K oslavě pravoslavných Vánoc, které se slaví podle juliánského kalendáře na den našich Tří králů, patří v Srbsku tradice pálení dubových větví badnjak. Ovšem stalo se, že v Kosovu někdo srbské rodině na Vánoce zapálil celou stodolu (vlevo metropolita Amfilohij Radović) Pochopitelně, že všem je jasné, kdo zdejším menšinovým Srbům uspořádal takovou vánoční oslavu a také proč tak učinil. Kosovská policie bude incident vyšetřovat, ale Srbové jí nevěří. Raději vyslechnou při vánoční liturgii hlas svých popů, kteří vzkazují, že Kosovo patří Srbsku a ať si říká, kdejaký politik, co chce, vždyť politici nejsou věční jako světci. Tak se stalo, že Srbové s napětím nyní sledují reakci politiků na výzvu černohorsko-přímořského metropolitity (biskup) Amfilohije Radoviće, který sepsal Apel na obranu Kosova a Metohije. Podepsalo jej již více než dvě stě pracovníků vědy, kultury a 1 / 6
veřejného života. Metropolita vysvětlil svůj důvod k napsání výzvy obavou z kroků prezidenta Aleksandra Vučiće, který chce zradit Srby a vydat Kosovo. Apel chce připomenout těm, kterým se zalíbilo vládnout Srbsku, aby nezapomněli na své kořeny. Již od bombardování v letech 1998 a 1999 máme tu čest poznat názory našich přátel amerického NATO a USA samotných, známe jejich k vztah k Černé Hoře a Srbsku Nyní se jim podařilo zpracovat vládu Černé Hory, která se zřekla své země: Stejné požadují od Srbska a Vučiće. Způsobem, jak začal Vučić jednat, vyvolal tím nedůvěru a to vyústilo ve výzvu, vysvětluje metropolita důvody sepsání apelu. Proti církevnímu představiteli se ohradili srbští politici a například ministr obrany Aleksander Vulin, mu vytkl, že měl dát do klatby již dříve ty, kteří uznali Kosovo a nepostavili se na obranu srbství v Černé Hoře. To podle ministra tehdy neučinil a nyní se staví proti Vučićovi, kterému se podařilo Srby sjednotit. Politici obviňují srbskou pravoslavnou církev, že využila vánočních svátků k propagaci své slávy a ve skutečnosti se dokonce jedná až o vzpouru. Na vysvětlenou je třeba uvést, že se v Srbsku šíří hlasy, že současný srbský prezident chce výměnou za uznání nezávislosti Kosova získat pro Srbsko vstup do EU v roce 2025. Údajně je to již hotová věc, domluvená s unijními politiky. Cizinci hrdinové Srbska V souvislosti s Kosovem dnes Srbové znovu píší o Francouzi majorovi Pierru-Henri Bunelovi ( 2 / 6
viz ), který je v Srbsku považován za národního hrdinu a byl dokonce i vyznamenán. Zato v rámci zemí NATO se stal zrádcem a byl odsouzen na pět let a léta 2001-2002 strávil ve vězení. Je to dvacet let, kdy odmítl bombardování Srbska. Jako šéf kabinetu francouzské kanceláře při NATO a zpravodajský důstojník předal Srbům během války v Kosovou tajné materiály s tím, aby zabránil bombardování. Stejně tak Srbové vzpomínají na hrdinství řeckého kapitána Marinose Ritsoudies, který odmítl kormidlovat válečnou loď Temistoklis do Jaderského moře, kde měla napomáhat při bombardování. Podobně jako Francouz byl odsouzen a strávil dva roky ve vězení. Oba jsou dodnes hrdí na svůj čin a tvrdí, že nelitují, že kvůli tomu strávili dva roky ve vězení. Muslimsko-srbské sjednocení Jelena Jakovljević bin Drai ( viz ) je svým způsobem srbská Blanka Matragi. Rovněž je oděvní návrhářkou a jako bývalá miss Jugoslávie se provdala za bohatého šejka Saida, se kterým má tři děti a žije v Dubaji. Když nyní navštívila Srbsko na oslavu Slavy (největší srbský svátek) a Vánoc uvedla pro média, že u nich doma došlo ke smíření islámu a pravoslaví. Je nám jedno, který svátek je právě na řadě. Slavíme jak katolické Vánoce, neboť Saidova matka je Britka, tak pravoslavné Vánoce, ale i ostatní svátky. O Velikonocích barvíme s dětmi vajíčka, přestože jsou po otci muslimové, když v tu dobu se nenacházíme v Srbsku. Svatba vůbec nebyla důvodem, abych změnila svoji víru. Navíc obě víry jsou si v mnohém blízké, když Korán vznikl později. Nikdo po mně nepožadoval změnu mé víry, uvedla sličná srbská návrhářka, která v současnosti představuje své zboží pro novou sezónu ve světových módních časopisech určených arabskému světu. 3 / 6
Spor mezi Chorvatskem a Slovinskem věcí velkého businessu Mnohem závažnější problémy ohledně pobřežních a mezinárodních vod na přelomu roku řešily sousedící země Slovinsko s Chorvatskem. Novináři obou zemí si dělají legraci z toho, že obyvatelé obou zemí již znají zpaměti jména rybářů a jejich lodí, neboť jich je kolem šedesáti se stále dokola objevují na televizních obrazovkách v rámci sporu, kde se smí a nesmí lovit ryby. Sami rybáři jsou bezradní a neví, koho mají poslechnout a kdo je v právu. Hlavní důvodem napětí ovšem není to, kdo komu vychytá více ryb, ale jedná se o přístup k dvěma přístavům italskému Terstu a slovenskému Koperu, které soutěží, který z nich bude největší přístavem jihu EU. Terst se stal hlavním přístavem pro Polsko, zatímco Koper významným přístavem pro německé automobilky, když ročně jim projde kolem 800 tisíc kontejnerů. Proto západobalkánská média uvádí, že první, kdo se zastal Slovinců, bylo Německo a hned bylo následováno Evropskou komisí. Proto jako hlavní bod sporu mezi Chorvatskem a Slovinskem se jeví zájmy velkých firem a nikoli rybářů, kteří se stali jen koloritem slovinsko-chorvatského zpravodajství. Na vyšší unijní úrovni se pak rozhodlo, že Chorvatsko nesmí bránit průplavu k oběma přístavům. Je to součást geopolitické pravdy, kdy Chorvatsko na rozdíl od Slovinska není součástí velkého již zaběhnutého businessu, ale je jen malým spíše teď překážejícím partnerem. Ostatně Chorvaté si za to mohou sami, když nechali svůj přístav Rijeka zaostávat. Dnes se sousední Koper chlubí dvojnásobkem obratu zboží před Rijekou. Slovinsko dříve než Chorvatsko přemýšlelo o rozvoji infrastruktury a o propojení s největšími evropskými zeměmi. Kdysi naopak právě Rijeka byla největším severojadranským přístavem. Chorvatsko dnes lituje dřívějších rozhodnutí, kdy odmítlo čínské a jihokorejské investory nabízející vybudování železničního spojení do Rijeky. To, k čemu dnes Chorvatsko sáhne, bude požadavek na větší evropské dotace nebo aspoň stejné jaké dostaly Terst a Koper. Při žádosti o ně se bude přitom spoléhat na svého spojence Polsko. 4 / 6
Zatím však dochází k chorvatsko slovinské diplomatické válce, kdy Chorvatsko neuznává výsledek arbitráže a stále uznává pouze mořskou hranici z roku 1991. Ozval se slovinský europoslanec a bývalý premiér Aloiz Peterle, který se obrátil na Evropskou komisi s tím, že jestliže nezajistí u Chorvatska plnění arbitrážního rozhodnutí, je možné, že dojde na Balkáně k otevření Pandořiny skřínky. Vraťme k obyčejným chorvatským rybářům, kteří zatím trpí nejvíce, neboť slovinská policie jim pravidelně uděluje pokuty za rybolov ve slovinských vodách. Chorvatská vláda své rybáře chlácholí a říká jim, ať s klidem v těchto vodách loví. Zapomene jim ovšem vzkázat, jak se chce o ně postarat, zda je bude ochránit vojensky nebo bude za ně platit pokuty. Kdyby rybáři pokuty nezaplatili, hrozí jim i vězení. Jak funguje mocenská politika Kosovský parlament začal jednat o tom, že by měl být zrušen zdejší Zvláštní soud nad zločiny bývalých členů Kosovské osvobozenecké armády. Soud ustanovila v Kosovu EU na podkladě zjištění vyšetřovatele Rady Evropy Dicka Martyho o tom, že Kosovská osvobozenecká armáda, kde zodpovídal za její vnitřní velení současný prezident Hashim Thaçi, byla zapojená do obchodu s lidskými orgány. 5 / 6
Kosovští představitelé počítali s tím, že ve svém rozhodnutí najdou jako obvykle pochopení u americké vlády. Zde ovšem narazili a místo schválení přišla zdrcující odpověď, že v případě, že dojde ke zrušení Zvláštního soudu, přenechají USA veškeré iniciativy v Kosovu Rusku. 6 / 6