetinovým systémem po odpočtu nezabavitelných částek. Deponování a po právní moci vyplacení věřiteli. Podle data doručení exekučního příkazu ESM ESM pokračuje dál u nového zaměstnavatele ( změna plátce mzdy). Zabavuje se celý čistý příjem Deponování celého čistého příjmu a po právní moci vyplacení věřiteli. Podle data doručení exekučního příkazu EPJPP EPJPP nepokračuje u nového zaměstnavatele. ============================== ZÁSADNÍ POZNÁMKA KE SHORA UVEDENÉMU PŘÍKLADU BONUS : V časopise mzdová účetní číslo 2/2017 je uveden právní výklad na téma CHYBNÝ POSTUP U PŘIKÁZÁNÍ JINÉ PENĚŽITÉ POHLEDÁVKY, ve kterém mimo jiné na téma započitatelnosti daňového bonusu uvádí : V poslední době někteří soudní exekutoři začínají uplatňovat tímto způsobem exekuce vůči pravidelně měsíčně vyplacenému daňovému bonusu, příslušejícímu zaměstnanci. Jak již bylo několikrát publikováno, daňový bonus srážkám ze mzdy nepodléhá viz. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.května 2012, sp. Zn. 3 VSOL 852/2011-A-10 viz. také článek autora v časopise mzdová účetní č. 10/2016 týkající se rozhodnutí téhož soudu k daňovému bonusu při oddlužení.. V poslední době však někteří soudní exekutoři začínají pravidelně měsíčně vyplacený daňový bonus zaměstnavatelem zaměstnanci zabavovat přikázáním jiné peněžité pohledávky. Podpora takovému postupu se objevuje i ze strany Exekutorské komory ČR. To autor tohoto článku považuje za protiprávní!! je to zřejmě snaha obejít právní úpravu srážek ze mzdy. Přímý judikát vyšších soudů k věci neexistuje. Nepřípustnost takového řešení však lze dovodit z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.dubna 2014, sp. Zn. 21Cdo 3774/2013, které se sice přímo netýkalo daňového bonusu, ale přikázání jiné peněžité pohledávky na cestovní náhrady, kterou soud nepřipustil. V odůvodnění je však významné konstatování soudu, že ustanovení 299 OSŘ, dopadá na všechny příjmy (pohledávky), které mají svou povahou pracovněprávní charakter, nebo, které nahrazují mzdu jako odměnu za práci anebo jsou poskytovány vedle ní, lze z toho dovodit, že toto ustanovení je ve vztahu speciality k ustanovení 312 OSŘ... Z toho vyplývá, že z příjmů (pohledávek), jež

-- 19 -- mají vztah k výkonu práce, nebo nahrazují mzdu jako odměnu za práci, anebo jsou poskytovány vedle ní, lze výkonem rozhodnutí (exekucí) postihnout právě a jen ty příjmy (pohledávky), které jsou uvedeny v taxativním výčtu, jenž stanoví ustanovení 299 odst. 1 OSŘ.. Daňový bonus je zaměstnanci poskytován vedle mzdy, takže nemůže být postižen přikázáním jiné peněžité pohledávky!!!! Autor však nevylučuje, že tímto způsobem může exekutor postihnout přeplatek na dani ze závislé činnosti, vrácený zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně, včetně doplatku daňového bonusu! ================================================== SRÁŽKA Z HRUBÉ MZDY Ačkoliv všechny srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, jsou případy, kdy je nutné provést srážku z hrubé mzdy. Jde o případy přeplatku náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou nebo opravu přeplatku hrubé mzdy. Příklad č. 27) : - Srážky přeplatku mzdy : Zaměstnanci bylo omylem v hrubé mzdě vypláceno po delší dobu více, než mělo být. Přeplatek v čisté mzdě měsíčně činil cca 10 000 Kč. Pokud bychom měli uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy, lze srážet dle této dohody nebo je nutno přihlížet k nezabavitelné částce? Odpověď : Při vzniku přeplatku mzdy je nutné se zaměstnancem vždy uzavřít dohodu o srážce ze mzdy podle 2045 až 2047 NOZ. Bez uzavřené písemné dohody nelze zaměstnanci v žádném případě nic srazit. Nutno doplnit, že u srážek prováděných na základě dohody získává srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena, a to v souladu s 149 odst. 1 ZP. Při provádění srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy je nutné postupovat v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem a nelze srazit více, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil. Srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy se posuzují jako nepřednostní pohledávky. Výjimkou jsou dohody o srážce ze mzdy z titulu úhrady výživného, které jsou srážkami přednostními. V případě nepřednostní srážky musí být zaměstnanci vyplacena nezabavitelná částka, kterou tvoří nezabavitelná částka na dlužníka ve výši Kč 6 225,34 a nezabavitelná částka na každou další osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné ve výši Kč 1 556,34. Dále se zaměstnanci vyplatí třetí třetina a druhá třetina. Pro nepřednostní pohledávku se zabaví první třetina, a nestačí-li tato částka k pokrytí pohledávky, zabaví se i částka, která je zabavitelná bez omezení. Takto se postupuje v případě, pokud dlužník nemá jiné přednostní pohledávky nebo jiné nepřednostní pohledávky s dřívějším pořadím. Problém u tohoto přeplatku však spočívá v tom, že zúčtování mzdy (přeplatku) bylo provedeno v hrubém a srážky ze mzdy se podle OSŘ mají provádět výhradně z čisté mzdy. Protože z přeplatku v hrubé formě bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné zaměstnanci při provádění srážky z čisté mzdy vrátit pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli. Dále je nutné přeplatek na mzdě zúčtovat zpět na analytický účet 521 Mzdy, na němž se evidují hrubé mzdy zaměstnanců. Pokud by se provedla srážka v čistém, pak nelze

-- 20 -- přeplatek správně zúčtovat na účet 521 a dále nelze provést správně opravu zálohy daně, neboť záloha daně se váže ke zdanitelnému příjmu (tedy v našem případě k hrubé mzdě), a nikoliv k čisté mzdě. S ohledem na tuto skutečnost je nutné provést srážku v hrubém, čímž dojde ke snížení zdanitelného příjmu a tím dojde i k vyrovnání zálohy daně. Též dojde ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a vyrovná se pojistné vůči zaměstnanci i zaměstnavateli. Současně se přeplatek mzdy vrátí na účet 521, kam též vratka mzdy bezpochyby patří. S ohledem na častý výskyt těchto pochybení nabízejí mnohé uživatelské softwary na zpracování mzdové agendy samostatnou mzdovou složku, která se pro tyto účely použije. Při výše popsaném postupu je však nutné respektovat skutečnost, že zaměstnanci musí být zachována nezabavitelná částka, druhá a třetí třetina dle občanského soudního řádu. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na nižších splátkách, než dovoluje OSŘ, bude se postupovat podle takové dohody. Ještě je nutné upozornit na to, že v případě již probíhajících exekučních srážek, kdy je zaměstnanci zabavena přípustná výše v souladu s OSŘ, nelze srážku na základě uzavřené dohody začít srážet, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil. Ta zůstává v pořadí a vyčká do doby, kdy budou předchozí exekuční srážky, či jiné srážky s dřívějším pořadím uhrazeny. Po úhradě všech předchozích srážek se mzda uvolní a bude možné přistoupit k provedení srážky, která čekala v pořadí. Příklad č. 28) : Přeplatek na mzdě : Zaměstnanec má hrubou mzdu 45 000 Kč, podepsal Prohlášení poplatníka, je ženatý a má dvě vlastní děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění manželka. Při zúčtování mzdy mu však bylo vyplaceno chybně v hrubém o 15 000 Kč více, tedy celkem 60 000 Kč. Při přepočtu v čisté mzdě byl rozdíl 10 335 Kč (43 410 33 075). Zaměstnanec nemá žádné exekuční srážky, ani jiné srážky na základě dohody. Se zaměstnavatelem podepsal dohodu o srážce ze mzdy podle občanského zákoníku. Položky Chybně zúčtováno Správně mělo být zúčtováno Oprava přeplatku v hrubém v násl. měsíci Mzda v hrubém 60 000 Kč 45 000 Kč 30 000 Kč Daňový základ 80 400 Kč 60 300 Kč 40 200 Kč Záloha daně 12 060 Kč 9 045 Kč 6 030 Kč Základní sleva 2 070 Kč 2 070 Kč 2 070 Kč Záloha daně po slevě 9 990 Kč 6 975 Kč 3 960 Kč Pojistné hrazené zaměstnancem 6 600 Kč 4 950 Kč 3 300 Kč Čistá mzda 43 410 Kč 33 075 Kč 22 740 Kč Nezabavitelná částka Čistá mzda snížená o nezabav.částku Výše třetin Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení 10 771 Kč 22 304 Kč 3 112 Kč 9 338 Kč

Mzda zabavitelná bez omezení Pro nepřednostní pohledávku je možné použít částku až do výše (tzv. přípustná výše) Čistá mzda po provedené nepřednostní srážce v přípustné výši dle OSŘ 13 072 Kč 13 072 + 3 112 = 16 184 Kč 33 075 16 184 = 16 891 Kč Rozbor předchozího příkladu : Výpočet základní nezabavitelné částky: 6 225,34 + (3 x 1556,34) = 10 894,36-- Kč, po zaokrouhlení nahoru 10 895 Kč. Mzda zabavitelná bez omezení se rovná čisté mzdě snížené o nezabavitelnou částku a částku ve výši 9 338 Kč (22 304 9 338 = 13 072 Kč). V případě správného výpočtu při hrubé mzdě 45 000 Kč by bylo možné zaměstnanci srazit pro nepřednostní pohledávku částku v čistém až do výše (tzv. přípustná výše) 16 926 Kč. Pokud bude provedena srážka v hrubém ve výši 15 000 Kč (hrubá mzda se sníží na 30 000 Kč), nedojde k porušení postupu stanoveného občanským soudním řádem, neboť zaměstnanci bude při hrubé mzdě 30 000 Kč vyplaceno v čistém 22 740 Kč, což je více, než stanoví OSŘ. Dle OSŘ by bylo možné srazit nejvýše takovou částku, aby bylo zaměstnanci v čistém vyplaceno 16 891 Kč. Je-li dlužníkovi vyplaceno více z důvodu, že pro úhradu pohledávky postačí nižší částka (to je náš případ) nebo z důvodu, že se věřitel spokojí s nižšími srážkami, nedochází k porušení právní úpravy (viz 287 OSŘ). Poznámky uživatelů :